Array ( [0] => 15486153 [id] => 15486153 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Polná [uri] => Polná [3] => Kostel NPM Polná 1.JPG [img] => Kostel NPM Polná 1.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Polná je malebné město ve Vysočině, které se pyšní bohatou historií a kulturním dědictvím. Leží na úpatí Českomoravské vysočiny a je obklopeno krásnou přírodou, která nabízí příležitosti pro různé volnočasové aktivity, jako je turistika a cyklistika. Město je známé svou architekturou a historickými památkami. Jednou z nejvýznamnějších památek je kostel svatého Jakuba Většího, jehož impozantní věž se tyčí nad městem a dodává mu nezaměnitelný charakter. Historické centrum s pastelskými domy a náměstím je místem, kde se setkávají místní obyvatelé i návštěvníci, kteří si užívají přátelskou atmosféru. Polná je také městem s aktivním společenským životem. Místní spolky a organizace nabízejí široké spektrum kulturních a sportovních akcí, které podporují komunitní soudržnost a zapojují obyvatele do dění ve městě. Pravidelně se konají trhy, slavnosti a různé festivaly, které obohacují život v Polné a posilují místní tradice. Navzdory tomu, že město čelí výzvám moderní doby, přistupuje k nim proaktivně a hledá možnosti rozvoje a zlepšení kvality života pro své obyvatele. Polná se tak stává příkladem, jak kombinovat tradici s pokrokem a vytvářet harmonické prostředí pro budoucnost. Každý, kdo tuto oblast navštíví, ocení nejen krásy města, ale také otevřenost a vstřícnost jeho obyvatel. [oai_cs_optimisticky] => Polná je malebné město ve Vysočině, které se pyšní bohatou historií a kulturním dědictvím. Leží na úpatí Českomoravské vysočiny a je obklopeno krásnou přírodou, která nabízí příležitosti pro různé volnočasové aktivity, jako je turistika a cyklistika. Město je známé svou architekturou a historickými památkami. Jednou z nejvýznamnějších památek je kostel svatého Jakuba Většího, jehož impozantní věž se tyčí nad městem a dodává mu nezaměnitelný charakter. Historické centrum s pastelskými domy a náměstím je místem, kde se setkávají místní obyvatelé i návštěvníci, kteří si užívají přátelskou atmosféru. Polná je také městem s aktivním společenským životem. Místní spolky a organizace nabízejí široké spektrum kulturních a sportovních akcí, které podporují komunitní soudržnost a zapojují obyvatele do dění ve městě. Pravidelně se konají trhy, slavnosti a různé festivaly, které obohacují život v Polné a posilují místní tradice. Navzdory tomu, že město čelí výzvám moderní doby, přistupuje k nim proaktivně a hledá možnosti rozvoje a zlepšení kvality života pro své obyvatele. Polná se tak stává příkladem, jak kombinovat tradici s pokrokem a vytvářet harmonické prostředí pro budoucnost. Každý, kdo tuto oblast navštíví, ocení nejen krásy města, ale také otevřenost a vstřícnost jeho obyvatel. ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Polná [3] => | obrázek = View on Polná.jpg [4] => | popisek = Pohled na Polnou s děkanským kostelem Nanebevzetí Panny Marie [5] => | status = město [6] => | kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]] [7] => | NUTS3 = CZ063 [8] => | okres = Jihlava [9] => | obec s rozšířenou působností = [[Jihlava]] [10] => | pověřená obec = Polná [11] => | země = [[Čechy]] [12] => | PSČ = 588 13 [13] => | počet ZSJ = 11 [14] => | počet částí obce = 5 [15] => | počet katastrálních území = 5 [16] => | adresa = Husovo náměstí 39
588 13 Polná [17] => | web = https://www.mesto-polna.cz/ [18] => | úřední web = [19] => | e-mail = podatelna@mu-polna.cz [20] => | starosta = Jindřich Skočdopole [21] => | starosta aktuální k = 2023 [22] => }} [23] => '''Polná''' ({{Vjazyce2|de|''Polna''}}) je [[město]] na východě [[Čechy|Čech]] v [[kraj Vysočina|kraji Vysočina]], v [[Okres Jihlava|okrese Jihlava]], 14 km severovýchodně od [[Jihlava|Jihlavy]], 17 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu, 20 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou a 35 km severozápadně od Třebíče. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Historické jádro města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. V roce [[2007]] byla Polná vyhlášena historickým městem roku 2006. [24] => [25] => == Název == [26] => Název Polná podle [[Antonín Profous|Antonína Profouse]] vznikl jako adjektivum od [[pole]] ve významu obdělávaný pozemek.{{Citace monografie [27] => | příjmení = Jan [28] => | jméno = Libor [29] => | titul = Polná 1242-1992 [30] => | vydavatel = Městský úřad Polná [31] => | místo = Polná [32] => | rok = 1992 [33] => | počet_stran = 212 [34] => | kapitola = Od první písemné zprávy do poloviny 19. století [35] => | strany = 30 [36] => }} Jiné teorie název Polná odvozují od slov polní hlídka, polom (vymýcení lesa) či plamen ([[žďáření]]). Od první zmínky v roce 1242 se objevuje převážně název Polná, pouze v letech 1542 a 1547 je zaznamenána německá podoba Polnau.{{Citace monografie [37] => | příjmení = Profous [38] => | jméno = Antonín [39] => | titul = Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 3. M-Ř [40] => | vydavatel = Československá akademie věd [41] => | místo = Praha [42] => | rok = 1951 [43] => | počet_stran = 629 [44] => | kapitola = Polná [45] => | strany = 428–429 [46] => }} Vyskytují se rovněž názvy Polnau, Polmna či Polm. Židovský název města v [[Hebrejština|hebrejštině]] zní ''פולנא''. [47] => [48] => == Historie == [49] => Polná vznikla jako [[Villa forensis|trhová ves]] a etapový bod [[Haberská stezka|Haberské stezky]] v první čtvrtině 13. století. První osada pravděpodobně stála v místech [[Sezimovo náměstí|Sezimova náměstí]]. Tvořilo ji deset (maximálně 20) menších nadzemních i polozahloubených obydlí srubové či kůlové konstrukce s dalším hospodářských příslušenstvím. Podle archeologických nálezů lze usuzovat, že zdejší osídlení je starší. Na Sezimově náměstí byl nalezen hrnec zdobený na podhrdlí rytou vlnovkou, který pochází z přelomu 12. a 13. století.{{Citace monografie [50] => | příjmení = Přichystal [51] => | jméno = Antonín [52] => | titul = Polná 1242-1992 [53] => | vydavatel = Městský úřad Polná [54] => | místo = Polná [55] => | rok = 1992 [56] => | počet_stran = 212 [57] => | kapitola = Geologická charakteristika, přírodní poměry a nástin osídlení ve stínu archeologie [58] => | strany = 26 [59] => | příjmení2 = Šebela [60] => | jméno2 = Lubomír [61] => | příjmení3 = Aristid [62] => | jméno3 = Franc [63] => }} V roce 1856 byla na [[Horní Město (Polná)|Horním Městě]] nalezena dvouuchá [[Amfora|amforka]], kamenná sekerka, [[sekeromlat]] z [[Kultura se šňůrovou keramikou|kultury se šňůrovou keramikou]] ([[3. tisíciletí př. n. l.]]){{Citace monografie [64] => | příjmení = Přichystal [65] => | jméno = Antonín [66] => | titul = Polná 1242-1992 [67] => | vydavatel = Městský úřad Polná [68] => | místo = Polná [69] => | rok = 1992 [70] => | počet_stran = 212 [71] => | kapitola = Geologická charakteristika, přírodní poměry a nástin osídlení ve stínu archeologie [72] => | strany = 18 [73] => | příjmení2 = Šebela [74] => | jméno2 = Lubomír [75] => | příjmení3 = Aristid [76] => | jméno3 = Franc [77] => }} Roku 1862 byl na východním okraji města mezi Ochozským potokem a silnicí do [[Záborná|Záborné]] nalezen [[depot]] antických mincí – 14 [[Tetradrachma|tetradrachem]], které byly raženy v Alexandrii z [[billon]]u, pocházejí převážně z 2. století n. l. Na aversu se nacházejí hlavy římských imperátorů (Phillip Arabs, Tacitus, Claudius II. Gothikus, Probus, Diocletianus, Masimianus).{{Citace monografie [78] => | příjmení = Přichystal [79] => | jméno = Antonín [80] => | titul = Polná 1242-1992 [81] => | vydavatel = Městský úřad Polná [82] => | místo = Polná [83] => | rok = 1992 [84] => | počet_stran = 212 [85] => | kapitola = Geologická charakteristika, přírodní poměry a nástin osídlení ve stínu archeologie [86] => | strany = 21 [87] => | příjmení2 = Šebela [88] => | jméno2 = Lubomír [89] => | příjmení3 = Aristid [90] => | jméno3 = Franc [91] => }} Při hloubení sklepů měšťanského pivovaru v Komenského ulici se našly pozůstatky šňůrové keramiky, v [[Kleštěr]]u byzantský kamenný křížek.{{Citace monografie [92] => | příjmení = Prchal [93] => | jméno = Jan [94] => | titul = Polná [95] => | vydavatel = Linda [96] => | místo = Polná [97] => | rok = 2010 [98] => | počet_stran = 191 [99] => | strany = 5–6 [100] => }} [101] => [[Soubor:Polna (Merian).jpg|náhled|Veduta Polné z roku 1617|vlevo]] [102] => První zmínka pochází ze 7. července [[1242]], kdy na hradu [[Křivoklát]] český král [[Václav I.]] potvrdil majetkovou listinou [[Jan z Polné|Jana I. z Polné]], kterou věnoval kostel a dvě sousední vsi ([[Janovice (Polná)|Jankov]] a Skrýšov) [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]].{{Citace monografie [103] => | příjmení = Jan [104] => | jméno = Libor [105] => | titul = Polná 1242-1992 [106] => | vydavatel = Městský úřad Polná [107] => | místo = Polná [108] => | rok = 1992 [109] => | počet_stran = 212 [110] => | kapitola = Od první písemné zprávy do poloviny 19. století [111] => | strany = 27 [112] => }} Jan z Polné je tak prvním písemně zaznamenaným majitelem Polné. Po Janově smrti okolo roku 1250 se majetku ujal rovněž Jan z Polné (uváděn často jako [[Jan II. z Polné]]). Koncem 13. století Polnou zdědili jeho synové Vikart a Záviš. Vikart působil jako přísedící zemského soudu v Brně kolem roku 1320 prodal Polnou [[Jindřich z Lipé|Jindřichovi z Lipé]]. V listině z roku 1326 vydané v [[Malbork]]u píše [[Velmistři Řádu německých rytířů|velmistr německého řádu]] [[Wernher von Orseln]] poprvé o Polné jako o městě.{{Citace monografie [113] => | příjmení = Jan [114] => | jméno = Libor [115] => | titul = Polná 1242-1992 [116] => | vydavatel = Městský úřad Polná [117] => | místo = Polná [118] => | rok = 1992 [119] => | počet_stran = 212 [120] => | kapitola = Od první písemné zprávy do poloviny 19. století [121] => | strany = 32–33 [122] => }} V roce 1345 požár zlikvidoval prakticky celé město. Podle dokumentu z roku 1346 vedla přes Polnou důležitá cesta do [[Praha|Prahy]], prvotní sídliště souviselo s ochranou této cesty a zemskou hranicí mezi Čechami a Moravou. Jan z Polné pravděpodobně započal se stavbou hradu v polovině 13. století – podle rytiny v [[Matthäus Merian|Merianově]] topografii šlo o tzv. [[Bergfritová dispozice|bergfritovou dispozici]].{{Citace monografie [123] => | příjmení = Jan [124] => | jméno = Libor [125] => | titul = Polná 1242-1992 [126] => | vydavatel = Městský úřad Polná [127] => | místo = Polná [128] => | rok = 1992 [129] => | počet_stran = 212 [130] => | kapitola = Od první písemné zprávy do poloviny 19. století [131] => | strany = 29 [132] => }} Listinou z 6. dubna 1356 prodává [[Čeněk z Lipé]] [[Ješek z Pirkštejna|Ješkovi z Pirkštejna]] Polnou a [[Dobroutov]], Věžnice, [[Hrbov (Polná)|Hrbov]], [[Buková (Nížkov)|Bukovou]], [[Šachotín]], [[Špinov]], [[Nížkov]], [[Sirákov]] a [[Poděšín]]. Ješek Ptáček z Pirkštejna daroval městu významná privilegia – zřízení deseti masných krámů, právo vaření piva a povolil městu užívat pečeti s ostrvemi a kaprem, které měli Pirkštejnové ve znaku.Prchal, Jan. ''Polná''. S. 7–8. Za vlády Jana Ptáčka z Pirkštejna bylo město rozšířeno a začalo se dělit na předměstí – Dolní Město, Horní Město, Zápeklí a [[Kateřinov (Polná)|Kateřinov]].{{Citace monografie [133] => | příjmení = Prchal [134] => | jméno = Jan [135] => | odkaz na autora = [136] => | titul = Polná. Historické město roku 2006 [137] => | vydavatel = Fotoklub Polná – Klub za historickou Polnou [138] => | místo = Polná [139] => | rok = 2007 [140] => | isbn = [141] => | kapitola = Pohled do historie [142] => | strany = 2–5 [143] => | jazyk = [144] => }} V roce 1413 je poprvé uvedeno zasvěcení polenského farního kostela Panně Marii.{{Citace monografie [145] => | příjmení = Jan [146] => | jméno = Libor [147] => | titul = Polná 1242-1992 [148] => | vydavatel = Městský úřad Polná [149] => | místo = Polná [150] => | rok = 1992 [151] => | počet_stran = 212 [152] => | kapitola = Od první písemné zprávy do poloviny 19. století [153] => | strany = 35 [154] => }} [155] => [156] => V dobách [[Husitství|husitských válek]] vládl na Polné [[Hynce Ptáček z Pirkštejna]], vůdce strany [[podobojí]], který k Polné přikoupil [[Přibyslav]] a hrad [[Ronov (hrad u Horní Cerekve)|Ronov]]. Polná se tak stala sídlem panství (později polensko-[[přibyslav]]ského). Hynce zemřel 27. srpna 1444, v roce 1446 se jeho vdova Anna z Hradce provdala za Jindřicha z Michalovic, který jako poručník její dcery Žofie spravoval i Polnou. Polenský špitál založil [[Jan Sezima z Rochova]] podle listiny z 21. října 1447 pro 12 chudých, provoz byl financován z domu a dvou vsí (Skrýšova a Janovic), který pro tento účel věnoval.{{Citace monografie [157] => | příjmení = Jan [158] => | jméno = Libor [159] => | titul = Polná 1242-1992 [160] => | vydavatel = Městský úřad Polná [161] => | místo = Polná [162] => | rok = 1992 [163] => | počet_stran = 212 [164] => | kapitola = Od první písemné zprávy do poloviny 19. století [165] => | strany = 37–38 [166] => }} Do poloviny 15. století místní faru držel řád německých rytířů. [167] => [168] => V roce 1463 sňatkem s Markétou, dcerou Hynce Ptáčka, vyženil Polnou [[Viktorín z Poděbrad]], syn krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], 16. ledna 1468 Viktorín Polnou prodal za 10 500 kop grošů Burianu Trčkovi z Lípy, který téhož roku zemřel a majetek se vrátil zpět. Za válek proti [[Matyáš Korvín|Matyáši Korvínovi]] odtud od roku [[1468]] král Jiří řídil důležité vojenské operace a mírová jednání.{{Citace monografie [169] => | příjmení = Mudrová [170] => | jméno = Ivana [171] => | odkaz na autora = Ivana Mudrová [172] => | titul = Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty [173] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [174] => | místo = Praha [175] => | rok = 2007 [176] => | isbn = 978-80-7106-891-4 [177] => | kapitola = Historická procházka půvabnou Polnou [178] => | strany = 140–147 [179] => | jazyk = [180] => }} 8. října 1468 se lstí Janovi ze Šternberka podařilo zmocnit Polné, rod [[Šternberkové|Šternberků]] začal hrad používat jako základnu svých válečných výprav, na počátku roku 1469 zde pobýval i uherský král Matyáš. Po smrti Zdeňka (otec Jana ze Šternberka) 4. prosince 1476 se pány panství stali jeho synové Jaroslav a Zdeslav.{{Citace monografie [181] => | příjmení = Jan [182] => | jméno = Libor [183] => | titul = Polná 1242-1992 [184] => | vydavatel = Městský úřad Polná [185] => | místo = Polná [186] => | rok = 1992 [187] => | počet_stran = 212 [188] => | kapitola = Od první písemné zprávy do poloviny 19. století [189] => | strany = 39–40 [190] => }} V roce 1479 se katolická strana usmířila s králem [[Vladislav Jagellonský|Vladislavem]] a Viktorín, který se během svého zajetí stal přívržencem krále Matyáše, získal Polnou zpět. 5. listopadu 1479 Viktorín vydal [[privilegium]] – podobný právní řád jako měla [[Jihlava]] s výjimkou řemesel, která stále spadala pod pravomoc [[vrchnost]]i. Svůj dům uprostřed rynku (na [[Husovo náměstí (Polná)|Husově náměstí]], dnes zvaný U Rytířů) věnoval městu, aby zde měšťané zřídili radnici. Dovolil provozovat výčep vína a sklad soli, jejichž výtěžek měl jít na udržování městských hradeb. Udělil Polné rovněž právo užívat městský znak a právo pečetit.{{Citace monografie [191] => | příjmení = Jan [192] => | jméno = Libor [193] => | titul = Polná 1242-1992 [194] => | vydavatel = Městský úřad Polná [195] => | místo = Polná [196] => | rok = 1992 [197] => | počet_stran = 212 [198] => | kapitola = Od první písemné zprávy do poloviny 19. století [199] => | strany = 41–42 [200] => }} Polenské panství dále rozšiřoval, nechal opravit [[Polná (zámek)|hrad]], vystavět rybník Peklo i městské opevnění, roku 1482 na jeho pokyn vznikl rybník [[Velké Dářko]]. Roku 1483 poskytl v době morové epidemie polenský hrad k užívání králi [[Vladislav II.|Vladislavu II.]] a jeho dvoru.{{Citace monografie [201] => | příjmení = Prchal [202] => | jméno = Jan [203] => | odkaz na autora = [204] => | titul = Biografický slovník Polenska [205] => | vydavatel = Linda [206] => | místo = Polná [207] => | kapitola = z Kunštátu Viktorin [208] => | strany = 85–86 [209] => | isbn = 80-238-8985-0 [210] => | jazyk = [211] => | rok = 2002 [212] => }} [213] => [[Soubor:Sezima square7.JPG|náhled|Špitál na [[Sezimovo náměstí|Sezimově náměstí]]]] [214] => Dne 7. října 1486 musel kvůli dluhům Viktorín Polnou prodat včetně Přibyslavi, Ronova a dalšího majetku svému příbuznému Janu Bočkovi z Kunštátu za 18 tisíc uherských zlatých. Listinou ze dne 1. prosince 1493 vydal král Vladislav právo Polné pořádat dva výroční trhy (na sv. Jiří a na sv. Kateřinu) a potvrdil tzv. [[mílové právo]]. První židé do města začali přicházet v 15. století. Po smrti Jana Bočka v roce 1504 se majetku ujal jeho syn Hynek Boček, ten vzhledem ke svým dluhům musel majetek 14. prosince 1515 prodat za 10 800 pražských grošů Mikuláši Trčkovi z Lípy, který zemřel 2. dubna 1516 a dědictví se ujal jeho bratr Burian Trčka.{{Citace monografie [215] => | příjmení = Jan [216] => | jméno = Libor [217] => | titul = Polná 1242-1992 [218] => | vydavatel = Městský úřad Polná [219] => | místo = Polná [220] => | rok = 1992 [221] => | počet_stran = 212 [222] => | kapitola = Od první písemné zprávy do poloviny 19. století [223] => | strany = 43–44 [224] => }} [225] => [226] => Po smrti Buriana Trčky 30. května 1522 panství přešlo na jeho syna Jana, který Polnou a Přibyslav prodal za 25 250 kop českých grošů Karlu z Valdštejna a jeho ženě Elišce z Postupic dne 13. ledna 1539. Právě [[Eliška z Postupic]] se zasadila o rozvoj řemesel především [[soukenictví]], [[kloboučnictví]] a řeznictví. Karel z Valdštejna zemřel roku 1543 a majetek připadl jeho ženě Elišce a nezletilé dceři Kateřině. V roce 1551 na dolním předměstí vypukl požár, který prudký vítr rozšířil i do města, které kompletně vyhořelo. Město tak novou výstavbou získalo renesanční podobu. O rok později zasáhla Polnou [[mor]]ová epidemie. Na počátku roku 1553 se [[Kateřina z Valdštejna (1571)|Kateřina z Valdštejna]] vdala za [[Zachariáš z Hradce|Zachariáše z Hradce]].''Polná 1242-1992.'' S. 46–47. 29. června 1584 po zásahu bleskem vyhořel zámek, škoda dosáhla 6000 kop míšeňských grošů. Majitel panství nechal ruiny přestavět na renesanční zámek.Prchal, Jan. ''Polná''. S. 10. Po smrti Zachariáše z Hradce 6. února 1589 Polnou s Přibyslaví obdržela [[Anna Hradecká ze Šlejnic]] s dcerou Kateřinou z Hradce. Po majetkových tahanicích panství získal [[Adam z Hradce]], který musel Kateřině vyplatit 190 000 míšeňských kop odškodného. Adam 24. listopadu 1596 zemřel a dědicem se stal jeho syn Jáchym Ondřej, který smlouvou z 3. listopadu 1597 panství prodal za 119 tisíc míšeňských kop [[Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu|Hertvíku Žejdlicovi ze Šenfeldu]].''Polná 1242-1992.'' S. 48–49. [227] => [228] => Po Hertvíkově smrti 20. ledna 1603 Polnou zdědil jeho syn Jan, po jehož smrti roku 1612 majetek spravoval jeho bratr [[Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu|Rudolf]]. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] 9. září 1618 do Polné vtrhla císařská vojska a obsadila zámek. V dubnu je vyhnaly stavovské jednotky plukovníka [[Oldřich Vchynský|Oldřicha Vchynského]].''Polná 1242-1992.'' S. 50–51. 1. února 1620 na zdejším zámku [[Fridrich Falcký]] přijal poselstvo moravských stavů. Rudolf Žejdlic zemřel v roce 1622 a jeho statky byly zabaveny a zastaveny [[Jaroslav Bořita z Martinic|Jaroslavu Bořitovi z Martinic]]. Panství od císaře koupil [[František z Ditrichštejna]] za 150 tisíc zlatých kupní smlouvu ze dne 6. března 1623.''Polná 1242-1992.'' S. 52–53. Kardinál Ditrichštejn započal s [[Rekatolizace|rekatolizací]] místního obyvatelstva, kostel spravovali jihlavští [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]], první katolický farář Jan Paschasius přišel v roce 1624. Od roku 1626 byl používán nový městský znak.''Polná 1242-1992.'' S. 54–55. [229] => [230] => [[Soubor:Hrad Polná v polovině 17 století.gif|náhled|vlevo|[[Polná (zámek)|Hrad Polná]] v polovině 17. století]] [231] => Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] bylo město značně poškozeno, v roce 1642 zde sídlilo 40 vojáků, kteří doprovázeli zde léčeného generálvachmajstra, o Vánocích přibyly ještě čtyři [[Rota|roty]] [[rejtar]]ů pluku [[Piccolomini]]. 7. července 1645 vtrhli švédští vojáci, kteří okupovali Jihlavu, do Polné a vypálili zámek. O dva roky později, 6. července, Švédové Polnou obsadili znovu, zapálili požár na Dolní Městě a zajali polenské radní a děkana Hildebrandta. V letech 1646 a 1647 řádil v Polné mor.''Polná 1242-1992.'' S. 56–57. Podle [[Berní rula|berní ruly]] z roku 1653 zde bylo 101 osedlých a 10 poustek, na předměstí 104 osedlých a 35 poustek. Z 250 zemědělských usedlostí bylo pustých 45. Žilo zde 175 řemeslníků, nejvíce zde bylo soukeníků, přadláků, tkalců a kloboučníků. Stály tu dva mlýny.{{Citace monografie [232] => | příjmení = Beneš [233] => | jméno = F [234] => | titul = Berní rula 10, kraj Čáslavský I [235] => | místo = Praha [236] => | rok = 1953 [237] => | strany = 297–303 [238] => }} V letech 1690–1693 byl za panování Ferdinanda z Ditrichštejna zámek přestavěn a určen jako obydlí úředníků panství. V roce 1680 byl do Polné zavlečen mor, dvanáct nakažených zemřelo. O devět let později nechal Ferdinand zřídit nový panský špitál pro šest chudých, kterou spojil se Sezimovou nadací.''Polná 1242-1992.'' S. 60–61. [239] => [240] => V roce 1700 se začal na místě strženého původního kostela stavět nový děkanský [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Polná)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]] na náklady knížete [[Leopold Ignác z Ditrichštejna|Leopolda z Ditrichštejna]]. Nové stavbě muselo ustoupit i několik okolních domků a zrušen byl i hřbitov. Kostel stavěl podle návrhu benátského architekta Dominica de Angeliho nejprve stavitel Vít z Nového Veselí, později řízení stavby převzal Ital Giuseppe Spinetti. Stavba byla dokončena v roce 1704, po opravách nestabilních sloupů se první bohoslužba konala 21. listopadu 1705 na den Matky Boží. [241] => [242] => [[Soubor:Kostel NPM Polná 1.JPG|náhled|[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Polná)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]]]] [243] => Kostel byl vysvěcen v září 1707.''Polná 1242-1992.'' S. 65-66. V letech 1720-1725 se stavěl hřbitovní [[Kostel svaté Barbory (Polná)|kostel sv. Barbory]]. V roce 1741 byl znovu přestavěn polenský zámek, který v roce 1735 zapálila duševně chorá dcera zámeckého hejtmana. Během [[Války o rakouské dědictví|válek o rakouské dědictví]] Polnou poznamenaly nájezdy rakouských i francouzských vojsk. Při požáru zámeckého pivovaru 11. dubna 1744 shořela i zámecká věž. V roce 1750 bylo na náměstí umístěno dílo místního sochaře [[Václav Viktor Morávek|Václav Viktora Morávka]] – sousoší sv. Trojice a patronů (sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Prokop, sv. Jana Nepomuckého, sv. Antonína Paduánského, sv. Josefa a Panny Marie). O rok později byla podle celního řádu uvedena pro vstup do Čech na silnici od Vídně Jihlava, nikoliv Polná, kterou obešla i císařská silnice z Jihlavy do [[Štoky|Štoků]]. Obě události Polnou po hospodářské stránce poškodily. Podle [[Tereziánský katastr|Tereziánského katastru]] z roku 1757 se v Polné nacházelo 267 usedlostí s polnostmi. Z řemeslníků zde bylo nejvíce zastoupeno 41 soukeníků, 18 tkalců, 15 ševců, 14 řezníků a 13 kloboučníků. V 24 židovských domech žilo 54 rodin. Stály zde dva mlýny. Městský pivovar měl výstav 794 sudů piva. 70. léta 18. století poznamenal [[Hladomor v českých zemích 1770–1772|velký hladomor]], v druhé polovině roku 1772 zemřelo hladem 492 osob.''Polná 1242-1992.'' S. 70–71. Podle pamětí tehdejšího děkana polenské farnosti Petra Floriána žilo v roce 1760 5500 obyvatel, což bylo více než v [[Havlíčkův Brod|Německé Brodě]] či [[Čáslav]]i. 8. května 1794 po dalším požáru pivovaru shořel i zámek, jenž už nikdy nebyl v původní velikosti obnoven. V roce 1810 bylo sídlo panství přesunuto z Polné do Přibyslavi. V roce 1844 byla severní část hradu (palác, kaple a sloupcová chodba ze 16. století) zbořena a kamení z ní rozvezeno na silnice.''Polná 1242-1992.'' S. 67-69. [244] => [245] => V roce 1786 podle nařízení [[Josef II.|Josefa II.]] byl v Polné (podobně jako v ostatních municipálních městech) zřízen [[magistrát]] s [[purkmistr]]em, právníkem a dvěma radními.''Polná 1242-1992.'' S. 72. První zmínka o ochotnickém divadle pochází z roku 1798, kdy ochotníci sehráli Loupežníky Friedricha Schillera.''Polná 1242-1992.'' S. 113–114. Polnou zasáhly i [[napoleonské války]], kdy procházející vojska loupila a požadovala [[kontribuce]]. V letech 1831 a 1836 postihla obyvatelstvo [[cholera]], kdy si vyžádala 22 respektive 67 obětí. Stav místního dobytka zdecimovala [[slintavka a kulhavka]], kterou do Polné zavleklo stádo polských oslů. V roce 1836 zde v 484 domech žilo 5342 obyvatel.V roce 1836 soukenický cech evidoval 280 mistrů, pro něž pracovalo 110 [[tovaryš]]ů a stovky učňů.''Polná 1242-1992.'' S. 76. Vrchol počtu [[Židovská komunita v Polné|obyvatel židovského vyznání]] přišel ve 30. letech 19. století, kde v ghettu žilo 770 Židů, což čítalo 12 % městského obyvatelstva. [246] => [247] => [[Soubor:Husova knihovna Polna.JPG|náhled|vlevo|[[Husova knihovna (Polná)|Husova knihovna]]]] [248] => Roku 1837 tu byla zřízena stanice [[finanční stráž]]e, která měla na starosti široké okolí. V roce [[1837]] zde byla založena [[Česká obrozenecká knihovna]], české besedy se zde pořádaly od roku [[1844]], [[Slovanská Lípa]] vznikla roku [[1848]], stejně jako [[Národní garda (1848)|Národní garda]]. Vlastenecký život podporoval kupec a pozdější starosta [[Antonín Pittner]]. V roce 1840 se sem přistěhoval i Josef Němec se svou manželkou spisovatelkou [[Božena Němcová|Boženou Němcovou]]. Oba se zde stýkali s místními vlastenci, zůstali zde do června 1842. Město se pyšní skutečností, že na počátku čtyřicátých let se zde Boženě Němcové poprvé jako dospělé dostala do rukou česky psaná kniha. Roku [[1842]] tu zřídili poštovní sběrnu,{{Citace sborníku [249] => | příjmení = Svěrák [250] => | jméno = Vlastimil [251] => | autor = [252] => | odkaz na autora = [253] => | titul = Písemnosti města Polná do roku 1945 [254] => | odkaz na titul = [255] => | příjmení sestavitele = [256] => | jméno sestavitele = [257] => | sestavitel = Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava [258] => | sborník = Jihlavský archivní občasník Svazek I/2003-2004 [259] => | odkaz na sborník = [260] => | vydavatel = Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava [261] => | odkaz na vydavatele = [262] => | místo = Jihlava [263] => | rok vydání = 2005 [264] => | isbn = 80-86931-11-0 [265] => | url = [266] => | kapitola = [267] => | strany = 211–215 [268] => | jazyk = [269] => }} V roce 1845 zde byla zavedena jízdní pošta, která nahradila pěší posly.''Polná 1242-1992.'' S. 77. [270] => [271] => Od roku 1849 Polná spadala pod Pardubický kraj a okresní hejtmanství německobrodské, v jehož rámci tvořila jeden ze čtyř soudních okresů. Proto město přepustilo c. a k. mocnářství radní dům na náměstí, kde za přispění 4000 zlatých vznikl okresní soud. O rok později soud začal pracovat a do Polné přibyla i čtyřčlenná jednotka četnictva. V červnu téhož roku zde začal sídlit [[berní úřad]] a c. a k. [[vyvazovací komise]]. 27. července se uskutečnily první obecní volby, v nichž bylo zvolen 24členný obecní výbor a 12 náhradníků. V čele města tak stanula pětičlenná obecní rada s prvním občanský starostou, kterým se stal lékárník Vojtěch Sies. V říjnu 1855 si epidemie cholery vyžádala padesát životů místních občanů, rada města v reakci na to nechala zřídit nemocnici v domě čp. 33 na Horním Městě, který dříve vlastnil Jan Ráček vystěhovavší se do Spojených států. Otevřena byla v květnu 1858. 3. dubna 1858 se poprvé rozsvítily [[Veřejné osvětlení|petrolejové pouliční lampy]]. V roce 1868 byla nemocnice s 8 lůžky přesunuta do budovy u hřbitova sv. Barbory.''Polná 1242-1992.'' S. 82–83. [272] => [273] => Odpoledne 4. srpna 1863 na Sezimově náměstí v domě Emericha LachenbaueraPrchal, Jan. ''Polná''. S. 19. vypukl požár, který se rozšířil od hospodářských budov nedaleko kostela. Z celkového počtu 572 domů ohni podlehlo 189, mezi kterými byly škola, okresní dům, děkanství, městský pivovar, synagoga i děkanský chrám, jehož věž se zřítila. Čtyři lidé zemřeli, tři tisíce osob se ocitlo bez střechy nad hlavou, škody byly odhadnuty na 420 tisíc zlatých. Pomoc dorazila v dalších dnech z blízkých měst, konaly se sbírky po celém Rakousko-Uhersku. Vybralo se 58 254 zlatých, další finanční prostředky přišly od pojišťovacích ústavů. Postupně byly opravovány jednotlivé domy, obnoven byl děkanský chrám (až na věž), roku 1864 byl znovu vystavěn pivovar.''Polná 1242-1992.'' S. 86–87. [274] => [275] => Během [[Prusko-rakouská válka|Prusko-rakouské války]] roku 1866 městem prošli rakouští i pruští vojáci, kteří vyžadovali ubytování i kontribuce. Celková škoda za ubytování vojska, které odešlo 8. září, činila 15 tisíc zlatých. V rozmezí srpna až září ve městě řádila cholera, která si vyžádala přes 300 obětí. 5. listopadu během svého pobytu ve Štokách se císař František Josef I. dozvěděl o útrapách, které Polnou zasáhly, a starostovi Antonínu Pittnerovi daroval tisíc zlatých pro chudé. Další ranou pro tehdy prosperující město byl úpadek soukenictví, když zdejší cech nezachytil technologické inovace a postupně skomíral. Na začátku 19. století roční výroba sukna čítala přes 15 000 kusů sukna, v roce 1863 pouhých tři a půl tisíce.''Polná 1242-1992.'' S. 90–91. Postupný ekonomický úpadek města poznamenalo i vystěhovalectví do [[Spojené státy americké|Ameriky]], které započalo roku 1853. Během čtyř desetiletí se do „Nového světa“ vystěhovalo 92 obyvatel. Od poloviny 19. století upadající soukenictví nahrazovalo [[škrob]]árenství, které zpracovávalo pro zdejší chudý kraj běžnou plodinu – [[Lilek brambor|brambory]]. Prvním výrobcem škrobu se v roce 1850 stal Vojtěch Měřínský u Tonáků pod Dolní branou. Během 60. a 70. let 19. století se škrobárenství rozšířilo.''Polná 1242-1992.'' S. 92–93. [276] => [277] => [[Soubor:Kaplanka, Polná.JPG|náhled|Budova děkanství (fary) Polná]] [278] => Vzhledem k blízkosti [[Jihlavský jazykový ostrov|jihlavského jazykového ostrova]] se zde v 70. a 80. letech 19. století rozvíjely národností spolky, např. tábory lidu.''Polná 1242-1992.'' S. 102–103. V roce 1862 byla založena Čtenářská beseda.''Polná 1242-1992.'' S. 109–110. V roce 1863 vznikla Měšťanská beseda, na konci 60. let sokolská tělocvičná jednota. Sbor dobrovolných hasičů vznikl v roce 1872.''Polná 1242-1992.'' S. 111. Hospodářský spolek a Spolek vojenských vysloužilců vznikly roku 1874. V roce 1887 byl založen spolek divadelních ochotníků Jiřího z Poděbrad. Ve stejný rok byl založen okrašlovací spolek. Na počátku 20. století v Polné působilo přes 30 spolků, jednot a sdružení. V roce 1895 vznikl Spolek městského muzea, kterému v roce 1899 městská rada propůjčila tři místnosti v tzv. kaplance, o rok později bylo muzeum otevřeno. [279] => [280] => V roce 1867 se Polná stala okresním městem, sídlilo zde [[c. k.]] okresní hejtmanství, soud a berní úřad. Od roku 1879 se z politického okresu Polná vymanil německy hovořící [[soudní okres]] [[Štoky]]. V roce 1884 Polná ztratila statut okresního města a stala se součástí politického okresu [[Havlíčkův Brod|německobrodského]].''Polná 1242-1992.'' S. 104. Koncem 60. let 19. století společnost Severozápadní dráhy zahájila stavbu nového železničního spojení, které se však Polné přes intervence polenských radních vyhnulo. Nejbližší stanice byla v [[Německý Šicndorf|Německém Šicndorfu]] ve vzdálenosti 6 km od města, jedna ze zastávek nesla název Polná-Štoky. Železniční spojení a zastávka Polná-město bylo zbudováno až v roce 1904, stavba si vyžádalo 836 tisíc zlatých, z čehož 73 % složil stát a zbytek tvořily příspěvky polenských institucí a podniků.''Polná 1242-1992.'' S. 107–108. [281] => [282] => [[Soubor:Symbolický hrob Anežky Hrůzové.jpeg|náhled|vlevo|Symbolický hrob [[Anežka Hrůzová|Anežky Hrůzové]] na místě vraždy v lese Březina]] [283] => [[Telegrafie|Telegraf]] byl zaveden v roce 1871. Na konci 19. století se zde nacházelo pět škrobáren, tři mlýny, pila, [[Valchování|valcha]], sodovkárna, továrna na zpracování kůže, dva pivovary a dvě obuvnické továrny. Obuvnictví na přelomu 19. a 20. století převzalo dominantní roli v místním hospodářství. Pobočka vídeňské firmy Mattausch&HaneschkaPrchal, Jan. ''Polná''. S. 22. zaměstnávala v roce 1902 92 pracovníků, druhá továrna na obuv, Taur a Špinar, 73. Dále se obuvnictvím živilo 73 živnostníků.''Polná 1242-1992.'' S. 94–95. [[TKZ|Strojírna se slévárnou Karla Sázavského]] vyráběla zařízení do škrobáren, mlýnů a techniku pro zemědělství. [284] => [285] => V roce 1899 došlo k vraždě devatenáctileté [[Anežka Hrůzová|Anežky Hrůzové]] v nedalekém lese Březina. Z vraždy byl obviněn polenský židovský mladík [[Leopold Hilsner]]. Soudní proces s ním probíhal 12. – 17. září téhož roku a budil na svou dobu obrovskou pozornost (později se o celé události mluvilo jako o [[Hilsneriáda|hilsneriádě]]). Podle výpovědi obyvatel Polné z předběžného vyšetřování se Hilsner v den vraždy setkal s dalšími dvěma Židy, s kterými byl toho dne viděn a u kterých obžaloba dospěla k závěru, že se jednalo o spolupachatele. Ti nebyli dopátráni, ale Hilsner byl v zářijovém procesu shledán vinným (12 hlasy z 12) ze spoluúčasti na vraždě. Po Hilsnerově odsouzení se v aféře angažoval i budoucí prezident [[Československo|ČSR]] [[Tomáš Garrigue Masaryk]]. 11. prosince 1899 navštívil TGM Polnou – inkognito.''Polná 1242-1992.'' S. 119. Hilsner byl krátce nato propuštěn, ale brzy přišel druhý proces, ve kterém mu byla vina potvrzena nejen za Anežku Hrůzovou, ale i druhou dívku z Horní Věžnice, Marii Klímovou, jež byla zavražděna o rok dříve, v roce 1898. Obě vraždy neměly motiv ani loupežný ani sexuální – byly označeny za rituální. [286] => [287] => Na počátku 20. století zde fungovaly tři peněžní ústavy – Občanská záložna (založena roku 1864), Polenská městská spořitelna (vznik 1894) a Hospodářská okresní záložna.''Polná 1242-1992.'' S. 96–97. V roce 1905 byl zaveden telefon a dokončena stavba gravitačního vodovodu.{{Citace monografie [288] => | příjmení = Prchal [289] => | jméno = Jan [290] => | titul = Polná ve 20. století [291] => | vydavatel = Linda [292] => | místo = Polná [293] => | rok = 2006 [294] => | počet_stran = 222 [295] => | strany = 21 [296] => | isbn = 80-239-6506-9 [297] => }} Na podzim 1911 v objektu tzv. staré valchy vznikla [[Městská elektrárna (Polná)|městská elektrárna]]. [[Veřejné osvětlení]] bylo postupně elektrifikováno, elektřina si nacházela i cestu do domácností. Radnice proto musela zakoupit ještě jeden agregát. [298] => [299] => V [[První světová válka|první světové válce]] padlo 256 občanů Polné a blízkého okolí.''Polná 1242-1992.'' S. 121. Po konci první světové války a [[Vznik Československa|vzniku Československa]] se do Polné vrátili váleční vysloužilci, začaly problémy se zásobování potravinami. 4. ledna 1919 obchodník Averbach chtěl vyvést zásilku masa z města, ta byla zadržena davem a vrácena řezníku Emanuelu Procházkovi. Několikasethlavý dav se pustil do drancování obchodů. Navečer na místě zasáhl oddíl 26 vojáků a četnická posila, která vzbouřence vedené dělníkem Františkem Zábranských pozatýkala, avšak ani to klidu nepřidalo. Městská rada se starostou Jindřichem Volencem rezignovala a situaci uklidnil až příjezd dalších padesáti vojáků z Jihlavy. Vyšetřování bylo ukončeno v únoru 1919 a bylo odsouzeno 139 osob.''Polná 1242-1992.'' S. 124–125. [300] => [301] => Roku 1919 začal fungovat biograf v hostinci U Slovana.{{Citace monografie [302] => | příjmení = Prchal [303] => | jméno = Jan [304] => | titul = Polná ve 20. století [305] => | vydavatel = Linda [306] => | místo = Polná [307] => | rok = 2006 [308] => | počet_stran = 222 [309] => | strany = 36 [310] => | isbn = 80-239-6506-9 [311] => }} Ve 20. letech 20. století stavební družstva postavila desítky domů na Zápeklí a na Kateřinově.Prchal, Jan. ''Polná''. S. 25. V roce 1921 zde začala působit [[Národní jednota pošumavská]].''Polná 1242-1992.'' S. 127. V roce 1924 Václav Pojmon za 70 tisíc korun zakoupil polenský hrad, který se stal novým sídlem polenského muzea.''Polná 1242-1992.'' S. 115–116. Roku 1926 zde začalo fungovat první loutkové divadlo.http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=txt&id=5163 V roce 1927 zanikl polenský okres, který byl převeden pod Německý Brod. V roce 1929 dostal Richard Kulich povolení k provozu benzínového čerpadla na [[Husovo náměstí (Polná)|náměstí]].{{Citace monografie [312] => | příjmení = Prchal [313] => | jméno = Jan [314] => | titul = Polná ve 20. století [315] => | vydavatel = Linda [316] => | místo = Polná [317] => | rok = 2006 [318] => | počet_stran = 222 [319] => | strany = 48 [320] => | isbn = 80-239-6506-9 [321] => }} O rok později bylo na místní plovárně zřízeno kluziště pro spolek polenských bruslařů, to bylo osvětleno i ve večerních hodinách. Dále tu vznikly tři spolky: střelecký, myslivecký a [[TJ Slavoj Polná|Sportovní klub Polná]], kde se provozovala kopaná, ale i házená či cyklistika. Ve 30. letech 20. století se Polná stala vyhledávanou turistickou lokalitou pro Brňany a Pražany zejména pro okolní přírodu či možnost koupání v rybníku Peklo. V provozu byly tři hotely a 11 hostinců a restaurací. [322] => [323] => Počátek [[Velká hospodářská krize|hospodářské krize]] třicátých let zasáhl i Polnou, kde žilo přes tři sta nezaměstnaných dělníků. Město proto organizovalo tzv. nouzové práce, např. úpravy silnic či lámání kamene a štěrku u Boru a na Podhoře.''Polná 1242-1992.'' S. 136–137. Roku 1931 byla dokončena na Kateřinově výrobní hala firmy Metrovka Břetislava Prokopa, Antonín Mach za vlakovým nádražím zahájil výstavbu kruhové cihelny a Josef Kreutz zahájil pravidelnou autobusová dopravu do Přibyslavi a přilehlých obcí.{{Citace monografie [324] => | příjmení = Prchal [325] => | jméno = Jan [326] => | titul = Polná ve 20. století [327] => | vydavatel = Linda [328] => | místo = Polná [329] => | rok = 2006 [330] => | počet_stran = 222 [331] => | strany = 50 [332] => | isbn = 80-239-6506-9 [333] => }} Roku 1933 [[Sokol (spolek)|Sokol]] nechal na Školském rybníce zbudovat veřejné kluziště a jeho biograf začal promítat zvukové filmy.''Polná 1242-1992.'' S. 139. Na podzim 1934 kasaři odnesli z Živnostenské záložny lup ve výši 11 000 Kč, téhož roku byla odhalena pamětní deska [[Božena Němcová|Boženě Němcové]], která zde v letech 1840–1842 žila. V roce 1935 vyhořela Sázavského továrna na kovové zboží, dokončena byla stavba Družstevního lihovaru a v provozu byly autobusové linky podnikatele Josefa Vokouna do [[Žďár nad Sázavou|Žďáru]] a [[Přibyslav]]i.''Polná 1242-1992.'' S. 141–142. V roce 1938 udělila Polná domovské právo několika židovským rodinám z [[Vídeň|Vídně]], jež musely prchnout před [[Nacismus|nacisty]]. Téhož roku byla prodána polenská elektrárna za 477 tisíc korun Posázavskému elektrárenskému svazu.''Polná 1242-1992.'' S. 146. Již před rokem 1940 začala výstavba domů za kostelem sv. Barbory.Prchal, Jan. ''Polná''. S. 26. [334] => [335] => [[Soubor:Křižovatka Palackého Indusova Polná.JPG|náhled|Indusova ulice pojmenovaná po vojáku Rudé armády, Valentinu Indusovi]] [336] => V září 1940 byl zrušen soudní okres Polná a začleněn pod Jihlavu.''Polná 1242-1992.'' S. 148. O dva roky později byla zrušena obecní policie.''Polná 1242-1992.'' S. 150. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo přes 130 lidí [[Totální nasazení|totálně nasazených]]. V roce 1942 museli místní Židé odejít do [[Holokaust|transportů]]. Již 24. dubna 1945 se poprvé sešel [[revoluční národní výbor]].''Polná 1242-1992.'' S. 153–154. V dubnu 1945 bylo v okolí města přes 600 německých vojáků, v samotné Polné sídlila rota 21. policejního pluku [[Schutzstaffel|SS]]. 7. května počala německá armáda opouštět Polnou prchajíce před [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. V noci z 8. na 9. května při náletu sovětských letounů na prchající německou armádu vyhořely budovy okresního soudu, obuvnického družstva a poškozena byla pila na Podhoře. Dopoledne 9. května se v Polné objevil první sovětský voják Valentin Indus, který byl ještě téhož dopoledne během přestřelky s prchajícími Němci smrtelně zraněn.''Polná 1242-1992.'' S. 155–156. [337] => [338] => Během osvobozování padlo 7 polenských občanů. 12. května do Polné vstoupily jednotky 36. dělostřeleckého pluku – rumunští vojáci, odešli již 20. května. Zajatci z řad německé armády byli shromažďováni na sokolském cvičišti u zámku, odkud byli odváděni do sběrných táborů v Jihlavě a Havlíčkově Brodě.''Polná 1242-1992.'' S. 158–159. Nacistickou genocidu přežili 3 z celkového počtu 63 polenských Židů, avšak žádný z nich se do Polné nevrátil. Během protektorátu zahynulo 64 polenských občanů, z toho 39 v koncentračních táborech.Prchal, Jan. ''Polná''. S. 27. V roce 1945 byla na místo navrácena pamětní deska Boženy Němcové, socha pomníku padlých v první světové válce a jeden z 10 zrekvírovaných zvonů, bylo otevřeno i městské muzeum. 5. května 1946 proběhly oslavy osvobození s odhalením pamětní desky Valentinu Indusovi.''Polná 1242-1992.'' S. 160–161. [339] => [340] => [[Soubor:Mlékárna Polná 3.JPG|náhled|vlevo|Budova polenské mlékárny]] [341] => V roce 1950 byla vystavěna továrna [[Pleas]] u vlakového nádraží, kde našlo práci 218 zaměstnanců. Mlékárna byla otevřena o rok později. Menšinové [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] hospodařící na pouhých 70 ha bylo založeno v roce 1950, o tři roky později svůj provoz ukončilo, ani další pokusy o založení v letech 1955 a 1956 nebyly úspěšné. V roce 1955 na celkové ploše 701 ha zemědělské půdy hospodařilo 224 zemědělců. Ještě v roce 1962 zde soukromě hospodařilo 33 rolníků. [[Státní statek]] vznikl v roce 1950 ve dvoře a na pozemních bývalé akciové společnosti [[Amylon]].''Polná 1242-1992.'' S. 164–165. V roce 1952 byl ke statku přičleněn i dvůr Ovčín. Na konci 50. let obhospodařoval skoro tisíc hektarů. V roce 1948 byly znárodněny všechny větší soukromé podniky, které byly začleněny do nových národních podniků. Jen družstevní lihovar byl začleněn až roku 1952 do národního podniku [[Horácké lihovary]], Havlíčkův Brod, výroba byla zastavena na počátku 60. let.''Polná 1242-1992.'' S. 166–167. [342] => [343] => V roce 1950 byla zrušena polenská tiskárna i pivovar, v jehož objektech se začala vyrábět limonáda. Obě obuvnické firmy (Adolf Wollamnn a Karel Taur) převzaly národní podniky a výroba byla ukončena v 60. letech. Plíškárnu Karla Sázavského převzala [[Koh-i-Noor]], po reorganizaci začleněn pod [[Tokoz]] Žďár nad Sázavou, v roce 1958 byla postavena nová hala, kde se vyrábělo stavební a nábytkové kování. Továrna na elektrické hodiny Jana Kulhavého byla nejprve začleněna pod Družstvo hodinářů v Praze, v roce 1951 se závod osamostatnil pod názvem Elchron. V roce 1954 tu Krajský svaz výrobních družstev zřídil odborné hodinářské učiliště. Soukromé prodejny byly znárodněny a malé zrušeny, v Polné zůstaly 3 prodejny družstva Rozvoj a 5 prodejen státního obchodu.''Polná 1242-1992.'' S. 168. Do roku 1960 Polná patřila pod [[okres Havlíčkův Brod]], od té doby pod [[okres Jihlava]],{{Citace monografie [344] => | korporace = Český statistický úřad [345] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [346] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [347] => | editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef [348] => | vydavatel = Český statistický úřad [349] => | místo = Praha [350] => | rok = 2006 [351] => | počet stran = 624 [352] => | strany = 413 [353] => | vydání = 1 [354] => | svazek = 2 [355] => | isbn = 80-250-1311-1 [356] => }} kam byla přechodně začleněna za [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] v období od listopadu 1940 do května 1945. Samostatný státní statek vznikl v roce 1960, postupem se specializoval na produkci osiv a bramborové sadby pod názvem Semenářský státní statek Polná. V 60. letech byl založen Státní statek Polná a postaveny dvě zemědělské farmy A (směrem na Záborno) a B (Na Hájkách, velkokapacitní bramborárna a výkrmna prasat).Prchal, Jan. ''Polná''. S. 29. V roce 1976 byl sloučen se Státním statkem Jihlava a podřízen koncernu Oseva. [[Městské muzeum Polná]] se v roce 1963 stalo pobočku [[Muzeum Vysočiny Jihlava|Muzea Vysočiny Jihlava]]. [357] => [358] => První [[Panelový dům|panelové domy]] se 111 byty bytového družstva [[Rozkvět (družstvo)|Rozkvět]]{{Citace monografie [359] => | příjmení = Prchal [360] => | jméno = Jan [361] => | titul = Polná ve 20. století [362] => | vydavatel = Linda [363] => | místo = Polná [364] => | rok = 2006 [365] => | počet_stran = 222 [366] => | strany = 104 [367] => | isbn = 80-239-6506-9 [368] => }} byly dokončeny v roce 1971 na ulici Palackého,{{Citace monografie [369] => | příjmení = Prchal [370] => | jméno = Jan [371] => | titul = Polná ve 20. století [372] => | vydavatel = Linda [373] => | místo = Polná [374] => | rok = 2006 [375] => | počet_stran = 222 [376] => | strany = 99 [377] => | isbn = 80-239-6506-9 [378] => }} další přibyly roku 1981.{{Citace monografie [379] => | příjmení = Prchal [380] => | jméno = Jan [381] => | titul = Polná ve 20. století [382] => | vydavatel = Linda [383] => | místo = Polná [384] => | rok = 2006 [385] => | počet_stran = 222 [386] => | strany = 111 [387] => | isbn = 80-239-6506-9 [388] => }} Vodovod byl vybudován v letech 1972-1975, plynofikace byla zahájena roku 1982. Elchron v roce 1977 přešel pod Laboratorní přístroje Praha, sodovkárna byla v 80. letech zrušena.''Polná 1242-1992.'' S. 172. V roce [[1982]] se zastavil osobní provoz na [[Železniční trať Dobronín–Polná|železniční trati do města]]. V roce 1980 byly pod Polnou začleněny obce [[Janovice (Polná)|Janovice]] (včetně [[Skrýšov (Polná)|Skrýšova]]{{Citace monografie [389] => | korporace = Český statistický úřad [390] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [391] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [392] => | editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef [393] => | vydavatel = Český statistický úřad [394] => | místo = Praha [395] => | rok = 2006 [396] => | počet stran = 624 [397] => | strany = 475 [398] => | vydání = 1 [399] => | svazek = 2 [400] => | isbn = 80-250-1311-1 [401] => }}), [[Stáj (okres Jihlava)|Stáj]], [[Záborná]] a [[Nové Dvory (Polná)|Nové Dvory]].''Polná 1242-1992.'' S. 170–171.{{Citace monografie [402] => | korporace = Český statistický úřad [403] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [404] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [405] => | editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef [406] => | vydavatel = Český statistický úřad [407] => | místo = Praha [408] => | rok = 2006 [409] => | počet stran = 624 [410] => | strany = 356 [411] => | vydání = 1 [412] => | svazek = 2 [413] => | isbn = 80-250-1311-1 [414] => }}{{Citace monografie [415] => | korporace = Český statistický úřad [416] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [417] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [418] => | editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef [419] => | vydavatel = Český statistický úřad [420] => | místo = Praha [421] => | rok = 2006 [422] => | počet stran = 624 [423] => | strany = 201 [424] => | vydání = 1 [425] => | svazek = 2 [426] => | isbn = 80-250-1311-1 [427] => }} Od 1. ledna 1989 Polná spravuje i [[Hrbov (Polná)|Hrbov]].{{Citace monografie [428] => | korporace = Český statistický úřad [429] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [430] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [431] => | editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef [432] => | vydavatel = Český statistický úřad [433] => | místo = Praha [434] => | rok = 2006 [435] => | počet stran = 624 [436] => | strany = 176 [437] => | vydání = 1 [438] => | svazek = 2 [439] => | isbn = 80-250-1311-1 [440] => }} 30. června 1990 se [[Stáj (okres Jihlava)|Stáj]] osamostatnila.{{Citace monografie [441] => | korporace = Český statistický úřad [442] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [443] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [444] => | editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef [445] => | vydavatel = Český statistický úřad [446] => | místo = Praha [447] => | rok = 2006 [448] => | počet stran = 624 [449] => | strany = 487 [450] => | vydání = 1 [451] => | svazek = 2 [452] => | isbn = 80-250-1311-1 [453] => }} [454] => [455] => [[Soubor:Panelák, Na Podhoře, Polná.JPG|náhled|Panelový dům na Podhoře]] [456] => Do roku 1990 bylo postaveno skoro 500 nových státních a družstevních bytů a rodinných domů – především na sídlišti Palackého. Další, převážně rodinné domy, vznikly na nových ulicích Alej svobody, Vrchlického, Na Vyhlídce, U Hřbitova, Za Nádražím, Pod Kalvárií, Nerudova, Na Pěšince. Bytové domy byly vystavěny v ulicích Na Hlíně a Nad Háječkem. Roku 1991 byly uzavřeny jesle na Varhánkově ulici, budova byla roku 1993 přestavěna na zdravotní středisko.{{Citace monografie [457] => | příjmení = Prchal [458] => | jméno = Jan [459] => | titul = Polná ve 20. století [460] => | vydavatel = Linda [461] => | místo = Polná [462] => | rok = 2006 [463] => | počet_stran = 222 [464] => | strany = 127 [465] => | isbn = 80-239-6506-9 [466] => }} Téhož roku bylo na místě zavezeného Školského rybníka postaveno autobusové nádraží.Prchal, Jan. ''Polná''. S. 31. V roce 1995 byla za židovských hřbitovem postavena [[čistírna odpadních vod]].{{Citace monografie [467] => | příjmení = Prchal [468] => | jméno = Jan [469] => | titul = Polná ve 20. století [470] => | vydavatel = Linda [471] => | místo = Polná [472] => | rok = 2006 [473] => | počet_stran = 222 [474] => | strany = 134 [475] => | isbn = 80-239-6506-9 [476] => }} V dubnu [[2007]] v [[Mezinárodní den památek]] jí bylo udělen titul „Historické město 2006“ a jako jediná z 45 měst České republiky dostala Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. [477] => [478] => [479] => == Městské symboly == [480] => === Znak === [481] => Právo užívat znak Polné udělil v roce 1479 Viktorín z Poděbrad. Pravděpodobně však Polná užívala znak již za Ješka Ptáčka z Pirkštjena na konci 14. století, v němž byl vyobrazeny dvě zkřížené [[ostrve]] (viz [[obecné figury]]) s kaprem. Postupem času byly do původního městského znaku začleněny části erbů majitelů panství. V roce 1623 nový majitel panství František Ditrichštejn do městského znaku nechal začlenit dva vinařské nože a odstranit znak znepřáteleného rodu Žejdliců, ten však později nechal navrátit alespoň do pravé věže. Definitivní podobu získal v polovině 19. století.{{Citace elektronické monografie [482] => | příjmení = Prchal [483] => | jméno = Jan [484] => | titul = Znak města Polná [485] => | vydavatel = Město Polná [486] => | datum_vydání = 2011-01-30 [487] => | datum_přístupu = 2014-02-07 [488] => | url = http://www.mesto-polna.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=12549&id=317946&p1=56952 [489] => }} [490] => [491] => V modrém štítě se nachází městská brána s dvěma věžemi s červenou střechou a dvěma stínkami. Pod obloukem brány je vytažená padací mříž. Nad branou visí čtvrcený erb se středním štítkem, v jehož stříbrném poli v jeho horní polovině spočívají tři černé pruhy. V prvním a čtvrtém zlatém poli se nachází černá orlice, druhé a třetí pole tvoří tři zlaté šikmé pásy v červeném poli (erb pánů z Kunštátu a Poděbrad). Horní hranu štítu zdobí koruna. Pod branou je umístěn stříbrný erb se dvěma zkříženými černými ostrvemi, přes něž leží zlatý kapr (erb Pirkštejnů). Levou věž zdobí znak Ditrichštejnů (červeno-zlatě šikmě děleném štítě spočívají dva vinařské nože), pravou věž erb Žejdliců ze Šenfeldu (ve stříbrném poli leží tři zlatí kapři).{{Citace kvalifikační práce [492] => | příjmení = Bučková [493] => | jméno = Nina [494] => | instituce = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [495] => | titul = Bc. [496] => | url = http://is.muni.cz/th/331040/ff_b/ [497] => | typ_práce = Bakalářská [498] => | vedoucí = doc. PhDr. Helena Krmíčková, Dr. [499] => | místo = Brno [500] => | počet_stran = 55 [501] => | strany = 31 [502] => | rok = 2011 [503] => | citace = 201-02-07 [504] => }} [505] => [506] => Znak není uveden v [[Registr komunálních symbolů|Registru komunálních symbolů]]. [507] => [508] => === Vlajka === [509] => [510] => Vlajka, která byla městu udělena v roce 2003 (rozhodnutí č. 31 z 25. listopadu 2003), je tvořena modrým listem o poměru stran 2:3 s bílým španělským štítkem, v němž se nachází žlutý kapr podložený zkříženými černými ostrvemi.{{Citace elektronické monografie | titul = Udělené symboly – Polná | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/3168 | datum vydání = 2003-11-25 | datum přístupu = 2014-02-05}} [511] => [512] => == Přírodní poměry == [513] => Město Polná leží v [[Okres Jihlava|okrese Jihlava]] v [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]] 14 kilometrů severovýchodně od [[Jihlava|Jihlavy]], 17 kilometrů jihovýchodně od [[Havlíčkův Brod|Havlíčkova Brodu]] a 20 kilometrů jihozápadně od [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]]. Rozloha města činí 37,77 km2, z toho zaujímá orná půda 21,54 km2, zahrady 0,73 km2, trvalé travní porosty 4,26 km2, lesní půda 7,66 km2, zemědělská půda 26,54 km2, vodní plochy 0,68 km2, zastavěné plochy 0,62 km2 a ostatní plochy 2,27 km2.{{Citace elektronické monografie| url=http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&pro_1_154=587711| titul=Veřejná databáze ČSÚ, město Polná| vydavatel=Český statistický úřad| datum přístupu=2014-02-05}}{{Nedostupný zdroj}} [514] => [515] => === Geologická stavba, reliéf a půdy === [516] => [[Soubor:Polna Katerinov4.jpg|náhled|vlevo|Vrch Kateřinov]] [517] => Polná se rozkládá na členitém území. Z [[geologie|geologického]] hlediska je území součástí [[Český masiv|Českého masivu]]. Z hornin převažuje pararula, v jihozápadní části granit, v oblasti Horního města hlína a písek, okolo silnice do Záborné na ulici Palackého rula, v korytech potoků a řeky Šlapanky hlína, písek a štěrk, na Dolním městě a v Malé cihelně hlína a písek.{{Citace elektronické monografie [518] => | příjmení = Bork [519] => | jméno = Pavel [520] => | titul = Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 [521] => | vydavatel = České geologické služby [522] => | datum_přístupu = 2014-02-07 [523] => | url = http://mapy.geology.cz/geocr_50/?center=-658906,-1121191&scale=50000 [524] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140602201035/http://mapy.geology.cz/geocr_50/?center=-658906,-1121191&scale=50000 [525] => | datum archivace = 2014-06-02 [526] => | nedostupné = ano [527] => }} [[Geomorfologie|Geomorfologicky]] je oblast součástí [[Česko-moravská subprovincie|Česko-moravské subprovincie]], konkrétně [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatiny]] a jejího podcelku [[Havlíčkobrodská pahorkatina|Havlíčkobrodské pahorkatiny]], v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek [[Přibyslavská pahorkatina]].{{Citace monografie [528] => | příjmení = Demek [529] => | jméno = Jaromír [530] => | odkaz na autora = Jaromír Demek [531] => | spoluautoři = a kol. [532] => | titul = Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny [533] => | vydavatel = Academia [534] => | místo = Brno [535] => | rok = 1987 [536] => | počet stran = 584 [537] => | strany = 43 [538] => }} Průměrná nadmořská výška činí 490 metrů. Nejvyšší bod, Na Homoli (568 m n. m.), leží v lese Březina v jižní části obce, jihozápadně za lesem Pod horou se nachází Celeský kopec s nadmořskou výškou 553 metrů. Severně na západ od rybníka Kukle stojí Svatoňův kopec v nadmořské výšce 541 metrů. Nejnižší nadmořská výška se nachází na hladině rybníka Peklo a v korytě řeky Šlapanky. [539] => [540] => Rozdíly v nadmořské výšce v katastru přesahují 100 metrů, nejvyšší bod je kopec Březina (574 m), nejnižší místo údolí říčky Šlapanky na severu (460 m). Ve městě se nadmořská výška pohybuje od 470 metrů (údolí Šlapanky a Ochozského potoka) a 500 metry. [[Kateřinov (Polná)|Kateřinský vrch]] měří 520 metrů.{{Citace monografie [541] => | příjmení = Přichystal [542] => | jméno = Antonín [543] => | titul = Polná 1242-1992 [544] => | vydavatel = Městský úřad Polná [545] => | místo = Polná [546] => | rok = 1992 [547] => | počet_stran = 212 [548] => | kapitola = Geologická charakteristika, přírodní poměry a nástin osídlení ve stínu archeologie [549] => | strany = 9 [550] => | příjmení2 = Šebela [551] => | jméno2 = Lubomír [552] => | příjmení3 = Aristid [553] => | jméno3 = Franc [554] => }} [555] => [556] => Na území převažuje [[kambizem]], okolo vodních toků se vyskytují [[glej]]e, jižně od rybníka Peklo mezi Zhořským potokem a lesem Březina se nacházejí [[luvizem]]ě, které se rovněž nalézají západně od toku Šlapanky v oblasti Dolního města.{{Citace elektronické monografie [557] => | titul = Klasifikace půdních typů podle TKSP a WRB [558] => | vydavatel = Geoportál [559] => | datum_přístupu = 2014-02-07 [560] => | url = http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=05b27c36f0ab15fc2097b9db2a040902 [561] => }} [562] => [563] => === Vodstvo a podnebí === [564] => [[Soubor:Polna Peklo4.JPG|náhled|[[Peklo (rybník v Polné)|Rybník Peklo]]]] [565] => Polná leží na řece [[Šlapanka|Šlapance]], která do katastru vstupuje na jihu, před rybníkem [[Peklo (rybník v Polné)|Peklo]] se do ní vlévá z pravé strany [[Zhořský potok]]. U městské elektrárny na [[Sezimovo náměstí|Sezimově náměstí]] do Šlapanky zprava vtéká [[Ochozský potok (přítok Šlapanky)|Ochozský potok]], který na katastr Polné vstupuje z východu, v místě kde se do něj vlévá [[Záborenský potok]]. Šlapanka dále pokračuje severně, kde protéká rybník Bor a Kukle. Na severní hranici katastru se do ní zprava začleňuje [[Skrýšovský potok (přítok Šlapanky)|Skrýšovský potok]]. Západní hranici katastru s Dobronínem tvoří Cihelenský potok. Území města tak patří k [[úmoří Severního moře]]. V severní části území Polné se na řece Šlapance rozkládají rybník Bor a Kukle. V centru města východně od autobusového nádraží leží rybník Špaček. V západní části zástavby leží rybníky Zimův a Varhánkův. V jihozápadní části na Ochozském potoce se nalézají rybníky Podhorský a Podleský. V jižní části Polné stojí na řece Šlapance největší místní rybník, [[Peklo (rybník v Polné)|Peklo]] (15 ha). [566] => [567] => V rámci [[Evžen Quitt|Quittovy klimatické klasifikace]] se řadí do mírně teplé oblasti MT4, podle Atlasu podnebí ČSR z roku 1958 do okrsku B5 a dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace podnebí]] k [[Vlhké kontinentální podnebí|vlhkému kontinentálnímu podnebí]].{{Citace monografie [568] => | příjmení = TOLASZ [569] => | jméno = Radim [570] => | odkaz na autora = Radim Tolasz [571] => | titul = Atlas podnebí Česka [572] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [573] => | místo = Praha [574] => | rok = 2007 [575] => | počet_stran = 255 [576] => | isbn = 978-80-86690-26-1 [577] => }} Pro oblast MT4 jsou charakteristická krátká léta s mírným, suchým až mírně suchým, krátkým přechodným obdobím, mírná jara a podzimy. Zimy jsou normálně dlouhé, mírně teplé a suché, sněhová pokrývka má během nich krátké trvání. Platí pro ni průměrné lednové teploty –2 až –3 °C a průměrné červencové teploty 16 až 17 °C. Ve vegetačním období se úhrn srážek pohybuje mezi 350 a 450 mm, v zimním pak mezi 250 a 300 mm.{{Citace monografie [578] => | příjmení = Quitt [579] => | jméno = Evžen [580] => | odkaz na autora = Evžen Quitt [581] => | titul = Klimatické oblasti Československa [582] => | vydavatel = Geografický ústav ČSAV [583] => | místo = Brno [584] => | rok = 1977 [585] => | strany = [586] => | počet stran = 73 [587] => }} Dle údajů z nejbližší meteorologické stanice v [[Přibyslav]]i činí průměrná roční teplota 6,8 °C a průměrné srážkový úhrn dosahuje hodnoty 692 mm/rok. Průměrný roční sluneční svit je 1613 hodin.{{Citace elektronické monografie [588] => | příjmení = Chalupský [589] => | jméno = Antonín [590] => | titul = Meteorologická stanice Přibyslav [591] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [592] => | datum_aktualizace = leden 1996 [593] => | datum_přístupu = 2013-04-24 [594] => | url = http://old.chmi.cz/meteo/opss/stanice.php?ukazatel=pribyslav [595] => }}{{Nedostupný zdroj}} [596] => [597] => === Flora a fauna === [598] => [[Soubor:Filipovske Chaloupky, borovice.JPG|náhled|vlevo|Památná borovice u silnice do [[Filipovské Chaloupky|Filipovských Chaloupek]]]] [599] => V rámci [[Biogeografické členění Česka|biogeografického členění]] se řadí k [[Provincie středoevropských listnatých lesů|provincii středoevropských listnatých lesů]], [[Hercynská podprovincie|Hercynské podprovincii]], [[Havlíčkobrodský bioregion|Havlíčkobrodskému bioregionu]] a jižní okraj katastru k [[Velkomeziříčský bioregion|Velkomeziříčskému bioregionu]].{{Citace elektronické monografie [600] => | titul = II.5 biogeografické členění, územní systém ekologické stability [601] => | vydavatel = Kraj Vysočina [602] => | datum_přístupu = 2014-02-07 [603] => | url = http://extranet.kr-vysocina.cz/download/odbor_uzemni/zur/B2_II.5.pdf [604] => | druh_nosiče = PDF [605] => }} Území se nalézá ve [[Fytogeografie|fytogeografickém]] obvodu [[Českomoravské mezofytikum|Českomoravského mezofytika]], v okrese 67 Českomoravská vrchovina.{{Citace elektronické monografie [606] => | příjmení = Divíšek [607] => | jméno = Jan [608] => | titul = 5.3 Fytogeografické členění České republiky [609] => | vydavatel = Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita [610] => | datum_vydání = 2010 [611] => | datum_přístupu = 2014-02-07 [612] => | místo = Brno [613] => | url = http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps10/biogeogr/web/index_book_5-3.html [614] => | příjmení2 = Culek [615] => | jméno2 = Martin [616] => | příjmení3 = Jiroušek [617] => | jméno3 = Martin [618] => }} Lesy v katastrálním území Polné náleží do přírodní lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina. Na severním okraji Polné okolo rybníka Kukle se rozkládá Panský les, jihozápadně se nachází les Pod horou, jižně směrem k Věžničce les Březina, na východ od silnice č. II/352 na Ždírec se nachází čtyři domy v lese Lísek. Jsou to převážně jehličnaté, místy smíšené lesy. Převažuje smrk lesní, dále jsou zastoupeny borovice černá pravá, dub letní, dub zimní, buk lesní červenolistý, jedle bělokorá a bříza bělokorá.Prchal, Jan. ''Polná''. S. 137. Dříve převažovaly buky a jedle, avšak vlivem lesního hospodářství převládá smrk ztepilý. [[Potenciálně přirozená vegetace|Potenciálně přirozenou vegetací]] je [[bučina]] s [[Kyčelnice devítilistá|kyčelnicí devítilistou]].{{Citace elektronické monografie [619] => | titul = Potenciálně přirozená vegetace [620] => | vydavatel = Česká geologická služba [621] => | datum_přístupu = 2014-02-07 [622] => | url = http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=d9565736724ecc91d0e9af30fd59f9c4 [623] => }} Krajinu tvoří pole a louky s trvalým [[Lipnicovité|travním porostem]]. Podél vodních toků rostou [[Olše (rod)|olšiny]] (''Alnus'') s [[Bledule jarní|bledulemi jarními]] (''Leucojum vernum''). V lesích se vyskytují [[Brusnice borůvka|borůvky]] (''Vaccinium myrtillus''), [[Violka lesní|violky lesní]] (''Viola reichenbachiana'') či [[kapraď samec]] (''Dryopteris filix-mas''). V lokalitě Nad Březinou, která se nachází kilometr jihozápadním směrem od města, se vyskytuje několik chráněných druhů rostlin ([[vemeník dvoulistý]], [[turan obecný]]). Ve 30. letech 20. století se v Panském lese u rybníku Kukle nacházela státní rezervace s výskytem vzácné kapradiny [[Osladič serpentinový|osladiče serpentinového]].{{Citace monografie [624] => | příjmení = Prchal [625] => | jméno = Jan [626] => | titul = Polná ve 20. století [627] => | vydavatel = Linda [628] => | místo = Polná [629] => | rok = 2006 [630] => | počet_stran = 222 [631] => | strany = 51 [632] => | isbn = 80-239-6506-9 [633] => }} Podél Skrýšovského potoka v oblasti Obecního lesa u rybníka Kukle v meandrech rostou olše, vrby a jívy.Prchal, Jan. ''Polná''. S. 128. [634] => [635] => V okolních lesích žijí [[Srnec obecný|srnci obecní]] (''Capreolus capreolus'') či [[Prase divoké|divočáci]] (''Sus scrofa''), z šelem pak [[Kuna lesní|kuny lesní]] (''Martes martes'') a [[Liška obecná (šelma)|lišky obecné]] (''Vulpes vulpes''). V lesích hnízdí [[Datel černý|datli černí]] (''Dryocopus martius''), [[Žluna šedá|žluny šedé]] (''Picus canus''), [[Sýkora|sýkory]] (''Parus''), [[pěnice]] (''Sylvia'') či drozdi zpěvní (''Turdus philomelos''), z dravých ptáků se objevují [[káně lesní]] (''Buteo buteo''). Na vlhkých loukách jsou zastoupeny běžné druhy plazů a obojživelníků, např. [[Zmije obecná|zmije obecné]] (''Vipera berus''), [[Ještěrka živorodá|ještěrky živorodé]] (''Zootoca vivipara''), [[Rana|skokani]] (''Rana''), [[Ropucha obecná|ropuchy obecné]] (''Bufo bufo'') či [[Čolek|čolci]] (''Triturus''). U vodních toků žijí typické druhy ryb a rovněž [[Skokan hnědý|skokani hnědí]] (''Rana temporaria'') a [[Mlok skvrnitý|mloci skvrnití]] (''Salamandra salamandra''). Na rybnících sídlí [[Kachna divoká|kachny divoké]] (''Anas platyrhynchos'') či [[Lyska černá|lysky černé]] (''Fulica atra'').{{Citace monografie [636] => | příjmení = David [637] => | jméno = Petr [638] => | titul = Jihlavsko a Třebíčsko [639] => | vydavatel = Soukup & David [640] => | místo = Praha [641] => | rok = 2006 [642] => | počet_stran = 161 [643] => | kapitola = Vymezení a charakteristika [644] => | strany = 9–11 [645] => | isbn = 80-86899-99-3 [646] => }} Ve Skrýšovském potoce v oblasti Obecního lesa u rybníka Kukle do 60. let 20. století žili pstruzi a mník jednovousí. U rybníku Bor žijí labutě a volavky.Prchal, Jan. ''Polná''. S. 134. [647] => [648] => U silnice druhé třídy č. 352 ze Ždírce do Polné po pravé straně naproti místní komunikaci do Filipovských Chaloupek roste [[borovice černá]] (''Pinus nigra'') o výšce 13 metrů a s obvodem kmene 222 cm, která byla 15. listopadu 1990 prohlášena za [[Památný strom v Česku|památný strom]].{{Citace elektronické monografie [649] => | titul = Borovice u nádraží [650] => | vydavatel = Agentura pro ochranu životního prostředí [651] => | datum_přístupu = 2014-02-07 [652] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=7752 [653] => }} Údajně měla být zasazena vystěhovalci do Spojených států amerických, místu se říká V Americe.Prchal, Jan. ''Polná''. S. 142. [654] => [655] => == Obyvatelstvo == [656] => [657] => === Struktura === [658] => Dle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu v roce 2011]] žilo v Polné trvale 5100 osob, z toho 2564 žen. Celkem 3582 občanů se hlásilo k české národnosti, 35 k moravské, 21 ke slovenské, 5 k vietnamské a ukrajinské a 2 k polské po jednom k romské a slezské.{{Citace elektronické monografie [659] => | titul = Sčítání lidu 2011 Polná [660] => | vydavatel = Český statistický úřad [661] => | datum_vydání = 2011 [662] => | datum_přístupu = 2014-02-07 [663] => | url = http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vse-o-uzemi&tu=0&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAHWPv07DMBDGry2hf4WAgY1HaMWCBBO42CVWk7hK0iAyYWjUgkIbErdkQmKBgRV2Bsa-BOIJWJkQOzMjXIoEA-IkW3fy_b7v8_QdtCSGpRM5kY2xOg4bukwGpoy04svj08rBcwHyLaiEI9lrySM1ijmU1SAOksEo7KXR1jZkVTsv4b2Ip6qg3HWY3SE2MZMzuAD4s5P7MQzlsN_gQxX0g3j57f7h4_J6Iw85DtpEhuMgjWHxd88anx4G8dX0brV6-3qTB0gjFCv8Z6Igt6tA6yXra5tpirEcXezNYuGLpaCoC2oJl0QK5tuC7nAHuwolrvCIQyhRUEAy41ziibYwOHICZ3e_44umTfzMuIS0RXSD0WzC32ses302CzX3iaWghkDLNr8Z9HVJs2u0Ub_EKbPcjoeiC45Bm3XPYfWuz0yefgEL3Kc5lwEAAA..&vseuzemi=H4sIAAAAAAAAAIVRPU8bQRAdLhwYxwmOI9GlSQIN0p5cIEAUiWOM7Pj4kA0o3WXtW9mH7nY3u3uXkwtLNFDQQp-Ckj-B-AWkTBXRI0pado1lu0pG2o_RvLdv5u3VPdhSwJsjnGAUqyBEVSy725jbs3-ubxa-374AawuyIcP-Fm4rJmowp7qCyC4L_ZR_-gwmcj8zes_rZfcFfGj3UCtgEsnQb6GEoS4JORESHQiWEFrzCVUwjAJAKuD1QD7EtIMqNI4mi1yBvVtvVJq8_wP6YCnI7pSalb390mGprDt__2-xTaww_l1F3x6W1i2YcSEXeeEe80XQI5QoyLtG2jGTO24g1YYLc5FH68wv6wzePpdNZ06NKtIhQiMykcex0FMo-Oi2e47Rd4y-kzBnqO-M9TUjG3myynzKFFZQmHi0qURAOxoxqxH7JFVmyJwLryIvHrulYPE_OgPYRsr56DMHbg57Ltz9unw8Pl2zYKoGdoLDmGjX82PcThy1iDi5unj38vzvmWV81_4va_NnVtZWV4tFPrJ_evdLpTzKrHJDmmuGD455zcKaZRXXJxj1RukrT58A5AWz_2sCAAA.&void= [664] => }} Podle sčítání 1920 zde žilo v 567 domech 4188 obyvatel, z nichž bylo 2243 žen. 4123 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 10 k německé a 5 k židovské.{{Citace monografie [665] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [666] => | svazek = I. Země Česká [667] => | typ svazku = díl [668] => | vydavatel = Orbis [669] => | místo = Praha [670] => | rok = 1924 [671] => | strany = 58 [672] => | počet stran = 598 [673] => }} Podle sčítání obyvatelstva z roku 1930 se v Polné z 4101 obyvatel hlásilo k československé národnosti 4071 obyvatel, 15 k německé, tři k ruské a 1 k židovské.{{Citace monografie [674] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [675] => | svazek = I. Země Česká [676] => | typ svazku = díl [677] => | vydavatel = Orbis [678] => | místo = Praha [679] => | rok = 1934 [680] => | strany = 24 [681] => | počet stran = 613 [682] => }} [683] => [684] => {| class="wikitable" [685] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů{{Citace sborníku [686] => | příjmení = Prchal [687] => | jméno = Jan [688] => | autor = [689] => | odkaz na autora = [690] => | titul = Vítejte u nás [691] => | odkaz na titul = [692] => | příjmení sestavitele = [693] => | jméno sestavitele = [694] => | sestavitel = [695] => | sborník = Mikroregion Polensko [696] => | odkaz na sborník = [697] => | vydavatel = Obce sdružené v Mikroregionu Polensko [698] => | místo = Polná [699] => | rok vydání = 2003 [700] => | isbn = 80-239-0141-9 [701] => | url = [702] => | kapitola = Polná [703] => | strany = 28–35 [704] => | jazyk = česky [705] => }}{{Citace elektronické monografie [706] => | korporace = Český statistický úřad [707] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [708] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [709] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [710] => | strany = 568, 569 [711] => | lokace = záznam 73 [712] => | datum vydání = 2007-03-03 [713] => | datum přístupu = 2014-02-05 [714] => | jazyk = [715] => }} [716] => |- [717] => ! Rok !! 1794 !! 1830 !! 1836 !! 1858 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [718] => |- style="text-align: right;" [719] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [720] => | 3590 || 6400 || 5091 || 6897 || 6285 || 6388|| 5965 || 6062 || 5595 || 5201 || 5106 || 4296 || 4739 || 4580 || 4862 || 4691 || 4869 || 5100 [721] => |- style="text-align: right;" [722] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [723] => | – || – || – || – || 727 || 731 || 730 || 728 || 726 || 732 || 834 || 983 || 966 || 985 || 1022 || 1150 || 1215 || 1880 [724] => |} [725] => [726] => === Náboženský život === [727] => [[Soubor:Synagoga polna.jpg|náhled|[[Synagoga v Polné|Synagoga]]]] [728] => Obec spadá pod [[Římskokatolická farnost – děkanství Polná|římskokatolickou farnost Polná]], která náleží do [[Havlíčkobrodský vikariát|havlíčkobrodského vikariátu]] a [[Diecéze královéhradecká|královéhradecké diecéze]]. Pod zdejší farnost spadají polenské místní části Hrbov, Janovice, Nové Dvory a Skrýšov, dále pak obce Brzkov, Dobroutov, Horní Věžnice a Záborná. Farním kostelem je [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Polná)|chrám Nanebevzetí Panny Marie]].{{Citace elektronické monografie [729] => | titul = Římskokatolická farnost Polná [730] => | vydavatel = Královéhradecká diecéze [731] => | datum_vydání = 2009, 2010 [732] => | datum_přístupu = 2014-02-07 [733] => | url = http://www.bihk.cz/dieceze/polna/ [734] => }} Podle cenzu z roku 2011 se k víře hlásí 1059 z 5100 osob, z toho se 936 lidí hlásilo k [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolické církvi]], 11 k [[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]], 5 k [[Svědkové Jehovovi|Svědkům Jehovovým]], 4 k [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|Pravoslavné církvi]] a 3 k [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církvi evangelické]]. 341 věřících své vyznání neuvedlo, 1444 osob bylo bez náboženské víry. V roce 1921 zde žilo 3446 římských katolíků, 460 příslušníků církve československé husitské, 67 židů a 13 evangelíků, 200 osob bylo bez vyznání. Při sčítání obyvatel z roku 1930 bylo zjištěno 3458 katolíků, 339 příslušníků církve československé husitské, 51 židů, 19 evangelíků, 230 osob své vyznání neuvedlo. [735] => [736] => Od 16. století až do období [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]], do roku [[1942]], kdy začaly [[Deportace|transporty]] do [[Koncentrační tábor Terezín|Terezína]], zde žila početná [[Židovská komunita v Polné|židovská komunita]], po které se dochovala [[Baroko|barokní]] [[Synagoga v Polné|synagoga]], [[rabín]]ský dům a v podstatě intaktně zachovalé [[Ghetto|židovské ghetto]]. Objekty synagogy i rabínského domu byly v nedávné době zrekonstruovány péčí [[Federace židovských obcí]] a nachází se v nich expozice o místní židovské komunitě. [737] => [738] => == Obecní správa a politika == [739] => [740] => === Místní části, členství ve sdruženích === [741] => Polná se dělí na pět místních částí ([[Hrbov (Polná)|Hrbov]], [[Janovice (Polná)|Janovice]], [[Nové Dvory (Polná)|Nové Dvory]], Polnou a [[Skrýšov (Polná)|Skrýšov]]).{{Citace elektronické monografie [742] => | titul = Část obce [743] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [744] => | datum_přístupu = 2014-02-05 [745] => | url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/castiobce/vyhledej?ob.kod=587711&co.nazev=&co.kod=&cog.sort=NAZEV&search=Vyhledat [746] => }} Každá z částí má své samostatné [[katastrální území]] (pojmenované „Hrbov“, „Janovice u Polné“, „Nové Dvory u Kamenné“, „Polná“ a „Skrýšov u Polné“).{{Citace elektronické monografie [747] => | titul = Katastrální území [748] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [749] => | datum_přístupu = 2014-02-05 [750] => | url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/katastralniuzemi/vyhledej?ob.kod=587711&ku.nazev=&ku.kod=&kug.sort=NAZEV&search=Vyhledat [751] => }} Polná má jedenáct [[Základní sídelní jednotka|základních sídelních jednotek]], a to čtyři pro místní části Hrbov, Janovice, Nové Dvory a Skrýšov a sedm na katastrálním území Polná s názvy [[Horní Město (Polná)|Horní Město]], [[Kalvárie (Polná)|Kalvárie]], [[Nad Peklem]], [[Podhora (Polná)|Podhora]], [[Polná–historické jádro]], [[U nádraží]] a [[V rovinách]].{{Citace elektronické monografie [752] => | titul = Základní sídelní jednotka (ZSJ) [753] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [754] => | datum_přístupu = 2014-02-05 [755] => | url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/sidelnijednotky/vyhledej?ob.kod=587711&ku.nazev=&zj.nazev=&zj.kod=&zjg.sort=UZEMI&search=Vyhledat [756] => }} [757] => [758] => Polná je členem [[Dobrovolný svazek obcí Mikroregionu Polensko|Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko]]{{Citace elektronické monografie [759] => | titul = Mikroregion Polensko [760] => | datum_přístupu = 2014-02-05 [761] => | url = http://www.polensko.cz/html/ [762] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131019132319/http://www.polensko.cz/html/ [763] => | datum archivace = 2013-10-19 [764] => | nedostupné = ano [765] => }} a [[Místní akční skupina|Místní akční skupiny]] Českomoravské pomezí.{{Citace elektronické monografie [766] => | titul = Členská města, městyse a obce [767] => | vydavatel = MAS Českomoravské pomezí [768] => | datum_vydání = 2013 [769] => | datum_přístupu = 2014-02-05 [770] => | url = http://www.mascmp.cz/clenska-mesta-mestyse-a-obce [771] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140202172344/http://www.mascmp.cz/clenska-mesta-mestyse-a-obce [772] => | datum archivace = 2014-02-02 [773] => | nedostupné = ano [774] => }} [775] => [776] => === Správní území === [777] => Město Polná je [[obec s pověřeným obecním úřadem]] pro celkově 16 obcí okresu Jihlava a. Jsou to: [[Arnolec]], [[Brzkov]], [[Dobronín]], [[Dobroutov]], [[Jamné]], [[Jersín]], [[Kamenná (okres Jihlava)|Kamenná]], [[Nadějov]], Polná, [[Rybné]], [[Stáj (okres Jihlava)|Stáj]], [[Věžnice (okres Jihlava)|Věznice]], [[Věžnička]], [[Zhoř (okres Jihlava)|Zhoř]] a [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírec]].{{Citace elektronické monografie [778] => | titul = Správní obvody obcí s rozšířenou působností [779] => | vydavatel = Český statistický úřad [780] => | datum_vydání = 2007-01-01 [781] => | datum_přístupu = 2014-02-05 [782] => | url = http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/spravni_obvody_obci_s_rozsirenou_pusobnosti_/$File/struktura_uzemi_cr.xls [783] => | druh_nosiče = xls [784] => }}[[Věžnice (okres Havlíčkův Brod)]] byly od 1.1.2021 přeřazeny do správního obvodu (ORP i OPOÚ) Havlíčkova Brodu. [785] => [786] => === Zastupitelstvo a starosta === [787] => {{Podrobně|Seznam představitelů Polné}} [788] => [[Soubor:Polna - 10.JPG|náhled|Radnice na Husově náměstí]] [789] => Obec má 21členné zastupitelstvo, v čele sedmičlenné rady obce stojí starosta. [790] => [791] => {| class="wikitable" [792] => |- [793] => ! Období !! Voliči !! Účast v % !! Mandáty !! Výsledky !! Starosta [794] => |- [795] => | 1994–1998 || align = "right" | 3542 || align="right" | 75,24 || align="right" | 21 || 5 KSČM
5 ODA
4 ODS
4 KDU-ČSL
1 Koalice SPR-RSČ, SDČR
1 Nezávislí kandidáti || Radim Janů [796] => |- [797] => | 1998–2002 || align = "right" | 3723 || align="right" | 54,02 || align="right" | 21 || 5 Sdruž.nezáv.kand.-míst.celkem
4 KSČM
4 KDU-ČSL
3 ČSSD
3 ODS
1 Strana konzervativní smlouvy
1 Koalice SPR-RSČ, SDČR || Jindřich Skočdopole [798] => |- [799] => | 2002–2006 || align = "right" | 3844 || align="right" | 50,94 || align="right" | 15 || 5 SNK Polná
3 KSČM
3 KDU-ČSL
2 ODS
2 ČSSD || Jindřich Skočdopole [800] => |- [801] => | 2006–2010 || align = "right" | 3962 || align="right" | 49,80 || align="right" | 21 || 8 SNK Polná
4 ODS
3 KDU-ČSL
3 KSČM
2 ČSSD || Jindřich Skočdopole [802] => |- [803] => | 2010–2014 || align = "right" | 4033 || align="right" | 51,72 || align="right" | 21 || 7 NEZÁVISLÍ PRO POLNOU
4 Polná – Dobrá adresa
3 KDU-ČSL
3 ČSSD
2 KSČM
2 ODS || Jindřich Skočdopole [804] => |- [805] => | 2014–2018 || align = "right" | 4049 || align="right" | 50,31 || align="right" | 21 || 7 NEZÁVISLÍ PRO POLNOU
4 Polná – Dobrá adresa
3 Společně pro Polnou
2 KDU-ČSL
2 KSČM
2 ČSSD
1 ODS || Jindřich Skočdopole [806] => |} [807] => [808] => == Hospodářství == [809] => [810] => === Zemědělství a ostatní prvovýroba === [811] => Mlékárna Polná byla založená v roce 1938, o deset let později byly vybudovány nové za bývalým vlakovým nádražím. V roce 1952 byla firma znárodněna, do soukromého vlastnictví se dostala v roce 1990. Zaměřuje se především na výrobu sýrů.{{Citace elektronické monografie [812] => | titul = Profil firmy [813] => | vydavatel = Mlékárna Polná [814] => | datum_vydání = 2000-2014 [815] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [816] => | url = http://www.mpolna.cz/profil.aspx [817] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140602201444/http://www.mpolna.cz/profil.aspx [818] => | datum archivace = 2014-06-02 [819] => | nedostupné = ano [820] => }} [[Jatka]] a zpracování hovězího a vepřového masa provozuje společnost SPEKTRUM, s. r. o.,{{Citace elektronické monografie [821] => | titul = SPEKTRUM, spol. s r.o. [822] => | vydavatel = Firmy.cz [823] => | datum_vydání = 1996–2014 [824] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [825] => | url = http://www.firmy.cz/detail/2512433-spektrum-polna.html [826] => }} rostlinnou a živočišnou výrobou se zabývá SENECO, spol. s r.o. [827] => [828] => === Průmysl === [829] => [[Soubor:TKZ Polná 2.JPG|náhled|Továrna TKZ Polná]] [830] => Sídlí zde firmy BRASSICA PAP vyrábějící hygienické papírové výrobky,{{Citace elektronické monografie [831] => | titul = Historie a současnost firmy [832] => | vydavatel = BRASSICA PAP [833] => | datum_vydání = 2009 [834] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [835] => | url = http://www.brassica-pap.cz/lang/cs/historie-a-soucasnost/ [836] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140110075517/http://www.brassica-pap.cz/lang/cs/historie-a-soucasnost/ [837] => | datum archivace = 2014-01-10 [838] => | nedostupné = ano [839] => }} HASOFT zaměřující se na stavební pojivové materiály,{{Citace elektronické monografie [840] => | titul = Kontakty [841] => | vydavatel = HASOFT [842] => | datum_vydání = 2012 [843] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [844] => | url = http://www.hasoft.cz/kontakty.php [845] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140605053210/http://www.hasoft.cz/kontakty.php [846] => | datum archivace = 2014-06-05 [847] => | nedostupné = ano [848] => }} RENOT, jež renovuje a vyrábí tiskové kazety,{{Citace elektronické monografie [849] => | titul = Úvodní strana [850] => | vydavatel = RENOT [851] => | datum_vydání = 2009 [852] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [853] => | url = http://www.renot.cz/ [854] => }} výrobce doplňků a kování pro kuchyňské linky a šatní skříně Mivokor,{{Citace elektronické monografie [855] => | titul = O společnosti [856] => | vydavatel = Mivokor [857] => | datum_vydání = 2014 [858] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [859] => | url = http://www.mivokor.cz/mivokor/o-spolecnosti/ [860] => }} továrna produkující plastová okna Dafeplast, výrobce dveří SAPELI, nábytkářství TEAK, dodavatel nábytkových hran, obalovacích a kašírovacích fólií pro nábytkářský průmysl VAREX{{Citace elektronické monografie [861] => | titul = Vítejte ve společnosti VAREX! [862] => | vydavatel = VAREX [863] => | datum_vydání = 2005-2014 [864] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [865] => | url = http://www.varex.cz/ [866] => }} producent polyetylénových obalů Adorah{{Citace elektronické monografie [867] => | titul = O nás [868] => | vydavatel = Adorah [869] => | datum_vydání = 2009 [870] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [871] => | url = http://www.adorah.cz/cz/o-nas [872] => }} pila Pátek, kovovýroba a zámečnictví Kövak,{{Citace elektronické monografie [873] => | titul = NĚCO MÁLO O NÁS [874] => | vydavatel = Kövak [875] => | datum_vydání = 2014 [876] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [877] => | url = http://kovak.webgarden.cz/ [878] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140602200152/http://kovak.webgarden.cz/ [879] => | datum archivace = 2014-06-02 [880] => | nedostupné = ano [881] => }} Prášková lakovna Azure,{{Citace elektronické monografie [882] => | titul = Kontakty [883] => | vydavatel = Azure [884] => | datum_vydání = 2014-01-01 [885] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [886] => | url = http://www.azure.cz/kontakty.html [887] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140602200207/http://www.azure.cz/kontakty.html [888] => | datum archivace = 2014-06-02 [889] => | nedostupné = ano [890] => }} podnik vyrábějící předokenní rolety ALTECH CZ{{Citace elektronické monografie [891] => | titul = O firmě [892] => | vydavatel = ALTECH CZ [893] => | datum_vydání = 2014 [894] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [895] => | url = http://www.rolety-zaluzie.eu/o-firme [896] => }} a zhotovitel stavebního a nábytkového kování TKZ Polná. Tato firma vznikla již v roce 1911 jako Sláma a spol., továrna na kovové zboží, společnost s r.o.{{Citace elektronické monografie [897] => | titul = Informace o společnosti­­ [898] => | vydavatel = TKZ Polná [899] => | datum_vydání = 1994-2014 [900] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [901] => | url = http://www.tkz.cz/menu/informace-o-spolecnosti.html [902] => }} [903] => [904] => === Služby === [905] => [[Soubor:Polna - 1.JPG|náhled|vlevo|[[Městská elektrárna (Polná)|Městská elektrárna]], sídlo firmy IP Izolace Polná]] [906] => Ze státních úřadů zde sídlí stavební úřad a pobočka Úřadu práce v Jihlavě. Na Husově náměstí sídlí Česká pošta a pobočka České spořitelny. Na ulici Varhánkova stojí hasičská zbrojnice, kterou od roku 1983 využívá Hasičský záchranný sbor ČR, stanice Polná.{{Citace elektronické monografie [907] => | titul = Stanice Polná [908] => | vydavatel = HZS Kraje Vysočina [909] => | datum_vydání = 2010 [910] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [911] => | url = http://www.hzscr.cz/clanek/region-jihlava.aspx?q=Y2hudW09Mw%3D%3D [912] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140729202337/http://www.hzscr.cz/clanek/region-jihlava.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d [913] => | datum archivace = 2014-07-29 [914] => | nedostupné = ano [915] => }} Naproti kostelu Nanebevzetí Panny Marie sídlí Obvodní oddělení Policie ČR Polná, jež zajišťuje bezpečnost i okolních obcí.{{Citace elektronické monografie [916] => | titul = Obvodní oddělení Polná [917] => | vydavatel = Policie ČR [918] => | datum_vydání = 2010 [919] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [920] => | url = http://www.policie.cz/clanek/kontakty-uo-jihlava-obvodni-oddeleni-polna.aspx [921] => }} Pro seniory zde byl otevřen dům s pečovatelskou službou, na ulici Varhánkova stojí budova zdravotního střediska, kde ordinují dva praktičtí lékaři pro dospělé a jedna dětská lékařka, čtyři dentisté a několik specialistů (gynekologie, ortopedie, kožní, interní a revmatologická ambulance, neurologie, rehabilitace a dentální hygiena).{{Citace elektronické monografie [922] => | titul = Zdravotní středisko Polná [923] => | vydavatel = Město Polná [924] => | datum_vydání = 2014-01-01 [925] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [926] => | url = http://www.mesto-polna.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=12549&id_u=989&p1=5054 [927] => }} Na Husově náměstí sídlí dvě lékárny.{{Citace elektronické monografie [928] => | titul = Lékárny [929] => | vydavatel = Město Polná [930] => | datum_vydání = 2014-01-01 [931] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [932] => | url = http://www.mesto-polna.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=12549&id_u=988&p1=5154 [933] => }} Nachází se zde dva hřbitovy, ten u kostela svaté Kateřiny již není v provozu, pohřbívá se na hřbitově u kostela svaté Barbory. Spolek na ochranu zvířat Polná provozuje psí útulek na Nerudově ulici.{{Citace elektronické monografie [934] => | titul = Psí útulek [935] => | vydavatel = Spolek na ochranu zvířat Polná [936] => | datum_vydání = 2011 [937] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [938] => | url = http://www.kynologiepolna.cz/utulek.php [939] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140403120538/http://www.kynologiepolna.cz/utulek.php [940] => | datum archivace = 2014-04-03 [941] => | nedostupné = ano [942] => }} Veterinární služby poskytují dvě ordinace na ulicích Poděbradova{{Citace elektronické monografie [943] => | titul = Veterinární ordinace [944] => | vydavatel = MVDr. Ing. Zdeněk Pohanka [945] => | datum_vydání = 2014-01-01 [946] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [947] => | url = http://www.vetpolna.cz/ [948] => }} a Varhánkova.{{Citace elektronické monografie [949] => | titul = Vaši veterináři [950] => | vydavatel = Veterinární ordinace Polná [951] => | datum_vydání = 2014-01-01 [952] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [953] => | url = http://www.veterinapolna.cz/ [954] => }} Na ulici Na Lázni stojí sběrný dvůr firmy EKO-KOBA, s.r.o.{{Citace elektronické monografie [955] => | titul = Partner pro odpady, kontejnery, demolice [956] => | vydavatel = EKO-KOBA, s.r.o., Jihlava [957] => | datum_vydání = 2013-2014 [958] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [959] => | url = http://www.ekokoba.cz/kontakty/ [960] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140602080935/http://www.ekokoba.cz/kontakty/ [961] => | datum archivace = 2014-06-02 [962] => | nedostupné = ano [963] => }} [964] => [965] => Z poskytovatelů služeb jsou hojně zastoupeny různé části stavebnictví. Tepelnými izolacemi se zabývají firmy IP Polná, Izolace Artex, IZOPOL a IZOLACE Slavík Miroslav.{{Citace elektronické monografie [966] => | titul = IZOLACE Slavík Miroslav [967] => | vydavatel = IZOLACE Slavík Miroslav [968] => | datum_vydání = 2014 [969] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [970] => | url = http://www.slavik-izolace.cz/index.php?nid=10835&lid=cs&oid=2527607 [971] => }} Stavebně-montážní práce nabízí firma REKOSTAV s.r.o.{{Citace elektronické monografie [972] => | titul = Základní informace [973] => | vydavatel = REKOSTAV [974] => | datum_vydání = 2009 [975] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [976] => | url = http://rekostav-polna.webnode.cz/zakladni-informace/ [977] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140602202604/http://rekostav-polna.webnode.cz/zakladni-informace/ [978] => | datum archivace = 2014-06-02 [979] => | nedostupné = ano [980] => }} stavebniny prodává podnik Nest & Stavo v Malé cihelna{{Citace elektronické monografie [981] => | příjmení = Smejkal [982] => | jméno = Jaroslav [983] => | titul = Profil firmy [984] => | vydavatel = Stavebniny Nest & Stavo [985] => | datum_vydání = 2014-01-01 [986] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [987] => | url = http://www.stavebninypolna.cz/index.php?stranka=profil [988] => }} Dále tu působí stavební společnost Lédl, stavebnictví Elmi.cz, Interiéry Pospíchal, vodoinstalatérství a topenářství Milan Rosůlek{{Citace elektronické monografie [989] => | titul = O nás [990] => | vydavatel = Milan Rosůlek [991] => | datum_vydání = 2014-01-01 [992] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [993] => | url = http://www.rosulek.cz/onas.htm [994] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140605052922/http://www.rosulek.cz/onas.htm [995] => | datum archivace = 2014-06-05 [996] => | nedostupné = ano [997] => }} plynařství EK PLYNOTOP, truhlářství Vlach, zemní práce Jaroslav Venc{{Citace elektronické monografie [998] => | titul = SLUŽBY, ŘEMESLA [999] => | vydavatel = Měst Polná [1000] => | datum_vydání = 2014-01-01 [1001] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [1002] => | url = http://www.mesto-polna.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=12549&id_u=19437&p1=6578 [1003] => }} a dvě společnosti zabývající se vrtáním studní Artemia{{Citace elektronické monografie [1004] => | titul = VRTANÉ STUDNY A TEPELNÁ ČERPADLA [1005] => | vydavatel = Artemia [1006] => | datum_vydání = 2014 [1007] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [1008] => | url = http://www.artemiastudny.cz/ [1009] => }} a Josef Jekl.{{Citace elektronické monografie [1010] => | titul = Vrtání studní Jekl [1011] => | vydavatel = Studny Jekl [1012] => | datum_vydání = 2008-2013 [1013] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [1014] => | url = http://www.studnyjekl.cz/ [1015] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140210010411/http://www.studnyjekl.cz/ [1016] => | datum archivace = 2014-02-10 [1017] => | nedostupné = ano [1018] => }} Poradenství v oblastech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany poskytuje firma POHASERVIS.{{Citace elektronické monografie [1019] => | titul = O nás [1020] => | vydavatel = POHASERVIS [1021] => | datum_vydání = 2014 [1022] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [1023] => | url = http://www.pohaservis.cz/o-nas [1024] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140217033755/http://www.pohaservis.cz/o-nas [1025] => | datum archivace = 2014-02-17 [1026] => | nedostupné = ano [1027] => }} Logistickými a skladovacími službami se zabývá WLACH TRANSPORT.{{Citace elektronické monografie [1028] => | titul = O nás [1029] => | vydavatel = WLACH TRANSPORT [1030] => | datum_vydání = 2008 [1031] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [1032] => | url = http://www.wlachtransport.cz/cz/o-nas [1033] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131207062402/http://www.wlachtransport.cz/cz/o-nas [1034] => | datum archivace = 2013-12-07 [1035] => | nedostupné = ano [1036] => }} Fungují zde tři čerpací benzinové stanice, jedna stojí na ulici Jihlavská, druhá, společnosti Silmet, stojí u silnice na Jihlavu a třetí, obchodního řetězce [[COOP]], na ulici Palackého směrem na [[Záborná|Zábornou]]. [1037] => [1038] => Většina obchodů má sídlo v centru města, funguje zde několik obchodů s potravinami, večerky, obchod se zdravou výživou, tři zelinářské prodejny, za Polnou směrem na Zábornou sídlí supermarket družstva JMB (nyní [[COOP]]), který byl postaven v prostorách bývalého Státního statku Polná v roce 2004. Dále je tu několik obchodů s textilem, obuví, galanterie, seconhand a značková prodejna Pleas. Ze specializovaných prodejen je zde zastoupeno hračkářství, zlatnictví, hodinářství, elektro, domácí potřeby, dvě drogerie, tři zverimexy, papírnictví, knihkupectví, tři květinářství a obchod s výpočetní technikou. [1039] => [1040] => Místní restaurační zařízení se nazývají Na kovárně, U Smrčků, U Bartáků, NonStop, Klub Zámecká rychta, Parlament, Krčma, Na Krajzontě, Sportbar v Offsajdu, Hospoda u Huňáčů, Zámek, Havana a Na Stadionu, v provozu jsou rovněž dvě cukrárny. Ubytování poskytují Penzion a pizzerie U Hilsnera, penzion TKZ na ulici Boženy Němcové,{{Citace elektronické monografie [1041] => | titul = Penzion TKZ Polná [1042] => | vydavatel = TKZ Polná [1043] => | datum_vydání = 1994-2014 [1044] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [1045] => | url = http://www.tkz.cz/menu/penzion-tkz-polna.html [1046] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131228205018/http://www.tkz.cz/menu/penzion-tkz-polna.html [1047] => | datum archivace = 2013-12-28 [1048] => | nedostupné = ano [1049] => }} Apartmán Pod kostelem na Sezimově náměstí a dvě ubytovny v Domě dětí a mládeže a na zámku.{{Citace elektronické monografie [1050] => | titul = Ubytování a stravování [1051] => | vydavatel = Město Polná [1052] => | datum_vydání = 2014-01-01 [1053] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [1054] => | url = http://www.mesto-polna.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=12549&id_ktg=1032&p1=22742 [1055] => }} [1056] => [1057] => Z drobných živnostníků jsou zde mimo jiné zastoupeni kadeřnictví, fotograf, ladič pián Jan Kunc{{Citace elektronické monografie [1058] => | titul = O nás [1059] => | vydavatel = Kuncpiano [1060] => | datum_vydání = 2013 [1061] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [1062] => | url = http://www.kuncpiano.cz/o-nas [1063] => }} a sedlařství a brašnářství Jan Prokop.{{Citace elektronické monografie [1064] => | titul = Kontakt [1065] => | vydavatel = Sedlářství Brašnářství - Jan Prokop [1066] => | datum_vydání = 2014 [1067] => | datum_přístupu = 2014-02-06 [1068] => | url = http://www.hora-sedlarstvi.cz/kontakt/ [1069] => }} [1070] => [1071] => == Doprava == [1072] => [[Soubor:Vlakové nádraží Polná 5.JPG|náhled|Bývalé vlakové nádraží]] [1073] => Městem prochází tři silnice třetí třídy. Od severu po směru chodu hodinových ručiček Silnice druhé třídy [[Silnice II/351|č. 351]] do čtyř kilometrů vzdáleného Brzkova, silnice druhé třídy [[Silnice II/352|č. 352]] do tři kilometry vzdáleného Hrbova, silnice druhé třídy [[Silnice II/348|č. 348]] do Záborné (2 km), pokračování II/351 do 2,5 km vzdáleného Dobroutova, silnice třetí třídy č. 34820 do 3,5 km vzdálené Věžničky, pokračování II/352 do Ždírce (5 km), pokračování II/348 do Dobronína (4 km), Z Dolního města vedou dvě silnice třetí třídy, č. 34817 do 3 km vzdálených Nových Dvorů a č. 3503 do Věžnic (4 km). [1074] => [1075] => Dopravní obslužnost obce je zajišťována silniční autobusovou dopravou tří dopravců [[ZDAR]], a. s., [[ICOM transport]] a [[Arriva Východní Čechy]]. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Havlíčkův Brod, Dobronín, [[Kamenná (okres Jihlava)|Kamennou]], [[Měřín]], [[Přibyslav]], Ostravu, Velké Meziříčí, Humpolec a [[Žďár nad Sázavou]].{{Citace elektronické monografie [1076] => | titul = Polná [1077] => | vydavatel = Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy [1078] => | datum_vydání = 2014 [1079] => | datum_přístupu = 2014-02-07 [1080] => | url = http://www.portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=4&tt=3883%2c0%2c46&sv=&ttnm=N%u00ed%u017ekov [1081] => }} Lokální trať [[Železniční trať Dobronín–Polná|Dobronín–Polná]] dlouhá 6 km byla v provozu v letech [[1904]]–[[1985]], do roku 2009 po trati příležitostně jezdily historické vlaky. Trať je v havarijním stavu a [[Správa železnic]] ji nabízí novým přepravcům.{{Citace elektronického periodika [1082] => | příjmení = Bartůnková [1083] => | jméno = Andrea [1084] => | titul = Mezi Polnou a Dobronínem možná znovu pojede vlak. Trať bude na prodej [1085] => | periodikum = ČRo Zprávy [1086] => | datum_vydání = 2013-10-03 [1087] => | datum_přístupu = 2013-10-28 [1088] => | url = http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/mezi-polnou-a-dobroninem-mozna-znovu-pojede-vlak-trat-bude-na-prodej--1263785 [1089] => }} [1090] => [1091] => == Společnost == [1092] => [1093] => === Školství === [1094] => [[Soubor:MŠ Tyršova, Polná.JPG|náhled|Mateřská škola Tyršova]] [1095] => První zmínka o škole v Polné pochází z roku 1447, kdy 21. října Jan Sezima z Rochova. Na konci 16. století v Polné existovala městská škola o třech třídách.''Polná 1242–1992.'' S. 179–180. Na přelomu 17. a 18. století měla polenská farní škola čtyři učitelská místa. Na počátku 18. století žáci docházeli za výukou do dvou domů v Horním městě a dvou domů ve městě. Okolo roku 1750 pro výuku měšťanských děti byla přenechána na žádost města stará fara, tzv. kaplanka.''Polná 1242–1992.'' S. 181–182. V roce 1780 se v kaplance nacházel byt učitele a dvě učebny, kde se vzdělávalo 180 dětí. V roce 1783 byla Kaplanka přestavěna, vznikly zde tři třídy. V letech 1804 až 1807 se výuka sloučila zpět do dvou tříd. V roce 1811 zde začala učit první žena M. Aurová a téhož roku byla otevřena čtvrtá třída. V roce 1813 školu navštěvovalo 385 žáků. V roce 1817 byla městská škola povýšena na hlavní, který čítala pět tříd.''Polná 1242–1992.'' S. 183–185. V roce 1825 školu navštěvovalo 529 žáků, z nichž 163 dětí bylo osvobozeno částečně či zcela od placení školného. Fungovala tu i židovská škola, jež spadala pod město a v roce 1841 ji navštěvovalo 68 dětí. V roce 1855 byla oddělena výuka pro chlapce a dívky.''Polná 1242–1992.'' S. 187–188. V roce 1882 byla otevřena nová školní budova na Pátku.''Polná 1242–1992.'' S. 189. Chlapecká měšťanská škola byla otevřena na Hlavním náměstí roku 1882, o osm let později i dívčí, ty sídlily v pronajatých prostorách Varhánkova ústavu, který byl postaven v roce 1885.Prchal, Jan. ''Polná''. S. 21. Dívčí měšťanská škola byla otevřena v roce 1898 v Poděbradově ulici, o rok později se obecní i měšťanka pro dívky sloučily. Roku 1907 byl při chlapecké měšťanské škole otevřen jednoroční úřední hospodářský kurz, o rok později do něj mohly chodit i dívky. V roce 1913 byl provoz ukončen.''Polná 1242–1992.'' S. 191–192. [1096] => [1097] => V roce 1940 se do prostor dívčí měšťanky přestěhovala jihlavská obchodní akademie, kde byla do roku 1941, kdy se přestěhovala do Pelhřimova. V té době se 720 žáků muselo vejít do 21 tříd bývalé chlapecké měšťanky na Komenského ulici. Na přelomu 1944 a 1945 byly obě školní budovy zabrány pro válečné účely a žáci si museli chodit pro zadání úkolů do biografu a učili se doma.''Polná 1242–1992.'' S. 195–196. Ve školním roce 1953/1954 vznikla osmiletá škola, která čítala 18 tříd se 641 žáky, v letech 1959/1960 přeměněna na devítiletou. V 70. a 80. letech 20. století školu navštěvovalo okolo 800 žáků, kteří se učili až v 28 třídách.''Polná 1242–1992.'' S. 197. [1098] => [1099] => [[Soubor:ZŠ Polná, Komenského.JPG|náhled|vlevo|Základní škola, ulice Komenského]] [1100] => V roce 1968 byla v Polné zřízena Dívčí odborná škola, kde se vyučovaly předměty jak pro práci v kanceláři, tak pro zemědělství. Škola byla v roce 1974 zrušena. V prázdné budově vzniklo Střední odborné učiliště pro obor mechanik a seřizovač pletacích strojů, to se však přestěhovalo do Rožnova pod Radhoštěm. Pro potřeby Elchronu zde vzniklo hodinářské učiliště v budovách bývalé metrovky na Kateřinově. V roce 1963 se začalo stavět budovy u lesa Březina – internát. V roce 1980 přibyl obor fotograf a kožešník, který byl v roce 1985 přesunut do Třeště. Obě učiliště se v roce 1983 sloučila, přibyly ještě obory švadlena a truhlář. V 80. letech zdejší učiliště navštěvovalo na 400 žáků. V roce 1997 bylo učiliště sloučeno s SOU textilním a služeb v Jihlavě, přičemž obory švadlena a truhlář byly přesunuty do Jihlavy.{{Citace periodika [1101] => | příjmení = Hajnová [1102] => | jméno = Jaroslava [1103] => | titul = Vzdělávání dorostu v Polné [1104] => | periodikum = Polensko [1105] => | ročník = 7 [1106] => | číslo = 1 [1107] => | datum = 1998 [1108] => | strany = 16–19 [1109] => | url = http://www.kzhp.cz/soubory/polensko/1998-1.pdf [1110] => | datum_přístupu = 2014-05-12 [1111] => }} Hodinářská škola k 30. červnu 2005 v Polné ukončila svůj provoz, ten byl přesunut do Jihlavy. Budovy byly prodány.{{Citace elektronické monografie [1112] => | titul = Historie učiliště [1113] => | vydavatel = Hodináři [1114] => | datum_vydání = 2013-01-01 [1115] => | datum_přístupu = 2014-05-12 [1116] => | url = http://hodinari.webzdarma.cz/historie.htm [1117] => }} [1118] => [1119] => Funguje tu Dům dětí a mládeže, který nabízí zájmové kroužky a kurzy i pobytové či příměstské tábory.{{Citace elektronické monografie [1120] => | titul = O nás [1121] => | vydavatel = DDM Polná [1122] => | datum_vydání = 2013-01-01 [1123] => | datum_přístupu = 2014-05-10 [1124] => | url = http://www.ddmpolna.cz/o-nas [1125] => }} mateřské centrum Stonožka{{Citace elektronické monografie [1126] => | titul = Mateřské centrum Stonožka [1127] => | vydavatel = DDM Polná [1128] => | datum_vydání = 2013-01-01 [1129] => | datum_přístupu = 2014-05-10 [1130] => | url = http://www.ddmpolna.cz/materske-centrum-stonozka [1131] => }} Mateřská škola má 3 pracoviště Varhánkova (6 tříd), Na Podhoře (3 třídy) a Tyršova (1 třída){{Citace elektronické monografie [1132] => | titul = Mateřská škola Polná [1133] => | vydavatel = Mateřská škola Polná [1134] => | datum_vydání = 2014-01-01 [1135] => | datum_přístupu = 2014-05-10 [1136] => | url = http://www.mspolna.cz/index.php?nid=8398&lid=cs&oid=1620393 [1137] => }} Ve školním roce 2013/2014 Základní školu navštěvovalo 594 žáků ve 26 třídách, včetně jedné speciální třídy.{{Citace elektronické monografie [1138] => | titul = Základní škola Polná [1139] => | vydavatel = Základní škola Polná [1140] => | datum_vydání = 2013-01-01 [1141] => | datum_přístupu = 2014-05-10 [1142] => | url = http://www.zs.polna.cz/index.php?stranka=zakladni_informace [1143] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140605051652/http://www.zs.polna.cz/index.php?stranka=zakladni_informace [1144] => | datum archivace = 2014-06-05 [1145] => | nedostupné = ano [1146] => }} Funguje tu Základní umělecká škola nabízející hudební, výtvarný, literárně-dramatický a taneční kurzy. Vznikla v roce 1989 a sídlí v zámku.{{Citace elektronické monografie [1147] => | titul = HISTORIE ŠKOLY [1148] => | vydavatel = ZUŠ Polná [1149] => | datum_vydání = 2013-01-01 [1150] => | datum_přístupu = 2014-05-10 [1151] => | url = http://www.zuspolna.cz/o-skole/10-o-skole/7-historie [1152] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140602200006/http://www.zuspolna.cz/o-skole/10-o-skole/7-historie [1153] => | datum archivace = 2014-06-02 [1154] => | nedostupné = ano [1155] => }} [1156] => [1157] => === Kultura === [1158] => [[Soubor:Polna Mrkvancova pout detail.JPG|náhled|Domy ozdobené během [[Mrkvancová pouť|Mrkvancové pouti]]]] [1159] => V budově místního zámku je v provozu Městské kino, jehož zřizovatelem je město Polná. V létě se promítá [[letní kino]] v areálu zámku a na náměstí filmy promítá [[Kinematograf bratří Čadíků]]. Působí zde dva spolky ochotnického divadla – Divadlo DUHA a Divadelní soubor Jiří Poděbradský. Ochotnické divadlo se tu poprvé hrálo v roce [[1798]], od roku [[1808]] hráli ochotníci česky. Loutkové divadlo sídlí v budově [[Husova knihovna (Polná)|Husovy knihovny]] na Sezimově náměstí. Koncerty pořádá Kulturní středisko Polná v areálu zámku,{{Citace elektronické monografie [1160] => | titul = Kulturní středisko Polná [1161] => | vydavatel = Kulturní středisko Polná [1162] => | datum_vydání = 2012-01-01 [1163] => | datum_přístupu = 2014-05-12 [1164] => | url = http://www.kspolna.cz/nabidka_sluzeb.html [1165] => }} bylo otevřeno v roce 1989, hlavní sál má kapacitu 1200 osob.Prchal, Jan. ''Polná''. S. 30. Hraje tu Polenský big band, Polenská dechová hudba či Pěvecký soubor ČESTMÍR, který byl založen v roce 1860.{{Citace monografie [1166] => | příjmení = Prchal [1167] => | jméno = Jan [1168] => | titul = Polná [1169] => | url = http://www.kzhp.cz/soubory/polna_v_promenach.pdf [1170] => | vydavatel = Linda [1171] => | místo = Polná [1172] => | rok = 2010 [1173] => | počet_stran = 191 [1174] => | strany = 123 [1175] => }} Koncerty pořádají i žáci a absolventi zdejší Základní umělecké školy. Od roku 1652 se tu každoročně druhou neděli v září koná [[Mrkvancová pouť]].Prchal, Jan: ''Polná. Historické město roku 2006'', str. 32–33 [1176] => [1177] => Je zde bohatý spolkový život, který zde funguje již od poloviny 19. století. Mezi nejvýznamnější spolky se řadí Klub za historickou Polnou, Spolek městského muzea, Klub seniorů, pobočky Klubu českých turistů a Českého červeného kříže či pobočky svazů – zahrádkáři, myslivci, rybáři, chovatelé poštovních holubů a včelaři. Sídlí zde i [[Junák – český skaut|Junák]] a Spolek na ochranu zvířat. Sbor dobrovolných hasičů tu vznikl v roce 1872.{{Citace monografie [1178] => | příjmení = Prchal [1179] => | jméno = Jan [1180] => | titul = Polná [1181] => | url = http://www.kzhp.cz/soubory/polna_v_promenach.pdf [1182] => | vydavatel = Linda [1183] => | místo = Polná [1184] => | rok = 2010 [1185] => | počet_stran = 191 [1186] => | strany = 155 [1187] => }} [1188] => [1189] => [[Husova knihovna (Polná)|Husovu knihovnu]] založili v roce [[1914]].''Polná 1242–1992.'' S. 208. Dne 1. září 1930 v Husově knihovně zásluhou knihovníka Gustava Vítka zavedla jako první v republice volný přístup čtenářů ke knize (tzv. přímý výběr knih).{{Citace monografie [1190] => | příjmení = Prchal [1191] => | jméno = Jan [1192] => | titul = Polná ve 20. století [1193] => | vydavatel = Linda [1194] => | místo = Polná [1195] => | rok = 2006 [1196] => | počet_stran = 222 [1197] => | strany = 49 [1198] => | isbn = 80-239-6506-9 [1199] => }} Knihovna pořádá [[Univerzita volného času|univerzitu volného času]]. V zámku sídlí [[Městské muzeum Polná|Městské muzeum]]. Na [[Karlovo náměstí (Polná)|Karlově náměstí]] v prostorách bývalého židovského města se [[Synagoga v Polné|synagogou]] se nachází [[Regionální židovské muzeum Polná|Regionální židovské muzeum]] s expozicemi Historie židovského města a Případ [[Leopold Hilsner|Leopolda Hilsnera]]. Muzeum prochází rekonstrukcí, otevřeno by mělo být v červnu 2014.{{Citace elektronické monografie [1200] => | titul = Regionální židovské muzeum – synagoga [1201] => | vydavatel = Město Polná [1202] => | datum_vydání = 2014-01-01 [1203] => | datum_přístupu = 2014-05-10 [1204] => | url = http://www.mesto-polna.cz/vismo/o_utvar.asp?id_u=13217 [1205] => }} Město emituje informační měsíčník ''Polenský zpravodaj'', vychází tu i měsíčník pro věřící ''Informace polenské farnosti'' a Klub Za historickou Polnou vydává každé čtvrtletí kulturně historický a vlastivědný sborník ''Polensko''. V srpnu 2012 tu v půdních prostorách [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Polná)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]] [[Dominik Duka]] otevřel církevní muzeum.{{Citace elektronické monografie [1206] => | příjmení = ČT24 [1207] => | titul = Arcibiskup Duka otevřel v Polné první církevní muzeum [1208] => | vydavatel = Česká televize [1209] => | datum_vydání = 2012-08-25 [1210] => | datum_přístupu = 2014-05-17 [1211] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/193275-arcibiskup-duka-otevrel-v-polne-prvni-cirkevni-muzeum/ [1212] => }} [1213] => [1214] => Od roku 2010 se v areálu hradu a zámku koná unikátní mezinárodní festival ohně Polná v plamenech. Spektakulární přehlídka umělců s ohněm uvítala účinkující a účastníky z Čech, USA, Ukrajiny, Afriky, Izraele, Japonska, Itálie, Moldávie, Běloruska a dalších zemí. Kromě představení nabízí víkendová akce i řadu artistických workshopů pod vedením zkušených lektorů. Byly zde vytvořeny tři české rekordy s ohněm. [1215] => [1216] => === Sport === [1217] => Ke sportovnímu vyžití slouží dva areály – Areál u Pekla a Sportovní areál u Studánky. TJ Slavoj byl založen v roce 1927 jako Sportovní klub Polná.{{Citace elektronické monografie [1218] => | titul = Historie fotbalu v Polné [1219] => | vydavatel = TJ Slavoj Polná [1220] => | datum_vydání = 2013-01-01 [1221] => | datum_přístupu = 2014-05-12 [1222] => | url = http://www.fotbalpolna.cz/menu/historie.html [1223] => }} V roce 1990 bylo v jednotě registrována 552 členů.''Polná 1242–1992.'' S. 175. Provozuje fotbal, lední hokej, stolní tenis, tenis, volejbal a kulturistiku. Své jednoty zde mají [[Sokol (spolek)|Sokol]] a [[Orel (spolek)|Orel]]. Dále tu fungují Klub vojáků v záloze, Skupina orientálních tanců Latifa, Slavoj Judo Polná, [[motokros]]ařský Moto racing Polná, RC modelářský klub, AIKIDO DDM POLNÁ{{Citace elektronické monografie [1224] => | titul = Historie oddílu [1225] => | vydavatel = Aikido AC Polná [1226] => | datum_vydání = 2014-01-01 [1227] => | datum_přístupu = 2014-05-12 [1228] => | url = http://www.aikidopolna.estranky.cz/clanky/historie-oddilu.html [1229] => }} a [[airsoft]] klub ([https://airsoftklubpolna.wixsite.com/uvod AKP]).{{Citace elektronické monografie [1230] => | titul = Airsoft klub Polná [1231] => | vydavatel = Airsoft klub Polná [1232] => | datum_vydání = 2013-01-01 [1233] => | datum_přístupu = 2014-05-12 [1234] => | url = http://www.airsoftklubpolna.wz.cz/ [1235] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140602195939/http://www.airsoftklubpolna.wz.cz/ [1236] => | datum archivace = 2014-06-02 [1237] => | nedostupné = ano [1238] => }} [1239] => [1240] => [[Soubor:Pojmanova stezka.JPG|náhled|vlevo|Informační tabule u prvního zastavení na Pojmanově naučné stezce]] [1241] => Modře značená turistická trasa z [[Věžnička|Věžničky]] po zpevněné cestě západně obchází les Březina přes Husovo náměstí k pět kilometrů vzdálenému rozcestí mezi [[Zhoř (okres Jihlava)|Zhoří]] a [[Stáj (okres Jihlava)|Stájí]]. Žlutý okruh vychází z Husova náměstí až k rybníku Kukle na severním okraji města. Rovněž z Husova náměstí vede zeleně značená trasa lemující břeh řeky Šlapanky okolo rybníků Borský a Kukle a dále pokračují do [[Věžnice (okres Havlíčkův Brod)|Horních Věžnic]]. Polnou prochází tři cyklistické trasy. Č. 16 vede z Věžničky do [[Hrbov (Polná)|Hrbova]], č. 4336 z [[Dobronín]]a do [[Záborná|Záborné]] a č. 4157 vede z Dolního Města do Věžnic.{{Citace elektronické monografie [1242] => | titul = Polná [1243] => | vydavatel = Mapy.cz [1244] => | datum_vydání = 2014-01-01 [1245] => | datum_přístupu = 2014-02-07 [1246] => | url = http://mapy.cz/#!x=15.704229&y=49.491625&z=13&l=16&q=Poln%25C3%25A1&qp=10.573905_48.452213_20.302712_50.977361_6&d=muni_5165_0_1&c=t-c [1247] => }} [1248] => [1249] => Počátkem 21. století byly vybudovány především zásluhou místních občanů dvě naučné turistické trasy. První z nich se nazývá ''Pojmannova naučná stezka'', měří přibližně 6 km, původně byla vybudována v letech 1911–1913, obnovili ji v letech 1999–2002, má žluté [[Turistická značka|značení]]. Startuje na Husově náměstí, dále vede kolem [[Židovský hřbitov v Polné|židovského hřbitova]], Obecním lesem, podél rybníků Bor, Kukle až do Borského mlýna a poté se vrací zpět do centra města.[http://www.region-vysocina.cz/index.php?objekt=1609 Pojmanova naučná stezka] Druhou je ''[[Naučná stezka Josefa Klementa|Klementova stezka]]'', vznikla v roce [[2006]], je modře značena, převážně prochází kolem rybníku [[Peklo (rybník v Polné)|Peklo]] a lesem Březina.[http://www.czecot.cz/turisticky-objekt/11504_klementova-stezka-polna Klementova stezka] [1250] => [1251] => == Pamětihodnosti == [1252] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Polné}} [1253] => Centrum města bylo vyhlášeno [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].{{Citace elektronické monografie [1254] => | titul = Městská památková zóna Polná [1255] => | vydavatel = Národní památkový ústav [1256] => | datum_vydání = 2003-01-10 [1257] => | datum_přístupu = 2014-05-17 [1258] => | url = http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=ZM%2C162 [1259] => }} [1260] => [[Soubor:Kostel NPM Polná 3.JPG|náhled|upright|Děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie v Polné]] [1261] => [1262] => === Kostel Nanebevzetí Panny Marie === [1263] => [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Polná)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] je děkanský chrám z let 1700–1707.{{Citace periodika [1264] => | příjmení = Kratochvíl [1265] => | jméno = David [1266] => | titul = Nejzajímavější místa měst a obcí 28 – Polná [1267] => | periodikum = Jihlavské listy: noviny jihlavského regionu [1268] => | rok = 2010 [1269] => | měsíc = 7 [1270] => | den = 23 [1271] => | číslo = 57 [1272] => | strany = 19 [1273] => | issn = 1212-740X [1274] => }} Postaven byl na místě gotického kostela Matky Boží, výstavbu financoval především [[Leopold Ignác z Ditrichštejna|Leopold Ditrichštejn]], po jeho smrti roku 1708 se stavba chrámu pozastavila a už nikdy nebyla dostavěna tak, jak si ji majitel polenského panství představoval. V interiéru kostela lze spatřit ostatky svatého Liguriáše. [1275] => [1276] => === Kostel svaté Anny === [1277] => Novogotický kostel [[Kostel svaté Anny (Polná)|kostel svaté Anny]] stojící na [[Sezimovo náměstí|Sezimově náměstí]] sloužil během přestavby hlavního chrámu jako náhradní svatostánek pro bohoslužby. Vystavěn byl v letech 1440–1447 na příkaz [[Jan Sezima z Rochova|Jana Sezimy z Rochova]] a jeho manželky Kateřiny z Močovic. Původně sloužil jako kaple pro chovance špitálu, jehož je součástí. Spolu se špitálem je chráněný jako [[Seznam kulturních památek v Polné|kulturní památka]]. [1278] => [1279] => === Kostel svaté Barbory === [1280] => Pozdně barokní [[Kostel svaté Barbory (Polná)|kostel svaté Barbory]] stojí severně od Husova náměstí na Havlíčkově ulici uprostřed hřbitova. Vystavěn byl v roce 1725 na novém hřbitově založeném v roce 1710. Zasvěcen je sv. Barboře patronce umírajících. Věž byla po požáru obnovena v roce 1862. [1281] => [1282] => === Kostel svaté Kateřiny === [1283] => [[Kostel svaté Kateřiny (Polná)|Kostel svaté Kateřiny]] je raně gotický kostel stojí na vrchu [[Kateřinov (Polná)|Kateřinov]]. Vznikl v letech 1378–1389 a sloužil jako modlitebna pro obyvatele podhradí. Okolo něj se nachází hřbitov z počátku 15. století, sloužil pro pohřby obyvatel sídlících okolo hradu a v Kateřinově. V interiéru kostela se dochovaly zbytky nástěnných maleb z 15.–16. století, znázorňující výjevy ze života Krista, sv. Jiří, tematiku Posledního soudu a Zmrtvýchvstání. [1284] => [1285] => === Hrad a zámek === [1286] => [[Polná (zámek)|Hrad v Polné]] byl postaven kolem roku 1320 u [[Peklo (rybník v Polné)|rybníku Peklo]], poté několikrát vyhořel, a po roce 1922 byl částečně rekonstruován. Další rekonstrukce probíhala postupně v letech 1985–2004. Od roku 1924 v něm sídlí [[Městské muzeum Polná|městské muzeum]]. Z původního hradního paláce se dochovalo pouze patrové západní křídlo, renesančně přestavěné, na zemi nádvoří je přibližná rekonstrukce základů původních budov hradu. [1287] => [1288] => === Karlovo náměstí === [1289] => [[Karlovo náměstí (Polná)|Karlovo náměstí]] leží na jihozápadním okraji centra města a je připomínkou již zaniklé [[Židovská komunita v Polné|židovské komunity]]. Židovské město bylo v Polné založeno roku 1680. Náměstí tvoří dvě části – horní je bývalé Židovské náměstí, obklopené trojúhelníkovým blokem domů, a dolní je bývalý Rabínský plácek, který vznikl rozšířením ghetta v roce 1740. Cennými stavbami jsou Rabínský dům a synagoga. Ze starších technických památek se dochovala litinová pumpa. [1290] => [1291] => === Synagoga v Polné === [1292] => [[Synagoga v Polné]] stojí na Karlově náměstí a sídlí v ní Regionální židovské muzeum. Založena byla ihned po založení ghetta v letech 1680 – 1682. Z původního barokního vzhledu synagogy se zachovala čtyři okna s lomeným obloukem a fragment nejstarší výmalby. V letech 1996–2000 prošla rekonstrukcí. Vedle synagogy se nachází rabínský dům. [1293] => [1294] => === Židovský hřbitov === [1295] => [[Židovský hřbitov v Polné]] se nachází na severozápadním okraji města pod vrchem Kalvárie, okolo teče říčka [[Šlapanka]]. Založen byl v roce 1597 a v 18. a 19. století byl několikrát rozšířen. Nachází se na něm asi 1 300 barokních, klasicistních i novodobých náhrobků, nejstarší [[Stéla|náhrobní kámen]] pochází z roku 1683, nejmladší z roku 1940. [[Soubor:Polna hrad zamek.JPG|náhled|[[Polná (zámek)|Hrad a zámek Polná]]]] [1296] => [1297] => === Ostatní pamětihodnosti === [1298] => * Počátky osidlování zdejšího území připomíná soutěska [[Klešter]], která sloužila jako celnice. Mezi industriální památky se řadí secesní [[Městská elektrárna (Polná)|městská elektrárna]] a budovy měšťanského a panského pivovaru, které stojí na ulici Komenského, respektive Na Lázni. [1299] => * V severní části města se na výšině Kalvárie nachází [[Křížová cesta (Polná)|Křížová cesta]]. V roce 2011 bylo ve městě otevřeno [[Muzeum kutilství]]. [1300] => * Pamětní deska [[Josef Toufar|Josefu Toufarovi]] na Palackého ulici.{{Citace elektronické monografie [1301] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [1302] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/polna-pametni-deska-josefu-toufarovi/ [1303] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [1304] => | datum přístupu = 2022-01-10 [1305] => }} [1306] => * [[Smírčí kámen U zmrzlých]] [1307] => [1308] => == Osobnosti == [1309] => * [[František Augustin]] (1846–1906), zakladatel moderní české [[meteorologie]] [1310] => * [[Rudolf Gilbert|Dr. Ing. Rudolf Gilbert]] (1896–1984), filatelista, profesor na grafické škole [1311] => * [[Bohumil Hrabal]], spisovatel strávil tu část dětství (1916–1919) se svými rodiči v měšťanském pivovaru [1312] => * [[František Kašík]] (1888–1969), voják, vynálezce protitankové překážky [[rozsocháč]], též český ježek [1313] => * [[Karel Ludvík Klusáček]] (1865–1929), akademický malíř [1314] => * [[Kašpar Knittl]] (1825–1882), skladatel, varhaník, sbormistr [1315] => * [[Karel Knittl]] (1853–1907), hudební skladatel, teoretik a pedagog, dirigent [[Hlahol pražský|Hlaholu]] [1316] => * [[Josef Kuhn]] (1911–1984), český varhaník a hudební skladatel [1317] => * [[Václav Viktor Morávek]] (1715–1779), sochař [1318] => * [[Kamila Moučková]] (1928), rozhlasová a televizní hlasatelka [1319] => * [[Božena Němcová]], v Polné žila v letech 1840–1842 [1320] => * [[Havel Palamedes]] (druhá polovina 16. stol.), městský písař, zakladatel nejstarší městské knihy (rychtářské), absolvent [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenberské]] univerzity [1321] => * [[Antonín Pittner]] (1814–1897), představitel národního obrození, starosta města [1322] => * [[Vlasta Pittnerová]] (1853–1926), spisovatelka [1323] => * [[Josef Věromír Pleva]] (1899–1985), spisovatel [1324] => * [[Jiří Ignác Pospíchal]] (1634–1699), velmistr [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|křižovnického řádu]], ekonom [1325] => * [[Břetislav Rérych]] (1872–1936), učitel a ředitel školy, všestranně veřejně a kulturně činný [1326] => * [[Prokop Sedlák]] (1838–1920), podnikatel a politik, poslanec Českého zemského sněmu [1327] => * [[Gertruda Sekaninová-Čakrtová]] (1908–1986), právnička, politička, disidentka [1328] => [1329] => === Čestní občané === [1330] => * [[Václav Michal Pešina z Čechorodu|Václav Michal Pešina]] (1782–1859), kaplan a katecheta na místní škole, později infulovaný kanovník u sv. Víta v Praze [1331] => * [[František Pojmon]] (1817–1902), obrozenecký kněz, spisovatel, historik [1332] => * Josef Seidl, kaplan a katecheta hlavní školy polenské [1333] => * [[František Ninger]], kaplan a katecheta hlavní školy polenské [1334] => * [[František Palacký]] (1798–1876), zakladatel moderního českého dějepisectví [1335] => * [[František Ladislav Rieger]] (1818–1903), staročeský politik [1336] => * [[Karel Leopold Klaudy|Karel Klaudy]] (1822–1894), zemský poslanec, purkmistr pražský [1337] => * [[Franciszek Jan Smolka]] (1810–1899), říšský poslanec za Lvov [1338] => * [[Richard Belcredi]] (1823–1902), předseda rakouské vlády, uděleno 1865 za pomoc občanům při požáru 1863) [1339] => * [[Antonín Schmidt]] (1820–1897), notář, kulturní a osvětový činitel, zakladatel Čtenářské besedy, 1. předseda pěveckého sboru Čestmír [1340] => * [[Antonín Klusáček]] (1817–1898), revolucionář 1848, učitel [1341] => * [[Ferdinand Voith]] (1812–1882), krajský hejtman v Čáslavi [1342] => * [[Karel Varhánek]] (1829–1900), podnikatel a mecenáš [1343] => * [[Jan Varhánek]], továrník, věnoval městu rybník, který je po něm pojmenovaný [1344] => * [[Ignác Spinar]] (1816–1896), pedagog, činný ve spolcích [1345] => * [[Václav Pojmann]] (1849–1925), podnikatel a mecenáš [1346] => * [[Tomáš Garrigue Masaryk]] (1850–1937), první československý prezident [1347] => * [[Edvard Beneš]] (1884–1948), druhý československý prezident [1348] => * [[Gustav Habrman]] (1864–1932), ministr školství, později ministr sociální péče [1349] => * [[František Staněk]] (1867–1936), člen domácího odboje [1350] => * [[Alois Jirásek]] (1851–1930), spisovatel [1351] => * [[Prokop Drtina]] (1900–1980), ministr spravedlnosti ČSR. Uděleno po válce, v roce 1948 odebráno. [1352] => * [[Klement Gottwald]] (1896–1953), komunistický politik a prezident Československa. Uděleno 1948, odebráno 2008.{{Citace sborníku [1353] => | příjmení = Šup [1354] => | jméno = Milan [1355] => | titul = Čestní občané města Polné [1356] => | příjmení_sestavitele = Prchal [1357] => | jméno_sestavitele = Jan [1358] => | sborník = Polensko. Kulturněhistorický a vlastivědný sborník [1359] => | vydavatel = Klub za historickou Polnou [1360] => | místo = Polná [1361] => | rok_vydání = 2008, č. 1 [1362] => | url = http://www.kzhp.cz/soubory/polensko/2008-1.pdf [1363] => | strany = 6–10 [1364] => }} [1365] => [1366] => == Odkazy == [1367] => [1368] => === Reference === [1369] => [1370] => [1371] => === Literatura === [1372] => * {{Citace monografie [1373] => | příjmení = Prchal [1374] => | jméno = Jan [1375] => | titul = Polná [1376] => | url = http://www.kzhp.cz/soubory/polna_v_promenach.pdf [1377] => | vydavatel = Linda [1378] => | místo = Polná [1379] => | rok = 2010 [1380] => | počet_stran = 191 [1381] => | vydání = 1. [1382] => | poznámka = pdf [1383] => }} [1384] => * {{Citace monografie [1385] => | příjmení = Pojmon [1386] => | jméno = František [1387] => | titul = http://www.kzhp.cz/soubory/polna_v_promenach.pdf [1388] => | vydavatel = F. Poimon [1389] => | místo = Hradec Králové [1390] => | rok = 1897 [1391] => | počet_stran = 204 [1392] => }} [1393] => * {{Citace monografie [1394] => | titul = Polná 1242-1992 [1395] => | vydavatel = Městský úřad Polná [1396] => | místo = Polná [1397] => | rok = 1992 [1398] => | počet_stran = 211 [1399] => }} [1400] => [1401] => === Související články === [1402] => * [[TJ Slavoj TKZ Polná]] [1403] => * [[TJ Sapeli Polná]] [1404] => [1405] => === Externí odkazy === [1406] => * {{Commonscat|Polná}} [1407] => * {{Otto|heslo=Polná}} [1408] => * {{RÚIAN}} [1409] => * [http://www.mesto-polna.cz/ Oficiální stránky města] [1410] => * [http://www.kzhp.cz/polensko Archiv kulturněhistorického a vlastivědného sborníku Polensko] [1411] => * [http://www.infocentrumpolna.cz/ Informační centrum Polná] [1412] => * [http://polnet.cz/ Ezin sdružení Polenský Kruh] [1413] => [1414] => {{Mikroregion Polensko}} [1415] => {{Části české obce}} [1416] => {{Okres Jihlava}} [1417] => {{Autoritní data}} [1418] => [1419] => [[Kategorie:Polná| ]] [1420] => [[Kategorie:Místní části v Polné| ]] [1421] => [[Kategorie:Mikroregion Polensko]] [1422] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [1423] => [[Kategorie:Obce v okrese Jihlava]] [1424] => [[Kategorie:Města v okrese Jihlava]] [1425] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [1426] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [1427] => [[Kategorie:Sídla v Hornosázavské pahorkatině]] [] => )
good wiki

Polná

Polná je město na východě Čech v kraji Vysočina, v okrese Jihlava, 14 km severovýchodně od Jihlavy, 17 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu, 20 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou a 35 km severozápadně od Třebíče. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Leží na úpatí Českomoravské vysočiny a je obklopeno krásnou přírodou, která nabízí příležitosti pro různé volnočasové aktivity, jako je turistika a cyklistika. Město je známé svou architekturou a historickými památkami. Jednou z nejvýznamnějších památek je kostel svatého Jakuba Většího, jehož impozantní věž se tyčí nad městem a dodává mu nezaměnitelný charakter. Historické centrum s pastelskými domy a náměstím je místem, kde se setkávají místní obyvatelé i návštěvníci, kteří si užívají přátelskou atmosféru. Polná je také městem s aktivním společenským životem. Místní spolky a organizace nabízejí široké spektrum kulturních a sportovních akcí, které podporují komunitní soudržnost a zapojují obyvatele do dění ve městě. Pravidelně se konají trhy, slavnosti a různé festivaly, které obohacují život v Polné a posilují místní tradice. Navzdory tomu, že město čelí výzvám moderní doby, přistupuje k nim proaktivně a hledá možnosti rozvoje a zlepšení kvality života pro své obyvatele. Polná se tak stává příkladem, jak kombinovat tradici s pokrokem a vytvářet harmonické prostředí pro budoucnost. Každý, kdo tuto oblast navštíví, ocení nejen krásy města, ale také otevřenost a vstřícnost jeho obyvatel.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Přibyslav','Stáj (okres Jihlava)','Peklo (rybník v Polné)','Jihlava','Hrbov (Polná)','Záborná','Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Polná)','Městské muzeum Polná','Božena Němcová','Židovská komunita v Polné','Synagoga v Polné','Žďár nad Sázavou'

Jihlava

Přibyslav

Záborná