Array ( [0] => 14689717 [id] => 14689717 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Proterozoikum [uri] => Proterozoikum [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Proterozoikum je druhou nejstarší zemskou érou v rámci geologického časového rozdělení. Trvalo asi 1,5 miliardy let, od před 2,5 miliardami let do před 541 miliony let. Proterozoikum je obdobím významných geologických událostí, které ovlivnily vývoj Země. Během této éry došlo ke vzniku kontinentálních zlomů, formování úrovní štítů a sedimentárních pánví, výskytu prvotního života a vývoji jedinečných geologických jevů jako jsou masivy břidlic, krystaly, horniny a minerály. V tomto období docházelo také k významným změnám v atmosféře, zejména v obsahu kyslíku. Rostliny fotosyntetizující kyslíkem, které se objevily v této době, způsobily značné zvýšení koncentrace kyslíku v atmosféře, což vytvořilo podmínky pro vznik a vývoj života. Proterozoikum je proto také nazýváno "érou života" a je považováno za klíčovou fázi ve vývoji biosféry. Na konci Proterozoika došlo k významným událostem, jako je Huronské mrazítko a originální glaciací, které měly vliv na globální klimatické změny a geologické procesy. Tyto události připravily půdu pro další éru, Paleozoikum. [oai] => Proterozoikum je druhou nejstarší zemskou érou v rámci geologického časového rozdělení. Trvalo asi 1,5 miliardy let, od před 2,5 miliardami let do před 541 miliony let. Proterozoikum je obdobím významných geologických událostí, které ovlivnily vývoj Země. Během této éry došlo ke vzniku kontinentálních zlomů, formování úrovní štítů a sedimentárních pánví, výskytu prvotního života a vývoji jedinečných geologických jevů jako jsou masivy břidlic, krystaly, horniny a minerály. V tomto období docházelo také k významným změnám v atmosféře, zejména v obsahu kyslíku. Rostliny fotosyntetizující kyslíkem, které se objevily v této době, způsobily značné zvýšení koncentrace kyslíku v atmosféře, což vytvořilo podmínky pro vznik a vývoj života. Proterozoikum je proto také nazýváno "érou života" a je považováno za klíčovou fázi ve vývoji biosféry. Na konci Proterozoika došlo k významným událostem, jako je Huronské mrazítko a originální glaciací, které měly vliv na globální klimatické změny a geologické procesy. Tyto události připravily půdu pro další éru, Paleozoikum. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Geologická období}} [1] => '''Proterozoikum''' ('''[[algonkium]],''' '''starohory''') označuje [[eon]], který datujeme do období před 2,5 miliardami až 542 milióny let. V tomto období vznikly první [[mnohobuněčné organismy]], [[řasy]]. Také se objevuje první známý [[superkontinent]] [[Rodinie]]. Pokračuje [[vrásnění]] (např. [[Grenvillské vrásnění]]) a vznikají [[štít (geologie)|štíty]], středy dnešních [[kontinent]]ů, a nezvrásněné okraje – [[Tabule (geomorfologie)|tabule]]. S koncem tohoto eonu došlo k ochlazení Země.{{Citace elektronického periodika [2] => | titul = Oxygen isotope ensemble reveals Earth’s seawater, temperature, and carbon cycle history [3] => | url = https://www.science.org/doi/10.1126/science.adg1366 [4] => | datum_přístupu = 2024-02-13 [5] => }} [6] => [7] => Proterozoikum se dělí na '''[[paleoproterozoikum]]''' (starší starohory před 2,5 až 1,6 miliardy let), '''[[mezoproterozoikum]]''' (střední starohory před 1,6 až 1 miliardou let) a '''[[neoproterozoikum]]''' (mladší starohory před 1 miliardou až 542 milióny let). [8] => [9] => Proterozoiku předcházelo [[archaikum]] (prahory, někdy označovány jako [[azoikum]]). Po proterozoiku následoval [[eon]] [[fanerozoikum]], éra [[paleozoikum]] (prvohory) a [[perioda (geologie)|perioda]] [[kambrium]]. [10] => [11] => == Vývoj života == [12] => V proterozoiku jsou důkazy o existenci [[život]]a stále vzácné. S určitostí je možné tvrdit, že v tomto období existovaly [[bakterie]] a [[sinice]] a předpokládá se vznik organismů s [[buněčné jádro|buněčným jádrem]], zejména [[Řasy|řas]] a [[Houby|hub]]. Dvě velké ledové periody přinesly útlum ve vývoji a začátkem [[kambrium|kambria]] začíná populační exploze. Ze starohor je známý i první organismus se sexuálním mechanismem rozmnožování (tj. rozdílné orgány samčích a samičích rostlin) – červená řasa ''Bangiomorpha pubescens''. [13] => [14] => === Nové bakterie v mořích === [15] => Ve všech okrajových mořích prakontinentu, do kterého se sjednotily [[kratón]]y, se objevily [[Jednobuněčný organismus|jednobuněčné]] bakterie (''Schizomycetes''), které se začaly rychle rozmnožovat. Uskutečňovaly [[Fotosyntéza|fotosyntézu]] a odebraly tak z mořské vody [[oxid uhličitý]], přičemž vylučovaly [[uhličitany]]. Nové bakterie se tak zúčastňovaly vzniku organogenních sedimentů (vznikly za účasti organismů). [[Kyslík]], který se při fotosyntéze uskutečňované bakteriemi uvolňoval jako vedlejší produkt, se však nedostal do [[atmosféra|atmosféry]]. V redukčním prostředí pramoří se opět vázal s jinými prvky. Kmeny raných bakterií se svou stavbou velmi podobaly sinicím (''Cyanophyta''), které již existovaly více než 1 miliardu let (už před 3,6 miliardami let). Společným znakem obou skupin bylo, že jejich buňky ještě neměly oddělené buněčné jádro. Organismy, které nemají buněčné jádro oddělené membránou se nazývají [[Prokaryotická buňka|prokaryotické]], na rozdíl od [[eukaryotická buňka|eukaryotických]], jejichž jádro je od [[cytoplazma|cytoplazmy]] oddělené [[cytoplazmatická membrána|membránou]]. Prokaryotická buňka má velmi jednoduchou stavbu a je o mnoho menší, její průměr je jen okolo 1 μm. Povrch buňky je ohraničen jednoduchou membránou a buněčnou stěnou. Uvnitř buňky se nachází cirkulární molekula [[DNA]] (deoxyribonukleová kyselina), která obsahuje veškerou genetickou informaci buňky ([[genom]]). Vnější membrána bývá často přehnutá a vytváří vnitřní hadicovité útvary nebo vnitřní membránové systémy. Přehnutí vnější membrány jsou pravděpodobně místem, kde se koncentrovaly mnohé enzymy. Ve vnitřních membránových systémech jsou látky potřebné pro fotosyntézu. Na vnější straně mají prokaryotické bakterie bičíky, tenké rourkovité útvary, které jsou složené ze stejných bílkovin, jako buněčná membrána. Bičíky umožňují organismu pohyb a současně víří vodu s částečkami. [16] => {| class="wikitable" border="3" style="font-size:95%;" [17] => ! colspan="5" |'''Stratigrafické schéma proterozoika''' [18] => |- [19] => ![[eon]] [20] => ![[Geochronologická éra|éra]] [21] => ![[Geochronologická perioda|perioda]] [22] => ! width="100px" |počátek [23] => (miliony let) [24] => !délka [25] => (miliony let) [26] => |- [27] => | rowspan="10" style="background:#F73563" |'''[[proterozoikum]]''' [28] => ''starohory'' [29] => | rowspan="3" style="background:#FEB342" |'''[[neoproterozoikum]]''' [30] => | style="background:#FED96A" |[[Ediakara|'''ediakara''']] [31] => | style="background:#FED96A" |635 [32] => | style="background:#FED96A" |96,2 [33] => |- [34] => | style="background:#FECC5C" |'''[[kryogén]]''' [35] => | style="background:#FECC5C" |720 [36] => | style="background:#FECC5C" |85 [37] => |- [38] => | style="background:#FEBF4E" |'''[[tonium]]''' [39] => | style="background:#FEBF4E" |1000 [40] => | style="background:#FEBF4E" |280 [41] => |- [42] => | rowspan="3" style="background:#FDB462" |'''[[mesoproterozoikum]]''' [43] => | style="background:#FED99A" |'''[[stenium]]''' [44] => | style="background:#FED99A" |1200 [45] => | style="background:#FED99A" |200 [46] => |- [47] => | style="background:#FDCC8A" |'''[[ektasium]]''' [48] => | style="background:#FDCC8A" |1400 [49] => | style="background:#FDCC8A" |200 [50] => |- [51] => | style="background:#FDC07A" |'''[[kalummium]]''' [52] => | style="background:#FDC07A" |1600 [53] => | style="background:#FDC07A" |200 [54] => |- [55] => | rowspan="4" style="background:#F74370" |[[Paleoproterozoikum|'''paleoproterozoikum''']] [56] => | style="background:#F875A7" |'''[[staterium]]''' [57] => | style="background:#F875A7" |1800 [58] => | style="background:#F875A7" |200 [59] => |- [60] => | style="background:#F76898" |'''[[oroseirum]]''' [61] => | style="background:#F76898" |2050 [62] => | style="background:#F76898" |250 [63] => |- [64] => | style="background:#F75B89" |'''[[rhyakum]]''' [65] => | style="background:#F75B89" |2300 [66] => | style="background:#F75B89" |250 [67] => |- [68] => | style="background:#F74F7C" |'''[[siderium]]''' [69] => | style="background:#F74F7C" |2500 [70] => | style="background:#F74F7C" |200 [71] => |} [72] => [73] => == Odkazy == [74] => === Reference === [75] => [76] => {{Překlad|sk|Proterozoikum|2369245}} [77] => [78] => === Externí odkazy === [79] => * {{Commonscat}} [80] => [81] => {{Pahýl}} [82] => {{posloupnost|co=[[Geologický čas]]|kdy=2500 Ma – 542 Ma| předchůdce =[[Archaikum]]| nástupce =[[Fanerozoikum]]|}} [83] => {{Autoritní data}} [84] => [85] => [[Kategorie:Proterozoikum| ]] [86] => [[Kategorie:Prekambrium]] [87] => [[Kategorie:Eony]] [] => )
good wiki

Proterozoikum

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'proterozoikum','Paleoproterozoikum','neoproterozoikum','eon','mesoproterozoikum','kambrium','kryogén','stenium','vrásnění','azoikum','Tabule (geomorfologie)','štít (geologie)'

Azoikum

Eon

Kambrium

Kambrium je jednotka času geologického členění, která představuje první období prvohor (paleozoiku).

Kryogén

Neoproterozoikum

Proterozoikum

Proterozoikum je druhou nejstarší zemskou érou v rámci geologického časového rozdělení.

Vrásnění