Array ( [0] => 15514396 [id] => 15514396 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pověra [uri] => Pověra [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Stegna Στεγνά Rhodes Ρόδος 2019-11-26 27 cat.jpg|náhled|Černá kočka podle rozšířené pověry přináší smůlu]] [1] => [2] => '''Pověra''' je [[Iracionalita|iracionální]], nepodložená, [[víra]] v souvztažnost a vzájemnou působnost určitých jevů udržovaná a šířená [[Tradice|tradicí]]. Zpravidla se vztahují k zajištění [[štěstí]] nebo naopak k ochraně před neštěstím a mohou se k nim vázat nejrůznější pověrečné praktiky. Víra v platnost pověr a účinnost s nimi spojených praktik bývá často malá či dokonce žádná a udržují se pouze z určité opatrnosti či setrvačnosti. Funkcí pověr je usnadnění rozhodování a snaha jednat podle osvědčených vzorů a tradic.{{Citace monografie [3] => | příjmení = Tyllner [4] => | jméno = Lubomír [5] => | odkaz na autora = Lubomír Tyllner [6] => | titul = Velké dějiny zemí Koruny české - Lidová kultura [7] => | vydavatel = Paseka [8] => | místo = Praha [9] => | strany = 276–277 [10] => | rok = 2014 [11] => | isbn = 978-80-7432-442-0 [12] => }}{{Citace sborníku [13] => | příjmení = Petráňová [14] => | jméno = Lydia [15] => | autor = [16] => | odkaz na autora = [17] => | titul = pověra [18] => | odkaz na titul = [19] => | příjmení sestavitele = Tyllner [20] => | jméno sestavitele = Lubomír [21] => | sestavitel = [22] => | sborník = Lidová kultura O-Ž, druhá část - Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska [23] => | odkaz na sborník = [24] => | vydavatel = Mladá fronta [25] => | odkaz na vydavatele = [26] => | místo = Praha [27] => | rok vydání = 2007 [28] => | isbn = 80-204-1713-3 [29] => | url = [30] => | kapitola = [31] => | strany = 791 [32] => | jazyk = [33] => }} [34] => [35] => Pověry jsou často chápány jako relikty starších, především [[Domorodá náboženství|archaických]], [[Náboženství|náboženských]] a [[magie|magických]] představ, a často je tak hranice mezi nimi, náboženstvím a magií nejasná. Úkon či představa, jež je pro jednoho pověrou, může být pro druhého záležitostí náboženské či magické víry, pověrečné představy a praktiky však nevytváří ucelený [[Světový názor|světonázorový]] systém. Představy které mají pověrečný charakter vznikají i v moderní společnosti, příkladem mohou například kondiciogramy nebo náramky přátelství, ale především [[hoax]]y, [[fake news]] a [[Městská legenda|městské legendy]], které však mohou mít spíše charakter [[pověst]]í. [36] => [37] => Český výraz pověra je vytvořen ze slova ''víra'' přidáním předpony ''po-'', tedy „pa-,pseudo-“, pověra je tedy chápána jako zcestná víra. Již ze středověku je také doložen výraz ''poboňek'' či ''paboněk'' ve významu „pověry, čáry, pomluvy, vymyšlené věci“, který je doložen již z [[Husitství|doby husitské]] ve významu „pověrečný úkon, především [[Alternativní a komplementární medicína|léčitelský]]“.{{Citace monografie [38] => | příjmení = Machek [39] => | jméno = Václav [40] => | odkaz na autora = Václav Machek (jazykovědec) [41] => | titul = Etymologický slovník jazyka českého [42] => | vydavatel = Lidové noviny [43] => | místo = Praha [44] => | rok = 2010 [45] => | strany = 58, 690 [46] => | isbn = [47] => }} Jako pověrečné povídky či démonologické pověsti se označují vyprávění o zážitcích s nadpřirozenými jevy či bytostmi.{{Citace monografie [48] => | příjmení = Beneš [49] => | jméno = Bohuslav [50] => | odkaz na autora = [51] => | titul = Česká lidová slovesnost [52] => | vydavatel = Odeon [53] => | místo = Praha [54] => | strany = 288 [55] => | rok = 1990 [56] => | isbn = 80-207-0181-8 [57] => }} [58] => [59] => == Dělení == [60] => [61] => Etnolog [[Petr Bogatyrev]] dělil pověry blahonosné či pozitivní a škodlivé neboli negativní, což upomíná na [[James Frazer|Frazerovo]] dělení magie na kouzelnictví a [[tabu]]. Taktéž je rozdělil na podmíněné a nepodmíněné, podle tématu pak následovně: [62] => [63] => * vztahující se k předmětům nosícím štěstí (podkova, čtyřlístek, [[maskot]]) či neštěstí (rozbité zrcadlo, rozsypaná sůl) [64] => * k číslům (šťastná sedmička, nešťastná třináctka) [65] => * k časům (pátek jako nešťastný den) [66] => * barvám (modrá jako barva naděje) [67] => * profesím (kominík nosí štěstí) [68] => * znamení a předzvěsti (černá kočka přes cestu, houkání sýčka) [69] => [70] => Své specifické pověry také mají různá povolání, například vojáci, herci nebo horníci. [71] => [72] => == Dějiny pojmu == [73] => [74] => České slovo pověra odpovídá [[latina|latinskému]] výrazu ''superstitio'', který vychází ze slovesa ''superstare'' „stát na něčem, přežít“.{{Citace elektronické monografie [75] => | příjmení = [76] => | jméno = [77] => | odkaz na autora = [78] => | titul = superstition [79] => | url = https://www.etymonline.com/word/superstition [80] => | datum vydání = [81] => | datum aktualizace = [82] => | datum přístupu = 2. 8. 2023 [83] => | vydavatel = Online Etymology Dictionary [84] => | jazyk = en [85] => }} Původně snad mělo toto latinské slovo pozitivní význam, ale už v 2. století př. n. l. ho autoři jako [[Quintus Ennius|Ennius]] nebo [[Titus Maccius Plautus|Plautus]] ho chápali jako výraz pro ''prava religio'', tedy náboženství špatné, pokřivené či zvrácené. V 1. století př. n. l. odkazovalo především na nadměrné projevy oddanosti vůči bohům neslučitelné s důstojností [[Římské občanství|svobodného občana]]. Stálo tak v opozici k pozitivně chápané [[Religiozita|zbožnost]]i – ''pietas''. Se superstitio byl spojován například přehnaný důraz na obřady a [[Věštec|věštby]], nebo podléhání vlivu nejrůznějších šarlatánů. Tato „pověrčivost“ byla přisuzována především ženám, [[barbar]]ům s jejich „zrůdnými kulty“ a také [[Židé|Židům]] pro jejich víru v [[bible|biblická]] proroctví. Někdy byly za pověrčivé ale považováni i členové společenských a intelektuálních elit.{{Citace elektronické monografie [86] => | příjmení = Scheid [87] => | jméno = John [88] => | odkaz na autora = John Scheid [89] => | titul = superstitio [90] => | url = https://oxfordre.com/classics/display/10.1093/acrefore/9780199381135.001.0001/acrefore-9780199381135-e-6150;jsessionid=FF79B31E21C2425B6771DF932B9F42E7 [91] => | datum vydání = 7. 3. 2016 [92] => | datum aktualizace = [93] => | datum přístupu = 2. 8. 2023 [94] => | vydavatel = Oxford Classical Dictionary [95] => | jazyk = en [96] => }} Obdobným [[Starořečtina|starořeckým]] výrazem bylo ''deisidaimonia,''δεισιδαιμονία, z δείδω deidó „obávat se“ a δαίμων daimón, „[[daimón]], moc božstva, božstvo které mělo původně pozitivní význam, ale užívalo se především k vyjádření pohrdání vůči přespřílišnějšímu zaujetí náboženskými záležitostmi, poprvé a nejvýrazněji v [[Theofrastos|Theofrastových]] ''Povahopisech'' z 3. století př. n. l. V těch je deisidaimonia spojována s [[Obsese|obsedantním]] strachem z bohů, [[Fanatismus|fanatickým]] přístupem ke kultu, vírou ve [[Omen|znamení]] a snahou předcházet neštěstí různými náboženskými a magickými praktikami, především [[Rituální čistota|očištěním]]. [[Plútarchos]] ve svém spise ''Moralia'' z 1. století shledal původ takové pověrčivosti v chybném poznání o bozích, což byl názor který sdílel se staršími latinskými autory jako byl [[Titus Lucretius Carus|Lucretius]], [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]] a [[Seneca|Seneca mladší]] na kořeny superstitio.{{Citace elektronické monografie [97] => | příjmení = Versnel [98] => | jméno = Hendrik Simon [99] => | odkaz na autora = John Scheid [100] => | titul = deisidaimonia [101] => | url = https://oxfordre.com/classics/display/10.1093/acrefore/9780199381135.001.0001/acrefore-9780199381135-e-2073#acrefore-9780199381135-e-2073 [102] => | datum vydání = 22. 12. 2015 [103] => | datum aktualizace = [104] => | datum přístupu = 2. 8. 2023 [105] => | vydavatel = Oxford Classical Dictionary [106] => | jazyk = en [107] => }} Latinský termín později převzalo křesťanství a používalo jej jak pro „kult falešných bohů“ a „[[pohanství]]“ tak pro různé magické praktiky využívající křesťanská jména nebo svaté knihy. [108] => [109] => == Odkazy == [110] => [111] => === Poznámky === [112] => [113] => [114] => === Reference === [115] => [116] => [117] => === Externí odkazy === [118] => * {{Commonscat}} [119] => * {{Wikicitáty|téma=Pověra}} [120] => * {{Wikicitáty|téma=Pověrčivost}} [121] => * {{Otto|heslo=Pověra}} [122] => * {{Wikislovník|heslo=pověra}} [123] => * [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pov%C4%9Bra Sociologická encyklopedie - Pověra] [124] => * [https://plus.rozhlas.cz/povera-je-evolucni-mechanismus-je-lepsi-byt-trochu-ustraseny-nez-mrtvy-tvrdi-6597461 Pověra je evoluční mechanismus. Je lepší být trochu ustrašený, než mrtvý, tvrdí psycholog] [125] => [126] => {{Autoritní data}} [127] => [128] => [[Kategorie:Víra]] [129] => [[Kategorie:Folklór]] [130] => [[Kategorie:Magie]] [] => )
good wiki

Pověra

Černá kočka podle rozšířené pověry přináší smůlu Pověra je iracionální, nepodložená, víra v souvztažnost a vzájemnou působnost určitých jevů udržovaná a šířená tradicí. Zpravidla se vztahují k zajištění štěstí nebo naopak k ochraně před neštěstím a mohou se k nim vázat nejrůznější pověrečné praktiky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Stegna Στεγνά Rhodes Ρόδος 2019-11-26 27 cat.jpg','magie','Věštec','Římské občanství','maskot','Quintus Ennius','víra','Tradice','James Frazer','Domorodá náboženství','štěstí','Náboženství'

Magie

Maskot

Náboženství

Štěstí

Tradice

Vestec

Víra