Array ( [0] => 15481969 [id] => 15481969 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Prokaryota [uri] => Prokaryota [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Average prokaryote cell- en.svg|upright=1.3|náhled|Řez prokaryotní buňkou]] [1] => '''Prokaryota''' z řeckého ''pro'' (před) a ''karyon'' (jádro), též '''prvojaderní''' nebo '''předjaderní''', je označení pro evolučně velmi staré [[organismus|organismy]], které se vyvinuly před 3–3,5 miliardami let. Pravděpodobně jsou vůbec nejstaršími buněčnými organismy. [[Prokaryotická buňka]] je podstatně jednodušší než buňka [[eukaryota|eukaryot]]. [2] => [3] => V některých dřívějších klasifikačních systémech, ve kterých byli prvojaderní považováni za [[říše (biologie)|říši]], se tato říše nazývala '''Monera'''. [4] => {{Citace monografie [5] => | autor = H. F. Copeland [6] => | rok = 1956 [7] => | titul = The Classification of Lower Organisms [8] => | url = https://archive.org/details/classificationof0000cope [9] => | místo= Palo Alto [10] => | vydavatel=Pacific Books [11] => }} [12] => {{Citace periodika [13] => | autor = R. H. Whittaker [14] => | rok = 1969 [15] => | titul = New concepts of kingdoms of organisms [16] => | periodikum = Science [17] => | ročník = 163 [18] => | strany = 150–160 [19] => }}{{Citace monografie|příjmení=Lhotský|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Úvod do studia symbiotických interakcí. Nový pohled na viry a bakterie|vydání=|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2015|počet stran=208|strany=88–91|isbn=978-80-200-2480-0}} [20] => [21] => Na základě moderních fylogenetických analýz netvoří prokaryota přirozenou [[monofyletismus|monofyletickou]] skupinu. Proto jsou v moderním systému navrženém v roce 1977 [[Carl Woese|Carlem Woesem]] rozdělena na dvě hlavní [[doména (biologie)|domény]] – [[Bakterie]] a [[Archea]]. Eukaryota pak představují třetí doménu. [22] => [23] => == Vlastnosti prokaryot == [24] => {{viz též|prokaryotická buňka}} [25] => Prokaryota jsou jednobuněčné organismy. Netvoří tedy funkčně a morfologicky diferencované tkáně, ale mohou tvořit [[kolonie (biologie)|kolonie]] nebo mnohobuněčná vlákna. Velikost prokaryotické buňky se obvykle pohybuje mezi 0,2 až 3 mikrometrů. Větší prokaryotní buňky jsou spíše výjimkou. Předpokládá se, že jedním z důvodů je nízká účinnost [[Difuze|difúze]] živin a organických látek u velkých buněk. Tuto teorii ovšem značně zpochybňuje existence obrovských bakterií ''[[Epulopiscium fishelsoni]]'' a ''[[Thiomargarita namibiensis]]'', které dorůstají délky kolem 0,5 mm, nemluvě o rekordní ''[[Thiomargarita magnifica]]'', velké až 2 cm.{{Citace elektronického periodika [26] => | příjmení1 = Pennisi [27] => | jméno1 = Elizabeth [28] => | titul = Largest bacterium ever discovered has an unexpectedly complex cell [29] => | periodikum = Science [30] => | vydavatel = American Association for the Advancement of Science [31] => | datum_vydání = 2022-02-23 [32] => | url = https://www.science.org/content/article/largest-bacterium-ever-discovered-has-unexpectedly-complex-cells [33] => | issn = 1095-9203 [34] => | datum_přístupu = 2022-02-28 [35] => | jazyk = anglicky [36] => | doi = 10.1126/science.ada1620 [37] => }}{{Citace elektronického periodika [38] => | příjmení1 = Volland [39] => | jméno1 = Jean-Marie [40] => | titul = A centimeter-long bacterium with DNA compartmentalized in membrane-bound organelles [41] => | periodikum = BioRχiv [42] => | vydavatel = Cold Spring Harbor Laboratory [43] => | datum_vydání = 2022-02-18 [44] => | url = https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2022.02.16.480423v1.full.pdf [45] => | datum_přístupu = 2022-02-28 [46] => | jazyk = anglicky [47] => | doi = 10.1101/2022.02.16.480423 [48] => | spoluautoři = et al. [49] => | poznámky = Preprint [50] => }}. [51] => [52] => === Znaky společné s eukaryotickou buňkou === [53] => {{podrobně|poslední univerzální společný předek}} [54] => * Prokaryota, jako každé živé organismy, obsahují [[nukleová kyselina|nukleovou kyselinu]], nositelku [[genetická informace|genetické informace]]. Je to vždy [[DNA]]. [55] => * [[Biosyntéza|Syntéza]] [[Bílkovina|proteinů]] probíhá na [[ribozom]]ech, které jsou u prokaryot pouze volně uloženy v [[cytoplazma|cytoplazmě]]. Prokaryotické ribozómy (70S) jsou menší než ribozomy eukaryot (80S). [56] => * Buňka je od okolního prostředí oddělena semipermeabilní (polopropustnou) [[cytoplazmatická membrána|cytoplazmatickou membránou]]. [57] => [58] => === Znaky vlastní pouze prokaryotické buňce === [59] => * V buňkách prokaryotických organismů je přítomen tzv. [[nukleoid]] obsahující její DNA. Na rozdíl od [[buněčné jádro|buněčných jader]] u prokaryot není nukleoid ohraničen membránou, ale je umístěn přímo v cytoplazmě. Řetězec DNA je asi 1000× delší než délka celé buňky (cca 1,4 mm), je proto složitě zatočen a na několika místech připevněn k cytoplazmatické membráně. [[Chromozom|Chromozóm]] neobsahuje [[histon]]y a nevytváří [[nukleosom]]y, ale je organizován [[proteiny asociované s nukleosomem|proteiny asociovanými s nukleosomy]].{{Citace periodika | příjmení = Dame | jméno = Remus T. | titul = Chromosomal Macrodomains and Associated Proteins: Implications for DNA Organization and Replication in Gram Negative Bacteria | periodikum = PLoS Genetics | ročník = 7 | číslo = 6 | datum = 2011 | strany = e1002123 | doi = 10.1371/journal.pgen.1002123 | spoluautoři=Kalmykowa, Olga J.; Grainger, David C.; Burkholder, William F.}} [60] => * Je chráněna [[buněčná stěna|buněčnou stěnou]], která obsahuje [[peptidoglykan]]y. [61] => * Buňka může obsahovat [[plazmid]]y, úseky DNA, které se mohou v případě potřeby včlenit do chromozomu. Nejsou pro buňku nepostradatelné, občas ale mohou nést enormně důležitou genetickou informaci (např. [[gen]] pro odolnost vůči [[antibiotikum|antibiotikům]]) [62] => * Cytoplazma není rozčleněna na [[kompartment]]y, chybí [[organela|organely]] vlastní eukaryotickým buňkám. [63] => * [[Fotosyntéza|Fotosyntetická]] prokaryota, jako například sinice, mají [[Fotosyntetický pigment|fotosyntetické pigmenty]] uloženy přímo v buněčných membránách, kdežto u Eukaryot je fotosyntetický aparát uložen ve specializovaných organelách zvaných [[Plastid|chloroplasty]]. [64] => * Většina prokaryotických organismů se množí příčným dělením, nemají [[mitotický aparát]] ([[dělicí vřeténko]]) [65] => * Prokaryota mohou nést [[bakteriální bičík]](y), který je však utvářen zcela odlišně než [[bičík]] u eukaryot. [66] => [67] => == Způsob života == [68] => Prokaryota využívají nejrůznější způsoby výživy. [[autotrofie|Autotrofní]] organismy jsou schopny asimilovat oxid uhličitý, kdežto [[heterotrofie|heterotrofové]] využívají organické látky. [[fototrofie|Fototrofní]] organismy jsou schopny zachycovat energii světla. [[Chemotrofie|Chemotrofní]] organizmy získávají metabolickou energii pomocí různých chemických reakcí. [69] => [70] => Prokaryota osidlují všechny typy prostředí, žijí a prospívají v širokém rozmezí teplot, přežívají vysoké hodnoty radiace. Bakteriální [[Spora (bakterie)|spory]] mohou zůstat životaschopné mnoho let, přežívají i na povrchu družic na oběžné dráze [[Země]]. Některé žijí volně, jiné jsou [[symbiont]]y eukaryotických organismů nebo i [[patogen]]y. [71] => [72] => == Systém == [73] => * [[Archea]] [74] => * [[Bakterie]] [75] => [76] => == Odkazy == [77] => [78] => === Reference === [79] => [80] => [81] => === Literatura === [82] => * LHOTSKÝ, Josef. ''Sen noci darwinovské aneb O čem se vám v souvislosti s evolucí ani nezdá''. Praha, Knižní klub (ed. Universum), 2016, 264 s. [83] => * LHOTSKÝ, Josef. ''Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie.'' Praha, Academia, 2015, 208 s. [84] => [85] => === Související články === [86] => * [[Antibiotikum]] [87] => * [[Bakterie]] [88] => * [[Bakteriologie]] [89] => * [[Buňka]] [90] => * [[Biologická klasifikace]] [91] => * [[Biologie]] [92] => * [[Prokaryotická buňka]] [93] => * [[Vědecká nomenklatura]] [94] => [95] => === Externí odkazy === [96] => * {{Commonscat}} [97] => {{Pahýl}} [98] => [99] => {{Autoritní data}} [100] => {{Portály|Biologie}} [101] => [102] => [[Kategorie:Prokaryota| ]] [103] => [[Kategorie:Organismy]] [] => )
good wiki

Prokaryota

Řez prokaryotní buňkou Prokaryota z řeckého pro (před) a karyon (jádro), též prvojaderní nebo předjaderní, je označení pro evolučně velmi staré organismy, které se vyvinuly před 3-3,5 miliardami let. Pravděpodobně jsou vůbec nejstaršími buněčnými organismy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bakterie','Prokaryotická buňka','Archea','Biologická klasifikace','nukleosom','Thiomargarita magnifica','Thiomargarita namibiensis','nukleová kyselina','Difuze','kolonie (biologie)','Epulopiscium fishelsoni','plazmid'

Archea

Bakterie

Difuze

Difuze je fyzikální jev, který popisuje rozptyl částic či energie v prostředí.

Nukleosom

Plazmid

Plazmid je malá, kruhová a dvojřetězcová molekula DNA, která se nachází v buňkách řady organismů, včetně bakterií a archeí.