Array ( [0] => 15014085 [id] => 15014085 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Presupozice [uri] => Presupozice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Presupozice''' ('''předpoklad''') je výraz ze [[sémantika|sémantiky]], jímž se označuje skutečnost, která se při výpovědi považuje za platnou, pokud má být komunikace smysluplná a úspěšná. Presupozice nejsou ve [[Výpověď (lingvistika)|výpovědi]] vyjádřeny přímo, ale posluchač by je měl být schopen odvodit z kontextu. Rozlišují se presupozice sémantické a [[pragmatika|pragmatické]]. Sémantické presupozice se týkají bezprostředního významu věty, pragmatické presupozice se vztahují k širokému [[kontext (lingvistika)|kontextu]], představují „společné vědomí komunikantů“. Je zřejmé, že pragmatické presupozice nikdy nelze shrnout v jejich úplnosti.{{Citace monografie [1] => | příjmení = Machová [2] => | jméno = Svatava [3] => | autor = [4] => | odkaz na autora = [5] => | příjmení2 = Švehlová [6] => | jméno2 = Milena [7] => | autor2 = [8] => | odkaz na autora2 = [9] => | titul = Sémantická & pragmatická lingvistika [10] => | url = [11] => | vydavatel = Univerzita Karlova [12] => | místo = Praha [13] => | rok = 2001 [14] => | počet stran = [15] => | kapitola = [16] => | strany = 91 [17] => | isbn = 80-7290-061-7 [18] => | jazyk = [19] => }}{{Citace monografie [20] => | příjmení = Daneš [21] => | jméno = František [22] => | odkaz na autora = [23] => | titul = Mluvnice češtiny III - Skladba [24] => | url = [25] => | vydavatel = Academia [26] => | místo = Praha [27] => | rok = 1987 [28] => | počet stran = [29] => | kapitola = [30] => | strany = 633 [31] => | isbn = [32] => | jazyk = [33] => }} [34] => [35] => == Příklady == [36] => * Oznamovací věty: Mluvčí předpokládá, že výpovědí sděluje posluchači novou informaci: ''Studentům se exkurze líbila.'' Presupozice: Posluchač ví, že studenti byli na exkurzi. Posluchač neví, jaký měli studenti na exkurzi názor. [37] => * Otázky: Mluvčí předpokládá, že posluchač určitou informaci ví nebo ji může zjistit: ''Kolik je hodin?'' Presupozice: Tázaný má hodinky (mobil, výhled na nástěnné hodiny apod.). [38] => * Výzvy, rozkazy: Mluvčí předpokládá, že posluchač může něco vykonat: ''Prosím tě, otevři dveře!'' Presupozice: Dveře jsou zavřené. Posluchač je schopen a ochoten dveře otevřít. Je zřejmé, o které dveře se jedná (např. jsou v místnosti jenom jedny). [39] => * Nabídky: Mluvčí předpokládá, že posluchač chce, aby bylo něco vykonáno: ''Počkej, pomůžu ti.'' Presupozice: Posluchač potřebuje pomoc. [40] => * Rady, varování: Mluvčí předpokládá, že posluchač něco hodnotí jako správné / špatné: ''Ať si nespálíš vlasy!'' Presupozice: Posluchač nechce mít spálené vlasy.{{Citace monografie [41] => | příjmení = Grepl [42] => | jméno = Miroslav [43] => | titul = Jak dál v syntaxi [44] => | vydavatel = Host [45] => | místo = Brno [46] => | rok = 2011 [47] => | strany = 101 [48] => | isbn = 978-80-7294-511-5 [49] => }} [50] => * Rozdíl mezi sémantickými a pragmatickými presupozicemi: ''Nechtěl Petr vzbudit?'' Sémantické presupozice: Petr spí. Pragmatické presupozice: Mluvčí předpokládá, že dotazovaný ví, kdo je Petr, má informace, které mu dávají možnost odpovědět, umí česky, není hluchý apod. [51] => [52] => == Význam presupozic == [53] => Presupozice slouží k ekonomii mluvení – protože není možné v každé výpovědi stále opakovat všechny skutečnosti. Právě kvůli nestejným presupozicím mezi mluvčím a příjemcem někdy dochází k nejasnostem. Nestejné presupozice mohou vznikat z různých důvodů: [54] => * Neznalost významu slov: ''Podej mi francouzák!'' (Žádaný neví, co je francouzák, a nemůže proto vyhovět). [55] => * Neznalost prostředí a okolností: ''Až půjdeš koupit mléko, tak taky přines brambory.'' (Posluchač koupí brambory v obchodě, protože neví, že je má přinést ze sklepa). [56] => * Neshoda mezi mluvčím a posluchačem: ''Můžu se večer na chvilku stavit? - Večer budeme mít oslavu.'' (Není jasné, jestli jde o pozvání na oslavu nebo naopak odmítnutí.) [57] => [58] => Presupozice mohou sloužit k manipulaci s tázaným, například u tzv. [[Argumentační klam#Sloučená otázka|sloučených otázek]]: ''Už jste přestal týrat psy?'' Presupozice, že tázaný týral psy. ''Chcete zhubnout bez námahy?'' Presupozice, že tázaný chce zhubnout. [59] => [60] => == Forma presupozic == [61] => Presupozice nese celá řada výrazů. Patří tam: [https://web.archive.org/web/20070221133849/http://www.pavel-stichauer.cz/lingv_rom/4-pragmatika-1.pdf]{{Citace monografie [62] => | příjmení = Čermák [63] => | jméno = František [64] => | titul = Lexikon a sémantika [65] => | vydavatel = NLN [66] => | místo = Praha [67] => | rok = 2010 [68] => | strany = 114 [69] => }} [70] => * Expresivní slovesa (litovat, chlubit se): ''Mrzí mě, že jsem to nedokázal.'' Presupozice: Nedokázal jsem to. [71] => * Implikativní slovesa: ''Pomstil jsem se mu.'' Presupozice: Předtím mi ublížil. [72] => * Slovesa soudu (obvinit, pochválit, pomluvit): ''Obvinil mě, že jsem podváděl.'' Presupozice: Podvádění je špatné (sloveso obvinit presuponuje odsudek). [73] => * Slovesa změny stavu: [74] => ** ''Přestal jsem podvádět.'' Presupozice: Dříve jsem podváděl. [75] => ** ''Vrátil jsem se.'' Presupozice: Už jsem tu byl a pak jsem byl pryč. [76] => ** ''Ovdověl jsem.'' Presupozice: Byl jsem ženatý. [77] => * Ireálná podmínková souvětí: ''Bylo by lépe, kdybych byl nepodváděl.'' Presupozice: Podváděl jsem. [78] => * Některá [[adverbium|adverbia]]: ''Už zase podvádíš!'' Presupozice: Už jsi podváděl i dříve. [79] => * Popisy situace: ''Viděl jsem, jak jeden z hráčů podvádí.'' Presupozice: Existují hráči, kteří nepodvádějí. [80] => * [[elipsa (lingvistika)|Elipsa]]: [81] => ** ''Kolik je?'' (Otázka má správně znít: Kolik je hodin?, ale běžný mluvčí to na základě kontextu pochopí.) [82] => ** ''Otec se dívá z okna. Vidí slepice (otec, za oknem).'' [83] => [84] => == Související pojmy == [85] => Presupozici je podobná [[premisa]], předpoklad, který je však součástí [[Výpověď (lingvistika)|výpovědi]]. Presupozice nejsou ve výpovědi explicitně vyjádřeny, posluchač je musí odvodit. Proces vysuzování neznámých skutečností z výpovědi se označuje jako [[inference]]. Smysluplnost, vnitřní provázanost výpovědi se označuje jako [[koherence (lingvistika)|koherence]]. Pokud jsou některé presupozice mluvčího o posluchači nesprávné, text se pro posluchače stává nekoherentním. [86] => [87] => == Reference == [88] => [89] => {{Autoritní data}} [90] => [91] => [[Kategorie:Sémantika]] [92] => [[Kategorie:Pragmatika]] [93] => [[Kategorie:Lidská komunikace]] [] => )
good wiki

Presupozice

Presupozice (předpoklad) je výraz ze sémantiky, jímž se označuje skutečnost, která se při výpovědi považuje za platnou, pokud má být komunikace smysluplná a úspěšná. Presupozice nejsou ve výpovědi vyjádřeny přímo, ale posluchač by je měl být schopen odvodit z kontextu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Výpověď (lingvistika)','sémantika','pragmatika','kontext (lingvistika)','Argumentační klam#Sloučená otázka','adverbium','elipsa (lingvistika)','premisa','inference','koherence (lingvistika)','Kategorie:Sémantika','Kategorie:Pragmatika'