Array ( [0] => 15489977 [id] => 15489977 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Prostějov [uri] => Prostějov [3] => Prostějov - náměstí Tomáše Garrigue Masaryka - View East IV.jpg [img] => Prostějov - náměstí Tomáše Garrigue Masaryka - View East IV.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Prostějov** Prostějov je malebné město nacházející se ve střední části Moravy v České republice. Díky své bohaté historii a kulturním tradicím se město pyšní jedinečným kouzlem, které přitahuje návštěvníky a obyvatele. Historie Prostějova sahá až do 13. století, kdy bylo založeno jako obchodní centrum. Město se vyvinulo v důležitý uzel, kde se prolínaly obchodní cesty a kultury. Díky své výhodné poloze se Prostějov stal místem, kde se obchodovalo s různými zbožími, což přispělo k jeho prosperitě. Prostějov je známý také svou tradicí v textilním průmyslu, která mu v minulosti přinesla renomé centra výroby kvalitních látek. Tato tradice přetrvává i v současnosti, kdy se zde rozvíjejí moderní a inovativní přístupy k výrobě s důrazem na udržitelnost a kvalitu. Kultura města je bohatá a různorodá. V Prostějově se pravidelně konají různé kulturní akce, festivaly a trhy, které oživují společenský život. Město je také domovem řady historických památek, jako je například kostel sv. Bartoloměje nebo renesanční zámek, které připomínají jeho bohatou minulost. Oblast vzdělávání má v Prostějově dlouhou tradici, a to jak na základním, tak na středním stupni. Město se pyšní moderními školami a vzdělávacími institucemi, které připravují nové generace pro budoucnost. Místní univerzita nabízí široké spektrum studijních oborů a je místem setkávání mladých lidí s různými zájmy. Prostějov je také obklopen krásnou přírodou, která nabízí příležitosti k aktivnímu odpočinku a turistice. Okolní krajina láká na vycházky a cykloturistiku, což přispívá k zdravému životnímu stylu jeho obyvatel. Život v Prostějově má své pozitivní aspekty, jako jsou přátelské sousedské vztahy a silný pocit komunity. Město se snaží být otevřené a přívětivé vůči novým myšlenkám a projektům, které mají za cíl zlepšit kvalitu života obyvatel. Celkově je Prostějov městem, které na své historii staví s optimismem do budoucnosti. Kombinace tradice, kultury a přírodních krás dává městu jedinečný charakter, který je inspirující pro všechny jeho obyvatele i návštěvníky. [oai_cs_optimisticky] => **Prostějov** Prostějov je malebné město nacházející se ve střední části Moravy v České republice. Díky své bohaté historii a kulturním tradicím se město pyšní jedinečným kouzlem, které přitahuje návštěvníky a obyvatele. Historie Prostějova sahá až do 13. století, kdy bylo založeno jako obchodní centrum. Město se vyvinulo v důležitý uzel, kde se prolínaly obchodní cesty a kultury. Díky své výhodné poloze se Prostějov stal místem, kde se obchodovalo s různými zbožími, což přispělo k jeho prosperitě. Prostějov je známý také svou tradicí v textilním průmyslu, která mu v minulosti přinesla renomé centra výroby kvalitních látek. Tato tradice přetrvává i v současnosti, kdy se zde rozvíjejí moderní a inovativní přístupy k výrobě s důrazem na udržitelnost a kvalitu. Kultura města je bohatá a různorodá. V Prostějově se pravidelně konají různé kulturní akce, festivaly a trhy, které oživují společenský život. Město je také domovem řady historických památek, jako je například kostel sv. Bartoloměje nebo renesanční zámek, které připomínají jeho bohatou minulost. Oblast vzdělávání má v Prostějově dlouhou tradici, a to jak na základním, tak na středním stupni. Město se pyšní moderními školami a vzdělávacími institucemi, které připravují nové generace pro budoucnost. Místní univerzita nabízí široké spektrum studijních oborů a je místem setkávání mladých lidí s různými zájmy. Prostějov je také obklopen krásnou přírodou, která nabízí příležitosti k aktivnímu odpočinku a turistice. Okolní krajina láká na vycházky a cykloturistiku, což přispívá k zdravému životnímu stylu jeho obyvatel. Život v Prostějově má své pozitivní aspekty, jako jsou přátelské sousedské vztahy a silný pocit komunity. Město se snaží být otevřené a přívětivé vůči novým myšlenkám a projektům, které mají za cíl zlepšit kvalitu života obyvatel. Celkově je Prostějov městem, které na své historii staví s optimismem do budoucnosti. Kombinace tradice, kultury a přírodních krás dává městu jedinečný charakter, který je inspirující pro všechny jeho obyvatele i návštěvníky. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento= statutárním městě na Hané|druhý=části obce Žumberk|rozlišovač=Žumberk}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Prostějov [3] => | obrázek = Radnice Nová Prostějov.JPG [4] => | popisek = [[Nová radnice (Prostějov)|Prostějovská radnice]] [5] => | NUTS3 = CZ071 [6] => | kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] [7] => | okres = Prostějov [8] => | obec s rozšířenou působností = Prostějov [9] => | pověřená obec = Prostějov [10] => | země = [[Morava]] [11] => | PSČ = 796 01; 796 04 [12] => | počet částí obce = 7 [13] => | počet katastrálních území = 8 [14] => | počet ZSJ = 37 [15] => | adresa = nám T. G. Masaryka 130/14
796 01 Prostějov [16] => | web = https://www.prostejov.eu/ [17] => | e-mail = posta@prostejov.eu [18] => | primátor = {{Nowrap|[[František Jura]] ([[ANO 2011|ANO]])}} [19] => | primátor aktuální k = 2022 [20] => | status = statutární město [21] => }} [22] => [[Soubor:Vila Anastázie Neherové (Prostějov), Pod Kosířem 329 -73, Prostějov.jpg|náhled|Vila Jana a Anastázie Neherových v Prostějově (autor Wylliama)]] [23] => '''Prostějov''' ([[Středomoravská nářeční skupina|hanácky]] ''Prostijov''{{Citace elektronické monografie [24] => | titul = Hanácky pjesničke [25] => | url = http://pjesnicke.sweb.cz/v.html [26] => | datum přístupu = 2021-09-11 [27] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221115123723/http://pjesnicke.sweb.cz/v.html [28] => | datum archivace = 2022-11-15 [29] => | nedostupné = ano [30] => }}; {{Vjazyce|de}} ''Proßnitz''{{Citace monografie [31] => | příjmení = Hosák [32] => | jméno = Ladislav [33] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [34] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [35] => | vydavatel = Academia [36] => | místo = Praha [37] => | rok = 2004 [38] => | počet stran = 1144 [39] => | kapitola = [40] => | strany = 519 [41] => | isbn = 80-200-1225-7 [42] => | jazyk = český [43] => }}) je [[statutární město]] na Moravě v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]], 14 km jihozápadně od [[Olomouc]]e a 50 km severovýchodně od [[Brno|Brna]], na západním okraji [[Haná|Hané]], v severní části [[Hornomoravský úval|Hornomoravského úvalu]], východně od [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]]. Město se rozkládá ve výši 223 metrů nad mořem, na jeho okraji protékají říčky [[Hloučela]] a [[Romže]]. Do roku 2002 byl Prostějov sídlem [[Okresní úřad|okresního úřadu]] [[Okres Prostějov|okresu Prostějov]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel a řadí se tak na druhé místo v Olomouckém kraji. Historické jádro města je od roku 1990 [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. [44] => [45] => == Název == [46] => Osada se zprvu jmenovala ''Prostějovice'' (jediný doklad z asi 1141). Jednalo se původně o pojmenování jejích obyvatel (výchozí tvar byl ''Prostějovici''), které bylo odvozeno od osobního jména ''Prostěj'' (což byla domácká podoba některého jména začínajícího na ''Prost-'', např. ''Prostimír'', ''Prostislav'') a znamenalo "Prostějovi lidé". Od počátku 13. století se v písemných pramenech vyskytovala jen podoba ''Prostějov''. Záměna přípony ''-ice'' (< ''-ici'') za ''-ov'' je doložena i u jiných sídel ([[Jimramov]]a, [[Holešov]]a, [[Tišnov]]a). Německá podoba jména ''Prossnitz'' vznikla ze staršího ''Prostějovice''.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, s. 309, 310. [47] => [48] => == Historie == [49] => [[Soubor:Prostejov 1903.jpg|náhled|vlevo|Prostějovský zámek v roce 1903]] [50] => První historická zmínka o vsi Prostějovice je z roku [[1141]]. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního náměstí T. G. Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. [[27. březen|27. března]] [[1390]] bylo Prostějovu uděleno díky [[Páni z Kravař|pánům z Kravař]] právo výročního trhu, čímž se fakticky stal [[Město|městem]].{{Citace elektronické monografie [51] => | příjmení1 = Richterová [52] => | jméno1 = Jana [53] => | titul = Průmysl města Prostějova od 13. století do roku 1989 [54] => | url = https://www.prostejov.eu/cs/volny-cas/o-meste/historie/prumysl-mesta-prostejova-od-13-stoleti-do-roku-1989.html [55] => | vydavatel = prostejov.eu [56] => | datum vydání = 2014-12-16 [57] => | datum aktualizace = 2019-10-04 [58] => | datum přístupu = 2019-12-27 [59] => }} V [[husité|husitském]] období se slibný vývoj zpomalil, když město utrpělo průtahy obou nepřátelských stran; nedostatečně opevněný Prostějov se stal snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku [[1431]] byl vypálen. Prosperitu městu přinesl vznik židovského města a především po roce 1490 více než stoletá vláda rodů [[Pernštejnové|Pernštejnů]], jejichž majetkem se město stalo. Roku [[1495]] zahájilo město výstavbu kamenných hradeb se čtyřmi branami s [[bašta]]mi. V letech 1521 až 1538 si měšťané vybudovali [[Renesance|renesanční]] radnici. [60] => [61] => Na konci [[16. století]] se město stalo majetkem [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], což mělo za následek stagnaci rozvoje města. V Prostějově byla roku [[1527]] tiskárnou [[Kašpar Aorg|Kašpara Aorga]] vytištěna první kniha na [[Morava|Moravě]]. Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] došlo ke zpustošení města a v roce [[1697]] vypukl požár, kterému padly za oběť radnice, škola i kostel. Poté město začalo dostávat [[baroko|barokní]] ráz. Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu, v roce [[1858]] je Prostějově založena první česká [[konfekce|konfekční]] továrna bratří Mandlů, což přilákalo nové obyvatele – Prostějov se tak stal jedním z největších měst na Moravě. V 60. letech 19. století byl spojen železnicí s [[Brno|Brnem]] a [[Olomouc]]í. 19. a 20. století změnilo tvář města ve stylu [[historismus (umění)|historismu]] a [[secese]]. Od 20. a především 30. let se dominující výstavbou stává v Prostějově [[funkcionalismus]]. [62] => [[Soubor:Společenský dům Národní dům Prostějov.JPG|náhled|Národní dům]] [63] => [64] => Od 60. do 90. let 19. stol spolu soupeřili čeští a němečtí představitelé o vedení města. Přestože bylo německy mluvící obyvatelstvo v menšině, díky [[kurie (volby)|kuriovému]] systému, který preferoval bohatší vrstvy, bylo vedení města až do roku 1892 německé. Prvním starostou české národnosti se stal [[Karel Vojáček (lékárník)|Karel Vojáček]].{{Citace monografie [65] => | příjmení = [66] => | jméno = [67] => | odkaz na autora = [68] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [69] => | url = [70] => | vydavatel = [71] => | místo = Prostějov [72] => | rok = 1999 [73] => | počet stran = 263 [74] => | kapitola = [75] => | strany = 28 [76] => | isbn = [77] => | jazyk = [78] => }} Za [[První světová válka|první světové války]] došlo v roce 1917 k hladovým bouřím před budovou okresního hejtmanství. Během [[Prostějovská hladová demonstrace|jedné takové v dubnu 1917]] nezkušené vojenské jednotky povolané z Olomouce nezvládly situaci a začaly střílet do davu. Během střelby zemřelo 23 lidí a dalších 80 bylo zraněno. Na památku události byl po válce postaven Pomník padlých hrdinů a celé náměstí bylo přejmenováno na Náměstí Padlých hrdinů.{{Citace monografie [79] => | příjmení = [80] => | jméno = [81] => | odkaz na autora = [82] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [83] => | url = [84] => | vydavatel = [85] => | místo = Prostějov [86] => | rok = 1999 [87] => | počet stran = 263 [88] => | kapitola = [89] => | strany = 67–68 [90] => | isbn = [91] => | jazyk = [92] => }} Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla rozsáhlá [[Židé v Prostějově|židovská komunita]] deportována do vyhlazovacích táborů, kde většina (celkem 1227 osob) zahynula.{{Citace monografie [93] => | příjmení = [94] => | jméno = [95] => | odkaz na autora = [96] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [97] => | url = [98] => | vydavatel = [99] => | místo = Prostějov [100] => | rok = 1999 [101] => | počet stran = 263 [102] => | kapitola = [103] => | strany = 114 [104] => | isbn = [105] => | jazyk = [106] => }} [107] => [108] => V roce 1945 byl státem zřízen Oděvní průmysl, národní podnik v Prostějově, do kterého byly zařazeny konfiskované podniky: Nehera & Hanisch a spol., Oděvní služba v Prostějově, Rolný, Silésia a Sbor. továrny na oděvy v Prostějově. V roce 1948 byly do národního podniku Oděvní průmysl (zkratka OP) Prostějov začleňovány další znárodněné konfekční továrny v Čechách a na Moravě. V roce 1949 vznikly národní podniky OP Prostějov, Kras, Slavona a Oděvní tvorba a 29. října byl n. p. v Prostějově přejmenován na „Oděvní závody Jiřího Wolkera“. Po další reorganizaci v roce 1965 byl podnik zařazen do [[trust]]u ([[Výrobně hospodářská jednotka]] – VHJ), který byl podřízen generálnímu ředitelství „Podniky oděvního průmyslu Prostějov“. Sloučením generálního ředitelství a OP Prostějov vznikl v roce 1983 oborový podnik [[OP Prostějov Profashion|OP Prostějov]].{{Citace elektronické monografie [109] => | příjmení = Šimáková [110] => | jméno = Dita [111] => | titul = Analýza výroby OP Prostějov a jeho exportních možností do skandinávských zemí [112] => | url = https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/141314/V_16492_T.pdf?sequence=-1&isAllowed=y [113] => | vydavatel = Vysoká škola strojní a textilní v Liberci [114] => | místo = Liberec [115] => | datum vydání = 1992-05-22 [116] => | datum přístupu = 2022-09-22 [117] => | poznámka = Diplomová práce Technologie textilu a oděvnictví [118] => }} [119] => [120] => 10. dubna 1953 po půlnoci byla z hlavního náměstí odstraněna socha [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigue Masaryka]]. Tento čin vyvolal vlnu nesouhlasu a odpoledne se konala demonstrace. Do města byly povolány policejní jednotky a [[Lidové milice]]. V souvislosti s demonstrací bylo vyslýcháno 90 osob, 43 posláno před soud a 20 osob bylo odsouzeno k odnětí svobody až do výše 1,5 roku. Podle pozdějšího vyšetřování se na odstranění sochy podílel předseda ONV František Ján, důstojníci leteckého učiliště v čele s Františkem Bernátem a několik příslušníků [[Státní bezpečnost|StB]].{{Citace monografie [121] => | příjmení = [122] => | jméno = [123] => | odkaz na autora = [124] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [125] => | url = [126] => | vydavatel = [127] => | místo = Prostějov [128] => | rok = 1999 [129] => | počet stran = 263 [130] => | kapitola = [131] => | strany = 162–163 [132] => | isbn = [133] => | jazyk = [134] => }} Několik dní po začátku [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupace vojsky Varšavské smlouvy]] (1968) došlo ve městě ke střelbě. Sovětští vojáci začali střílet a zastřelili tři lidi a množství dalších lidí bylo zraněno. Zástupci vojáků nikdy neuvedli, kdo je za incident zodpovědný.{{Citace monografie [135] => | příjmení = [136] => | jméno = [137] => | odkaz na autora = [138] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [139] => | url = [140] => | vydavatel = [141] => | místo = Prostějov [142] => | rok = 1999 [143] => | počet stran = 263 [144] => | kapitola = [145] => | strany = 174 [146] => | isbn = [147] => | jazyk = [148] => }} [149] => [150] => Administrativní reformou roku 1960 se Prostějov stal sídlem „velkého“ [[Okres Prostějov|okresu]] v rámci [[Jihomoravský kraj (1960–2020)|Jihomoravského kraje]], byl tak krajskou hranicí nepřirozeně oddělen od blízké [[Olomouc]]e a [[Přerov]]a, které připadly kraji [[Severomoravský kraj|Severomoravskému]]. V 80. letech počet jeho obyvatel nakrátko dosáhl 50 tisíc. V téže době byla těsně okolo města dostavěna [[rychlostní silnice]] z [[Vyškov]]a do Olomouce, dnešní [[dálnice D46]], čímž byla z centra odvedena většina tranzitní dopravy. [151] => [152] => Roku 2000 se Prostějov stal součástí nově zřízeného [[Olomoucký kraj|Olomouckého kraje]]. Do roku 2002 byl sídlem [[Okresní úřad|okresního úřadu]], od roku 2012 je [[Statutární město|statutárním městem]] v čele s primátorem. V Prostějově je v současné době významný strojírenský a potravinářský průmysl. K dochovaným památkám patří [[Renesanční architektura|renesanční]] zámek z 16. století, [[bašta]] z 15. století a [[Renesance|renesanční]] radnice ze století šestnáctého, dnes sloužící jako [[muzeum]]. Dominantou města je nová radnice z roku 1914 s věží vysokou 66 metrů a [[orloj]]em. Hlavní roli při realizaci stavby radnice měl architekt [[Karel Hugo Kepka]]. [153] => [154] => Mezi nejvýznamnějšími prostějovskými rodáky jsou vědec [[Otto Wichterle]], gotický stavitel [[Matěj Rejsek]], filozof [[Edmund Husserl]], malíř [[Alois Fišárek (malíř)|Alois Fišárek]] a básník [[Jiří Wolker]]. V Prostějově působil farář, spisovatel a básník katolické moderny [[Karel Dostál-Lutinov]]. Starostou města a gymnaziálním učitelem tu byl [[Jan Sedláček (politik Národního sjednocení)|Jan Sedláček]], poslanec československého parlamentu za [[Národní sjednocení]].{{Citace elektronické monografie [155] => | vydavatel = mestopv.cz [156] => | titul = Slavné osobnosti spojené s městem Prostějovem a okolím [157] => | url = http://www.mestopv.cz/cz/turista/o_meste/slavne-osobnosti/ [158] => | jazyk = česky [159] => | datum přístupu = 2011-10-17 [160] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120107031239/http://www.mestopv.cz/cz/turista/o_meste/slavne-osobnosti/ [161] => | datum archivace = 2012-01-07 [162] => | nedostupné = ano [163] => }} [164] => [165] => === Židé v Prostějově === [166] => {{Podrobně|Židé v Prostějově}} [167] => [168] => V Prostějově (v jidiš {{cj|yi|פרוסטיץ}} ''Prostic)'' se nacházela významná [[Židé|židovská]] komunita, jež byla v 18. a 19. století druhou nejpočetnější židovskou komunitou na Moravě.{{Citace monografie|příjmení=Miller|jméno=Michael Laurence|odkaz na autora=Michael Laurence Miller|titul=Rabbis and Revolution : A Study in Nineteenth-Century Moravian Jewry|vydání=|místo=New York|vydavatel=Columbia University|rok=2004|isbn=|poznámka=|strany=57|jazyk=}} Roku 1900 žilo v Prostějově 1 680 Židů, celkový počet obyvatel byl 24 000. V Prostějově působili tito rabíni: [[Geršon Aškenazi]] (asi 1650), [[Meir Eisenstadt]] (asi 1700); [[Nehemias Trebitsch]] (1825–1830), [[Löw Schwab]] (1830–1836), Hirsch Fassel (1836–1853), [[Adolf Schmiedl]] (1853–1869) a [[Emil Hoff (rabín)|Emil Hoff]] (1870–1897).{{Citace elektronické monografie|korporace=Jewish Encyclopedia|odkaz na korporaci=Jewish Encyclopedia|titul= Prossnitz|url=http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=559&letter=P|datum vydání=1901|datum přístupu=2010-01-04|vydavatel=|jazyk=anglicky}} Demolici historické části města, kterému se přezdívalo ''Hanácký Jeruzalém'' (což byla potažmo přezdívka celého Prostějova{{Citace elektronické monografie [169] => | titul = Hanácký Jeruzalém [170] => | url = http://hanackyjeruzalem.cz/ [171] => | datum přístupu = 2021-04-05 [172] => }}) popisuje i film ''[[Zámek Nekonečno]]'' z roku [[1983]] s Pavlem Křížem v hlavní roli.Šumný Prostějov, čas 5:05-6:38 (dostupné na youtube.com). [173] => [174] => == Obyvatelstvo == [175] => === Struktura === [176] => Vývoj počtu obyvatel podle výsledků [[sčítání lidu]] za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.{{Citace elektronické monografie [177] => | titul = Prostějov [178] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/iii-pocet-obyvatel-a-domu-podle-kraju-okresu-obci-a-casti-obci-v-letech-1869-2011_2015 [179] => | datum vydání = 2015-12-21 [180] => | datum přístupu = 2017-01-29 [181] => | vydavatel = Český statistický úřad [182] => | místo = Praha [183] => }} [184] => {| class="wikitable" style="text-align: center; " [185] => ! style="text-align: center;" colspan="2" | Místní části || 1869 || 1880 || 1890 || 1900 || 1910 || 1921 || 1930 || 1950 || 1961 || 1970 || 1980 || 1991 || 2001 || 2011 || 2021 [186] => |- [187] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet obyvatel [188] => | style="text-align: left;" | část Prostějov || 18 475 || 21 290 || 24 075 || 28 659 || 35 783 || 35 588 || 38 412 || 39 146 || 39 559 || 41 572 || 47 267 || 48 898 || 46 910 || 44 857 || 43 666 [189] => |- [190] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet domů [191] => | style="text-align: left;" | část Prostějov || 1 349 || 1 539 || 1 718 || 2 052 || 2 595 || 2 959 || 3 619 || 4 659 || 4 869 || 4 922 || 5 086 || 5 546 || 5 590 || 5 988 || 6 394 [192] => |} [193] => {{Graf počtu obyvatel}} [194] => [195] => === Struktura populace === [196] => Průměrný věk k roku 2019 je [197] => [198] => Celkem Muži Ženy [199] => [200] => 43,6 41,7 45,4 [201] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 589250 Prostějov, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Prostějov roku 2011 [202] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 589250 Prostějov, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Prostějov roku 2011 [203] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 589250 Prostějov, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Prostějov roku 2011 [204] => [205] => [206] => == Městská samospráva == [207] => {{Viz též|Seznam představitelů Prostějova}} [208] => V čele města stojí primátor. Zastupitelstvo má 35 členů, rada města jedenáct členů.{{Citace elektronické monografie [209] => | vydavatel = ceskenoviny.cz [210] => | titul = Primátor Prostějova Pišťák povede město i následující čtyři roky [211] => | url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/primator-prostejova-pistak-povede-mesto-i-nasledujici-ctyri-roky/1142946 [212] => | jazyk = česky [213] => | datum přístupu = 2015-05-13 [214] => }} [215] => [216] => Po [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010|komunálních volbách roku 2010]] byl zvolen starostou města [[Miroslav Pišťák]] z [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], který následně funkci obhájil po [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|komunálních volbách roku 2014]] (od roku 2012 již jako primátor statutárního města). V roce 2015 rezignoval v souvislosti s přijímáním finančních darů a byl nahrazen spolustraničkou [[Alena Rašková|Alenou Raškovou]]. V roce 2018 se primátorem stal [[František Jura]] z hnutí [[ANO 2011|ANO]].{{Citace elektronického periodika [217] => | příjmení = [218] => | jméno = [219] => | titul = Primátorem Prostějova byl zvolen lídr ANO František Jura [220] => | periodikum = České noviny [221] => | vydavatel = Česká tisková kancelář [222] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/primatorem-prostejova-byl-zvolen-lidr-ano-frantisek-jura/1680897 [223] => | datum vydání = 2018-10-30 [224] => | jazyk = cs [225] => | datum přístupu = 2018-10-30 [226] => }} [227] => [228] => == Městské symboly == [229] => Městská vyhláška č. 18/1994{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=250 |datum přístupu=2007-07-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070812155602/http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=250 |datum archivace=2007-08-12 |nedostupné=ano }} (zrušená vyhláškou č. 5/2006{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=3535 |datum přístupu=2007-07-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070929091721/http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=3535 |datum archivace=2007-09-29 |nedostupné=ano }}) popisuje městský prapor a znak takto: [230] => [231] => ''Městský prapor má tvar obdélníku o poměru stran 2:3 a je v polovině svisle dělený na pravou modrou a levou žlutou část, uprostřed na rozhraní barevných polí je znak města ve španělském štítu. Městský prapor se umísťuje tak, že modré pole je vždy vpravo nebo nahoře.'' [232] => [233] => ''Městský znak představuje štít svisle půlený. V pravé zlaté polovině je červená mříž ze čtyř kosmých a pěti šikmých pásů se zlatými hřeby na křížení, a to v podobě šesticípých hvězdiček. V levé modré polovině je půl černé nekorunované orlice se zlatými drápy, zobákem a červeným jazykem, hledící doleva.'' [234] => == Pamětihodnosti == [235] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Prostějově}} [236] => [[Soubor:Socha TGM (Prostějov- czech republic).jpg|náhled|Socha [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigua Masaryka]]]] [237] => Centrem města je náměstí, jež dnes nese jméno T. G. Masaryka, s dominantou Nové radnice s 66 m vysokou věží a [[orloj]]em, další dominantou je [[baroko|barokní]] [[morový sloup]] se sochou Panny Marie z roku [[1714]]. Domy lemující náměstí měly původně svá [[domovní znamení]], z nichž některá se dochovala dodnes. [238] => * [[Národní dům (Prostějov)|Národní dům]]http://www.narodni-dum.info ve stylu české [[secese]] od architekta [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]] z let [[1905]]–[[1907]]. Stavitelem byl Otakar Pokorný. Jedná se zároveň o spolkový dům, městské divadlo{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.divadlo.prostejov.cz/ |datum přístupu=2007-07-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070629143025/http://www.divadlo.prostejov.cz/ |datum archivace=2007-06-29 |nedostupné=ano }}, restauraci a kavárnu. Architekt sám navrhl nábytek, obložení, osvětlovací tělesa a vitráže. Výzdobu interiéru provedli mimo jiné také malíři [[František Kysela]] a [[Karel Petr]] a sochař [[Stanislav Sucharda]]. Za německé okupace byl interiér částečně poškozen. [239] => * [[Nová radnice (Prostějov)|Nová radnice]] – sídlo Městského úřadu, navržena a postavena v secesním stylu v letech 1909–1914 podle projektu profesora [[Karel Hugo Kepka|Karla Huga Kepky]], s 66 m vysokou věží a bohatě zdobenými interiéry, projektované pravé křídlo nebylo realizováno. Na radniční věži je umístěn orloj ukazující postavení slunce a měsíce na obloze a kalendářní měsíce v roce. Nad orlojem jsou také umístěny hodiny. [240] => * [[Stará radnice (Prostějov)|Stará radnice]] je z 20. let 16. století. Má portál z roku [[1539]]. V roce [[1697]] vyhořela. Barokní lodžii vytvořil pravděpodobně [[Giovanni Pietro Tencalla]]. Jako radnice sloužila do roku 1850, poté od roku 1905 jako sídlo Muzea Prostějovska. Roku 1908 přistavěno patro výstavních prostor za slepou [[atika (architektura)|atikou]]. Atika byla obnovena roku 1924. [241] => * [[Zámek Prostějov]] – pseudorenesanční [[sgrafita]] vytvořili 1900–1901 [[Jano Köhler]], Josef Švandera, Arnošt Podloudek a Bohumil Kazda [242] => * Městské hradby s baštou [243] => * Špalíček – bývalé židovské [[ghetto]] [244] => * Masarykova škola [245] => * [[Meteorologický sloup]]{{Citace monografie [246] => | příjmení = TYDLITÁT [247] => | jméno = René [248] => | příjmení2 = TREJBAL [249] => | jméno2 = Jan [250] => | titul = Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji [251] => | vydání = 1 [252] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [253] => | místo = Praha [254] => | rok vydání = 2019 [255] => | počet stran = 276 [256] => | strany = 85–87 [257] => | isbn = 978-80-87577-97-4 [258] => }} [259] => [260] => === Významné domy === [261] => [[Soubor:Vila of Josef Kovarik in Prostejov.jpg|náhled|Vila Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí č. 5]] [262] => * [[Vila Františka Kováříka]] na náměstí Padlých Hrdinů 5 z let 1910–1911 ve stylu [[wagneriánská moderna|wagneriánské moderny]], architekt: [[Emil Králík]], [[kulturní památka]], veřejnosti nepřístupné http://slavnevily.cz/vily/olomoucky/vila-frantiska-kovarikahttp://www.hrady.cz/index.php?OID=4717 [263] => * [[Vila Josefa Kováříka]] na Vojáčkově náměstí č. 5 z let 1911–1912 ve stylu [[moderna|moderny]] a [[secese]], architekt: Emil Králík, kulturní památkahttp://slavnevily.cz/vily/olomoucky/vila-josefa-kovarikahttp://www.hrady.cz/index.php?OID=5012 [264] => * Vila Eveliny Fleischerové v ulici Svatoplukova 64 z let 1932–1933, styl: [[funkcionalismus]], architekt: [[Eduard Žáček]] [265] => * Rodinný dům Karla Melhuby v ulici Sádky 5 z let 1935–1936, styl: funkcionalismus, architekt: Eduard Žáček [266] => * Neherova oděvní továrna, později zásilkový obchodní dům Dona [267] => * [[Dům řádových sester (Prostějov)|Obytný dům řádových ošetřovatelek a ženského personálu nemocnice]], 1932, architekt: Eduard Žáček [268] => * [[Střední odborná škola průmyslová a střední odborné učiliště strojírenské|Odborné živnostenské školy]], (1932–36), architekt: Eduard Žáček [269] => * [[Vila Jana a Anastázie Neherových]] v ulici Pod Kosířem 73 z let 1938–1939 ve stylu funkcionalismu, architekt: [[Antonín Navrátil (architekt)|Antonín Navrátil]] [270] => * Multifunkční nájemní vila Radomíra a Vlasty Růžičkových na Arbesově náměstí 4 z let 1938–1939 ve stylu funkcionalismu, architekt: [[František Kalivoda (architekt)]] [271] => * Neofunkcionalistická vila Jindřišky a Miroslava Vysloužilových v ulici Sadová 9 z let 1970–1972, architekti: Zdeněk Plesník a Josef Taťák [272] => * Onšův dům – dům Mikuláše Onše z Břesovic se zdobeným portálem [273] => * Dům U zlaté studny [274] => * Dům čp. 72. V bývalém židovském ghettu význačný dům z roku 1819. Tento nechal postavil Veight Ehrenstamm, první velkoprůmyslník židovského původu v Prostějově, kterému bylo povoleno se usídlit uvnitř městských hradeb. [275] => * Ábelův dům – nám. T. G. Masaryka č. 8, budova vznikla v roce 1850 spojením dvou prastarých domů [276] => * Dům u sv. Antonína – nám. T. G. Masaryka č. 22, rodný dům básníka [[Jiří Wolker|Jiřího Wolkera]] [277] => * [[Dům U Svatého Rocha (Prostějov)|Dům U Svatého Rocha]] (dům Jana Pavláta z Olšan) [278] => * Dům u pošty [279] => * Dům u tří zajíců [280] => * [[Židovský dům Veitha Ehrenstamma]] [281] => * [[Budova Živnostenské banky (Prostějov)|Budova Živnostenské banky]] [282] => * [[Sokolovna v Prostějově|Sokolovna]] [283] => [284] => === Církevní stavby === [285] => * [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Prostějov)|Kostel Povýšení svatého Kříže]] s kaplí na místě románského kostela z doby kolem roku 1200 začali stavět [[augustiniáni kanovníci]] hned po založení svého kláštera roku [[1391]]. Za husitských válek byl vypálen, roku 1434 augustiniáni přesídlili do Olomouce. Od 20. let [[16. století]] je kostel v majetku města Prostějova, které jej přestavovalo v letech [[1522]]–[[1535]]. Roku [[1697]] vyhořel a následně byla znovu zaklenuta hlavní loď, vstup přesunut na sever a kostel byl přesvěcen. V letech [[1725]]–[[1726]] byla barokně přestavěna věž. Kostel byl znovu přestavěn v letech [[1856]]–[[1888]], přičemž roku [[1893]] byla novobarokně přestavěna věž. [286] => * Klášter milosrdných bratří je z let [[1733]]–[[1756]]. Interiéry jsou vyzdobeny cennými [[freska]]mi malíře F. A. Sebastiniho. Součástí komplexu byla i nemocnice a lékárna sloužící od roku [[1736]] dodnes a [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Prostějov)|kostel svatého Jana Nepomuckého]]. ([[:Soubor:Kostel u Milosrdných.JPG|obrázek]]) [287] => * [[Husův sbor (Prostějov)|Husův sbor]] [288] => * [[Kostel svatého Petra a Pavla (Prostějov)|Kostel sv. Petra a Pavla]] s barokní [[kaple|kaplí]] sv. Lazara [289] => * [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Prostějov)|Kostel sv. Cyrila a Metoděje]] [290] => [291] => === Sochy a pomníky === [292] => [[Soubor:Rodny dum Jiriho Wolkera.JPG|náhled|Rodný dům [[Jiří Wolker|Jiřího Wolkera]] s jeho bustou]] [293] => * [[Karel Havlíček Borovský]] – socha ([[:Soubor:Karel_Havlicek_Borovsky_statue_in_Prostejov.jpg|obrázek]]) [294] => * [[Václav Havel]] – kamenná deska a vysazený pamětní strom {{Citace elektronického periodika [295] => | titul = Slavnostní připomínku Dne boje za svobodu a demokracii doplnilo zasazení stromu Václava Havla - Prostějov [296] => | periodikum = www.prostejov.eu [297] => | url = https://www.prostejov.eu/cs/aktuality-archiv/slavnostni-pripominku-dne-boje-za-svobodu-a-demokracii-doplnilo-zasazeni-stromu-vaclava-havla.html [298] => | datum přístupu = 2021-11-21 [299] => }} [300] => * [[Edmund Husserl]] – pamětní deska ([[:Soubor:Edmund Husserl.jpg|obrázek]]) [301] => * [[František Xaver Krumlovský]] – pamětní deskahttp://www.mlp.cz/cz/offline/perlie/K/90181.htm [302] => * [[Tomáš Garrigue Masaryk]] – socha [303] => * [[František Palacký]] – busta [304] => * [[Matěj Rejsek]] – pamětní deska ([[:Soubor:Matej Rejsek plaque.jpg|obrázek]], [[:Soubor:Matěj Rejsek plaque detail.jpg|detail desky]]) [305] => * [[Bedřich Smetana]] – socha ([[:Soubor:Bedřich Smetana - socha.jpg|obrázek]]) [306] => * [[Karel Vojáček (lékárník)|Karel Vojáček]] – busta ([[:Soubor:Karel Vojáček.jpg|obrázek]]) [307] => * [[Jiří Wolker]] – socha ([[:Soubor:Jiri Wolker statue in Prostejov.jpg|obrázek]]), busta na rodném domě ([[:Soubor:Jiri Wolker bust in Prostejov.jpg|obrázek]]) [308] => * Pomník manželů Karla a Karly Vojáčkových [309] => * Pomník ''Jeden z nás'' [310] => * Pomník ''Padlých hrdinů'' – ([[:Soubor:Pomník Padlých hrdinů.JPG|obrázek]]) [311] => * Spaniův [[obelisk]] [312] => * Parní [[lokomotiva 310.1]]27 na podstavci u hlavního vlakového nádraží (aktualizace: lokomotiva byla dne 14.11.2017 odvezena do [[Železniční muzeum Lužná u Rakovníka|muzea v Lužné u Rakovníka]]) [313] => * socha [[Jiří Wolker|Jiřího Wolkra]] sedícího na lavičce (autor Miloš Karásek) [314] => * pamětní deska Metoděje Mičoly, oběti heydrichiády ve vestibulu školy na Husově nám. [315] => * pamětní deska z dílny akademického sochaře [[Daniel Ignác Trubač|Daniela Ignáce Trubače]] [316] => * pamětní deska P. Josefa Nováka na kostele sv. Petra a Pavla [317] => [318] => Soubor:PhDr. et ThLic. Metoděj Mičola.jpg|alt=Pamětní deska P. Mičoly|náhled|Pamětní deska Metoděje Mičoly [319] => Soubor:PAMĚTNÍ CEDULE.jpg|Pamětní deska na rodném domě [[Otto Wichterle|Otty]] a [[Hana Wichterlová|Hany Wichterlových]] [320] => Soubor:Novák Josef kanovník.jpg|Pamětní deska P. Josefa Nováka [321] => [322] => [323] => === Sakrální sochy === [324] => * [[Mariánský sloup (Prostějov)|Mariánský sloup]] se sochou Panny Marie [325] => * Socha Panny Marie Karlovské [326] => * Socha [[Mariazell|Panny Marie Celenské]] [327] => * Socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] [328] => [329] => === Přírodní pamětihodnosti === [330] => * [[Biokoridor Hloučela]] – pěší trasa po okraji města v okolí říčky Hloučely [331] => * [[Botanická zahrada Petra Albrechta]] [332] => * [[Kolářovy sady]] [333] => * [[Mládkovy sady]] – nejnovější park zbudovaný v roce 2021 na jižním okraji města [334] => * Park u nové nemocnice [335] => * [[Smetanovy sady (Prostějov)|Smetanovy sady]] – nejstarší park v Prostějově, umístěný v centru města, vznikla v něm galerie ze soch z každoročně konaného sochařského sympozia [336] => * [[Spitznerovy sady]] [337] => * [[Dolní vinohrádky]] [338] => * [[Arboretum Vrahovice]] [339] => * [[Střížova lípa]] [340] => * [[Lípa u Sarkandera]] [341] => [342] => == Rodáci == [343] => [[Soubor:Prostějov, továrna F Wichterle po roce 1900.gif|náhled|Prostějov, továrna F. Wichterle po roce 1900]] [344] => [[Soubor:Lola Beer Ebner (1950s).jpg|náhled|[[Lola Beer Ebner]] (1910–1997), izraelská módní návrhářka, narozená v Prostějově]] [345] => * [[Jan Filipec]] (asi 1431–1509), [[Oradea|varadínský]] biskup v 15. století [346] => * [[Matěj Rejsek]] (asi 1450–1506), architekt (gotika) [347] => * [[Jindřich Václav Richter]], (1653–1696), jezuita [348] => * [[Veith Ehrenstamm]] (1763–1827), průmyslník [349] => * [[Gideon Brecher]] (1797–1873), lékař a spisovatel [350] => * [[Franz Mandelblüh]] (1807–1878), právník a politik, poslanec Moravského zemského sněmu, říšské rady a starosta Olomouce [351] => * [[Wenzel Messenhauser]] (1813–1848), důstojník a spisovatel [352] => * [[Moritz Steinschneider]] (1816–1907), orientalista, zakladatel moderní hebrejské bibliografie, autor pojmu [[antisemitismus]] [353] => * [[Johann von Berger]] (1816–1870), politik, spisovatel a právník [354] => * [[Franz Kuhn von Kuhnenfeld]] (1817–1896), [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] ministr války [355] => * [[Jan Chmelař (politik)|Jan Chmelař]] (1817–1896), politik [356] => * [[Mayer Mandl]] (1820/1821–1888), podnikatel v oděvním průmyslu [357] => * [[Ignaz Mandl]] (1823–1902), podnikatel v oděvním průmyslu [358] => * [[Josef Novák (1825)|Josef Novák]] (1825–1894), římskokatolický [[kněz]], v letech 1863–1893 prostějovský [[farář]] a děkan, čestný občan města Prostějova, sídelní kanovník v Olomouci [359] => * [[Adolf Beer]] (1831–1902), historik [360] => * [[Jan Rudolf Demel]] (1833–1905), pedagog [361] => * [[Eugen Felix]] (1836–1906), malíř [362] => * [[Max Fleischer (architekt)|Max Fleischer]] (1841–1905), vídeňský architekt [363] => * [[Ignaz Brüll]] (1846–1907), rakouský skladatel a klavírista [364] => * [[Alois Czerny]] (1847–1917), etnograf [365] => * [[Nathan Porges]] (1848–1924), rabín [366] => * [[Karel Vojáček (lékárník)|Karel Vojáček]] (1848–1899), lékárník, starosta, mecenáš [367] => * [[Georg Schmiedel]] (1855–1929), učitel a zakladatel hnutí ''Přátelé přírody'' [368] => * [[Konrad Loewe]] (1856–1912), herec a dramatik [369] => * [[Rudolf Konečný]] (1856–1928), stavitel, spolumajitel stavební firmy [[Konečný & Nedělník]] [370] => * [[Karla Vojáčková]] (1858–1905), mecenáška [371] => * [[Robert Holzer]] (1859–1938), dekorační malíř, krajinář a jevištní výtvarník [372] => * [[Richard Mandl]] (1859–1918), rakouský skladatel [373] => * [[Edmund Husserl]] (1859–1938), německý filosof českého původu, zakladatel [[fenomenologie]] [374] => * [[Josef Leopold Václav Dukát]] (1684–1717), řeholní skladatel [375] => * [[František Kovářík (politik)|František Kovářík]] (1865–1942), ministr veřejných prací 1920–1921, spolumajitel firmy [[Wikov|Wichterle a Kovářík (Wikov)]] [376] => * [[Antonín Gottwald (archeolog)|Antonín Gottwald]] (1869–1941), archeolog [377] => * [[Richard Stein]] (1871–1932), nakladatel [378] => * [[Růžena Reichstädterová]] (1872–1928), učitelka, politička, senátorka [379] => * [[Karel Dostál-Lutinov]] (1871–1923), římskokatolický kněz, prostějovský farář, spisovatel a básník, iniciátor a vůdčí osobnost [[Katolická moderna|Katolické moderny]] [380] => * [[Wolfgang Kallab]] (1875–1906), rakouský historik umění [381] => * [[Arthur Scheller]] (1876–1929), astronom [382] => * [[Pankraz Schuk]] (1877–1951), rakouský spisovatel [383] => * [[Zdeněk Bažant (rektor)|Zdeněk Bažant]] (1879–1954), profesor stavební mechaniky a stereotomie [384] => * [[Jan Bažant]] (1881–1966), významný stavitel a architekt [385] => * [[Vilém Hemerka]] (1881–1932), malíř [386] => * [[Jaroslav Stuka]] (1883–1968), český dirigent, sbormistr, hudební skladatel a pedagog [387] => * [[Ladislav Zamykal]] (1884–1937), katolický [[kněz]], [[Svěcení|vysvěcen]] 1907, od roku 1910 redaktor a šéfredaktor olomouckého obdeníku ''[[Našinec]]'', který přetrval až do roku 1948. Zakladatel ''Družiny literární a umělecké'' v Olomouci (1913). [388] => * [[Franz Fiedler]] (1885–1956), fotograf [389] => * [[Alois Bábek]] (1885–1951), politik [390] => * [[Jan Šafařík]] (1886–?, od roku 1914 nezvěstný), malíř [391] => * [[Arnošt Rolný]] (1887–1950), průmyslník [392] => * [[Johanna Jeništová-Fiedlerová]] (1888–1966), fotografka [393] => * [[Vladimír Ambros]] (1890–1956), skladatel, dirigent a pedagog, jeden z předních představitelů brněnské skladatelské školy [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]] [394] => * [[Carmen Cartellieri]] (1891–1953), herečka [395] => * [[Jan Uher]] (1891–1942), pedagog, psycholog a sociolog; profesor na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě]], popraven nacisty [396] => * [[Vasil Kaprálek Škrach]] (1891–1943), filozof a sociolog, archivář a sekretář Tomáše Garrigua Masaryka [397] => * [[Max Zweig]] (1892–1992), dramatik [398] => * [[Alois Doležel]] (1893–1984), malíř a středoškolský učitel [399] => * [[Vojtěch Janoušek]] (1897–1969), vlastivědný pracovník, autor knihy ''Prostějovský okres'' [400] => * [[Jaroslav Brož (voják)|Jaroslav Brož]] (1898–1979), československý generál [401] => * [[Jiří Wolker]] (1900–1924), český básník [402] => * [[Edvard Valenta]] (1901–1978), prozaik, básník a publicista [403] => * [[Rudolf Plajner]] (1901–1987), pedagog, propagátor skautingu [404] => * [[Bernhard Heilig]] (1902–1943), ekonom a historik [405] => * [[Hana Wichterlová]] (1903–1990), sochařka [406] => * [[František Wolf]] (1904–1989), matematik [407] => * [[Jan Tříska (sochař)|Jan Tříska]] (1904–1976), akademický sochař a [[medailér]] [408] => * [[Mečislav Kuraš]] (1905–1964), chemik, působící na Univerzitě Palackého v Olomouci [409] => * [[Jarmila Bechyňová]] (1906–1992), herečka [410] => * [[Alois Fišárek (malíř)|Alois Fišárek]] (1906–1980), malíř [411] => * [[Vilém Sacher]] (1907–1987), generálporučík, válečný hrdina, signatář Charty 77 [412] => * [[Josef Šafařík]] (1907–1992), filozof, esejista a dramatik [413] => * [[Bohuslav Kraus]] (1907–1983), právník, vlastivědný pracovník [414] => * [[Eugen Vencovský]] (1908–1999), psychiatr [415] => * [[Pravdomil Svoboda]] (1908–1978), český dendrolog, zakladatel [[Arboretum Kostelec nad Černými lesy|Arboreta v Kostelci nad Černými lesy]] [416] => * [[Alois Cetkovský]] (1908–1987), hokejista [417] => * [[Josef Mach]] (1909–1987), režisér [418] => * [[František Panuška]] (1909–1992), římskokatolický teolog, duchovní, vysokoškolský pedagog [419] => * [[Lola Beer Ebner]] (1910–1997), izraelská módní návrhářka [420] => * [[Oldřich Beránek]] (1912–1998), římskokatolický [[kněz]], [[katecheta]], v 50. letech vězeň režimu, [[historik]] [421] => * [[Oskar Spáčil]] (1912–1978), průmyslový výtvarník a grafik [422] => * [[Otto Wichterle]] (1913–1998), chemik, vynálezce [[kontaktní čočka|kontaktních čoček]] [423] => * [[Ivo Ducháček]] (1913–1988), novinář a politik [424] => * [[Susi Weigel]] (1914–1990), rakouská ilustrátorka dětských knih [425] => * [[Manon Chaufor]] (1914–1970), tanečnice, zpěvačka, choreografka, herečka [426] => * [[Herma Svozilová-Johnová]] (1914–2009), novinářka, básnířka, prozaička [427] => * [[Bohuslav Kovařík]] (1915–1969), [[palubní střelec]] [[311. československá bombardovací peruť RAF|311. československé bombardovací perutě RAF]] a radarový operátor [[68. peruť RAF|68. noční stíhací perutě RAF]]. [428] => * [[Josef Polišenský]] (1915–2001), historik specializující se na novověké dějiny českých zemí, Evropy a Latinské Ameriky [429] => * [[Drahoš Jirotka]] (1915–1958), hokejista [430] => * [[Josef Bezslezina]] (1917–1945), mechanik v [[Meopta|Optikotechně]] a oběť [[Nacismus|nacismu]]. Patřil k 21 lidem popraveným po [[Přerovské povstání|Přerovském povstání]] na vojenské střelnici v [[Lazce (Olomouc)|Olomouci-Lazcích]].{{Citace elektronického periodika [431] => | příjmení = Pivodová [432] => | jméno = Jana [433] => | titul = Oběti popravené na lazecké střelnici v Olomouci [434] => | periodikum = www.prerov.eu [435] => | vydavatel = Statutární město Přerov [436] => | url = https://www.prerov.eu/cs/o-prerove/zajimavosti-pamatky-a-udalosti/prerovske-povstani/obeti-popravene-na-lazecke-strelnici-v-olomouci.html [437] => | datum vydání = 2020-09-11 [438] => | datum přístupu = 2023-10-02 [439] => }} [440] => * [[Jaroslav Dohnal]] (1917–1943), plukovník in memoriam, 313. stíhací peruť RAF [441] => * [[Linda Wichterlová]] (1917–2023), stomatoložka, vědkyně, manželka [[Otto Wichterle]]ho [442] => * [[Karel Vaca]] (1919–1989), výtvarník [443] => * [[Alžběta Zelená-Kleinerová]] (1919–2004), malířka a grafička [444] => * [[Bedřich Seliger]] (1920–2012), voják [445] => * [[Zdeněk Hybler]] (1921–1993), malíř, grafik a scénograf [446] => * [[Věra Běhalová]] (1922–2010), historička umění a architektury [447] => * [[Míla Doleželová]] (1922–1993), malířka [448] => * [[Alexej Pludek]] (1923–2002), spisovatel a politik [449] => * [[Miloš Filip]] (1926–1966), sklářský výtvarník a návrhář, sochař [450] => * [[Naděžda Chmelařová|Naďa Chmelařová]] (1926–2016), herečka [451] => * [[František Spurný]] (1927–2004), historik, archivář, pedagog, publicista [452] => * [[Pavel Machonin]] (1927–2008), sociolog [453] => * [[František Sysel]] (1927–2013), restaurátor a malíř [454] => * [[Dušan Janoušek]] (1928–1996), malíř [455] => * [[Maud Michal Beerová]] (* 1929), spisovatelka a přeživší holokaust [456] => * [[Jiřina Prekopová]] (1929–2020), psycholožka [457] => * [[Otokar Hořínek]] (1929–2015), sportovní střelec, olympionik [458] => * [[Miloš Zapletal]] (* 1930), spisovatel pro mládež [459] => * [[Bohumír Kolář]] (1932–2020{{Citace elektronického periodika [460] => | titul = Smutná zpráva pro olomouckou kulturu. Na začátku roku zemřel Bohumír Kolář [461] => | periodikum = Olomoucký Rej [462] => | datum vydání = 2020-01-07 [463] => | datum přístupu = 2020-01-08 [464] => | url = http://olomoucky.rej.cz/clanky/kultura/4353-smutna-zprava-pro-olomouckou-kulturu-na-zacatku-roku-zemrel-bohumir-kolar [465] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200531203641/http://olomoucky.rej.cz/clanky/kultura/4353-smutna-zprava-pro-olomouckou-kulturu-na-zacatku-roku-zemrel-bohumir-kolar [466] => | datum archivace = 2020-05-31 [467] => | nedostupné = ano [468] => }}), spisovatel [469] => * [[Ivo Možný]] (1932–2016), sociolog [470] => * [[Milan Dvořák (skladatel)|Milan Dvořák]] (* 1934), skladatel a klavírista [471] => * [[Antonín Přidal]] (1935–2017), překladatel, spisovatel, publicista [472] => * [[Vlastimil Kadlec]] (1935–2020), sportovní novinář [473] => * [[Jiří Kuběna]] (1936–2017), básník [474] => * [[Karel Novák (fotograf, 1936)|Karel Novák]] (1936–2021), fotograf [475] => * [[Miloš Hubáček]] (* 1937), autor literatury faktu [476] => * [[Milan Růžička]] (1937–2011), filmový a televizní režisér [477] => * [[Milena Dvorská]] (1938–2009), herečka [478] => * [[Otto Horský]] (* 1938), cestovatel [479] => * [[Vladimír Körner]] (* 1939), prozaik, scenárista a dramaturg [480] => * [[Miroslav Pišťák]] (* 1939), politik, starosta a primátor Prostějova [481] => * [[Karel Dyba]] (* 1940), politik, profesor, bývalý velvyslanec OECD v Paříži [482] => * [[Karel Kavička]] (* 1940), historik [483] => * [[Miroslav Zikmund (politik)|Miroslav Zikmund]] (* 1940), starosta Prostějova [484] => * [[Mojmír Opletal]] (* 1941), geolog [485] => * [[Gabriela Wilhelmová]] (1942–2002), herečka [486] => * [[Jitka Balatková]] (* 1942), historička a archivářka [487] => * [[Pavel Jansa]] (* 1942), lékař a spisovatel [488] => * [[Ladislav Županič]] (1943–2023), herec [489] => * [[Petr Chudožilov]] (* 1943), spisovatel [490] => * [[Milan Kubes]] (1943–2014), novinář [491] => * [[Pavel Dyba]] (* 1944), fotbalista [492] => * [[Oldřich Machač]] (1946–2011), československý hokejový obránce [493] => * [[Bob Pacholík]] (* 1947), fotograf [494] => * [[Miroslav Černošek]] (* 1948), sportovní podnikatel a funkcionář [495] => * [[Nina Škottová]] (1949–2018), politička [496] => * [[Alena Crhonková]] (* 1949), grafička [497] => * [[Vladimír Vačkář]] (* 1949), dráhový cyklista [498] => * [[Olga Katolická]] (1951–2020), novinářka [499] => * [[Bohumil Krčil]] (1952–1992), fotograf, spisovatel [500] => * [[Vlastimil Petržela]] (* 1953), fotbalista a fotbalový trenér [501] => * [[Zdeněk Čížek]] (* 1953), fotbalista [502] => * [[Ivo Šmoldas]] (* 1955), redaktor a nakladatel [503] => * [[Mikoláš Axmann]] (* 1955), grafik a univerzitní pedagog [504] => * [[Ivo Lužný]] (* 1957), politik a aktivista, jeden z vůdců [[Sametová revoluce|sametové revoluce]] v Prostějově [505] => * [[Ladislav Svozil]] (* 1958), hokejista [506] => * [[Eva Zatloukalová]] (* 1958), pedagožka, ochránkyně přírody, předsedkyně [[Český svaz ochránců přírody|ČSOP]] Iris Prostějov [507] => * [[Vladimír Balaš]] (* 1959), právník [508] => * [[Hana Bartková]] (* 1960), regionální historička [509] => * [[Jiří Víšek]] (1960–2022), fotograf [510] => * [[Luděk Mikloško]] (* 1961), fotbalista [511] => * [[Ladislav Okleštěk]] (* 1961), politik [512] => * [[Petr Hořava (fyzik)|Petr Hořava]] (* 1963), fyzik [513] => * [[Petr Lessy]] (* 1964), bývalý policejní prezident [514] => * [[Libor Štefánik]] (* 1964), generál letectva [515] => * [[Gorazd Pavel Cetkovský]] (* 1964), kněz [516] => * [[Karel Nováček]] (* 1965), bývalý československý a český tenista [517] => * [[Pavlína Pořízková]] (* 1965), americká modelka a herečka českého původu [518] => * [[Jiří Peňás]] (* 1966), novinář [519] => * [[Jana Gáborová]] (* 1967), novinářka a mluvčí [520] => * [[Michal Šverdík]] (* 1968), novinář [521] => * [[Rena Dumont]] (* 1969), německá herečka a spisovatelka českého původu [522] => * [[Robert Změlík]] (* 1969), olympijský vítěz v desetiboji [523] => * [[Robert Vlk]] (* 1970), biolog [524] => * [[Lenka Civade]] (* 1971), spisovatelka, novinářka a malířka [525] => * [[Michal Čunderle]] (* 1971), teatrolog, scenárista a spisovatel knih pro děti. [526] => * [[Hana Naiclerová]] (* 1972), politička, nositelka Ceny za odvahu Nadačního fondu proti korupci [527] => * [[Kateřina Piňosová]] (* 1973), výtvarnice, spisovatelka a překladatelka [528] => * [[Petr Marek]] (* 1974), hudebník a frontman skupiny MIDI LIDI a filmový režisér [529] => * [[Gabriela Míčová]] (* 1975), herečka [530] => * [[Marta Hošková-Hošťálková]] (* 1976), malířka a sochařka [531] => * [[Tomáš Poláček (novinář)|Tomáš Poláček]] (* 1977), novinář [532] => * [[Helena Šulcová]] (* 1978), rozhlasová a televizní moderátorka, moderovala v ČT, na Primě, Radiožurnálu i Frekvenci 1 [533] => * [[Martin Richter]] (* 1977), hokejista [534] => * [[Ondřej Kolář (teolog)|Ondřej Kolář]] (* 1978), teolog a překladatel [535] => * [[Jindřich Skácel]] (* 1979), fotbalista [536] => * [[Petr Kumstát]] (* 1981), hokejista [537] => * [[Lukáš Krajíček]] (* 1983), hokejista [538] => * [[Jana Horáková]] (* 1983), cyklistka [539] => * [[Pavlína Tichá]] (* 1984), juniorská mistryně republiky v tenise, trenérka [540] => * [[Petra Cetkovská]] (* 1985), tenistka [541] => * [[Ondřej Mucha]] (* 1986), varhaník a hudební pedagog [542] => * [[Martin Hájek (historik)|Martin Hájek]] (* 1986), historik a knihovník [543] => * [[Petr Pohl]] (* 1986), hokejista působící v Německu [544] => * [[Tereza Kvapil Pokorná]] (* 1986), sociální pracovnice, redaktorka, filantropka [545] => * [[Nikkarin]] (* 1987), výtvarník, autor komiksů [546] => * [[Radek Meidl]] (* 1988), hokejista [547] => * [[Pavel Dreksa]] (* 1989), fotbalista [548] => * [[Antonín Honejsek]] (* 1991), hokejista [549] => * [[Eva Hacurová]] (* 1993), herečka [550] => * [[Jakub Čech (aktivista)|Jakub Čech]] (* 2000), občanský aktivista a novinář [551] => [552] => === V Prostějově žili a pracovali === [553] => * [[Jan Černý-Niger|Jan Černý]] (1456–1530), lékař a kněz [554] => * [[Jan IV. z Pernštejna|Jan z Pernštejna]] (1487–1548), moravský zemský hejtman [555] => * [[Jan Adelf Městecký]] (1520–1593), utrakvistický kněz a spisovatel [556] => * [[Jiří Dikast z Mířkova|Jiří Dikast]] (1559–1630), náboženský spisovatel, [[administrátor podobojí]] [557] => * [[Meir Eisenstadt]] (1670–1744), rabín [558] => * [[Juda Lejb Prossnitz]] (1670–1730), kazatel [559] => * [[Jonathan Eybeschütz]] (1690–1764), rabín [560] => * [[Jan Alois Hanke]] (1751–1806), moravský osvícenský historik, spisovatel a humanista [561] => * [[Cvi Jehošua ha-Levi Horowitz]] (1754–1816), rabín [562] => * [[Florián Novák]] (1821–1876), politik, první český starosta Prostějova [563] => * [[Johann Zajiček]] (1828–1915), politik, poslední německý starosta Prostějova [564] => * [[Eduard Skála]] (1842–1918), cukrovarník a politik, poslanec Říšské rady [565] => * [[Josef Vrla]] (1844–1896), tiskař, vlastivědný pracovník [566] => * [[František Koželuha]] (1845–1912), katolický kněz, sběratel lidových písní a české slovesnosti [567] => * [[Josef Nedělník]] (1850–1931), stavitel, spolumajitel stavební firmy [[Konečný & Nedělník]] [568] => * [[Václav Spitzner]] (1852–1907), botanik, pedagog [569] => * [[František Hlaváček (sociální demokrat)|František Josef Hlaváček]] (1853–1937), novinář a básník [570] => * [[Václav Perek]] (1859–1940), politik, expert na školství, podílel se na [[Moravské vyrovnání|Moravském vyrovnání]] („Lex Perek“) [571] => * [[František Faktor]] (1861–1911), chemik a středoškolský pedagog [572] => * [[Ondřej Přikryl]] (1862–1936), politik, starosta Prostějova [573] => * [[Josef Krapka]] (1862–1909), politik, novinář, spisovatel [574] => * [[Václav Horák (tiskař)|Václav Horák]] (1863–1931), novinář a tiskař [575] => * [[František Havránek (zahradník|František Havránek]] (1867–1944), zahradní architekt a městský zahradník, který vypracoval koncepci zeleně a zahradních úprav na prostějovském hřbitově v Brněnské ulici{{Citace elektronického periodika [576] => | příjmení = Vysloužil [577] => | jméno = Zdeněk [578] => | titul = Hřbitov slaví 120 let v plné kráse, první pohřeb se zde odehrál 1. července 1900 [579] => | periodikum = Prostějovský deník.cz [580] => | vydavatel = VLTAVA LABE MEDIA [581] => | url = https://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/hrbitov-slavi-120-let-v-plne-krase-prvni-pohreb-se-zde-odehral-1-cervence-1900-20200610.html [582] => | datum vydání = 2020-06-10 [583] => | datum přístupu = 2022-09-21 [584] => }} [585] => * [[Jaroslav Mathon]] (1867–1953), lékař, sběratel, amatérský historik umění [586] => * [[Arnold Korff]] (1870–1944), rakouský herec [587] => * [[Bruno Winter]] (1873–1942), podnikatel a sběratel umění [588] => * [[František Starý (kněz)|František Starý]] (1874–1961), hřbitovní farář, památkář{{Citace elektronické monografie [589] => | titul = Bibliografie dějin Českých zemí: Starý, František, 1874-1961 [590] => | url = https://biblio.hiu.cas.cz/records/c9e0d666-2b5b-4228-aca9-1896a891d4d9?locale=en [591] => | vydavatel = Historický ústav AV ČR [592] => | místo = Praha [593] => | datum vydání = 2022 [594] => | datum přístupu = 2022-09-21 [595] => }} [596] => * [[Carl Techet]] (1877–1920), satirický spisovatel [597] => * [[Ludwig Erik Tesar]] (1879–1968), filozof [598] => * [[Jaroslav Kučera (politik)|Jaroslav Kučera]], (1884–1945), novinář politik [599] => * [[Bohumil Hacar]] (1886–1974), astronom, matematik, fyzik [600] => * [[Josef Přikryl]] (1887–1980), římskokatolický [[kněz]], katecheta, v letech 1952–1959 kaplanem v Prostějově, inspektor náboženství, arcibiskupský rada [601] => * [[Jan Sedláček (politik Národního sjednocení)|Jan Sedláček]] (1888–1960), politik, starosta Prostějova [602] => * [[Olga Konečná-Mulaczová]] (1888–1957), grafička, kreslířka, knižní ilustrátorka, sochařka, autorka gobelínů [603] => * [[Viktor Hohaus]] (1889–1981) malíř a grafik [604] => * [[Jan Kühndel]] (1889–1970), učitel, muzeolog, archivář, odborný publicista [605] => * [[Alois Král (pedagog)|Alois Král]] (1895–1945), učitel a ředitel školy na Husově náměstí, odbojář, umučen v Terezíně{{Citace elektronické monografie [606] => | titul = Internetová encyklopedie dějin Brna [607] => | url = https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1125 [608] => | datum přístupu = 2023-01-06 [609] => | kapitola = Alois Král [610] => }} [611] => * [[Jan Poláček (sběratel)|Jan Poláček]] (1896–1968), sběratel lidových písní [612] => * [[Jan Nehera]] (1899–1958), majitel konfekční továrny [613] => * [[Eduard Žáček]] (1899–1973), [[Funkcionalismus|funkcionalistický]] architekt [614] => * [[Václav Ševčík (fotograf)|Václav Ševčík]] (1900–1971), fotograf [615] => * [[Leo Lehner]] (1900–1981), rakouský skladatel [616] => * [[Antonín Navrátil (architekt)|Antonín Navrátil]] (1902–1975), architekt [617] => * [[Josef Glivický]] (1903–1991), pedagog, editor, popularizátor výtvarného umění [618] => * [[Jan Tříska (sochař)|Jan Tříska]] (1904–1976), sochař a [[medailér]] [619] => * [[Josef Duda]] (1905–1977), vojenský letec, účastník druhé světové války [620] => * [[Oldřich John]] (1907–1961), politik, starosta a předseda MěstNV Prostějov [621] => * [[František Kopečný]] (1909–1990), český [[Bohemistika|bohemista]] a [[Slavistika|slavista]]. Zabýval se [[Etymologický slovník|etymologií]] a [[Dialektologie|dialektologií]] [622] => * [[Metoděj Mičola]] (1911–1942), římskokatolický kněz, [[salvatorián]], oběť [[Heydrichiáda|heydrichiády]] [623] => * [[Jaroslav Mencl]] (1912–1985), amatérský filmový režisér [624] => * [[Vincenc Šalša]] (1916–1995), římskokatolický [[kněz]], v letech 1940–1946 kaplanem v Prostějově, arcibiskupský rada, dlouholetý vězeň komunistického režimu{{Citace monografie [625] => | příjmení = MAREK [626] => | jméno = Václav [627] => | příjmení2 = MAREK [628] => | jméno2 = Pavel [629] => | titul = Pocta P. ThLic. Vincenci Šalšovi: Po stopách jeho života a pastoračního působení [630] => | vydání = 1 [631] => | vydavatel = Kauli Publishing [632] => | místo = Praha [633] => | rok vydání = 2022 [634] => | počet stran = 113 + 31 s. obr. přílohy [635] => | isbn = 978-80-908194-1-2 [636] => }} [637] => * [[Bohuslav Eliáš]] (1920–2005), pedagog, filozof a překladatel [638] => * [[Miloš Libra]] (1921–1970), architekt, designér, výtvarník [639] => * [[Blahoslav Adamík]] (1925–2008), architekt a výtvarník [640] => * [[Kamil Sedláček]] (1926–2011), tibetolog [641] => * [[Josef Dolívka]] (1934–2021), sběratel, kurátor výstav výtvarného umění, editor a publicista{{Citace elektronického periodika [642] => | titul = Zemřel organizátor výstav a znalec výtvarného umění Josef Dolívka - Prostějov [643] => | periodikum = www.prostejov.eu [644] => | url = https://www.prostejov.eu/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&slozka=126990&clanek=276988 [645] => | datum přístupu = 2021-03-23 [646] => }} [647] => * [[Marcella Dostálová]] (1934–2019), básnířka a spisovatelka knih pro děti{{Citace elektronického periodika [648] => | příjmení = Damborská [649] => | jméno = Aneta [650] => | titul = Marcella DOSTÁLOVÁ [651] => | periodikum = Spisovatelé a literatura [652] => | datum vydání = 2017-02-24 [653] => | datum přístupu = 2020-11-12 [654] => | url = http://spisovatele.upol.cz/marcella-dostalova/ [655] => }}{{Citace elektronického periodika [656] => | příjmení = Bartková [657] => | jméno = Hana [658] => | odkaz na autora = Hana Bartková [659] => | titul = Svět svých pohádkových hrdinů opustila spisovatelka Marcella Dostálová [660] => | periodikum = Hanácké noviny [661] => | datum vydání = 2019-07-01 [662] => | datum přístupu = 2020-11-12 [663] => | url = https://www.hanackenoviny.cz/7573/svet-svych-pohadkovych-hrdinu-opustila-spisovatelka-marcella-dostalova/ [664] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201112201250/https://www.hanackenoviny.cz/7573/svet-svych-pohadkovych-hrdinu-opustila-spisovatelka-marcella-dostalova/ [665] => | datum archivace = 2020-11-12 [666] => }} [667] => * [[Léon Karný]] (1935–2008), archivář a historik [668] => * [[Eva Suchánková]] (* 1935), divadelní pedagožka a amatérská herečka, zakladatelka Divadelního spolku Historia [669] => * [[Ludmila Grůzová]] (1936–2011), archivářka a historička [670] => * [[Jan Šverdík]] (1938–2004), starosta města Prostějova [671] => * [[Václav Marek (učitel)|Václav Marek]] (* 1945), první ředitel Cyrilometodějského gymnázia, zasloužil se o jeho rozvoj Almanach Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově. Prostějov, vl. nákl. 1997. Uloženo v SOkA Prostějov, sig. 202246. [672] => * [[Václav Kolář (pedagog)|Václav Kolář]] (1946–2017), pedagog [673] => * [[Jan Roubal (pedagog)|Jan Roubal]] (1947–2015), divadelní teoretik, pedagog, historik a překladatel [674] => * [[Pavel Marek]] (* 1949), emeritní prof. českých dějin 19. a 20. stol. se zaměřením na politickou a kulturní oblast [675] => * [[Alena Rašková]] (* 1949), politička, bývalá primátorka Prostějova [676] => * [[Miloš Košíček]] (1950–2014), disident, farář Československé církve husitské a jeden z vůdců sametové revoluce v Prostějově [677] => * [[Světluše Košíčková]] (* 1951), disidentka a farářka Československé církve husitské [678] => * [[Blanka Vysloužilová]] (1959–2022), úřednice, manažerka, tajemnice Magistrátu města Prostějova [679] => * [[Marie Dokoupilová]] (* 1960), historička [680] => * [[Roman Štolpa]] (* 1964), herec a režisér{{Citace elektronického periodika [681] => | titul = Roman Štolpa :: RockOpera Praha [682] => | periodikum = rockoperacz.webnode.cz [683] => | url = https://rockoperacz.webnode.cz/products/roman-stolpa1/ [684] => | datum přístupu = 2020-06-29 [685] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200630211120/https://rockoperacz.webnode.cz/products/roman-stolpa1/ [686] => | datum archivace = 2020-06-30 [687] => }} [688] => * [[Eva Leinweberová]] (* 1973), herečka{{Citace elektronického periodika [689] => | titul = Herečka Eva Leinweberová o péči o nemocnou maminku: Málem mě to stálo zdraví [690] => | periodikum = Seznam Zprávy [691] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [692] => | vydavatel = Seznam.cz [693] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [694] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/herecka-eva-leinweberova-o-peci-o-nemocnou-maminku-malem-me-to-stalo-zdravi-124445 [695] => | datum přístupu = 2021-11-05 [696] => }} [697] => [698] => '''Prostějovské oběti [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]] z neděle 25. srpna 1968:''' [699] => [700] => * [[Ladislav Lang]] (1897–1968){{Citace elektronického periodika [701] => | titul = Lang, Ladislav {{!}} Okupace 1968 [702] => | periodikum = okupace.evangnet.cz [703] => | url = https://okupace.evangnet.cz/lang-ladislav [704] => | datum přístupu = 2022-12-28 [705] => }} [706] => * [[Marta Říhovská]] (1941–1968){{Citace elektronického periodika [707] => | titul = Říhovská, Marta {{!}} Okupace 1968 [708] => | periodikum = okupace.evangnet.cz [709] => | url = https://okupace.evangnet.cz/rihovska-marta [710] => | datum přístupu = 2022-12-28 [711] => }} [712] => * [[Josef Boháč]] (1946–1968){{Citace elektronického periodika [713] => | titul = Boháč, Josef {{!}} Okupace 1968 [714] => | periodikum = okupace.evangnet.cz [715] => | url = https://okupace.evangnet.cz/bohac-josef [716] => | datum přístupu = 2022-12-28 [717] => }} [718] => '''Dalších devět lidí bylo zraněno''' [719] => [720] => == Školství == [721] => === Základní školy === [722] => * [[Základní škola Prostějov, ul. Vl. Majakovského]] [723] => * [[Základní škola a mateřská škola Jana Železného Prostějov, Sídliště svobody 24/79]] [724] => * [[Základní škola a mateřská škola Prostějov, Melantrichova ul. 60]] [725] => * [[Základní škola a mateřská škola Prostějov, Palackého tř. 14]] [726] => * [[Základní škola Prostějov, ul. Dr. Horáka 24]] [727] => * [[Základní škola a mateřská škola Prostějov, Kollárova 4]] [728] => * [[Základní škola Prostějov, ul. E. Valenty]] [729] => [730] => === Střední školy === [731] => * [[Cyrilometodějské gymnázium, základní škola a mateřská škola v Prostějově]] [732] => * [[Gymnázium Jiřího Wolkera]] [733] => * [[Reálné gymnázium a základní škola Otto Wichterleho, Prostějov]] [734] => * [[Střední odborná škola průmyslová a střední odborné učiliště strojírenské]] [735] => * [[Střední škola designu a módy]] [736] => * [[Švehlova střední odborná škola]] [737] => * [[Obchodní akademie Prostějov]] [738] => * [[Střední škola, základní škola a mateřská škola JISTOTA]] [739] => * [[Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Prostějov, Komenského 10]] [740] => * [[Střední škola veřejnoprávní Prostějov|Trivis – Střední škola veřejnoprávní Prostějov]] [741] => * [[Střední odborná škola podnikání a obchodu]] [742] => * [[Střední škola automobilní Prostějov]] [743] => * [[ART ECON – střední škola]] [744] => [745] => === Další školy === [746] => [747] => * [[Základní umělecká škola Vladimíra Ambrose v Prostějově]] [748] => * [[ART ECON – Vyšší odborná škola Prostějov]] [749] => [750] => == Kultura == [751] => Prostějov je i městem kultury. K nejvýznamnějším kulturním spolkům Moravy v daném období patřila Farní cyrilská jednota při kostele Povýšení sv. Kříže (1890–1953), jež realizovala hudební vystoupení a divadelní představení.{{Citace elektronické monografie [752] => | příjmení = FRYDRYCH [753] => | jméno = Karol [754] => | titul = Farní cyrilská jednota v Prostějově v kontextu historického vývoje cecilianismu a cyrilismu [755] => | url = https://is.muni.cz/th/qu1bd/Farni_cyrilska_jednota_v_Prostejove_v_kontextu_historickeho_vyvoje_cecilianismu_a_cyrilismu_Karol_FRYDRYCH_bdxoe.pdf [756] => | vydavatel = [757] => | místo = Brno [758] => | datum vydání = 2020 [759] => | datum přístupu = [760] => }} Nyní se v Prostějově pravidelně konají festivaly, promítání filmů, divadla, výstavy a nejen to. [761] => [762] => Mezi nejznámější kulturní akce patří: [763] => * [[Wolkrův Prostějov]] – celostátní přehlídka poezie, konaná vždy v červnu [764] => * [[Prostějovské léto]] – projekt, který každý letní čtvrtek nabízí veřejnosti rozmanité aktivity [765] => * [[Prostějovská zima]] – série zimních akcí většinou s vánoční tematikou [766] => * Mladá scéna – krajské kolo přehlídky studentských divadel [767] => * [[Hanácké slavnosti]] – tradiční hody s lidovým jarmarkem, poutí a kulturním programem, spojené s oslavou [[Dožínky|dožínek]] [768] => * MEDart – každoroční festival amatérského divadla s podtitulem „Proč by Hanák jezdil za divadlem ven, když ho má doma“{{Citace elektronického periodika [769] => | titul = Od pondělí se v Prostějově koná divadelní festival MEDart [770] => | periodikum = Hanácký Večerník {{!}} Zpravodajství z Olomouce a okolí [771] => | url = https://www.hanackyvecernik.cz/kultura/divadlo/od-pondeli-se-v-prostejove-kona-tradicni-festival-amaterskeho-divadla-medart [772] => | jazyk = cs [773] => | datum přístupu = 2020-04-27 [774] => }} [775] => * [[Velikonoční Prostějov]] – tradiční modelářská soutěž s bohatým doprovodným programem; součástí je kategorie „Prostějovská – 72“ (v roce 2015 vyhlášena již po 40.) [776] => [777] => Pořadatelsky akce zajišťují tyto organizace: [778] => * Magistrát města Prostějova, Odbor školství, kultury a sportu, oddělení kulturního klubu Duha [779] => * Městské divadlo v Prostějově – divadla, koncerty [780] => * [[Kino Metro 70]] – filmová představení [781] => * Muzeum a galerie v Prostějově – výstavy, přednášky, součástí je i Lidová hvězdárna v Prostějově [782] => * Městská knihovna v Prostějově – možnost půjčování knih, přístup na internet, přednášky (oddělení pro děti a mládež se nachází na adrese Vápenice 9, v budově Sportcentrum DDM - nabízí půjčování knih, besedy pro školy a školky a odpolední akce pro děti) [783] => * [[Základní umělecká škola Vladimíra Ambrose v Prostějově]] [784] => * Ekocentrum Iris – ekologické osvětové akce, výstavy, besedy, vycházky do přírody, [785] => * Sportcentrum DDM [786] => [787] => Ve městě jsou činné tyto divadelní spolky: [788] => [789] => * [[Divadlo Point]] – studentský divadelní soubor při [[Gymnázium Jiřího Wolkera|Gymnáziu Jiřího Wolkera]] [790] => * [[Divadlo hanácké obce]] – činoherní soubor působící od roku 1927{{Citace elektronického periodika [791] => | titul = Prostějov: Divadlo Hanácké obce / Nár. sdružení / Národní sjednocení // ZK ROH Železárny / Divadlo na schodech (od 1927) [792] => | periodikum = www.amaterskedivadlo.cz [793] => | url = https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=753 [794] => | datum přístupu = 2020-04-26 [795] => }} [796] => * [[Moje divadlo]] – ochotnické činoherní divadlo založené roku 1997{{Citace elektronického periodika [797] => | titul = Moje divadlo {{!}} MOJE DIVADLO [798] => | periodikum = www.mojedivadlo.eu [799] => | url = http://www.mojedivadlo.eu/cz/m/moje-divadlo/ [800] => | datum přístupu = 2020-04-26 [801] => }} [802] => * [[Loutkové divadlo Starost]] – amatérský loutkářský soubor založený roku 1983{{Citace elektronického periodika [803] => | titul = Prostějov: Starost, LD (od 1983) [804] => | periodikum = www.amaterskedivadlo.cz [805] => | url = https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=927 [806] => | datum přístupu = 2020-04-26 [807] => }} [808] => * [[Loutkové divadlo Pronitka]] – soubor při organizaci Sokol Prostějov 1{{Citace elektronického periodika [809] => | titul = Pronitka [810] => | periodikum = www.sokolipv.cz [811] => | url = https://www.sokolipv.cz/pronitka/ [812] => | jazyk = cs [813] => | datum přístupu = 2020-04-26 [814] => }} [815] => * [[Divadlo plyšového medvídka]] – poloprofesionální divadelní soubor působící od roku 2011{{Citace periodika [816] => | příjmení = Masaříková [817] => | jméno = Hana [818] => | titul = Divadlo Plyšového medvídka: Vozíme kulturu tam, kde není dostupná [819] => | periodikum = Prostějovský deník [820] => | datum vydání = 2013-04-29 [821] => | jazyk = cs [822] => | url = https://prostejovsky.denik.cz/kultura_region/divadlo-plysoveho-medvidka-vozime-kulturu-tam-kde-neni-dostupna-20130425.html [823] => | datum přístupu = 2020-04-26 [824] => }} [825] => [826] => == Sport == [827] => === Historie === [828] => [[Soubor:Tělocvična (Prostějov).JPG|vlevo|náhled|Sokolovna]] [829] => Prostějov byl v minulosti i dnes známý jako město sportu. Nejstarším klubem byl Sokol, sídlo Sokolské župy Prostějovska, která dosud zastřešuje 31 místních tělocvičných jednothttps://www.sokol.cz/zupa/39-prostejovska. První sportovní oddíly Sokola vznikaly již na počátku dvacátého století a některé z nich reprezentovaly pod hlavičkou Sokola úspěšně až do 2. světové války. Sokol Prostějov se roku 1934 stal mistrem republiky v házenéPestrý týden č. 44, 3.11.1934, strana 6, zápasníci vítězili v roce 1940 a fotbal hrála dvě družstva Sokol I. a Sokol II.viz Časopis ''Sokol'', 1903-1940; ''Národní listy'' z 29.4. a 30.4.1940 [830] => [831] => 1. listopadu 1885 byl v Prostějově založen Český klub velocipedistů; [[Velodrom Prostějov|velodrom]] je zde od roku 1967.Historie klubu SKC Prostějov. Sportovní klub cyklistů Prostějov. Nedatováno. [cit. 2019-11-24]. [https://www.skcprostejov.cz/o-nas/historie/ Dostupné online]. [832] => [[Soubor:Vánoce 1934.jpg|náhled|Tým [[1. SK Prostějov|SK Prostějov]] roku 1934]] [833] => Nejvýznamnějším z klubů byl Sportovní klub Prostějov založený roku 1904, známý pod zkratkou SK. Ten zastřešoval několik sportovních odvětví, také v té době nejpopulárnější sport ve městě – fotbal. Klub SK Prostějov (dnes pod názvem [[1. SK Prostějov]]) působil ve třicátých letech dvacátého století ( [[Státní liga 1934/35|1934]]–[[Státní liga 1937/38 (fotbal)|1938]]) a v sezóně [[Státní liga 1945/46|1945/46]] v [[Fotbalová liga Československa|nejvyšší profesionální fotbalové lize]] tehdejšího Československa. Dvakrát v ní skončil na třetím místě ([[Státní liga 1935/36|1935/36]], [[Státní liga 1936/37 (fotbal)|1936/37]]). V období let 1939 až 1943 pak hrál v protektorátní, tzv. Českomoravské lize, kde dokonce skončil jednou druhý ([[Národní liga 1941/42|1941/42]]). SK Prostějov také hájil barvy města v tehdy velmi prestižním [[Středoevropský pohár|Středoevropském poháru]] (Mitropa Cup), který byl ve třicátých letech jediným evropským pohárem nejlepších fotbalových klubů té doby. Prostějovský SK v něm dosáhl několika senzačních úspěchů (vítězství na půdě tehdejšího špičkového rakouského týmu [[FC Admira Wacker Mödling|Admiry Vídeň]] 0:4 nebo vyrovnané zápasy s curyšským [[Grasshopper Club Zürich|Grasshoppers]]) a lákal do hlediště [[Stadion ve Sportovní ulici|stadionu ve Sportovní ulici]] desetitisícové návštěvy. Dnes hraje na [[Stadion Za Místním nádražím|Stadionu Za Místním nádražím]] s kapacitou 3500 diváků. Působí ve [[2. česká fotbalová liga|druhé nejvyšší soutěži]]. [834] => [835] => V období mezi válkami působila v Prostějově téměř desítka klubů provozujících kopanou. Např. Makkabi, SK Rolný, SK Slavoj, Moravan (dříve Rudá Hvězda) atd. [836] => [837] => === Současnost === [838] => [[Soubor:VK Modranska Prostejov (CZE) (6511869805).jpg|vlevo|náhled|Volejbalistky [[VK Prostějov]]]] [839] => Největší současnou sportovní chloubou Prostějova je ženský volejbalový klub [[VK Prostějov]]. Ten se stal na celou dekádu naprostým hegemonem českého ženského volejbalu. V sezóně [[Česká volejbalová extraliga žen 2008/09|2008-09]] získal svůj první mistrovský titul. Byl to začátek fascinující řady deseti ligových triumfů v řadě, čímž prostějovské volejbalistky vytvořily český rekord, a to i započítáme-li výsledky [[Československá volejbalová liga žen|československé ligy]]. Až v sezóně 2018/19 dokázaly jejich šňůru přerušit volejbalistky [[VK UP Olomouc|Olomouce]], které odsunuly Prostějovanky na druhé místo. Výsledky dalších ročníků ukázaly, že velká éra skončila, ale v roce 2022 se hráčky Prostějova, tentokrát velmi nečekaně (po pátém místě v základní části), znovu posadily na ligový trůn a připsaly si jedenáctý titul mistryň Česka.{{Citace elektronického periodika [840] => | titul = Volejbalistky Prostějova slaví po čtyřech letech jedenáctý mistrovský titul [841] => | periodikum = iDNES.cz [842] => | url = https://www.idnes.cz/sport/volejbal/extraliga-zen-finale-4-zapas-prostejov-kp-brno.A220428_190326_volejbal_rou [843] => | datum vydání = 2022-04-28 [844] => | jazyk = cs [845] => | datum přístupu = 2022-08-09 [846] => }} Své domácí zápasy hraje klub v hale Sportcentrum – DDM, která má kapacitu 2100 diváků. [847] => [848] => Hokejový klub [[LHK Jestřábi Prostějov]], který byl založen v roce 1913, momentálně hraje 2. nejvyšší soutěž tzv. [[1. česká hokejová liga|Chance ligu]]. Nejblíže postupu z ní byl v sezóně [[1. česká hokejová liga 2021/2022|2021/22]], kdy se probojoval do semifinále, kde nestačil na [[VHK ROBE Vsetín|Vsetín]].{{Citace elektronického periodika [849] => | titul = Vsetín - Prostějov 8:2, Hotovo. Hokejisté Vsetína a Jihlavy postoupili do finále první ligy - Sport.cz [850] => | periodikum = www.sport.cz [851] => | url = https://www.sport.cz/clanek/hokej-ceska-1-liga-hotovo-hokejiste-vsetina-a-jihlavy-postoupili-do-finale-prvni-ligy-3243532 [852] => | jazyk = cs [853] => | datum přístupu = 2022-08-13 [854] => }} Nejslavnější éru klub zažil [[Meziválečné období|mezi válkami]] a bezprostředně po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy strávil šest ročníků v [[Československá hokejová liga|nejvyšší soutěži]] ([[Československá hokejová liga 1945/1946|1945/46]], [[Československá hokejová liga 1947/1948|1947/48]], [[Československá hokejová liga 1948/1949|1948/49]], [[Československá hokejová liga 1950/1951|1950/51]], [[Československá hokejová liga 1951/1952|1951/52]], [[Československá hokejová liga 1952/1953|1952/53]]). V předligovém [[Mistrovství Československa (lední hokej)|Mistrovství Československa]] v roce 1932 získal dokonce stříbro. Klub hraje na [[Zimní stadion Prostějov|Zimním stadionu Prostějov]]. [855] => [856] => V Prostějově též sídlí tenisový klub [[TK Agrofert Prostějov]] s více než 111letou tradicí. Klub proslavili hráči světové úrovně jako [[Jiří Novák (tenista)|Jiří Novák]], [[Jana Novotná]], [[Petra Kvitová]] nebo [[Tomáš Berdych]]. Za klub hrály dvě světové jedničky na [[Žebříček WTA|žebříčku WTA]] ve dvouhře – [[Martina Hingisová]] a [[Caroline Wozniacká]]. Mistrovství České republiky ve smíšených družstvech Agrofert Prostějov vyhrál v letech 1995, 1997–1999, 2002–2004 a 2007–2017. Každoročně klub pořádá mezinárodní turnaj ITF [[UniCredit Czech Open]]. Prostějov hostil také kvalifikační kolo Světové skupiny Davis Cupu 2001, v němž [[Daviscupový tým České republiky|Česko]] porazilo [[Daviscupový tým Rumunska|Rumunsko]] 3:2 na zápasy. V dubnu 2019 na centrkurtu vyhrály [[Fedcupový tým České republiky|Češky]] [[Fed Cup 2019 – baráž Světové skupiny#Česko vs. Kanada|světovou baráž Fed Cupu]] proti [[Fedcupový tým Kanady|Kanadě]] 4:0 na zápasy. Majitelem prostějovského klubu je [[Miroslav Černošek]]. [857] => [858] => Mezi českou špičkou se dlouho držel mužský basketbalový klub [[Orli Prostějov]]. V sezóně [[Mattoni NBL 2004/2005|2004/05]] postoupil do vrcholné [[Národní basketbalová liga|Národní basketbalové ligy]] a ihned se zařadil k lídrům soutěže. V letech 2004-2016 neskončil v lize hůře než čtvrtý a jen jedinkrát nestanul na medailové příčce. V roce 2015 získal český pohár.{{Citace elektronického periodika [859] => | titul = Prostějovští basketbalisté slaví, poprvé dobyli Český pohár [860] => | periodikum = iDNES.cz [861] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/basketbal-finale-cesky-pohar-muzu-prostejov.A150221_203142_sport-basket_tof [862] => | datum vydání = 2015-02-21 [863] => | jazyk = cs [864] => | datum přístupu = 2022-08-09 [865] => }} V roce [[2017]] se však klub dostal do velkých finančních problémů, které se výrazně podepsaly i na sportovních výsledcích. Na hřišti basketbalisté sice ligu zachránili v baráži, ale nakonec byl klub kvůli dluhům stejně vyloučen z nejvyšší soutěže.{{Citace elektronického periodika [866] => | titul = Dluhy, arbitráž, ztráta nejvyšší ligy. Basketbalový Prostějov má trable [867] => | periodikum = iDNES.cz [868] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/prostejov-basketbal-dluhy-nbl-hradec-kralove-petr-dokoupil.A170710_210531_sport-basket_tie [869] => | datum vydání = 2017-07-11 [870] => | jazyk = cs [871] => | datum přístupu = 2022-08-09 [872] => }} Zcela se rozpadl a město se pokusilo zachránit basketbal v Prostějově založením nového klubu [[BK Redstone Olomoucko|BK Olomoucko]].{{Citace elektronického periodika [873] => | titul = Prostějov basketbal zachrání. Orli padli, nahradí je BK Olomoucko [874] => | periodikum = iDNES.cz [875] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/prostejov-nahradi-bk-olomoucko.A170816_082549_sport-basket_par [876] => | datum vydání = 2017-08-16 [877] => | jazyk = cs [878] => | datum přístupu = 2022-08-09 [879] => }} V roce 2021 však tento klub přesídlil do Olomouce.{{Citace periodika [880] => | příjmení = Muzikant [881] => | jméno = Michal [882] => | titul = NBL v Prostějově končí! Klub se stěhuje do Olomouce [883] => | periodikum = Prostějovský deník [884] => | datum vydání = 2021-05-25 [885] => | jazyk = cs [886] => | url = https://prostejovsky.denik.cz/ostatni_region/bk-olomoucko-kooperativa-nbl-stehovani-prostejov-cajkarena-2021.html [887] => | datum přístupu = 2022-08-09 [888] => }} V Prostějově tak zůstala jen mládežnická mužstva, již v období finančního krachu pro jistotu vyčleněná do samostatné organizace BCM Orli Prostějov. [889] => [890] => === Další sportovní kluby === [891] => * [[DTJ Prostějov]] (box) [892] => * [[TJ Sokol Vrahovice]] (fotbal) [893] => * [[TJ Haná Prostějov]] (fotbal a zimní plavání) [894] => * [[TJ Sokol II Prostějov]] (házená) [895] => * [[TJ Sokol Čechovice]] (fotbal, stolní tenis, wrestling) [896] => * [[Sportovní klub Prostějov]] (horolezectví, korfbal, orientační sporty, šachy, sport pro všechny) [897] => * [898] => * [[SK Prostějov 1913]] (hokej) [899] => * Tufo – Pardus Prostějov (cyklistika) [900] => [901] => == Vojenská posádka == [902] => Od roku 1798 je Prostějov posádkovým městem. V současnosti zde sídlí tyto vojenské jednotky: [903] => * [[601. skupina speciálních sil generála Moravce]] [904] => * [[102. průzkumný prapor generála Karla Palečka]] [905] => [906] => == Místní části == [907] => [[Soubor:Katastrální mapa Prostějova.png|náhled|Katastrální území Prostějova]] [908] => V době nacistické okupace Prostějov tlačil na připojení [[Vrahovice|Vrahovic]], [[Držovice|Držovic]], [[Čechovice (Prostějov)|Čechovic]] a [[Krasice|Krasic]]. Tyto obce si tehdy ještě uhájily samostatnost. Další návrhy na připojení těchto obcí byly činěny v letech 1946–1947, ale uvedené obce s tím opět nesouhlasily a nepovažovaly to za výhodné. K připojení došlo až po komunistickém převratu, kdy bylo možné rozhodovat shora bez souhlasu obcí. V roce 1950 rozhodl Okresní národní výbor Prostějov o připojení těchto čtyř obcí k Prostějovu.{{Citace monografie [909] => | příjmení = [910] => | jméno = [911] => | odkaz na autora = [912] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [913] => | url = [914] => | vydavatel = [915] => | místo = Prostějov [916] => | rok = 1999 [917] => | počet stran = 263 [918] => | kapitola = [919] => | strany = 158 [920] => | isbn = [921] => | jazyk = [922] => }} V roce 1954 byly Vrahovice, Držovice a Krasice rozhodnutím Krajského národního výboru opět osamostatněny.{{Citace monografie [923] => | příjmení = [924] => | jméno = [925] => | odkaz na autora = [926] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [927] => | url = [928] => | vydavatel = [929] => | místo = Prostějov [930] => | rok = 1999 [931] => | počet stran = 263 [932] => | kapitola = [933] => | strany = 164 [934] => | isbn = [935] => | jazyk = [936] => }} V roce 1963 byly k Prostějovu opět připojeny Krasice,{{Citace monografie [937] => | příjmení = [938] => | jméno = [939] => | odkaz na autora = [940] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [941] => | url = [942] => | vydavatel = [943] => | místo = Prostějov [944] => | rok = 1999 [945] => | počet stran = 263 [946] => | kapitola = [947] => | strany = 170 [948] => | isbn = [949] => | jazyk = [950] => }} v roce 1973 Vrahovice, 1976 Čechovice a [[Domamyslice]], 1980 [[Mostkovice]] a 1981 [[Žešov]]. [951] => [952] => Po sametové revoluci se obyvatelé Mostkovic rozhodli pro opětovné osamostatnění obce. V roce 1990 se tam konalo referendum, ve kterém se 96 % občanů (při 80% účasti) rozhodlo pro oddělení Mostkovic od Prostějova.{{Citace monografie [953] => | příjmení = [954] => | jméno = [955] => | odkaz na autora = [956] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [957] => | url = [958] => | vydavatel = [959] => | místo = Prostějov [960] => | rok = 1999 [961] => | počet stran = 263 [962] => | kapitola = [963] => | strany = 201 [964] => | isbn = [965] => | jazyk = [966] => }} V 90. letech a po roce 2000 sílila nespokojenost obyvatel Vrahovic a Držovic. V obou městských částech se projevovala touha po znovuobnovení samostatnosti, byly kritizovány nedostatečné investice, přehlížení ze strany představitelů města a malá možnost ovlivnit dění. Představitelé města naopak argumentovali tím, že do těchto částí se má v budoucnu investovat. V roce 2006 se Držovice po referendu osamostatnily, Vrahovice zůstaly částí Prostějova. [967] => [968] => Prostějov skládá z těchto částí: [969] => * '''Prostějov''' [970] => * [[Čechovice (Prostějov)|Čechovice]] [971] => * [[Čechůvky]] [972] => * [[Domamyslice]] [973] => * [[Krasice]] [974] => * [[Vrahovice]] [975] => * [[Žešov]] [976] => [977] => == Partnerská města == [978] => Partnerskými městy jsou:{{Citace webu| titul = Partnerská města| url = https://www.prostejov.eu/cs/volny-cas/o-meste/partnerska-mesta/| vydavatel = Statutární město Prostějov| datum vydání = 2014-07-03| datum přístupu = 2021-05-22| místo = Prostějov}} [979] => * {{flagicon|POL}} [[Środa Wielkopolska]], Polsko [980] => * {{flagicon|SVK}} [[Vysoké Tatry (město)|Vysoké Tatry]], Slovensko [981] => [982] => Bývalými partnerskými městy jsou [[Borlänge]] (Švédsko), [[Hoyerswerda]] (Německo) a [[St. Pölten]] (Rakousko). [983] => [984] => == Galerie == [985] => [986] => Soubor:Mariansky morovy sloup v Prostejove.JPG|Mariánský sloup [987] => Soubor:Národní dům, Prostějov.jpg|Národní dům (městské divadlo) [988] => Soubor:Kostel povyseni sv krize.jpg|Kostel Povýšení svatého Kříže [989] => Soubor:Kostel svatých Petra a Pavla - pohled zezadu, Prostějov.jpg|Kostel svatých Petra a Pavla [990] => Soubor:Prostějov, Husův sbor 01.jpg|Husův sbor, původně synagoga [991] => Soubor:Městské opevnění (Prostějov), Školní ul. - bašta.JPG|Městské opevnění, bašta [992] => Soubor:Radnice - stará (Muzeum Prostějovska) (Prostějov).JPG|Muzeum, původně stará radnice [993] => Soubor:Prostějov - stará radnice.jpg|Portál na staré radnici [994] => Soubor:Židovský dům čp. 77, Prostějov.jpg|Židovský dům čp. 77 naproti tržnici [995] => Soubor:Městské hradby, Prostějov.jpg|Městské hradby ve Smetanových sadech [996] => Soubor:Husův sbor - boční pohled, Prostějov.jpg|Sborový dům Českobratrské církve evangelické [997] => Soubor:Kostel u Milosrdných.JPG|Kostel svatého Jana Nepomuckého (U Milosrdných bratří) [998] => Soubor:Socha Panny Marie Karlovské, Prostějov (02).jpg|Socha Panny Marie Karlovské [999] => Soubor:Socha B. Smetany (Prostějov) 1.jpg|Socha B. Smetany [1000] => Soubor:Socha Jiřího Wolkera, Prostějov.jpg|Socha Jiřího Wolkera [1001] => Soubor:Vjezd na hlavní nádraží - pohled od jihu, Prostějov.jpg|Vjezd na hlavní nádraží – pohled od jihu [1002] => Soubor:CSD 310.127 whole view.jpg|Parní lokomotiva 310.227 před budovou nádraží [1003] => Soubor:Prostějovská Nová nemocnice.jpg|Prostějovská Nová nemocnice [1004] => Soubor:Aquapark in Prostějov 2.jpg|Aquapark V Koupelkách [1005] => Soubor:KAPLE-CMG.jpg|Kaple Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově od ak. soch.Daniela Ignáce Trubače [1006] => Soubor:KAPLE-CMG-2.jpg|Svatostánek v kapli [1007] => Soubor:Reliéf C+M.jpg|Reliéf sv. Cyrila a Metoděje v kapli [1008] => Soubor:P.M. reliéf.jpg|Reliéf Panny Marie v kapli [1009] => [1010] => [1011] => === Panorama === [1012] => {{Panorama|obrázek=Panoramatický výhled na Prostějov z cesty mezi Domamyslicemi a PP Dolní vinohrádky.jpg|popisek=Panoramatický výhled na Prostějov z cesty mezi Domamyslicemi a PP Dolní vinohrádky}} [1013] => [1014] => == Odkazy == [1015] => === Reference === [1016] => [1017] => [1018] => === Literatura === [1019] => * [[Hana Bartková|BARTKOVÁ, Hana.]] ''Prostějov.'' Vyd. 1. Praha: Paseka, 2007. 62 s., [56] s. obr. příl. Zmizelá Morava. {{ISBN|978-80-7185-854-6}}. [1020] => * [[Josef Bartoš (historik)|BARTOŠ, Josef]]. ''Prostějovsko v době nacistické okupace a protifašistický odboj v letech 1939–1945.'' Olomouc: Danal, 1998. 118 s. {{ISBN|80-85973-50-2}}. [1021] => * BARTOŠ, Josef et al. ''Prostějov: dějiny města. 2.'' Vyd. 1. Prostějov: Město Prostějov, 1999. 263 s. {{ISBN|80-238-4511-X}}. [1022] => * [[Bohuslav Eliáš|ELIÁŠ, Bohuslav]]. ''Historiografie Prostějova: bibliografický soupis.'' Prostějov: Vlastivědné muzeum, 1968, 31, [1] s. [1023] => * {{Citace monografie | příjmení = FAKTOR | jméno = František | odkaz na autora = František Faktor | titul = Prostějov a okolí | místo = Praha | rok = 1899 | počet stran = 18 | url = http://www.eknihovna.maxzone.eu/prostejov_a_okoli.html}} [1024] => * [[Karol Frydrych|FRYDRYCH, Karol]]. ''Farní cyrilská jednota v Prostějově v kontextu historického vývoje cecilianismu a cyrilismu''. Závěrečná práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, 2020, 188 s. (včetně příloh). [1025] => * [[Ludmila Grůzová|GRŮZOVÁ, Ludmila]] et al. ''Prostějov: dějiny města. 1.'' Vyd. 1. Prostějov: Město Prostějov, 2000. 279 s. {{ISBN|80-238-6241-3}}. [1026] => * [[Vojtěch Janoušek|JANOUŠEK, Vojtěch]]. ''Vlastivěda moravská. Prostějovský okres.'' V Brně: Musejní spolek, 1938, 390 s. [1027] => * KARNÝ, Léon. ''Drobné poznámky k dějinám Prostějova.'' Vyd. 1. Prostějov: Státní okresní archiv, 1999. 63 s. Historia Prostannensis; sv. 1. [1028] => * KLENOVSKÝ, Jaroslav. ''Židovské město v Prostějově.'' 1. vyd. Prostějov: Muzeum Prostějovska, 1997. 63 s. {{ISBN|80-900106-8-7}}. [1029] => * KOKOJANOVÁ, Michaela, ed. ''Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy: výbor příspěvků z vědecké konference, uspořádané u příležitosti šestistého výročí udělení městských práv Prostějovu Městským národním výborem v Prostějově za odborné spolupráce Muzea Prostějovska a Okresního archívu v Prostějově 24. a 25. dubna 1990.'' V Prostějově: Muzeum Prostějovska, 1994. 210 s. {{ISBN|80-900106-5-2}}. [1030] => * [[Jan Kühndel|KÜHNDEL, Jan]]. ''Prostějov, srdce Hané.'' Prostějov: Město Prostějov, 1937, 36 s. [1031] => * [[Pavel Marek|MAREK, Pavel.]] ''Prostějovská "sametová revoluce": příspěvek k počátkům demokratizace české společnosti v letech 1989–1990.'' 1. vyd. Prostějov: Muzeum Prostějovska, 2009. 303 s., lxxxviii s. obr. příl. {{ISBN|978-80-86276-32-8}}. [1032] => * PITTICH, Karel. ''Prostějovský okres: zeměpisný a dějepisný nástin s pověstmi.'' Prostějov: F. Buček, 1921?, 58 s. [1033] => * ''Prostějovsko za války: vzpomínky a dokumenty z let 1939–1945.'' 1. vyd. Prostějov: Okresní rada osvětová, 1948, 198 s., 20 obr. příl. [1034] => * [[Anna Švécarová|ŠVÉCAROVÁ, Anna]]: ''Geografická charakteristika.'' In: Prostějov. Dějiny města. Díl 1. Prostějov 2000, s. 17–22. [1035] => * ŠVÉCAROVÁ, Anna: ''Parky a dřeviny Prostějova.'' Prostějov 2007. [1036] => * Kolektiv autorů: Sto let Prostějovské radnice. 1. Vyd. Prostějov, 2014. 400 s. ISBN 978-80-260-5487-0 [1037] => [1038] => === Související články === [1039] => * [[Městská autobusová doprava v Olomouckém kraji]] [1040] => * [[Římskokatolická farnost Povýšení svatého Kříže Prostějov]] [1041] => * [[Římskokatolická farnost Mostkovice]] [1042] => [1043] => === Externí odkazy === [1044] => * {{Commonscat|Prostějov}} [1045] => * {{Otto|heslo=Prostějov}} [1046] => * {{Wikislovník|heslo=Prostějov}} [1047] => * {{RÚIAN}} [1048] => * {{Oficiální web}} [1049] => * {{Instagram|prostejov_mesto}} [1050] => * [https://www.virtualtravel.cz/export-prostejov2/ Virtuální prohlídka města Prostějov] [1051] => [1052] => {{Části české obce}} [1053] => {{Okres Prostějov}} [1054] => {{Statutární města v Česku}} [1055] => {{Primátoři Prostějova}} [1056] => {{Autoritní data}} [1057] => {{Portály|Prostějov|Morava}} [1058] => [1059] => [[Kategorie:Prostějov| ]] [1060] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [1061] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [1062] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [1063] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [1064] => [[Kategorie:Haná]] [1065] => [[Kategorie:Města v okrese Prostějov]] [1066] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [1067] => [[Kategorie:Obce v okrese Prostějov]] [1068] => [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [1069] => [[Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu]] [] => )
good wiki

Prostějov

Vila Jana a Anastázie Neherových v Prostějově (autor Wylliama) Prostějov (hanácky Prostijov; Proßnitz) je statutární město na Moravě v Olomouckém kraji, 14 km jihozápadně od Olomouce a 50 km severovýchodně od Brna, na západním okraji Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny. Město se rozkládá ve výši 223 metrů nad mořem, na jeho okraji protékají říčky Hloučela a Romže.

More about us

About

Díky své bohaté historii a kulturním tradicím se město pyšní jedinečným kouzlem, které přitahuje návštěvníky a obyvatele. Historie Prostějova sahá až do 13. století, kdy bylo založeno jako obchodní centrum. Město se vyvinulo v důležitý uzel, kde se prolínaly obchodní cesty a kultury. Díky své výhodné poloze se Prostějov stal místem, kde se obchodovalo s různými zbožími, což přispělo k jeho prosperitě. Prostějov je známý také svou tradicí v textilním průmyslu, která mu v minulosti přinesla renomé centra výroby kvalitních látek. Tato tradice přetrvává i v současnosti, kdy se zde rozvíjejí moderní a inovativní přístupy k výrobě s důrazem na udržitelnost a kvalitu. Kultura města je bohatá a různorodá. V Prostějově se pravidelně konají různé kulturní akce, festivaly a trhy, které oživují společenský život. Město je také domovem řady historických památek, jako je například kostel sv. Bartoloměje nebo renesanční zámek, které připomínají jeho bohatou minulost. Oblast vzdělávání má v Prostějově dlouhou tradici, a to jak na základním, tak na středním stupni. Město se pyšní moderními školami a vzdělávacími institucemi, které připravují nové generace pro budoucnost. Místní univerzita nabízí široké spektrum studijních oborů a je místem setkávání mladých lidí s různými zájmy. Prostějov je také obklopen krásnou přírodou, která nabízí příležitosti k aktivnímu odpočinku a turistice. Okolní krajina láká na vycházky a cykloturistiku, což přispívá k zdravému životnímu stylu jeho obyvatel. Život v Prostějově má své pozitivní aspekty, jako jsou přátelské sousedské vztahy a silný pocit komunity. Město se snaží být otevřené a přívětivé vůči novým myšlenkám a projektům, které mají za cíl zlepšit kvalitu života obyvatel. Celkově je Prostějov městem, které na své historii staví s optimismem do budoucnosti. Kombinace tradice, kultury a přírodních krás dává městu jedinečný charakter, který je inspirující pro všechny jeho obyvatele i návštěvníky.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kněz','Jiří Wolker','Otto Wichterle','1697','Olomouc','Olomoucký kraj','Edmund Husserl','Matěj Rejsek','Karel Vojáček (lékárník)','secese','Jan Tříska (sochař)','Karel Hugo Kepka'

1697

Kněz

Olomouc

Secese

Secese je umělecký a architektonický směr, který se objevil v Evropě na konci 19.