Array ( [0] => 14764766 [id] => 14764766 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Posvícení [uri] => Posvícení [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Posvícení je tradiční český svátek, který slaví obce, vesnice a města na počest svého patrona. Tato oslava se často koná na neděli po svátku daného patrona a je spojena s různými tradičními zvyky a obřady. Na posvícení se lidé oblékají do tradičních krojů a společně se schází na náměstí nebo u kostela, kde se koná mše a poté následuje slavnostní průvod. Průvod tvoří lidé v krojích, kapela, děti s květinami a obrazem světce a často také různé figurky a symboly spojené s daným svatým. Po průvodu následuje bohatý kulturní program, který zahrnuje tradiční tance, hudbu, hry a soutěže. Lidé si také mohou vychutnat tradiční pokrmy a pití, jako jsou řízky, klobásy, pivo a víno. Posvícení je také časem setkání rodin a přátel, kdy se navzájem zvou na svatbách, poutích a dalších společenských akcích. Oslavy trvají celý den a často pokračují až do pozdních nočních hodin. Posvícení je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších tradičních svátků v České republice a jeho tradice se udržují a slaví dodnes. [oai] => Posvícení je tradiční český svátek, který slaví obce, vesnice a města na počest svého patrona. Tato oslava se často koná na neděli po svátku daného patrona a je spojena s různými tradičními zvyky a obřady. Na posvícení se lidé oblékají do tradičních krojů a společně se schází na náměstí nebo u kostela, kde se koná mše a poté následuje slavnostní průvod. Průvod tvoří lidé v krojích, kapela, děti s květinami a obrazem světce a často také různé figurky a symboly spojené s daným svatým. Po průvodu následuje bohatý kulturní program, který zahrnuje tradiční tance, hudbu, hry a soutěže. Lidé si také mohou vychutnat tradiční pokrmy a pití, jako jsou řízky, klobásy, pivo a víno. Posvícení je také časem setkání rodin a přátel, kdy se navzájem zvou na svatbách, poutích a dalších společenských akcích. Oslavy trvají celý den a často pokračují až do pozdních nočních hodin. Posvícení je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších tradičních svátků v České republice a jeho tradice se udržují a slaví dodnes. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Hody Bohuslavice 7.11.2009.jpg|náhled|2. ročník obnovených hodů v [[Dolňácko|dolňácké]] obci [[Bohuslavice u Kyjova]] (listopad [[2009]]) – průvod obcí vede stárek v [[kroj]]i, který má na sobě jako jediný žluté kalhoty z [[Jelenice (kůže)|jelenice]]]] [1] => {{Různé významy|tento=výroční slavnosti posvěcení kostela|druhý=vlastním posvícení neboli posvěcení|stránka=Svěcení}} [2] => '''Posvícení''' (na Moravě '''hody''', ve Slezsku '''krmáš '''s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě '''kiritog''', a to z něm. ''Kirtag'', co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně ''kiritóg'') je vzpomínková slavnost na [[Svěcení#Svěcení kostela|posvěcení kostela]]. Naproti tomu '''odpust '''(např. na [[Hlučínsko|Hlučínsku]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.kravare.cz/turista/kravarsky-odpust/ |datum přístupu=2011-09-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110907002036/http://www.kravare.cz/turista/kravarsky-odpust |datum archivace=2011-09-07 |nedostupné=ano }}) znamená svátek patrona kostela, [[Pouť#Výroční poutě|výroční pouť]]. [3] => [4] => == Další informace == [5] => Výraz „posvícení“ znamená totéž co „posvěcení“.Václav Machek: Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Academia 1971, 3. vyd. Dostavba kostela byla pro obec mimořádná událost, protože jeho stavbě obyvatelé obvykle věnovali mnoho práce a dle možností i peněz. [[Církev]] sama kostely zpravidla nestavěla, ale po dokončení kostel převzala a starala se (a stará) o jeho provoz i údržbu, včetně přípravy a přidělování duchovních jednotlivým [[farnost]]em pro službu církvi a Bohu. Výroční slavnost posvěcení kostela se také často označuje jako '''[[výroční pouť]]''' či prostě [[pouť]] – tento název se přenesl i na zábavu, která takovou oslavu doprovázela, a rozšířil se i na zábavní parky, které ztratily či nikdy neměly náboženskou souvislost. [6] => [7] => Po dokončení stavby nemohl být kostel hned použit pro [[Bohoslužba|bohoslužby]]. Nejprve se musel slavnostním způsobem vyjmout ze světské sféry a posvěcením jej slavnostně vyčlenit pro služby [[Bůh|Bohu]]. Den předem se vše připraví, zvenku kolem kostela se postaví dva nebo tři polní [[oltář]]e. Ráno se začne s modlitbou u jednoho z nich. Světící [[biskup]] 3× obejde kostel za zpěvů a modliteb, zdi kropí svěcenou vodou. Kostel je uzamčen a uvnitř je kněz. Pokaždé, když jde biskup s průvodem kolem těchto dveří, zaklepe na ně berlou, pronáší říkání a kněz uvnitř mu odpovídá. Potřetí na ně zaklepe berlou, udělá znamení kříže a dveře se otevřou. Pak uvnitř světí svěcenou vodou oltář. Po vysvěcení oltáře biskup s průvodem vyjde ven, převezme schránku s ostatky vybraného [[Svatý|světce]] – patrona kostela, znovu s nimi obejde kostel a uloží je do oltáře. Následuje vysvěcení soch a obrazů a slavnostní první mše svatá. [8] => [9] => {{Podrobně|Svěcení}} [10] => [11] => Posvícení se původně slavilo ve výroční den posvěcení kostela, které je označováno termínem ''dedicatio''. Výročí posvěcení chrámu bývala vždy velmi slavnostně připomínána. Jejich průběh byl podobný jako průběh oslavy svátku patrona chrámu (svatého, kterému je kostel zasvěcenhttp://iencyklopedie.cz/patrocinium/), [[Patrocinium|patrocinia]]. V průběhu let se tyto zvyky ustálily a někde dokonce splývají pojmy pouť a posvícení. U některých kostelů, zejména farních, se slavilo v jinou dobu dedicatio a v jinou patrocinium. [12] => [13] => Obvyklými atributy posvícení jsou posvícenské [[koláč]]e, místní speciality ([[hnětynka]]), taneční zábavy a průvody s maskami. Místy, především na Moravě, se při posvícení či hodech staví [[máje]], kolem níž poté chasa tančí, jinde se naopak máje staví na jaře (v máji) a při hodech ji chasa kácí. Bývá zvykem, že stárci máji hlídají, neboť se ji chasa ze sousední obce pokouší ukrást, podříznout nebo ukrást její věnec. Pokud se to sousedům povede, je to pro okradenou vesnici velká ostuda. Při hlídání máje dochází i ke rvačkám (zejména ve spojení s konzumací alkoholu). [14] => [15] => V některých regionech při této slavnosti figurují i zvířata jako beran, houser, kačer nebo kohout, která se, často různě ozdobená, nosí nebo vodí v průvodu po vesnici, avšak dříve bývala nezřídka i zabita (''stínání kohouta'' nebo ''berana'', tlučení kačera nebo housera cepem). Patrně to byl přežitek krvavých obětí z pohanského období. Dnes už je takovéto zabíjení zakázáno, ale někde chasa dosud při hodech vyzdobeného berana vodí po vesnici (Slovácko) nebo „soudí“ (Horácko, hlavně kolem [[Bystřice nad Pernštejnem]]). Souzení berana je jakýmsi lidovým divadlem, při němž se čtou beranovy "hříchy" a soudce za ně berana odsoudí ke stětí hlavy. Pak ale beran buďto dostane pardon nebo se stíná jeho atrapa. Dříve kolem uvázaného berana tancovala chasa za zvuků hudby, stráci se šavlemi, až ho jeden z nich setnul. Bývalo při tom pokládáno za velkou potupu, pokud stárek nesťal berana prvním sekem. [16] => Na Slovácku se místy ([[Skoronice]]) udrželo ''kradení káčera'', který je ozdobený pentlemi a květinami a usazený v koši, představuje vlastně symbol hodů. jeho ukradení chasou ze sousední vesnice je podobnou pohanou jako ukradení nebo pokácení máje. [17] => [18] => Traduje se, že první posvícení slavil při [[vysvěcení|svěcení]] [[Jeruzalémský chrám|chrámu]] v [[Jeruzalém]]ě král [[Šalomoun]]. Vzhledem k nejednotnosti oslav posvícení a tudíž nepracovních dnů v rámci císařství nařídil císař [[Josef II.]] roku [[1786]] po celé zemi slavit posvícení třetí říjnovou neděli po svátku [[svatý Havel|svatého Havla]]; odtud se odvozuje také často používaný termín Havelské posvícení, nebo také císařské posvícení nebo hody. V některých vsích pak si poddaní slavili oboje hody – svoje původní a ještě císařské. [19] => [20] => V nové době v obcích, kde není známé datum posvěcení kostela, se drží dále tzv. císařského posvícení, jinak přešli k oslavám na den známého data. V roce 1918, při vzniku naší republiky, silně ožila tradice svatováclavská, proto v některých vsích si zavedli hody svatováclavské. A je zajímavé, že se tak stalo i v několika německých vsích v sudetském území. V dnešní době se však stále více stává, že se vesničané sami mezi sebou dohodnou, kdy si posvícení udělají, a tak ho mohou mít každý rok v jiném datu. [21] => [22] => Na Moravě, například na [[Slovácko|Slovácku]], se posvícení říká '''hody''' a celý svátek organizuje tzv. ''stárek'' a ''stárka'', tj. zvolený mládenec a dívka (od „starší (tovaryš)“). Na [[Horácko|Horácku]] nebo [[Brněnsko|Brněnsku]] se používají názvy ''stárek'', ''stárková'', místy k nim přistupují i ''mládek'' a ''mládková''. Někde vystupuje při hodech jen jeden stárek a stárka, jinde je párů stárků více.[[SSJČ]], [[PSJČ]]: hesla "stárek", "mládek" [23] => [24] => == Reference == [25] => [26] => [27] => == Literatura == [28] => * ''Upomínka na zasvěcení kostela sv. Jakuba v Jindřichově Hradci dne 10. června 1860.'' Autor neuveden. Tisk a sklad u J. Landfrasa a syna, 1860. [29] => [30] => == Související články == [31] => * [[Stárek (hody)]] [32] => * [[Pouť]] [33] => [34] => == Externí odkazy == [35] => * {{Otto|heslo=Posvícení}} [36] => * {{commonscat}} [37] => * {{Citace elektronické monografie [38] => | titul = Posvícení a hody [39] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10519120758-nase-tradice/212562260400026/ [40] => | vydavatel = Česká televize [41] => | datum_vydání = 2014 [42] => | datum_přístupu = 2024-02-11 [43] => }} Dokument z cyklu České televize ''Naše tradice'' [44] => [45] => {{Autoritní data}} [46] => {{Portály|Kultura}} [47] => [48] => [[Kategorie:České lidové svátky]] [] => )
good wiki

Posvícení

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Hody Bohuslavice 7.11.2009.jpg','Svěcení#Svěcení kostela','Pouť','Brněnsko','Slovácko','1786','Šalomoun','Jeruzalémský chrám','Skoronice','máje','Hlučínsko','Pouť#Výroční poutě'

1786

Brněnsko

Hlučínsko

Máje

Pouť

Šalomoun

Skoronice

Skoronice jsou obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji.

Slovácko