Array ( [0] => 15513946 [id] => 15513946 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Proletariát [uri] => Proletariát [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Proletariát''' je ve společenské teorii [[Karl Marx|Karla Marxe]] a v revolučním [[marxismus|marxismu]] třída, jejíž příslušníci (proletáři, dělníci a zaměstnanci) nevlastní [[Výrobní prostředek|výrobní prostředky]] a jsou tedy svou obživou závislí na jejich vlastnících (kapitalistech, [[buržoazie|buržoazii]]). Ti toho využívají, nutí proletáře pracovat za nevýhodných podmínek a vzniklou [[Nadhodnota|nadhodnotu]] si přivlastňují. Cílem [[komunismus|komunistů]] je pomocí [[Socialistická revoluce|proletářské revoluce]] výrobní prostředky [[Vyvlastnění|vyvlastnit]], učinit je majetkem celé společnosti, a tím [[vykořisťování]] a vůbec i dělení společnosti na [[společenské třídy|třídy]] definitivně zrušit. [1] => [2] => Od dělníků, proletariátu schopného organizované akce, odlišoval Marx tzv. ''[[lumpenproletariát]]'' (z něm. ''Lumpen'', hadry), politicky zcela neschopný. [3] => [4] => == Historie == [5] => Slovo proletariát pochází z [[Latina|latinského]] ''proles'', potomstvo, a v [[Starověký Řím|antickém Římě]] označovalo nejnižší společenskou vrstvu lidí bez majetku a bez práv, která obci přispívala jen tím, že měla děti. Od 4. století, když Římská říše trpěla úbytkem obyvatelstva, dostávali rodiče alespoň tří dětí automaticky občanská práva. [6] => [7] => V polovině [[19. století]] se slovo opět objevilo, nejprve ve francouzštině, pro popis společenského postavení zejména [[Továrna|továrních]] dělníků. Vznik moderního proletariátu úzce souvisí s modernizací, zejména se [[Průmyslová revoluce|vznikem průmyslu]], který nabízel obživu i těm, kdo neměli vlastní půdu a v tradiční zemědělské společnosti by tak záviseli na příbuzných. Statisíce mladých lidí odcházely do měst, kde žili sice velmi chudě, ale samostatně a mohli dokonce zakládat vlastní rodiny. Podobný proces „proletarizace“ zemědělců, jaký v Evropě probíhal od konce 18. století, probíhá v současnosti například v Číně. [8] => [9] => Bídné podmínky přistěhovalých dělníků zejména v anglických městech popsal například [[Charles Dickens]]. Zlepšení jejich osudu se věnovali tzv. [[Utopický socialismus|utopičtí socialisté]] ([[Charles Fourier]], [[Henri de Saint-Simon]], [[Robert Owen]]). Protože tehdy zcela chybělo jakékoli sociální zákonodárství a pojištění, nebyla omezena délka pracovní doby ani práce dětí a protože dělníci neměli právo volit, organizovat se a [[stávka|stávkovat]], přičemž byli nuceni přijímat práci za jakoukoli mzdu a za jakýchkoli podmínek, zavedl pro ně Saint-Simon označení „proletariát“. Sociální postavení dělníků v raném [[kapitalismus|kapitalismu]] studoval také Karel Marx a později v knize „Kapitál“ vytvořil a zdůvodnil teorii vykořisťování a proletářské revoluce. [10] => [11] => Zejména kvalifikovaní a vzdělaní dělníci se organizovali už v 18. století, nejčastější v podpůrných spolcích, aby se vyhnuli pronásledování. Širší organizace dělnického hnutí souvisela s [[Revoluce v roce 1848|revolucemi roku 1848]], kdy Marx také vydal [[Komunistický manifest]] s heslem [[Proletáři všech zemí, spojte se!]] Nicméně myšlenka mezinárodní proletářské organizace se uskutečnila až roku [[1864]] jako [[První internacionála]]. Brzy nato začaly vznikat v různých zemích i první dělnické strany (v Německu [[1864]], v Čechách [[1878]], ve Francii [[1879]], ve Velké Británii [[1899]]), které bojovaly především za [[volební právo]]. [12] => [13] => Zejména v Německu si vláda uvědomila význam dělnického hnutí a kancléř [[Otto von Bismarck|Bismarck]], aby vzal dělnickému hnutí vítr z plachet, prosadil od roku [[1883]] důležité sociální zákony. Práva dělníků podpořila také katolická církev (encyklika ''[[Rerum novarum]]'' [[1891]]), regulace pracovní doby, práce dětí a žen nebo práce v noci se prosadila i v dalších zemích a kolem roku 1900 se začalo prosazovat všeobecné volební právo. Tím se postavení dělníků a zaměstnanců změnilo, takže i dělnické hnutí se začalo dělit na „reformní“ proud [[sociální demokracie]] ([[Druhá internacionála]], [[1889]]) a „revoluční“ proud [[komunismus|komunismu]], který i nadále užíval název „proletariát“. [14] => [15] => S dalším zlepšováním právního i sociálního postavení dělníků ve vyspělých zemích světa, se špatnými zkušenostmi se [[Sovětský svaz|sovětským]] komunismem a zejména s nástupem [[postindustriální společnost]]i po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se o proletariátu přestalo mluvit a slovo dnes patří jen do ideologie revoluční levice. [16] => [17] => == Odkazy == [18] => [19] => === Literatura === [20] => * ''Ottův slovník nové doby'', svazek 9, str. 174 – heslo Proletariát [21] => * M. Petrusek (vyd.): ''Velký sociologický slovník'', II., str. 863 – heslo Proletariát [22] => [23] => === Související články === [24] => * [[Dělnická třída]] [25] => * [[Internacionála (politika)]] [26] => * [[Komunismus]] [27] => * [[Prekarizace#Prekariát|Prekariát]] [28] => * [[Socialismus]] [29] => [30] => === Externí odkazy === [31] => * {{Otto|heslo=Proletář}} [32] => {{Autoritní data}} [33] => [34] => [[Kategorie:Proletariát| ]] [35] => [[Kategorie:Dělnická třída]] [36] => [[Kategorie:Sociální skupiny]] [37] => [[Kategorie:Politologické pojmy]] [38] => [[Kategorie:Chudoba]] [39] => [[Kategorie:Marxismus]] [] => )
good wiki

Proletariát

Proletariát je ve společenské teorii Karla Marxe a v revolučním marxismu třída, jejíž příslušníci (proletáři, dělníci a zaměstnanci) nevlastní výrobní prostředky a jsou tedy svou obživou závislí na jejich vlastnících (kapitalistech, buržoazii). Ti toho využívají, nutí proletáře pracovat za nevýhodných podmínek a vzniklou nadhodnotu si přivlastňují.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1864','komunismus','1899','Továrna','společenské třídy','Proletáři všech zemí, spojte se!','Revoluce v roce 1848','Henri de Saint-Simon','stávka','1878','Karl Marx','Průmyslová revoluce'

1864

1878

Rok 1878 byl rokem pod vlivem historických událostí, které ovlivnily dějiny Českých zemí.

1899

Komunismus

Stávka

Továrna