Array ( [0] => 15528823 [id] => 15528823 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Poti [uri] => Poti [3] => Poti COA.jpg [img] => Poti COA.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa}} [1] => '''Poti''' ({{Vjazyce2|ka|ფოთი}}) je [[Gruzie|gruzínské]] [[přístav]]ní [[město]] nacházející se na břehu [[Černé moře|Černého moře]] v [[říční delta|deltě]] řeky [[Rioni]] v [[region]]u [[Samegrelo-Honí Svanetie]]. Město bylo zbudováno poblíž rozvalin [[starověk]]ého [[Starověké Řecko|řeckého]] města [[Fasis]]. Dnešní Poti se navzdory dobré poloze stalo významným městem a průmyslovým centrem až v průběhu [[20. století]]. Je sídlem [[Gruzínské námořnictvo|gruzínského námořnictva]] a kotví zde námořní válečné lodě. V roce [[2014]] v něm žilo 41 465 obyvatel. [2] => [3] => == Poloha a okolí města == [4] => [[Soubor:Поти.jpg|náhled|vlevo|Poti]] [5] => Město Poti se nachází na břehu [[Černé moře|Černého moře]] 312 km od hlavního města [[Tbilisi]] v bažinaté deltě řeky [[Rioni]]. Nejvyšší bod města leží v nadmořské výšce pouhé dva metry nad mořem. Okolí města bylo zčásti odbahněno a byly zde zřízeny [[citrus]]ové sady. Dále od města pak byl zřízen [[Národní park Kolcheti]]. Nedaleko se rozkládá jezero [[Paleostomi]] s rozlohou až 17 km². Pět kilometrů jižně od Poti se nachází letní středisko [[Maltakva]]. [[Podnebí]] je vlhké [[subtropický podnebný pás|subtropické]]. [6] => [7] => == Historie města == [8] => [9] => === Starověk a středověk === [10] => Město Poti a jeho okolí má velmi dlouhou historii, jeho vznik se datuje až do počátku [[6. století př. n. l.]], když byla oblast východního Černého moře kolonizována [[Řekové|Řeky]] z [[Milétos|Milétu]], kteří založili [[polis]] [[Fasis]]. Jeho pozůstatky jsou však dnes již zaplaveny vodou z nedalekého jezera [[Paleostomi]], které s městem podle [[Strabón]]a sousedilo, nebo řekou [[Rioni]]. Určit přesnou polohu Fasisu je však velmi obtížné kvůli příliš rychlému postupu [[geomorfologie|geomorfologických]] procesů v této oblasti. Město Fasis bylo v průběhu [[klasické období|klasického období]] důležitým obchodním a kulturním centrem [[Kolchida|Kolchidy]], protože bylo, jak se zmínil ve svých publikacích Strabón a [[Plinius starší]], napojeno na stezku vedoucí do [[Indie]]. Během [[6. století př. n. l.|6.]] - [[2. století př. n. l.]] město skutečně kontakty s Indií mělo. [11] => [12] => Během válek [[Starověký Řím|Římamů]] vedených [[Lucullus|Lucullem]], v závěru pak [[Pompeius|Pompeiem]] s [[Mithridatés VI. Pontský|Mithridatem]] [[Pontus|Pontským]], přešlo město do římských rukou. Po příchodu [[křesťanství]] na území dnešní Gruzie ve [[4. století]] se Fasis stalo sídelním městem biskupa kolchidské [[diecéze]]. Během tzv. [[Lazské války|Lazských válek]] mezi [[Byzantská říše|Byzancí]] a [[Sasánovci]] ([[541]]-[[562]]) bylo město neúspěšně obléháno perskou armádou. [13] => [14] => [[Soubor:Poti old COA.jpg|náhled|Starý městský znak]] [15] => V [[8. století]] se v gruzínských kronikách poprvé objevuje název Poti. V této době si město stále drželo pozici významného přímořského centra obchodu [[Gruzínské království|Gruzínského království]] a dokonce i Evropané znali toto město (pod jménem ''Fasso''). Obchodníci z [[Janovská republika|Janova]] se ve [[14. století]] pokusili založit v Poti vlastní pobočku nebo manufakturu, ale tento záměr se nesetkal s úspěchem. [16] => [17] => === Novodobá historie === [18] => V roce [[1578]] bylo Poti dobyto [[Osmanská říše|Osmanskými Turky]]. Ti město přejmenovali na ''Faş'', vybudovali zde těžké opevnění a zřídili trh s [[Otrokářství|otroky]]. V roce [[1640]] se spojeným armádám gruzínských knížat podařilo dobýt Poti od Turků zpět, ale v roce [[1723]] o něj Gruzínci přišli znovu. Další pokusy o vysvobození Poti z tureckých rukou se uskutečnily v roce [[1770]] a [[1771]], ale i přes pomoc od [[Rusové|Rusů]] byly oba neúspěšné. Když začali Rusové po roce [[1800]] rozšiřovat své [[Ruské impérium]] směrem na [[Kavkaz]], pokusili se i o ovládnutí Poti a v roce [[1809]] se jim to s pomocí gruzínských dobrovolníků podařilo. V roce [[1812]] se ale Poti vrátilo zpět Osmanské říši na základě [[Bukurešťská mírová dohoda (1812)|mírové dohody]] z [[Bukurešť|Bukurešti]]. Během následujících [[Rusko-osmanské války|Rusko-tureckých válek]] si ale Rusko vzalo Poti zpět a v roce [[1858]] bylo začleněno do [[Kutaisi|kutaiské]] [[gubernie]] a byla mu udělena privilegia přístavního města. V roce [[1863]] byla zahájena výstavba moderního přístavu a v roce [[1872]] byla dobudována železnice spojující [[Tbilisi]] a [[Černé moře]] s konečnou stanicí v Poti. [19] => [20] => [[Soubor:Poti Cathedral.jpg|náhled|vlevo|Koněspřežná železnice a [[Katedrála v Poti]] na pozadí (1906)]] [21] => Poti se začalo značně rozrůstat jak co do velikosti, tak do významu, když stál v letech [[1894]] - [[1912]] v čele města starosta [[Niko Nikoladze]], který je považován za zakladatele moderního Poti. Dal zbudovat místní divadlo, [[Katedrála v Poti|katedrálu]], dvě gymnázia, elektrárnu, [[ropná rafinérie|rafinérii]] a kolem roku [[1907]] bylo konečně dokončeno několikrát přerušené budování přístavu. Od roku [[1900]] bylo Poti jedním z nejvýznamnějších černomořských přístavů. Během [[Ruské revoluce 1905]] došlo ve městě k stávkovým pohotovostem a v ulicích vyrostly barikády. Když získala Gruzie na léta [[1917]] - [[1921]] nezávislost, stalo se Poti přístavem otevírajícím se Evropě (Byl umožněn přístup německým a britským expedičním jednotkám). [[28. květen|28. května]] [[1918]] zde byla uzavřena [[smlouva z Poti]] mezi [[Gruzínská demokratická republika|Gruzií]] a [[Německo|Německem]], které tímto nezávislost Gruzie jako první stát na světě uznalo. [[14. březen|14. března]] [[1921]] padlo Poti do rukou [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševiků]] během [[invaze Rudé armády do Gruzie]]. Během [[Gruzínská sovětská socialistická republika|sovětské éry]] bylo město ještě dále industrializováno a militarizováno. [22] => [23] => Když Gruzie získala opět v roce [[1990]] nezávislost, upadla záhy do občanské války a Poti bylo v roce [[1993]] obsazeno povstalci vedenými svrženým prvním gruzínským prezidentem [[Zviad Gamsachurdia|Zviadem Gamsachurdiou]]. Poti, na jehož činnosti byla závislá [[Arménie]], [[Ázerbájdžán]] a své zájmy zde mělo i [[Rusko]], bylo brzy ruskou armádou z rukou povstalců vysvobozeno. [24] => [25] => V srpnu [[2008]] vypukla [[Válka v Jižní Osetii (2008)|válka v Jižní Osetii]] a vojenský i civilní přístav byly napadeny ruskými bombardéry, potopeno několik gruzínských vojenských lodí a přístav obsazen ruskými vojáky[http://www.sme.sk/c/4025011/rusi-nas-zabrali-hovoria-v-poti.html www.sme.sk] - Rusi nás zabrali, hovoria v Poti; 16. 8. 2008; Mirek Tóda. [[13. září]] [[2008]] se Rusové z kontrolních bodů před městem stáhli[http://www.euroskop.cz/38/2278/clanek/rusti-vojaci-se-stahli-z-gruzinskeho-pristavu-poti www.euroskop.cz] - Ruští vojáci se stáhli z gruzínského přístavu Poti; 13.09.2008. [26] => [27] => == Přístav Poti == [28] => [[Soubor:POTI.JPG|náhled|Přístav v Poti]] [29] => {{Viz též|Přístav Poti}} [30] => Výstavba přístavu začala v roce [[1863]] a byla dokončena v roce [[1907]]. Brzy se stal díky vybudované železnici do [[Tbilisi]] nejdůležitějším gruzínským přístavem a zastínil do té doby největší přístav východního černomoří [[Batumi]].[http://memory.loc.gov/frd/cs/getoc.html memory.loc.gov] - ''Library of Congress Country Study on Georgia''; kapitola ''Transportation and Telecommunications'' V dubnu 2008 byl 51% podíl akcií přístavu prodán investorům ze [[Spojené arabské emiráty|Spojených arabských emirátů]], byla se souhlasem prezidenta [[Micheil Saakašvili|Saakašviliho]] vytvořena tzv. [[Volná ekonomická zóna]] s platností na 49 let[http://www.messenger.com.ge/issues/1588_april_16_2008/1588_poti.html www.messenger.com.ge] -President inaugurates Poti port project; Kristina Taškevič; 16. 4. 2008 Současně byl otevřen nový přístavní terminál. [31] => [32] => V červenci [[1941]] byla v Poti zřízena námořní základna. Když [[Nacistické Německo|nacističtí Němci]] v roce [[1942]] obsadili sovětský přístav [[Sevastopol]] a [[Novorossijsk]], byla sovětská [[černomořská flotila]] přemístěna do Poti a Batumi, odkud pak vedli sověti výpady na nacisty okupovaném území. Po [[Druhá světová válka|Druhé sv. válce]] byly do Poti umístěny malé sovětské námořní jednotky černomořské flotily a zůstaly zde až do roku [[1992]]. Toho roku byly teď už ruské námořní jednotky donuceny město vyklidit a jejich místo zaujmula nově vzniklé [[gruzínské námořnictvo]]. Kvůli občanské válce v [[Samegrelo|Samegrelu]] vedené ''Zviadisty'' se Rusové dočasně na léta [[1993]] až [[1998]] do Poti vrátili. [33] => [34] => == Partnerská města == [35] => * {{flagicon|USA}} [[LaGrange]], [[Georgie|Georgia]], [[Spojené státy americké|USA]] [36] => * {{flagicon|Bulgaria}} [[Burgas]], [[Bulharsko]] [37] => * {{flagicon|Cyprus}} [[Larnaca]], [[Kypr]] [38] => * {{flagicon|Kazakhstan}} [[Aktau]], [[Kazachstán]] (2005) [39] => [40] => == Odkazy == [41] => [42] => === Reference === [43] => [44] => [45] => === Literatura === [46] => * {{Citace monografie [47] => | příjmení = Jones | jméno = Stephen F. | odkaz na autora = | rok = 2005 [48] => | titul = Socialism in Georgian Colors: The European Road to Social Democracy (1883-1917) (Socialismus v gruzínských barvách: Evropská cesta k sociální demokracii (1883-1917)) [49] => | vydání = | vydavatel = Harvard University Press | místo = | počet stran = [50] => | stránky = | svazek = | isbn = 0-674-01902-4}} [51] => * {{Citace monografie [52] => | příjmení = Talbert | jméno = Richard J. A. | odkaz na autora = | spoluautoři = et al (ed.) [53] => | rok = 2000 | titul = Barrington Atlas of the Greek and Roman World [54] => | url = https://archive.org/details/isbn_0691049459_1 | vydání = | vydavatel = Princeton University Press | místo = | počet stran = | stránky = [55] => | svazek = | isbn = 0-691-04945-9}} [56] => * {{Citace monografie [57] => | příjmení = Lordkipanidze | jméno = Otar | odkaz na autora = [58] => | rok = 2000 | titul = Phasis: The River and City in Colchis (Fasis: Řeka a město v Kolchidě) [59] => | vydání = | vydavatel = Franz Steiner Verlag [60] => | místo = | počet stran = | stránky = | svazek = | isbn = 3-515-07070-2}} [61] => [62] => === Externí odkazy === [63] => * {{Commonscat}} [64] => * [https://poti.gov.ge poti.gov.ge Oficiální stránky města Poti] [65] => * [http://www.potiseaport.com www.potiseaport.com Oficiální stránky přístavu Poti], „Brány Kavkazu a střední Asie“; 13. 11. 2008 [66] => * [http://www.teroagency.com/download/poti.pdf www.teroagency.com Mapa přístavu Poti] {{Wayback|url=http://www.teroagency.com/download/poti.pdf |date=20030315221147 }} (měřítko 1:10000); z roku 1992 [67] => * [http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/7550804.stm BBC Gruzínský ministr zahraničí prohlásil, že přístav v Poti, kde se nachází velká ropná rafinerie, byla „zdevastována“ ruskými bombardéry] [68] => * [http://www.earcticle.wordpress.com/2008/08/03/new-optic-fiber-cable-connected-to-europe www.earticle.wordpress.com]{{Nedostupný zdroj}} [69] => [70] => {{Autoritní data}} [71] => {{Portály|Geografie|Gruzie}} [72] => [73] => [[Kategorie:Samegrelo-Horní Svanetie]] [74] => [[Kategorie:Přístavní města v Gruzii]] [] => )
good wiki

Poti

Poti je gruzínské přístavní město nacházející se na břehu Černého moře v deltě řeky Rioni v regionu Samegrelo-Honí Svanetie. Město bylo zbudováno poblíž rozvalin starověkého řeckého města Fasis.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Černé moře','Rioni','Tbilisi','2008','1907','1863','1993','1921','Paleostomi','6. století př. n. l.','Fasis','Podnebí'

1863

1907

1921

1993

2008

Paleostomi

Podnebí

Rioni

Tbilisi

Tbilisi je hlavní město a největší město Gruzie.