Array ( [0] => 14687811 [id] => 14687811 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Polyfonie [uri] => Polyfonie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Polyfonie''' (česky ''vícehlas'') skladbu vytvářejí dva, tři, čtyři i více samostatných [[hlas]]ů. Žádný z nich přitom není vedoucí, žádný doprovázející. [1] => [2] => == Odvozené termíny == [3] => [4] => === Polyfonní === [5] => Polyfonní je [[přívlastek]] označující [6] => * charakteristiku [[hudební kompozice]] s více, různě vedenými hlasy. Opakem polyfonie je [[homofonie]]. Polyfonie se vyvinula v evropské vokální hudbě pozdního [[středověk]]u, avšak svého vrcholu dosáhla postupně [[16. století|16. stoletím]] počínaje. Přenos techniky polyfonie do instrumentální tvorby znamenal vznik nových forem (např. [[fuga]]). [7] => * schopnost některých [[Hudební nástroj|hudebních nástrojů]], např. [[syntezátor]]ů nebo většiny [[Klávesový nástroj|klávesových nástrojů]] hrát současně mnoho tónů (mnohohlasé nástroje). [8] => [9] => === Polyfon === [10] => Polyfon je označení pro různé hrací mechanické přístroje – [[automatofon]]y, které přehrávají hudbu zaznamenanou na válcích, discích nebo pásech pomocí děr, výstupků, kolíčků nebo hřebíčků. Tyto [[hrací stroj]]e byly později nahrazeny [[gramofon]]y, [[magnetofon]]y a dalšími záznamovými a reprodukčními přístroji. [11] => [12] => == Stylové rysy polyfonie 15. století == [13] => Ve slohové syntéze na počátku patnáctého století se prolnuly a spojily tři zásadní faktory: [14] => * staletá tradice hlavních zásad francouzského [[kontrapunkt]]u a osvědčených forem [[moteto|motete]] a kantilénové písně; [15] => * překvapivá harmoničnost anglické vokální hudby, která na počátku [[15. století|15. století]] okouzlila kontinent natolik, že i básníci opěvovali „svěží konsonance“ (tercie, sexty a plné [[trojzvuk]]y); [16] => * výrazná melodičnost italské hudby trecenta, která se při svém formování instinktivně orientovala na opěrné body [[Durová tónina|durové]] a [[Mollová tónina|mollové tóniny]] – na první a pátý stupeň a na [[citlivý tón]] na 7. stupni. [17] => [18] => Uplatnění a rozvíjení těchto podnětů mělo za následek radikální rozchod se slohem [[středověk]]é polyfonie a vytvoření základny pro nový [[hudební sloh]], jehož další vývoj probíhal v nastoupeném směru vlastně až do [[20. století]]. Nový sloh se formoval na dvou hlavních zásadách. [19] => [20] => Ve francouzské polyfonii [[13. století|13.]]–[[14. století|14. století]] byla silně v popředí problematika [[Rytmus (hudba)|rytmu]] a [[Metrika (hudba)|metriky]]; tyto složky často předem programovaly polyfonní celek a jeho formu ([[izorytmické moteto]]). Nizozemská polyfonie se soustředila na [[Melodie|melodii]] a na kompoziční práci s melodickou složkou. Postupně se prosadil zpěvný, kantabilní typ melodiky proměnlivě se rozvíjející variačním rozpřádáním nejprve drobných [[Hudební motiv|motivů]], později i variačním zpracováním zcela určitých [[Hudební téma|témat]]. [21] => [22] => Středověká teorie [[vícehlas]]u dospěla k zásadnímu [[Harmonické pravidlo|harmonickému pravidlu]]: na určitém místě vícehlasé věty musí být konsonance, zatímco na ostatních místech věty jsou přípustné [[disonance]]. [[Praxe]] byla ve skutečnosti většinou libozvučnější, než by odpovídalo [[Hudební teorie|teorii]]. Avšak teprve [[Hudební renesance|renesanční]] polyfonie tuto zásadu obrátila: vícehlasá [[Hudební věta|věta]] má postupovat ve stálých [[Konsonance|konsonancích]], pouze na určitém místě může být připravená a sestupně rozvedená disonance. [23] => [24] => == Polyfonie v českých zemích == [25] => Hlavní rozvoj tohoto druhu hudby v českých zemích začal až v 2. polovině [[15. století]] a ve [[16. století|století 16.]] Mezi nejvýznamnější jednotlivé představitele patřili [[Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic|Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic]] a [[Jan Campanus Vodňanský]]. Mezi nejvýznamnější kapely patřila šlechtická kapela na dvoře [[Rudolf II.|Rudolfa II]]. [26] => [27] => == Literatura == [28] => * Einstein, Alfred: ''Od renesance k hudbě dneška'', Praha, 1965 [29] => * Smolka, Jaroslav a kolektiv: ''Dějiny hudby'',TOGAA, 2003 [30] => * Lébl, Vladimir: ''Hudba v českých dějinách. Od středověku do nové doby'', Praha, 1983, 2. vydání 1989 [31] => [32] => == Související články == [33] => * [[monofonie|monofonie (hudba)]] [34] => * [[homofonie]] [35] => * [[kontrapunkt]] [36] => * [[vícehlas]] [37] => [38] => == Externí odkazy == [39] => * {{Commonscat}} [40] => * [https://web.archive.org/web/20100204081855/http://www.mickova.estranky.cz/clanky/prvni-rocnik+kvinta/2stredovekpocceskehudby Česká hudba ve středověku] [41] => [42] => {{Autoritní data}} [43] => {{Portály|Hudba}} [44] => [45] => [[Kategorie:Hudební terminologie]] [46] => [[Kategorie:Skladebné teorie a techniky]] [47] => [[Kategorie:Středověká hudba]] [] => )
good wiki

Polyfonie

Polyfonie (česky vícehlas) skladbu vytvářejí dva, tři, čtyři i více samostatných hlasů. Žádný z nich přitom není vedoucí, žádný doprovázející.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'středověk','homofonie','vícehlas','kontrapunkt','15. století','16. století','Jan Campanus Vodňanský','Hudební věta','Hudební motiv','Hudební teorie','disonance','Hudební nástroj'