Array ( [0] => 14730113 [id] => 14730113 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Progresivismus [uri] => Progresivismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=politické filozofii podporující společenský pokrok a reformy|druhý=politické filozofii a reformním hnutí ve Spojených státech amerických|stránka=americký progresivismus}} [1] => [[Soubor:Tomáš Garrigue Masaryk 1925.PNG|náhled|[[Tomáš Garrigue Masaryk]], zakladatel [[Česká strana pokroková|České strany pokrokové]]]] [2] => '''Progresivismus''', nazývaný také '''pokrokářství''', je politická filozofie podporující reformy společnosti.{{cite web|url=https://en.oxforddictionaries.com/definition/progressivism|title=Progressivism in English|work=Oxford English Dictionary|access-date=2 May 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20190321174257/https://en.oxforddictionaries.com/definition/progressivism|archive-date=21 March 2019|url-status=dead}} Vychází z myšlenky, podle níž je [[pokrok]] ve [[Věda|vědě]], [[Technologie|technologiích]], ekonomickém rozvoji a společenském uspořádání nezbytný pro zlepšení situace lidí. Progresivismus nabyl velkého významu v době [[osvícenství]] v [[Evropa|Evropě]]. Rozšířilo se totiž přesvědčení, že Evropa dokazuje, jak společnosti mohou pokročit od necivilizovaných podmínek k [[Civilizace|civilizaci]] prostřednictvím posílení základů [[Empirické poznání|empirického poznání]] jako základu společnosti.Harold Mah. [https://books.google.com/?id=WVlGIelNNNcC&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false Enlightenment Phantasies: Cultural Identity in France and Germany, 1750–1914]. Cornell University. (2003). p. 157. Představitelé osvícenství věřili, že pokrok má univerzální platnost pro všechny společnosti a že tyto myšlenky se z Evropy rozšíří do celého světa. [3] => [4] => Na počátku 20. století se koncept progresivismu vynořil z rozsáhlých společenských změn, které přinesla [[industrializace]] a [[druhá průmyslová revoluce]] konce 19. století. Progresivisté zastávali názor, že pokrok brzdí obrovská [[ekonomická nerovnost]]; minimálně regulované [[monopol]]ní korporace a intenzivní a často násilné konflikty mezi [[dělník]]y a ekonomickými [[elita]]mi, a tvrdili, že je třeba přijmout opatření k řešení těchto problémů. [5] => [6] => Význam pojmu „progresivismus“ se v průběhu času měnil a lišil se v závislosti na úhlu pohledu. V průběhu 19. století se s progresivismem spojovali zastánci [[Volný trh|volného trhu]] a [[Svoboda pohybu|svobody pohybu]] osob. Na konci 19. století se naopak rozšířil názor, že volnost trhu pokrok brzdí. Na počátku 20. století se jako progresivní označovali také zastánci [[Eugenika|eugeniky]] a [[prohibice]], tedy iniciativ, které tehdy byly propagovány ve jménu veřejného zdraví.{{cite web|url=https://www.loc.gov/teachers/classroommaterials/presentationsandactivities/presentations/timeline/progress/prohib/|title=Prohibition: A Case Study of Progressive Reform|publisher=[[Library of Congress]]|access-date=2017-10-04}}{{cite journal|title=Retrospectives: Eugenics and Economics in the Progressive Era|journal=Journal of Economic Perspectives|year=2005|last=Leonard|first=Thomas|volume=19|issue=4|pages=207–224|doi=10.1257/089533005775196642|url=https://www.princeton.edu/~tleonard/papers/retrospectives.pdf|access-date=2017-10-22|url-status=bot: unknown|archive-url=https://web.archive.org/web/20170820132528/https://www.princeton.edu/~tleonard/papers/retrospectives.pdf|archive-date=20 August 2017|df=dmy-all|doi-access=free}}{{cite journal|jstor=4026900|title=Geneticists and the Eugenics Movement in Scandinavia|last=Roll-Hansen|first=Nils|journal=[[The British Journal for the History of Science]]|volume=22|issue=3|pages=335–346|date=1989|doi=10.1017/S0007087400026194|pmid=11621984}}{{cite book|date=2005|last=Freeden|first=Michael|author-link=Michael Freeden|title=Liberal Languages: Ideological Imaginations and Twentieth-Century Progressive Thought|pages=144–165|publisher=[[Princeton University Press]]|location=[[Princeton, New Jersey|Princeton]]|url=https://books.google.com/books?id=1Lpu8wwvA1AC&pg=144|isbn=978-0691116778}}James H. Timberlake, ''Prohibition and the Progressive Movement, 1900–1920'' (1970) V 21. století se jako progresivní označuje „sociální nebo politické hnutí, jehož cílem je zastupovat zájmy obyčejných lidí prostřednictvím politických změn a podpory vládních opatření“.[https://dictionary.cambridge.org/us/dictionary/english/progressivism "Progressivism"]. ''The Cambridge English Dictionary''. 24 June 2020. Retrieved 3 May 2020. [7] => [8] => V českých zemích byl progresivismus reprezentovaný několika různými politickými subjekty, které vycházely jednak z politického realismu v pojetí [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigua Masaryka]], a jednak z radikálního pokrokového hnutí české mládeže počátku 90. let 19. století.{{Citace monografie [9] => | spoluautoři = Josef Harna, Martin Kučera (eds.) [10] => | titul = Politické programy českých "pokrokových" stran 1896-1920 [11] => | vydavatel = Historický ústav AV ČR [12] => | místo = Praha [13] => | isbn = 978-80-7286-174-3 [14] => | datum vydání = 2010 [15] => }} Byla to například [[Česká strana lidová]], zvaná všeobecně ''realisté'', kterou založil Masaryk po [[Hilsnerova aféra|Hilsnerově aféře]] v roce 1900.Eva Schmitt-Hartmann, "Thomas G. Masaryk's Realism: Origins of a Czech Political Concept", (1984), 150. Sloučením s částí [[Radikálně pokroková strana|Radikálně pokrokové strany]] pak v roce 1906 vznikla [[Česká strana pokroková]].Česká strana pokroková a její ustavující valný sjezd dne 21. ledna 1906 (1906), str. 2–3, Dostupné online: https://www.archive.org/stream/eskstranapokrok00unkngoog?ref=ol (2007) Mezi další progresivní strany patřily [[Státoprávní pokroková strana]] a [[Lidová strana pokroková na Moravě]]. Pokrokové strany v českých zemích se stavěly do opozice vůči politice vídeňských vlád, ale kritizovaly i konzervativní politiku tehdejší vedoucí české politické strany, [[Národní strana svobodomyslná|Národní strany svobodomyslné]], zvané všeobecně ''mladočeši.'' [16] => [17] => == Od osvícenství k průmyslové revoluci == [18] => [[Soubor:Kant gemaelde 3.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Immanuel Kant]]]] [19] => [[Immanuel Kant]] označil pokrok za pohyb od [[barbarství]] k [[Civilizace|civilizaci]]. Filozof a politolog 18. století [[Nicolas de Condorcet]] předpověděl, že politický pokrok bude zahrnovat [[Abolicionismus|zánik otroctví]], nárůst [[gramotnost]]i, zmírnění nerovnosti pohlaví, reformy tehdy tvrdého [[vězeňství]] a ústup [[Chudoba|chudoby]].Nisbet, Robert (1980). History of the Idea of Progress. New York: Basic Books. ch 5 [20] => [21] => [[Modernita|Modernitu]] a [[Modernizace|modernizaci]] jako klíčové formy myšlenky pokroku prosazovali klasičtí liberálové v 19. a 20. století. Ti vyzývali k rychlé modernizaci [[Ekonomika|hospodářství]] a [[společnost]]i, aby se odstranily tradiční překážky [[Volný trh|volného trhu]] a [[Svoboda pohybu|svobody pohybu]] osob.{{cite book |author1=Joyce Appleby |author2=Lynn Hunt |author3=Margaret Jacob |name-list-style=amp |title=Telling the Truth about History |year=1995 |page=78 |url=https://books.google.com/books?id=O0aCcnVcbZcC&pg=78|isbn=9780393078916 }} [22] => [23] => [[Soubor:John Stuart Mill by London Stereoscopic Company, c1870.jpg|náhled|upright|[[John Stuart Mill]]]] [24] => Koncem 19. století se v západním světě rozšířil politický názor, že pokrok brzdí obrovská [[ekonomická nerovnost]] mezi bohatými a chudými, minimálně regulovaný [[Laissez faire|laissez-faire]] [[kapitalismus]] s nekontrolovatelnými monopolními korporacemi, intenzivní a často násilné konflikty mezi kapitalisty a [[dělník]]y a potřeba opatření k řešení těchto problémů.{{cite book |title=Progressivism: A Very Short Introduction|publisher=Oxford University Press|author=Nugent, Walter|year=2010|isbn=9780195311068|page=2}} Progresivismus ovlivnil různá politická hnutí. [[Sociální liberalismus]] byl ovlivněn koncepcí britského liberálního filozofa [[John Stuart Mill|Johna Stuarta Milla]], podle níž jsou lidé „pokrokovými bytostmi“.Alan Ryan. ''The Making of Modern Liberalism''. p. 25. [[Spojené království|Britský]] premiér [[Benjamin Disraeli]] rozvíjel [[progresivní konzervatismus]] v rámci [[Konzervatismus jednoho národa|konzervatismu jednoho národa]].Patrick Dunleavy, Paul Joseph Kelly, Michael Moran. ''British Political Science: Fifty Years of Political Studies''. Oxford, England, UK; Malden, Massachusetts: Wiley-Blackwell, 2000. pp. 107–08.Robert Blake. Disraeli. Second Edition. London, England, UK: Eyre & Spottiswoode (Publishers) Ltd, 1967. p. 524. [25] => [26] => Prostor mezi sociální revolucí a [[Sociální konzervatismus|sociálně konzervativní]] [[Laissez faire|laissez-faire]] [[Středopravice|středopravicí]] byl ve [[Francie|Francii]] vyplněn nástupem radikalismu, který se domníval, že sociální pokrok vyžaduje [[antiklerikalismus]], [[humanismus]] a [[republikanismus]]. Zejména antiklerikalismus měl až do poloviny 20. století dominantní vliv na [[Středolevice|levý střed]] v mnoha francouzsky a románsky mluvících zemích. V [[Německé císařství|císařském Německu]] uzákonil kancléř [[Otto von Bismarck]] různá progresivní sociální opatření z [[Paternalismus|paternalistických]] [[Konzervatismus|konzervativních]] pohnutek – aby distancoval dělníky od tehdejšího [[Socialismus|socialistického hnutí]] a aby humánním způsobem napomohl udržení průmyslové revoluce.Union Contributions to Labor Welfare Policy and Practice: Past, Present, and Future. Routledge, 16, 2013. p. 172. [27] => [28] => V roce 1891 vydala [[římskokatolická církev]] encykliku [[Rerum novarum]], v níž papež [[Lev XIII.]] odsoudil [[vykořisťování]] práce a vyzval k podpoře odborů a státní regulaci podniků v zájmu sociální spravedlnosti, přičemž obhajoval právo na [[vlastnictví]] a kritizoval socialismus.Faith Jaycox. The Progressive Era. New York, New York: Infobase Publishing, 2005. p. 85. V Severní Americe se objevil [[Protestantismus|protestantský]] progresivistický pohled zvaný sociální evangelium, který se zaměřoval na boj proti ekonomickému vykořisťování a chudobě a v polovině 90. let 19. století byl běžný v mnoha protestantských teologických seminářích ve Spojených státech.Charles Howard Hopkins, ''The Rise of the Social Gospel in American Protestantism, 1865–1915'' (1940). [29] => [30] => == Současná mainstreamová politická koncepce k této filozofii == [31] => [[Soubor:Theodore Roosevelt by the Pach Bros.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Theodore Roosevelt]]]] [32] => Ve Spojených státech začal progresivismus jako intelektuální vzpoura proti politické filozofii [[Konstitucionalismus|konstitucionalismu]],{{Cite book|url=https://plato.stanford.edu/archives/spr2018/entries/constitutionalism/|title=The Stanford Encyclopedia of Philosophy|first=Wil|last=Waluchow|editor-first=Edward N.|editor-last=Zalta|date=17 August 2018|publisher=Metaphysics Research Lab, Stanford University|via=Stanford Encyclopedia of Philosophy}} jak ji vyjádřil [[John Locke]] a [[Otcové zakladatelé Spojených států amerických|otcové zakladatelé USA]] a podle níž autorita vlády závisí na dodržování omezení jejích oprávněných pravomocí.{{cite book|last=Watson|first=Bradley|title=Progressivism : the strange history of a radical idea|page=11|publisher=University of Notre Dame Press|location=Notre Dame, Indiana|year=2020|isbn=978-0268106973}} To, co začalo jako sociální hnutí v 90. letech 19. století, přerostlo v populární politické hnutí označované jako [[progresivní éra]]; v prezidentských volbách v roce 1912 se všichni tři kandidáti na prezidenta USA prohlásili za progresivisty. Ačkoli pojem progresivismus reprezentuje řadu různých politických skupin, které nebyly vždy jednotné, progresivisté odmítali [[sociální darwinismus]] a věřili, že problémy, kterým společnost čelí, jako je [[třídní boj]], [[Lakomství|chamtivost]], [[chudoba]], [[rasismus]] a [[násilí]], lze nejlépe řešit zajištěním dobrého [[vzdělání]], bezpečného prostoru a efektivního pracovního prostředí. Progresivisté žili převážně ve městech, měli vysokoškolské vzdělání a věřili, že vláda může být nástrojem změny.[http://www.gwu.edu/~erpapers/teachinger/glossary/progressive-era.cfm "The Progressive Era (1890–1920)"]. The Eleanor Roosevelt Papers Project. {{Wayback|url=http://www.gwu.edu/~erpapers/teachinger/glossary/progressive-era.cfm |date=20200120000000 }}. Retrieved 31 September 2014. Prezident [[Republikánská strana (USA)|Republikánské]] a později [[Pokroková strana (1912)|Pokrokové strany]] [[Theodore Roosevelt]] prohlásil, že „vždy věřil, že moudrý progresivismus a moudrý konzervatismus jdou ruku v ruce“.Jonathan Lurie. William Howard Taft: The Travails of a Progressive Conservative. New York, New York: Cambridge University Press, 2012. p. 196. [33] => [34] => [[Soubor:Thomas Woodrow Wilson, Harris & Ewing bw photo portrait, 1919.jpg|náhled|upright|[[Woodrow Wilson]]]] [35] => K [[Americký progresivismus|americkému progresivistickému]] hnutí v rámci [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]] patřil i prezident [[Woodrow Wilson]]. Progresivní postoje se v průběhu času vyvíjely. [[Imperialismus]] byl v rámci progresivismu na konci 19. a na počátku 20. století kontroverzní otázkou, zejména ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], kde někteří progresivisté americký imperialismus podporovali, zatímco jiní byli proti němu.{{cite book|title=Progressivism: A Very Short Introduction|publisher=Oxford University Press|author=Nugent, Walter|year=2010|isbn=9780195311068|pages=33}} V reakci na [[První světová válka|první světovou válku]] zavedl prezident Woodrow Wilson ve [[Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona|Čtrnácti bodech]] koncept [[Právo národů na sebeurčení|národního sebeurčení]] a kritizoval imperialistickou konkurenci a [[Kolonialismus|koloniální]] nespravedlnosti. Tyto názory podporovali antiimperialisté v oblastech světa, které se bránily imperiální nadvládě.Reconsidering Woodrow Wilson: Progressivism, Internationalism, War, and Peace. p. 309. [36] => [37] => V období nástupu ekonomického [[keynesiánství]] (30.-70. léta 20. století) byla v mnoha zemích široce akceptována velká role státních zásahů do ekonomiky. S nástupem [[Neoliberalismus|neoliberalismu]] a zpochybňováním státní intervenční politiky v 70. a 80. letech 20. století reagovala [[Středolevice|středolevicová]] progresivní hnutí přijetím [[Třetí cesta (politika)|třetí cesty]], která zdůrazňovala významnou roli [[Tržní ekonomika|tržní ekonomiky]].Jane Lewis, Rebecca Surender. ''Welfare State Change: Towards a Third Way?''. [[Oxford University Press]], 2004. pp. 3–4, 16. Existují [[Sociální demokracie|sociální demokraté]], kteří vyzývali k tomu, aby sociálnědemokratické hnutí překonalo třetí cestu.After the Third Way: The Future of Social Democracy in Europe. I. B. Taurus, 2012. p. 47. Významní [[Progresivní konzervatismus|progresivní konzervativní]] představitelé [[Spojené království|britské]] [[Konzervativní strana (Spojené království)|Konzervativní strany]] kritizují neoliberalismus.Hugh Bochel. The Conservative Party and Social Policy. The Policy Press, 2011. p. 108. [38] => [39] => V 21. století progresivisté nadále podporují [[Veřejná politika|veřejnou politiku]], která snižuje nebo zmírňuje škodlivé dopady [[Ekonomická nerovnost|ekonomické nerovnosti]] a systémové [[diskriminace]] (jako například institucionální [[rasismus]]), prosazují politiku ohleduplnou k [[Životní prostředí|životnímu prostředí]], [[sociální zabezpečení]] a práva [[Zaměstnanec|zaměstnanců]] a vystupují proti negativním [[Externalita|externalitám]], které na životní prostředí a [[společnost]] působí [[monopoly]] nebo vliv [[Korporace|korporací]] na [[Demokracie|demokratický]] proces. Jednotícím tématem je upozorňování na negativní dopady současných institucí nebo způsobů jednání a zasazovat se o sociální pokrok, tj. o pozitivní změnu definovanou několika kritérii, jako je rozšíření demokracie, zvýšení [[rovnostářství]] (v podobě ekonomické a sociální rovnosti) a zlepšení blahobytu obyvatelstva. Za zastánce progresivního přístupu v tomto pojetí se dnes běžně označují také [[Sociální demokracie|sociální demokraté]].Henning Meyer, Jonathan Rutherford. The Future of European Social Democracy: Building the Good Society. Palgrave Macmillan, 2012. p. 108. [40] => [41] => == Odkazy == [42] => [43] => === Reference === [44] => {{Překlad|en|Progressivism|1059409254}} [45] => [46] => [47] => === Literatura === [48] => * [[George Tindall|Tindall, George]] and Shi, David E. ''America: A Narrative History''. W W Norton & Co Inc; Full Sixth edition, 2003. {{ISBN|0-393-92426-2}}. [49] => * [[George Lakoff|Lakoff, George]]. ''Don't Think of an Elephant: Know Your Values and Frame the Debate''. Chelsea Green Publishing, 2004. {{ISBN|1-931498-71-7}}. [50] => * Kelleher, William J. ''Progressive Logic: Framing A Unified Field Theory of Values For Progressives''. The Empathic Science Institute, 2005. {{ISBN|0-9773717-1-9}}. [51] => * [[James T. Kloppenberg|Kloppenberg, James T.]]. ''Uncertain Victory: Social Democracy and Progressivism in European and American Thought, 1870–1920''. Oxford University Press, US, 1988. {{ISBN|0-19-505304-4}}. [52] => * [[Arthur S. Link|Link, Arthur S.]] and [[Richard L. McCormick|McCormick, Richard L.]]. ''Progressivism (American History Series)''. Harlan Davidson, 1983. {{ISBN|0-88295-814-3}}. [53] => * [[Michael McGerr|McGerr, Michael]]. ''A Fierce Discontent: The Rise and Fall of the Progressive Movement in America, 1870–1920''. 2003. [54] => * Schutz, Aaron. [http://www.educationaction.org/ ''Social Class, Social Action, and Education: The Failure of Progressive Democracy'']. Palgrave, Macmillan, 2010. {{ISBN|978-0-230-10591-1}}. [55] => * Tröhler, Daniel. [https://www.researchgate.net/publication/316660070_Progressivism ''Progressivism'']. In book: Oxford Research Encyclopedia of Education. Oxford University Press, 2017. [56] => [57] => === Související články === [58] => * [[Americký progresivismus]] [59] => * [[Demokracie]] [60] => * [[Demokratický socialismus]] [61] => * [[Levice]] [62] => * [[Liberalismus]] [63] => * [[Moderní liberalismus]] [64] => * [[Pozitivní diskriminace]] [65] => * [[Progresivní daň]] [66] => * [[Radikalismus]] [67] => * [[Sekularismus]] [68] => * [[Socialismus]] [69] => * [[Sociální demokracie]] [70] => * [[Sociální spravedlnost]] [71] => * [[Středolevice]] [72] => * [[Transhumanismus]] [73] => * [[Zelená politika]] [74] => [75] => === Externí odkazy === [76] => * {{Commonscat}} [77] => * [https://www.britannica.com/topic/progressivism Progressivism] — heslo na ''[[Encyclopædia Britannica]]'' [78] => [79] => {{Autoritní data}} [80] => [81] => [[Kategorie:Filozofická hnutí]] [82] => [[Kategorie:Filozofické směry]] [83] => [[Kategorie:Ideologie]] [84] => [[Kategorie:Kritické myšlení]] [85] => [[Kategorie:Liberalismus]] [86] => [[Kategorie:Politická hnutí]] [87] => [[Kategorie:Politické ideologie]] [88] => [[Kategorie:Sociální demokracie]] [89] => [[Kategorie:Sociální hnutí]] [90] => [[Kategorie:Sociální liberalismus]] [] => )
good wiki

Progresivismus

České strany pokrokové Progresivismus, nazývaný také pokrokářství, je politická filozofie podporující reformy společnosti. Vychází z myšlenky, podle níž je pokrok ve vědě, technologiích, ekonomickém rozvoji a společenském uspořádání nezbytný pro zlepšení situace lidí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sociální demokracie','Středolevice','Laissez faire','Princeton University Press','Svoboda pohybu','Demokracie','společnost','Spojené království','Socialismus','rasismus','Americký progresivismus','Volný trh'

Demokracie

Demokracie je politický systém, ve kterém mají občané zásadní vliv na správu a rozhodování veřejných záležitostí.

Rasismus

Socialismus

Společnost

Středolevice