Array ( [0] => 15521345 [id] => 15521345 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Postoj [uri] => Postoj [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{upravit}} [1] => '''Postoj''' je pozitivní či negativní hodnocení a reakce jedince vůči nějakému aspektu světa.{{Citace monografie [2] => | příjmení = [3] => | jméno = [4] => | příjmení2 = [5] => | jméno2 = [6] => | titul = Základy sociální psychologie [7] => | vydání = [8] => | vydavatel = nakladatelství Portál, s. r. o. [9] => | místo = Praha [10] => | rok vydání = [11] => | počet stran = [12] => | kapitola = 5 [13] => | strany = 95 [14] => | isbn = [15] => | jméno1 = Nicky [16] => | počet_stran = 166 [17] => | rok = 2013 [18] => | příjmení1 = Hayesová [19] => }} Postoj lze chápat také jako [[názor]] nebo připravenost k [[Skutek|činu]] ve [[vztah]]u s určitým problémem nebo volbou. Postoje jsou důležitou složkou [[Dorozumívání|komunikace]] a tvoří její přirozenou každodenní součást{{Citace monografie [20] => | příjmení = Výrost [21] => | jméno = Jozef [22] => | příjmení2 = Slaměník [23] => | jméno2 = Ivan [24] => | titul = Sociální psychologie [25] => | vydání = [26] => | vydavatel = Grada Publishing, a. s. [27] => | místo = Praha [28] => | rok vydání = 2008 [29] => | počet stran = 416 [30] => | kapitola = 7 [31] => | strany = 127 [32] => | isbn = [33] => }}, jejich automatická aktivace je označována jako [[Priming (psychologie)|priming]]{{Citace monografie [34] => | příjmení = Nakonečný [35] => | jméno = Milan [36] => | příjmení2 = [37] => | jméno2 = [38] => | titul = Sociální psychologie [39] => | vydání = [40] => | vydavatel = nakladatelství Academia [41] => | místo = Praha [42] => | rok vydání = 2009 [43] => | počet stran = 489 [44] => | strany = 281 [45] => | isbn = [46] => }}. Kromě toho, že jsou zaměřeny na problém či volbu, zahrnují v sobě i určitou míru intenzity, která je tvořena činiteli: [47] => * vnitřními ([[Potřeba|potřeby]], [[charakter]], zájmy) [48] => * vnějšími ([[Malá sociální skupina|malé sociální skupiny]], [[kultura]], [[rodina]]). [49] => Mít k něčemu postoj znamená zaujmout vůči nějakému objektu (věc, událost, idea, bytost) hodnotící stanovisko.{{Citace monografie [50] => | příjmení = Nakonečný [51] => | jméno = Milan [52] => | příjmení2 = [53] => | jméno2 = [54] => | titul = Sociální psychologie [55] => | vydání = [56] => | vydavatel = nakladatelství Academia [57] => | místo = Praha [58] => | rok vydání = 2009 [59] => | počet stran = 498 [60] => | kapitola = 10 [61] => | strany = 240 [62] => | isbn = [63] => }} [64] => [65] => == Historie == [66] => Pojem postoj se objevuje v evropských jazycích začátkem 18. století. Vyskytoval se v malířském [[žargon]]u a byla jím označována poloha těla při jeho výtvarném znázornění. Později se uplatnil i v dramatickém umění v podobě významu. [[Charles Darwin]] jej poté ve své práci Výraz emocí u člověka a zvířat, publikované v roce 1872, dostal do povědomí vědy. A na začátku 20. století se stává ústřední kategorií právě vznikající disciplíny - [[sociální psychologie]].{{Citace monografie [67] => | příjmení = Výrost [68] => | jméno = Jozef [69] => | příjmení2 = Slaměník [70] => | jméno2 = Ivan [71] => | titul = Sociální psychologie [72] => | vydání = [73] => | vydavatel = Grada Publishing, a.s. [74] => | místo = Praha [75] => | rok vydání = 2008 [76] => | počet stran = 416 [77] => | kapitola = 7 [78] => | strany = 127 [79] => | isbn = [80] => }} Do této disciplíny pojem postoje dostali konkrétně [[William I. Thomas]] a [[Florian Znaniecki|F. Znaniecki]] svou rozsáhlou prací o polském [[rolník]]ovi v Evropě a v Americe ([[William I. Thomas #Polský sedlák v Evropě a Americe|Polský sedlák v Evropě a Americe]]). Klasické pojetí postoje však zpřesnil [[Gordon Allport|G. W. Allport]].{{Citace monografie [81] => | příjmení = Nakonečný [82] => | jméno = Milan [83] => | příjmení2 = [84] => | jméno2 = [85] => | titul = Sociální psychologie [86] => | vydání = [87] => | vydavatel = nakladatelství Academia [88] => | místo = Praha [89] => | rok vydání = 2009 [90] => | počet stran = 498 [91] => | kapitola = 10 [92] => | strany = 240 [93] => | isbn = [94] => }} [95] => [96] => == Význam == [97] => Samotný postoj má sklon reagovat na předměty, osoby, [[situace]] a na sebe sama. Postoje jsou součástí [[osobnost]]i, souvisí s chápáním, [[myšlení]]m a cítěním. Postoje jsou hodnotící, indikují [[pocit]]y ve vztahu k určité záležitosti a většinou vycházejí z hodnotové soustavy [[člověk]]a. [98] => [99] => Hlavní funkce postojů je připravenost k [[jednání]] (není třeba se vždy znovu promýšlet, zda vynést smetí do tříděného smetí, pokud člověk má pozitivní postoj k třídění, pak již automaticky odpad třídí bez opětovného [[přemýšlení]]). Hlavní důvod, proč jsou intenzivně zkoumány postoje v [[marketing]]u a aplikovaných sociálních vědách je ten, že podle nich lze ve velké části případů předvídat lidské [[chování]]. [100] => [101] => Postoje nás připravují k činnosti. Způsobují, že se častěji chováme určitým způsobem. [102] => [103] => ==== Hodnocení ==== [104] => Postoje jsou v určitém smyslu produktem hodnocení. Vyjádřené hodnocení označujeme jako mínění a zafixované hodnocení jako přesvědčení.{{Citace monografie [105] => | příjmení = Nakonečný [106] => | jméno = Milan [107] => | příjmení2 = [108] => | jméno2 = [109] => | titul = Sociální psychologie [110] => | vydání = [111] => | vydavatel = nakladatelství Academia [112] => | místo = Praha [113] => | rok vydání = 2009 [114] => | počet stran = 498 [115] => | kapitola = 10 [116] => | strany = 240–241 [117] => | isbn = [118] => }} [119] => [120] => Hodnotící vztahy zaujímáme vůči objektům tak, že jim přiřazujeme určitou hodnotu - např. se nám jeví jako žádoucí a nežádoucí, dobré nebo špatné, užitečné nebo neužitečné, morální nebo nemorální, důležité nebo zbytečné, krásné nebo ošklivé, pravdivé nebo nepravdivé. [121] => [122] => == Získávání postojů == [123] => [[Vědomost]]i, [[dovednost]]i a postoje lidé získávají v průběhu života a to [[vzdělávání]]m a sociálními vlivy jako např. sociální kontakty, zvyšování skupinové soudržnosti. [124] => [125] => == Teorie vývoje postojů == [126] => Podle badatelů získáváme postoje v průběhu běžného sociálního života: částečně z [[Rodina|rodiny]], kde vyrůstáme, a částečně od lidí, s nimiž se stýkáme.{{Citace monografie [127] => | příjmení = [128] => | jméno = [129] => | příjmení2 = [130] => | jméno2 = [131] => | titul = Základy sociální psychologie [132] => | vydání = [133] => | vydavatel = nakladatelství Portál, s. r. o. [134] => | místo = Praha [135] => | rok vydání = [136] => | počet stran = [137] => | kapitola = 5 [138] => | strany = 99 [139] => | isbn = [140] => | jméno1 = Nicky [141] => | počet_stran = 166 [142] => | rok = 2013 [143] => | příjmení1 = Hayesová [144] => }} Tajfel (1978) zastává názor, že sociální identita a sounáležitost se skupinou ovlivňuje námi osvojené postoje. [145] => [146] => Podle Eysencka a Wilsona (1975) jsou však postoje z velké části vrozené díky některým vrozeným osobnostním rysům (např. neuroticismus a stabilita), které pak tvoří základ postojů. [147] => [148] => Petty a Caccioppo (1981) tvrdí, že se náš postoj mění, jak se postupně seznamujeme s objektem. Zde hraje roli deskriptivní přesvědčení, kdy o objektu uvažujeme díky již známým faktům. Naopak deduktivní přesvědčení vznikají, když se s objektem důvěrněji seznamujeme a díky hodnocení těchto deduktivních přesvědčení poté dochází k formulaci našeho postoje.{{Citace monografie [149] => | příjmení = [150] => | jméno = [151] => | příjmení2 = [152] => | jméno2 = [153] => | titul = Základy sociální psychologie [154] => | vydání = [155] => | vydavatel = nakladatelství Portál, s. r. o. [156] => | místo = Praha [157] => | rok vydání = [158] => | počet stran = 166 [159] => | kapitola = 5 [160] => | strany = 100 [161] => | isbn = [162] => | jméno1 = Nicky [163] => | počet_stran = 166 [164] => | rok = 2013 [165] => | příjmení1 = Hayesová [166] => }} [167] => [168] => == Co souvisí s postoji == [169] => [170] => === Hodnoty === [171] => Souvislost s hodnotami je důležitým kritériem k rozpoznání postoje. Hodnoty jsou poměrně stálé osobní předpoklady, které leží v samém základu postojů. Týkají se obecných principů, jako například toho, co je morální nebo sociálně žádoucí. [172] => [173] => Osobní hodnoty nám slouží jako standardy, podle nichž posuzujeme vlastní chování a chování ostatních, jsou tedy s postoji úzce provázány. Přesto však můžeme najít osoby, které zastávají postoje neslučitelné s jejich osobními hodnotami a je důležité si uvědomit, že postoje, které naznačuje chování jednotlivce, nemusejí vždy vyjadřovat jeho osobní názory. [174] => [175] => === Chování === [176] => Některé výzkumy dokázaly souvislost mezi postoji a [[chování]]m. Postoje, které vyjadřujeme [[Verbální komunikace|verbálně]], se mohou značně lišit od postojů, o nichž svědčí naše chování a postoje (což prokázal např. R. T. LaPierre{{Citace monografie [177] => | příjmení = Nakonečný [178] => | jméno = Milan [179] => | příjmení2 = [180] => | jméno2 = [181] => | titul = Sociální psychologie [182] => | vydání = [183] => | vydavatel = nakladatelství Academia [184] => | místo = Praha [185] => | rok vydání = 2009 [186] => | počet stran = 498 [187] => | kapitola = 10 [188] => | strany = 239 [189] => | isbn = [190] => }}), které momentálně vyjadřujeme nemusí být vždy přesným indikátorem našeho budoucího chování. Jiné názory tvrdí, že se lidé chovají v souladu se svými postoji a že se mohou postoje lišit jen svou globálností či konkrétností.{{Citace monografie [191] => | příjmení = [192] => | jméno = [193] => | příjmení2 = [194] => | jméno2 = [195] => | titul = Základy sociální psychologie [196] => | vydání = [197] => | vydavatel = nakladatelství Portál, s. r. o. [198] => | místo = Praha [199] => | rok vydání = [200] => | počet stran = [201] => | kapitola = 5 [202] => | strany = 95–96 [203] => | isbn = [204] => | jméno1 = Nicky [205] => | počet_stran = 166 [206] => | rok = 2013 [207] => | příjmení1 = Hayesová [208] => }} [209] => [210] => === Motivy === [211] => Th. M. Newcomb tvrdí, že zásadním rozdílem mezi postojem a motivem spočívá v tom, že postoj udává způsob jednání, kdežto motiv je příčinou jednání a vyjadřuje jeho psychologický smysl. [212] => [213] => == Druhy postojů == [214] => [215] => === Předsudky === [216] => Předsudky jsou zvláštním druhem postojů a poukazují na něco předem vytvořeného, převzatého. Jsou považovány za falešnou generalizaci, která je dále šířená i přijímaná, obvykle je spojována s negativními a neodůvodněnými postoji a je velmi odolná vůči změnám. Mohou pronikat celým životem individua, pokud mají význam kompenzace méněcennosti. [217] => [218] => Předsudky mohou vystupovat také ve funkci "domnělého alibi", tedy například v případě rasových předsudků, kdy jsou jedné rase připisovány různé negativní vlastnosti, které na tento popud umožňují například okrádání příslušníků této rasy. V předsudcích se také může uplatňovat potřeba prestiže.{{Citace monografie [219] => | příjmení = Nakonečný [220] => | jméno = Milan [221] => | příjmení2 = [222] => | jméno2 = [223] => | titul = Sociální psychologie [224] => | vydání = [225] => | vydavatel = nakladatelství Academia [226] => | místo = Praha [227] => | rok vydání = 2009 [228] => | počet stran = 498 [229] => | strany = 276–279 [230] => | isbn = [231] => }} [232] => [233] => === Pověry === [234] => Pověry je možno chápat jako výrazně iracionální druh postojů. Jsou druhem bludného myšlení a mají kořeny v nevědomí. Za druh pověry mohou být pokládány i pouhé hypotézy, které jsou vydávány za vědeckou teorii.{{Citace monografie [235] => | příjmení = Nakonečný [236] => | jméno = Milan [237] => | příjmení2 = [238] => | jméno2 = [239] => | titul = Sociální psychologie [240] => | vydání = [241] => | vydavatel = nakladatelství Academia [242] => | místo = Praha [243] => | rok vydání = 2009 [244] => | počet stran = 498 [245] => | strany = 279–280 [246] => | isbn = [247] => }} [248] => [249] => === Skryté postoje === [250] => Skryté postoje jsou hodnotící tendence, které mohou ovlivnit hodnocení či chování, aniž by si jejich vliv daná osoba uvědomovala - jsou totiž důsledkem nevědomých zkušeností. Postoje se uplatňují ve dvou rovinách chování, a to zjevným a skrytým způsobem, to je vědomě a nevědomě. Skryté postoje korelují se spontánním chováním, kdy se negativní skryté postoje vůči jiné osobě mohou projevovat například zkracováním komunikace a dalšími slabými příznaky averze. {{Citace monografie [251] => | příjmení = Nakonečný [252] => | jméno = Milan [253] => | příjmení2 = [254] => | jméno2 = [255] => | titul = Sociální psychologie [256] => | vydání = [257] => | vydavatel = nakladatelství Academia [258] => | místo = Praha [259] => | rok vydání = 2009 [260] => | počet stran = 498 [261] => | strany = 280–281 [262] => | isbn = [263] => }} [264] => [265] => Skryté postoje mají silnější vliv na méně kontrolovatelné spontánní chování než na kontrole více závislé na promyšleném chování. [266] => [267] => == Dělení postojů == [268] => Postoje jsou dále děleny dle různých kritérií: [269] => * citové, poznávací [270] => * kladné, záporné [271] => * verbální, neverbální [272] => * skryté, zjevné [273] => * silné, slabé [274] => * soudržné, nesoudržné [275] => * vědomé, nevědomé [276] => * individuální, skupinové [277] => * stálé, proměnlivé [278] => [279] => == Funkce postojů == [280] => Postoje umožňují člověku se adaptovat na prostředí. D. Katz (1960) rozlišil dvě základní funkce postojů: [281] => [282] => * poznávací a [283] => * instrumentální. [284] => [285] => V roce 1998 přibyly další tři funkce postojů: [286] => [287] => * funkce výrazu hodnot - postoji člověk vyjadřuje, že je nositelem jistých [[Hodnoty|hodnot]], [288] => * funkce sociální adjustace - postoje zprostředkovávají vztahy člověka k jiným lidem a [289] => * funkce sebeobranná - postoje umožňují snadněji zvládat konflikty.{{Citace monografie [290] => | příjmení = Výrost [291] => | jméno = Jozef [292] => | příjmení2 = Slaměník [293] => | jméno2 = Ivan [294] => | titul = Sociální psychologie [295] => | vydání = [296] => | vydavatel = Grada Publishing, a.s. [297] => | místo = Praha [298] => | rok vydání = 2008 [299] => | počet stran = 416 [300] => | kapitola = 7 [301] => | strany = 128 [302] => | isbn = [303] => }} [304] => [305] => Smith, Bruner a White (1964) popisují funkce postojů zase takto: [306] => * hodnocení objektů - hodnocení objektů usměrňují naše reakce vůči věcem a událostem v okolí tak, že na ně nemusíme pokaždé hledat znovu vhodný způsob reagování, [307] => * sociální přizpůsobení - názory mohou sloužit jako nástroj sociálního přizpůsobení, jelikož pomáhají utužovat sounáležitost se skupinou a [308] => * externalizace - je spojování nevědomých motivů či vnitřních stavů s něčím, co právě probíhá v bezprostředním okolí. [309] => [310] => Tyto funkce vysvětlují, proč postoje bývají tak odolné vůči změně. Potřeba porozumět lépe světu v nás může také vyvolávat změnu postoje.{{Citace monografie [311] => | příjmení = [312] => | jméno = [313] => | příjmení2 = [314] => | jméno2 = [315] => | titul = Základy sociální psychologie [316] => | vydání = [317] => | vydavatel = nakladatelství Portál, s. r. o. [318] => | místo = Praha [319] => | rok vydání = [320] => | počet stran = [321] => | kapitola = 5 [322] => | strany = 97–98 [323] => | isbn = [324] => | jméno1 = Nicky [325] => | počet_stran = 166 [326] => | rok = 2013 [327] => | příjmení1 = Hayesová [328] => }} [329] => [330] => == Složky postojů == [331] => Všechny postoje jsou relativně trvalé. Obsahují v sobě složku: [332] => * poznávací (kognitivní) – názory a myšlenky osoby o předmětu postoje, obecně označováno jako [[stereotyp]]y, [333] => * citovou (afektivní, emocionální) – cit osoby k předmětu postoje (emoce, emocionální reakce), obecně označováno jako [[Předsudek|předsudky]], [334] => * konativní (behaviorální) – sklon k jednání či chování ve vztahu k předmětu postoje, obecně označováno jako [[diskriminace]]. [335] => [336] => == Dimenze postojů == [337] => Postoje se popisují pomocí tří dimenzí, kdy každá z nich přispívá k celku: [338] => [339] => * kognitivní dimenze se týká názorů a myšlenek, které má osoba o předmětu postoje, [340] => * emocionální dimenze se týká toho, co osoba cítí k předmětu postoje, [341] => * konativní nebo behaviorální dimenze se týká sklonů k chování či jednání ve vztahu k předmětu postoje.{{Citace monografie [342] => | příjmení = [343] => | jméno = [344] => | příjmení2 = [345] => | jméno2 = [346] => | titul = Základy sociální psychologie [347] => | vydání = [348] => | vydavatel = nakladatelství Portál, s. r. o. [349] => | místo = Praha [350] => | rok vydání = [351] => | počet stran = [352] => | kapitola = 5 [353] => | strany = 96 [354] => | isbn = [355] => | jméno1 = Nicky [356] => | počet_stran = 166 [357] => | rok = 2013 [358] => | příjmení1 = Hayesová [359] => }} [360] => [361] => == Faktory postoje == [362] => * Psychologické [363] => [364] => Postoj člověka je určován psychologickými faktory, jako jsou například myšlenky, víra, hodnoty, vnímání atd. To vše dohromady má roli při určování postoje jedince. Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje postoj, je [[symbolický interakcionismus]]. [365] => [366] => * Rodina [367] => [368] => Rodina zastává významnou roli v primární fázi budování postoje jedince. Zpočátku totiž člověk získává a rozvíjí postoje, názory, chování od svých rodičů, sourozenců a starších osob v rodině. [369] => [370] => * Společnost [371] => [372] => Společnost hraje důležitou roli při formování postoje jedince. V nejčastější podobě je to [[kultura]], [[tradice]], [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]], protože tyto faktory nejvíce ovlivňují člověka a učí ho, co je a co není přijatelné. [373] => [374] => * Ekonomika [375] => [376] => Postoj člověka závisí také na ekonomické situaci, jako je plat, úroveň postavení v práci, pracovní prostředí, prostě práce jako taková. [377] => [378] => == Měření postojů == [379] => Měření postojů nebývá jednoduché vzhledem ke skutečnosti, že lidé neradi vyjadřují své skutečné postoje, pokud se domnívají, že s nimi někdo nebude souhlasit. Problémy mohou tkvět i v uspořádání otázek či faktu, že lidé se dívají na svět velmi různě a mohou tak stejnými slovy popisovat zcela jiné skutečnosti a myšlenky.{{Citace monografie [380] => | příjmení = [381] => | jméno = [382] => | příjmení2 = [383] => | jméno2 = [384] => | titul = Základy sociální psychologie [385] => | vydání = [386] => | vydavatel = nakladatelství Portál, s. r. o. [387] => | místo = Praha [388] => | rok vydání = [389] => | počet stran = [390] => | kapitola = 5 [391] => | strany = 112 [392] => | isbn = [393] => | jméno1 = Nicky [394] => | počet_stran = 166 [395] => | rok = 2013 [396] => | příjmení1 = Hayesová [397] => }} [398] => [399] => Postoje lze měřit [[kvantita]]tivně, tak že se utvoří [[škála|škály]], analyzuje se obsah podle vztahu k hierarchii hodnot, použije se sémantický diferenciál, sociometrie nebo [[Bogardusova škála sociální distance|Bogardova škálu sociální vzdálenosti]]. [400] => [401] => === Likertova škála === [402] => Jedna z nejspolehlivějších technik, Likertova škála, se skládá z výroků s pětibodovou škálou sahající od "zcela nesouhlasím" přes "nevím" až po "zcela nesouhlasím". [403] => [404] => === Sémantický diferenciál === [405] => Sémantický diferenciál pro zjišťování reakcí respondenta používá pro hodnocení sedmibodovou škálu, např. dobrý - špatný, hezký - ošklivý, silný - slabý, čistý - špinavý.{{Citace monografie [406] => | příjmení = Hayesová [407] => | jméno = Nicky [408] => | příjmení2 = [409] => | jméno2 = [410] => | titul = Základy sociální psychologie [411] => | vydání = [412] => | vydavatel = nakladatelství Portál, s. r. o. [413] => | místo = Praha [414] => | rok vydání = 2013 [415] => | počet stran = 166 [416] => | kapitola = 5 [417] => | strany = 112–113 [418] => | isbn = [419] => }} [420] => [421] => == Odůvodněné jednání == [422] => Chováme se předvídatelně a rozumně, bereme v úvahu [[informace]], které jsou nám dostupné a důsledky našeho jednání. Výsledky vyjadřujeme když hovoříme o svých úmyslech, ale někdy už ne, máme-li popsat naše postoje. Úmysly se formulují na základě dvou zdrojů, kterými jsou postoje [[člověk]]a a jeho vnímání sociálních [[fakt]]ů. Abychom jednali ve shodě se svými vyjádřenými postoji, tyto dva [[faktor]]y se musí spojit. [423] => [424] => == Změna postoje == [425] => Postoje jako produkty učení se mohou za určitých podmínek měnit, neboť jsou naučené, tedy něčím podmíněné. Významné postoje jsou stabilizované a za normálních podmínek se nemění, ke změně dochází vlivem výrazné korektivní zkušenosti (například psychický otřes, životní krize).{{Citace monografie [426] => | příjmení = Nakonečný [427] => | jméno = Milan [428] => | příjmení2 = [429] => | jméno2 = [430] => | titul = Sociální psychologie [431] => | vydání = [432] => | vydavatel = nakladatelství Academia [433] => | místo = Praha [434] => | rok vydání = 2009 [435] => | počet stran = 489 [436] => | strany = 267 [437] => | isbn = [438] => }} [439] => [440] => K tomu, abychom změnili postoj, se nás obvykle někdo snaží přesvědčit - tzn. poskytuje nám informace, které mají k této změně dopomoci. Toto přesvědčování může být '''verbální''' nebo '''implicitní''' (tento druhý způsob je využíván hlavně v reklamě - je všude kolem nás, takže si ani neuvědomujeme, že jsme neustále k něčemu přesvědčováni). [441] => [442] => Změna postoje závisí na: [443] => * důvěryhodnosti a atraktivitě zdroje informace, [444] => Pro rozhodnutí změnit postoj je důležitá [[kredibilita]] zdroje - tzn. jak je osoba (nebo časopis, kniha…), která informace poskytuje, důvěryhodná, zda je to expert v oblasti, o níž hovoří, a také to, jak publiku připadá atraktivní. Po čase ale člověk zapomene, odkud daná informace pochází, a bude ji považovat za důvěryhodnou, i když ve skutečnosti tomu tak třeba není. [445] => * stylu, struktuře a obsahu informace, [446] => To, jaké informace budeme někomu sdělovat, záleží hlavně na tom, komu jsou určeny. Je možné si vybrat ze dvou cest: z centrální a periferní. '''Centrální''' cesta zpracovává fakta - je tedy náročnější, protože přesvědčovaný člověk si dané informace a argumenty musí promyslet, ovšem pokud už postoj změní, tato změna je dlouhodobá. Naopak '''periferní''' cesta jde přes [[emoce]] - je tedy mnohem jednodušší, lidé takto informace zpracovávají častěji, ale pokud svůj postoj změní, obvykle je tato změna pouze krátkodobého charakteru. [447] => [448] => Záleží také na složitosti informace - pokud je jednoduchá, k jejímu pochopení postačí [[audio]] nebo [[video]], ale pokud je složitější, nejlepší je psaná forma, protože člověk má možnost se k nejasným částem vrátit a znovu se nad nimi zamyslet. [449] => * adresátovi informace. [450] => Je velice důležité znát ty, k nimž se má dané sdělení dostat - na publiku závisí, jakým způsobem jim budeme informace sdělovat: lidé vzdělaní budou k přesvědčení vyžadovat fakta a ideálně oboustrannou [[argumentace|argumentaci]] (tzn. uvést argumenty pro i proti) - půjdou tedy centrální cestou, naopak lidé nevzdělaní se spíše nechají přesvědčit něčím, co bude útočit na jejich city. To, zda sdělení publikum vůbec zaznamená a bude ho sledovat, potom závisí na tom, jak moc se ho dané téma týká. [451] => [452] => Změnit postoj znamená změnit naše chování a je to i naopak, jestliže se naše chování změní, změní se i naše postoje. [453] => [454] => Tlak na změnu postoje se člověk však brání, protože postoj jako takový má důležitou funkci - přispívá k psychické integraci jedince. Změnu extrémních postojů v jejich protiklad nazýváme konverze. Pravděpodobnější bývá jen změna intenzity postoje (zeslabení nebo zesílení), ať už ve směru pozitivním nebo negativním. [455] => [456] => == Reference == [457] => [458] => [459] => == Literatura == [460] => * Hayesová, Nicky: Základy sociální psychologie [461] => * Hartl, P., Hartlová, H.: Psychologický slovník [462] => * Výrost, J, Slaměník, I.: Sociální psychologie [463] => * Nakonečný, Michal: Sociální psychologie [464] => [465] => == Externí odkazy == [466] => * {{Wikicitáty|téma=Postoj}} [467] => * {{Wikislovník|heslo=postoj}} [468] => [469] => {{Autoritní data}} [470] => {{Portály|Psychologie|Sociologie}} [471] => [472] => [[Kategorie:Sociální psychologie]] [473] => [[Kategorie:Psychické vlastnosti]] [] => )
good wiki

Postoj

Postoj je pozitivní či negativní hodnocení a reakce jedince vůči nějakému aspektu světa. Postoj lze chápat také jako názor nebo připravenost k činu ve vztahu s určitým problémem nebo volbou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'chování','kultura','člověk','jednání','Gordon Allport','Předsudek','Charles Darwin','sociální psychologie','William I. Thomas','Florian Znaniecki','žargon','rolník'

Chování

Člověk

Jednání

Kultura

Předsudek

Žargon