Array ( [0] => 14676742 [id] => 14676742 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Protilátka [uri] => Protilátka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Protilátka je typ proteinu, který se váže na specifický antigen, což je látkový cizí element, aby jej identifikoval a zneškodnil. Tento proces je znám jako imunitní reakce. Protilátky jsou produkovány obranným systémem těla nazývaným imunitní systém. Každá protilátka je specifická pro daný antigen, což znamená, že se váže pouze na jeden konkrétní antigen. Tímto způsobem imunitní systém rozpoznává a bojuje s infekcemi a nemocemi, a tím chrání tělo před poškozením. Protilátky jsou také důležité v medicíně, kde se používají k diagnostice a léčbě různých nemocí, včetně rakoviny. Protilátky mohou být buďto přirozené (produkované samotným tělem) nebo uměle vytvořené v laboratoři. [oai] => Protilátka je typ proteinu, který se váže na specifický antigen, což je látkový cizí element, aby jej identifikoval a zneškodnil. Tento proces je znám jako imunitní reakce. Protilátky jsou produkovány obranným systémem těla nazývaným imunitní systém. Každá protilátka je specifická pro daný antigen, což znamená, že se váže pouze na jeden konkrétní antigen. Tímto způsobem imunitní systém rozpoznává a bojuje s infekcemi a nemocemi, a tím chrání tělo před poškozením. Protilátky jsou také důležité v medicíně, kde se používají k diagnostice a léčbě různých nemocí, včetně rakoviny. Protilátky mohou být buďto přirozené (produkované samotným tělem) nebo uměle vytvořené v laboratoři. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Protilátka''' ('''imunoglobulin''') je [[Bílkovina|protein]], který je schopen jako součást [[imunitní systém|imunitního systému]] identifikovat a zneškodnit cizí objekty ([[bakterie]] a [[virus|viry]]) v těle. Protilátky jsou nositeli [[Imunita (biologie)#Látková imunita|humorální imunity]] a jsou to krevní bílkoviny vznikající v mízní tkáni jako [[Pomocný T lymfocyt|Th1 odpověď]] při [[Imunitní reakce|imunitní reakci]] organismu. [1] => [2] => == Chemická struktura == [3] => [[Soubor:Antibody.svg|náhled|upright=1.3|Každá protilátka se váže na specifický antigen formou interakce podobné zapadnutí klíče do zámku.]] [4] => Funkci protilátek v těle plní [[glykoproteiny]], označované jako imunoglobuliny. Během imunitní odpovědi jsou syntetizovány a vylučovány [[plazmatická buňka|plazmatickými buňkami]], tzn. diferencovanými [[B-lymfocyt]]y. Molekula imunoglobulinu má tvar Y a skládá se ze dvou identických lehkých (L, light) řetězců a dvou těžkých (H, heavy) řetězců, které jsou navzájem spojeny pomocí [[disulfidová vazba|disulfidových můstků]]. [5] => [6] => Každý řetězec můžeme pomyslně rozdělit na funkční oblasti, domény. Část řetězců směrem k [[aminy|aminovému]] konci se nazývá variabilní oblast, naopak úsek řetězce směrem ke [[Karboxylové kyseliny|karboxylovému]] konci je oblast konstantní. Variabilní oblasti jsou vysoce heterogenní a díky procesu [[V(D)J rekombinace]] existuje řada variant protilátek. Klíčovou roli pro rozpoznání antigenů mají především hypervariabilní oblasti vznikající somatickými mutacemi v lymfocytech v průběhu jejich vývoje. Hypervariabilní oblasti tvoří jedinečnou strukturu „ramének“ imunoglobulinu, do které pak jako klíč do zámku zapadá [[antigen]], pro který je protilátka specifická, proto každá protilátka rozpoznává jen „ten svůj“ antigen. Díky těmto procesům může u člověka vznikat řádově až 1011 variant protilátek.{{Citace monografie | příjmení = Hořejší | jméno = Václav | titul = Základy imunologie | vydavatel = Triton | rok = 2009 | kapitola = 10 | isbn = 978-80-7387-280-9 | příjmení2=Bartůňková | jméno2=Jiřina | vydání=4}} [7] => [8] => „Nožička“ imunoglobulinu je tvořena těžkými řetězci, tvoří krystalizující fragment, tzv. '''[[Fc fragment]]'''. Tyto Fc fragmenty imunoglobulínů se vážou na [[Fc receptor]]y na [[leukocyt]]ech. „Raménka“ jsou pak tvořena lehkým řetězcem a těžkým řetězcem, který přechází z krystalizujícího fragmentu. Tyto části imunoglobulinu se nazývají [[antigen vázající fragmenty]] ('''Fab''' – z angl. antigen binding fragment). Přechod ramének v nožičku se nazývá pant (hinge), v tomto místě je molekula velmi pohyblivá, raménka se mohou otevírat nebo zavírat podle velikosti antigenu, na který se vážou. V místě pantu také na molekulu působí enzymy, jako je [[papain]] nebo [[pepsin]], které ji štěpí. [9] => [10] => === Lehký řetězec === [11] => Známe dva typy lehkých řetězců, kappa (κ) a lambda (λ). Oba sestávají z cca 211 až 217 aminokyselin (Mr=23 000). Jsou si velmi podobné, přesto se v jedné molekule nikdy nevyskytují oba typy, imunoglobulin vždy obsahuje buď dva řetězce κ nebo dva řetězce λ. Variabilní oblast tvoří asi polovinu řetězce, druhá polovina je konstantní. [12] => [13] => === Těžký řetězec === [14] => Existuje pět typů těžkých řetězců, které se liší strukturou konstantní oblasti. Jsou označovány jako α, γ, δ, ε a μ. Těžké řetězce α a γ se skládají z přibližně 450 aminokyselin, μ a ε tvoří asi 550 aminokyselin. Variabilní oblasti tvoří asi 1/4 aminového konce těžkého řetězce. [15] => [16] => == Třídy imunoglobulinů == [17] => [[Soubor:Mono-und-Polymere.svg|upright=1.3|vpravo|náhled|Formy imunoglobulinů]] [18] => [19] => Podle typu těžkého řetězce, který tvoří imunoglobulin, je rozdělujeme na pět tříd, [[izotyp]]ů: IgA, IgG, IgD, IgE a IgM. Typ těžkého řetězce, zvláště struktura krystalizujícího fragmentu, kterým se imunoglobuliny vážou na buněčné receptory, ovlivňuje jejich interakci s [[bílá krvinka|bílými krvinkami]] i proteiny, jako je [[Komplement (biologie)|systém komplementu]]. [20] => [21] => Protilátky, které produkuje jedna plazmatická buňka, se mohou lišit typy těžkého řetězce, buňka může produkovat více tříd imunoglobulinů naráz, ale všechny imunoglobuliny produkované jednou plazmatickou buňkou jsou specifické pro určitý antigen, mají stejnou variabilní oblast. [22] => [23] => Aby se organismus dokázal ubránit proti velkému množství možných antigenů, musí tvořit milióny B-lymfocytů. Je důležité si uvědomit, že pokud by všechny možné variabilní oblasti specifické pro všechny možné antigeny byly kódovány geny, imunitní systém by potřeboval pro svou funkci více genů, než obsahuje celý lidský genom. Místo toho, jak dokázal [[Susumu Tonegawa]] v roce 1976, B-lymfocyt dokáže rekombinovat části genomu a vytvořit tak všechny variace struktur protilátek. Tonegawa za svůj objev v roce [[1987]] získal [[Nobelova cena za fyziologii a lékařství|Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství]]. [24] => [25] => === IgG === [26] => {{podrobně|imunoglobulin G}} [27] => IgG je nejčastěji se vyskytující imunoglobulin, je přítomen v krvi i v tkáňovém moku. Vyskytuje se jako [[monomer]]. Je to jediný izotyp, který může přecházet přes [[placenta|placentu]], a chrání tak plod před choroboplodnými zárodky, ještě než se vytvoří jeho vlastní imunitní systém. Váže se na viry, bakterie i houby a společně s komplementem je dokáže zničit. [28] => [29] => Existují čtyři podtřídy IgG: IgG1 (66 %), IgG2 (23 %), IgG3 (7 %) a IgG4 (4 %). IgG1, IgG3 a IgG4 snadno přecházejí přes placentární bariéru. IgG3 je nejefektivnější aktivátor komplementu, následuje IgG1 a IgG2. IgG1 a IgG3 se také vážou na ''Fc'' receptory fagocytujících buněk, označují jim patogeny a tím zajišťují, že budou fagocyty zničeny. [30] => [31] => === IgA === [32] => {{podrobně|imunoglobulin A}} [33] => IgA tvoří asi 15 % až 20 % sérových imunoglobulinů. Proniká do trávicího traktu, nachází se v mléku, slzách a slinách. Je to protilátka, která pomáhá bojovat proti patogenům, které se dostaly na vnější nebo i vnitřní povrch těla. Nemá schopnost aktivovat systém komplementu. [34] => [35] => Existují dvě podtřídy, IgA1 (90 %) a IgA2 (10 %). Molekula IgA2 není v závěsu spojena disulfidovými vazbami, ale nekovalentně. Tvoří většinu tzv. sekrečního IgA, protilátky v tělních sekretech. Slizniční IgA je [[dimer]], dva monomery spojené [[polypeptid]]ovým ''J řetězcem'', bohatým na [[cystein]] a ''sekreční složkou'', polypeptidem, který je syntetizován [[epitelová tkáň|epiteliemi]]. [36] => [37] => === IgM === [38] => {{podrobně|imunoglobulin M}} [39] => IgM tvoří polymery, zpravidla se vyskytuje jako [[pentamer]], někdy i jako [[hexamer]]. Jsou to velké (900 [[Dalton (jednotka)|kDa]]), těžko rozpustné molekuly. Pentamery obsahují J řetězec. Každý monomer může vázat dva antigeny, pentamer IgM by tedy měl mít schopnost vázat 10 antigenů najednou, to ale neplatí, protože jednotlivá vazebná místa pro antigeny se navzájem prostorově omezují. IgM se vyskytuje hlavně v séru, tedy v krvi, někdy i v tělních sekretech. Je to velmi dobrý aktivátor komplementu. [40] => [41] => === IgD === [42] => {{podrobně|imunoglobulin D}} [43] => IgD tvoří asi 1 % [[membránový protein|membránových proteinů]] mladých B-lymfocytů, v malém množství se vyskytuje v séru. Jeho funkce je neznámá, myši bez IgD nemají narušený imunitní systém, což naznačuje nadbytečnost nebo i nefunkčnost. IgD není syntetizován dospělými B-lymfocyty. Možná slouží jako regulační receptor. [44] => [45] => === IgE === [46] => {{podrobně|imunoglobulin E}} [47] => IgE obsahuje ze všech imunoglobulinů největší procentuální zastoupení [[sacharidy|sacharidů]]. Je přítomen na membráně [[bazofil|basofilních]] [[granulocyt]]ů a [[žírná buňka|žírných buněk]]. Hraje roli při hypersenzitivitě a ochraně vůči [[Parazitismus|parazitům]]. Neaktivuje komplement. [48] => [49] => == Působení protilátek == [50] => * [[opsonizace]] („ochucení“) – antigen přitahuje [[fagocytóza|fagocytující]] buňky [51] => * [[vazba|vazbou]] znehodnotí účinnost [[antigen]]u [52] => * protilátky spojí antigeny do větších [[rozpustnost|nerozpustných]] celků [53] => [54] => == Užití v praxi == [55] => Měření protilátek nelze použít jako indikaci potřeby (pře)[[očkování]], protože se nepodařilo stanovit hranici množství protilátek, která by to umožnila. U [[Spalničky|spalniček]] nebyla ani po 50 letech nalezena vhodná hranice a nebyla nalezena ani pro onemocnění [[covid-19]]. Problémem je, že hladina protilátek je velmi individuální a přestože u jednoho jedince může zaručit ochranu, u druhého nikoliv. Vliv má i skutečnost, že množství protilátek v krvi se mění v závislosti na tom, zda je v danou chvíli člověk v kontaktu s infekčním agens (tj. s [[Patogen|patogenem]], resp. choroboplodnými zárodky).{{Citace elektronického periodika [56] => | příjmení = Mačí [57] => | jméno = Josef [58] => | titul = Protilátky byly špatná cesta. Samy před covidem neochrání, říkají odborníci [59] => | periodikum = Seznam Zprávy [60] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-protilatky-byly-spatna-cesta-samy-pred-nemoci-neochrani-rikaji-odbornici-247874 [61] => | datum vydání = 2024-03-16 [62] => | jazyk = cs [63] => | datum přístupu = 2024-03-16 [64] => }} [65] => [66] => === Užití v diagnostice === [67] => Reakce protilátek s [[antigen]]em je základem všech [[sérologie|sérologických metod]] využívaných jak v humánní, tak veterinární medicíně. Jednotlivé metody se liší způsobem jejich vizualizace, přičemž existuje velké množství detekčních systémů umožňujících zviditelnit uskutečněnou reakci [[antigen]]u s protilátkou. Využitím tohoto principu (antigen-protilátka) lze diagnostikovat široké spektrum infekčních či autoimunitních chorob člověka a zvířat. [68] => [69] => Principy metod detekující přítomnost protilátek (název metody): [70] => [71] => * [[precipitace]] – [[imunodifuze]], vstřícná protisměrná [[imunoelektroforéza]] [72] => * [[aglutinace]] – [[Coombsův test]], pasivní [[hemaglutinace]], inhibice hemaglutinace [73] => * vazba komplementu – [[komplement fixační reakce]] [74] => * enzymové reakce – [[ELISA]] (z anglického Enzyme-linked Immunosorbent Assay) [75] => * neutralizace viru – [[Virus neutralizační test]] [76] => * radiační metody – [[Radioimmunoassay|RIA]] (z anglického Radioimmunoassay), [[RAST]] (z anglického Radioallergosorbent), [[radioimunoprecipitace]] [77] => [78] => === Užití v biochemii, mikrobiologii a histologii === [79] => [[Imunohistochemie]] a testy jako je [[ELISA]] nebo [[ELISPOT]] využívají specifity protilátek k určitým strukturám. Používají se značené protilátky, které po osvícení ultrafialovým světlem fluoreskují. [80] => [81] => {{Pahýl část}} [82] => [83] => == Zkratky označující zdroj protilátek == [84] => (mohou se lišit) [85] => * Hu (human) – [[člověk]] [86] => * Ms (mouse) – [[myš]] [87] => * Mk (monkey) – [[opice]] [88] => * Rt (rat) – [[potkan]] [89] => * Sw (swine) – [[prase]]čí protilátka [90] => * B (bovine) – [[tur domácí|hovězí]] (kraví) protilátka [91] => [92] => == Odkazy == [93] => [94] => === Reference === [95] => [96] => [97] => === Literatura === [98] => * Pier GB, Lyczak JB, and Wetzler LM. (2004). Immunology, Infection, and Immunity. ASM Press. {{ISBN|1-55581-246-5}} [99] => * Rhoades, Rodney and Richard Pflanzer (2002). Human Physiology (4th ed.). Brooks/Cole. {{ISBN|0-534-42174-1}} [100] => * Janeway, Travers, Walport and Shlomchik (2005). Immunobiology (6th ed.). Garland Science. {{ISBN|0-443-07310-4}} [101] => * MURRAY, Robert K., et al. ''Harperova biochemie''. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. {{ISBN|80-7319-013-3}}. [102] => * MURRAY, Robert K., et al. ''Harperova biochemie''. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 3. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2001. ix, 872 s. {{ISBN|80-7319-003-6}}. [103] => * MURRAY, Robert K., et al. ''Harperova biochemie''. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 2. vyd. v ČR. Praha: H & H, 1996. ix, 872 s. {{ISBN|80-85787-38-5}}. [104] => [105] => === Související články === [106] => * [[Imunitní systém]] [107] => * [[Humorální imunita]] [108] => * [[monoklonální protilátka]] (anglická zkratka: mAb) [109] => * [[imunohistochemie]] [110] => * [[sérologie]] [111] => * [[ELISA]] [112] => [113] => === Externí odkazy === [114] => * {{Commonscat}} [115] => * {{Wikislovník|heslo=protilátka}} [116] => [117] => {{Imunitní systém}} [118] => {{Autoritní data}} [119] => {{Portály|Biologie|Chemie|Medicína}} [120] => [121] => [[Kategorie:Protilátky| ]] [122] => [[Kategorie:Plazmatické proteiny]] [123] => [[Kategorie:Glykoproteiny]] [] => )
good wiki

Protilátka

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'antigen','ELISA','sérologie','žírná buňka','membránový protein','rozpustnost','Humorální imunita','polypeptid','imunitní systém','papain','Spalničky','epitelová tkáň'

Antigen

ELISA

Polypeptid

Rozpustnost

Sérologie

Spalničky

Spalničky jsou virové onemocnění způsobené virem spalniček.