Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15483964 [id] => 15483964 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Porod [uri] => Porod [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte| tento=porodu člověka| jiné=[[narození]] – o porodech živočichů}} [1] => {{Infobox - lékařský výkon [2] => | název = Porod [3] => | obrázek = Postpartum baby2.jpg [4] => | popisek = Novorozenec s matkou [5] => | alternativní názvy = [6] => | ICPM = [7] => | ICHI = [8] => | číslo MeSH = [9] => | kód MZ = [10] => | odbornost = [[porodnictví]] [11] => | indikace = [12] => | kontraindikace = [13] => | roční počet výkonů = 136 miliónů (2018) [14] => }} [15] => '''Porod''' dítěte je zakončení [[těhotenství]], kdy jedno nebo více [[novorozenec|dětí]] opouští [[Děloha|dělohu]] průchodem [[Pochva|pochvou]] nebo [[Císařský řez|císařským řezem]].{{Citace monografie|příjmení=Martin|jméno=Elizabeth| name-list-format = vanc |titul=Concise Colour Medical l.p.Dictionary|vydavatel=Oxford University Press|isbn=978-0-19-968799-2|strany=375|url=https://books.google.com/books?id=2_EkBwAAQBAJ&pg=PA375|jazyk=en|url-status=live|url archivu=https://web.archive.org/web/20170911003120/https://books.google.com/books?id=2_EkBwAAQBAJ&pg=PA375|datum archivace=2017-09-11|rok=2015}} V roce 2018 se narodilo na celém světě asi 136 milionů dětí.{{Citace elektronické monografie [16] => | titul = The World Factbook [17] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-world-factbook/geos/xx.html [18] => | website = www.cia.gov [19] => | datum přístupu = 2019-10-30 [20] => | datum vydání = [21] => | url-status = [22] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161116011033/https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-world-factbook/geos/xx.html [23] => | datum archivace = 2016-11-16 [24] => | jazyk = anglicky [25] => | příjmení = [26] => | jméno = [27] => | vydavatel = The Central Intelligence Agency [28] => | místo = [29] => | nedostupné = ano [30] => }} Většina porodů proběhne mezi 38. a 42. týdnem těhotenství. [[Předčasný porod|Předčasným porodem]] před 37. týdnem těhotenství se narodilo asi 15 milionů dětí,{{Citace elektronické monografie [31] => | titul = Preterm birth [32] => | url = https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/preterm-birth [33] => | website = WHO [34] => | datum přístupu = 2019-10-30 [35] => | datum vydání = 2018-02-19 [36] => | url-status = [37] => | url archivu = [38] => | datum archivace = [39] => | jazyk = anglicky [40] => | příjmení = [41] => | jméno = [42] => | vydavatel = [43] => | místo = [44] => }} zatímco [[Těhotenství po termínu|porodem po termínu]] (tj. po 42. týdnu) se narodilo mezi 3 až 12 procenty dětí.{{Citace monografie|příjmení=Buck|jméno=Germaine M.|příjmení2=Platt|jméno2=Robert W. | name-list-format = vanc |titul=Reproductive and perinatal epidemiology|datum vydání=2011|vydavatel=Oxford University Press|místo=Oxford|isbn=978-0-19-985774-6|strany=163|url=https://books.google.com/books?id=by1lwSpfruQC&pg=PA163|url-status=live|url archivu=https://web.archive.org/web/20170911003120/https://books.google.com/books?id=by1lwSpfruQC&pg=PA163|datum archivace=2017-09-11}} V [[Vyspělá země|rozvinutém světě]] většina porodů proběhne v nemocnicích,{{Citace monografie|příjmení=Co-Operation|jméno=Organisation for Economic|příjmení2=Development|titul=Doing better for children|datum vydání=2009|vydavatel=OECD|místo=Paris|isbn=978-92-64-05934-4|strany=105|url=https://books.google.com/books?id=0Q_WAgAAQBAJ&pg=PA105|url-status=live|url archivu=https://web.archive.org/web/20170911003120/https://books.google.com/books?id=0Q_WAgAAQBAJ&pg=PA105|datum archivace=2017-09-11}} zatímco v [[Rozvojová země|rozvojovém světě]] se většina porodů koná doma dle tradice s podporou [[Porodní asistentka|porodní asistentky]].{{Citace monografie|příjmení=Fossard|jméno=Esta de|příjmení2=Bailey|jméno2=Michael| name-list-format = vanc |titul=Communication for Behavior Change: Volume lll: Using Entertainment–Education for Distance Education|datum vydání=2016|vydavatel=SAGE Publications India|isbn=978-93-5150-758-1|url=https://books.google.com/books?id=PWElDAAAQBAJ&pg=PT138|datum přístupu=31 July 2016|url-status=live|url archivu=https://web.archive.org/web/20170911003120/https://books.google.com/books?id=PWElDAAAQBAJ&pg=PT138|datum archivace=11 September 2017}} [45] => [46] => Nejběžnějším způsobem porodu je vaginální porod.{{Citace periodika | vauthors = Memon HU, Handa VL | titul = Vaginal childbirth and pelvic floor disorders | periodikum = Women's Health | ročník = 9 | číslo = 3 | strany = 265–77; quiz 276–77 | datum vydání = May 2013 | pmid = 23638782 | pmc = 3877300 | doi = 10.2217/whe.13.17 |jazyk=anglicky}} Zahrnuje tři fáze porodu: zkracování a otevírání děložního hrdla, vypuzování a narození dítěte a porod [[Placenta|placenty]]. První fáze se dělí na dobu latentní (žena se ještě nemusí plně věnovat kontrakcím), jejíž délka nebyla nikdy stanovena, a aktivní (žena se již musí plně věnovat kontrakcím), která obvykle nepřesahuje 12 hodin u prvorodiček a 10 hodin u vícerodiček. Délka druhé fáze se může značně lišit – od jedné kontrakce po až 3 hodiny u prvorodiček a 2 hodiny u vícerodiček.{{Citace elektronické monografie [47] => | příjmení = WHO [48] => | titul = Doporučení WHO pro péči během porodu pro dosažení pozitivní zkušenosti s porodem [49] => | url = https://www.unipa.cz/wp-content/uploads/2018/10/WHO-p%C3%A9%C4%8De-p%C5%99i-porodu-CZ-libre-2.1.pdf [50] => | vydavatel = WHO [51] => | datum vydání = 2018 [52] => | datum přístupu = 2023-10-5 [53] => }} Třetí fáze může trvat pět minut ale i přes hodinu.{{Citace monografie [54] => | příjmení = Drandic [55] => | jméno = Daniela [56] => | titul = Těhotenství: Laskavě, s respektem a prakticky. [57] => | vydavatel = Aperio [58] => | strany = 131 [59] => | isbn = 978-80-907136-4-2 [60] => }} První fáze začíná kontrakcemi dělohy doprovázenými bolestmi břicha nebo zad, které trvají přibližně půl minuty a objevují se každých 10 až 30 minut.{{Citace elektronické monografie |titul= Birth |url= http://www.encyclopedia.com/topic/birth.aspx#5 |encyclopedia= [[Columbia Encyclopedia|The Columbia Electronic Encyclopedia]] |edition= 6 |vydavatel= Columbia University Press |rok= 2016 |datum přístupu= 2016-07-30 |via= Encyclopedia.com |url-status= live |url archivu= https://web.archive.org/web/20160306205819/http://www.encyclopedia.com/topic/birth.aspx#5 |datum archivace= 2016-03-06 |jazyk=anglicky}} Bolest se postupem času stává silnější a častější.{{Citace elektronické monografie|titul=Pregnancy Labor and Birth|url=http://www.womenshealth.gov/pregnancy/childbirth-beyond/labor-birth.html|website=Women's Health|datum přístupu=31 July 2016|datum vydání=September 27, 2010|url-status=live|url archivu=https://web.archive.org/web/20160728000124/http://www.womenshealth.gov/pregnancy//childbirth-beyond/labor-birth.html|datum archivace=28 July 2016|quote=The first stage begins with the onset of labor and ends when the cervix is fully opened. It is the longest stage of labor, usually lasting about 12 to 19 hours
...
The second stage involves pushing and delivery of your baby. It usually lasts 20 minutes to two hours.|jazyk=anglicky}} Během druhé fáze dochází k vypuzení plodu pomocí kontrakcí. Ve třetí fázi se doporučuje [[Pupečník|podvaz pupečníku po dotepání]].{{Citace periodika | vauthors = McDonald SJ, Middleton P, Dowswell T, Morris PS | titul = Effect of timing of umbilical cord clamping of term infants on maternal and neonatal outcomes | periodikum = The Cochrane Database of Systematic Reviews | ročník = 7 | číslo = 7 | strany = CD004074 | datum vydání = July 2013 | pmid = 23843134 | pmc = 6544813 | doi = 10.1002/14651858.CD004074.pub3 |jazyk=anglicky}} S [[bolest]]mi může pomoci řada metod, jako jsou relaxační techniky, [[opioid|analgetika]] či spinální anestezie. [61] => [62] => Většina dětí se rodí hlavičkou napřed; asi ve 4 % se rodí nejprve nožičky nebo [[hýždě]], což je označováno jako [[porod koncem pánevním]].{{Citace periodika | vauthors = Hofmeyr GJ, Hannah M, Lawrie TA | titul = Planned caesarean section for term breech delivery | periodikum = The Cochrane Database of Systematic Reviews | číslo = 7 | strany = CD000166 | datum vydání = July 2015 | pmid = 26196961 | pmc = 6505736 | doi = 10.1002/14651858.CD000166.pub2 |jazyk=anglicky}} Hlava obvykle vstupuje do pánve obličejem k jedné straně a poté se stáčí obličejem dolů.{{Citace periodika|url=http://www.womenshealth.gov/pregnancy/childbirth-and-beyond|titul=Childbirth and beyond|datum vydání=2016-12-13|periodikum=womenshealth.gov|datum přístupu=2018-11-20|jazyk=en}} Během porodu může žena jíst a libovolně se pohybovat. V první fázi porodu se nedoporučuje tlačit, [[klystýr]] rovněž není doporučen.{{Citace monografie|titul=Childbirth: Labour, Delivery and Immediate Postpartum Care|datum vydání=2015|vydavatel=World Health Organization|isbn=978-92-4-154935-6|strany=Chapter D|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK326674/|datum přístupu=31 July 2016|jazyk=en|url-status=live|url archivu=https://web.archive.org/web/20170911003120/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK326674/|datum archivace=11 September 2017}} I když se běžně provádí [[Epiziotomie|nástřih hráze]], obecně není vhodný. [[Světová zdravotnická organizace|WHO]] dnes naopak doporučuje prevenci poranění hráze (svobodná volba porodní pozice i v druhé době porodní, masáž hráze, teplé obklady, aktivní ochrana hráze rukama poskytovatelem péče). Není doporučeno holení rodičky ani kontinuální kardiotokografie u zdravých těhotných žen. K poslechu srdečních ozev plodu je naopak doporučen Pinardův stetoskop nebo Dopplerův ultrazvukový přístroj. {{Citace elektronické monografie [63] => | příjmení = Světová zdravotnická organizace [64] => | titul = Doporučení WHO pro péči během porodu pro dosažení pozitivní zkušenosti s porodem [65] => | url = https://www.unipa.cz/wp-content/uploads/2018/10/WHO-p%C3%A9%C4%8De-p%C5%99i-porodu-CZ-libre-2.1.pdf [66] => | datum přístupu = 2023-10-24 [67] => }} [68] => [69] => V roce 2012 bylo provedeno [[císařský řez|císařským řezem]] 23 milionů porodů.{{Citace periodika | vauthors = Molina G, Weiser TG, Lipsitz SR, Esquivel MM, Uribe-Leitz T, Azad T, Shah N, Semrau K, Berry WR, Gawande AA, Haynes AB | titul = Relationship Between Cesarean Delivery Rate and Maternal and Neonatal Mortality | periodikum = JAMA | ročník = 314 | číslo = 21 | strany = 2263–70 | datum vydání = December 2015 | pmid = 26624825 | doi = 10.1001/jama.2015.15553 |jazyk=anglicky}} Ačkoliv se císařský řez běžně doporučuje u porodů [[Dvojčata|dvojčat]], podle studií nebyl nikdy prokázán rozdíl ve výsledcích u nekomplikovaných těhotenství po 37. týdnu těhotenství mezi skupinou žen, u nichž bylo vyčkáno na spontánní začátek porodu, oproti skupině, jejíž porod byl proveden lékařsky (ať už císařským řezem nebo vyvoláváním).{{Citace elektronické monografie [70] => | titul = Cochrane [71] => | url = https://www.cochrane.org/CD003582/PREG_elective-birth-of-women-with-an-uncomplicated-twin-pregnancy-from-37-weeks-gestation [72] => | datum přístupu = 2023-10-08 [73] => }} Dítě v poloze koncem [[Hýždě|pánevním]] je také obvykle možné porodit vaginálně. Dosud známé studie prokázaly, že porod koncem pánevním provedený plánovaným císařským řezem je o něco bezpečnější pro dítě, než spontánní vaginální porod. Je zde však o něco nižší bezpečnost pro matku a pravděpodobné dlouhodobější dopady na zdraví dítěte. {{Citace elektronické monografie [74] => | titul = Cochrane [75] => | url = https://www.cochrane.org/CD000166/PREG_planned-caesarean-section-term-breech-delivery [76] => | datum přístupu = 2023-10-09 [77] => }}Císařský řez se doporučuje při známkách tísně plodu nebo v případě, kdy žena trpí [[Tokofobie|tokofobií]] (patologickým až chorobným strachem z porodu). Hojení při tomto způsobu porodu trvá déle. [78] => [79] => V důsledku komplikací při těhotenství a porodu umírá každoročně asi 500 000 matek, sedm milionů žen má vážné dlouhodobé problémy a 50 milionů žen má po porodu zdravotní následky. Většina z nich se týká [[Rozvojová země|rozvojového světa]]. Komplikace zahrnují [[nepostupující porod]], krvácení po porodu, [[eklampsie|eklampsii]] a [[horečka omladnic|horečku omladnic]].{{Citace monografie|titul=Education material for teachers of midwifery : midwifery education modules|datum vydání=2008|vydavatel=World Health Organisation|místo=Geneva [Switzerland]|isbn=978-92-4-154666-9|edition=2nd|url=http://whqlibdoc.who.int/publications/2008/9789241546669_4_eng.pdf?ua=1|strany=3|url-status=live|url archivu=https://web.archive.org/web/20150221002801/http://whqlibdoc.who.int/publications/2008/9789241546669_4_eng.pdf?ua=1|datum archivace=2015-02-21}} Mezi komplikace u dítěte patří [[dušení při porodu|nedostatek kyslíku při narození]], [[Porodní tíseň|porodní poranění plodu]], [[předčasný porod|porodní nezralost]] a infekce.{{Citace monografie |příjmení=Martin |jméno=Richard J. |příjmení2=Fanaroff |jméno2=Avroy A. |příjmení3=Walsh |jméno3=Michele C.| name-list-format = vanc |titul=Fanaroff and Martin's Neonatal-Perinatal Medicine: Diseases of the Fetus and Infant|vydavatel=Elsevier Health Sciences|isbn=978-0-323-29537-6|strany=116|url=https://books.google.com/books?id=AnVYBAAAQBAJ&pg=PA116|jazyk=en|url-status=live|url archivu=https://web.archive.org/web/20170911003120/https://books.google.com/books?id=AnVYBAAAQBAJ&pg=PA116|datum archivace=2017-09-11|datum vydání=2014-08-20}}{{Citace elektronické monografie | url=http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs333/en/ | titul=Newborns: reducing mortality | vydavatel=World Health Organization | datum přístupu=1 February 2017 | autor=World Health Organization | url-status=live | url archivu=https://web.archive.org/web/20170403211834/http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs333/en/ | datum archivace=3 April 2017 |jazyk=anglicky}} [80] => [81] => == Příznaky a symptomy == [82] => [[Soubor:Lurestan Fibula (4484325444).jpg|náhled| Luristanský bronz, fibula ukazující ženu, která porodila mezi dvěma [[antilopa]]mi, ozdobená [[květ]]inami, Írán, (1000 až 650 př. n. l.), [[Louvre|muzeum Louvre]]]] [83] => Nejvýznamnějším projevem porodu jsou silné opakující se kontrakce dělohy. Mezi další projevy patří odchod hlenové zátky, průjem (přirozené čištění těla), odtok plodové vody (může nastat na začátku porodu, před tím, než porod začne, ale i kdykoliv v průběhu porodu nebo těsně před narozením miminka, miminko se může narodit i v plodových obalech, může odtéct v malém i velkém množství). [84] => [85] => Úrovně bolesti uváděné rodícími ženami se velmi liší. Jsou ovlivňovány úrovní strachu a úzkosti, zkušenostmi s předchozím porodem, kulturními představami o porodu a bolesti,{{Citace periodika | vauthors = Weber SE | titul = Cultural aspects of pain in childbearing women | periodikum = Journal of Obstetric, Gynecologic, and Neonatal Nursing | ročník = 25 | číslo = 1 | strany = 67–72 | datum vydání = January 1996 | pmid = 8627405 | doi = 10.1111/j.1552-6909.1996.tb02515.x |jazyk=anglicky}}{{Citace periodika | vauthors = Callister LC, Khalaf I, Semenic S, Kartchner R, Vehvilainen-Julkunen K | titul = The pain of childbirth: perceptions of culturally diverse women | periodikum = Pain Management Nursing | ročník = 4 | číslo = 4 | strany = 145–54 | datum vydání = December 2003 | pmid = 14663792 | doi = 10.1016/S1524-9042(03)00028-6 | displayauthors = 4 |jazyk=anglicky}} možností pohybu během porodu a podporou získanou během porodu. Osobní očekávání, míra podpory ze strany pečovatelů, kvalita vztahu mezi pečovatelem a pacientem a zapojení do rozhodování jsou důležitější pro celkovou spokojenost rodivších žen než faktory jako věk, socioekonomický status, etnicita, příprava, fyzické prostředí, bolest, nehybnost nebo lékařské zásahy.{{Citace periodika | vauthors = Hodnett ED | titul = Pain and women's satisfaction with the experience of childbirth: a systematic review | periodikum = American Journal of Obstetrics and Gynecology | ročník = 186 | číslo = 5 Suppl Nature | strany = S160-72 | datum vydání = May 2002 | pmid = 12011880 | doi = 10.1016/S0002-9378(02)70189-0 |jazyk=anglicky}} [86] => [87] => === Bolest při porodu === [88] => Bolest při kontrakcích byla popsána jako pocit podobný velmi silným menstruačním křečím. Prořezávání hlavičky se může projevovat jako intenzivní tah a pálení.Specifická bolest se objevuje během porodu v dolní části zad, těsně nad [[kostrč]]í.Harms, Rogert W. [http://www.mayoclinic.org/healthy-living/labor-and-delivery/expert-answers/back-labor/faq-20058547 Does back labor really happen?] {{Wayback|url=http://www.mayoclinic.org/healthy-living/labor-and-delivery/expert-answers/back-labor/faq-20058547|date=20160204000000}}, mayoclinic.com, Retrieved 8 September 2014 [89] => [90] => Tělo ženy vyplavuje při porodu speciální a velmi silný mix hormonů (oxytocin, endorfiny, melatonin, prolaktin), který ženě navozuje změněný stav vědomí a umožňuje jí porod hladce zvládnout. Je však důležité, aby byly při porodu splněny určité podmínky – pocit bezpečí, podpora ze strany osob přítomných při porodu, možnost chovat se intuitivně, přítmí, celkově příjemné prostředí apod.){{Citace monografie [91] => | příjmení = Drandic [92] => | jméno = Daniela [93] => | titul = Těhotenství: Laskavě, s respektem a prakticky [94] => | vydavatel = Aperio [95] => | strany = 116-120, 164-171 [96] => | isbn = 9788090713642 [97] => }} [98] => [99] => Poddá-li se žena během porodu svému tělu (včetně například potřebě křičet, vulgárně se vyjadřovat, vydávat nezvyklé zvuky nebo se nezvykle pohybovat a někdy i potřebě pustit moč nebo stolici), snižuje to bolestivost, celkově zlepšuje prožitek ženy a zároveň zvyšuje bezpečnost porodu. Proto dnes i [[Světová zdravotnická organizace]] a Mezinárodní porodní iniciativa doporučují podporovat ženu v intuitivním chování během celého porodu včetně druhé doby porodní. {{Citace monografie [100] => | příjmení = Drandic [101] => | jméno = Daniela [102] => | titul = Těhotenství: laskavě, s respektem a prakticky [103] => | vydavatel = Aperio Společnost pro zdravé rodičovství z.s. [104] => | rok vydání = 2019 [105] => | počet stran = 270 [106] => | strany = 109–133 [107] => | isbn = 978-80-907136-4-2 [108] => }} [109] => [110] => === Psychologie === [111] => Je běžné, že ženy jsou v době těhotenství a po porodu úzkostlivější a starostlivější než jindy. Je to částečně z důvodu hormonálních změn, z velké části ale i proto, že jejich psychika i tělo procházejí obrovskou změnou, s níž se musejí vyrovnat. Zároveň je potřeba vyřešit spoustu otázek spojených s nastávajícím porodem, jako zásadním prožitkem ovlivňujícím další život ženy i miminka, i příchodem nového člověka do rodiny a péčí o něj. Veškeré nevyřešené postoje, úzkosti i traumata z minulosti se v tomto období můžou projevit na psychickém i fyzickém zdraví ženy. Je důležité se jim věnovat, protože tyto obtíže mají vliv na kvalitu života ženy i miminka, můžou dokonce zkomplikovat těhotenství i porod. Emoční výkyvy a nové otázky jsou normální, pokud ale ženě výrazně negativně ovlivňují život, je vhodné vyhledat pomoc [[Dula|duly]], [[Porodní asistentka|porodní asistentky]], [[Psycholog|psychologa]] či jiné podpory. Je to normální součást péče o sebe i miminko.{{Citace monografie [112] => | příjmení = Drandic [113] => | jméno = Daniela [114] => | titul = Těhotenství: Laskavě, s respektem a prakticky [115] => | vydavatel = Aperio [116] => | strany = 61-103 [117] => | isbn = 9788090713642 [118] => }} [119] => [120] => V pozdějších stádiích těhotenství dochází k nárůstu hladiny [[oxytocin]]u, hormonu, o kterém je známo, že vyvolává pocity spokojenosti, snížení úzkosti a pocity klidu a bezpečí.{{Citace periodika|vauthors = Meyer D |rok=2007 |titul=Selective serotonin reuptake inhibitors and their effects on relationship satisfaction |periodikum= [[The Family Journal]] |ročník=15 |číslo=4 |strany=392–397 |doi=10.1177/1066480707305470|jazyk=anglicky}} Oxytocin se dále uvolňuje během porodu, když plod stimuluje děložní čípek a pochvu, a má se za to, že hraje hlavní roli v utváření pouta matky s dítětem a při vytváření mateřského chování. Kojení dítěte také vyvolává uvolňování oxytocinu.{{Citace elektronické monografie |url= http://www.vivo.colostate.edu/hbooks/pathphys/endocrine/hypopit/oxytocin.html |titul= Oxytocin | vauthors = Bowen R |datum vydání= July 12, 2010 |periodikum= Hypertexts for Biomedical Sciences |datum přístupu= 2013-08-18 |url-status= live |url archivu= https://web.archive.org/web/20140829220747/http://www.vivo.colostate.edu/hbooks/pathphys/endocrine/hypopit/oxytocin.html |datum archivace= August 29, 2014 |jazyk=anglicky}} [121] => [122] => Celkem 70 % až 80 % matek ve Spojených státech amerických zmiňuje po porodu pocity smutku nebo „[[poporodní blues]]“ (poporodní splín). Symptomy se obvykle objevují každý den na několik minut až hodin a měly by se zmírnit a vymizet do dvou týdnů po porodu. U některých žen se může objevit [[poporodní deprese]]; ve Spojených státech jsou tato onemocnění diagnostikována asi u 10 % matek. Jako účinná profylaxe poporodní deprese se prokázala preventivní skupinová terapie.{{Citace periodika | vauthors = Zlotnick C, Johnson SL, Miller IW, Pearlstein T, Howard M | titul = Postpartum depression in women receiving public assistance: pilot study of an interpersonal-therapy-oriented group intervention | periodikum = The American Journal of Psychiatry | ročník = 158 | číslo = 4 | strany = 638–40 | datum vydání = April 2001 | pmid = 11282702 | doi = 10.1176/appi.ajp.158.4.638 | displayauthors = 4 |jazyk=anglicky}}{{Citace periodika | vauthors = Chabrol H, Teissedre F, Saint-Jean M, Teisseyre N, Sistac C, Michaud C, Roge B | titul = [Detection, prevention and treatment of postpartum depression: a controlled study of 859 patients] | periodikum = L'Encephale | ročník = 28 | číslo = 1 | strany = 65–70 | rok = 2002 | pmid = 11963345 |jazyk=anglicky}} [123] => [124] => == Vaginální porod == [125] => [[Soubor:2920 Stages of Childbirth-en.svg|náhled|Posloupnost obrázků zobrazujících fáze normálního porodu.]] [126] => Lidé jsou [[Bipedie|dvounožci]] se vzpřímeným postojem. Vzpřímené držení těla způsobuje, že se váha břišního obsahu přenáší na [[pánevní dno]], což je složitá struktura, která musí tuto váhu nejen podepřít, ale musí také umožnit průchod třemi otvory: [[Močová trubice|močovou trubicí]], [[Pochva|pochvou]] a [[konečník]]em. Hlava a ramena novorozence musí projít specifickým sledem manévrů, aby prošly pánví matky. [127] => [128] => Šest fází typického cefalického (hlavou napřed) porodu: [129] => # '''Nastaveni''' hlavičky plodu do příčné polohy. Hlava dítěte směřuje přes pánev k jednomu nebo druhému matčině boku. [130] => # '''Sestup a předklon''' hlavy plodu. [131] => # '''Vnitřní rotace'''. Hlava plodu se otáčí o 90 stupňů do postavení týlem napřed (occipito-anterior position), takže obličej dítěte směřuje ke konečníku matky. [132] => # '''Porod v záklonu'''. Hlava plodu je předkloněná s bradou na hrudi, takže týl nebo temeno hlavičky vede cestu porodním kanálem, dokud zadní část krku netlačí proti stydké kosti a brada neopustí hrudník s přechodem hlavičky do záklonu – jako by dítě chtělo vzhlédnout a zbytek jeho hlavy vychází z porodního kanálu. [133] => # '''Návrat (restituce)'''. Hlava plodu se otočí o 45 stupňů, aby obnovila svůj normální vztah s rameny, která stále směřují šikmo. [134] => # '''Zevní rotace'''. Ramena opakují rotační pohyby hlavy, což lze vidět na závěrečných pohybech hlavičky. [135] => [136] => Během porodu se pochva označuje jako „porodní kanál“. [137] => [138] => '''Pozice''' označuje vztah naléhání plodu k úrovni [[sedací trn|sedacího trnu]]. Když je naléhaná část na sedacím trnu, pozice je 0 (synonymum zapojení). Pokud je naléhaná část plodu nad trnem, vzdálenost se měří a popisuje jako minus pozice, které se pohybují od −1 do −4 cm. Pokud je naléhaná část pod sedacím trnem, je vzdálenost uvedena jako plusová pozice (+1 až +4) cm). Na +3 a +4 je naléhaná část na hrázi a je vidět.{{Citace monografie| vauthors = Pillitteri A |titul=Maternal & Child Health Nursing: Care of the Childbearing & Childrearing Family|chapter-url=https://books.google.com/books?id=apeLf0mPx1QC&pg=PA350|datum přístupu=2013-08-18|rok=2010|vydavatel=Lippincott Williams & Wilkins|místo=Hagerstown, Maryland|isbn=978-1-58255-999-5|strany=350|kapitola=Chapter 15: Nursing Care of a Family During Labor and Birth|url-status=live|url archivu=https://web.archive.org/web/20140628043145/http://books.google.com/books?id=apeLf0mPx1QC&pg=PA350|datum archivace=2014-06-28}} [139] => [140] => Hlava plodu může dočasně změnit tvar (stává se protáhlejší), když se pohybuje porodním kanálem. Tato změna tvaru hlavy plodu se nazývá ''formování'' a je mnohem výraznější u žen, které mají první vaginální porod.{{Citace elektronické monografie |titul= Types of Forceps Used in Delivery |url= https://www.healthline.com/health/pregnancy/assisted-delivery-types-forceps |periodikum= Healthline |vydavatel= Healthline Networks | datum vydání= March 15, 2012 | vauthors = Levine D |datum přístupu= 2013-08-10 |jazyk=anglicky}} [141] => [142] => '''Zrání děložního čípku''' jsou fyzikální a chemické změny v děložním čípku, které jej připravují na roztažení, k němuž dochází v průběhu porodu (tím vzniká porodnická branka). Posouzení stupně zrání děložního čípku lze použít bodovací systém zvaný [[cervix skóre dle Bishopa]], aby bylo možné předvídat načasování porodu a narození novorozence nebo pro ženy ohrožené předčasným porodem. Používá se také k posouzení, kdy žena bude reagovat na vyvolání porodu při přenášeném těhotenství nebo z jiných lékařských důvodů. Existuje několik způsobů vyvolání zrání děložního čípku, které umožní děložním kontrakcím účinně roztáhnout děložní čípek.{{Citace periodika | jméno = Aaron E | příjmení = Goldberg | name-list-format = vanc |titul=Cervical Ripening|url = https://emedicine.medscape.com/article/263311-overview |website=Medscape|datum přístupu=May 10, 2018|datum vydání=2018-03-02|jazyk=anglicky}} [143] => [144] => === Nástup porodu === [145] => [[Soubor:2919 Hormones Initiating Labor-02.jpg|náhled|Hormony zahajující porod]] [146] => Existují různé definice nástupu porodu, včetně: [147] => [148] => * Pravidelné kontrakce dělohy nejméně každých šest minut se známkami změny v otevírání děložního hrdla nebo preindukce mezi následnými digitálními vyšetřeními.{{Citace periodika | vauthors = Kupferminc M, Lessing JB, Yaron Y, Peyser MR | titul = Nifedipine versus ritodrine for suppression of preterm labour | periodikum = British Journal of Obstetrics and Gynaecology | ročník = 100 | číslo = 12 | strany = 1090–94 | datum vydání = December 1993 | pmid = 8297841 | doi = 10.1111/j.1471-0528.1993.tb15171.x |jazyk=anglicky}} [149] => * Pravidelné kontrakce, které se vyskytují s odstupem méně než 10 minut, a progresivní otevírání děložního čípku nebo preindukce.{{Citace periodika | vauthors = Jokic M, Guillois B, Cauquelin B, Giroux JD, Bessis JL, Morello R, Levy G, Ballet JJ | titul = Fetal distress increases interleukin-6 and interleukin-8 and decreases tumour necrosis factor-alpha cord blood levels in noninfected full-term neonates | periodikum = BJOG | ročník = 107 | číslo = 3 | strany = 420–5 | datum vydání = March 2000 | pmid = 10740342 | doi = 10.1111/j.1471-0528.2000.tb13241.x |jazyk=anglicky}} [150] => * Nejméně tři bolestivé pravidelné děložní kontrakce během 10 minut, z nichž každá trvá déle než 45 sekund.{{Citace periodika | vauthors = Lyrenäs S, Clason I, Ulmsten U | titul = In vivo controlled release of PGE2 from a vaginal insert (0.8 mm, 10 mg) during induction of labour | periodikum = BJOG | ročník = 108 | číslo = 2 | strany = 169–78 | datum vydání = February 2001 | pmid = 11236117 | doi = 10.1111/j.1471-0528.2001.00039.x |jazyk=anglicky}} [151] => [152] => Aby bylo možné využít jednotnější terminologii, je první fáze porodu rozdělena na „latentní“ a „aktivní“ fázi, kdy latentní fáze je někdy zahrnuta do definice porodu{{Citace periodika | vauthors = Giacalone PL, Vignal J, Daures JP, Boulot P, Hedon B, Laffargue F | titul = A randomised evaluation of two techniques of management of the third stage of labour in women at low risk of postpartum haemorrhage | periodikum = BJOG | ročník = 107 | číslo = 3 | strany = 396–400 | datum vydání = March 2000 | pmid = 10740337 | doi = 10.1111/j.1471-0528.2000.tb13236.x |jazyk=anglicky}} a někdy nikoli.{{Citace periodika | vauthors = Hantoushzadeh S, Alhusseini N, Lebaschi AH | titul = The effects of acupuncture during labour on nulliparous women: a randomised controlled trial | periodikum = The Australian & New Zealand Journal of Obstetrics & Gynaecology | ročník = 47 | číslo = 1 | strany = 26–30 | datum vydání = February 2007 | pmid = 17261096 | doi = 10.1111/j.1479-828X.2006.00674.x |jazyk=anglicky}} [153] => [154] => Mezi běžné příznaky, že porod má začít, může patřit „odlehčení“. Odlehčení je proces, kdy se plod pohybuje dolů z hrudní klece, přičemž hlava dítěte zasahuje hluboko do pánve. Těhotné ženě se pak může zdát, že se jí snadněji dýchá, protože její plíce mají větší prostor pro expanzi, ale tlak na močový měchýř může způsobit častější potřebu vyprázdnění (močení). K odlehčení může dojít několik týdnů nebo několik hodin před začátkem porodu, nebo se dokonce do začátku porodu neobjeví.{{Citace elektronické monografie|titul=Labor and delivery, postpartum care|url=https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/labor-and-delivery/in-depth/signs-of-labor/art-20046184|website=Mayo Clinic|datum přístupu=May 7, 2018|jazyk=anglicky}} [155] => [156] => U některých žen patří mezi první známky porodu také odchod hlenové zátky (tato zátka držela po celou dobu těhotenství dítě uvnitř dělohy), která vypadá jako hustý rosolovitý chuchvalec nebo [[hlen]]. Hlenová zátka může být bezbarvá, bělavá nebo i s příměsí krve. Hlenová zátka se může uvolnit několik dní před zahájením porodu nebo až v průběhu porodu. [157] => [158] => Mezi typické příznaky začátku porodu patří také průjem. Střeva matky se tím čistí, aby umožnila co nejsnazší průchod dítěti. [159] => [160] => Během života uvnitř dělohy je plod uzavřen v tekutinou naplněné membráně zvané [[Amnion|amniotický vak]]. Krátce před, na začátku nebo během porodu vak praskne. Když dojde k prasknutí vaku blan, které se nazývá „prasklá plodová voda,“ mohou lékaři posoudit potřebu vyvolat porodu, pokud nezačal v době, kdy se domnívají, že je pro dítě bezpečná. Nikdy se však neprokázalo, že by samotný odtok plodové vody zvyšoval riziko infekce za dodržení hygienických pravidel (např. absence pohlavního styku). Co v této situaci naopak riziko infekce zásadně zvyšuje jsou vaginální vyšetření mnohdy prováděná zdravotníky. Jednak nelze zaručit sterilitu rukavice, kterou zdravotník ženu vyšetřuje, jednak se při vyšetření rukou posouvají bakterie v pochvě směrem k miminku. [161] => [162] => Potřeba vlídného a bezpečného domácího zázemí, kterou mnoho žen pociťuje od druhé poloviny těhotenství, je někdy nazývána jako „instinkt hnízdění“. [163] => [[Soubor:U.S. Births by Time of Day.svg|náhled|Porody v USA podle denní doby]] [164] => Folklór již dlouho tvrdí, že většina dětí se rodí pozdě v noci nebo velmi brzy ráno, a nedávný výzkum (2018) zjistil, že v USA je to pravda, ale pouze o dětech narozených doma nebo v sobotu nebo v neděli. Všechna další narození se s největší pravděpodobností vyskytnou mezi 8. a 12. hodinou, což je odrazem skutečnosti, že plánované císařské řezy jsou obecně naplánovány na 8 hodin. Podobně narození u vyvolaných porodů roste během ranních hodin a dosáhne vrcholu v 15 hodin. Nejpravděpodobnější den v týdnu pro narození dítěte v USA je pondělí, následované úterým, pravděpodobně to souvisí s plánovanými porody.{{Citace elektronické monografie|příjmení=H. Sun |jméno=Lena |titul=What time of day are most U.S. babies born?|url=https://www.washingtonpost.com/news/to-your-health/wp/2015/05/08/what-time-of-day-are-most-u-s-babies-born/|vydavatel=Washington Post|jazyk=anglicky|datum přístupu=2019-11-18}}{{Citace periodika | vauthors = Reiter RJ, Tan DX, Korkmaz A, Rosales-Corral SA | titul = Melatonin and stable circadian rhythms optimize maternal, placental and fetal physiology | periodikum = Human Reproduction Update | ročník = 20 | číslo = 2 | strany = 293–307 | rok = 2013 | pmid = 24132226 | doi = 10.1093/humupd/dmt054 |jazyk=anglicky}} [165] => [166] => === První doba porodní: latentní fáze === [167] => Latentní fáze je obecně definována jako začátek v bodě, ve kterém žena vnímá pravidelné zesilující neustávající kontrakce dělohy.{{Citace elektronické monografie |titul= Latent phase of labor |url= http://www.uptodate.com/contents/latent-phase-of-labor | vauthors = Satin AJ |periodikum= [[UpToDate]] |vydavatel= Wolters Kluwer |datum vydání= July 1, 2013 |url-status= live |url archivu= https://web.archive.org/web/20160303224621/http://www.uptodate.com/contents/latent-phase-of-labor |datum archivace= March 3, 2016 |jazyk=anglicky}} Naproti tomu Braxton Hicksovy kontrakce, tzv. poslíčky, nejsou pravidelné, nenabírají v čase na intenzitě a po nějaké době ustanou. Tyto tzv. falešné kontrakce se objevují jen u některých žen a mohou se objevovat už od přibližně 26 týdne těhotenství. Na rozdíl od skutečných kontrakcí neotevírají porodní cesty, je to pouze trénink dělohy na porod. {{Citace monografie | vauthors = Murray LJ, Hennen L, Scott J |titul=The BabyCenter Essential Guide to Pregnancy and Birth: Expert Advice and Real-World Wisdom from the Top Pregnancy and Parenting Resource|vydavatel=Rodale Books|místo=Emmaus, Pennsylvania|rok=2005|isbn=978-1-59486-211-3|url=https://books.google.com/?id=AK60Xmnrm_AC&pg=PA294|strany= 294–295 |datum přístupu=2013-08-18}} [168] => [169] => Během závěrečných týdnů [[těhotenství]] nastávají preindukce, což je ztenčení a roztažení [[Děložní hrdlo|děložního hrdla]]. Efekt je obvykle kompletní nebo téměř kompletní a roztažení na konci latentní fáze dosahuje asi 5 cm.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/labor-and-delivery/multimedia/cervical-effacement-and-dilation/img-20006991 | titul=Cervical effacement and dilation | vydavatel=Mayo Clinic | datum přístupu=31 January 2017 | autor=Mayo clinic staff | url-status=live | url archivu=https://web.archive.org/web/20161204112729/http://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/labor-and-delivery/multimedia/cervical-effacement-and-dilation/img-20006991 | datum archivace=4 December 2016 |jazyk=anglicky}} Během poševního vyšetření může být pociťována míra preindukce a rozšíření. Latentní fáze končí počátkem aktivního prvního stupně. [170] => [171] => === První doba porodní: aktivní fáze === [172] => [[Soubor:Bumm 158 lg.jpg|náhled| Zapojení hlavy plodu]] [173] => Aktivní fáze porodu má geograficky odlišné definice. Světová zdravotnická organizace popisuje aktivní první fázi jako „období charakterizované pravidelnými bolestivými kontrakcemi dělohy, podstatným stupněm cervikálního efektu a rychlejším roztažením děložního hrdla od 5 cm do plného roztažení pro první a následné porody“.{{Citace elektronické monografie|titul=WHO recommendations Intrapartum care for a positive childbirth experience (Recommendation 5)|url=http://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/260178/9789241550215-eng.pdf?sequence=1|website=World Health Organization|datum přístupu=May 6, 2018|jazyk=anglicky}} V USA byla definice aktivní porodu změněna z intervalu 3 až 4 cm na 5 cm roztažení děložního hrdla u vícerodiček, tedy matek, které porodily už i dříve, a na 6 cm u prvorodiček, tedy těch, které ještě dříve nerodily.[http://www.acog.org/About_ACOG/ACOG_Departments/Patient_Safety_and_Quality_Improvement/~/media/Departments/Patient%20Safety%20and%20Quality%20Improvement/201213IssuesandRationale-Labor.pdf Obstetric Data Definitions Issues and Rationale for Change] {{Wayback|url=http://www.acog.org/About_ACOG/ACOG_Departments/Patient_Safety_and_Quality_Improvement/~/media/Departments/Patient%20Safety%20and%20Quality%20Improvement/201213IssuesandRationale-Labor.pdf|date=20131106000000}}, 2012 by [[American Congress of Obstetricians and Gynecologists|ACOG]]. Bylo to provedeno ve snaze zvýšit míru vaginálního porodu.{{Citace periodika | vauthors = Boyle A, Reddy UM, Landy HJ, Huang CC, Driggers RW, Laughon SK | titul = Primary cesarean delivery in the United States | periodikum = Obstetrics and Gynecology | ročník = 122 | číslo = 1 | strany = 33–40 | datum vydání = July 2013 | pmid = 23743454 | pmc = 3713634 | doi = 10.1097/AOG.0b013e3182952242 |jazyk=anglicky}} [174] => [175] => Poskytovatelé zdravotní péče mohou posoudit pokrok matky v porodu provedením vyšetření děložního hrdla, aby se vyhodnotilo celkové roztažení, vymazání a poloha. Tyto faktory tvoří tzv. biskupské skóre. Cervix skóre dle Bishopa může být také použito jako prostředek k předpovídání úspěchu [[Vyvolávání porodu|umělého vyvolávání porodu]]. [176] => [177] => Během vymazání se děložní hrdlo začleňuje do spodního segmentu dělohy. Při kontrakci se děložní svaly stahují a způsobují zkrácení horního segmentu a protahování dolního segmentu směrem nahoru, postupným vypudivým pohybem. Současný plod pak může sestoupit. Plného rozšíření je dosaženo, když se děložní hrdlo dostatečně rozšíří, aby umožnilo průchod hlavy dítěte, což je roztažení na šířku asi 10 cm pro donošené dítě. [178] => [179] => Standardní doba latentní první fáze nebyla stanovena a může se u různých žen značně lišit. Trvání aktivní první fáze (od 5 cm do plného roztažení děložního hrdla) však obvykle u prvních porodů („primiparae“) obvykle nepřesahuje 12 hodin a v následných porodech („multiparae“) obvykle nepřesahuje 10 hodin. Střední doba trvání aktivní první fáze jsou čtyři hodiny u prvních porodů a tři hodiny u sekundárních porodů.{{Citace elektronické monografie|titul=WHO recommendations Intrapartum care for a positive childbirth experience (item #3.2.2.)|url=http://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/260178/9789241550215-eng.pdf?sequence=1|website=World Health Organization|datum přístupu=May 6, 2018|jazyk=anglicky}} [180] => [181] => '''Nepravidelný porod''', také nazývaný „dysfunkční porod“ nebo „neschopnost postupovat“, je obtížný porod nebo abnormálně pomalý postup porodu, který se vyznačuje progresivním roztažením děložního hrdla nebo nedostatkem sestupu plodu. Po mnoho let byla k určení nepravidelnosti porodu používána Friedmanova křivka, vyvinutá v roce 1955. Novější lékařský výzkum však naznačuje, že Friedmanova křivka nemusí být v současné době použitelná.{{Citace periodika | vauthors = Zhang J, Troendle JF, Yancey MK | titul = Reassessing the labor curve in nulliparous women | periodikum = American Journal of Obstetrics and Gynecology | ročník = 187 | číslo = 4 | strany = 824–28 | datum vydání = October 2002 | pmid = 12388957 | doi = 10.1067/mob.2002.127142 | url = http://www.medscape.com/viewarticle/450311 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160118084934/http://www.medscape.com/viewarticle/450311 | url-status = live | datum archivace = 2016-01-18 |jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie|titul=Abnormal Labour|url=https://emedicine.medscape.com/article/273053-overview?pa=OT1PplDgX0%2FNFOi%2FLF24oxYPYIAGpQD5H4mEGMOCY3eJ3kdH%2F0UTMSMuoAql%2BvPUyo8%2Bbpl4R6EomboZA%2BCKsLOwhd8Mdk7tVO%2FdkscsGC4%3D|website=Medscape|datum přístupu=May 14, 2018|jazyk=anglicky}} Z dalších výzkumů naopak vyplývá, že je důležité nechat porod plynout svým tempem a nezasahovat do něj jen kvůli standardizovaným časovým lhůtám.{{Citace elektronické monografie [182] => | titul = 12 kroků Dvanáct kroků k bezpečné a respektující péči o matku a dítě a celou rodinu [183] => | url = https://www.unipa.cz/wp-content/uploads/2019/06/12kroku-k-bezpecne-arespektujici-peciICI.pdf [184] => | datum přístupu = 2023-11-25 [185] => }} [186] => [187] => === Druhá doba porodní: vypuzení plodu === [188] => [[Soubor:Bookmiller 1954 176.png|náhled| Fáze narození hlavy dítěte.]] [189] => Vypuzení začíná, když je děložní hrdlo plně rozšířeno, a končí, když se dítě narodí. Se zvyšujícím se tlakem na děložní čípek mohou mít ženy pocit tlaku na pánev a nutkání začít tlačit. Na začátku normální druhé fáze je hlava plně vtažena do pánve; nejširší průměr hlavy prošel pod úrovní pánevního vstupu. Hlava plodu pak pokračuje v sestupu do pánve, pod stydkým obloukem a ven přes poševní vchod (otevření). Tomu napomáhají další úsilí matky, „tlačení“ nebo tahání. Vynoření se hlavy plodu u poševního otvoru se nazývá „korunování“. V tomto okamžiku bude žena cítit intenzivní pocit pálení nebo tlaku. [190] => [191] => Když plodový vak během prasknutí nebo tlačení neprorazí, může se dítě narodit s neporušenými membránami. Toto se označuje jako „porod [[caput galeatum]]“. [192] => [193] => Příchod dítěte na svět znamená úspěšné dokončení druhé fáze porodu. [194] => [195] => Druhá doba porodní se mezi jednotlivými ženami liší. U prvních porodů je narození obvykle dokončeno do tří hodin, zatímco u následujících porodů obvykle do dvou hodin.{{Citace elektronické monografie|titul=WHO recommendations Intrapartum care for a positive childbirth experience (item #33)|url=http://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/260178/9789241550215-eng.pdf?sequence=1|website=World Health Organization|datum přístupu=May 6, 2018|jazyk=anglicky}} Porody delší než tři hodiny jsou spojeny s klesající mírou samovolného vaginálního porodu a zvyšující se mírou infekce, [[natržení hráze|natržením hráze]] a porodnické krvácení, stejně jako nutnost intenzivní péči o novorozence.{{Citace periodika | vauthors = Rouse DJ, Weiner SJ, Bloom SL, Varner MW, Spong CY, Ramin SM, Caritis SN, Peaceman AM, Sorokin Y, Sciscione A, Carpenter MW, Mercer BM, Thorp JM, Malone FD, Harper M, Iams JD, Anderson GD | titul = Second-stage labor duration in nulliparous women: relationship to maternal and perinatal outcomes | periodikum = American Journal of Obstetrics and Gynecology | ročník = 201 | číslo = 4 | strany = 357.e1–7 | datum vydání = October 2009 | pmid = 19788967 | pmc = 2768280 | doi = 10.1016/j.ajog.2009.08.003 | author18 = Eunice Kennedy Shriver National Institute of Child Health Human Development Maternal-Fetal Medicine Units Network | displayauthors = 4 |jazyk=anglicky}} [196] => [197] => === Třetí doba porodní: porod placenty === [198] => {{Viz též|Pupečník}} [199] => Období od okamžiku, kdy je plod vyloučen, až do okamžiku, kdy je vyloučena placenta, se nazývá ''třetí doba porodní''. Porod placenty začíná jako fyziologické oddělení od stěny dělohy. Průměrná doba od porodu dítěte do úplného porodu placenty se odhaduje na 10–12 minut v závislosti na tom, zda je použit aktivní, nebo čekající management.{{Citace periodika | vauthors = Jangsten E, Mattsson LÅ, Lyckestam I, Hellström AL, Berg M | titul = A comparison of active management and expectant management of the third stage of labour: a Swedish randomised controlled trial | periodikum = BJOG | ročník = 118 | číslo = 3 | strany = 362–69 | datum vydání = February 2011 | pmid = 21134105 | doi = 10.1111/j.1471-0528.2010.02800.x | displayauthors = 4 |jazyk=anglicky}} Až u 3 % všech vaginálních porodů je doba trvání třetí fáze delší než 30 minut a vzbuzuje obavy z [[retence placenty|retence]] (zadržení) [[retence placenty|placenty]].{{Citace periodika | vauthors = Weeks AD | titul = The retained placenta | periodikum = Best Practice & Research. Clinical Obstetrics & Gynaecology | ročník = 22 | číslo = 6 | strany = 1103–17 | datum vydání = December 2008 | pmid = 18793876 | doi = 10.1016/j.bpobgyn.2008.07.005 |jazyk=anglicky}} [200] => [201] => Vyloučení placenty může být řízeno aktivně nebo může proběhnout spontánně, což znamená vypuzení placenty bez lékařské pomoci. Aktivní řízení znamená podávání uterotonického léčiva (obvykle umělý oxytocin) do jedné minuty po porodu plodu. {{Citace periodika | vauthors = Ball H |titul= Active management of the third state of labor is rare in some developing countries |url= http://www.guttmacher.org/pubs/journals/3510509.html |periodikum= International Perspectives on Sexual and Reproductive Health |ročník= 35 |číslo= 2 |datum vydání= June 2009 |url-status= live |url archivu= https://web.archive.org/web/20160304053957/http://www.guttmacher.org/pubs/journals/3510509.html |datum archivace= 2016-03-04 |jazyk=anglicky}} Kvůli riziku [[Poporodní krvácení|poporodního krvácení]], [[Světová zdravotnická organizace]], Mezinárodní federace gynekologie a porodnictví a Mezinárodní konfederace porodních asistentek ve společném prohlášení doporučují při všech vaginálních porodech podání uterotonik.{{Citace periodika | vauthors = Stanton C, Armbruster D, Knight R, Ariawan I, Gbangbade S, Getachew A, Portillo JA, Jarquin D, Marin F, Mfinanga S, Vallecillo J, Johnson H, Sintasath D | titul = Use of active management of the third stage of labour in seven developing countries | periodikum = Bulletin of the World Health Organization | ročník = 87 | číslo = 3 | strany = 207–15 | datum vydání = March 2009 | pmid = 19377717 | pmc = 2654655 | doi = 10.2471/BLT.08.052597 | displayauthors = 4 |jazyk=anglicky}}{{Citace periodika | titul = Joint statement: management of the third stage of labour to prevent post-partum haemorrhage | periodikum = Journal of Midwifery & Women's Health | ročník = 49 | číslo = 1 | strany = 76–77 | rok = 2004 | pmid = 14710151 | doi = 10.1016/j.jmwh.2003.11.005 | autor = International Confederation of Midwives | autor2 = International Federation of Gynaecologists Obstetricians |jazyk=anglicky}}{{Citace periodika |titul= WHO recommendations for the prevention of postpartum haemorrhage |rok= 2007 |url= http://whqlibdoc.who.int/hq/2007/WHO_MPS_07.06_eng.pdf |url-status= dead |url archivu= https://web.archive.org/web/20090705031910/http://whqlibdoc.who.int/hq/2007/WHO_MPS_07.06_eng.pdf |datum archivace= 2009-07-05 | vauthors = Mathai M, Gülmezoglu AM, Hill S |vydavatel= [[World Health Organization]], Department of Making Pregnancy Safer |místo= Geneva |postscript= . |jazyk=anglicky}} Pokud je však poporodní krvácení v normě, není potřeba na porod placenty spěchat a není potřeba rušit matku a podáváním injekce.{{Citace monografie [202] => | příjmení = Drandic [203] => | jméno = Daniela [204] => | titul = Těhotenství: Laskavě, s respektem a prakticky [205] => | vydavatel = Aperio [206] => | rok vydání = 2019 [207] => | strany = 177 [208] => | isbn = 9788090713642 [209] => }} [210] => [211] => Dnes se doporučuje odložit přerušení [[Pupečník|pupeční šňůry]] alespoň o jednu minutu, nebo dokud pupečník nepřestane pulzovat (což může trvat několik minut).{{Citace elektronické monografie [212] => | titul = 12 kroků Dvanáct kroků k bezpečné a respektující péči o matku a dítě a celou rodinu [213] => | url = https://www.unipa.cz/wp-content/uploads/2019/06/12kroku-k-bezpecne-arespektujici-peciICI.pdf [214] => | datum přístupu = 2023-11-26 [215] => }} Až třetina krve novorozence totiž může po porodu ještě být v placentě. Odložené přerušení pupeční šňůry tak usnadňuje miminku adaptaci na život mimo dělohu{{Citace monografie [216] => | příjmení = Drandic [217] => | jméno = Daniela [218] => | titul = Těhotenství: Laskavě, s respektem a prakticky [219] => | strany = 178 [220] => | isbn = 978-80-907136-42 [221] => }}. Po mnoho let se věřilo, že pozdní přestřihnutí šňůry vede k riziku matky, že po porodu dojde k významnému krvácení, které se nazývá poporodní krvácení. Nedávné posouzení však zjistilo, že opožděné přeřezání šňůry u zdravých kojenců mělo za následek časnou koncentraci [[hemoglobin]]u a vyšší porodní hmotnost a zvýšené zásoby železa až do šesti měsíců po narození, aniž by se změnila rychlost poporodního krvácení.{{Citace periodika | vauthors = McDonald SJ, Middleton P, Dowswell T, Morris PS | titul = Effect of timing of umbilical cord clamping of term infants on maternal and neonatal outcomes | periodikum = The Cochrane Database of Systematic Reviews | ročník = 7 | číslo = 7 | strany = CD004074 | datum vydání = July 2013 | pmid = 23843134 | doi = 10.1002/14651858.CD004074.pub3 | editor1-last = McDonald | editor1-first = Susan J | name-list-format = vanc | pmc = 6544813 |jazyk=anglicky}}{{Citace periodika |příjmení=Campbell |jméno=Denis | name-list-format = vanc |titul=Hospitals warned to delay cutting umbilical cords after birth |url=https://www.theguardian.com/society/2013/jul/11/hospitals-nhs-umbilical-cords-babies-delay-cutting |periodikum=The Guardian |datum přístupu=June 11, 2018|datum vydání=2013-07-10 |jazyk=anglicky}} [222] => [223] => === Čtvrtá doba porodní === [224] => [[Soubor:Geburt 01.jpg|náhled| Novorozenec odpočívá, když pečovatelka kontroluje dechové šelesty]] [225] => [[Soubor:30 minutes infant.JPG|náhled| Rutinní péče o 30 minut starého novorozence.]] [226] => „Čtvrtá doba porodní“ je období, které začíná bezprostředně po narození dítěte a trvá přibližně dvě hodiny. {{Citace periodika | vauthors = Gjerdingen DK, Froberg DG | titul = The fourth stage of labor: the health of birth mothers and adoptive mothers at six-weeks postpartum | periodikum = Family Medicine | ročník = 23 | číslo = 1 | strany = 29–35 | datum vydání = January 1991 | pmid = 2001778 |jazyk=anglicky}} V tomto období intenzivně spolupracuje organismus matky a [[novorozenec|novorozence,]] jeden druhému pomáhají přizpůsobit se velké změně - žena se stala matkou a dítě přišlo na venkovní svět mimo dělohu. Matka i dítě by měly být pokud možno neustále v těsném kontaktu, pomáhá to totiž stabilizaci dýchání a tělesné teploty novorozence.{{Citace monografie [227] => | příjmení = Drandic [228] => | jméno = Daniela [229] => | titul = Těhotenství: Laskavě, s respektem a prakticky [230] => | strany = 132 [231] => | isbn = 978-80-907136-4-2 [232] => }} [233] => [234] => Od roku 2014 je včasný poporodní kontakt s pokožkou podporován všemi významnými organizacemi, které jsou odpovědné za blaho novorozenců, včetně Americké akademie pediatrů.{{Citace elektronické monografie [235] => | autor = Phillips, Raylene [236] => | titul = Uninterrupted Skin-to-Skin Contact Immediately After Birth [237] => | url = http://www.medscape.com/viewarticle/806325_9 [238] => | vydavatel = Medscape [239] => | datum přístupu = 21 December 2014 [240] => | jazyk = anglicky [241] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150403065140/http://www.medscape.com/viewarticle/806325_9 [242] => | datum archivace = 3 April 2015 [243] => | url-status = live [244] => }} [[Světová zdravotnická organizace]] uvádí, že „proces porodu není dokončen, dokud se dítě bezpečně nepřevede z placentární na mléčnou výživu“. Doporučují, aby byl novorozenec umístěn na kůži matky, tzv. skin to skin kontakt, přičemž se mají odložit jakékoli rutinní zákroky o nejméně jednu až dvě hodiny. Světová zdravotnická organizace navrhuje, aby počáteční pozorování a vyšetřování dítěte bylo prováděno v blízkosti matky, a tvrdí, že i krátké odloučení od matky před prvním krmením dítěte může narušit proces bondingu. Dále doporučuje častý kontakt skin to skin během prvních dnů po porodu, zejména pokud byl kontakt po porodu z nějakého důvodu přerušen.{{Citace elektronické monografie [245] => | titul = Essential Antenatal, Perinatal and Postpartum Care [246] => | url = http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0013/131521/E79235.pdf [247] => | vydavatel = WHO [248] => | datum přístupu = 21 December 2014 [249] => | jazyk = anglicky [250] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150924034812/http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0013/131521/E79235.pdf [251] => | datum archivace = 24 September 2015 [252] => | periodikum = Promoting Effective Perinatal Care [253] => | url-status = live [254] => }} Americký národní institut pro zdravotní péči rovněž doporučuje odkládat postupy, jako je vážení, měření a koupání, alespoň o jednu hodinu, aby se zajistilo počáteční období kontaktu mezi matkou a novorozencem.{{Citace elektronické monografie [255] => | titul = Care of healthy women and their babies during childbirth [256] => | url = http://www.nice.org.uk/guidance/cg190/evidence/cg190-intrapartum-care-full-guideline3 [257] => | vydavatel = National Institute for Health and Care Excellence [258] => | datum vydání = December 2014 [259] => | datum přístupu = 21 December 2014 [260] => | jazyk = anglicky [261] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150212090530/http://www.nice.org.uk/guidance/cg190/evidence/cg190-intrapartum-care-full-guideline3 [262] => | datum archivace = 12 February 2015 [263] => | periodikum = National Collaborating Centre for Women's and Children's Health [264] => | url-status = dead [265] => }} [266] => [267] => Pokud měla matka nastřiženou nebo roztrženou [[Hráz (anatomie)|hráz]], je po porodu zašita. Matka je prvních 24 hodin po narození pravidelně vyšetřována na kvůli zavinování dělohy a výšku děložního fundu,{{Citace elektronické monografie | url=http://www.atitesting.com/ati_next_gen/skillsmodules/content/maternal-newborn/equipment/postpart_assessment.html | titul=Postpartum Assessment | vydavatel=ATI Nursing Education | datum přístupu=24 December 2014 | url-status=dead | url archivu=https://web.archive.org/web/20141224072821/http://www.atitesting.com/ati_next_gen/skillsmodules/content/maternal-newborn/equipment/postpart_assessment.html | datum archivace=24 December 2014 | df=dmy-all |jazyk=anglicky}} vaginální krvácení, puls, krevní tlak a teplotu. Žena by se měla do 6 hodin po porodu vymočit. {{Citace elektronické monografie [268] => | autor = WHO [269] => | titul = WHO recommendations on postnatal care of the mother and newborn [270] => | url = http://www.who.int/maternal_child_adolescent/documents/postnatal-care-recommendations/en/ [271] => | vydavatel = World Health Organization [272] => | datum vydání = 2013 [273] => | datum přístupu = 22 December 2014 [274] => | jazyk = anglicky [275] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141222172315/http://www.who.int/maternal_child_adolescent/documents/postnatal-care-recommendations/en/ [276] => | datum archivace = 22 December 2014 [277] => | url-status = live [278] => }} Následné bolesti (podobné menstruačním bolestem), jsou důsledkem zavinování dělohy. Obvykle přetrvávají několik dní, typicky bývají cítit při kojení. Lze očekávat, že vaginální krvácení, nazývaný očistky, bude pokračovat několik týdnů; zpočátku jasně červený, postupně přechází v růžový, mění se v hnědý a nakonec ve žlutý nebo bílý.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.mayoclinic.org/healthy-living/labor-and-delivery/in-depth/postpartum-care/art-20047233 | titul=Postpartum care: What to expect after a vaginal delivery | vydavatel=Mayo Clinic | datum přístupu=23 December 2014 | autor=Mayo clinic staff | url-status=live | url archivu=https://web.archive.org/web/20141221202550/http://www.mayoclinic.org/healthy-living/labor-and-delivery/in-depth/postpartum-care/art-20047233 | datum archivace=21 December 2014 |jazyk=anglicky}} Některé ženy po narození pociťují nekontrolovanou epizodu třesu nebo poporodní zimnici. [279] => [280] => Většina autorit podporuje, aby bylo dítě bezprostředně po narození na 1–2 hodiny dáno do vzájemného kontaktu s kůží matky a rutinní péče by měla být odložena až na později. Mnohé autority dnes dokonce navrhují téměř nepřerušení kontakt ženy a dítěte v podstatě po celé šestinedělí. [281] => [282] => Donedávna byly děti narozené v nemocnicích krátce po narození od matek odebrány a přiváženy k matce pouze v době krmení. Matkám bylo řečeno, že jejich novorozenci budou na samostatném pokoji ve větším bezpečí a že oddělení od dítěte poskytne matce více času na odpočinek. Dnes je však již jednoznačně doporučen co možná nepřerušovaný kontakt s matkou, případně otcem{{Citace elektronické monografie [283] => | titul = 11 12 kroků Dvanáct kroků k bezpečné a respektující péči o matku a dítě a celou rodinu [284] => | url = https://www.unipa.cz/wp-content/uploads/2019/06/12kroku-k-bezpecne-arespektujici-peciICI.pdf [285] => | vydavatel = Mezinárodní porodní iniciativa [286] => | datum přístupu = 2023-11-29 [287] => }}. Lékařský přehled z roku 2011 zkoumal stávající studie a zjistil, že časný kontakt s pokožkou, který se někdy nazývá skin-to-skin, vedl ke zlepšení [[kojení]], srdečně-dýchací stabilitě a ke snížení frekvence pláče dítěte.{{Citace elektronické monografie | url=http://apps.who.int/rhl/archives/hscom2/en/index.html | titul=Early skin-to-skin contact for mothers and their healthy newborn infants | periodikum=The WHO Reproductive Health Library | vydavatel=WHO | datum vydání=4 January 2008 | datum přístupu=23 December 2014 | vauthors = Saloojee H | url-status=live | url archivu= https://web.archive.org/web/20141221025957/http://apps.who.int/rhl/archives/hscom2/en/index.html | datum archivace=21 December 2014 |jazyk=anglicky}}{{Citace periodika | vauthors = Crenshaw J | titul = Care practice #6: no separation of mother and baby, with unlimited opportunities for breastfeeding | periodikum = The Journal of Perinatal Education | ročník = 16 | číslo = 3 | strany = 39–43 | datum vydání = 2007 | pmid = 18566647 | pmc = 1948089 | doi = 10.1624/105812407X217147 |jazyk=anglicky}} [[Cochrane Collaboration|Cochraneův přehled]] z roku 2016 zjistil, že styk s kůží při narození zvyšuje pravděpodobnost a účinnost kojení.{{Citace periodika | vauthors = Moore ER, Bergman N, Anderson GC, Medley N | titul = Early skin-to-skin contact for mothers and their healthy newborn infants | periodikum = The Cochrane Database of Systematic Reviews | ročník = 11 | strany = CD003519 | datum vydání = November 2016 | pmid = 27885658 | pmc = 3979156 | doi = 10.1002/14651858.CD003519.pub4 |jazyk=anglicky}} [288] => [289] => == Uměle vyvolávání porodu a volitelný císařský řez == [290] => {{Podrobně|Císařský řez}} [291] => V mnoha případech a s rostoucí frekvencí se porod [[Vyvolávání porodu|vyvolává uměle]] nebo se provádí [[Císařský řez|císařským řezem]]. Císařský řez je vynětí [[Kojenec|novorozence]] chirurgickým řezem z břicha, nikoli vaginálním porodem.{{Citace elektronické monografie |titul= Rates for total cesarean section, primary cesarean section, and vaginal birth after cesarean (VBAC), United States, 1989–2010 |url= http://www.childbirthconnection.org/pdfs/cesarean-section-trends.pdf |series= Relentless Rise in Cesarian Rate |periodikum= [[Childbirth Connection]] website |datum vydání= August 2012 |vydavatel= |autor= |datum přístupu= 2013-08-29 |url-status= dead |url archivu= https://web.archive.org/web/20130217122109/http://www.childbirthconnection.org/pdfs/cesarean-section-trends.pdf |datum archivace= 2013-02-17 |jazyk=anglicky}} Počet porodů císařským řezem se v USA v letech 1996 až 2006 zvýšily o 50 %. V roce 2011 bylo 32,8 % narozených v USA porozeno císařským řezem. Vyvolávaný porod a volitelný císařský řez před 39. týdnem těhotenství mohou být pro novorozence škodlivé, stejně jako pro matku buď škodlivé nebo bez prospěchu. Proto mnoho směrnic doporučuje proti nelékařsky vyžadovaným porodům a volitelnému císařskému řezu před 39. týdnem.{{Citace periodika |titul=Elimination of Non-medically Indicated (Elective) Deliveries Before 39 Weeks Gestational Age (California Maternal Quality Care Collaborative Toolkit to Transform Maternity Care) |edition=1st |vydavatel=March of Dimes |spoluautoři=Developed under contract #08-85012 with the [[California Department of Public Health]]; Maternal, Child and Adolescent Health Division. |vauthors=Main E, Oshiro B, Chagolla B, Bingham D, Dang-Kilduff L, Kowalewski L |datum vydání=July 2010 |datum přístupu=2013-08-29 |url=http://www.patientsafetycouncil.org/uploads/MOD_39_Weeks_Toolkit.pdf |url-status=dead |url archivu=https://web.archive.org/web/20121120003529/http://www.patientsafetycouncil.org/uploads/MOD_39_Weeks_Toolkit.pdf |datum archivace=2012-11-20 |jazyk=anglicky }} {{Wayback|url=http://www.patientsafetycouncil.org/uploads/MOD_39_Weeks_Toolkit.pdf |date=20121120003529 }} Míra vyvolávání porodu ve Spojených státech amerických v roce 2012 činila 23,3 procenta a od roku 1990 do roku 2010 se více než zdvojnásobila.{{Citace elektronické monografie|titul=Recent Declines in Induction of Labor by Gestational Age|url=https://www.cdc.gov/nchs/data/databriefs/db155.htm|website=Centers for Disease Control and Prevention|datum přístupu=May 9, 2018|jazyk=anglicky}}{{Citace periodika | vauthors = Martin JA, Hamilton BE, Sutton PD, Ventura SJ, Mathews TJ, Kirmeyer S, Osterman MJ | titul = Births: final data for 2007 | periodikum = National Vital Statistics Reports : From the Centers for Disease Control and Prevention, National Center for Health Statistics, National Vital Statistics System | ročník = 58 | číslo = 24 | strany = 1–85 | datum vydání = August 2010 | pmid = 21254725 | url = https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr58/nvsr58_24.pdf |url-status= live |url archivu= https://web.archive.org/web/20130821102537/http://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr57/nvsr57_12.pdf |datum archivace= August 21, 2013 |jazyk=anglicky}} K vyvolání kontrakcí dělohy se běžně používá [[Oxytocin (lék)|oxytocin]]. V roce 2011 byla zveřejněna velká recenze metod vyvolání porodu.{{Citace periodika | vauthors = Mozurkewich EL, Chilimigras JL, Berman DR, Perni UC, Romero VC, King VJ, Keeton KL | titul = Methods of induction of labour: a systematic review | periodikum = BMC Pregnancy and Childbirth | ročník = 11 | strany = 84 | datum vydání = October 2011 | pmid = 22032440 | pmc = 3224350 | doi = 10.1186/1471-2393-11-84 |jazyk=anglicky}} [292] => [293] => Pokyny Amerického kongresu porodníků a gynekologů (ACOG) doporučují pro optimální zdraví novorozence při zvažování volitelného vyvolávání porodu úplné zhodnocení stavu matky-plodu, stavu děložního čípku a nejméně 39 dokončených týdnů (celé období) těhotenství. Podle těchto pokynů mohou být znameními pro vyvolávání následující podmínky: [294] => [295] => * [[Předčasné odloučení placenty]] [296] => * Zánět vnější a vnitřní plodové blány [297] => * Ohrožení plodu, jako je [[izoimunizace]] (imunitní reakce včetně vzniku protilátek proti cizím antigenům) vedoucí k [[Fetální erytroblastóza|hemolytickému onemocnění novorozence]] nebo [[oligohydramnion]]u (snížení množství plodové vody) [298] => * Zánik (úmrtí) plodu [299] => * Těhotenský vysoký tlak [300] => * Poruchy matky, jako je [[Diabetes mellitus|těhotenská cukrovka]] nebo [[Chronické renální selhání|chronické selhání ledvin]] [301] => * Preeklampsie nebo [[Eklampsie|božec (eklampsie)]] [302] => * [[Předčasný odtok plodové vody]] [303] => * Těhotenství po termínu [304] => [305] => Vyvolávání se také zvažuje z logistických důvodů, jako je vzdálenost od nemocnice nebo psychosociální podmínky, ale v těchto případech musí být provedeno potvrzení těhotenského stáří a vyzrálost plic plodu musí být potvrzena otestováním. ACOG také poznamenává, že kontraindikace vyvolávání porodu jsou stejné jako u spontánního vaginálního porodu, včetně [[vcestné cévy]], kompletního [[vcestné lůžko|vcestného lůžka]], [[výhřez pupečníku|výhřezu pupečníku]] nebo aktivní infekce genitálního [[jednoduchý opar|oparu]].{{Citace elektronické monografie |titul= Oxytocin for Induction |periodikum= Optimizing Protocols in Obstetrics |series= Series 1 |datum vydání= December 2011 |autor= ACOG District II Patient Safety and Quality Improvement Committee |vydavatel= American College of Obstetricians and Gynecologists |url= https://www.acog.org/About_ACOG/ACOG_Districts/District_II/~/media/Districts/District%20II/PDFs/OxytocinForInduction.pdf |datum přístupu= 2013-08-29 |url-status= dead |url archivu= https://web.archive.org/web/20130621001053/https://www.acog.org/About_ACOG/ACOG_Districts/District_II/~/media/Districts/District%20II/PDFs/OxytocinForInduction.pdf |datum archivace= 2013-06-21 |jazyk=anglicky}} [306] => [307] => [[Světová zdravotnická organizace]] uvádí, že císařský řez je velká operace a i když je obecně bezpečný, nese krátkodobá a dlouhodobá rizika, včetně možného vlivu na další těhotenství. Proto by se k němu mělo přistupovat pouze tehdy, když je lékařsky opodstatněný.{{Citace elektronické monografie [308] => | titul = Prohlášení WHO k procentuálnímu podílu císařských řezů [309] => | url = https://www.who.int/news-room/questions-and-answers/item/who-statement-on-caesarean-section-rates-frequently-asked-questions [310] => | vydavatel = WHO [311] => | datum přístupu = 2023-11-28 [312] => }} [313] => == Řízení == [314] => U porodů může pomáhat řada profesionálů, jako např.: porodníků, [[Rodinný lékař|rodinných lékařů]] a [[Porodní asistentka|porodních asistentek]]. U těhotenství s nízkým rizikem vede účast všech tří k podobným výsledkům.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.nice.org.uk/guidance/cg190/chapter/1-recommendations | titul=Intrapartum care: care of healthy women and their babies during childbirth | vydavatel=National Institute for Health and Care Excellence | datum přístupu=11 February 2015 | autor=National Institute for Health and Care Excellence | url-status=live | url archivu=https://web.archive.org/web/20150218161224/http://www.nice.org.uk/guidance/cg190/chapter/1-recommendations | datum archivace=18 February 2015 |jazyk=anglicky}} [315] => [316] => === Příprava === [317] => U žen s nízkým rizikem dnes [[Světová zdravotnická organizace]] doporučuje podávání tekutin, případně i jídla – dle přání rodičky – během porodu. {{Citace elektronické monografie [318] => | příjmení = Světová zdravotnická organizace [319] => | titul = Doporučení WHO pro péči během porodu pro dosažení pozitivní zkušenosti s porodem [320] => | url = https://www.unipa.cz/wp-content/uploads/2018/10/WHO-p%C3%A9%C4%8De-p%C5%99i-porodu-CZ-libre-2.1.pdf [321] => | vydavatel = Světová zdravotnická organizace [322] => | datum přístupu = 2023-08-02 [323] => }} Totéž doporučuje i Mezinárodní iniciativa za porodní péči podporovaná Mezinárodní federací gynekologů a porodníků (FIGO) a Mezinárodní konfederací porodních asistentek (ICM). {{Citace elektronické monografie [324] => | titul = 12 kroků Dvanáct kroků k bezpečné a respektující péči o matku a dítě a celou rodinu [325] => | url = https://www.unipa.cz/12-kroku-k-bezpecne-a-respektujici-peci/ [326] => | datum přístupu = 2023-11-30 [327] => }} Dřívější pochybnosti o tom, zda mají ženy při porodu jíst nebo pít {{Citace periodika | vauthors = Tranmer JE, Hodnett ED, Hannah ME, Stevens BJ | titul = The effect of unrestricted oral carbohydrate intake on labor progress | periodikum = Journal of Obstetric, Gynecologic, and Neonatal Nursing | ročník = 34 | číslo = 3 | strany = 319–28 | rok = 2005 | pmid = 15890830 | doi = 10.1177/0884217505276155 |jazyk=anglicky}} {{Citace periodika | vauthors = O'Sullivan G, Scrutton M | titul = NPO during labor. Is there any scientific validation? | periodikum = Anesthesiology Clinics of North America | ročník = 21 | číslo = 1 | strany = 87–98 | datum vydání = March 2003 | pmid = 12698834 | doi = 10.1016/S0889-8537(02)00029-9 |jazyk=anglicky}} byly již vyvráceny. [328] => [329] => Dříve bývalo běžnou praxí holení [[Hráz (anatomie)|oblasti kolem pochvy]], protože se věřilo, že odstranění chloupků sníží riziko infekce, usnadní [[nastřižení hráze]] (chirurgický řez pro zvětšení poševního otvoru) a pomohlo by s operačním porodem. Světový zdravotnická organizace dnes holení při porodu nedoporučuje.{{Citace elektronické monografie [330] => | příjmení = WHO [331] => | titul = Doporučení WHO pro péči během porodu pro dosažení pozitivní zkušenosti s porodem [332] => | url = https://www.unipa.cz/wp-content/uploads/2018/10/WHO-p%C3%A9%C4%8De-p%C5%99i-porodu-CZ-libre-2.1.pdf [333] => | vydavatel = WHO [334] => | datum přístupu = 2023-12-18 [335] => }} Později se totiž objevují i nežádoucí účinky, jako např. podráždění, zarudnutí a více povrchových škrábanců od břitvy. Navíc jde o zbytečný zásah do intimity rodičky, který může ženu stresovat a tím narušit chod porodu. Další snahou o prevenci infekce bylo použití antiseptického roztoku [[chlorhexidin]]u nebo [[Jodovaný povidon|jodovaného povidonu]] v pochvě. Důkaz přínosu chlorhexidinu chybí.{{Citace periodika | vauthors = Lumbiganon P, Thinkhamrop J, Thinkhamrop B, Tolosa JE | titul = Vaginal chlorhexidine during labour for preventing maternal and neonatal infections (excluding Group B Streptococcal and HIV) | periodikum = The Cochrane Database of Systematic Reviews | ročník = 9 | číslo = 9 | strany = CD004070 | datum vydání = September 2014 | pmid = 25218725 | doi = 10.1002/14651858.CD004070.pub3 |jazyk=anglicky}} Proto jej Světová zdravotnická organizace dnes označuje za nedoporučený postup. Při provádění císařského řezu bylo zjištěno snížené riziko při použití jodovaného povidonu.{{Citace periodika | vauthors = Haas DM, Morgan S, Contreras K, Enders S | titul = Vaginal preparation with antiseptic solution before cesarean section for preventing postoperative infections | periodikum = The Cochrane Database of Systematic Reviews | ročník = 7 | strany = CD007892 | datum vydání = July 2018 | pmid = 30016540 | pmc = 6513039 | doi = 10.1002/14651858.CD007892.pub6 |jazyk=anglicky}} [336] => [337] => === Aktivní řízení porodu === [338] => Aktivní řízení porodu jako prevenci pomalu postupujícího porodu dnes již [[Světová zdravotnická organizace]] označuje jako nedoporučenou praktiku. {{Citace elektronické monografie [339] => | příjmení = Světová zdravotnická organizace [340] => | titul = Doporučení WHO pro péči během porodu pro dosažení pozitivní zkušenosti s porodem [341] => | url = https://www.unipa.cz/wp-content/uploads/2018/10/WHO-p%C3%A9%C4%8De-p%C5%99i-porodu-CZ-libre-2.1.pdf [342] => | vydavatel = Světová zdravotnická organizace [343] => | datum přístupu = 2024-01-25 [344] => }} Rutinní použití praktik aktivního řízení porodu taktéž nedoporučuje Mezinárodní porodní iniciativa.{{Citace elektronické monografie [345] => | příjmení = Mezinárodní porodní iniciativa [346] => | titul = Dvanáct kroků k bezpečné a respektující péči o matku a dítě a celou rodinu [347] => | url = https://www.unipa.cz/wp-content/uploads/2019/06/12kroku-k-bezpecne-arespektujici-peciICI.pdf [348] => | datum přístupu = 2024-01-25 [349] => }} [350] => [351] => Přezkum aktivního managementu u nízkorizikových žen v roce 2013 zjistil, že ve srovnání s běžnou péčí nedošlo k rozdílům co do používání léků na bolest, míry mateřských nebo novorozeneckých komplikací nebo asistovaných vaginálních porodů. Došlo k mírnému snížení počtu císařských řezů, nicméně aktivní řízení bylo vnímáno jako „vysoce normativní a intervenční“.{{Citace periodika | vauthors = Brown HC, Paranjothy S, Dowswell T, Thomas J | titul = Package of care for active management in labour for reducing caesarean section rates in low-risk women | periodikum = The Cochrane Database of Systematic Reviews | číslo = 9 | strany = CD004907 | datum vydání = September 2013 | pmid = 24043476 | pmc = 4161199 | doi = 10.1002/14651858.CD004907.pub3 | editor1-last = Brown | editor1-first = Heather C | name-list-format = vanc |jazyk=anglicky}} [352] => [353] => [[Světová zdravotnická organizace]] uvádí: „Zatímco zvýšení porodu může být prospěšné při prevenci potermínového porodu, její nevhodné použití může způsobit škodu.“ Světová zdravotnická organizace navrhuje, aby se „zabránilo systematickému používání sady intervencí („aktivního řízení porodu“), jako prevenci pomalu postupujícího porodu, protože je vysoce normativní a může podkopat rozhodnutí žen a samostatnost během péče.“{{Citace elektronické monografie|titul=Recommendations for Augmentation of Labour|url=http://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/174001/WHO_RHR_15.05_eng.pdf?sequence=1|website=World Health Organization|datum přístupu=May 8, 2018|jazyk=anglicky}} Stejně tak Světová zdravotnická organizace dnes již nedoporučuje rutinně používat praktiky aktivního vedení porodu, jako je [[dirupce vaku blan]] (lidově řečené „puštění vody“), kontinuální [[kardiotokografii]] (lidově řečený "monitor" nebo "pásy"), [[klystýr]], podání syntetizovaného [[Oxytocin|oxytocinu]] (pitocinu) v ranné fázi porodu nebo podání [[Spazmolytikum|spasmolytik]]. [354] => [355] => Vede se debata o účinnosti aktivního řízení porodu při císařských řezech.{{Citace periodika|příjmení=Impey|jméno=Lawrence|příjmení2=Boylan|jméno2=Peter|datum vydání=1999-03-01|titul=Active management of labour revisited|periodikum=BJOG: An International Journal of Obstetrics & Gynaecology |ročník=106|číslo=3|strany=183–187|doi=10.1111/j.1471-0528.1999.tb08229.x|pmid=10426635 |jazyk=anglicky}}{{Citace periodika|příjmení=Johanson|jméno=Richard|příjmení2=Newburn|jméno2=Mary|příjmení3=Macfarlane|jméno3=Alison|datum vydání=2002-04-13|titul=Has the medicalisation of childbirth gone too far?|periodikum=BMJ |ročník=324|číslo=7342|strany=892–895|doi=10.1136/bmj.324.7342.892 |pmid=11950741|pmc=1122835|jazyk=anglicky}} [356] => [357] => Aktivní řízení porodu bylo poprvé použito v šedesátých letech v Irské národní porodnici v irském Dublinu a stalo se proto známé jako „dublinská praxe“.{{Citace elektronické monografie |jméno=Colin |příjmení=Tidy |datum vydání=February 25, 2019 |titul=Labour - Active Management and Induction |url=https://patient.info/doctor/labour-active-management-and-induction |jazyk=anglicky}}{{Citace monografie |jméno=Kieran |příjmení=O'Driscoll |jméno2=Declan |příjmení2=Meagher |jméno3=Michael |příjmení3=Robson |titul=Active management of labour : the Dublin experience |vydavatel=Mosby |isbn=978-0-7234-3202-9 |edition=4th |url=https://www.elsevier.com/books/active-management-of-labour/odriscoll/978-0-7234-3202-9 |rok=2003 }} [358] => [359] => === Ovládání bolesti === [360] => [361] => ==== Bez léků ==== [362] => Během porodu tělo ženy přirozeně produkuje silný mix hormonů, který zahrnuje oxytocin, endorfiny, melatonin a prolaktin, ve druhé době porodní i noradrenalin. Tyto biologické mechanismy ženě pomáhají celý náročný porodní proces zvládnout. Podmínkou pro dobré zvládání porodu je ale i vhodné prostředí – např. přítmí, ticho nebo uklidňující hudba, pocit intimity, vlídná atmosféra, absence tlaku a rušivých faktorů, svoboda pohybu a projevu (včetně například potřeby křičet), laskavá podpora, pocit, že ženu provází porodem někdo, koho zná a komu důvěřuje apod. [363] => [364] => Pak má žena všechny předpoklady porod zvládnout i bez použití medikamentů. Jestliže se ženu prostředí, v němž rodí, stresuje, jsou narušeny přirozené biologické mechanismy porodu a tím pádem i bolest, kterou žena během porodu zažívá, může být vyšší.{{Citace monografie [365] => | příjmení = Drandic [366] => | jméno = Daniela [367] => | titul = Těhotenství: laskavě, s respektem a prakticky [368] => | strany = 110-131 [369] => | isbn = 9788090713642 [370] => }} [371] => [372] => Některé ženy se raději během porodu vyhýbají [[Analgetikum|analgetickým]] lékům. Může být prospěšná psychologická příprava. Relaxační techniky, hypnoterapie, dechové techniky, ponoření do vody, masáže a [[akupunktura]] mohou poskytnout úlevu od bolesti.{{Citace periodika | vauthors = Jones L, Othman M, Dowswell T, Alfirevic Z, Gates S, Newburn M, Jordan S, Lavender T, Neilson JP | titul = Pain management for women in labour: an overview of systematic reviews | periodikum = The Cochrane Database of Systematic Reviews | ročník = 3 | číslo = 3 | strany = CD009234 | datum vydání = March 2012 | pmid = 22419342 | doi = 10.1002/14651858.CD009234.pub2 | df = |jazyk=anglicky}} Bylo zjištěno, že akupunktura a relaxace snižují počet potřebných císařských řezů. Bylo zjištěno, že ponoření do vody zmírňuje bolest během první fáze porodu, snižuje potřebu umrtvení a zkracuje dobu porodu, avšak bezpečnost a účinnost ponoření během tzv. [[Porod do vody|porodu do vody]] nebyla prokázána ani spojena s výhodou pro matku nebo pro plod.{{Citace periodika | titul = Immersion in water during labor and delivery | periodikum = Pediatrics | ročník = 133 | číslo = 4 | strany = 758–61 | datum vydání = April 2014 | pmid = 24652300 | doi = 10.1542/peds.2013-3794 | autor = American Academy of Pediatrics Committee on Fetus Newborn | autor2 = American College of Obstetricians Gynecologists Committee on Obstetric Practice |jazyk=anglicky}} [373] => [374] => Mezi ověřené techniky, které tlumí bolest a celkově pomáhají ženám porod zvládnout, patří také: protitlak (zatlačit rukou na místo, kde žena vnímá kontrakce nejsilněji - typicky oblast křížové páteře), teplo (přikládání nahřívacích polštářků nebo teplá sprcha do míst, která je potřeba uvolnit – typicky křížová páteř a hráz) chlad (led, chladné obklady nebo studená sprcha tam, kde nepomáhá teplo), pobyt ve sprše nebo porodním bazénku.{{Citace monografie [375] => | příjmení = Drandic [376] => | jméno = Daniela [377] => | titul = Těhotenství: laskavě, s respektem a prakticky [378] => | vydavatel = Aperio [379] => | strany = 166-168 [380] => | isbn = 9788090713642 [381] => }} Tyto techniky pro celkové dobré zvládání porodu doporučuje i Světová zdravotnická organizace. [382] => [383] => Většina žen chtějí někoho, kdo by je během porodu podpořil, jako např. porodní asistentku, zdravotní sestru nebo [[dula|dulu]]; nebo laickou osobu, jako je otec dítěte, rodinný příslušník nebo blízký přítel. Studie zjistily, že nepřetržitá opora během porodu a porodu snižuje potřebu léků a císařského řezu nebo operativního vaginálního porodu a vede ke zlepšení [[Apgar skóre]] u novorozenců.{{Citace periodika | vauthors = Bohren MA, Hofmeyr GJ, Sakala C, Fukuzawa RK, Cuthbert A | titul = Continuous support for women during childbirth | periodikum = The Cochrane Database of Systematic Reviews | ročník = 7 | strany = CD003766 | datum vydání = July 2017 | pmid = 28681500 |pmc=6483123 | doi = 10.1002/14651858.CD003766.pub6 |jazyk=anglicky}}{{Citace periodika | vauthors = Caughey AB, Cahill AG, Guise JM, Rouse DJ | titul = Safe prevention of the primary cesarean delivery | periodikum = American Journal of Obstetrics and Gynecology | ročník = 210 | číslo = 3 | strany = 179–93 | datum vydání = March 2014 | pmid = 24565430 | doi = 10.1016/j.ajog.2014.01.026 |jazyk=anglicky}} [384] => [385] => ==== Lékové ==== [386] => Různá opatření pro tlumení bolesti mají různé stupně úspěchu a různé vedlejší účinky na ženu a její dítě. V některých zemích Evropy lékaři běžně předepisují inhalovaný plynný [[oxid dusný]] pro tlumení bolesti, zejména jako směs 53 % oxidu dusného a 47 % kyslíku, známou jako Entonox; ve Velké Británii mohou porodní asistentky použít tento plyn bez lékařského předpisu.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.nnuh.nhs.uk/publication/download/medicine-administration-for-midwives-mid21v6-1/|titul=Medicine Administration for Midwives|příjmení=Lancashire|jméno=Liz|datum vydání=July 9, 2018|website=Norfolk and Norwich University Hospitals|datum přístupu=June 16, 2019|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20190616201305/http://www.nnuh.nhs.uk/publication/download/medicine-administration-for-midwives-mid21v6-1/|datum archivace=2019-06-16|nedostupné=ano}} Mezi výhody oxidu dusného patří možnost se volně pohybovat, jednoduchá aplikace, možnost kdykoli začít i přestat, uvolnění a snížení míry úzkosti. Mezi nevýhody patří to, že se mu žena musí aktivně věnovat (tedy vdechovat jej před nástupem každé kontrakce. Možným rizikem je netečnost, ospalost nebo nevolnost.{{Citace monografie [387] => | příjmení = Drandic [388] => | jméno = Daniela [389] => | titul = Těhotenství: Laskavě, prakticky a s respektem [390] => | strany = 168 [391] => | isbn = 9788090713642 [392] => }} [393] => [394] => Mezi populární nástroje lékařského řízení bolesti v nemocnicích patří lokální anestetické epidurály (EDA) a spinální anestézie. [[Epidurální analgezie]] je obecně bezpečná a účinná metoda pro úlevu od bolesti při porodu, ale je spojena s delším porodem, operativnějším zásahem (zejména operační porod) a zvýšením nákladů.{{Citace periodika | vauthors = Thorp JA, Breedlove G | titul = Epidural analgesia in labor: an evaluation of risks and benefits | periodikum = Birth | ročník = 23 | číslo = 2 | strany = 63–83 | datum vydání = June 1996 | pmid = 8826170 | doi = 10.1111/j.1523-536X.1996.tb00833.x |jazyk=anglicky}} Nedávný přehled z Cochrane však naznačuje, že nové epidurální techniky již nemají žádný vliv na délku porodu a použití nástroje. Obecně bolesti a stresové hormony vzrůstají během porodu u žen bez epidurálu, zatímco po podání epidurální analgezie se míra bolesti, strachu a objem vyloučených stresových hormonů se snižují, ale později se zvyšují.{{Citace periodika | vauthors = Alehagen S, Wijma B, Lundberg U, Wijma K | titul = Fear, pain and stress hormones during childbirth | periodikum = Journal of Psychosomatic Obstetrics and Gynaecology | ročník = 26 | číslo = 3 | strany = 153–65 | datum vydání = September 2005 | pmid = 16295513 | doi = 10.1080/01443610400023072 |jazyk=anglicky}} Lék podávaný epidurálně může procházet placentou a vstupovat do krevního oběhu plodu.{{Citace periodika | vauthors = Loftus JR, Hill H, Cohen SE | titul = Placental transfer and neonatal effects of epidural sufentanil and fentanyl administered with bupivacaine during labor | periodikum = Anesthesiology | ročník = 83 | číslo = 2 | strany = 300–308 | datum vydání = August 1995 | pmid = 7631952 | doi = 10.1097/00000542-199508000-00010 |jazyk=anglicky}} Epidurální analgezie nemá statisticky významný dopad na riziko císařského řezu a nezdá se, že by měla okamžitý účinek na stav novorozence, jak se stanovuje pomocí Apgarova skóre.{{Citace periodika | vauthors = Anim-Somuah M, Smyth RM, Cyna AM, Cuthbert A | titul = Epidural versus non-epidural or no analgesia for pain management in labour | periodikum = The Cochrane Database of Systematic Reviews | ročník = 5 | strany = CD000331 | datum vydání = May 2018 | pmid = 29781504 | pmc = 6494646 | doi = 10.1002/14651858.CD000331.pub4 |jazyk=anglicky}} [395] => [396] => Mezi výhody epidurálu patří vysoká účinnost (funguje u cca 90% žen), možnost si odpočinout a nabrat síly v případě únavy. Výhodou také je, že epidurál nepřechází do krve dítěte. Mezi nevýhody epidurálu patří relativně dlouhá doba od rozhodnutí po účinek (hadičku musí zavést anesteziolog, kterého je potřeba nejprve sehnat, aplikace trvá asi 10 minut a pak ještě cca 15 minut trvá nástup účinku), podle studií zvyšuje pravděpodobnost klešťového porodu, vakuum extrakce nebo porodního poranění (z důvodu snížené citlivosti ženy), může přinést snížení efektivity kontrakcí a tedy možné zpomalení porodu, zvyšuje pravděpodobnost použití umělého oxytocinu, může zpomalit vypuzovací fázi porodu. Aplikaci epidurálu je potřeba včas ukončit, aby žena ve druhé době porodní již nebyla pod jeho vlivem.{{Citace monografie [397] => | příjmení = Drandic [398] => | jméno = Daniela [399] => | titul = Těhotenství: Laskavě, s respektem a prakticky [400] => | strany = 169 [401] => | isbn = 9788090713642 [402] => }} [403] => [404] => Používají se také [[opioid]]y jako je například [[fentanyl]], [[Pethidin|petidin]], [[nalbufin]]... Obvykle se aplikují do žíly pomocí infuze (kapačky). Jejich použití není doporučeno cca 2 hodiny před narozením děťátka. Tyto léky jsou v nemocnicích běžně dostupné, rychle se aplikují a mívají rychlý účinek. Nevýhodou je možnost nevolnosti, pocity omámení, zmatení. Zavedení pomocí infuze znamená pravděpodobně nutnost být na lůžku po dobu aplikace i častější potřebu monitorování srdeční frekvence miminka. Tyto léky přechází přes placentu do krve dítěte. Můžou vést k problémům s kojením, změnám srdečního rytmu miminka, obtížnější dechové adaptaci miminka, celkové ochablosti miminka po porodu atd. {{Citace monografie [405] => | příjmení = Drandic [406] => | jméno = Daniela [407] => | titul = Těhotenství: Laskavě, s respektem a prakticky [408] => | strany = 170 [409] => | isbn = 978-80-907136-4-2 [410] => }} [411] => [412] => === Urychlení porodu === [413] => [[Soubor:106 Pregnancy-Positive Feedback.jpg|náhled|Oxytocin usnadňuje porod a bude následován pozitivní zpětnou vazbou.]] [414] => Urychlování porodu zahrnuje medicínské zákroky ke zvýšení intenzity a trvání kontrakcí po začátku porodu. Mezi nejčastější způsoby urychlení porodu se řadí nitrožilní podání syntetizovaného [[Oxytocin|oxytocinu]] (pitocinu) a protržení vaku blan, případně nitrožilní podání [[Spazmolytikum|spasmolytik]] k uvolnění svalstva.{{Citace periodika [415] => | titul = The effect of early oxytocin augmentation in labor: a meta-analysis [416] => | periodikum = Obstetrics and Gynecology [417] => | datum vydání = September 2009 [418] => | ročník = 114 [419] => | číslo = 3 [420] => | strany = 641–49 [421] => | pmid = 19701046 [422] => | doi = 10.1097/AOG.0b013e3181b11cb8 [423] => | jazyk = anglicky [424] => | vauthors = Wei SQ, Luo ZC, Xu H, Fraser WD [425] => }} {{Citace elektronické monografie [426] => | titul = Recommendations for Augmentation of Labour [427] => | url = http://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/174001/WHO_RHR_15.05_eng.pdf?sequence=1 [428] => | datum přístupu = May 9, 2018 [429] => | jazyk = anglicky [430] => | website = World Health Organization [431] => }} [432] => [433] => Tyto zákroky byly tak zažité, že je v mnohých porodnicích rutinně praktikovali ihned po příjmu, jinde zase na základě informace, že dilatace porodní branky by měla postupovat nejméně 1cm za hodinu, jinak se jedná o pomalu postupující porod. Tyto informace byly již vyvráceny a [[Světová zdravotnická organizace]] dnes tzv. aktivní vedení porodu vůbec nedoporučuje. Stejně tak nedoporučuje podání spasmolytik za účelem prevence pomalu postupujícího porodu, nedoporučuje ani podání oxytocinu nebo protržení vaku blan v raných fázích porodu.{{Citace elektronické monografie [434] => | příjmení = WHO [435] => | titul = Doporučení WHO pro péči během porodu pro dosažení pozitivní zkušenosti s porodem [436] => | url = https://www.unipa.cz/wp-content/uploads/2018/10/WHO-p%C3%A9%C4%8De-p%C5%99i-porodu-CZ-libre-2.1.pdf [437] => | datum přístupu = 2024-1-22 [438] => }} V některých porodnicích se však stále jedná o běžně používané postupy. [439] => [440] => Dnes je známo, že v případě fyziologického porodu (a takových je drtivá většina) je nejbezpečnější nechat porodu jeho přirozené tempo. Umělé zásahy do porodu mohou přinášet zdravotní rizika pro matku i dítě. Proto by k něm mělo být přistoupeno jen v odůvodněných případech, po zvážení přínosů a rizik. Podání umělého oxytocinu může mít smysl v situacích, kdy je potřeba, aby se miminko narodilo co nejdříve - například při preeklampsii či vyčerpání rodící ženy. {{Citace monografie [441] => | příjmení = Drandic [442] => | jméno = Daniela [443] => | titul = Těhotenství: Laskavě, s respektem a prakticky [444] => | strany = 173 [445] => | isbn = 9788090713642 [446] => }} [447] => [448] => === Nastřižení hráze === [449] => Během porodu může dojít k [[natržení hráze]], nejčastěji ve chvíli, kdy vychází hlava dítěte, zejména při rychlém průchodu hlavičky. Natržení může postihnout [[Hráz (anatomie)|kůži hráze]] nebo zasahovat do svalů, análního svěrače a konečníku. Preventivní nastřižení hráze byla (a v mnohých porodnicích stále je) běžně používaná praktika, s odůvodněním, že nastřižení je prevence natržení, obecně to však není nutné. [450] => [451] => Dříve se totiž věřilo, že nástřih zabrání velkým trhlinám a urychlí porod. Dnes však již víme, že má-li žena dostatek času, je podporována svým okolím a může si intuitivně zvolit pozici pro druhou dobu porodní, pochva se sama rozšíří natolik, že hlavička dobře projde, a v průběhu šestinedělí se zase vrátí do původní velikosti. Je velká pravděpodobnost, že v dobrých podmínkách k poranění hráze vůbec nedojde. A případně, dojde-li k němu, bude pravděpodobně menší, méně bolestivé, bude méně náchylné k infekcím a bude se lépe hojit, než nástřih. Žádný výzkum nikdy neprokázal, že by nástřih hráze zabránil vážným trhlinám.{{Citace monografie [452] => | příjmení = Drandic [453] => | jméno = Daniela [454] => | titul = Těhotenství: Laskavě, s respektem a prakticky [455] => | strany = 176 [456] => | isbn = 978-80-907136-4-2 [457] => }} [458] => [459] => Mezinárodní porodnická iniciativa v dokumentu 12 kroků k bezpečné a respektující péči o matku a dítě dnes rutinní nástřih hráze označuje jako nedoporučenou praktiku. Světová zdravotnická organizace doporučuje poskytovatelům péče použití technik k prevenci poranění hráze jako je například masáž oblasti hráze, přikládání teplých obkladů a aktivní ochranu hráze rukama, tzv. hands on.{{Citace elektronické monografie [460] => | příjmení = Světová zdravotnická organizace [461] => | titul = Doporučení WHO pro péči během porodu pro dosažení pozitivní zkušenosti s porodem [462] => | url = https://www.unipa.cz/wp-content/uploads/2018/10/WHO-p%C3%A9%C4%8De-p%C5%99i-porodu-CZ-libre-2.1.pdf [463] => | datum vydání = 2018 [464] => | datum přístupu = 2024-01-24 [465] => }}{{Citace elektronické monografie [466] => | příjmení = Mezinárodní porodnická iniciativa [467] => | titul = 12 kroků Dvanáct kroků k bezpečné a respektující péči o matku a dítě a celou rodinu [468] => | url = https://www.unipa.cz/wp-content/uploads/2019/06/12kroku-k-bezpecne-arespektujici-peciICI.pdf [469] => | datum přístupu = 2024-01-24 [470] => }} [471] => [472] => Cochraneův přehled z roku 2017 porovnával nastřižení podle potřeby (selektivní) s rutinním nastřižením, aby se určily možné výhody a škody pro matku a dítě. Přezkum zjistil, že selektivní zásady pro nastřižení poskytovaly řadu výhod ve srovnání s běžným nastřihováním. Ženy zažily méně závažné poranění hráze, méně šití a méně hojivých komplikací po sedmi dnech bez rozdílu výskytu bolesti, úniky moči, bolestivé soulože nebo těžká poševní/hrázová traumata po porodu.{{Citace periodika | vauthors = Jiang H, Qian X, Carroli G, Garner P | titul = Selective versus routine use of episiotomy for vaginal birth | periodikum = The Cochrane Database of Systematic Reviews | ročník = 2 | strany = CD000081 | datum vydání = February 2017 | pmid = 28176333 | pmc = 5449575 | doi = 10.1002/14651858.CD000081.pub3 |jazyk=anglicky}} [473] => [474] => === Instrumentální porod === [475] => K usnadnění porodu lze použít [[porodnické kleště]] nebo vakuumextraktor. Mezinárodní porodnická iniciativa řadí použití kleští nebo vakuum extraktoru při porodu mezi potenciálně škodlivé pro nízkorizikové rodičky, v případě některých komplikací však může být jejich použití opodstatněné či dokonce nutné. {{Citace elektronické monografie [476] => | příjmení = Mezinárodní porodní iniciativa [477] => | titul = Dvanáct kroků k bezpečné a respektující péči o matku a dítě a celou rodinu [478] => | url = https://www.unipa.cz/wp-content/uploads/2019/06/12kroku-k-bezpecne-arespektujici-peciICI.pdf [479] => | datum přístupu = 2024-1-27 [480] => }} [[Michel Odent]], průkopník moderního porodnictví, uvádí, že na jeho klinice v Pithiviers nikdy nepoužívaly kleště. V některých komplikovaných případech, zhruba u 6% porodů, byl použit vakuum extraktor. {{Citace monografie [481] => | příjmení = Odent [482] => | jméno = Michel [483] => | titul = Znovuzrozený porod [484] => | strany = 125-128 [485] => | isbn = 80-85794-69-1 [486] => }} [487] => [488] => === Vícečetný porod === [489] => V případech, kdy se objeví první hlava prvního dvojčete, mohou být dvojčata často porozena vaginálně. V některých případech se dvojčata rodí na větším sále nebo na [[Operační sál|operačním sále]], např. v případě komplikace: [490] => [491] => * Obě dvojčata se narodí vaginálně – k tomu může dojít, jak když se prvnímu objeví první hlavička a druhé je [[Porod koncem pánevním|otočeno koncem pánevním]], tak když se pomáhá kleštěmi / přísavkou [492] => * Jedno dvojče se narodilo vaginálně a druhé císařským řezem. [493] => * Jsou-li dvojčata spojena v jakékoli části těla – nazývají se [[siamská dvojčata]], rodí se většinou císařským řezem. [494] => [495] => === Podpora, opora === [496] => [[Soubor:Baby warming tray.jpg|náhled| Dítě na oteplovací liště, u něhož je jeho otec.]] [497] => Porod je složitý biologický proces. Ženy jsou však biologicky připraveny ho zvládnout. Jestliže je žena při porodu vystavena stresu, nekomfortu, neznámému či nepřátelskému prostředí, nadměrnému hluku, světlu apod., dojde ke zvýšené produkci [[Adrenalin|adrenalinu]]. Což obvykle znamená zpomalení, někdy i úplnému zastavení porodu. Dále se tím snižuje bezpečnost porodu pro matku i dítě. Emoční pohoda ženy při porodu, pozitivní porodní prožitek ženy i dítěte tedy významně podporují bezpečnost porodu.{{Citace monografie [498] => | příjmení = Drandic [499] => | jméno = Daniela [500] => | titul = Těhotenství: Laskavě, s respektem a prakticky. [501] => | strany = 111-176 [502] => | isbn = 978-80-907136-4-2 [503] => }} [504] => [505] => Porodnická péče ženy často vystavuje ústavním procedurám, což může mít nepříznivé účinky na vývoj porodů. Podpůrná péče během porodu by měla ideálně zahrnovat emoční podporu, opatření pro pohodlí a informace. , Emoční podpora a pohodlí ženy podporují fyzický proces porodu, jakož i pocit kontroly ze strany ženy, čímž se snižuje potřeba porodnických zásahů. Nepřetržitou podporu mohou poskytovat nemocniční personál, jako jsou zdravotní sestry nebo porodní asistentky, [[Dula|duly]], nebo společníci podle výběru ženy. Existuje stále více důkazů o tom, že účast otce dítěte na porodu vede k lepšímu porodu a také po porodu, pokud otec nevykazuje nadměrnou úzkost.{{Citace elektronické monografie |titul= Men At Birth – Should Your Bloke Be There? |url= http://www.bellybelly.com.au/birth/men-at-birth |periodikum= BellyBelly.com.au | vauthors = Vernon D |datum přístupu= 2013-08-23 |url-status= live |url archivu= https://web.archive.org/web/20130601041645/http://www.bellybelly.com.au/birth/men-at-birth |datum archivace= 2013-06-01 |jazyk=anglicky}} [506] => [507] => Nepřetržitá podpora porodu napomáhá spontánnímu porodu tj. bez císařského řezu, vakuum extraktoru nebo kleští, ´může znamenat kratší porod a pozitivnější zkušenost s porodem. Nepřetržitá podpora porodu také snižuje potřebu užívat léky proti bolesti a snížuje riziko nízkého skóre Agpar skóre dítěte v páté minutě.{{Citace periodika |příjmení=Bohren |jméno=MA |příjmení2=Hofmeyr |jméno2=GJ |příjmení3=Sakala |jméno3=C |příjmení4=Fukuzawa |jméno4=RK |last5=Cuthbert |first5=A |titul=Continuous support for women during childbirth. |periodikum=The Cochrane Database of Systematic Reviews |datum vydání=6 July 2017 |ročník=7 |strany=CD003766 |doi=10.1002/14651858.CD003766.pub6 |pmid=28681500|pmc=6483123 |jazyk=anglicky}} [508] => [509] => === Sledování plodu === [510] => [511] => ==== Externí sledování ==== [512] => Ke [[Monitor životních funkcí|sledování]] plodu během porodu lze použít jednoduchý [[Pinardův stetoskop]] nebo Dopplerův ultrazvukový přístroj („''Doppler, dopton''“). Metoda externího (neinvazivního) [[Monitor životních funkcí|sledování]] plodu (EFM) během porodu je kardiotokografie pomocí ''kardiotokografu'' (lidově též řečený "monitor" nebo "pásy"''),'' který se skládá ze dvou senzorů: ''Srdeční'' (kardio) senzor je ultrazvukový senzor, podobný Dopplerovu fetálnímu monitoru, který nepřetržitě emituje ultrazvuk a detekuje pohyb srdce plodu charakteristikou odraženého zvuku. Tlakově citlivý ''kontrakční'' měnič, nazývaný ''tocodynamometr'' (toco), má rovnou plochu, která je na kůži fixována pásem kolem břicha.{{Citace monografie |titul= The Medical Equipment Dictionary | vauthors = Hammond P, Johnson A | veditors = Brown M |vydavatel= Chapman & Hall |místo= London |isbn= 978-0-412-28290-4 |chapter-url= http://home.btconnect.com/MalcolmBrown/entries/TOCODYNAMOMETER.html |kapitola= Tocodynamometer |datum přístupu= 2013-08-23 |rok= 1986 |url-status= live |url archivu= https://web.archive.org/web/20160304044244/http://home.btconnect.com/MalcolmBrown/entries/TOCODYNAMOMETER.html |datum archivace= 2016-03-04 }} Online version accessed.Tlak potřebný ke zploštění části stěny koreluje s vnitřním tlakem, a tím poskytuje odhad kontrakce.{{Citace monografie [513] => | isbn = 978-0-412-28290-4 [514] => }} Online version accessed. Monitorování pomocí kardiotokografu (CTG) může být přerušované nebo nepřetržité. [515] => [516] => Sledování plodu s pomocí kardiotokografu bývalo dříve běžnou praktikou, ve vyspělém světě se od něj však již upouští nebo upustilo. Žádný vědecký výzkum totiž neprokázal, že by zlepšil výsledky pro děti nebo matky. Jediným vědecky prokázaným výsledkem je zvýšení počtu [[Císařský řez|císařských řezů.]] {{Citace monografie [517] => | příjmení = Drandic [518] => | jméno = Daniela [519] => | titul = Těhotenství: Laskavě, s respektem a prakticky [520] => | isbn = 978-80-907136-4-2 [521] => }}[[Světová zdravotnická organizace]] u spontánního porodu zdravých žen označuje nepřetržité sledování na kardiotokografujako nedoporučenou praktiku. Stejně tak nedoporučuje rutinní použití kardiotokografie pro posouzení stavu plodu při příjmu. Naopak doporučuje ke sledování stavu plodu při přijmu i v dalším průběhu porodu u zdravých rodiček používat Pinardův stetoskop nebo Dopplerův ultrazvukový přístroj.{{Citace periodika|titul=Continuous cardiotocography (CTG) as a form of electronic fetal monitoring (EFM) for fetal assessment during labour|url=http://www.cochrane.org/CD006066/PREG_continuous-cardiotocography-ctg-form-electronic-fetal-monitoring-efm-fetal-assessment-during-labour|periodikum=Cochrane Database of Systematic Reviews|ročník=2|strany=CD006066|datum přístupu=May 6, 2018|doi=10.1002/14651858.CD006066.pub3|pmid=28157275|pmc=6464257|rok=2017|příjmení=Alfirevic|jméno=Zarko|příjmení2=Gyte|jméno2=Gillian ML|příjmení3=Cuthbert|jméno3=Anna|příjmení4=Devane|jméno4=Declan|jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie [522] => | příjmení = Světová zdravotnická organizace [523] => | titul = Doporučení WHO pro péči během porodu pro dosažení pozitivní zkušenosti s porodem [524] => | url = https://www.unipa.cz/wp-content/uploads/2018/10/WHO-p%C3%A9%C4%8De-p%C5%99i-porodu-CZ-libre-2.1.pdf [525] => | datum přístupu = 2024-01-30 [526] => }} Světová zdravotnická organizace uvádí: „V zemích a prostředích, kde se nepřetržitě používá CTG k obraně před soudními spory, by si měly být všechny zúčastněné strany vědomy, že tento postup není založen na důkazech a nezlepšuje porodní výsledky.“{{Citace elektronické monografie|titul=WHO recommendations Intrapartum care for a positive childbirth experience (RECOMMENDATION 17)|url=http://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/260178/9789241550215-eng.pdf?sequence=1|website=World Health Organization|datum přístupu=May 7, 2018|jazyk=anglicky}} [527] => [528] => ==== Interní sledování ==== [529] => Před použitím interního (invazivního) monitorování musí odtéct mateřská voda. Pod invazivnější monitorování patří měření míry srdeční aktivity plodu, případně intrauterinního tlakového katétru (IUPC). Může také zahrnovat testování pH pokožky hlavy. [530] => [531] => == Komplikace == [532] => [[Soubor:Maternal conditions world map - DALY - WHO2004.svg|náhled| [[Ztracená léta života v důsledku nemoci]] pro mateřské podmínky na 100 000 obyvatel v roce 2004.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/estimates_country/en/|titul=Mortality and Burden of Disease Estimates for WHO Member States in 2004|formát=xls|vydavatel=Department of Measurement and Health Information, World Health Organization|url-status=live|url archivu=https://web.archive.org/web/20140202213728/http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/estimates_country/en/|datum archivace=2014-02-02|jazyk=anglicky}} [533] => {{legenda|#b3b3b3|nejsou data}} [534] => {{legenda|#ffff65|méně než 100}} [535] => {{legenda|#fff200|100–400}} [536] => {{legenda|#ffdc00|400–800}} [537] => {{legenda|#ffc600|800–1200}} [538] => {{legenda|#ffb000|1200–1600}} [539] => {{legenda|#ff9a00|1600–2000}} [540] => {{legenda|#ff8400|2000–2400}} [541] => {{legenda|#ff6e00|2400–2800}} [542] => {{legenda|#ff5800|2800–3200}} [543] => {{legenda|#ff4200|3200–3600}} [544] => {{legenda|#ff2c00|3600–4000}} [545] => {{legenda|#cb0000|více než 4000}}]] [546] => [[Soubor:Perinatal conditions world map - DALY - WHO2004.svg|náhled| [[Ztracená léta života v důsledku nemoci]] pro porodní podmínky na 100 000 obyvatel v roce 2004.{{legend|#b3b3b3|nejsou data}} [547] => {{legenda|#ffff65|méně než 100}} [548] => {{legenda|#fff200|100–400}} [549] => {{legenda|#ffdc00|400–800}} [550] => {{legenda|#ffc600|800–1200}} [551] => {{legenda|#ffb000|1200–1600}} [552] => {{legenda|#ff9a00|1600–2000}} [553] => {{legenda|#ff8400|2000–2400}} [554] => {{legenda|#ff6e00|2400–2800}} [555] => {{legenda|#ff5800|2800–3200}} [556] => {{legenda|#ff4200|3200–3600}} [557] => {{legenda|#ff2c00|3600–4000}} [558] => {{legenda|#cb0000|více než 4000}}]] [559] => Dle údaje k roku 2015 došlo od roku 1990 k poklesu úmrtnosti matek o 44 procent. Podle údajů z roku 2015 však každý den zemře na příčiny související s těhotenstvím nebo porodem 830 žen a na každou ženu, která zemře, se 20 nebo 30 setká se zraněními, infekcemi nebo zdravotním postižením. Většině z těchto úmrtí a zranění lze zabránit.{{Citace elektronické monografie|titul=Maternal health|url=http://www.unfpa.org/maternal-health|website=United Nations Population Fund|datum přístupu=April 24, 2018|jazyk=anglicky}}{{Citace monografie | vauthors = Van Lerberghe W, De Brouwere V |kapitola= Of Blind Alleys and Things That Have Worked: History's Lessons on Reducing Maternal Mortality | veditors = De Brouwere V, Van Lerberghe W |titul= Safe Motherhood Strategies: A Review of the Evidence |místo= Antwerp |vydavatel= ITG Press |rok= 2001 |isbn= 978-90-76070-19-3 |chapterurl= http://dspace.itg.be/bitstream/10390/1515/1/shsop17.pdf#page=15 |series= Studies in Health Services Organisation and Policy |ročník= 17 |strany= 7–33|quote=Where nothing effective is done to avert maternal death, "natural" mortality is probably of the order of magnitude of 1,500/100,000.}} [560] => [561] => Každoročně zemře na komplikace v těhotenství a při porodu více než 100 000 žen, nejméně sedm milionů má vážné zdravotní problémy a dalších 50 milionů má nepříznivé zdravotní 830 žen následky po porodu, Světová zdravotnická organizace proto v roce 2008 vyzvala k posílení zdravotní péče o matku a novorozence. Na podporu zlepšování dovedností v porodní asistenci zřídila tato organizace vzdělávací program pro porodní asistentky, Akce pro bezpečné mateřství. [562] => [563] => Rostoucí míra úmrtnosti matek ve Spojených státech amerických (USA) vyvolává obavy. V roce 1990 se umístily na 12. místě ze 14 analyzovaných zemí. Od té doby se však míra úmrtnosti matek všech dalších zemí neustále snižuje, zatímco americká míra dramaticky stoupá. Zatímco každý další rozvinutý národ ze 14 analyzovaných v roce 1990 vykazoval úmrtnost v roce 2017 menší než 10 úmrtí na každých 100 000 živě narozených dětí, míra v USA vzrostla na 26,4. Pro srovnání ve Velké Británii je míra druhá nejvyšší s hodnotou 9,2 a Finsko je nejbezpečnější s mírou úmrtnosti 3,8 na 100 000 dětí.{{Citace elektronické monografie|titul=U.S. Has The Worst Rate Of Maternal Deaths In The Developed World|url=https://www.npr.org/2017/05/12/528098789/u-s-has-the-worst-rate-of-maternal-deaths-in-the-developed-world|website=NPR|datum přístupu=April 25, 2018|jazyk=anglicky}} Kromě toho na každých 700 až 900 amerických žen, které zemřou každý rok během těhotenství nebo při porodu, 70 zažívá významné komplikace, jako je krvácení a selhání orgánů, což představuje více než jedno procento.{{Citace elektronické monografie |titul= Healthy Women, Healthy Babies: How health reform can improve the health of women and babies in America |url= http://healthyamericans.org/assets/files/TFAH%202011HealthyBabiesBrief.pdf | vauthors = Levi J, Kohn D, Johnson K |vydavatel= [[Trust for America's Health]] |místo= Washington, D.C. |datum vydání= June 2011 |datum přístupu= 2013-08-29 |url-status= live |url archivu= https://web.archive.org/web/20120624230140/http://healthyamericans.org/assets/files/TFAH%202011HealthyBabiesBrief.pdf |datum archivace= 2012-06-24 |jazyk=anglicky}} [564] => [565] => Ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi mají Spojené státy americké také vysokou kojeneckou úmrtnost. Společnost Trust for America's Health uvádí, že k roku 2011 bylo asi u třetiny amerických narození nějaké komplikace; mnoho z nich přímo souvisí se zdravím matky, včetně zvýšené míry obezity, [[Diabetes mellitus 2. typu|cukrovky 2. typu]] a fyzické nečinnosti. Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí vedlo iniciativu ke zlepšení zdraví žen před počátkem početí ve snaze zlepšit jak úmrtnost novorozenců, tak matek. [566] => [567] => === Porod a porodní komplikace === [568] => [569] => ==== Nepostupující porod ==== [570] => {{Podrobně|Nepostupující porod}} [571] => V názorech na to, co to je nepostupující porod, panují značné rozdíly. Podle [[Světové zdravotnické organizace]] by ženy měly mít tyto informace: 1) Délka latentní fáze první doby porodní nebyla nikdy stanovena. 2) Délka aktivní fáze první doby obvykle nepřesahuje 12 hodin u prvorodiček a 10 hodin u druhorodiček. 3) Délka druhé doby porodní obvykle nepřesáhne 3 hodiny u prvorodiček a 2 hodiny u vícerodiček. Délka trvání každé doby porodní je však značně individuální. Světová zdravotnická organizace dále výslovně nedoporučuje posuzovat, zda jde o nepostupující porod, podle toho, že během aktivní fáze první doby porodní dochází k dilataci branky o 1cm za hodinu. (Dříve běžně používaná praktika.) Toto tempo postupu je totiž pro řadu rodiček nerealisticky rychlé. {{Citace elektronické monografie [572] => | příjmení = Světová zdravotnická organizace [573] => | titul = Doporučení WHO pro péči během porodu pro dosažení pozitivní zkušenosti s porodem [574] => | url = https://www.unipa.cz/wp-content/uploads/2018/10/WHO-p%C3%A9%C4%8De-p%C5%99i-porodu-CZ-libre-2.1.pdf [575] => | datum přístupu = 2024-02-20 [576] => }} [577] => [578] => Také je důležité vědět, že na začátku druhé doby porodní u některých rodiček nastává takzvaná fáze odpočinku. To znamená, že kontrakce dělohy na krátké období (typicky 5 - 30 minut, ale i déle) ustanou. Jedná se o fyziologický jev. Někdy si totiž rodící žena potřebuje odpočinout, případně i zdřímnout, aby měla dostatek sil na druhou dobu porodní. Přesto bývá zdravotníky tento jev někdy vyhodnocen jako nepostupující porod.{{Citace monografie [579] => | příjmení = Drandic [580] => | jméno = Daniela [581] => | titul = Těhotenství: Laskavě, s respektem a prakticky [582] => | strany = 129 [583] => | isbn = 978-80-907136-4-2 [584] => }} [585] => [586] => Druhá fáze porodu může být zpožděna nebo zdlouhavá v důsledku špatného nebo nekoordinovaného děložního působení, abnormální polohy dělohy, dystokii ramének nebo kvůli kefalopelvickému nepoměru (nepoměr velikosti hlavičky a pánve) (malá pánev nebo velké dítě). Prodloužený porod může mít za následek vyčerpání matky, [[porodní tíseň]] plodu a další komplikace, včetně [[Poporodní píštěl|poporodního píštěle]].{{Citace monografie|titul=Education material for teachers of midwifery : midwifery education modules|datum vydání=2008|vydavatel=World Health Organisation|místo=Geneva [Switzerland]|isbn=9789241546669|strany=38–44|edition=2nd|url=http://whqlibdoc.who.int/publications/2008/9789241546669_4_eng.pdf?ua=1|url-status=live|url archivu=https://web.archive.org/web/20150221002801/http://whqlibdoc.who.int/publications/2008/9789241546669_4_eng.pdf?ua=1|datum archivace=2015-02-21}} [587] => [588] => ==== Eklampsie ==== [589] => [[Eklampsie]] je nástup záchvatů (křeče) u ženy s preeklampsií. Preeklampsie je porucha v těhotenství doprovázená vysokým krevním tlakem a velkým množství bílkovin v moči nebo jiným špatným fungováním orgánů. Na preeklampsii se běžně vyšetřuje během předporodní péče. Začátek záchvatů může být před, během nebo zřídka po porodu. Asi jedno procento žen stižených eklampsií umírá. [590] => [591] => === Poporodní komplikace === [592] => Poporodní komplikace jsou komplikace, které se vyskytují především během [[šestinedělí]]. Poporodní období lze rozdělit do tří různých fází; počáteční nebo akutní fáze šest až dvanáct hodin po porodu; subakutní období po porodu, které trvá dva až šest týdnů, a opožděné období po porodu, které může trvat až šest měsíců. V subakutním období po porodu hlásí 87 % až 94 % žen alespoň jeden zdravotní problém.{{Citace periodika | vauthors = Glazener CM, Abdalla M, Stroud P, Naji S, Templeton A, Russell IT | titul = Postnatal maternal morbidity: extent, causes, prevention and treatment | periodikum = British Journal of Obstetrics and Gynaecology | ročník = 102 | číslo = 4 | strany = 282–87 | datum vydání = April 1995 | pmid = 7612509 | doi = 10.1111/j.1471-0528.1995.tb09132.x |jazyk=anglicky}}{{Citace periodika | vauthors = Thompson JF, Roberts CL, Currie M, Ellwood DA | titul = Prevalence and persistence of health problems after childbirth: associations with parity and method of birth | periodikum = Birth | ročník = 29 | číslo = 2 | strany = 83–94 | datum vydání = June 2002 | pmid = 12051189 | doi = 10.1046/j.1523-536X.2002.00167.x |jazyk=anglicky}} Dlouhodobé zdravotní problémy (přetrvávající i po opožděném období po porodu) uvádí 31 % žen.{{Citace periodika | vauthors = Borders N | titul = After the afterbirth: a critical review of postpartum health relative to method of delivery | periodikum = Journal of Midwifery & Women's Health | ročník = 51 | číslo = 4 | strany = 242–248 | datum vydání = 2006 | pmid = 16814217 | doi = 10.1016/j.jmwh.2005.10.014 |jazyk=anglicky}} [593] => [594] => ==== Poporodní krvácení ==== [595] => Poporodní krvácení je ve světě hlavní příčinou úmrtí rodiček, zejména v rozvojových zemích. Celosvětově se vyskytuje asi 8,7 milionkrát ročně a má za následek 44 000 až 86 000 úmrtí ročně. Nejčastější příčinou krvácení po porodu je [[děložní atonie]], neschopnost dělohy se stahovat. Po porodu placenty je děloha ponechána s velkou oblastí otevřených krevních cév, které se musí zúžit, aby nedošlo ke ztrátě krve. K atonii dělohy mohou přispět zachovaná placentární tkáň a infekce. Pokud není rychle léčena, velká ztráta krve vede k [[Hypovolemický šok|hypovolemickému šoku]], k nedostatečnému prokrvení životně důležitých orgánů a ke smrti. [596] => [597] => [[Světová zdravotnická organizace]] dnes doporučuje proto ve třetí době porodní preventivní podání uterotonik (tedy syntetického oxytocinu) všem ženám. {{Citace elektronické monografie [598] => | příjmení = Světová zdravotnická organizace [599] => | titul = Doporučení WHO pro péči během porodu pro dosažení pozitivní zkušenosti s porodem [600] => | url = https://www.unipa.cz/wp-content/uploads/2018/10/WHO-p%C3%A9%C4%8De-p%C5%99i-porodu-CZ-libre-2.1.pdf [601] => | datum přístupu = 2024-02-23 [602] => }} Účelem tohoto zákroku je urychlit odloučení placenty a zabránit poporodnímu krvácení. Poporodní krvácení je velmi nebezpečná avšak poměrně vzácná komplikace. Jestliže je v normě, je možné zvážit odložení nebo odmítnutí použití umělého oxytocinu.{{Citace monografie [603] => | příjmení = Drandic [604] => | jméno = Daniela [605] => | titul = Těhotenství: Laskavě, s respektem a prakticky [606] => | strany = 177 [607] => | isbn = 9788090713642 [608] => }} [609] => [610] => ==== Poporodní infekce ==== [611] => Poporodní infekce, také známé jako dětská horečka a horečka šestinedělí, jsou bakteriální infekce reprodukčního traktu po porodu nebo po potratu. Mezi příznaky a symptomy obvykle patří horečka vyšší než 38 °C, zimnice, bolesti v podbřišku a pravděpodobně zapáchající poševní výtok. K infekci obvykle dochází po prvních 24 hodinách a během prvních deseti dnů po porodu. V rozvojových zemích infekce zůstává hlavní příčinou úmrtí a nemocnosti matek. V [[Patologická fyziologie|patologické fyziologii]] a v léčbě [[Horečka omladnic|poporodní horečky dítěte]] byla klíčová práce rakouského lékaře [[Ignác Filip Semmelweis|Ignáce Semmelweise]] a jeho práce zachránila mnoho životů. [612] => [613] => ==== Psychologické komplikace ==== [614] => Porod může být intenzivní událostí a navenek se mohou projevit silné emoce, ať pozitivní nebo negativní. Abnormální a přetrvávající strach z porodu se nazývá [[tokofobie]] (strach z porodu). Rozšíření strachu z porodu na celém světě se pohybuje mezi 4–25 %, přičemž 3–7 % těhotných žen má klinický strach z porodu.{{Citace periodika | vauthors = Jaju S, Al Kharusi L, Gowri V | titul = Antenatal prevalence of fear associated with childbirth and depressed mood in primigravid women | periodikum = Indian Journal of Psychiatry | ročník = 57 | číslo = 2 | strany = 158–61 | datum vydání = 2015 | pmid = 26124521 | pmc = 4462784 | doi = 10.4103/0019-5545.158152 |jazyk=anglicky}}{{Citace periodika | vauthors = Lukasse M, Schei B, Ryding EL | titul = Prevalence and associated factors of fear of childbirth in six European countries | periodikum = Sexual & Reproductive Healthcare | ročník = 5 | číslo = 3 | strany = 99–106 | datum vydání = October 2014 | pmid = 25200969 | doi = 10.1016/j.srhc.2014.06.007 | hdl = 10642/2246 |jazyk=anglicky}} [615] => [616] => Většina nových matek může po porodu pociťovat mírné pocity neštěstí a starostí. Kojenci vyžadují hodně péče, takže je normální, že matky se této péče strachují nebo jsou unavené. Pocity, často nazývané „[[poporodní blues]]“ (poporodní splín), postihují až 80 procent matek. Bývají poněkud mírné, trvají týden až dva a obvykle samy vymizí.{{Citace elektronické monografie|titul=Postpartum Depression Facts|url=https://www.nimh.nih.gov/health/publications/postpartum-depression-facts/index.shtml|website=National Institute of Mental Health|datum přístupu=May 4, 2018|jazyk=anglicky}} [617] => [618] => [[Poporodní deprese]] se liší od „poporodního blues“. Při poporodní depresi mohou být pocity smutku a úzkosti extrémní a mohou narušovat schopnost ženy pečovat o sebe nebo o svou rodinu. Poporodní deprese vzhledem k závažnosti příznaků vyžaduje obvykle léčbu. Stav, který se vyskytuje téměř u 15 procent rodiček, může začít krátce před porodem nebo kdykoli po porodu, ale obvykle začíná mezi týdnem a měsícem po porodu. [619] => [620] => [[Posttraumatická stresová porucha po porodu]] je psychologická porucha, která se může vyvinout u žen, které nedávno porodily.{{Citace periodika | vauthors = Lapp LK, Agbokou C, Peretti CS, Ferreri F | titul = Management of post traumatic stress disorder after childbirth: a review | periodikum = Journal of Psychosomatic Obstetrics and Gynaecology | ročník = 31 | číslo = 3 | strany = 113–22 | datum vydání = September 2010 | pmid = 20653342 | doi = 10.3109/0167482X.2010.503330 |jazyk=anglicky}}{{Citace periodika | vauthors = Condon J | titul = Women's mental health: a "wish-list" for the DSM V | periodikum = Archives of Women's Mental Health | ročník = 13 | číslo = 1 | strany = 5–10 | datum vydání = February 2010 | pmid = 20127444 | doi = 10.1007/s00737-009-0114-1 |jazyk=anglicky}}{{Citace monografie | příjmení = Martin | jméno = Colin | name-list-format = vanc | titul = Perinatal Mental Health : a Clinical Guide | vydavatel = M & K Pub | místo = Cumbria England | rok = 2012 | isbn = 9781907830495 | strany = 26}} K příčinám patří například akutní císařský řez, předčasný porod, nedostatečná péče během porodu, nedostatečná sociální podpora po porodu a další. Další možnou příčinou je tzv. porodnické násilí, kterému je vystavena řada žen. Ze strany zdravotnického personálu může jít napříkad o manipulaci, nátlak, zastrašování, nadužívání léků, označování přirozených procesů za patologické, ztráta možnosti rozhodovat o svém těle nebo o svém dítěti apod. Ačkoli je tento jev přehlížen, stále se v menší či větší míře jedná o běžnou praxi v řadě porodnic.{{Citace elektronické monografie [621] => | příjmení = Unie porodních asistentek [622] => | titul = Porodnické násilí má za následek trauma, které společnost i odborníci stále podceňují [623] => | url = https://www.unipa.cz/porodnicke-nasili-ma-za-nasledek-trauma-ktere-spolecnost-i-odbornici-stale-podcenuji/ [624] => | datum přístupu = 2024-2-19 [625] => }} [626] => [627] => Příklady symptomů jsou dotěrné myšlenky, [[Noční můra|noční můry]] a zpětné myšlenky, stejně jako symptomy [[vyhýbání se zátěži]] (včetně [[Amnézie|ztráty paměti]] na celou událost nebo její části), problémy s rozvojem [[Poporodní bonding|vazby matka-dítě]] a další podobné těm, které se běžně vyskytují při [[Posttraumatická stresová porucha|posttraumatické stresové poruše]] (PTSP). Mnoho žen, které zažívají příznaky PTSP po porodu, je diagnostikováno s poruchami poporodní deprese nebo s [[poruchami přizpůsobení]]. Tyto diagnózy mohou vést k nedostatečné léčbě.{{Citace periodika | vauthors = Alder J, Stadlmayr W, Tschudin S, Bitzer J | titul = Post-traumatic symptoms after childbirth: what should we offer? | periodikum = Journal of Psychosomatic Obstetrics and Gynaecology | ročník = 27 | číslo = 2 | strany = 107–12 | datum vydání = June 2006 | pmid = 16808085 | doi = 10.1080/01674820600714632 |jazyk=anglicky}} [628] => [629] => [[Poporodní psychóza]] je vzácná psychiatrická nouzová situace, při které se objevují příznaky vysoké nálady a urychlení myšlenek ([[mánie]]), deprese, vážná pomatení, ztráta inhibice, paranoia, halucinace a bludy, které začínají náhle v prvních dvou týdnech po porodu. Příznaky se liší a mohou se rychle změnit.{{Citace periodika | vauthors = Jones I, Chandra PS, Dazzan P, Howard LM | titul = Bipolar disorder, affective psychosis, and schizophrenia in pregnancy and the post-partum period | periodikum = Lancet | ročník = 384 | číslo = 9956 | strany = 1789–99 | datum vydání = November 2014 | pmid = 25455249 | doi = 10.1016/S0140-6736(14)61278-2 |jazyk=anglicky}} Obvykle vyžaduje hospitalizaci. Nejzávažnější příznaky trvají od dvou do dvanácti týdnů a zotavení trvá šest měsíců až jeden rok. [630] => [631] => === Komplikace u plodu === [632] => [[Soubor:Bumm 84 lg.jpg|náhled| Mechanické poškození plodu může být způsobeno nesprávnou rotací plodu.]] [633] => Pět příčin tvoří asi 80 procent novorozeneckých úmrtí. Patří mezi ně předčasný porod a nízká porodní hmotnost, infekce, nedostatek kyslíku při narození a trauma během porodu. [634] => [635] => ==== Předčasný porod ==== [636] => [[Předčasný porod]] je narození dítěte v [[Těhotenské stáří|těhotenském stáří]] (gestačním věku) do 37 týdnů. Odhaduje se, že jedno z 10 dětí se narodilo předčasně. Předčasný porod je hlavní příčinou úmrtí dětí mladších pěti let, ačkoli mnoho z nich přežívá s postižením, jako např. poruch učení a problémů zraku a sluchu. Příčiny předčasného narození mohou být neznámé nebo mohou souviset s některými chronickými chorobami, jako je [[Diabetes mellitus|cukrovka]], [[Infekční onemocnění|infekce]] a jiné. Světová zdravotnická organizace vypracovala instrukce s doporučeními ke zlepšení šance na přežití a zlepšení zdravotních výsledků u předčasně narozených dětí.{{Citace elektronické monografie|titul=Preterm Birth|url=http://www.who.int/en/news-room/fact-sheets/detail/preterm-birth|website=World Health Organization|datum přístupu=April 26, 2018|jazyk=anglicky}} [637] => [638] => ==== Novorozenecká infekce ==== [639] => [[Soubor:Neonatal infections and other (perinatal) conditions world map - DALY - WHO2004.svg|náhled| [[Ztracená léta života v důsledku nemoci]] u novorozeneckých infekcí a dalších (porodových) stavů na 100 000 obyvatel v roce 2004. Nezahrnuje [[Předčasný porod|předčasné porody]] a nízkou porodní hmotnost, [[dušení při porodu]] (porodní asfyxii) a porodní traumata, které mají své vlastní mapy a data.{{Citace elektronické monografie |titul= Mortality and Burden of Disease Estimates for WHO Member States in 2004 |url= http://www.who.int/entity/healthinfo/global_burden_disease/gbddeathdalycountryestimates2004.xls |formát= xls |vydavatel= Department of Measurement and Health Information, World Health Organization |datum vydání=February 2009|jazyk=anglicky}} [640] => {{legenda|#b3b3b3|nejsou data}} [641] => {{legenda|#ffff65|méně než 150}} [642] => {{legenda|#fff200|150–300}} [643] => {{legenda|#ffdc00|300–450}} [644] => {{legenda|#ffc600|450–600}} [645] => {{legenda|#ffb000|600–750}} [646] => {{legenda|#ff9a00|750–900}} [647] => {{legenda|#ff8400|900–1050}} [648] => {{legenda|#ff6e00|1050–1200}} [649] => {{legenda|#ff5800|1200–1350}} [650] => {{legenda|#ff4200|1350–1500}} [651] => {{legenda|#ff2c00|1500–1850}} [652] => {{legenda|#cb0000|více než 1850}} [653] => ]] [654] => Novorozenci jsou v prvním měsíci života náchylní k infekci. Nejčastější příčinou těchto občas smrtelných infekcí je bakterie S. agalactiae (streptokok skupiny B). Dítě se infekcí nakazí od matky během porodu. V roce 2014 se odhadovalo, že se tyto bakteriální infekce streptokoka skupiny B vyskytly přibližně u 1 z 2000 novorozenců se v prvním týdnu života, obvykle se projevily jako onemocnění dýchacích cest, obecná [[sepse]] nebo [[meningitida]].{{Citace periodika | vauthors = Ohlsson A, Shah VS | titul = Intrapartum antibiotics for known maternal Group B streptococcal colonization | periodikum = The Cochrane Database of Systematic Reviews | číslo = 6 | strany = CD007467 | datum vydání = June 2014 | pmid = 24915629 | doi = 10.1002/14651858.CD007467.pub4 |jazyk=anglicky}} [655] => [656] => S [[Vrozená vada|vrozenými vadami]] a infekcemi novorozenců jsou spojeny také neléčené [[Sexuálně přenosná nemoc|pohlavně přenosné infekce]] (PPI), zejména v oblastech, kde je míra infekce vysoká. Většina PPI nemá žádné příznaky nebo pouze mírné příznaky, které nemusí být rozpoznány. Míra úmrtnosti způsobená některými infekcemi může být vysoká, například celková porodní úmrtnost spojená s neléčenou [[Syfilis|příjicí]] je 30 procent.{{Citace elektronické monografie |titul= Sexually transmitted infections (STIs) |url= http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs110/en/ |ročník= Fact sheet 110 |datum vydání= May 2013 |datum přístupu= 2013-08-30 |vydavatel= World Health Organization |url-status= live |url archivu= https://web.archive.org/web/20141125133056/http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs110/en/ |datum archivace= 2014-11-25 |jazyk=anglicky}} [657] => [658] => ==== Dušení při porodu ==== [659] => {{Podrobně|Dušení při porodu}} [660] => [[Dušení při porodu]] (porodní asfyxie) jsou zdravotní potíže, které jsou důsledkem [[Hypoxie|nedostatku kyslíku]] u novorozence, který během porodu trvá tak dlouho, aby způsobil fyzickou újmu, obvykle mozku. Poškození vlivem nedostatku kyslíku se může postihnout většinu orgánů novorozence ([[srdce]], [[plíce]], [[játra]], [[Trávicí soustava|střeva]], [[Ledvina|ledviny]]), ale [[poškození mozku]] vzbuzuje největší obavy a je u něj asi nejmenší pravděpodobnost, že se rychle nebo úplně vyléčí.{{Citace periodika | vauthors = van Handel M, Swaab H, de Vries LS, Jongmans MJ | titul = Long-term cognitive and behavioral consequences of neonatal encephalopathy following perinatal asphyxia: a review | periodikum = European Journal of Pediatrics | ročník = 166 | číslo = 7 | strany = 645–54 | datum vydání = July 2007 | pmid = 17426984 | pmc = 1914268 | doi = 10.1007/s00431-007-0437-8 |jazyk=anglicky}} [661] => [662] => ==== Mechanické poškození plodu ==== [663] => {{Podrobně|Porodní tíseň}} [664] => Mezi rizikové faktory poranění plodu patří [[porod velkého plodu]] (velké dítě), obezita matky, potřeba operačního porodu a nezkušený ošetřovatel. Mezi specifické situace, které mohou přispět k poranění, patří [[Porod koncem pánevním|porody koncem pánevním]] a dystokie ramen. Většina poranění plodu se vyléčí bez dlouhodobého poškození, ale [[porodní obrna brachiálního plexu]] může vést k [[Erbova obrna|Erbově obrně]] nebo [[Klumpkeho paralýza|Klumpkeho paralýze]].{{Citace monografie| titul=Gray's Anatomy | veditors = Warwick R, Williams PL | edition=35th British| vydavatel= Longman |místo=London|rok=1973 |strany=1046 |isbn=978-0-443-01011-8 }} [665] => [666] => == Dějiny == [667] => Proces porodu v [[západní společnosti]] se v průběhu let výrazně vyvíjel. [668] => [669] => === Role mužů === [670] => Historicky byly ženy během porodu a porodu navštěvovány a podporovány jinými ženami. Školení porodních asistentek v evropských městech začala v 15. století, ale venkovským ženám obvykle pomáhala rodina nebo přátelé.Hutter Epstein, M.D., Randi (2011). ''Get Me Out: A History of Childbirth from the Garden of Eden to the Sperm Bank''. New York: W.W. Norton & Company, Inc. Nebyla to však jen dámská společenská pouta, jak někteří historici vylíčili – atmosféru často naplňoval strach a bolest, protože smrt při porodu byla běžnou událostí.{{Citace periodika | jméno = Nancy Schrom | příjmení = Dye | name-list-format = vanc | datum vydání = Autumn 1980 | titul = History of Childbirth in America | periodikum = Women: Sex and Sexuality, Part 2 | vydavatel = The University of Chicago Press | ročník = 6 | číslo = 1 | strany = 97–108 | jstor = 3173968 | doi=10.1086/493779|jazyk=anglicky}} Ve Spojených státech amerických nebýval manžel v porodní místnosti až do 50. let 20. století. Nezáleželo na tom, zda se jednalo o domácí porody; manžel čekal dole nebo v jiné místnosti v domě.{{Citace monografie | příjmení = Leavitt | jméno = Judith W. | datum vydání = 1988 | titul = Brought to Bed: Childbearing in America, 1750–1950 | vydavatel = University of Oxford | strany = 90–91 | isbn = 978-0-19-505690-7 }} Pokud porod probíhal v nemocnici, manžel byl v čekárně. Otcové byli v místnosti povoleni, pouze pokud byl život matky nebo dítěte vážně ohrožen. V roce 1522 byl německý lékař odsouzen k smrti za to, že se propašoval do porodní místnosti převlečen za ženu. [671] => [672] => Je ironií, že většina průvodců týkajících se těhotenství a porodu byla napsána muži, kteří se nikdy nezúčastnili porodu. Řecký lékař [[Soranus z Efezu]] napsal ve druhém století našeho letopočtu knihu o porodnictví a gynekologii, na kterou se odkazovalo dalších tisíc let. Kniha obsahovala bezbřehé množství domácích léků na těhotenství a porod, které by mnohé moderní ženy a zdravotníci považovali za odporné. [673] => [674] => === Nemocnice === [675] => Historicky většina žen porodila doma bez nutnosti okamžité lékařské péče. V prvních dnech hospitalizace při porodu bylo v Paříži mateřské oddělení 17. století neuvěřitelně přetíženo, přičemž až pět těhotných žen sdílelo jedno lůžko. V této nemocnici zemřela během porodu jedna z pěti žen. Na počátku [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] se porod doma ztížil kvůli přetíženým obytným prostorům a špinavým životním podmínkám. To přivedlo městskou a nižší třídu do nově dostupných nemocnic, zatímco bohaté a střední třídy pokračovaly v porodech doma.{{Citace monografie|příjmení= Cassidy|jméno= Tina|name-list-format= vanc|titul= Birth|vydavatel= Atlantic Monthly Press|místo= New York|rok= 2006|strany= 54–55|isbn= 978-0-87113-938-2|url= https://archive.org/details/birthsurprisingh00cass}} V důsledku toho byla mezi bohatšími ženami nižší úmrtnost matek než u nižší sociální třídy.{{Citace periodika | vauthors = Loudon I | titul = Maternal mortality in the past and its relevance to developing countries today | periodikum = The American Journal of Clinical Nutrition | ročník = 72 | číslo = 1 Suppl | strany = 241S–246S | datum vydání = July 2000 | pmid = 10871589 | doi = 10.1093/ajcn/72.1.241S |jazyk=anglicky}} Během 20. století rostla dostupnost nemocnic a více žen začalo rodit v nemocnicích. Ve Spojených státech amerických porodilo v roce 1900 v nemocnicích 5 % žen. Do roku 1930 porodilo v nemocnicích 50 % všech žen a 75% žen z měst. Do roku 1960 se tento počet zvýšil na 96 %. Do 70. let 20. století klesla míra porodnosti doma na přibližně 1 %.A natural process? Women, men and the medicalisation of childbirth„. ''broughttolife.sciencemuseum.org.uk''. Retrieved 2018-12-03. Ve Spojených státech amerických byly střední třídy zvláště vnímavé k medializaci porodu, které slibovalo bezpečnější a méně bolestivý porod.{{Citace periodika |rok = 2005 |titul = Consumer Risk Perceptions in a Community of Reflexive Doubt |url = https://archive.org/details/sim_journal-of-consumer-research_2005-09_32_2/page/235 |periodikum = Journal of Consumer Research|ročník = 32|strany = 235–248 |doi = 10.1086/432233 | vauthors = Thompson CJ | číslo = 2|jazyk=anglicky}} [676] => [677] => Díky přesunu porodů z domova do nemocnic se přesunula role „průvodce“ z porodních asistentek na lékaře. Lékaři mužského pohlaví začali nahrazovat porodní asistentky v Evropě a ve Spojených státech v 18. století. Nárůst statusu a popularita této nové pozice byla doprovázena poklesem stavu porodních asistentek. Do 19. století byly zámožnými rodinami vyžadováni primárně lékaři, kteří pomáhali s porodem, a porodní asistentky byly považovány za zdroj pro ženy, které si nemohly dovolit lepší péči. To zcela vyloučilo ženy z asistence při porodu, protože v té době se mohly stát lékaři jen muži. Kromě toho se privatizoval proces porodu, protože členové rodiny a přátelé byli často vykázáni z porodního sálu. [678] => [679] => Odpor proti změně přišel jednak od progresivních feministek a jednak od náboženských konzervativců. Feministky se obávaly jistoty zaměstnání pro roli, kterou tradičně zastávaly ženy. Konzervativci argumentovali, že je nemorální, aby žena byla takto obnažena před muži. Z tohoto důvodu mnoho porodníků provádělo porod v temných místnostech nebo s pacientkami zcela zakrytými rouškou. Jak říká jeden autor, „od 20. let 20. století byli lékaři nezpochybněnými porodními asistentkami.“ [680] => [681] => === Léky === [682] => Použití léků proti bolesti při porodu je po staletí kontroverzní otázkou. V roce 1591 byla upálena na hranici skotská žena, která žádala o úlevu od bolesti při porodu dvojčat. Léky se staly přijatelnější v roce 1852, kdy britská [[Viktorie (britská královna)|královna Viktorie]] použila chloroform jako úlevu od bolesti během porodu. [[Morfin]] a [[skopolamin]] známý jako „[[šerospánek]]“ byly poprvé použity v Německu a popularizovány německými lékaři Bernardem Kronigem a Karlem Gaussem. Tato směs sice nabídla menší úlevu od bolesti, ale většinou umožnila ženám úplně zapomenout na celý proces porodu. Při užití šerospánku byly matky často poslepu a zdrženlivé, ačkoliv zažívaly obrovskou bolest při porodu. Směs přinesla vážnými vedlejšími účinky, jako jsou snížené stahy dělohy a změněný duševní stav. Navíc u dětí porozených s použitím léků při porodu se často objevilo dočasné přerušení dýchání. Feministické hnutí ve Spojených státech amerických otevřeně a aktivně podporovalo používání šerospánku, který byl v zemi zaveden v roce 1914. Někteří lékaři, z nichž mnozí používali minulých padesát let léky proti bolesti, včetně opia, kokainu a chininu, přijali nový lék. Jiní právem váhali. [683] => [684] => === Kleště === [685] => Na konci 16. století vyvinula Chamberlenova rodina porodnické kleště pro bezpečný porod dětí v ohrožených pozicích. Tento návrh uchovávali po dvě stě let jako rodinné tajemství. Před vynálezem kleští se děti uvízlé v porodním kanálu téměř vždy potýkaly s bezprostřední smrtí – život matky byl obvykle ušetřen na úkor dítěte. Po mnoha generacích se Chamberlenovi potomci rozhodli uveřejnit tuto konstrukci. Do 19. století porodní asistentky a lékaři začali používat kleště, i když zpočátku silně váhali. V roce 1908 veřejně doporučil absolvent gynekologie na Harvardově univerzitě Franklin S. Newell, aby se kleště byly použity pro ženy vyšší třídy, které považoval za příliš fyzicky a citově slabé, aby přirozeně porodily dítě. Ve 20. letech 20. století americký lékař Joseph Bolivar DeLee použití nástrojů a léků vřele doporučil při všech porodech . Z lékařské komunity přišel velký odpor, někteří tvrdili, že DeLeeova rada používat kleště, když to není lékařsky nutné, vedla k „mnoha zbytečným úmrtím“. [686] => [687] => === Císařský řez === [688] => Zatímco kleště prošly obdobím vysoké popularity, dnes se používají pouze v přibližně 10 procentech porodů. [[Císařský řez]] se stal populárním řešením pro problematické porody. V roce 2005 se třetina dětí narodila císařským řezem. V historii bylo chirurgické porodnictví posledním možností, jak vyjmout dítě ze zesnulé nebo umírající matky. Existuje mnoho protichůdných příběhů o prvním úspěšném císařském řezu, při kterém přežily jak matka, tak dítě. Je však známo, že se o tento postup lidé snažili stovky let, než byl na začátku dvacátého století přijat. [689] => [690] => V některých západních společnostech se [[císařský řez]] stal běžným, protože vaginální porody jsou některými vnímány jako obtížnější a bolestivější.{{Citace monografie|titul=Natal signs : cultural representations of pregnancy, birth and parenting | příjmení = Burton | jméno = Nadya | name-list-format = vanc |datum vydání=2015|vydavatel=Demeter Press|isbn=9781926452326|oclc=949328683}} Někteří je však také považují za stigmatizovanou nebo za nežádoucí alternativu k „přirozenému“ porodu, porodu bez asistence a jiným nechirurgickým nebo méně intervenčním přístupům k porodu.{{Citace elektronické monografie |příjmení=Howorth |jméno=Claire | name-list-format = vanc |titul=Motherhood Is Hard to Get Wrong. So Why Do So Many Moms Feel So Bad About Themselves? |url=http://time.com/magazine/us/4989032/october-30th-2017-vol-190-no-18-u-s/ |website=Time Magazine |datum přístupu=9 December 2018|jazyk=anglicky}} Například [[Amišové|amišská]] společnost má tendenci klást důraz na sílu ženských těl, takže jejich přirozené rození doma je vnímáno jako méně skličující. Většina žen v amišských společnostech považuje bolest a vypětí sil při porodu za uspokojivou. [691] => [692] => Císařský řez byl také odmítán v silně katolickém Irsku. Měla jej z důvodu podpoře porodnosti nahradit [[symfyziotomie]], tedy operace, při které se rodičce rozřízne pánev chrupavkou ve stydké kosti.https://refresher.cz/135821-Verici-Irove-rozrezavali-na-porodnich-salech-zenam-panve-spousta-z-nich-stale-zije-s-nocnimi-murami - Věřící Irové rozřezávali na porodních sálech ženám pánve, spousta z nich stále žije s nočními můrami [693] => [694] => === Přirozený porod === [695] => Opětovný výskyt „přirozeného porodu“ započal v Evropě a někteří v USA ho přijali již koncem čtyřicátých let 20. století. Raní podporovatelé se domnívali, že drogy použité během porodu zasahují do „šťastného porodu“ a mohly by negativně ovlivnit „emoční pohodu“ novorozence. Do sedmdesátých let 20. století byl požadavek na přirozený porod rozšířen celonárodně, ve spojení s druhou vlnou feministického hnutí. I když je v Americe stále nejčastějším místem porodu americké ženy porodnice, příznivců přirozeného porodu stále existuje mnoho, zejména ve Velké Británii, kde v posledních letech získávala popularitu porodní asistentka při domácích porodech. [696] => [697] => === Mateřská úmrtnost === [698] => Před rokem 1915 se v USA nezaznamenávaly statistiky porodu, ale v dalších letech měly USA ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi historicky nízkou úmrtnost matek. Spolehlivější údaje o úmrtnosti matek pocházejí z Velké Británie od roku 1880. Výsledky byly pro matky při porodu zvláště špatné před rokem 1930 kvůli vysoké míře výskytu [[Horečka omladnic|horečky omladnic]]. Dokud nebyla v polovině 19. století přijata [[mikrobiální teorie]], předpokládalo se, že horečka omladnic byla způsobena různými zdroji, včetně úniku mateřského mléka do těla a úzkosti, spíše než patogeny přenášenými špinavými rukama a nástroji lékařů. Tato mylná představa byla pravděpodobně zodpovědná za vysoké rozšíření této horečky. Mezi lety 1880 a 1930 v USA a Evropě vedly k nejlepším výsledkům domácí porody, u kterých pomáhaly vyškolené porodní asistentky, zatímco nejhorší porody byly v nemocnicích s podporou lékaře. Změnu v trendu úmrtnosti matek lze přičíst rozšíření používání [[sulfonamid]]ů spolu s vývojem lékařské technologie, rozsáhlejším lékařským výcvikem a menším lékařským zásahem do normálních porodů. [699] => [700] => == Společnost a kultura == [701] => [[Soubor:Miniature Naissance Louis VIII.jpg|vpravo|náhled|210x210pixelů| Středověká žena, která porodila, si užívá šestinedělí. Francie, 14. století]] [702] => [703] => === Náklady === [704] => [[Soubor:Cost of Childbirth.jpg|alt=Cost of Childbirth in several countries in 2012.|náhled|400x400pixelů| Náklady na porod v několika zemích v roce 2012. (červené sloupce – císařský řez, modré sloupce – běžný porod){{Citace periodika|url=https://www.nytimes.com/2013/07/01/health/american-way-of-birth-costliest-in-the-world.html?pagewanted=all|titul=American Way of Birth, Costliest in the World - NYTimes.com|url-status=live|url archivu=https://web.archive.org/web/20170101175649/http://www.nytimes.com/2013/07/01/health/american-way-of-birth-costliest-in-the-world.html?pagewanted=all|datum archivace=2017-01-01|periodikum=The New York Times|datum vydání=2013-06-30|příjmení=Rosenthal|jméno=Elisabeth| name-list-format = vanc |jazyk=anglicky}}]] [705] => Podle analýzy z roku 2013 provedené společností Truven Healthcare Analytics na objednávku deníkem [[The New York Times|New York Times]] se náklady na porod v jednotlivých zemích výrazně liší. Ve Spojených státech amerických byla průměrná částka skutečně placená pojišťovnami nebo jinými plátci v roce 2012 v průměru 9 775 amerických dolarů za nekomplikovaný konvenční porod a 15 041 dolarů za císařský řez. Souhrnné poplatky za zdravotnická zařízení za čtyři miliony ročních narození ve Spojených státech byly odhadnuty na více než 50 miliard dolarů. Součet nákladů na předporodní péči, porod a novorozenou péči dosáhl 30 000 amerických dolarů za vaginální porod a 50 000 USD za císařský řez. [706] => [707] => Ve Spojených státech amerických mají porodní pobyty v nemocnicích jednu z nejnižších měr využití [[Jednotka intenzivní péče|jednotek intenzivní péče]] (JIP). Vaginální porod s komplikovanými diagnózami a bez nich a císařský řez s komorbiditami a bez nich nebo bez nebo velkých komorbidit představují čtyři z 15 typů pobytů v nemocnicích s nízkou mírou využití JIPek (kde na JIP bylo přijato méně než 20 % pobytů). Během pobytů na JIP bylo přibližně 20% nákladů připisováno JIP.{{Citace elektronické monografie | vauthors = Barrett ML, Smith MW, Elizhauser A, Honigman LS, Pines JM | titul = Utilization of Intensive Care Services, 2011 | periodikum = HCUP Statistical Brief #185 | vydavatel = Agency for Healthcare Research and Quality | místo = Rockville, MD | datum vydání = December 2014 | url = https://www.hcup-us.ahrq.gov/reports/statbriefs/sb185-Hospital-Intensive-Care-Units-2011.jsp | url-status = live | url archivu = https://web.archive.org/web/20150402162800/https://www.hcup-us.ahrq.gov/reports/statbriefs/sb185-Hospital-Intensive-Care-Units-2011.jsp | datum archivace = 2015-04-02 |jazyk=anglicky}} [708] => [709] => Studie z roku 2013 zjistila, že náklady na porod se v Kalifornii liší podle nákladů na vybavení od 3 296 do 37 227 amerických dolarů za vaginální porod a od 8 312 do 70 908 dolarů za císařský řez.{{Citace periodika | vauthors = Hsia RY, Akosa Antwi Y, Weber E | titul = Analysis of variation in charges and prices paid for vaginal and caesarean section births: a cross-sectional study | periodikum = BMJ Open | ročník = 4 | číslo = 1 | strany = e004017 | datum vydání = January 2014 | pmid = 24435892 | pmc = 3902513 | doi = 10.1136/bmjopen-2013-004017 |jazyk=anglicky}} [710] => [711] => Počínaje rokem 2014 začal Národní institut pro zdraví a péči o zdraví ve Velké Británii doporučovat, aby mnoho žen rodilo doma v péči porodních asistentek než s porodníkem, přičemž citovalo nižší náklady a lepší zdravotní výsledky.{{Citace monografie |autor=National Collaborating Centre for Women's and Children's Health |titul=Intrapartum Care: Care of Healthy Women and Their Babies During Childbirth |místo=London |vydavatel=RCOG |rok=2007 |series=NICE Clinical Guidelines, No. 55 |url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK49388/ |pmid=21250397 }} Střední náklady spojené s domácím narozením byly odhadnuty na asi 1 500 dolarů oproti asi 2 500 dolarů v nemocnici.{{Citace periodika|url=https://www.nytimes.com/2014/12/04/world/british-regulator-urges-home-births-over-hospitals-for-uncomplicated-pregnancies.html|titul=British Regulator Urges Home Births Over Hospitals for Uncomplicated Pregnancies - NYTimes.com|url-status=live|url archivu=https://web.archive.org/web/20170328080317/https://www.nytimes.com/2014/12/04/world/british-regulator-urges-home-births-over-hospitals-for-uncomplicated-pregnancies.html?_r=0|datum archivace=2017-03-28|periodikum=The New York Times|datum vydání=2014-12-03|příjmení=Bennhold|jméno=Katrin|příjmení2=Louis|jméno2=Catherine Saint | name-list-format = vanc |jazyk=anglicky}} [712] => [713] => === Umístění === [714] => Porody se ve [[Vyspělá země|vyspělých zemích]] nejčastěji odehrávají v porodnicích nebo porodních centrech. Do 20. století a v některých zemích dodnes, jako [[Nizozemsko|je Nizozemsko]], se častěji prováděly doma.{{Citace monografie |titul= Encyclopedia of Social History |ročník= V. 780 |series= Garland Reference Library of Social Sciences |vydavatel= Taylor & Francis | veditors = Stearns PN |isbn= 978-0-8153-0342-8 |místo= London |strany= 144 |url= https://books.google.com/books?id=kkIeyCEedrsC&pg=PA144 |datum vydání= 1993-12-21 |url-status= live |url archivu= https://web.archive.org/web/20160102154830/https://books.google.com/books?id=kkIeyCEedrsC&pg=PA144 |datum archivace= 2016-01-02 }} V posledních desetiletích sílí ve vyspělých zemích trend návratu k přirozeným porodům, a ženy tak častěji volí porody v porodních domech nebo centrech (Německo, Velká Británie, Švýcarsko, Rakousko, USA, Kanada) nebo doma (například Velká Británie, Dánsko, Německo). [715] => [716] => Ve venkovských a odlehlých komunitách v mnoha zemích nemusí být hospitalizovaný porod snadno dostupný nebo nejlepší volbou. Převládající metodou zvládání rizik při pomoci matkám v těchto komunitách je převoz matek.{{Citace monografie|titul=Indigenous experiences of pregnancy and birth| jméno = Hannah Neufeld | příjmení = Tait | jméno2 = Jaime | příjmení2 = Cidro | name-list-format = vanc |isbn=9781772581355|oclc=1012401274|datum vydání = February 2018}} Převozem matek se rozumí proces přemístění těhotných žen ve vzdálených komunitách, aby porodily své děti v nedalekém městském nemocničním zařízení. Tato praxe je běžná v domorodých komunitách [[Inuité|Inuitů]] a severních Manitobanů v [[Kanada|Kanadě]] a v [[Australané|australských]] domorodých komunitách. Výzkum se zabýval negativními dopady převozu matek z důvodu nedostatečné sociální podpory poskytované těmto ženám. Mezi tyto negativní účinky patří zvýšení mateřských komplikací novorozenců a poporodní deprese a snížení míry kojení. [717] => [718] => [719] => Přesné místo, kde došlo k porodu, je důležitým faktorem při určování státní příslušnosti, zejména pro porody na palubách lodí a letadel. [720] => [721] => === Zařízení === [722] => Níže jsou uvedena zařízení, která jsou určena zejména k umístění žen během porodu: [723] => [724] => * ''Porodní sál'', také nazývaný ''porodnické oddělení'', je obecně [[Nemocnice|oddělení nemocnice]], které se zaměřuje na poskytování [[Zdravotnictví|zdravotní péče]] ženám a jejich dětem během porodu. Obecně je úzce spjat s jednotkou intenzivní péče pro novorozence v nemocnici anebo s jednotkou porodnické chirurgie, pokud existuje. ''Porodnice'' nebo ''mateřská jednotka'' mohou zahrnovat zařízení jak pro porod, tak pro [[Šestinedělí|poporodní]] odpočinek a pozorování matek v normálních i komplikovaných případech. [725] => * [[Porodnice]] je nemocnice, která se specializuje na péči o ženy během těhotenství a při porodu a poskytuje péči o novorozence. [726] => * [[Porodní centrum]] (centrum porodní asistence, porodní dům) je blíže domácímu prostředí. Porodní centrum je zdravotnické zařízení, které poskytuje péči ženám s fyziologickým těhotenstvím a předpokládaným nekomplikovaným porodem. Zdravotnickou péči v porodním centru poskytují kvalifikované [[Porodní asistentka|porodní asistentky]]. Porodní centra mohou být umístěna v nemocničním areálu nebo jsou „samostatně stojící“ (tj. nejsou spojena s nemocnicí). V [[Česko|České republice]] tento typ péče stále není příliš dostupný. {{Citace elektronické monografie [727] => | příjmení = Háková Klíčová [728] => | jméno = Kateřina [729] => | titul = Porodní dům: nová šance pro české ženy a jejich rodiny [730] => | url = https://www.unipa.cz/porodni-dum-nova-sance-ceske-zeny-rodiny/ [731] => | vydavatel = Unie porodních asistentek [732] => | datum přístupu = 2024-02-27 [733] => }} První verzí porodního domu v České republice se stalo Centrum porodní asistence v [[Praha|Praze]] na Bulovce založené roku 2019.{{Citace elektronické monografie [734] => | titul = CENTRUM PORODNÍ ASISTENCE NA BULOVCE VYTVÁŘÍ PROSTŘEDÍ PRO PŘIROZENÉ PORODY [735] => | url = https://bulovka.cz/uploads/2022/11/30/fe0969b9f6.pdf [736] => | vydavatel = Fakultní nemocnice Bulovka [737] => | datum přístupu = 2024-02-27 [738] => }} [739] => * Kromě toho je možné podstoupit [[domácí porod]], obvykle s pomocí porodní asistentky. Některé ženy se však rozhodnou porodit doma bez přítomnosti porodní asistentky; takový porod se nazývá neasistovaný porod. [740] => [741] => === Přidružená povolání === [742] => [[Soubor:Modelo-de-quadril.jpg|náhled| Model pánve používaný na začátku 19. století k výuce technických postupů pro úspěšný porod. Muzeum historie medicíny, [[Porto Alegre]], [[Brazílie]]]] [743] => Podporu a péči během těhotenství a porodu mohou poskytovat různé druhy porodních asistentek, ačkoli existují významné rozdíly v různých kategoriích na základě odborného výcviku a dovedností, předpisů pro praxi a povahy poskytované péče. Mnoho z těchto povolání je vysoce profesionalizováno, ale jiné role existují na méně formálním základě. [744] => [745] => „Lektoři a lektorky předporodních kurzů“ jsou instruktoři, jejichž cílem je vzdělávat těhotné ženy a jejich partnery o povaze těhotenství, příznacích porodu, technikách porodu, kojení a péči o novorozence. Školení pro tuto roli lze absolvovat v nemocničním prostředí nebo prostřednictvím nezávislých certifikačních organizací. Každá organizace učí svoje vlastní kurikulum a každá zdůrazňuje různé techniky. [746] => [747] => [[Dula|Duly]] jsou ženy, které podporují matky během těhotenství, porodu, narození a po porodu. Nejedná se o zdravotníky; jsou to vyškolené pracovnice, které ženám emocionální i fyzickou podporu a nelékařské úlevy od bolesti během porodu. Můžou ženě pomáhat i v období po porodu. Podmínkou pro vykonávání profese duly je v Česku nutnost patřičného vzdělání a vykonání odborné zkoušky. Existuje několik organizací, které tento typ vzdělání nabízejí, nejstarší organizací v České republice je [[Česká asociace dul|Česká asociace dul.]]{{Citace elektronické monografie [748] => | příjmení = Česká asociace dul [749] => | titul = Kdo je dula? [750] => | url = https://www.duly.cz/kdo-je-dula/ [751] => | datum přístupu = 2024-02-26 [752] => }} [753] => [754] => [[Chůva|Chůvy]] jsou jednotlivci, kteří jsou zaměstnáni, aby poskytovali pomoc a zůstali s matkami po porodu. Většinou se jedná o zkušené matky, které absolvovaly kurzy o péči o matky a novorozence.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.nannysos.com.sg/what-is-a-confinement-nanny/|titul=What Is A Confinement Nanny|periodikum=NannySOS|datum přístupu=22 December 2016|url-status=live|url archivu=https://web.archive.org/web/20161220151702/http://www.nannysos.com.sg/what-is-a-confinement-nanny/|datum archivace=20 December 2016|jazyk=anglicky}} [755] => [756] => [[Porodnictví|Porodní asistentky]] jsou autonomní odbornice, které poskytují základní a pohotovostní zdravotní péči před těhotenstvím, během těhotenství, během porodu a po něm, obecně ženám s nízkým rizikem těhotenství. Porodní asistentky jsou vyškoleny, aby pomáhaly při porodu a při narození, a to buď prostřednictvím vzdělávacích programů s přímým vstupem nebo pro zdravotní sestry. Jurisdikce, kde je porodní asistentka regulovaným povoláním, budou obvykle mít registrační a disciplinární orgán pro kontrolu kvality, jako je například Americká certifikační rada porodních asistentek ve Spojených státech{{Citace elektronické monografie |url=http://www.amcbmidwife.org/about-amcb |titul=About AMCB |datum přístupu=2014-02-20 |url-status=live |url archivu=https://web.archive.org/web/20140223000426/http://www.amcbmidwife.org/about-amcb |datum archivace=2014-02-23 |jazyk=anglicky}} College of Midwives of British Columbia (CMBC) v Kanadě{{Citace elektronické monografie |url= http://www.cmbc.bc.ca/ |periodikum= College of Midwives of British Columbia website |titul= Welcome to the College of Midwives of British Columbia |datum přístupu= 2013-08-30 |autor= |vydavatel= |url-status= live |url archivu= https://web.archive.org/web/20130917090243/http://www.cmbc.bc.ca/ |datum archivace= 2013-09-17 |jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie |titul= Health Professions Act |periodikum= Statues and Regulations of British Columbia internet version |ročník= Chapter 183 |vydavatel= Queens Printer |místo= Vancouver, British Columbia, Canada |origyear= Revised Statues of British Columbia 1996 |datum vydání= August 21, 2013 |url= http://www.bclaws.ca/EPLibraries/bclaws_new/document/ID/freeside/00_96183_01 |datum přístupu= 2013-08-30 |autor= Province of British Columbia |url-status= live |url archivu= https://web.archive.org/web/20130825071500/http://www.bclaws.ca/EPLibraries/bclaws_new/document/ID/freeside/00_96183_01 |datum archivace= August 25, 2013 |jazyk=anglicky}} nebo Rada pro ošetřovatelství a porodní asistenci (NMC) ve Velké Británii.{{Citace elektronické monografie |titul= Our role |periodikum= Nursing & Midwifery Council website |url= http://www.nmc-uk.org/About-us/Our-role/ |origyear= Created 2010-02-24 |datum vydání= 2011-08-31 |datum přístupu= 2013-08-30 |autor= |vydavatel= |místo= London, England |url-status= live |url archivu= https://web.archive.org/web/20130905035801/http://www.nmc-uk.org/About-us/Our-role/ |datum archivace= 2013-09-05 |jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie |titul= The Nursing and Midwifery Order 2001 |url= http://www.legislation.gov.uk/uksi/2002/253/contents/made |rok= 2002 |ročník= No. 253 |vydavatel= Her Majesty's Stationery Office, The National Archives, Ministry of Justice, Her Majesty's Government |místo= London, England |url-status= live |url archivu= https://web.archive.org/web/20130808173537/http://www.legislation.gov.uk/uksi/2002/253/contents/made |datum archivace= 2013-08-08 |jazyk=anglicky}} [757] => [758] => V minulosti hrála porodní asistentka ve většině domorodých společností při porodu klíčovou roli. Ačkoli se západní civilizace pokusily asimilovat své porodní technologie do řady domorodých společností, jako na filipínských Želvích ostrovech, a zbavit se porodních asistentek, Národní domorodá rada porodních asistentek přinesla zpět kulturní myšlenky a porodní asistenci, které byly kdysi spojeny s domorodým porodem. [759] => [760] => V jurisdikcích, kde porodní asistentka není regulovaným povoláním, mohou tradiční nebo laické porodní asistentky pomáhat ženám při porodu, i když obvykle nemají potřebné zdravotní vzdělání. [761] => [762] => [[Doktor medicíny|Lékaři]], kteří se v Česku věnují porodnictví, mají vystudovaný obor [[Gynekologie]] a [[porodnictví]]. Tito lékaři poskytují péči napříč celým spektrem normálních a abnormálních porodů a patologických podmínek porodu. Specializovaní porodníci jsou kvalifikovaní chirurgové, takže mohou provádět chirurgické zákroky týkající se porodu. Porodnické postupy zahrnují [[Císařský řez|císařské řezy]], nástřih hráze a asistované porody. Lékařskou péči novorozeným miminkům poskytují [[Neonatologie|neonatologové]]. [763] => [764] => [[Anesteziologie a resuscitace|Anesteziologové]] jsou [[Doktor medicíny|lékaři]], kteří se specializují na úlevu od bolesti a užívání léků k usnadnění chirurgického zákroku a jiných bolestivých postupů. Mohou přispívat k péči o ženu při porodu prováděním [[epidurální anestezie]] nebo poskytováním [[anestezie]] (často spinální anestézie) pro [[císařský řez]] nebo porod kleštěmi. [765] => [766] => Porodnické [[Všeobecná sestra|sestry]] pomáhají porodním asistentkám, lékařům, ženám a dětem před porodem, během něj a po něm v nemocničním systému. Porodnické sestry mají různé certifikace a obvykle absolvují další porodnický výcvik kromě standardního ošetřovatelského výcviku. [767] => [768] => [[Zdravotnický záchranář|Zdravotníci]] jsou poskytovatelé zdravotní péče, kteří jsou schopni poskytovat pohotovostní péči matce i kojenci během a po porodu pomocí široké škály léků a nástrojů v sanitce. Jsou schopni porodit děti, ale mohou udělat jen velmi málo pro novorozence, kteří se „zaseknou“ a nemohou být porozeni vaginálně. [769] => [770] => Laktační poradkyně radí matce a novorozencům, jak úspěšně [[Kojení|kojit.]] Poradce je přijde navštívit domů, obvykle do 24 hodin po propuštění z porodnice, a zkontroluje hojení matek a vývoj kojenců. [771] => [772] => === Nezápadní komunity === [773] => Kulturní hodnoty, předpoklady a praktiky těhotenství a porodu se v různých kulturách liší. Například některé ženy [[Mayové|Mayů]], které pracují v zemědělských oblastech některých venkovských komunit, budou obvykle nadále pracovat v podobné funkci, jakou by normálně prováděly, i během těhotenství, v některých případech až do začátku porodu.{{Citace monografie|titul=Developing destinies : a Mayan midwife and town|příjmení=Barbara|jméno=Rogoff | name-list-format = vanc |datum vydání=2011|vydavatel=Oxford University Press|isbn=978-0-19-531990-3|oclc=779676136}} [774] => [775] => [[Komfort|Pohodlí]] a blízkost k rozšířeným rodinným a sociálním systémům podpory může být prioritou při porodu mnoha komunit v rozvojových zemích, jako jsou Chillihuani v Peru nebo mayské město San Pedro La Laguna.{{Citace monografie|titul=Growing up in a culture of respect child rearing in highland Peru|příjmení=Inge|jméno=Bolin | name-list-format = vanc |datum vydání=2006|vydavatel=University of Texas Press|oclc=748863692}} Porod doma může ženám v těchto kulturách pomoci cítit se pohodlněji, protože jsou ve svém vlastním domě a jejich rodiny různými způsoby pomáhají. Tradičně je v těchto kulturách vzácné, že by si matka při porodu lehla, místo toho, když se rozhodla porodit, před porodem a během něj klečela nebo chodila. [776] => [777] => Některé komunity se při své porodní praxi silně spoléhají na náboženství. Mají za to, že pokud budou provedeny určité činy, umožní to dítěti zdravější a šťastnější budoucnost. Jedním z příkladů je víra u Chillihuanů, že pokud se k řezání [[Pupečník|pupeční šňůry]] použije nůž nebo nůžky, způsobí to, že dítě bude velmi rychle procházet šaty. Aby se tomu zabránilo, používá se k řezání pupeční šňůry zubatá keramická dlaždice. V mayských společnostech jsou matce během těhotenství a porodu předkládány slavnostní dary, aby jí pomohly na začátku života dítěte. [778] => === Sběr kmenových buněk === [779] => V současné době je možné při porodu shromažďovat dva typy [[Kmenová buňka|kmenových buněk]]: amniotické kmenové buňky a kmenové buňky pupečníkové [[Pupečníková krev|krve]]. Jsou studovány jako možné zdroje léčby řady stavů.{{Citace periodika | vauthors = Dziadosz M, Basch RS, Young BK | titul = Human amniotic fluid: a source of stem cells for possible therapeutic use | periodikum = American Journal of Obstetrics and Gynecology | ročník = 214 | číslo = 3 | strany = 321–27 | datum vydání = March 2016 | pmid = 26767797 | doi = 10.1016/j.ajog.2015.12.061 |jazyk=anglicky}} [780] => [781] => Darování pupečníkové krve novorozence však znamená okamžité přerušení pupeční šňůry bez dotepání. Až třetina krve novorozence však může po porodu být ještě v placentě a je novorozenci přiváděna právě dotepávajícím pupečníkem. Darovat pupečníkovou krev tedy znamená upřít tuto krev novorozenci.{{Citace monografie [782] => | příjmení = Drandic [783] => | jméno = Daniela [784] => | titul = Těhotenství: Laskavě, s respektem a prakticky [785] => | strany = 178 [786] => | isbn = 978-80-907136-4-2 [787] => }} [788] => [789] => === Jiné aspekty === [790] => V mnoha zemích se věk počítá od data narození a někdy se narozeniny oslavují každoročně. [[Východoasijské počítání věku]] začíná u novorozenců na „1“ a zvyšuje se každý [[Lunární kalendář|lunární Nový rok]]. [791] => [792] => Některé kultury považují [[Placenta|placentu]] za zvláštní součást porodu, protože to byla podpora života dítěte po mnoho měsíců. Placentu může sníst rodina novorozence: slavnostně, pro výživu nebo jinak.{{Citace monografie|titul=Having a Great Birth in Australia: Twenty Stories of Triumph, Power, Love and Delight from the Women and Men who Brought New Life Into the World|vydavatel=Australian College of Midwives|rok=2005|isbn=978-0-9751674-3-4| veditors = Vernon DM |editor-link=David Vernon (writer)|místo=Canberra, Australia|strany=56|title-link=Having a Great Birth in Australia}} (Některé zvířecí matky pojídají placentu svého novorozence; to se nazývá [[placentofágie]].) V poslední době je k dispozici kategorie porodních odborníků, kteří zpracují placentu pro konzumaci matkami po porodu. [793] => [794] => == Odkazy == [795] => === Reference === [796] => {{Překlad|en|Childbirth|923057919}} [797] => [798] => [799] => === Související články === [800] => * [[Antinatalismus]] [801] => * [[Lotosový porod]] [802] => * [[Přirozený porod]] [803] => * [[Porod do vody]] [804] => [805] => === Externí odkazy === [806] => * {{Commonscat}} [807] => * {{Wikicitáty|téma=Porod}} [808] => * {{Wikislovník|heslo=porod}} [809] => * {{en}} [https://en.wikinews.org/wiki/17-pound_baby_born_in_Russia Dítě těžké 7,75 kg narozené v Rusku] [810] => * {{en}} [https://players.brightcove.net/3850378299001/SyAEZ6ptl_default/index.html?videoId=4703722752001 Spontánní vaginální porod], video od Merck Manual Professional Edition [811] => * {{en}} [http://www.youtube.com/watch?v=ZDP_ewMDxCo#t=6 Animace porodu (video)] [812] => * {{en}} [http://opqic.org/maternal-morbidity-mortality-in-the-media/] {{Wayback|url=http://opqic.org/maternal-morbidity-mortality-in-the-media/ |date=20200618085532 }} Mateřská morbidita / úmrtnost v médiích [813] => [814] => {{Těhotenství}} [815] => [816] => {{Autoritní data}} [817] => [818] => [[Kategorie:Porod| ]] [819] => [[Kategorie:Gynekologie a porodnictví]] [820] => [[Kategorie:Mateřství]] [821] => [[Kategorie:Těhotenství]] [] => )

good wiki

Porod

Porod dítěte je zakončení těhotenství, kdy jedno nebo více dětí opouští dělohu průchodem pochvou nebo císařským řezem. V roce 2018 se narodilo na celém světě asi 136 milionů dětí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Světová zdravotnická organizace','Císařský řez','Porodní asistentka','Hráz (anatomie)','Dula','císařský řez','Pupečník','novorozenec','Vyvolávání porodu','Placenta','Monitor životních funkcí','Horečka omladnic'

Porod

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Dula

Novorozenec

Placenta

Pupečník

Service

About us

Technology

Locations