Array ( [0] => 15492710 [id] => 15492710 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pribina [uri] => Pribina [3] => Nitra moravia 833.png [img] => Nitra moravia 833.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - panovník [2] => | jméno = Pribina [3] => | titul = Nitranský a Blatenský kníže [4] => | obrázek = Pribina, Nitra (2008).jpg [5] => | popisek = Socha knížete Pribiny v Nitře [6] => | vláda = cca [[825]]-[[833]] [7] => | datum korunovace = [8] => | tituly = [9] => | celé jméno = [10] => | předchůdce = ? [11] => | následník = [[Mojmír I.]] [12] => | typ dědice = [13] => | dědic = [14] => | král = [15] => | choť = [16] => | choť2 = [17] => | choť3 = [18] => | choť4 = [19] => | choť5 = [20] => | potomstvo = [[Kocel]] [21] => | rod = [22] => | dynastie = [23] => | hymna = [24] => | motto = [25] => | otec = ? [26] => | matka = ? [27] => | datum narození = cca [[800]] [28] => | místo narození = [29] => | datum úmrtí = asi [[861]] [30] => | místo úmrtí = [31] => | datum pohřbení = [32] => | místo pohřbení = [33] => }} [34] => '''Pribina''' (''Priuuinna'', ''Priwina'', ''Privina'') byl první historicky známý [[Nitranské knížectví|nitranský kníže]]. V letech [[825]] až [[833]] byl posledním knížetem nezávislého Nitranského knížectví a asi od roku [[840]] prvním knížetem [[Blatenské knížectví|Blatenského knížectví]], na území dnešního západního [[Maďarsko|Maďarska]]. Za manželku měl pravděpodobně [[Bavoři|Bavorku]]. [35] => [36] => == Život == [37] => [[Soubor:Nitra moravia 833-cs.png|náhled]] [38] => [39] => Někdy v letech [[821]]/[[825]] až [[833]]/[[836]] [[Salcburk|salcburský]] [[arcibiskup]] [[Adalram]] doprovázel franského krále [[Ludvík II. Němec|Ludvíka Němce]] na jeho výpravě do [[Tisa|Potisí]] proti [[Bulharsko|Bulharům]]. Navštívil také [[Nitra|Nitru]] a vysvětil tam první [[kostel]] (snad na Martinském vrchu v části Nitry zvané Chrenová)http://spravy.pravda.sk/domace/clanok/286224-v-nitre-odkryli-jeden-z-najstarsich-kostolov/ – V Nitre odkryli jeden z najstarších kostolov, který dal Pribina postavit okolo roku [[828]], i když se předpokládá, že křesťanské jádro tu tvořily jen menší kolonie franských obchodníků. Jednalo se nejen o první křesťanský kostel na území [[Slovensko|Slovenska]], ale také na celém území západních a východních [[Slované|Slovanů]]. Tento fakt dokládá, že [[Nitranské knížectví]] bylo již v té době známo a respektováno ve Franské říši. Není zcela jasné, jestli byl Pribina v dané době již křesťanem, ale dá se předpokládat, že byl pod vlivem své [[Bavorsko|bavorské]] manželky a stykem s bavorským německým prostředím byl nakloněn křesťanské kultuře. [40] => [41] => V roce 833 (nebo 836) se území Nitranského knížectví zmocnil [[Mojmír I.]], který tak dovršil sjednocení slovanských kmenů na území [[Morava|Moravy]] a [[Slovensko|Slovenska]] a vytvořil silný státní celek [[Velkomoravská říše|říše Velkomoravské]]. Podle [[Dušan Třeštík|Dušana Třeštíka]] byl Pribina podřízen moravskému knížeti, ale usiloval o osamostatnění. [42] => Po porážce Pribina utekl do [[exil]]u ke správci franské Východní marky [[Ratbod]]ovi a tam byl také na příkaz [[Ludvík II. Němec|Ludvíka Němce]] v roce [[837]] v kostele sv. Martina v [[Traismauer]]i pokřtěn. [43] => [44] => {{Citát|V této době přišel jakýsi Pribina, který byl vyhnán knížetem Moravanů Mojmírem, přes Dunaj k Ratbodovi. Ten ho ihned představil našemu panu králi Ludvíkovi a na jeho rozkaz byl vyučen ve víře a pokřtěn v chrámě sv. Martina v místě zvaném Traismauer, totiž v dvorci náležejícím k stolici solnohradské.|''[[Conversio Bagoariorum et Carantanorum|Obrácení Bavorů a Korutanců na víru]]''{{Citace monografie | příjmení = Měřínský | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Měřínský | titul = České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II | vydání = 1 | vydavatel = [[Libri]] | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 967 | isbn = 80-7277-105-1 | poznámka = Dále jen ''České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II'' | strany = 142}}|200}} [45] => Tento fakt však nevylučuje možnost, že Pribina mohl být pokřtěn již předtím, avšak jiným způsobem (ponořením do vody, bez vyřeknutí křtící formule), který byl v té době používán některými misionáři. Tento způsob křtu však podle ustanovení biskupů z roku 796 nebyl považován za platný, což mohlo být příčinou nového křtu. [46] => [47] => [[Soubor:Balaton principality.png|vpravo|náhled|]] [48] => [49] => Po strávení jistého času u Ratboda vznikla mezi ním a Pribinou roztržka, která vedla k tomu, že Pribina byl spolu se svými lidmi a synem [[Kocel]]em přinucen přesunout se do [[Bulharsko|Bulharska]] a později k [[Ratimír]]ovi (vojvoda panonského Chorvatska). Ve stejném čase byl Ratbod vyslán na vojenskou výpravu proti Ratimírovi. Ratimír byl přinucen k útěku a Pribina musel ustoupit a překročil řeku [[Sáva|Sávu]]. Tam ho přijal hrabě Salacho a smířil ho s Radbodem. [50] => [51] => Na počátku 40. let 9. století, snad přímo roku 840 (či 842), obdržel Pribina od Ludvíka II. Němce jako [[beneficium]] část Dolní [[Panonie]] kolem řeky [[Zala (řeka)|Zaly]] západně od [[Balaton|Blatenského jezera]]. Postupně se toto území vyvinulo v jakési franské klientské knížectví pod Pribinovou vládou. Brzy po získání území začal s výstavbou nového centra zvaného Mosapurc či [[Blatnograd]].{{#tag:ref|Polohu Blatnogradu objevil v roce 1841 [[Ján Kollár]]. Nacházel se v blízkosti dnešní obce [[Zalavár]] asi 9 km jihozápadně od Blatenského jezera na ostrovech Vársziget a Récéskút v bažinatých močálech mezi rameny pravobřežní [[Zala (řeka)|Zaly]]. Archeologické průzkumy zde probíhaly v letech 1946–1948, 1951–1954 a 1961–1967.''České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II.'', s. 154-156|group=pozn.}}''České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II.'', s. 151–155 [52] => [53] => {{Citát|Když se však mezitím naskytla jakási příležitost, tu na prosbu věrných zmíněného krále propůjčil král Pribinovi jako beneficium jistou část dolní Panonie kolem řeky, která se nazývá Sála. On se tam tehdy usídlil a začal budovat v jakémsi bažinatém háji řeky Sály pevnost a shromažďovat ze všech stran lid a velmi se v oné zemi množit. ... Když pak zbudoval zmíněnou pevnost, postavil uvnitř nejprve kostel, který arcibiskup Liupram, když v té krajině zastával horlivě kněžský úřad a přišel do onoho hradu, vysvětil ke cti svaté bohorodičky Marie, a to v roce 850.|''Obrácení Bavorů a Korutanců na víru''''České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II.'', s. 144|200}} [54] => [55] => Pribina při této příležitosti podřídil Liupramovi svého kněze Dominika. Na Pribinovu prosbu později Liupram poslal ze [[Salcburk]]u řemeslníky a umělce, kteří postavili kostel uvnitř Pribinova hradiska a kde byl pohřben mučedník Hadrián. Jednalo se o největší kostel tehdejší východní a střední Evropy. Základy tohoto kostela byly odkryté v 80. letech minulého století pod vedením maďarské archeoložky Ágnes Sósové Csemiczké. V roce 2009 tým archeologů pod vedením Miklóše Bély Szőkeho nalezl při [[Zalavár]]u také střepy s hlaholskými nápisy. V roce 860 král Ludvík Němec vydal listinu, kterou schválil a potvrdil darování pozemků, které Pribina věnoval klášteru v [[Niederalteich]]u. Listina také obsahuje výraz „Slougenzin Marcham“ (Slovenská Marka, ve smyslu Slovanská, jelikož v té době slovo Sloven znamenalo Slovan). [56] => [57] => Pribina byl pravdepodobně zabit Moravskými Slovany v bojích mezi [[Ludvík II. Němec|Ludvíkem II. Němcem]] a koalicí [[Rostislav]]a a [[Karloman Východofranský|Karlomana]], kteří byli v tu dobu ve spojenectví proti Ludvíku II. Němci, na jehož straně Pribina padl.{{Citace monografie | příjmení = Bartoňková | jméno = Dagmar | odkaz na autora = Dagmar Bartoňková | příjmení2 = Havlík | jméno2 = Lubomír | odkaz na autora2 = Lubomír Havlík | příjmení3 = Masařík | jméno3 = Zdeněk | odkaz na autora3 = Zdeněk Masařík | příjmení4 = Večerka | jméno4 = Radoslav | odkaz na autora4 = Radoslav Večerka | titul = Magnae Moraviae Fontes Historici I | vydání = druhé | vydavatel = Ústav klasických studií a Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | místo = Brno | rok vydání = 2008 | isbn = 978-80-254-1780-5 | kapitola = | strany = 72}} Podrobnosti včetně místa pohřbení nejsou známy, Kalendárium významných událostí (G. Cruger) klade Pribinovo zabití Moravany k 6. červenci 861.{{Citace monografie | příjmení = Havlík | jméno = Lubomír E.| titul = Kronika o Velké Moravě | vydání = první | vydavatel = Jota | místo = Brno | rok vydání = 1993 | isbn = 80-85617-04-8 | kapitola = | strany = 107}}{{Citace monografie | příjmení = Bartoňková | jméno = Dagmar | odkaz na autora = Dagmar Bartoňková | příjmení2 = Havlík | jméno2 = Lubomír | odkaz na autora2 = Lubomír Havlík | příjmení3 = Masařík | jméno3 = Zdeněk | odkaz na autora3 = Zdeněk Masařík | příjmení4 = Večerka | jméno4 = Radoslav | odkaz na autora4 = Radoslav Večerka | titul = Magnae Moraviae Fontes Historici I | vydání = druhé | vydavatel = Ústav klasických studií a Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | místo = Brno | rok vydání = 2008 | isbn = 978-80-254-1780-5 | kapitola = | strany = 72}} Jeho knížectví zdědil syn [[Kocel]]. [58] => [59] => == Původ jména Pribina == [60] => Původ jména Pribina může být různý, a to buď že je odvozeno z [[latina|latinského]] slova ''privignus'' (což znamená nemanželský syn, levoboček), nebo že je [[slované|slovanského]] původu. Historici se přiklánějí více k druhé možnosti a tvrdí, že jméno Pribina vzniklo buď ze slova ''pŕvina'', což znamená prvorozený syn, první z rodu, nebo je jméno Pribiny odvozené od slova ''přibývat''. Takovéto vysvětlení původu má své opodstatnění, protože Pribinovi v době, kdy byl nitranským knížetem, určitě přibývala moc, sláva, udatnost nebo území.''České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II., s. 146–147'' [61] => [62] => == Pribinove slávnosti == [63] => V roce 1933 byly v Nitře při příležitosti 1100. výročí vysvěcení prvního kostela organizovány Pribinove slávnosti. Z oficiálního programu původně církevních oslav pražská vláda vyloučila účast slovenských autonomistů, mezi které patřil také předseda největší katolické organizace Spolku sv. Vojtěcha [[Andrej Hlinka]]. Po masové manifestaci slovenského lidu však promluvil z tribuny proti ideám čechoslovakizmu a popírání svébytnosti slovenského národa. [64] => {{Citát|Slováci už na úsvite dejín Slovanov mali svojho vladára Pribinu. Boli sme teda už vtedy národom slobodným, samobytným, svojráznym, národom kresťanskej a slovenskej kultúry. Kým iné národy slovanské v tých časoch nedospeli ešte k dostatočnej kresťanskej vzdelanosti, my, Slováci žili sme už ako národ kresťanský a slobodný.|A. Hlinka, 1933}} [65] => [66] => Pribinove slávnosti ve své době přispěly ke kompromitaci československé vlády před zahraničním tiskem i směrem k slovenskému národu. [67] => [68] => == Pribina a současné Slovensko == [69] => V současnosti při příležitosti oslav vzniku [[Slovensko|Slovenské republiky]] propůjčuje [[prezident Slovenské republiky|prezident]] osobnostem, které se významně zasloužily o její hospodářský, sociální nebo kulturní rozvoj státní vyznamenání [[Pribinův kříž]]. [70] => [71] => Pribina byl zobrazen na nejnižší ze série [[slovenské bankovky|slovenských bankovek]], které byly na Slovensku v platnosti až do zavedení [[euro|eura]] v roce 2009. V roce 2011 vydala [[Národní banka Slovenska]] na jeho počest zlatou [[Sběratelské mince Slovenska|sběratelskou minci]]. [72] => [73] => == Odkazy == [74] => [75] => === Poznámky === [76] => [77] => [78] => === Reference === [79] => [80] => [81] => === Literatura === [82] => * {{Citace monografie | příjmení = Bláhová | jméno = Marie | odkaz na autora = Marie Bláhová | příjmení2 = Frolík | jméno2 = Jan | odkaz na autora2 = Jan Frolík (archeolog) | příjmení3 = Profantová | jméno3 = Naďa | odkaz na autora3 = Naďa Profantová | titul = Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197 | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 800 | isbn = 80-7185-265-1}} [83] => * {{Citace monografie | příjmení = Měřínský | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Měřínský | titul = České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 967 | isbn = 80-7277-105-1}} [84] => * {{Citace monografie | příjmení = Steinhübel | jméno = Ján | odkaz na autora = Ján Steinhübel | titul = Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia | vydavatel = Veda | místo = Bratislava | rok = 2004 | počet stran = 576 | isbn = 80-224-0812-3 | jazyk = slovensky}} [85] => * {{Citace monografie | příjmení = Třeštík | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Třeštík | titul = Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 384 | isbn = 80-7106-482-3}} [86] => [87] => === Externí odkazy === [88] => * {{commonscat}} [89] => [90] => {{Autoritní data}} [91] => {{Portály|Slovensko|Středověk|Lidé}} [92] => [93] => [[Kategorie:Nitranská knížata]] [94] => [[Kategorie:Slovenští šlechtici]] [95] => [[Kategorie:Středověké dějiny Slovenska]] [96] => [[Kategorie:Osobnosti na slovenských poštovních známkách]] [97] => [[Kategorie:Osobnosti na slovenských bankovkách]] [98] => [[Kategorie:Úmrtí v 9. století]] [99] => [[Kategorie:Úmrtí 21. března]] [100] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 860]] [101] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Pribina

Pribina (Priuuinna, Priwina, Privina) byl první historicky známý nitranský kníže. V letech 825 až 833 byl posledním knížetem nezávislého Nitranského knížectví a asi od roku 840 prvním knížetem Blatenského knížectví, na území dnešního západního Maďarska.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ludvík II. Němec','833','Kocel','825','Slovensko','Salcburk','Mojmír I.','Bulharsko','Nitranské knížectví','Zala (řeka)','Bavorsko','Adalram'

825

833

Stránka 833 na české Wikipedii je částí článku o roce 833.

Adalram

Bavorsko

Bavorsko je jedním ze spolkových zemí Německa.

Bulharsko

Kocel

Salcburk

Salcburk je jedním z nejvýznamnějších historických hradů v Česku.

Slovensko