Array ( [0] => 14754409 [id] => 14754409 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pozoun [uri] => Pozoun [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - hudební nástroj [1] => | schéma = oranžová [2] => | název = Pozoun [3] => | italsky = Trombone [4] => | německy = Posaune [5] => | anglicky = Trombone [6] => | francouzsky = Trombone [7] => | obrázek = Trombone CG Bach42AG.jpg [8] => | orchestr = žesťové [9] => | vznik tónu = aerofony [10] => | poznámka = [11] => | příbuzné nástroje = [[Trubka]], [[Buccin]], [[Sackbut]], [[Baskřídlovka]] [12] => }} [13] => '''Trombon''' či '''pozoun''' je [[Žesťový nástroj|žesťový]] [[hudební nástroj]]. Název ''trombón'' pochází z latiny, kdežto ''pozoun'' z němčiny a jsou naprosto rovnocenné – nezřídka se člověk ale může setkat s názorem, že trombón je větší (má větší [[mensura (hudba)|menzuru]]), což je pravděpodobně způsobeno [[Fonologie|fonologickou]] podobností se slovem ''bombardón'', tedy je lidovým označením pro [[heligón]], či že obsahuje mechaniku – trombony s větší menzurou zpravidla mívají tzv. kvartu, čili kvartovou klapkou. Přesto jsou to synonyma a tato dvě označení jsou tedy neomezeně zaměnitelná. Podle [[Sachs-Hornbostelova klasifikace hudebních nástrojů|Sachs-Hornbostelovy klasifikace]] patří mezi ''[[aerofon]]y''. Zvuk vzniká chvěním rtu na [[nátrubek (hudba)|nátrubku]]. V soustavě trubek ústících do ozvučníku se pak vytváří charakteristický tón. [14] => [15] => == Historie == [16] => Trombon je jedním z nejstarších hudebních nástrojů vyrobených z kovu. Za první moderní trombon se považuje výrobek nástrojaře [[Hans Neuschel|Hanse Neuschela]] (†[[1533]]) z roku [[1478]]. Princip snižce, tedy dvou do sebe zasunutých dvojic trubek, přišel ze [[Španělsko|Španělska]], tak je pravděpodobné, že se na jeho vývoji nezanedbatelnou mírou podíleli [[Arabové]]. V období [[Barokní hudba|baroka]] byl pozoun využíván jako sólový a komorní nástroj ''(z důvodu nálevkovitého nátrubku, užší menzury a kóničtějšího roztrubu byl jeho zvuk jemnější a dobře se tedy zvukově vázal s tehdejšími violami a zobcovými flétnami)'', později v [[Klasicismus (hudba)|klasicismu]] jeho využití pokleslo z důvodu menšího obsazení [[orchestr|symfonického orchestru]], avšak zůstal využíván převážně v duchovní hudbě, kde především doplňoval pěvecké sbory po stránce intonační ale i dynamické. Sólově ho ale můžeme slyšet např. v Mozartově requiem. [17] => [18] => Návrat trombonů do symfonické (tedy v tomto smyslu světské) hudby nastal v období [[Romantismus (hudba)|romantismu]], ve kterém skladatelé začali znovu preferovat velký symfonický orchestr. [19] => [20] => == Využití == [21] => Trombon se používá nejen v [[orchestr]]ech, ale i v kvartetech, kvintetech, v [[jazz]]u a samozřejmě se uplatňuje i jako sólový nástroj, nejčastěji s doprovodem [[klavír]]u. V minulosti se používala širší škála druhů pozounu. Existovaly trombony a pozouny [[soprán|diskantové]], [[alt]]ové, [[tenor]]ové, [[bas]]ové a kontrabasové. Dnes se používají především nástroje altové, tenorové a basové – diskantové a kontrabasové se používají zřídka. [22] => [23] => == Složení trombonu == [24] => Z hlediska konstrukce existují dva typy trombonu: [25] => * '''snižcový trombon (pozoun)''' [26] => * '''trombon s mechanikou (ventilový či pístový trombon)''' [27] => [28] => '''Roztrubová část''', která se kónicky rozšiřuje a na konci přechází do ''roztrubu'' (korpusu) je oběma typům společná. V ohybu se nejčastěji vyskytuje dolaďovací snižec a vyvažovací závaží (u pozounů s kvartou zpravidla toto závaží zastupuje mechanika a soustava trubek kvarty, nicméně i u takových pozounů se můžeme setkat se závažím, např. pokud je hmotnost této části oproti snižci nedostačující a těžiště nástroje by tedy bylo mimo levou – držící – ruku hráče) [29] => [30] => '''Snižcová část''' se skládá z vlastního ''snižce'' a z vnitřních trubic. Snižec se dá plynule posouvat a tím mění délku nástroje. Využívá se 7 poloh pomocí kterých se snižuje vytvořený alikvótní tón o 0-6 [[půltón]]ů. Celková délka trubice tenorového pozounu je zhruba dvakrát delší než má [[trubka]], tedy okolo 270 [[metr|cm]]. Úplným vysunutím snižce se prodlouží o 2×60 cm. [31] => [32] => U trombonů s mechanickými ventily je namísto snižce '''soustava mechanicky připojovaných odboček''' (podobně jako na [[trubka|trubce]]) a stejně jako u trubky se užívá jak [[Trubka#Princip a funkce ventil.C5.AF|pístů, tak rotorů]]. Hra na takovýto trombón je pochopitelně v mnoha ohledech snazší, ale přitom je ochuzena o některé melodické prvky a ozdoby, např. o takzvané [[glissando]], tedy volné "klouzání" mezi jednotlivými tóny a zároveň takový trombon nehraje příliš čistě – nelze například dolaďovat tóny v rámci [[Ladění#.C4.8Cist.C3.A1 lad.C4.9Bn.C3.AD|přirozeného ladění]] a je tedy nutno užívat jen [[Ladění#Temperovan.C3.A1 lad.C4.9Bn.C3.AD|temperovaného ladění]]. [33] => [34] => Některé snižcové pozouny jsou vybaveny i jednou klapkou pro palec, která prodlužuje dráhu [[vzduch]]u a snižuje [[zvuk]] o [[kvarta (hudba)|kvartu]]. Tato klapka velmi zjednodušuje hraní, protože není třeba natahovat se daleko do 6. či 7. polohy: namísto toho hráč vytáhne jen první nebo druhou a sníží [[tón]] pomocí klapky. [35] => [36] => == Druhy trombonů/pozounů == [37] => [[Soubor:TriggerTrombone.jpg|náhled|Trombon ]] [38] => [39] => === Pikolový trombon/pozoun === [40] => Je nejmenší z rodiny trombonových nástrojů. [41] => [42] => === Sopránový trombon/pozoun === [43] => Taktéž označován jako ''diskantový'' je laděn v C, nebo v B. Rozsahem je nejbližší [[trubka|trubce]] a má i podobný zvuk. Byl zkonstruován v [[klasicismus|klasicismu]], aby doplnil trombonový kvartet o vrchní hlas, který v předešlé interpretaci hrál zpravidla [[cink]]. Dnes se prakticky neužívá a pokud se s ním setkáme, zpravidla leží ve vitríně nebo visí na zdi. Pro svou intonační choulostivost způsobenou velmi krátkým snižcem byl často pro nedostatek kvalitních sopránpozounistů nahrazován [[Trubka#Typy trubek|snižcovou trubkou]] a dnes je při interpretaci starších skladeb nahrazován trubkou klasickou. [44] => [45] => === Altový trombon/pozoun === [46] => Odbornou hatýrkou ''„alťák“'' je laděn in Es. Užívaný rozsah je zpravidla od A do es², ale jako každý žesťový nástroj má horní hranici určenou nátiskovými možnostmi hráče. Jeho part se zapisuje v [[Klíč (hudba)#C kl.C3.AD.C4.8D|altovém klíči]] in C, tedy na rozdíl od jiných dechových nástrojů (např. [[Lesní roh|lesního rohu]] nebo [[klarinet]]u) netransponovaně. Užívá se zřídka, většinou ve starších skladbách, zpravidla ve mších (např. [[Requiem (Mozart)|Mozartův requiem]]), ojediněle se s ním však můžeme setkat i v moderních kompozicích – hojně ho uplatňoval ve svých aranžích např. [[Pulec-oktet]]. [47] => [48] => === Tenorový trombon/pozoun === [49] => Dnes nejužívanější typ trombonu, na hudebních školách, konzervatořích a akademiích také jediný vyučovaný jako hlavní obor. Alt- a bastrombon se případně učí doplňkově jako tzv. příbuzný nástroj. [50] => [51] => ==== Ladění a zápis ==== [52] => Tenortrombon je laděn in B a zapisuje se v [[Klíč (hudba)#F kl.C3.AD.C4.8D|basovém]], [[Klíč (hudba)#C kl.C3.AD.C4.8D|tenorovém a altovém klíči]] in C. ''(Velice zřídka se můžeme ve skladbách současných skladatelů setkat i s [[Klíč (hudba)#G kl.C3.AD.C4.8D|houslovým klíčem]] – pravděpodobně pro jeho celkově častější používání, ale hráči to nebývá akceptováno zrovna kladně.)'' Byť je basový klíč pro pozoun nejužívanější a potažmo „základní“, profesionální hráč musí perfektně ovládat všechny tři. V jazzu se zpravidla užívá jen basový. Ve vážné hudbě je pro zápis ve vyšších polohách obvyklý tenorový, ale altový (zvláště v 1. pozounu) nebývá výjimkou, a to i v případě, že part ani původně nebyl určen pro altový trombon. ''(Například [[Antonín Dvořák]], jenž byl [[violista]], často psal ve violovém klíči i 2. trombon - možná právě z toho důvodu, že z něj od 16 let hrál.)'' [53] => [54] => ==== Rozsah ==== [55] => „Učebnicový“ rozsah tenorového trombonu/pozounu bývá udáván od E do c², ale to je velice zavádějící, a to jak směrem nahoru, tak i dolů. Horní hranice, jak je popsáno výše, není striktně omezená, ale navíc existuje nemálo kompozic, které i větší rozsah vyžadují. ''(Např. ve slavném [[Maurice Ravel|Ravelově]] [[Bolero (Ravel)|Boleru]] je pozounové sólo psáno do des², nechvalně známé jsou mezi trombonisty také některé skladby [[Alban Berg|Albana Berga]], které se místy pohybují až do e² – pozounový part jeho Tří orchestrálních kusů dokonce začíná v [[Seznam hudebních pojmů#P|pianissimu]] na es².)'' Stejně tak ani o spodní hranici se nedá uvažovat absolutně. Za prvé je tu možnost tzv. pedálových tónů (E1 až B1) a za druhé jsou moderní tenortrombony často vybaveny kvartou (díky tomu jsou také označovány jako ''tenor/bas'' či B/F), která ještě prodlužuje spodní nepedálový rozsah až do C. ''(S kvartou a pedálovými tóny v pozounových partech svých skladeb například počítal [[Leoš Janáček]]. Tento spodní „nadstavbový“ rejstřík se užívá – stejně jako vrchní – i sólově, zvláště v moderních skladbách – např. Sonata pro trombon a klavír „Vox Gabrieli“ od [[Stjepan Šulek|Stjepana Šulka]].)'' [56] => [57] => === Basový trombon/pozoun === [58] => V dnešní době známe dva typy bastrombonu. [59] => [60] => ==== Zápojkový bastrombon ==== [61] => Dnes obvykle používaný typ. Je laděn stejně jako tenortrombon in B a zpravidla je zapisován do basového klíče. Tenorový klíč je užíván zřídka a téměř výhradně pouze v sólových partech, když se melodie pohybuje ve vyšších polohách. Má ovšem větší menzuru, korpus a také nátrubek, aby se lépe hrály spodní polohy a lépe zněly. Moderní bastrombon obsahuje také jeden, častěji však dva ventily. [62] => [63] => ===== Jednoventilový bastrombon ===== [64] => Stavbou se neliší od standardního tenortrombonu s kvartou. Mívá jen větší menzuru a korpus. [65] => [66] => ===== Dvouventilový bastrombon ===== [67] => Jsou laděny zpravidla B/F/Es nebo B/F/D, některé modely dokonce mohou ladění zápojek měnit. Typy klapek dělíme podle uspořádání na ''závislé (dependent)'' a ''nezávislé (independent nebo in-line)''. V případě závislosti klapek je D (př. Es) ventil připojen na zápojku F, takže nemůže být užíván samostatně. Obě klapky jsou pak ovládány pouze palcem a mačkají se buď obě, nebo jen F klapka. U in-line mechaniky jsou oba ventily připojeny přímo na samotný nástroj. Zatímco kvarta (F klapka) je ovládána standardně palcem, druhý ventil je vyveden pod některý z dalších prstů levé ruky. Zápojky se tak mohou ovládat samostatně a takový trombon může užívat i ladění G případně Ges zapojením druhé klapky bez první. [68] => [69] => ==== Přirozený bastrombon ==== [70] => Historicky existuje F a Es bastrombon. Dnes se zřídka užívá pouze F trombon. Díky vodící páce velice dlouhého snižce se mezi hudebníky také přezdívá ''„pohrabáč“''. Kvůli této páce je také technicky poněkud "neohrabaný", a proto ho postupem času nahradil zápojkový bastrombon. S rozsahem je na tom podobně jako tenorový trombon bez kvarty, jen o kvartu níž. [71] => [72] => === Kontrabasový trombon/pozoun === [73] => Má ladění buď in B – o oktávu níž než tenorový – tedy stejně jako [[tuba]] a pro pohodlnost je vybaven dvojitým snižcem (dvojitě zahnutým). Všechny polohy jsou tudíž stejně vzdálené jako u tenorového pozounu. Je užíván zřídka, většinou pro doplnění trombonového kvartetu v symfonickém orchestru. V tomto smyslu je však častěji uplatňováno [[Cimbasso]]. V poslední době se stále více uplatňuje i kontrabastrombon laděný in F s jednou nebo dvěma zápojkami, který ovšem nemá vodící páku, jako původní F trombon, aby byla snazší technická pohyblivost. Samozřejmě takový snižec nemá standardní rozsah 7 poloh, jelikož by byl moc dlouhý na ruku hráče. [74] => [75] => ''pozn.: Všechny tyto pozouny spadají do kategorie snižcových – nehledě na to, kolik mají zápojek.'' [76] => [77] => == Literatura == [78] => * Frank P. Bär: Hudební nástroje (Fraus, 2006) [79] => * Miloslav Hejda: Škola hry na snižcový tenorový pozoun ([[Supraphon]], 1982) [80] => [81] => == Externí odkazy == [82] => * [https://is.jamu.cz/th/wcrsh/text_prace.pdf Stanislav Čajka: ''Jaroslav Ušák, jeho život, dílo a vliv na brněnskou trombonovou školu.''] Bakalářská práce, 2011 [83] => [84] => * {{Commonscat}} [85] => * {{Otto|heslo=Pozoun}} [86] => [87] => {{Autoritní data}} [88] => {{Portály|Hudba}} [89] => [90] => [[Kategorie:Žesťové nástroje]] [] => )
good wiki

Pozoun

Trombon či pozoun je žesťový hudební nástroj. Název trombón pochází z latiny, kdežto pozoun z němčiny a jsou naprosto rovnocenné - nezřídka se člověk ale může setkat s názorem, že trombón je větší (má větší menzuru), což je pravděpodobně způsobeno fonologickou podobností se slovem bombardón, tedy je lidovým označením pro heligón, či že obsahuje mechaniku - trombony s větší menzurou zpravidla mívají tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'trubka','orchestr','Klíč (hudba)#C kl.C3.AD.C4.8D','Trubka','Leoš Janáček','tuba','Maurice Ravel','Alban Berg','Klíč (hudba)#F kl.C3.AD.C4.8D','Antonín Dvořák','metr','alt'

Alt

Metr

Orchestr

Trubka

Tuba