Array ( [0] => 15513426 [id] => 15513426 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pontus [uri] => Pontus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Pontus je širokoplošná oblast v severovýchodní části Egejského moře, která se vyznačuje bohatou historií, rozmanitou kulturou a přírodními krásami. Tento region je známý svou fascinující kombinací měst, která spojují moderní životní styl s bohatým dědictvím minulosti. Oblast je historicky důležitá, neboť zde se nacházely mocné civilizace, které přispěly k rozvoji obchodu a kultury v celém Středomoří. Pontus je také domovem pro různé přírodní úkazy, jako jsou malebné zátoky, kopce a tyčící se hory, které vytvářejí nádherné scenérie. Místní populace se s láskou stará o své tradice a kulturu, čímž přispívá k udržitelnosti životního prostředí a zachování historických hodnot. Region je známý svými místními produkty, včetně vyhlášených vín a olivového oleje, které jsou symbolem místní gastronomie a proslulé po celém světě. Kromě přírodních a kulturních pokladů je Pontus i místem setkání různých národů a kultur, což posiluje vzájemné porozumění a přátelství. Tato interakce přináší nové myšlenky a inovace, čímž přispívá k pozitivnímu rozvoji regionu. Navzdory historickým výzvám, se kterým se oblast potýkala, zůstává Pontus příkladem resilience a schopnosti lidí adaptovat se a růst. Pontus je tedy místem, které nabízí mnoho příležitostí pro osobní rozvoj, kulturní výměnu a společenskou pohodu, a to vše s příslibem budoucnosti, která stavebními kameny optimismu a spolupráce vytváří lepší svět. [oai_cs_optimisticky] => Pontus je širokoplošná oblast v severovýchodní části Egejského moře, která se vyznačuje bohatou historií, rozmanitou kulturou a přírodními krásami. Tento region je známý svou fascinující kombinací měst, která spojují moderní životní styl s bohatým dědictvím minulosti. Oblast je historicky důležitá, neboť zde se nacházely mocné civilizace, které přispěly k rozvoji obchodu a kultury v celém Středomoří. Pontus je také domovem pro různé přírodní úkazy, jako jsou malebné zátoky, kopce a tyčící se hory, které vytvářejí nádherné scenérie. Místní populace se s láskou stará o své tradice a kulturu, čímž přispívá k udržitelnosti životního prostředí a zachování historických hodnot. Region je známý svými místními produkty, včetně vyhlášených vín a olivového oleje, které jsou symbolem místní gastronomie a proslulé po celém světě. Kromě přírodních a kulturních pokladů je Pontus i místem setkání různých národů a kultur, což posiluje vzájemné porozumění a přátelství. Tato interakce přináší nové myšlenky a inovace, čímž přispívá k pozitivnímu rozvoji regionu. Navzdory historickým výzvám, se kterým se oblast potýkala, zůstává Pontus příkladem resilience a schopnosti lidí adaptovat se a růst. Pontus je tedy místem, které nabízí mnoho příležitostí pro osobní rozvoj, kulturní výměnu a společenskou pohodu, a to vše s příslibem budoucnosti, která stavebními kameny optimismu a spolupráce vytváří lepší svět. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=starověkém království|druhý=mytické postavě|stránka=Pontos (mytologie)}} [1] => {{Infobox - zaniklý stát [2] => | název = Pontské království [3] => | originální název =  ''Βασιλεία τοῦ Πόντου'' 
Basileía toû Póntou [4] => | rok vzniku = [[281 př. n. l.]] [5] => | rok zániku = [[62|62 n. l.]] [6] => | více před = ne [7] => | před 1 = Antigonovská říše [8] => | před 1 vlajka = Vergina Sun WIPO.svg [9] => | více po = [10] => | po 1 = Římská říše [11] => | po 1 vlajka = Vexilloid of the Roman Empire.svg [12] => | po 2 = [13] => | po 2 vlajka = [14] => | šířka 1. sloupce = [15] => | vlajka = [16] => | článek o vlajce = [17] => | velikost vlajky = [18] => | znak = [19] => | článek o znaku = [20] => | velikost znaku = [21] => | rámeček znaku = [22] => | hymna = [23] => | článek o hymně = [24] => | motto = [25] => | článek o mottu = [26] => | mapa = PonticKingdom.png [27] => | velikost mapy = 290px [28] => | mapa poznámka = Pontské království během svého vrcholu [29] => | hlavní město = [[Amasya|Amaseia]], [[Sinop|Sinópé]] [30] => | rozloha = [31] => | rozloha poznámka = [32] => | nejvyšší bod = [33] => | nejvyšší bod poznámka = [34] => | nejdelší řeka = [35] => | nejdelší řeka poznámka = [36] => | počet obyvatel = [37] => | počet obyvatel poznámka = [38] => | jazyky = [[Koiné|starořečtina-koiné]], [[pontská řečtina]], [[lazština]], [[staroperština]] [39] => | národnostní složení = [[Řekové]] ([[Pontští Řekové]]) [40] => | náboženství = [[synkretismus]] [[Řecká mytologie|řeckého]], anatolského a perského polyteismu [41] => | státní zřízení = [[monarchie]] [42] => | mateřská země = {{Vlajka a název|Římská republika}} a [[Římská říše]] (jako římský klientelistický stát [[66 př. n. l.]]–[[62]] n. l.) [43] => | měna = [44] => | vznik = [[281 př. n. l.]] – založeno [[Mithridatés I. Ktistes|Mithridatem I.]] [45] => | zánik = [[62]] n. l. – anektováno [[Římská říše|Římskou říši]] za vlády císaře Nera [46] => }} [47] => '''Pontus''' ([[Řečtina|řecky]] Πόντος, ''Pontos'', což znamená „moře“) je název historické oblasti, kde se nacházelo někdejší [[starověk]]é helénské království, ta se nacházela na jižním břehu [[Černé moře|Černého moře]] (''Pontos Euxeinos''). Do historie se tato země začala zapisovat na konci „[[Temné období|temného období]]“, kdy [[Iónie|iónští]] [[Řekové]] nejprve prozkoumali a posléze kolonizovali severní pobřeží [[Malá Asie|Malé Asie]]. Řekové užívali výrazu ''Pontos'' pro různé kraje ležící při Černém moři. Přesné konotace se však tento pojem dočkal až po založení pontského království v průběhu [[Války diadochů|válek diadochů]] následujících po [[Alexandr Veliký|Alexandrově]] smrti. Teprve tehdy se termín Pontus ujal jako označení severovýchodní [[Anatolie]]. V současnosti je toto území součástí [[Turecko|Turecka]]. [48] => [49] => == Geografie == [50] => [[Soubor:Pont_localisation.png|náhled|vlevo|upright|Úmístění Pontu]] [51] => [[Soubor:Pontosmap_en.svg|náhled|vlevo|upright|Území Pontu]] [52] => Z [[Geografie|geografického]] hlediska tvoří Pontus severovýchodní okraj anatolské náhorní plošiny. Množství různě velkých úrodných planin při pobřeží je od vnitrozemí odděleno příkře se vypínajícími horskými masívy. Přístup do nitra Malé Asie je omezen na několik úzkých údolí, neboť horské pásmo, jež se na západě zdvíhá až do výše 1800 metrů resp. 4000 metrů na východě, utváří téměř nepřekonatelnou přirozenou bariéru. Nejvýše položené svahy vystavené intenzivnímu přílivu dešťových srážek se táhnou směrem na severovýchod. Horská údolí jsou odvodňována četnými řekami, jež se valí ze strmých hřebenů [[Pontské hory|Pontských hor]] (''Doğu Karadeniz Dağları''). Většina významných toků se pak vlévá do řeky ''Iris'' (dnešní [[Yeşilırmak]]), která východně od města [[Samsun]] proniká hradbou velehor a ústí do Černého moře. Úzký pruh země při pobřeží západně od [[Trapezunt]]u představuje dodnes jedno z nejmalebnějších míst Malé Asie. Řecký zeměpisec [[Strabón]] (jenž pocházel z tohoto kraje) zcela po právu vychvaloval mimořádnou úrodnost zdejší půdy. Díky svým specifickým [[Topografie|topografickým]] podmínkám zůstávalo maloasijské pobřeží Černého moře v historii relativně odříznuté od dění v centrální Anatolii. [53] => [54] => == Obyvatelstvo == [55] => Místní populace byla stejného původu jako obyvatelstvo [[Kappadokie]], s kterou Pontus po dlouhou dobu vytvářel jeden celek. [[Řekové|Helénové]] označovali místní lid jako ''Leucosyri'' neboli „Bílé Syřany“. Ovšem etnická příbuznost s jižními [[Sýrie|Syřany]], kteří měli tmavší pokožku, není prokázána. Příslušníci jednoho z místních kmenů (''Chalybes'') jsou starověkými prameny zmiňováni jako první lidé, kteří prý uměli kout železo. Patrně ještě za Strabónova života ([[1. století př. n. l.]]) byla špatně přístupná údolí v odlehlejších, východních oblastech Pontu obývána těmito divokými a [[Barbar|polobarbarskými]] kmeny. Celý jižní břeh Pontu Euxinu byl již od [[6. století př. n. l.]] hustě pokryt bohatými řeckými [[Polis|poleis]], jakými byly [[Mílétos|mílétská]] osada Amisus (nynější přístav Samsun), Kotyora (Ordu) či Trapezunt (Trabzon). Ten byl od dob [[Xenofón]]ta až do konce [[středověk]]u ze všech místních měst nejproslavenější. Trapezunt byl založen osadníky z jiného pontského města, Sinope ([[Sinop]]), které bylo pro změnu kolonií Mílétu. Ve vnitrozemí se nacházela Amasia ([[Amasya]]), rodiště Strabóna a hlavní město [[Mithridatés VI. Pontský|Mithridata VI. Eupatóra]], a Comana – proslulé středisko uctívání bohyně Ma ([[Kybelé]]). [56] => [57] => == Dějiny == [58] => [59] => === Pontské království === [60] => Většina Pontu náležela po staletí ke Kappadokii, která ještě před vzestupem [[Perská říše|Peršanů]] sahala od hranic [[Kilíkie]] až k Černému moři. Pontské království bylo proto zpočátku označováno jako „Kappadokie při Pontu“, později se však ujalo kratší pojmenování – Pontus. Kappadokií se poté nazývala pouze jižnější část oblasti původně zahrnované pod tento pojem. Zakladatelem Pontu se stal v roce [[281 př. n. l.]] [[Mithridatés I. Pontský|Mithridatés I. Ktistes]], syn perského [[Satrapa|satrapy]] ve službách někdejšího [[Alexandr Veliký|Alexandrova]] generála [[Antigonos I. Monofthalmos|Antigona Jednookého]]. Mithridatovi převážně stejnojmenní nástupci vládli Pontu až do roku [[64 př. n. l.]] V pořadí pátý pontský král, [[Farnakés I. Pontský|Farnakés I.]], který panoval v letech [[185 př. n. l.|185]] až [[169 př. n. l.]], se po vítězstvích [[Starověký Řím|Římanů]] nad [[Starověká Makedonie|Makedonií]] a [[Seleukovská říše|seleukovskou říší]] rozhodl vstoupit do aliance s touto nově se rodící mocností ve [[Středozemní moře|Středozemním moři]]. [61] => [62] => Přátelské vztahy s [[Řím]]em však skončily poté, co na pontský trůn nastoupil jeden z nejzarytějších nepřátel Římanů. [[Mithridatés VI. Pontský|Mithridatés VI. Eupatór]] (někdy označovaný jako „Veliký“) se chopil moci v roce [[120 př. n. l.]] a zanedlouho se projevil jako nejmocnější monarcha [[Přední Asie]]. Během prvních třiceti let své vlády Mithridatés metodicky obsazoval okolní království a připojoval je ke své doméně. Takto si postupně podmanil [[Kolchis|Kolchidu]], [[bosporské království]], [[Paflagonie|Paflagonii]] a část [[Arménie]]. Obratně přitom využíval římské zaneprázdněnosti válkou s [[Jugurtha|Jugurthou]] v [[Afrika|Africe]], [[Bitva u Arausia|vpádu Kimbrů a Teutonů]] na severu a neklidu v [[Itálie|Itálii]]. V té vypukla v roce [[91 př. n. l.]] [[spojenecká válka]], načež si Mithridatés podrobil [[Bithýnie|Bithýnii]] a v roce [[88 př. n. l.]] napadl [[Římské provincie|římskou provincii]] [[Asie (provincie)|Asii]]. Přitom bylo zmasakrováno kolem 80 000 Římanů a Italů. Mithridatovo vojsko o síle 150 000 mužů se následně vylodilo v [[Řecko|Řecku]]. Mezitím však politické zmatky v Římě vynesly k moci [[Sulla|Lucia Cornelia Sullu]], který v letech [[88 př. n. l.|88]] až [[85 př. n. l.]] podnikl proti Mithridatovi několik vojenských tažení. Během nich byl Mithridatés vypuzen z Řecka zpět do [[Asie]]. Avšak dříve než mohl Sulla válku úspěšně završit, vynutily si opětovné politické nepokoje přerušení jeho kampaně na východě. S Mithridatem byla uzavřena mírová smlouva, která mu ponechala vládu v jeho království, zatímco Sulla se vrátil do Říma. [63] => [64] => === Římská vláda === [65] => {{Infobox - zaniklý stát [66] => | název = Bithýnie a Pontus [67] => | originální název = Bithynia et Pontus [68] => | rok vzniku = [[72 př. n. l.|72]]/[[64 př. n. l.]] [69] => | rok zániku =
[[7. století|7. století n. l.]] [70] => | více před = ne [71] => | před 1 = Bithýnie [72] => | před 1 vlajka = [73] => | před 2 = [74] => | před 2 vlajka = [75] => | více po = ano [76] => | po 1 = Bucellarion{{!}}Thema Bucellarion [77] => | po 1 vlajka = Chirho.svg [78] => | po 2 = Optimaton{{!}}Thema Optimaton [79] => | po 2 vlajka = Chirho.svg [80] => | po 3 = Opsikon{{!}}Thema Opsikon [81] => | po 3 vlajka = Chirho.svg [82] => | šířka 1. sloupce = [83] => | vlajka = [84] => | článek o vlajce = [85] => | velikost vlajky = [86] => | znak = [87] => | článek o znaku = [88] => | velikost znaku = [89] => | rámeček znaku = [90] => | hymna = [91] => | článek o hymně = [92] => | motto = [93] => | článek o mottu = [94] => | mapa = Bithynie et le Pont dans l'Empire romain.png [95] => | velikost mapy = 300px [96] => | mapa poznámka = [97] => | hlavní město = [[Nikomédie]] [98] => | rozloha = [99] => | rozloha poznámka = [100] => | nejvyšší bod = [101] => | nejvyšší bod poznámka = [102] => | nejdelší řeka = [103] => | nejdelší řeka poznámka = [104] => | počet obyvatel = [105] => | počet obyvatel poznámka = [106] => | jazyky = [[řečtina]], [[latina]] [107] => | národnostní složení = [108] => | náboženství = [[Římané]] ([[Římské občanství|římští občané]]) [109] => | státní zřízení = [[provincie]] [110] => | mateřská země = {{Vlajka a název|Římská říše}} [111] => | měna = [112] => | vznik = [113] => | zánik = [114] => }} [115] => Třebaže Mithridatés už nepředstavoval pro Římany takovou hrozbu jako zpočátku, v boji proti nim přesto dokázal pokračovat s menšími přestávkami takřka dalších dvacet let. Jeho konečná porážka v roce [[64 př. n. l.]] Pontus definitivně uvrhla do římské sféry vlivu. Po dobytí Pontu [[Pompeius|Pompeiem]] byla západní polovina země Římany anektována a spojena se sousední Bithýnií v provincii '''''Bithynia et Pontus'''''. Římany obsazená část, tzv. ''Ora pontica'', ovšem zahrnovala pouze pobřeží mezi městy [[Heraclea Pontica|Hérakleia]] ([[Karadeniz Ereğli]]) a Amisus. Od těchto dob nazývali Římané Pontem východní polovinu této dvojité provincie. V průběhu [[Římské občanské války|římských občanských válek]] se Pontus ještě jednou nakrátko objevil na scéně světových dějin, nicméně jen do okamžiku, kdy [[Julius Caesar]] rozdrtil vojsko krále [[Farnakés II. Pontský|Farnaka II.]] v [[Bitva u Zely|bitvě u Zely]]. Po tomto vítězství poslal Caesar [[Římský senát|římskému senátu]] onu proslulou zprávu „[[Veni, vidi, vici]]“. [116] => [117] => Kontrolu nad východní polovinou království přenechali Římané [[klient]]ským, pro-římským vládcům domácího či [[Galatie|galatského]] původu. Tento přístup odpovídal soudobé římské politice v [[Orient]]u, která se vyhýbala přímému záboru zdejších teritorií, dokud tato nedosáhla určitého stupně civilizace a vnitřního pořádku. Teprve za vlády císaře [[Nero]]na v letech [[64 n. l.]] až [[65 n. l.]] bylo celé někdejší pontské království podřízeno římské správě. Jak již bylo uvedeno výše, obyvatelé Pontu byli velmi dovední kováři. Jejich železné výrobky byly proto vyváženy do širokého okolí. Úrodné nížiny Pontu produkovaly ovoce všeho druhu, včetně třešní, které prý odsud Říman [[Lucullus]] přinesl poprvé do Evropy. Vývoz vinné révy, dřeva, vosku, obilí a různých jiných komodit přispíval k blahobytu této provincie. Po správní reorganizaci [[Římská říše|římské říše]] na konci [[3. století]], za vlády [[Diocletianus|Diocletiana]], byla oblast Pontu rozdělena do čtyř provincií: ''Paphlagonia'', ''Diospontus'' (přejmenovaný [[Konstantin Veliký|Konstantinem]] na ''Helenopontus''), ''Pontus Polemoniacus'' a ''Armenia Minor'', které spadaly do pontské [[diecéze]] (''Dioecesis Pontica''). Toto správní členění přetrvalo až do konce [[7. století]], kdy bylo nahrazeno byzantským systémem vojenských okrsků ([[thema]]). Šíření [[křesťanství]] započalo v Pontu již na konci [[1. století]] a brzy zapustilo zejména ve městech silné kořeny, čehož si povšimnul [[Plinius mladší]]. Ve vnitrozemí se však proces [[christianizace]] rozvinul teprve ve 3. století. [118] => [119] => === Byzantinci, Osmané a současnost === [120] => [[Soubor:Rural pontic house.jpg|náhled|350px|vlevo|Dům v [[Pontské hory|Pontských horách]]]] [121] => Po větší část dějin [[Byzantská říše|byzantské říše]] podléhal Pontus císařské vládě v [[Konstantinopol]]i. Po dobytí tohoto města během [[Čtvrtá křížová výprava|čtvrté křížové výpravy]] vzniklo v této oblasti [[trapezuntské císařství]], které existovalo v letech [[1204]] až [[1461]]. Po dobytí Trapezuntu sultánem [[Mehmed II.|Mehmedem II. Fatihem]] se Pontus stal součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]], třebaže si uchoval určitou [[Autonomie|autonomii]]. Na počátku [[20. století]] se postavení místních křesťanských Řeků značně zhoršilo v důsledku vzestupu [[Nacionalismus|nacionalismu]] za vlády [[Mladoturci|mladoturků]], což vyvrcholilo perzekucemi, masovým zabíjením a vyháněním obyvatelstva během [[Řecko-turecká válka|řecko-turecké války]] v letech [[1919]] až [[1922]]. V souvislosti s tím byl [[19. květen]], který je v Turecku národním svátkem, připomínajícím příchod [[Mustafa Kemal Atatürk|Mustafy Kemala]] do Samsunu v roce 1919 (čímž začala [[turecká válka za nezávislost]]), prohlášen řeckým parlamentem za pamětní den [[Genocida pontských Řeků|genocidy pontských Řeků]]. Mnozí Turci to považují za provokaci ze strany Řecka. Po založení [[Turecko|Turecké republiky]] pozbyl Pontus své někdejší autonomní postavení. V roce [[1921]] byl navržen vznik nezávislého pontského státu, který ale nebyl nikdy realizován. [[Smlouva z Lausanne|Smlouvou z Lausanne]], která revidovala předchozí [[Smlouva ze Sèvres|smlouvu ze Sèvres]], byla kromě jiného sjednána [[výměna obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem]]. V jejím důsledku bylo přesídleno kolem 1,5 milionu Řeků z Anatolie do Řecka a zhruba 500 000 Turků z Řecka do Turecka. Velký počet [[Pontští Řekové|pontských Řeků]] uprchl z Turecka do zemí [[kavkaz]]ského regionu, převážně do [[Arménie]], [[Gruzie]] a [[Rusko|Ruska]]. Velká část řecké [[Diaspora|diaspory]] ve státech bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]] patří právě k potomkům pontských Řeků. [122] => [123] => == Reference == [124] => {{Překlad [125] => | jazyk = en [126] => | článek = Pontus [127] => | revize = 149993643 [128] => }} [129] => [130] => == Související články == [131] => * [[Mithridatés VI. Pontský]] [132] => * [[Trapezuntské císařství]] [133] => * [[Pontští Řekové]] [134] => [135] => == Externí odkazy == [136] => * {{Commonscat}} [137] => * [https://web.archive.org/web/20071030103401/http://www.1911encyclopedia.org/Pontus Pontus (Classic Encyclopedia)] {{en}} [138] => [139] => {{Římské provincie}} [140] => {{Autoritní data}} [141] => [142] => [[Kategorie:Historická území v Malé Asii]] [143] => [[Kategorie:Zaniklé státy Asie]] [144] => [[Kategorie:Starověké římské provincie]] [] => )
good wiki

Pontus

Pontus (řecky Πόντος, Pontos, což znamená „moře“) je název historické oblasti, kde se nacházelo někdejší starověké helénské království, ta se nacházela na jižním břehu Černého moře (Pontos Euxeinos). Do historie se tato země začala zapisovat na konci „temného období“, kdy iónští Řekové nejprve prozkoumali a posléze kolonizovali severní pobřeží Malé Asie.

More about us

About

Tento region je známý svou fascinující kombinací měst, která spojují moderní životní styl s bohatým dědictvím minulosti. Oblast je historicky důležitá, neboť zde se nacházely mocné civilizace, které přispěly k rozvoji obchodu a kultury v celém Středomoří. Pontus je také domovem pro různé přírodní úkazy, jako jsou malebné zátoky, kopce a tyčící se hory, které vytvářejí nádherné scenérie. Místní populace se s láskou stará o své tradice a kulturu, čímž přispívá k udržitelnosti životního prostředí a zachování historických hodnot. Region je známý svými místními produkty, včetně vyhlášených vín a olivového oleje, které jsou symbolem místní gastronomie a proslulé po celém světě. Kromě přírodních a kulturních pokladů je Pontus i místem setkání různých národů a kultur, což posiluje vzájemné porozumění a přátelství. Tato interakce přináší nové myšlenky a inovace, čímž přispívá k pozitivnímu rozvoji regionu. Navzdory historickým výzvám, se kterým se oblast potýkala, zůstává Pontus příkladem resilience a schopnosti lidí adaptovat se a růst. Pontus je tedy místem, které nabízí mnoho příležitostí pro osobní rozvoj, kulturní výměnu a společenskou pohodu, a to vše s příslibem budoucnosti, která stavebními kameny optimismu a spolupráce vytváří lepší svět.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Řekové','64 př. n. l.','Římská říše','Pontští Řekové','Mithridatés VI. Pontský','281 př. n. l.','62','88 př. n. l.','Arménie','Alexandr Veliký','7. století','Sinop'

62

Arménie

Řekové

Sinop