Array ( [0] => 15482689 [id] => 15482689 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Propaganda [uri] => Propaganda [3] => Propaganda Poster SS-Freiwilligen-Grenadier-Division Langemarck met anti-Semitisch opschrift Samen zullen wij hem verpletteren!.jpg [img] => Propaganda Poster SS-Freiwilligen-Grenadier-Division Langemarck met anti-Semitisch opschrift Samen zullen wij hem verpletteren!.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Propaganda** Propaganda je způsob komunikace, jehož cílem je ovlivnit veřejné mínění nebo chování lidí. V mnoha kontextech může sloužit pozitivnímu cíli, například v oblasti vzdělávání, sociálních změn nebo rozvoje komunit. Historicky byla propaganda často spojována s politickými režimy a manipulací, avšak její funkce může být i konstruktivní. Dobře vedená propaganda může informovat lidi o důležitých tématech, vyvolávat povědomí o společenských otázkách a podněcovat k aktivní účasti na změnách. Může například hrát klíčovou roli v kampaních zaměřených na ochranu životního prostředí, podporu zdravého životního stylu nebo prosazování lidských práv. V dnešní digitální éře je důležité rozlišovat mezi informativní a manipulační propagandou. Kritické myšlení a mediální gramotnost jsou klíčové pro porozumění tomu, jak jsou informace prezentovány a jaký vliv mohou mít na naše názory a chování. Podporováním otevřeného dialogu a sdílením ověřených informací můžeme využít sílu propagandy k obohacení společnosti a přispění k pozitivnímu rozvoji. Propaganda může tedy být mocným nástrojem ke spojování lidí a k dosažení společných cílů, pokud je používána zodpovědně a s cílem napomáhat k lepšímu porozumění, spolupráci a pokroku. [oai_cs_optimisticky] => **Propaganda** Propaganda je způsob komunikace, jehož cílem je ovlivnit veřejné mínění nebo chování lidí. V mnoha kontextech může sloužit pozitivnímu cíli, například v oblasti vzdělávání, sociálních změn nebo rozvoje komunit. Historicky byla propaganda často spojována s politickými režimy a manipulací, avšak její funkce může být i konstruktivní. Dobře vedená propaganda může informovat lidi o důležitých tématech, vyvolávat povědomí o společenských otázkách a podněcovat k aktivní účasti na změnách. Může například hrát klíčovou roli v kampaních zaměřených na ochranu životního prostředí, podporu zdravého životního stylu nebo prosazování lidských práv. V dnešní digitální éře je důležité rozlišovat mezi informativní a manipulační propagandou. Kritické myšlení a mediální gramotnost jsou klíčové pro porozumění tomu, jak jsou informace prezentovány a jaký vliv mohou mít na naše názory a chování. Podporováním otevřeného dialogu a sdílením ověřených informací můžeme využít sílu propagandy k obohacení společnosti a přispění k pozitivnímu rozvoji. Propaganda může tedy být mocným nástrojem ke spojování lidí a k dosažení společných cílů, pokud je používána zodpovědně a s cílem napomáhat k lepšímu porozumění, spolupráci a pokroku. ) Array ( [0] => [[Soubor:PropagandaNaziJapaneseMonster.gif|vpravo|náhled|Americká propaganda. Plakát z druhé světové války představuje [[Německo]] a [[Japonsko]] jako monstrum, které lze zastavit pouze pomocí zvýšení průmyslové výroby]] [1] => [2] => '''Propaganda''' (lat. ''propagare'' = rozhlašovat, rozšiřovat, rozmnožovat) je vnímána jako rozšiřování názorů a informací [[Teorie elit#Gaetano Mosca a teorie elit|za účelem vyvolání anebo zesílení určitých postojů nebo jednání mas ovládaných skupinou]], která dané [[Masová kultura#Spot.C5.99ebitelsk.C3.A1 z.C3.A1kladna masov.C3.A9 kultury|mase]] vládne pomocí [[ideologie]]. Propaganda je nejčastěji systematické vytváření společenského ne/vědomí za účelem ovládání pod/vědomí davů pomocí prezentování systematicky uspořádaných, [[idea|idejí]] ([[ideologie]]), [[teorie|teorií]], [[názor]]ů a [[doktrína|doktrín]]. [3] => [4] => Propagandu je možné (částečně) odlišit od jiných forem [[prezentace]], ovlivňování nebo [[manipulace]] s [[veřejné mínění|veřejným míněním]], tj. např. od [[propagace]], [[Politická agitace|agitace]], [[reklama|reklamy]], [[osvěta|osvěty]] a [[public relations]]. Slovo propaganda má v současné době negativní konotace, přitom přibližně do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo chápáno neutrálně jako jeden z prostředků [[Železný zákon oligarchie|udržení fungující demokracie]].[https://www.youtube.com/watch?v=48Om0DFbR0w Noam Chomsky on the Propagandized Media] [5] => [6] => == Původ slova == [7] => Slovo vzniklo z názvu úřadu ''[[Kongregace pro evangelizaci národů|Sacra congregatio de propaganda fide]]'' (tj. Posvátná kongregace pro šíření víry), což bylo kolegium [[kardinál]]ů zodpovědných za [[misijní činnost]] katolické církve a potlačování vlivu reformace, které bylo založené roku [[1622]] papežem [[Řehoř XV.|Řehořem XV]]. Za novodobý milník propagandy (teorie a studie o ní) se považuje vydání knihy stejného jména [[Edward L. Bernays|Edwardem Bernaysem]] v roce 1928. [8] => [9] => == Definice propagandy == [10] => Přestože je tento termín hojně užíván, v politologických kruzích není jeho výklad dosud jednotný. Škálu, na které se nachází možné definice lze ohraničit z jedné strany výrokem [[Jacques Driencourt|Jacqua Driencourta]], že vše je propagandou, neboť vše v politické a ekonomické sféře se zdá být takto ovlivněno. Z druhé strany pak vidíme názor, že není možné vymezit přesnou definici pro tento termín.BENEŠ, Kamil. Teorie propagandy: vybrané typologie [online]. E-polis.cz, 5. srpen 2014. [cit. 2016-01-09]. Dostupné z WWW: http://www.e-polis.cz/clanek/teorie-propagandy-vybrane-typologie.html{{Citace monografie|příjmení = Ellul|jméno = Jacques|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Propaganda|url = https://archive.org/details/propagandaformat00ellu|vydání = |vydavatel = Vintage Books|místo = New York|rok = 1973|počet stran = |strany = |isbn = }} [11] => [[Soubor:'Destroy this mad brute' WWI propaganda poster (US version).jpg|náhled|upright|Americká protiněmecká propaganda z dob první světové války]] [12] => [13] => Po [[První světová válka|první světové válce]] počíná výzkum širokého významu tohoto termínu, jako první se jím zabývá [[Edward L. Bernays|Edward Bernays]], který propagandu popsal jako nástroj díky "kterému mohou (lidé) bojovat za přínosné konce a pomáhají vyvést řád z chaosu". Frederick Lumley poznamenává, že propaganda zůstává propagandou, pokud není odhalena.Bernays, Edward: 1928. Propaganda. Horace Liveright: New York. [[Harold Lasswell]] tvrdí, že ji lze vytvářet jak nepozorovaně, tak s velkým mediálním ohlasem a popisuje ji jako "vytváření záměrně jednostranných prohlášení směrem k masovému publiku" a francouzský sociolog [[Jacques Ellul]] jako "soubor metod používaných organizovanou skupinou, která chce dosáhnout aktivní nebo pasivní účasti na svých činnostech od mas jednotlivců". Vědci se v každém případě shodují, že propaganda se zabývá ovlivňováním mínění a postojů člověka. [14] => [15] => Druhým pohledem, jímž jde na propagandu nahlížet, je její smysl. Profesor psychologie [[Leonard W. Doob]] uvažování o smyslu považuje za irelevantní a jako hlavní faktor uvádí sugesci. Říká, že pokud jsou "jedinci řízeni pomocí sugesce, pak tento proces můžeme nazývat propagandou, bez ohledu na to, zda propagandista hodlá vykonávat kontrolu.“ Neméně důležitým přístupem je hodnocení z hlediska cíle propagandy. Definice Gartha Jowetta a Victorie O´Donnelové, kteří navazují na výzkumy výše zmíněných vědců, uvádí propagandu jako "úmyslný, systematický pokus o formování vnímání, manipulování poznaní a přímého chování k dosažení odezvy, která podporuje propagandistův záměr"Jowett, Garth – O´Donnel, Victoria: 2012. Propaganda and Persuation. SAGE Publications: Los Angeles. Odborník na masovou komunikaci Josef Ftorek vymezuje propagandu jako "manipulaci médii s cílem dosažení společenské kontroly, a to zejména v politickém kontextu, kdy je spojována s úsilím politických hnutí, organizací a vlád". Dle něj v obecnějším pojetí představuje soustředěnou činnost jednotlivců nebo skupin, kteří působením na emoce a myšlení veřejnosti nebo konkrétní cílové skupiny kontrolují, řídí, tvoří či dle potřeby mění sdílené hodnoty, postoje, názory a chování jednotlivců nebo skupin a to vše v souladu s úmysly a potřebami tvůrce či zadavatele zájmového sdělení. [16] => [17] => V českém Slovníku mediální komunikace je charakterizována snaha propagandy "o formování světového názoru, o vytvoření žádoucího skupinového, třídního a celospolečenského vědomí a vzorů jednání. Jde o institucionalizované šíření více či méně systematicky uspořádaných idejí, teorií, názorů, doktrín či celých ideologií (zvl. světonázorových a politických), jejich tendenční vysvětlování, modifikace do podoby přizpůsobené aktuální situaci a přesvědčování lidí o jejich správnosti".Čábelová, Lenka: 2004. Propaganda. In: Reifová, Irena (ed). Slovník mediální komunikace. Portál: Praha. [18] => [19] => Propaganda je tedy záměrný pokus přesvědčit lidi, aby mysleli a jednali tak, jak si to přejí ti, kteří propagandu ve svém osobním zájmu vytvářejí. Je obvykle spojována s válkou a mocí. Lze ji odlišit od [[Politická kampaň|agitace]] často postavené na ideálech i od [[zastrašování]], které vyhrožuje hrubou silou. Ruku v ruce s propagandou jde vždy [[cenzura]], která je rovněž postavena na zatajování informací.[https://manipulatori.cz/propaganda-predstaveni-fenomenu/ Karolína Honsová, Propaganda – představení fenoménu], server Moderní Dějiny, 10.10.2015, in manipulatori.cz [20] => [21] => == Mezinárodní právo == [22] => Mezinárodní právo stanovuje ilegalitu státní propagandy, pokud vyzývá k válce, podvracuje, či pomlouvá. Co se týče zodpovědnosti států za činy jednotlivců, existují určité podmínky, za které by státy mohly být souzeny před mezinárodním soudem (např. pro shledání bezúhonnosti podněcování války), doposud však v praxi taková situace nenastala. Celkově je však zodpovědnost jednotlivce méně závažná, než zapojení celého státu do procesu. Někteří kritici tvrdí, že by se tato pravidla měla zpřísnit. http://scholarship.law.duke.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=3117&context=lcp [23] => [24] => == Metody == [25] => [[Soubor:Propaganda poster in a primary school - DPRK (2604154887).jpg|náhled|Severokorejská protiamerická propaganda určená pro školní děti]] [26] => [[Soubor:HanoiPropagandaPoster.JPG|náhled|Propagandistický plakát vládnoucí komunistické strany v Hanoji ve [[Vietnam]]u]] [27] => Přestože propagandisté mohou různým způsobem zkreslovat fakta, často se snaží prezentovat jako objektivní pozorovatelé skutečnosti. I vzdělávání, přestože je podstatou objektivní, může být použito jako nástroj propagandy. [28] => [29] => Cílem nebo zdrojem propagandy mohou být jednotlivci, [[církev|církve]], různá zájmová sdružení a organizace, [[politická strana|politické strany]] nebo [[vláda]]. Bez ohledu na cíl propaganda přesvědčuje s použitím vybraných racionálních [[argument]]ů nebo důrazem na emoce. [30] => [31] => Kromě jiných forem se propaganda často projevuje jako „oslavná“ a „očerňující“. Cílem oslavné je vytvořit příznivý dojem na nějakou organizaci nebo vládu. Příkladem je například [[Nacistická propaganda|propaganda]] [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] ve 30. letech [[20. století]] nebo propaganda oslavující úspěchy [[socialismus|socialismu]] a [[Komunistická strana Československa|KSČ]] v [[Československá socialistická republika|ČSSR]]. Druhou formou je propaganda „očerňující“. Příkladem je její působení během [[Studená válka|studené války]] ([[1946]]–[[1990]]), kdy veškeré sdělovací prostředky v [[Socialismus|socialistických]] státech používaly tuto formu propagandy. [[Spojené státy americké|USA]] jako protiváhu vytvořily stanice [[Svobodná Evropa]] a [[Hlas Ameriky]]. [32] => [33] => [[Newt Gingrich]] (*1943) ve své knize ''Jazyk: klíčový mechanismus ovládání'' zkoumal propagandu v souvislosti s jazykem jako jeho prostředkem. Vypracoval seznam slov vhodných k použití při očerňování protivníka a seznam slov užívaných pro pozitivní propagandu. [34] => [35] => Mezi očerňující slova zahrnul: [36] => {| [37] => | byrokracie
destruktivní
důsledky
chorý
ideologický
krize [38] => || kolaps
destrukce
lačnost
lež
meze
mělký [39] => || mrhání
nejistý
nemocný
ničení
ohrožení
pohltit [40] => || přinutit
radikál
selhání
zánik
zneužití
zrada [41] => |} [42] => Do množiny slov, které je vhodné používat pro pozitivní propagandu, zařadil: [43] => {| [44] => | aktivní
cenný
debata
důvěra
chválit
iniciativní [45] => || hnutí
hrdý
konflikt
lidský
mír
morální [46] => || naslouchat
naše
nedotčenost
odolnost
odvaha
pečovat [47] => || právo
pravda
prosperita
princip
rodina
sen [48] => |} [49] => [50] => == Druhy propagandy == [51] => [52] => === Typologie vzniklá během 2. světové války === [53] => [[Soubor:Anti-Japan2.png|náhled|vpravo|upright|Americká protijaponská propaganda, která žádá pomstu za [[Bataanský pochod smrti]] z roku 1942]] [54] => [[Soubor:USSRRepublicsPoster.jpg|náhled|vpravo|upright|Sovětská propaganda oslavující jednotu sovětských republik]] [55] => * '''Bílá propaganda''' – pochází z identifikovatelného zdroje (např. ministerstvo propagandy), používá relativně věrohodné informace a pracuje s běžně používanými technikami, které jsou příznačné pro dnešní PR praxi, jako je například jednostranná prezentace stanoviska či názoru nebo vyjímání autentických výroků z celkového kontextu. Zároveň je charakterizována jemnějšími metodami přesvědčování, funguje zároveň jako zástěrka pro použití skryté propagandy. O tento typ propagandy se během studené války starala rádia [[Hlas Ameriky]] a Rádio Moskva. Obecně se dá ovšem tvrdit, že tento typ propagandy je nejčastěji využíván v době míru. [56] => * '''Šedá propaganda''' – cíleně a záměrně šíří nepřesné a mylné informace za účelem zmást nepřítele a způsobit mu (materiální, vojenské, …) ztráty. Na rozdíl od černé propagandy není známo, z jakého zdroje pochází. Nástrojem může být například dosazování pozitivních příběhů o státech nebo soukromých společnostech, o kterých informují média jako o nezávislém sdělení. [57] => * '''Černá propaganda''' – vytváří dojem, že pochází ze známého zdroje, ačkoli pochází ze strany jiné; nese silnější sdělení, snaží se ale skrýt své záměry. Může se ovšem také stát, že zdroj propagandy bude zcela jasný a ověřitelný, pokud to propagandistům přijde vhodné. Černá propaganda využívá polopravdy, dezinformací, skandalizaci, fámu apod. [58] => [59] => Spolu s rozvojem techniky se mění i způsoby šíření propagandy a možnosti zasáhnout co nejširší spektrum obyvatelstva. V dnešním světě získává stále větší význam satelitní televize nebo internet. [60] => [61] => === Typologie podle Jacquese Ellula === [62] => Propagandista dle Ellula postupně "buduje své techniky na základě znalostí o člověku, jeho touhách, jeho potřebách, jeho psychických mechanismech, jeho formováním – a stejně tak na sociální psychologii a hlubinné psychologii". Úspěšná propaganda obklopuje člověka idejemi a pocity, které útočí na jeho vědomí i nevědomí a zasahuje jeho soukromý i veřejný život. [63] => * '''Politická propaganda''' - "zahrnuje postupy k ovlivňování, jež vycházejí od vládnoucí strany, veřejné správy a nátlakových skupin a vedou ke změně chování veřejnosti. Metody jsou vybrány záměrně a promyšleně; [a] ačkoliv jsou požadované cíle celkově omezené, jsou jasně rozlišené a vcelku přesně určené." [64] => * '''Sociologická propaganda''' - "prostřednictvím hospodářských a politických struktur je etablována určitá ideologie, která vede k aktivní účasti mas a přizpůsobení jednotlivců. Je důležité zajistit, aby jedinec aktivně participoval a byl přizpůsoben co možná nejvíce na určitý sociologický obsah." [65] => * '''Agitační propaganda''' - "tento druh propagandy značně souvisí s revolucemi a snahami o změnu stávajícího systému nebo vlády. Podněcování nepokojů a revolucí jde směrem od propagandisty a hnacím motorem, případně nástrojem, pro získání nových stoupenců revoluce bývá podněcování nenávisti. Podle Ellula se tento typ propagandy vyskytoval prakticky při všech revolucích počínaje Spartakovým povstáním. Při agitacích dochází rovněž k využívání emocionálně založených sloganů a různých druhů polopravd." [66] => * '''Integrační propaganda''' - je "propagandou rozvinutých národů a je charakteristická pro naši civilizaci" Ellul uvádí, že tento typ propagandy neexistoval před 20. stoletím. "Jejím hlavním cílem je však posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda." Sociologickou a integrační propagandu Ellul seskupuje do horizontálního typu propagandy. Takové propagandy jsou dlouhodobé, iracionální, nepřímé a nepoznatelné v každodenním životě. Potřebují k úspěchu velký počet lidských zdrojů, uspořádaných do malých skupin, ve kterých jsou si jejich členové rovni. Politickou a agitační propagandu sdružuje do propagandy vertikální, ty jsou naopak přímé a krátkodobého charakteru. Potřebuje obrovský mediální aparát, díky kterému působí na masy shora. [67] => [68] => == Využití propagandy == [69] => Americká [[Central Intelligence Agency]] (CIA) vytvořila během studené války celosvětovou propagandistickou síť.{{Citace elektronického periodika [70] => | titul = Worldwide Propaganda Network Built by the C.I.A. [71] => | periodikum = The New York Times [72] => | datum_vydání = 26. prosince 1977 [73] => | url = https://www.nytimes.com/1977/12/26/archives/worldwide-propaganda-network-built-by-the-cia-a-worldwide-network.html [74] => }} Mezi státy, které využívají média a [[Sociální síť|sociální sítě]] k šíření státní propagandy a prokazatelně investují do propagandistických médií (třeba i v zahraničí), patří například [[Severní Korea|KLDR]], [[Spojené státy americké]], [[Turecko]], [[Saúdská Arábie]], [[Ruská propaganda|Rusko]], [[Indie]], [[Vietnam]], [[Venezuela]], [[Kuba]], [[Izrael]], [[Sýrie]], [[Írán]], [[Čína]] nebo [[Eritrea]].{{Citace elektronického periodika [75] => | titul = Kéž Alláh ochrání naše vojáky. Turci i jejich média mají o invazi jasno [76] => | periodikum = iDNES.cz [77] => | datum_vydání = 11. října 2019 [78] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/turecko-invaze-syrie-media-propaganda-armada-kurdove.A191009_122351_zahranicni_kha [79] => }}{{Citace elektronického periodika [80] => | titul = How Saudi Arabia monitors and intimidates its critics abroad [81] => | periodikum = Deutsche Welle [82] => | datum_vydání = 7. listopadu 2019 [83] => | url = https://www.dw.com/en/how-saudi-arabia-monitors-and-intimidates-its-critics-abroad/a-51159148 [84] => }}{{Citace elektronického periodika [85] => | titul = India’s Not-So-Free Media [86] => | periodikum = The Diplomat [87] => | datum_vydání = 23. ledna 2019 [88] => | url = https://thediplomat.com/2019/01/indias-not-so-free-media/ [89] => }}{{Citace elektronického periodika [90] => | titul = Inside Israel's and Palestine's Propaganda Wars [91] => | periodikum = U.S. News [92] => | datum_vydání = 31. července 2014 [93] => | url = https://www.usnews.com/news/articles/2014/07/31/inside-israels-and-palestines-propaganda-wars [94] => }}{{Citace elektronického periodika [95] => | titul = Facebook a 'propaganda tool' for Vietnam govt: activists [96] => | periodikum = France24 [97] => | datum_vydání = 26. října 2021 [98] => | url = https://www.france24.com/en/live-news/20211026-facebook-a-propaganda-tool-for-vietnam-govt-activists [99] => }}{{Citace elektronického periodika [100] => | titul = RSF [101] => | periodikum = Bienvenue sur le site de Reporter sans frontières {{!}} RSF [102] => | url = https://rsf.org/en/ [103] => | datum přístupu = 2016-07-25 [104] => }}{{Citace elektronického periodika [105] => | příjmení = France-Presse [106] => | jméno = Agence [107] => | titul = 'Era of propaganda': press freedom in decline, says Reporters Without Borders [108] => | periodikum = the Guardian [109] => | url = http://www.theguardian.com/media/2016/apr/20/era-of-propaganda-press-freedom-in-decline-says-reporters-without-borders [110] => | datum vydání = 2016-04-20 [111] => | datum přístupu = 2016-07-25 [112] => }}{{Citace elektronické monografie [113] => | titul = eeas.europa.eu [114] => | url = http://eeas.europa.eu/euvsdisinfo/docs/ [115] => | vydavatel = eeas.europa.eu [116] => | datum přístupu = 2016-05-07 [117] => }}{{Citace elektronického periodika [118] => | titul = U.S. Broadcaster Under Scrutiny for Disseminating Autocratic Propaganda [119] => | periodikum = The Wall Street Journal [120] => | datum_vydání = 25. dubna 2019 [121] => | url = https://www.wsj.com/articles/u-s-broadcaster-under-scrutiny-for-disseminating-propaganda-11556184602 [122] => }} [123] => [124] => == Odkazy == [125] => [126] => === Reference === [127] => [128] => [129] => === Literatura === [130] => [131] => * [[Noam Chomsky|CHOMSKY, Noam]], HERMAN, Edward: ''Manufacturing Consent. The Political Economy of the Mass Media.'' New York: Pantheon Books, 1988, {{ISBN|0-394-54926-0}}. [132] => * CONLEY, Patrick: ''Der parteiliche Journalist.'' Berlin: Metropol, 2012, {{ISBN|978-3-86331-050-9}}. [133] => * [[Jacques Ellul|ELLUL, Jacques]]: ''Propaganda''. Vintage Books: New York,1973 [134] => * [[Karel Palek|FIDELIUS, Petr]]: ''Řeč komunistické moci''. Praha: Triáda, 1998, {{ISBN|80-86138-03-8}}. [135] => * [[Victor Klemperer|KLEMPERER, Victor]]: ''Jazyk Třetí říše: poznámky filologovy''. Jinočany: H&H, 2003, {{ISBN|80-7319-019-2}}. [136] => * RUTHERFORD, Paul: ''Weapons of Mass Persuasion. Marketing the War Against Iraq.'' Toronto: University of Toronto Press, 2004, {{ISBN|0-8020-8995-X}}. [137] => * FTOREK, Jozef: Manipulace a propaganda na pozadí současné informační války. Praha: Grada, 2017, {{ISBN|978-80-271-0605-9}}. [138] => [139] => === Související články === [140] => [141] => * [[Argumentační klam]] [142] => * [[Informační válka]] [143] => * [[Joseph Goebbels]] [144] => * [[Ruská propaganda]] [145] => * [[Podprahový signál]] [146] => * [[Postpravda]] [147] => * [[Public relations]] [148] => * [[Vymývání mozku]] [149] => * [[Cenzura]] [150] => * [[Manipulace]] [151] => [152] => === Externí odkazy === [153] => * {{Commonscat}} [154] => * {{Commons|Propaganda}} [155] => * {{Wikicitáty|téma=Propaganda}} [156] => * {{Wikislovník|heslo=propaganda}} [157] => * [http://www.fronta.cz/sekce/propaganda-plakaty-letaky-druha-svetova-valka Propagandistické plakáty z druhé světové války] [158] => * {{en}}[http://www.happydeathinc.com/ Propagandistické plakáty různých zemí a režimů] [159] => * {{en}}[http://www.quotes2u.com/histdocs/propaganda.htm Propaganda], [[Noam Chomsky]] [160] => * {{en}} [http://www.propagandacritic.com/ Analýza technik propagandy] [161] => * [https://web.archive.org/web/20080216221634/http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Heslar/valecna_propaganda.htm Heslo "Válečná propaganda" v Revue pro média] [162] => {{Autoritní data}} [163] => [164] => [[Kategorie:Propaganda| ]] [165] => [[Kategorie:Public relations]] [166] => [[Kategorie:Reklama]] [167] => [[Kategorie:Politická komunikace]] [] => )
good wiki

Propaganda

Americká propaganda. Plakát z druhé světové války představuje Německo a Japonsko jako monstrum, které lze zastavit pouze pomocí zvýšení průmyslové výroby Propaganda (lat.

More about us

About

V mnoha kontextech může sloužit pozitivnímu cíli, například v oblasti vzdělávání, sociálních změn nebo rozvoje komunit. Historicky byla propaganda často spojována s politickými režimy a manipulací, avšak její funkce může být i konstruktivní. Dobře vedená propaganda může informovat lidi o důležitých tématech, vyvolávat povědomí o společenských otázkách a podněcovat k aktivní účasti na změnách. Může například hrát klíčovou roli v kampaních zaměřených na ochranu životního prostředí, podporu zdravého životního stylu nebo prosazování lidských práv. V dnešní digitální éře je důležité rozlišovat mezi informativní a manipulační propagandou. Kritické myšlení a mediální gramotnost jsou klíčové pro porozumění tomu, jak jsou informace prezentovány a jaký vliv mohou mít na naše názory a chování. Podporováním otevřeného dialogu a sdílením ověřených informací můžeme využít sílu propagandy k obohacení společnosti a přispění k pozitivnímu rozvoji. Propaganda může tedy být mocným nástrojem ke spojování lidí a k dosažení společných cílů, pokud je používána zodpovědně a s cílem napomáhat k lepšímu porozumění, spolupráci a pokroku.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ideologie','Edward L. Bernays','Noam Chomsky','Hlas Ameriky','Spojené státy americké','Ruská propaganda','Jacques Ellul','Leonard W. Doob','20. století','Sýrie','Venezuela','zastrašování'

Ideologie

Sýrie

Sýrie je stát nacházející se na Blízkém východě v jihozápadní Asii.

Venezuela