Array ( [0] => 15487916 [id] => 15487916 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Potštejn [uri] => Potštejn [3] => Potštejn from air K2-8.jpg [img] => Potštejn from air K2-8.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Potštejn [3] => | status = obec [4] => | NUTS3 = CZ052 [5] => | kraj = [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]] [6] => | okres = Rychnov nad Kněžnou [7] => | obec s rozšířenou působností = [[Rychnov nad Kněžnou]] [8] => | pověřená obec = [[Vamberk]] [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | katastrální území = Potštejn [11] => | PSČ = 517 43 [12] => | počet ZSJ = 2 [13] => | počet částí obce = 2 [14] => | počet katastrálních území = 1 [15] => | adresa = Lázeňská 93
517 43 Potštejn [16] => | web = http://www.potstejn.cz [17] => | úřední web = [18] => | e-mail = ou.potstejn@tiscali.cz [19] => | starosta = Petr Dostál [20] => | starosta aktuální k = 2023 [21] => }} [22] => '''Potštejn''' (něm. ''Pottenstein'') je [[obec]] v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]] v [[okres Rychnov nad Kněžnou|okrese Rychnov nad Kněžnou]] nacházející se přibližně zhruba 4,5 km jihovýchodně od města [[Vamberk]]a a 10 kilometrů jihovýchodně od [[Rychnov nad Kněžnou|Rychnova nad Kněžnou]]. Obec leží v údolí řeky [[Divoká Orlice]] pod vrchem, na kterém se nachází stejnojmenný [[Potštejn (hrad)|hrad]] Potštejn. Na druhé straně údolí je v lese zachována [[Velešov (hrad)|zřícenina hradu Velešov]]. Nadmořská výška protékající řeky je 310 metrů nad mořem, proti tomu vrchol s hradem dosahuje do nadmořské výšky 443 metrů. [23] => [24] => První písemná zmínka o obci pochází z poloviny 14. století. Sídlo vznikající v podhradí získalo svůj název od již dříve existujícího hradu. Od konce 19. století až do roku 1924 byl pro obec užíván název ''Potštýn nad Orlicí''. V tomtéž období byl Potštejn vyhledávaným letoviskem. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Počet obyvatel má vzestupnou tendenci, v roce 2001 žilo v obci trvale 904 obyvatelhttps://www.czso.cz/staticke/sldb/sldb2001.nsf/obce/576671_opendocument a na konci roku 2011 920 obyvatelhttps://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=DEM03&z=T&f=TABULKA&skupId=526&katalog=30845&pvo=DEM03&pvokc=101&pvoch=40592&c=v3~2__RP2011MP12DP31. [25] => [26] => Vyjma hradu nad obcí se v jejím středu nachází [[Potštejn (zámek)|zámek]], kostel svatého Vavřince i bývalé říční lázně. V katastru obce se nachází také [[Modlivý důl (přírodní rezervace)|přírodní rezervace Modlivý důl]], která chrání původní smíšený les nad údolím řeky. [27] => [28] => Potštejnem prochází od severu k jihu [[silnice I/14]]. Na východním okraji Potštejna stojí stejnojmenná železniční stanice, kterou prochází neelektrifikovaná [[Železniční trať Týniště nad Orlicí – Letohrad|železniční trať číslo 021]] z [[Týniště nad Orlicí]] do [[Letohrad]]u kategorie C3. V období platnosti jízdního řádu 2019/2020 zastavoval ve stanici vyjma osobních a spěšných vlaků i jeden pár přímých rychlíků [[Hradečan (vlak)|Hradečan]] z Prahy do Letohradu a zpět. [29] => [30] => V roce 2020 v obci fungoval pivovar, několik ubytovacích i stravovacích zařízení, prodejna smíšeného zboží nabízející rovněž poštovní služby, zdravotní středisko i základní a mateřská škola. V obci se dále nachází i evangelický kostel, dětský domov či sběrný dvůr. Nedaleko proti proudu řeky Divoké Orlice se nalézá tábořiště Vochtánka. [31] => [32] => == Poloha a přírodní poměry == [33] => Obec se rozkládá na obou březích [[Divoká Orlice|Divoké Orlice]] na úpatí vrchu Kapraď (529 m n. m.) a hradního kopce. Sousedí s katastry obcí [[Záměl]], [[Merklovice|Vamberk-Merklovice]], [[Litice nad Orlicí]], [[Sopotnice]], [[Polom (okres Rychnov nad Kněžnou)|Polom]], [[Proruby]], [[Lhoty u Potštejna|Velká Lhota]], [[Chleny]] a [[Doudleby nad Orlicí]]. Z geologického hlediska leží v tzv. potštejnské antiklinále, jejíž jádro tvoří tmavý [[granodiorit]], těžený ve stěnovém etážovém [[lom]]u Černá skála ve východní části katastru obce. Mezi hradním kopcem a Kapradí se [[Říční koryto|koryto řeky]] Divoké Orlice zahlubuje až do krystalických hornin skalního podkladu. Prudké svahy, které řeka vytváří, jsou pokryty rozsáhlými souvislými smíšenými a listnatými porosty, původní dřevinná skladba lesů Středního Poorličí je dochována v rezervaci [[Modlivý důl (přírodní rezervace)|Modlivý důl]]. [34] => [35] => == Historie == [36] => Jméno získala obec podle [[Potštejn (hrad)|stejnojmenného hradu]], nazvaného podle svého zakladatele Půty z rodu Drslaviců: Půtův kámen, Puttenstein, zkomoleně Potštejn. Hrad byl založen na sklonku 13. století, nejstarší zmínka o podhradí pochází z 50. let 14. století. [37] => [38] => Jedním z nejznámějších majitelů hradu byl Mikuláš z Potštejna, v obecném povědomí známý jako loupeživý rytíř. Patřil k nejhouževnatějším odpůrcům [[Lucemburkové|Lucemburků]] v Čechách. Z tohoto důvodu moravský markrabě [[Karel IV.|Karel]] v roce 1339 hrad oblehl a po devítitýdenním obléhání jej dobyl. Mikuláš přitom našel v sutinách hradu smrt. Hrad byl záměrně pobořen, ale již mezi lety 1355–1358 jej Karel IV. nechal opět vystavět. Ve druhé polovině 15. století vlastnil hrad i panství Potštejn český král [[Jiří z Poděbrad]] a jeho synové. Panství však bylo často zastavováno, mezi jinými také bývalému husitskému hejtmanovi Bedřichovi ze Strážnice, který zde zemřel. [39] => [40] => V roce 1497 získal celé rozlehlé potštejnské panství [[Vilém II. z Pernštejna]]. Na počátku 16. století byl hrad přestavěn a přeměněn v reprezentativní šlechtické sídlo. V roce 1556 však byli donuceni [[Pernštejnové]] vzhledem k tíživé ekonomické situaci potštejnské panství prodat, jeho novým majitelem se stal rýnský falckrabě Arnošt. Ten po dvou letech rozlehlé panství rozdělil na několik částí a postupně odprodal různým šlechtickým rodům. Samotný Potštejn v roce 1558 koupil Václav Hrzán z Harasova a na Jenšteině. [[Hrzánové z Harasova]] vlastnili panství Potštejn, které kromě hradu, městečka Potštejna a města [[Kostelec nad Orlicí]] tvořilo dalších 18 vesnic nebo jejích částí, do roku 1629, kdy jej jako silně zadlužené odkoupil Kašpar z Grambu. [41] => [42] => [[Soubor:Wüste Burg und Staedtchen Pottenstein, Kggraetzer Kreises gemahlt von J. Venuto 1792.jpg|náhled|vlevo|Hrad a městys Potštejn, kresba [[Jan Antonín Venuto|Johanna Venuta]] z roku 1792]] [43] => [44] => V době 17. století přestal hrad sloužit jako sídlo vrchnosti a pustl. V roce 1746 získal potštejnské panství, zmenešené již v době třicetileté války o město Kostelec nad Orlicí a několik dalších vsí, slezský emigrant [[Harbuval-Chamaré#Příchod do Čech|Jan Ludvík Harbuval Chamaré]]. Za něho se městečko Potštejn dočkalo nového rozkvětu. Byla zde zřízena tkalcovna, bělírna plátna a [[manufaktura]] na zpracovávání [[hedvábí]]. Mezi lety 1749–1755 byl v obci vystavěn [[Potštejn (zámek)|zámek]] čtvercového půdorysu, který se později stal majetkem Dobřenských z Dobřenic. [45] => [46] => V druhé polovině 19. století došlo k dalšímu rozvoji obce, který urychlilo zřízení železničního spojení prostřednictvím [[Rakouská severozápadní dráha|Severozápadní dráhy]] v roce 1873. Poslední čtvrtstoletí jsou již ve znamení intenzivního veřejného a spolkového života a také proměny obce v populární letovisko. V roce 1881 zde byl zřízen Okrašlovací spolek, který z vlastních prostředků na cestě od mostu k jezu vysázel lipové stromořadí. Dnes tato promenáda patří vedle hradu k hlavním dominantám Potštejna. Nastávající kosmopolitní charakter dříve spíše nenápadné obce podtrhlo také zřízení prvního sboru [[Jednota bratrská|obnovené Jednoty bratrské]] v roce 1870 a příchod jejího prvního duchovního správce z hornolužického [[Herrnhut|Ochranova]]. V následujících letech odtud vyvíjel intenzivní misijní činnost v celém Podorlicku a na podporu chudších obyvatel zorganizoval v Potštejně domácí výrobu knoflíků pro firmu Wees & Weiss v nizozemském [[Zeist]]u. [47] => [48] => == Letovisko == [49] => [[Soubor:Potštejn - Pod Lipami 1.JPG|náhled|Promenáda Pod lipami]] [50] => Na konci 19. století se stal Potštejn oblíbeným letoviskem, v němž trávila letní měsíce řada osobností společenského života. Byli mezi nimi vědci, spisovatelé, hudebníci i politici. Popularitě místa napomohla jeho poloha, příhodné klimatické poměry a dobré dopravní spojení. Hlavním propagátorem Potštejna se stal [[Jan Urban Jarník]], dlouholetý předseda zdejšího Okrašlovacího spolku, který vydatně podporoval i rostoucí zájem o Potštejn. Zřídil zde říční lázně s čítárnou a kulečníkem, dva tenisové kurty, krytý kuželník a na promenádě „Pod lipami“ vystavěl jubilejní pavilon. Od roku 1887 spolek pravidelně uveřejňoval seznam letních hostů, kterým se snažil prostředkovat ubytování v soukromých bytech. Řada osobností si zde do konce století vystavěla vily, které doposud výrazně ovlivňují vzhled některých částí obce. Kulturní program hostům zajišťovaly pravidelné koncerty a divadelní představení. Z dlouhé řady jmen potštejnských hostů lze zmínit [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigua Masaryka]], pedagoga a filozofa [[Gustav Adolf Lindner|Gustava Adolfa Lindnera]], historiky [[Josef Kalousek|Josefa Kalouska]], [[Václav Vladivoj Tomek|Václava V. Tomka]], [[Antonín Rezek|Antonína Rezka]], [[Josef Emler|Josefa Emlera]] a [[Karel Tieftrunk|Karla Tieftrunka]] a estetika [[Otakar Hostinský|Otakara Hostinského]]. Do Potštejna nacházeli cestu i profesoři vídeňské a varšavské univerzity. Letovisko si oblíbili také spisovatelé [[Josef Václav Sládek]] a [[Jaroslav Vrchlický]], hudební skladatel [[Karel Bendl]] a malíři [[Karel Liebscher|Karel]] a [[Adolf Liebscher|Adolf]] Liebscherové. V období [[první republika|první republiky]] zájem o Potštejn sice oslábl, ale obec si nadále zachovávala charakter letoviska. [51] => [52] => == Současnost == [53] => [[Soubor:Potštejn - Jarníkův dům.JPG|náhled|vlevo|Dům prof. Jana Urbana Jarníka]] [54] => Současný vzhled části obce stále ovlivňuje jeho někdejší význam letoviska. Vedle dochovaných vil z konce 19. století lze spatřit i stavby [[Roubená stavba|roubených]] domů [[Lidová architektura|lidového charakteru]]. V době nedávné se dočkala úprav a zpřístupnění také některá zákoutí, spojená s pobyty letních hostů, např. skalní stěna ''Bendlovka'' v západním svahu hradního kopce, oblíbené místo skladatele Karla Bendla. V obci se zejména v posledních letech čile rozvíjí spolkový život. V roce 2009 byla obnovena ''Ochotnicko-čtenářská beseda Orlice'', v září 2010 byl založen ''Okrašlovací spolek v Potštejně'', který svými aktivitami navazuje na činnost svého předchůdce z let 1882–1950. V roce 2013 se v prostorách hradu konal první ročník [[Divadelní festival|festivalu]] Divadelní Potštejn. [55] => [56] => V obci nechybí základní občanská vybavenost (pošta, zdravotnické zařízení, škola), od roku 2007 vzrůstá počet stálých obyvatel. Výrobu lokálního charakteru zastupuje několik firem. Na konci roku 2013 začala rekonstrukce někdejšího [[vrchnost]]enského pivovaru, který od léta 2014 opět slouží svému původnímu účelu. Díky své poloze, přírodním krásám blízkého okolí a dochovaným kulturním památkám obec nadále těží z turistického ruchu, zejména v letním období. [57] => [58] => V Potštejně a jeho bezprostředním okolí jsou tři okruhy [[Naučná stezka|naučných stezek]]: [59] => * Žlutá trasa stoupá z obce kolem místa bývalé lanovky [[Jan Antonín Harbuval Chamaré|hraběte Harbuvala-Chamaré]] na [[Velešov (hrad)|hrad Velešov]], dále pokračuje na vrcholovou partii Kapradě s panoramatickým výhledem do kraje Podorlicka a východního Hradecka a po strmém klesání Modlivým dolem se podle [[Říční koryto|koryta řeky]] Divoké Orlice navrací zpět do Potštejna. [60] => * Červená trasa vede nejstarší částí obce na hradní kopec a její zastavení jsou zaměřena na historii hradu a jeho [[středověk]]ý [[Opevnění|fortifikační]] systém. [61] => * Nejkratší zelená trasa, tzv. ''lesácká stezka'', vychází z parkoviště nad [[Serpentina|serpentinou]] u Záměle a vede na bývalý hrad Velešov. Některá její zastavení jsou věnována lokální přírodě. [62] => [63] => [[Soubor:Potštejnský zámek.jpg|náhled|Zámek]] [64] => [65] => Se vzdálenějšími turistickými lokalitami spojují Potštejn čtyři trasy: [66] => * Červená dálková turistická cesta [[Jiří Stanislav Guth-Jarkovský|J. S. Gutha-Jarkovského]] západním směrem s [[Rozhledna Vrbice|rozhlednou ve Vrbici]] a městem [[Kostelec nad Orlicí]], východním směrem s hrady [[Litice (hrad)|Litice nad Orlicí]] a [[Žampach (hrad)|Žampach]]; a městy [[Letohrad]] a [[Ústí nad Orlicí]]. [67] => * Červená trasa, začínající na turistickém [[rozcestí]] před zámkem a vedoucí po zalesněném kopci [[Chlum (Podorlická pahorkatina)|Chlum]], s turistickou chatou Na vyhlídce u [[Vamberk]]a a dřevěným krytým mostem u [[Peklo (Vamberk)|Pekla nad Zdobnicí]]. Trasa dále pokračuje přes [[Jahodov]] a [[Javornice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Javornici]] k turistické chatě Kovárna u [[Rampuše]]. [68] => * Žlutá trasa spojuje Potštejn západním směrem se zámkem v [[Doudleby nad Orlicí (zámek)|Doudlebech nad Orlicí]], východním směrem přes Kapraď, [[Sopotnice|Sopotnici]] a [[Česká Rybná|Českou Rybnou]] a navazující modrou trasou v místě Popluží s městem [[Žamberk]]. [69] => * Zelená trasa, začínající u stanice Českých drah a vedoucí okrajem Modlivého dolu, s barokním loveckým zámečkem v Hájku a [[Brandýs nad Orlicí|Brandýsem nad Orlicí]]. [70] => [71] => == Pamětihodnosti == [72] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Potštejně}} [73] => [[Soubor:Potštejn from air K2-6.jpg|náhled|Letecký pohled na hrad Potštejn s částí obce]] [74] => [[Soubor:Potštejn - kostel.JPG|náhled|Kostel sv. Vavřince]] [75] => [[Soubor:Potštejn - Městečko.JPG|náhled|Část obce zvaná Městečko]] [76] => [[Soubor:Kostel JB Potstejn 02.jpg|náhled|Kostel obnovené Jednoty bratrské]] [77] => * [[Potštejn (hrad)|Hrad Potštejn]] [78] => * [[Potštejn (zámek)|Zámek Potštejn]] [79] => * [[Velešov (hrad)|Hrad Velešov]] [80] => * [[Kostel svatého Vavřince (Potštejn)|Kostel sv. Vavřince]] [81] => * [[Kostel svatého Marka (Potštejn)|Hřbitovní kostel sv. Marka u Záměle]] [82] => * [[Kostel obnovené Jednoty bratrské (Potštejn)|Kostel obnovené Jednoty bratrské]] [83] => * [[Městečko se sloupem svatého Floriána (Potštejn)|Městečko se sloupem svatého Floriána]] [84] => * Vila [[Marie Pujmanová|Marie Pujmanové]] čp. 37, pro jejího otce JUDr.[[Kamil Henner (právník)|Kamila Hennera]] ji v letech 1925–26 postavil architekt J. Čáphttp://www.slavnevily.cz/vily/kralovehradecky/vila-marie-pujmanove [85] => * [[Plátenická manufaktura Potštejn|Plátenická manufaktura]] (kulturní a technická památka) [86] => * Obnovená busta prezidenta Tomáše Garrigua [[Masaryk]]a v obecním parku [87] => [88] => == Místní části == [89] => * '''Potštejn''' [90] => * [[Brná (Potštejn)|Brná]] [91] => [92] => == Okolí == [93] => * [[Babyka u Potštejna]] [94] => * [[Homole (Borovnice)|Homole u Borovnice]] [95] => * [[Litice nad Orlicí]] [96] => * [[Modlivý důl (přírodní rezervace)|Modlivý důl]] [97] => * [[Rozhledna Vrbice]] [98] => * [[Sopotnice]] [99] => * [[Vamberk]] [100] => * [[Záměl]] [101] => * [[Zámělský borek]] [102] => * [[Turistická značená trasa 4238]] [103] => [104] => == Doprava == [105] => Potštejnem prochází [[železniční trať Týniště nad Orlicí - Letohrad|železniční trať Týniště nad Orlicí – Letohrad]] se stanicí ''Potštejn'' (zastavují zde všechny vlaky). [106] => [107] => Potštejn protíná [[silnice I/14]] z [[Vamberk]]a do [[Ústí nad Orlicí]]. Na území obce se dále nachází několik silnic III. třídy: [108] => * III/01425 spojující silnici I/14 s železniční stanicí Potštejn [109] => * III/01426 spojující Potštejn (silnici I/14) s Brnou [110] => * III/3167 v západní části katastru spojující [[Proruby]] a [[Záměl]] [111] => * III/3169 spojující Potštejn (silnici I/14) s [[Doudleby nad Orlicí|Doudlebami]] [112] => [113] => Potštejnem prochází i značené cyklotrasy 4046, 4071, 4312 a 4321. [114] => [115] => == Osobnosti == [116] => * [[Jan Kvíčala]] (1843–1908), filolog a politik [117] => * [[Josef Kalousek]] (1838–1915), historik [118] => * [[Adolf Liebscher]] (1857–1919), malíř [119] => * [[Jan Urban Jarník]] (1848–1923), filolog, romanista a albánolog [120] => * [[František Albert (lékař)|František Albert]] (1856–1923), lékař [121] => * [[Karel Sokol Elgart]] (1874–1929), spisovatel a dramatik [122] => * [[Karel Boromejský Mádl]] (1859–1932), kunsthistorik [123] => * [[Jaroslav Helfert]] (1883–1972), historik a muzeolog [124] => * [[Václav Berdych]] (1916–2016) – český režisér [125] => * [[Rudolf Ropek]] (* 1970), orientační běžec [126] => [127] => == Odkazy == [128] => [129] => === Reference === [130] => [131] => [132] => === Literatura === [133] => * BAHLCKE, Joachim - EBERHARD, Winfried - POLÍVKA, Miloslav (red.). ''Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska.'' Praha 2001, 438–439 [134] => * DRAGOUN, Bohumír (red.). ''Almanach obce Potštejn 1259–2009. K 750 letům obce.'' [Potštejn 2009] [135] => * HELFERT, Jaroslav. ''Pomístné názvy v Potštejně a v okolí.'' Potštejn 1945 [136] => * HELFERT, Jaroslav. ''Farní kostel sv. Vavřince.'' Potštejn 1946 [137] => * HELFERT, Jaroslav. ''Hřbitovní kostelík sv. Marka.'' Potštejn 1946 [138] => * HABELTOVÁ, Marie - KLÍMA, Jiří Václav. ''Potštýn. Práce a vzpomínky letních hostí a přátel zátiší potštýnského.'' Potštýn 1897 [139] => * KOKEŠOVÁ, Helena. ''Návštěvy univerzitních profesorů v Potštejně.'' In: Cestování Čechů a Poláků v 19. a 20. století. Sborník z mezinárodní vědecké konference (Praha 6. – 7. 9. 2007). Red. Petr Kaleta a Lukáš Novosad. Praha 2008, 156–166 [140] => * KRATOCHVÍL, Vilém. ''Potštejn pod erbem rodu Harbuval Chamaré.'' Potštejn 2008 [141] => * PIVEC, Rudolf. ''Potštejn. Průvodce.'' Potštejn 1987 [142] => * ŘEZNÍK, Miloš. ''Potštejnská větev Dobřenských z Dobřenic.'' In: Východočeský sborník historický 4 (1994), 175–188 [143] => * [[Bohumír Smutný|SMUTNÝ, Bohumír]]. ''Jan Ludvík Harbuval Chamaré a jeho hospodářská a organizační činnost.'' In: Sborník prací východočeských archivů 1 (1970), 81–100 [144] => * [[Bohumír Smutný|SMUTNÝ, Bohumír]]. ''Loscani a Chamaré o východočeském plátenictví. Studie o hospodářské politice habsburské monarchie mezi slezskými válkami a válkou sedmiletou a edice korespondence z let 1754–1757.'' Zámrsk 1998 [145] => [146] => === Externí odkazy === [147] => * {{Commonscat}} [148] => * {{Otto|heslo=Potštein}} [149] => * {{Wikislovník|heslo=Potštejn}} [150] => * {{RÚIAN}} [151] => [152] => * [http://www.potstejn.cz Oficiální stránky obce] [153] => * [http://www.potstejn.com Neoficiální stránky obce] [154] => * [https://web.archive.org/web/20190311123134/http://www.hrad-potstejn.cz/ Hrad Potštejn] [155] => * [http://www.zamekpotstejn.cz Zámek Potštejn] [156] => * [http://www.okraslovacispolekpotstejn.cz Okrašlovací spolek v Potštejně] [157] => * [http://divadlo.potstejn.cz/index.html Ochotnicko-čtenářská beseda Orlice] [158] => * [http://divadelni.potstejn.cz Festival Divadelní Potštejn] [159] => [160] => {{Části české obce}} [161] => {{Okres Rychnov nad Kněžnou}} [162] => {{Autoritní data}} [163] => {{Portály|Česko|Geografie}} [164] => [165] => [[Kategorie:Potštejn| ]] [166] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Rychnov nad Kněžnou]] [167] => [[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]] [168] => [[Kategorie:Obce v okrese Rychnov nad Kněžnou]] [169] => [[Kategorie:Sídla v Orlické tabuli]] [170] => [[Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině]] [171] => [[Kategorie:Dobrovolný svazek obcí Orlice]] [172] => [[Kategorie:Mikroregion Rychnovsko]] [] => )
good wiki

Potštejn

Potštejn (něm. Pottenstein) je obec v Královéhradeckém kraji v okrese Rychnov nad Kněžnou nacházející se přibližně zhruba 4,5 km jihovýchodně od města Vamberka a 10 kilometrů jihovýchodně od Rychnova nad Kněžnou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vamberk','Velešov (hrad)','Potštejn (hrad)','Potštejn (zámek)','Záměl','Sopotnice','Modlivý důl (přírodní rezervace)','Jan Urban Jarník','Královéhradecký kraj','silnice I/14','Doudleby nad Orlicí','Bohumír Smutný'