Array ( [0] => 15269084 [id] => 15269084 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Postkeynesiánství [uri] => Postkeynesiánství [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Postkeynesiánství''' je politicko-ekonomická škola vycházející z myšlenek [[John Maynard Keynes|Johna Maynarda Keynese]], [[Michał Kalecki|Michała Kaleckiho]], [[Joan Robinsonová|Joan Robinsonové]], [[Pierro Sraffa|Pierro Sraffy]], [[Nicholas Kaldor|Nicholase Kaldora]], [[Paul Davidson|Paula Davidsona]], [[Hyman Minsky|Hymana Minskeho]] a mnoha dalších.{{Citace periodika [1] => | titul = Post Keynesianism, Heterodoxy and Mainstream Economics [2] => | url = http://dx.doi.org/10.1080/09538259.2012.664364 [3] => | periodikum = Review of Political Economy [4] => | datum vydání = 2012-04 [5] => | datum přístupu = 2019-07-28 [6] => | issn = 0953-8259 [7] => | strany = 353–368 [8] => | ročník = 24 [9] => | číslo = 2 [10] => | doi = 10.1080/09538259.2012.664364 [11] => | jméno = David [12] => | příjmení = Dequech [13] => }} Postkeynesiánství patří k hlavním tradicím v rámci heterodoxní (politické) ekonomie společně se „starým“ institucionalismem ([[Thorsten Veblen]], [[John Kenneth Galbraith]], [[Kenneth Boulding]], [[Geoffrey Hodgson]]) a netotalitním marxismem (Baran, Sweezy, apod.).{{Citace monografie [14] => | titul = Post-Keynesian Heterodoxy [15] => | url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230626300_1 [16] => | vydavatel = Palgrave Macmillan UK [17] => | místo = London [18] => | isbn = 9781349283378 [19] => | isbn2 = 9780230626300 [20] => | strany = 1–24 [21] => | jméno = Marc [22] => | příjmení = Lavoie [23] => }} Podle lorda Roberta Skidelskiho, biografa J. M. Keynese, patří v současné ekonomické teorii postkeynesovci ke skutečným a nejvíce autentickým následovníkům Keynese (na rozdíl od „pseudokeynesovců“, jako jsou [[Paul Samuelson]] anebo [[Gregory Mankiw]]).{{Citace monografie [24] => | titul = Post Keynesian Macroeconomic Theory [25] => | rok = 1994 [26] => | url = https://archive.org/details/postkeynesianmac0000davi [27] => | datum přístupu = 2019-07-28 [28] => | jméno = Paul [29] => | příjmení = Davidson [30] => }}{{Citace monografie [31] => | titul = Keynes : the return of the master [32] => | rok vydání = 2009 [33] => | url = https://archive.org/details/keynesreturnofma0000skid [34] => | oclc = 373483182 [35] => | vydavatel = Allen Lane [36] => | místo = London [37] => | isbn = 9781846142581 [38] => | isbn2 = 184614258X [39] => | počet stran = xviii, 213 pages [40] => | příjmení = Skidelsky, Robert [41] => | jméno = [42] => | příjmení2 = [43] => | jméno2 = [44] => | vydání = [45] => | strany = [https://archive.org/details/keynesreturnofma0000skid/page/42 42] [46] => }} Podle Sheily Dowové je pro každou ekonomickou doktrínu vždy typická specifická metodologie a filosofie vědy (ontologické, epistemologické a normativní předpoklady s politickými následky na rozdělení moci ve společnosti).{{Citace monografie [47] => | titul = Macroeconomic thought : a methodological approach [48] => | oclc = 927597549 [49] => | vydavatel = Basil Blackwell [50] => | isbn = 0631153861 [51] => | isbn2 = 9780631153863 [52] => | příjmení = Dow, Sheila C. [53] => }} Pro postkeynesiánství je typický důraz na realistické pozorování a odpor k matematickému formalismu a pozitivismu tržních fundamentalistů. [54] => [55] => == Charakteristika postkeynesiánství == [56] => Vyjdeme li ze závěrů [[Anthony Thirlwall|Anthonyho Thirwalla]], můžeme PKM charakterizovat těmito body:{{Citace periodika [57] => | titul = Some elements of a Post Keynesian labour economics [58] => | url = http://dx.doi.org/10.4337/9781781950050.00012 [59] => | periodikum = Post Keynesian Econometrics, Microeconomics and the Theory of the Firm [60] => | datum přístupu = 2019-07-28 [61] => | doi = 10.4337/9781781950050.00012 [62] => | jméno = John E. [63] => | příjmení = King [64] => }} [65] => [66] => * Za prvé, zaměstnanost a nezaměstnanost jsou určovány na trhu produktů, nikoli na trhu práce. [67] => * Za druhé, nedobrovolná nezaměstnanost existuje a je způsobena nedostatečnou efektivní poptávkou. [68] => ** Není to důsledek nedokonalostí trhu práce. [69] => ** Odstranění „nedokonalostí“ nepovede k vyšší zaměstnanosti. [70] => * Za třetí, vztah mezi agregovanými investicemi a agregovanými úsporami je zásadní pro makroekonomickou teorii a kauzalita vede od investic k úsporám, a ne naopak. [71] => * Za čtvrté, peněžní ekonomika je zcela odlišná od barterové (mainstreamové, tržně fundamentalistické) ekonomiky. [72] => ** Peníze nejsou neutrální i v dlouhodobém hledisku, realita je ne-ergodická (transmutabilní) a nepredikovatelná, protože není a priori určená a [[důchodový efekt]] je důležitější než [[substituční efekt]]. [73] => ** Finance jsou důležité. [74] => ** Na dluhu záleží, protože proto peníze vůbec vznikly. [75] => * Za páté, [[kvantitativní teorie peněz]] je vážně zavádějící, a to ze tří důvodů. [76] => ** Peníze jsou endogenní. [77] => ** Příčinná [[rovnice směny]] (M * V = P * T) probíhá zprava doleva. [78] => ** Změny v preferenci likvidity znamenají, že V není konstantní. [79] => *** Nákladové síly často vytvářejí [[inflace|inflaci]] dlouho předtím, než je dosaženo plné zaměstnanosti. [80] => * Za šesté, kapitalistické ekonomiky jsou poháněny „animal spirits“ investorů, které určují investice. [81] => [82] => == Základy postkeynesovské ekonomie == [83] => Prvním základem Postkeynesovské ekonomie je tzv. '''fundamentální nejistota'''. Fundamentální (radikální) nejistota znamená, že "''prostě nevíme"'' (Keynes). V rámci postkeynesovské ekonomie se vede debata o tom, zda je nejistota epistemologická (O´Donnel), nebo ontologická (fundamentální postkeynesovci). Nejistota znamená, že lidé jednají podle tzv. ''animal spirits''. Lidé nemohou být „racionální“ v neoklasickém smyslu liberální ekonomie, místo toho se spoléhají na konvence (heuristika), jako jsou sociální normy, ukotvení člověka v komunitě a instituce (podívejte se, co dělají ostatní). Z toho důvodů lidské společnosti vytvořili peníze jako nástroj k řešení fundamentální nejistoty a investiční poptávka je také řízena animal spirits. [84] => [85] => Druhým základem je, že postkeynesovská ekonomie preferuje třídní analýzu, sociální konflikt, heterogenitu a vliv institucí ('''metodologický holismus''') namísto metodologického individualismu neoklasické ekonomie. Postkeynesovské modely často fungují ve 3 třídách: dělníci (zaměstnanci), kapitál (podnikatel), rentiéři/finančníci. Kapitál najímá pracovní sílu a činí investiční rozhodnutí. Rentiéři šetří kapitál a dostávají výplaty úroků a dividend. Všechny třídy mají různé sklony ke spotřebě. Instituce regulují a zprostředkovávají konflikty a inflace je výsledkem nevyřešených distribučních konfliktů. [86] => [87] => Třetím základem je '''teorie efektivní poptávky a nedobrovolná nezaměstnanost'''. Trh práce není samoregulační a nemůže sloužit jako kotva ekonomiky. V postkeynesovské ekonomii redukce mezd způsobuje snížení poptávky po spotřebě. Dělníci mají vyšší MPC (mezní sklon ke spotřebě) než kapitalisté a snížení reálných mezd bude kontrakční, pokud investice nebudou velmi citlivé na ziskové marže. Trh práce závisí na trhu zboží a poptávce. Postkeynesiánská ekonomie odmítá teorii marginální produktivity distribuce příjmů (Cambridge kapitálová kontroverze). Rozdělení důchodů je určeno mocenskými vztahy (tržní síla firem, organizační síla odborových svazů). Výše příjmů je dána makroekonomickými podmínkami (animal spirits, investiční výdaje). Postkeynesovská ekonomie pracuje s analýzou poptávkových režimů (režim vedený mzdou, režim vedený ziskem, režim vedený dluhem, režim vedený exportem), kde mzdy mají dvojí roli (náklady pro firmy a zdroj příjmů pro domácnosti). Vyšší mzdy budou mít pozitivní vliv na spotřebu, (možná) negativní vliv na investice a pravděpodobně negativní vliv na čistý export. Celkový vliv na HDP může být pozitivní nebo negativní v závislosti na relativní velikosti těchto vlivů.{{Citace periodika [88] => | příjmení = Bhaduri [89] => | jméno = Amit [90] => | příjmení2 = Marglin [91] => | jméno2 = Stephen [92] => | titul = Unemployment and the real wage: the economic basis for contesting political ideologies [93] => | periodikum = Cambridge Journal of Economics [94] => | datum vydání = 1990-12 [95] => | ročník = 14 [96] => | číslo = 4 [97] => | strany = 375–393 [98] => | issn = 1464-3545 [99] => | doi = 10.1093/oxfordjournals.cje.a035141 [100] => | url = http://dx.doi.org/10.1093/oxfordjournals.cje.a035141 [101] => | datum přístupu = 2024-02-23 [102] => }}{{Citace periodika [103] => | příjmení = Onaran [104] => | jméno = Özlem [105] => | příjmení2 = Galanis [106] => | jméno2 = Giorgos [107] => | titul = Income Distribution and Growth: A Global Model [108] => | periodikum = Environment and Planning A: Economy and Space [109] => | datum vydání = 2014-01-01 [110] => | ročník = 46 [111] => | číslo = 10 [112] => | strany = 2489–2513 [113] => | issn = 0308-518X [114] => | doi = 10.1068/a46265 [115] => | url = http://dx.doi.org/10.1068/a46265 [116] => | datum přístupu = 2024-02-23 [117] => }} [118] => {| class="wikitable" [119] => |+ [120] => !Světová ekonomika [121] => !Režim vedený dluhem [122] => !Režim vedený exportem [123] => |- [124] => |Centrum [125] => |USA, Velká Británie, Austrálie, Nový Zéland [126] => |Německo, Japonsko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Rakousko, Kanada, Finsko, Belgie, Dánsko [127] => |- [128] => |Periferie [129] => |Španělsko, Řecko, Turecko, Portugalsko, Jižní Afrika, Irsko, Maďarsko, Česká republika, Slovensko, Estonsko, Kypr, Slovinsko [130] => |Čína, Jižní Korea [131] => |} [132] => [133] => == Endogenní peníze == [134] => Podle tradičního mainstreamového přístupu jsou banky finančními zprostředkovateli, protože přijímají vklady od domácností a pomocí těchto vkladů poskytují úvěry. Po mnoho desetiletí postkeynesiánci tvrdili, že peníze jsou vytvářeny endogenně, a proto banky nemusí čekat na přijetí vkladů, aby mohly poskytovat půjčky. Podle přístupu endogenních peněz se půjčky vytvářejí ex nihilo, pokud je dlužník bonitní. Banky nejsou pasivní a jejich úvěrová rozhodnutí mohou ovlivnit ekonomickou aktivitu. Od globální finanční krize je názor postkeynesiánů na proces tvorby peněz stále více přijímán v akademické sféře a komunitě centrálních bank. [135] => [136] => Tvorba peněz a podmínky úvěru jsou hnací silou 1. poptávky po úvěrech (kolik si firmy a domácnosti chtějí půjčit) a 2. nabídky úvěrů, která závisí na (a) finanční situaci dlužníků a (b) finanční situaci věřitelů. Úrokové sazby jsou ovlivněny nabídkou úvěrů ale také oligopolní silou bank a politikou centrální banky. [137] => [138] => Hypotéza finanční nestability (FIH) byla vyvinuta v 70. a 80. letech 20. století Hymanem Minskym. Minského FIH lze shrnout frází „stabilita je destabilizující“. Existují dva důvody, proč může být stabilita destabilizující. První z nich souvisí se způsobem, že finanční aktéři tvoří očekávání. V obdobích euforie mohou být firmy i banky přinuceni k účasti na větším počtu dluhových smluv a zvýšit svou finanční křehkost. Minsky zachytil nárůst zadlužení tím, že rozlišil tři finanční režimy: (a) zajišťovací (b) spekulativní a (c) Ponziho. [139] => [140] => == Hospodářská politika == [141] => Podle postkeynesiánské ekonomie tržní ekonomiky nesměřují k plné rovnováze zaměstnanosti a stát musí intervenovat. [142] => {| class="wikitable" [143] => |+ [144] => ! colspan="3" |Komparace liberální ekonomie a postkeynesovské ekonomie [145] => |- [146] => ! [147] => !Liberální ekonomie [148] => !Postkeynesovská ekonomie [149] => |- [150] => |Cíl [151] => |Efektivita (minimální zásahyna trzích) [152] => |Plná zaměstnanost [153] => |- [154] => |Fiskální politika [155] => |Vyrovnané rozpočty („zdravá fiskální politika“) [156] => |Proticyklická fiskální politika k zajištění plné zaměstnanosti [157] => |- [158] => |Monetární politika [159] => |Inflační cílování [160] => |Musí podporovat růst [161] => |- [162] => |Trh práce [163] => |Podporovat „flexibilitu trhu práce“ [164] => Mzda jako čistě nákladový faktor [165] => |Budování institucí a jistota zaměstnání [166] => Mzda také jako zdroj poptávky [167] => |- [168] => |Finanční trh [169] => |Finanční liberalizace [170] => Důvěra v efektivitu finančních trhů [171] => |Regulace (makro-obezřetnostní zásady) [172] => |} [173] => [174] => == Reference == [175] => [176] => [177] => == Externí odkazy == [178] => * {{Commonscat}} [179] => * [http://postkeynesian.net/readinglist/ A structured post-Keynesian reading list] {{En}} [180] => [181] => {{Ekonomické směry}} [182] => {{Makroekonomie}} [183] => {{Autoritní data}} [184] => [185] => {{Portály|Ekonomie}} [186] => [187] => [[Kategorie:Ekonomické teorie]] [] => )
good wiki

Postkeynesiánství

Postkeynesiánství je politicko-ekonomická škola vycházející z myšlenek Johna Maynarda Keynese, Michała Kaleckiho, Joan Robinsonové, Pierro Sraffy, Nicholase Kaldora, Paula Davidsona, Hymana Minskeho a mnoha dalších. Postkeynesiánství patří k hlavním tradicím v rámci heterodoxní (politické) ekonomie společně se „starým“ institucionalismem (Thorsten Veblen, John Kenneth Galbraith, Kenneth Boulding, Geoffrey Hodgson) a netotalitním marxismem (Baran, Sweezy, apod.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'John Maynard Keynes','Michał Kalecki','inflace','kvantitativní teorie peněz','Joan Robinsonová','Pierro Sraffa','Nicholas Kaldor','Paul Davidson','Hyman Minsky','Thorsten Veblen','John Kenneth Galbraith','Kenneth Boulding'

Inflace

Inflace je ekonomický jev související s růstem cen zboží a služeb v čase.