Array ( [0] => 15531906 [id] => 15531906 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Probus [uri] => Probus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=římském císaři|druhý=vratislavském knížeti|stránka=Jindřich IV. Probus}} [1] => {{Infobox - panovník}} [2] => '''Marcus Aurelius Probus''' ([[19. srpen|19. srpna]] [[232]]Viz [[Corpus Inscriptionum Latinarum|CIL]] I², 255, 270, 301; [[Malalas]] XII, 302. [[Sirmium]], [[Panonie|Dolní Panonie]] – září či říjen [[282]] tamtéž) byl [[Starověký Řím|římský]] [[císař]] vládnoucí v letech [[276]]–[[282]]. Moderní [[historiografie]] ho pokládá za jednoho z nejschopnějších panovníků ve [[3. století]], ať už ve vojenském, či správním ohledu. [3] => [4] => == Původ a kariéra == [5] => Probus pocházel z rolnické rodiny usazené v okolí Sirmia v dnešním [[Srbsko|Srbsku]]. Podle [[Epitome de Caesaribus]] se jeho otec jmenoval Dalmatius,[[Epitome de Caesaribus]] 37, 1. podle [[Historia Augusta|Historie Augusty]] Maximus;[[Historia Augusta]], ''vita Probi'' 3, 2. jméno matky, která prý náležela k významnější rodině, je neznámé. Údaje o Probově příbuzenství s císařem [[Claudius II.|Claudiem Gothikem]] jsou považovány za fikci. [6] => [7] => Do armády vstoupil Probus zřejmě za vlády císaře [[Valerianus|Valeriana]] a udělal v ní rychlou kariéru, naposledy ve funkci velitele východních legií (''dux Orientis'').Tento údaj Historie Augusty (''vita Probi'' 7, 2–4) bývá často zpochybňován, [[Zosimos]] (I, 64, 1) a [[Zonaras]] (XII, 29) však naznačují, že by mohl odpovídat realitě. [[Gerald Kreucher]], ''Der Kaiser Marcus Aurelius Probus und seine Zeit'', Stuttgart 2003, s. 97–98, 101–102, se spíše kloní k názoru, že Probus byl jen místodržitelem jedné z východních provincií. Přesný průběh jeho vojenské dráhy nelze na základě dnešního stavu poznání zrekonstruovat. [8] => [9] => == Proklamace za císaře == [10] => Císařem provolaly Proba [[Sýrie (provincie)|syrské]] [[Římská legie|legie]], patrně ihned poté, co se v létě [[276]] rozšířila zpráva o násilné smrti císaře [[Tacitus (císař)|Tacita]], teprve nedávno zvoleného.Gerald Kreucher, ''Der Kaiser Marcus Aurelius Probus'', s. 126. Pro poměry ve [[3. století]] bylo typické, že proklamace nedošla všeobecného přijetí a prakticky v téže době si oblékl [[purpur]] i nevlastní Tacitův bratr, [[Pretoriánský prefekt|prefekt pretoriánů]] [[Florianus]], který při [[Bospor]]u bojoval s [[Gótové|Góty]]. Florianus přerušil stíhání již poražených útočníků a nastoupil pochod do nitra [[Malá Asie|Malé Asie]], aby se postavil Probovi. Toho sice uznali v Sýrii, Foinikii, Palestině a [[Aegyptus|Egyptě]], přesto však nebylo jeho postavení záviděníhodné, neboť většina říše včetně [[Římský senát|senátu]] se vyslovila pro jeho soupeře.Zosimos I, 64, 1. [11] => [12] => V nastalé [[Občanská válka|občanské válce]] se Probus osvědčil jako dobrý [[Vojenská taktika|taktik]]. Podle kronikáře [[Zosimos|Zosima]] se s ohledem na převahu Florianových jednotek snažil zápas prodlužovat a nakonec těžil z toho, že nepřátelské legie, většinou naverbované v [[Evropa|Evropě]], začaly v důsledku horkého místního podnebí trpět [[nemoc]]emi.Zosimos I, 64, 2. V září [[276]] byl pak Florianus vlastními vojáky v [[Tarsos|Tarsu]] zavražděn – cestu k moci měl Probus volnou. [13] => [14] => == Vláda == [15] => Své působení v čele říše zahájil Probus velmi energicky. Vydal se po Florianových stopách zpět k Bosporu, rozprášil zbytky gótských oddílů, které dosud sužovaly kraj, a na jaře [[277]] dospěl do svého rodiště Sirmia na [[Balkán]]ě.Probův pobyt v Sirmiu je doložen k [[5. květen|5. květnu]] [[277]]. Viz [[Corpus iuris civilis|Codex Iustinianus]] 8, 55, 2. V té době již zcela jistě plánoval výpravu na západ, k [[Rýn]]u, neboť [[Frankové]] a [[Alamani]] vážně ohrožovali [[Galie|galské]] provincie. Do [[Lyon|Lugduna]] dorazil pravděpodobně koncem srpna. [16] => [17] => Válka s [[Germáni|germánskými]] kmeny se protáhla až do roku [[278]] a jejím výsledkem bylo obnovení stability v celém galském prostoru. Podle Historie Augusty prý zahynulo 400 000 nepřátel,Historia Augusta, ''vita Probi'' 13, 7. silně přehnané číslo, které ale dokazuje, jak výrazné římské vítězství bylo. Na jaře [[278]] se Probus odebral do [[Raetie]], aby i na [[dunaj]]ské hranici obnovil mír a pořádek. [18] => [19] => Při tažení Raetií vystoupil Probus proti Alamanům, [[Burgundi|Burgundům]] a [[Vandalové|Vandalům]], uštědřil jim rozhodnou porážku a zajal jednoho z jejich náčelníků jménem Igillus.Zosimos I, 68. Pak pokračoval v pochodu do [[Ilýrie|Ilyrika]], kde se střetl se [[Sarmati|Sarmaty]], a odtud dále do [[Thrákie]], ohrožované Góty. Do léta [[279]] se mu podařilo neklidnou oblast natolik pacifikovat, že mohl poprvé během své vlády odejít na delší čas do [[Řím]]a.Gerald Kreucher, ''Der Kaiser Marcus Aurelius Probus'', s. 145–150. [20] => [21] => Bez účasti císaře byla roku [[278]] potlačena vzpoura v [[Lykie|Lykii]] a [[Pamfýlie|Pamfýlii]], vedená jakýmsi [[Lydios|Lydiem]], při níž vyslané vojsko delší čas obléhalo město [[Kremna]] v [[Pisidie|Pisidii]], kam se rebelové uchýlili. Obsáhlou zprávu kronikáře ZosimaZosimos I, 69–70. o tomto povstání potvrdily [[Archeologie|archeologické]] vykopávky v Kremně a jejím okolí, které probíhaly v letech [[1985]]–[[1987]].Zjištěny byly stopy po ostřelování [[Hradby|hradeb]] obléhacími stroji a pozice římských vojsk před městem. Viz Gerald Kreucher, ''Der Kaiser Marcus Aurelius Probus'', s. 151–152. Rovněž místními veliteli byly zlikvidovány snahy [[Blemmyové|Blemmyů]] podnikat kořistné výpravy do Egypta a město Ptolemais, jehož obyvatelé se s útočníky spojili, padlo zpět do římských rukou. [22] => [23] => O pohraničních potyčkách s [[Perská říše|Persií]] v roce [[279]] a následném uzavření míruHistoria Augusta, ''vita Probi'' 17, 4–18, 1. někteří badatelé pochybují, faktem však zůstává, že Probus užíval vedle vítězných příjmení ''Gothicus maximus'' a ''Germanicus maximus'' i příjmení ''Persicus maximus'' (velký vítěz nad Peršany).Toto příjmení se dochovalo na egyptských [[Papyrus|papyrech]]. Viz [[Dietmar Kienast]], ''Römische Kaisertabelle'', Darmstadt 1996, s. 254. Podrobnosti však nejsou známy. [24] => [25] => === Pokusy o uzurpaci === [26] => V roce [[280]] se zdálo, že je Probus na vrcholu moci. Nepodařilo se mu sice zastavit hrozivou [[Inflace|inflaci]] a nepřistoupil ani k zasádnějším reformám v oblasti správy či vojenství, ale zvítězil nad většinou vnějších nepřátel a úspěšně ukončil vnitřní rozbroje, jež otřásaly říší. Přesto byl klid pouze zdánlivý, neboť v letech [[280]]–[[281]] došlo na několika místech impéria k pokusu Probovu vládu svrhnout a tyto snahy, ačkoli byly potlačeny, císařovo postavení zřetelně oslabily. [27] => [28] => Z pramenů není jasná přesná [[chronologie]] událostí, první revolta však patrně propukla v [[Británie (provincie)|Británii]], kde ji vedl místní správce, a další, [[Proculus|Proculova]] a [[Bonosus|Bonosova]], v [[Kolín nad Rýnem|Colonii Agrippině]] – obě udusili lokální činitelé bez přímé účasti císaře. Třetí, [[Saturninus|Saturninova]] revolta v Sýrii si vyžádala bezprostřední panovníkův zásah na východě, potom se ale rychle zhroutila a Saturninus byl zabit.O vzpouře v Británii a Saturninově revoltě v Sýrii nejpodrobněji refereruje Zosimos (I, 66), o událostech v Porýní (Bonosus a Proculus) podávají zprávu [[Eutropius]] (9, 17), [[Aurelius Victor]] (37, 3), Epitome de Caesaribus (37, 2) a [[Orosius]] (VII, 24, 3). Životopisy Saturnina, Procula a Bonosa v Historii Augustě (Q 7–15) jsou fiktivní. Koncem roku [[281]] v říši opět zavládl klid a Probus se vrátil do Říma, aby zde oslavil [[triumf]] za svá vítězství nad Germány a Blemmyi. [29] => [30] => === Probův pád === [31] => V roce [[282]] se Probus přesunul do Panonie, pravděpodobně proto, že se rozhodl zakročit proti některému ze zadunajských [[Etnikum|etnik]].Údaj Historie Augusty (''vita Probi'' 20, 1), že Probus připravoval válku s Peršany, je dnes obecně odmítán. V mezidobí, než se shromáždily dostatečné síly, využíval vojáky k hloubení kanálů a odvodňovacím pracím v okolí Sirmia – tato nepopulární činnost nepochybně snížila jeho oblibu u armády.Aurelius Victor 37, 4. V srpnu či v září [[282]] pak přišla nečekaná zpráva, že legie v [[Raetie|Raetii]] či [[Noricum|Noriku]] provolaly za císaře [[Pretoriánský prefekt|prefekta pretoriánů]] [[Carus|Marka Aurelia Cara]]. Probus vyslal proti vzbouřenci jednotky, které mohl momentálně postrádat, ty ale přešly na Carovu stranu a následně byl císař někde v okolí Sirmia zavražděn.Zosimos I, 71, 3. Jeho vláda trvala o něco více než šest let a většina antických autorů ji hodnotí velmi pozitivně. Po převzetí moci [[Diocletianus|Diocletianem]] byl Probus dodatečně prohlášen za boha (DIVUS PROBUS). [32] => [33] => == Poznámky a reference == [34] => [35] => [36] => == Literatura == [37] => * {{Citace monografie | příjmení = Burian | jméno = Jan | titul = Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran = 237 | isbn =80-205-0536-9 | jazyk = česky}} [38] => * {{Citace monografie | příjmení = Češka | jméno = Josef | titul = Zánik antického světa | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 280 | isbn =80-7021-386-8 | jazyk = česky}} [39] => * {{Citace monografie | příjmení = Grant | jméno = Michael | titul = Římští císařové | vydavatel = BB art | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 387 | isbn =80-7257-731-X | jazyk = česky}} [40] => * {{Citace monografie | příjmení = Kreucher | jméno = Gerald | titul = Der Kaiser Marcus Aurelius Probus und seine Zeit | vydavatel = Franz Steiner Verlag | místo = Stuttgart | rok = 2003 | počet stran = 298 | isbn = 3-515-08382-0 | jazyk = německy | url-access = registration | url = https://archive.org/details/derkaisermarcusa0000kreu }} [41] => * {{Citace monografie | příjmení = Zosimos | jméno = | titul = Stesky posledního Římana | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1983 | počet stran = 303 | isbn = | jazyk = česky}} [42] => [43] => == Externí odkazy == [44] => * {{Commonscat}} [45] => * {{cs}} [http://rim.me.cz/cisarove/probus/probus.php Probus (Římské císařství)] [46] => * {{en}} [http://www.roman-emperors.org/probus.htm Probova biografie] [47] => [48] => {{Římský císař| titul =Římský císař| předchůdce =[[Florianus]]| nástupce =[[Carus]]|kdy=[[276]]–[[282]]}} [49] => {{Autoritní data}} [50] => {{Portály|Lidé|Starověký Řím}} [51] => [52] => [[Kategorie:Vojenští císařové]] [53] => [[Kategorie:Narození ve 3. století]] [54] => [[Kategorie:Zavraždění panovníci]] [55] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 282]] [56] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Probus

Marcus Aurelius Probus (19. srpna 232 Sirmium, Dolní Panonie - září či říjen 282 tamtéž) byl římský císař vládnoucí v letech 276-282.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'282','276','278','Raetie','279','280','281','3. století','Florianus','Carus','Pretoriánský prefekt','císař'

276

278

279

280

281

282

Carus

Císař

Florianus

Raetie