Array ( [0] => 14930825 [id] => 14930825 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Polykondenzace [uri] => Polykondenzace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Structure_of_Bakelite.png|náhled|246x246pixelů|Ukázka struktury polyfenolu, ze kterého se vyrábí bakelit.]] [1] => '''Polykondenzace''' je společně s [[Polyadice|polyadicí]] jeden z typů stupňovité [[Polymerizace|polymerace]] – [[Chemická reakce|reakce]] syntetických [[Makromolekulární chemie|makromolekulárních]] látek. V průběhu reakce nevzniká jenom polymer, ale i nízkomolekulární produkt (např. voda, methanol, amoniak). [2] => [3] => Nejde o polymerizaci řetězovou, ale o pozvolnější stupňovitou. Ze dvou monomerů vznikne dimer, dále trimer a postupně až polymer. Postupně tedy [[Kondenzace (chemie)|kondenzují]] [[Monomer|monomery]], [[Oligomer|oligomery]] a nakonec vznikají [[Polymer|polymery]] (polykondenzáty). [4] => [5] => Pokud monomer nese dvě [[Funkční skupina|funkční skupiny]], vzniká lineární polymer, pokud nese více funkčních skupin, vzniká trojrozměrný polymer. Reaktivita funkčních skupin je v podstatě nezávislá na délce řetězce, na němž jsou umístěny. [6] => [7] => Polykondenzace byla pro výrobu poprvé použita v roce 1909, kdy byl kondenzací [[Fenol|fenolu]] s [[Formaldehyd|formaldehydem]] vyroben polymer, který dnes známe pod názvem [[bakelit]]. Dnes se polykondenzací vyrábějí [[Polyamid|polyamidy]] ([[nylon]], [[silon]]), [[Polyester|polyestery]] ([[tesil]]), [[Polykarbonát|polykarbonáty]] (makrolon), [[polyfenoly]] (bakelit), [[Polyimidová vlákna|polyimidy]] (kapton) nebo [[silikon]]y. Jako polykondenzaci můžeme klasifikovat i přírodní syntézu [[Bílkovina|bílkovin]] z [[Aminokyselina|aminokyselin]].{{Citace monografie [8] => | příjmení = Lechner [9] => | jméno = M. D. [10] => | titul = Makromolekulare Chemie : ein Lehrbuch für Chemiker, Physiker, Materialwissenschaftler und Verfahrenstechniker [11] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/647854377 [12] => | vydání = 4 [13] => | vydavatel = Birkhäuser [14] => | místo = Basel [15] => | rok vydání = 2010 [16] => | počet stran = 536 [17] => | strany = 119–136 [18] => | isbn = 978-3-7643-8891-1 [19] => | isbn2 = 3-7643-8891-9 [20] => | oclc = 647854377 [21] => | jazyk = de [22] => }} [23] => [24] => == Průběh polykondenzace == [25] => Polymerace probíhá ve třech fázích: [26] => * iniciace, aktivace monomeru přivedením energie potřebné k rozštěpení [[Dvojná vazba (chemie)|dvojných]] nebo [[Trojná vazba|trojných vazeb]], otevírání těchto vícenásobných vazeb uhlíku. [27] => * propagace, lavinovitý růst řetězec s uvolňováním reakčního tepla, které musí být odváděno. [28] => * terminace, dosažení rovnováhy a ukončení růstu řetězce. [29] => [30] => == Schéma polykondenzace == [31] => aAa + bBb → aABb + ab [32] => [33] => aAa + aABb → aABAa + ab [34] => [35] => bBb + aABb → bBABb + ab ....., [36] => [37] => kde [38] => [39] => - aAa, bBb jsou monomery s funkčními skupina a, b [40] => [41] => - ab je vedlejší produkt [42] => [43] => Ze schématu plyne, že u polykondenzačních reakcí probíhají náhodné reakce mezi všemi počátečními monomery a jejich následnými meziprodukty. Po krátké době zreaguje většina monomerů na polymery o nízkém polymeračním stupni. Vyššího polymeračního stupně lze dosáhnout prodloužením doby polykondenzace nebo odstraňováním vedlejšího produktu. [44] => [45] => == Příklady polykondenzace == [46] => === Vznik polyamidu === [47] => [[Soubor:Condensation_polymerization_diacid_diamine.svg|střed|473x473pixelů|]]Reakce kyseliny dikarboxylové s diaminem za vzniku polyamidu a uvolnění vody.{{Citace monografie [48] => | příjmení = Wollrab [49] => | jméno = Adalbert [50] => | titul = Organische Chemie eine Einführung für Lehramts- und Nebenfachstudenten [51] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/50977585 [52] => | vydání = 2 [53] => | vydavatel = Springer-Verlag [54] => | místo = Berlin [55] => | rok vydání = 1999 [56] => | počet stran = 979 [57] => | strany = 527 [58] => | isbn = 978-3-540-43998-1 [59] => | isbn2 = 3-540-43998-6 [60] => | oclc = 50977585 [61] => | jazyk = de [62] => }} [63] => [64] => === Vznik polyfenolu === [65] => [[Soubor:Polykondensation_Bakelit_1.svg|střed|476x476pixelů]]Reakce formaldehydu se dvěma fenoly za vzniku difenolu a vody. [66] => [[Soubor:Polykondensation_Bakelit_2.svg|střed|485x485pixelů|]]Polykondenzace formaldehydu s difenolem a fenolem na polyfenol za uvolnění vody. [67] => [68] => === Vznik polyesteru === [69] => [[Soubor:Polykondensationsreaktion_Polyester.svg|střed|483x483pixelů|]]Polykondenzace ethandiolu s karboxylovou kyselinou na polyester za uvolnění vody. [70] => [71] => == Reference == [72] => {{Překlad|en|Condensation polymer|1020470684|de|Polykondensation|201485198}} [73] => [74] => == Externí odkazy == [75] => * {{Commonscat}} [76] => [77] => {{Autoritní data}} [78] => [79] => [[Kategorie:Makromolekulární chemie]] [80] => [[Kategorie:Chemické reakce]] [81] => [[Kategorie:Kondenzační reakce]] [] => )
good wiki

Polykondenzace

Ukázka struktury polyfenolu, ze kterého se vyrábí bakelit. Polykondenzace je společně s polyadicí jeden z typů stupňovité polymerace - reakce syntetických makromolekulárních látek.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Structure_of_Bakelite.png','Funkční skupina','Kategorie:Chemické reakce','Soubor:Polykondensationsreaktion_Polyester.svg','Soubor:Polykondensation_Bakelit_1.svg','Trojná vazba','Aminokyselina','silikon','polyfenoly','tesil','silon','nylon'

Aminokyselina

Nylon

Polyfenoly

Silikon

Silon

Tesil