Array ( [0] => 14663905 [id] => 14663905 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Prvoci [uri] => Prvoci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Prvoci jsou skupinou eukaryotických mikroorganismů, která zahrnuje velké množství různorodých organismů. Jsou to organismy jednobuněčné, avšak mají komplexní buněčnou strukturu a často projevují schopnost pohybu. Prvoci se vyskytují ve všech prostředích, včetně vody, půdy i v nitrobuněčných parazitických formách. Vzhledem k jejich rozmanitosti se prvoci dělí do několika skupin, včetně bičíkovců, améb, rozetek, slizovek a prvoků s pevnou slupkou. Každá skupina prvoků má specifické charakteristiky a biologické vlastnosti. Prvoci plní důležité role v ekosystémech, jako je recyklace živin, rozklad organického materiálu a zachování biologické rozmanitosti. Někteří prvoci jsou také významnými patogeny způsobujícími nemoci člověka a dalších živočichů. Výzkum prvoků je velmi důležitý pro porozumění evolučním procesům, buněčným mechanismům a ekologii. V současné době existuje velké množství studií a výzkumů zabývajících se touto skupinou organismů. Prvoci mají důležitou roli v medicíně, zemědělství a průmyslu. Existují léky, které cíleně útočí na patogenní prvoky způsobující nemoci, a prvoci se uplatňují i v biotechnologickém průmyslu při výrobě potravin, léků a dalších produktů. Celkově jsou prvoci důležitou a fascinující skupinou organismů, která je stále předmětem intenzivního výzkumu a studia. [oai] => Prvoci jsou skupinou eukaryotických mikroorganismů, která zahrnuje velké množství různorodých organismů. Jsou to organismy jednobuněčné, avšak mají komplexní buněčnou strukturu a často projevují schopnost pohybu. Prvoci se vyskytují ve všech prostředích, včetně vody, půdy i v nitrobuněčných parazitických formách. Vzhledem k jejich rozmanitosti se prvoci dělí do několika skupin, včetně bičíkovců, améb, rozetek, slizovek a prvoků s pevnou slupkou. Každá skupina prvoků má specifické charakteristiky a biologické vlastnosti. Prvoci plní důležité role v ekosystémech, jako je recyklace živin, rozklad organického materiálu a zachování biologické rozmanitosti. Někteří prvoci jsou také významnými patogeny způsobujícími nemoci člověka a dalších živočichů. Výzkum prvoků je velmi důležitý pro porozumění evolučním procesům, buněčným mechanismům a ekologii. V současné době existuje velké množství studií a výzkumů zabývajících se touto skupinou organismů. Prvoci mají důležitou roli v medicíně, zemědělství a průmyslu. Existují léky, které cíleně útočí na patogenní prvoky způsobující nemoci, a prvoci se uplatňují i v biotechnologickém průmyslu při výrobě potravin, léků a dalších produktů. Celkově jsou prvoci důležitou a fascinující skupinou organismů, která je stále předmětem intenzivního výzkumu a studia. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Prvoci [2] => | obrázek = Paramecium.jpg [3] => | popisek = [[Paramecium aurelia]] [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | doména = [[Eukaryota]] [6] => | nezařazená říše = '''prvoci''' (Protozoa) [7] => | druhotné dělení = Přirozená klasifikace [8] => | podřazené taxony = [9] => Ve skutečnosti se bývalá říše prvoci (popř. [[protisté]]) rozpadá na mnoho vývojových větví (viz text) [10] => }} [11] => '''Prvoci''' (''Protista'') je souhrnné označení pro jednobuněčné [[Eukaryota|eukaryotní]] [[heterotrofie|heterotrofní]] (či [[mixotrofie|mixotrofní]]) organismy, které byly dříve kvůli [[pohyb]]livosti a neschopnosti [[fotosyntéza|fotosyntézy]] řazeny do říše [[živočichové]] (Animalia).{{citace monografie | příjmení = Klaban | jméno = Vladimír | titul = Svět mikrobů; ilustrovaný lexikon mikrobiologie životního prostředí | rok = 2001 | vydavatel = Gaudeamus | strany = 416 | místo = Hradec Králové | isbn = 80-7041-687-4}} Tím se liší od ostatních [[protisté|protistů]], jako jsou různé [[řasy]] (Algae) či [[houby|houbám]] podobní protisté ([[hlenky]], [[oomycety]] apod.). Tvoří kolonie. Ze skutečnosti, že dříve tvořili podskupinu živočichů, vyplývá také latinský termín '''protozoa''' čili „prvotní živočichové“. [12] => [13] => Klasifikace prvoků prošla v posledních letech značným vývojem a jejich někdejší zástupci se dnes nacházejí ve většině přirozených [[Eukaryota|eukaryotických]] [[superskupina (biologie)|superskupin]], které sdílí spolu s mnohobuněčnými organismy a [[Řasy|řasami]]. [14] => [15] => Zkoumáním prvoků se zabývá [[protozoologie]] či [[protistologie]]. [16] => [17] => == Vývoj poznání == [18] => {{viz též|Alternativní pojmenování prvoků}} [19] => Pravděpodobně prvním člověkem, který pozoroval prvoky, byl Holanďan [[Antoni van Leeuwenhoek]]. Popsal a zakreslil především [[nálevníci|nálevníky]] (Ciliophora) a nazýval je ''Animalcula'' („zvířátka“). V 18. století byli nazýváni Animalcula Infusoria čili „zvířátka z nálevů“. Tyto a mnohé další klasifikace byly postaveny na víře, že prvoci jsou živočichové. Prvním, kdo vyčlenil jednobuněčné [[heterotrof]]y, byl v roce 1848 [[Rudolf Leuckart]]. Ve druhé polovině 19. století vznikala další pojmenování, resp. klasifikace (jako [[Protoctista]] a [[Protista]]), jež zahrnují nejen prvoky, ale i mnohé jiné organismy.{{citace monografie | titul = Protozoologie | příjmení = Hausmann | jméno = Klaus | příjmení2 = Holzmann | jméno2 = Norbert | vydavatel = Academia | rok = 2003 | místo = Praha}} [20] => [21] => Český název '''prvoci''' použil v roce 1821 [[Jan Svatopluk Presl]] jako český ekvivalent k termínu Infusoria. [22] => [23] => == Klasifikace == [24] => {{viz též|Klasifikace eukaryot}} [25] => Tabulka zobrazuje aktuální představy o fylogenetických vztazích prvoků, respektive domény [[Eukaryota]], jelikož formy označované za prvoky jsou součástí většiny současných superskupin kromě [[Skrytěnky|skrytěnek]], které nejsou uvedeny ani v tabulce. V posledním sloupci tabulka uvádí skupiny prvoků, které jsou do dané říše dnes řazeni, neuvádí však ostatní zástupce těchto říší, jako jsou [[živočichové]], [[vyšší rostliny]], [[houby]] a organismy považované za [[řasy]]. [26] => {| class="wikitable" [27] => ! colspan="2" | Nadřazené skupiny [28] => ! Superskupina [29] => ! Skupiny prvoků [30] => |- [31] => | rowspan="4" |Opimoda [32] => | rowspan="2" |Amorphea [33] => |'''Amoebozoa''' [34] => |[[Měňavka|měňavky]], [[panoženky]], [[krytenky]], [[hlenky]] [35] => |- [36] => |'''Obazoa''' [37] => |[[trubénky]], [[hmyzomorky]], [[plísňovky]] [38] => |- [39] => | rowspan="2" | [40] => |'''CRuMs''' [41] => |[[Collodictyonidae|collodictyonidi]], [[rigifilidi]] [42] => |- [43] => |'''''Malawimonadida''''' [44] => |[[Malawimonas|malawimonády]] [45] => |- [46] => | rowspan="8" |Diphoda [47] => | rowspan="6" |Diaphoretickes [48] => |'''Archaeplastida''' [49] => |[[Rhodelphidia|rhodelfidie]] [50] => |- [51] => | rowspan="3" |'''Sar''' [52] => |[[Stramenopila|Stramenopiles]] – [[opalinky]], [[řasovky]] [53] => |- [54] => |[[Alveolata]] – [[nálevníci]], [[výtrusovci]] [55] => |- [56] => |[[Rhizaria]] – [[dírkonošci]], [[mřížovci]] [57] => |- [58] => |'''Haptista''' [59] => |[[Centrohelida|centrohelidní slunivky]] [60] => |- [61] => |'''Hemimastigophora''' [62] => |[[Spironemidae|spironemidi]] [63] => |- [64] => | rowspan="2" | [65] => |'''''Discoba''''' [66] => |[[améboflageláti]], [[bičivky]], [[Diplonemea|diplonemy]] [67] => |- [68] => |'''''Metamonada''''' [69] => |[[Parabasalia|bičenkovci]], [[oxymonády]], [[retortamonády]], [[diplomonády]] [70] => |} [71] => [72] => == Stavba těla == [73] => {{podrobně|Eukaryotická buňka}} [74] => [[Soubor:Trapka velka Paramecium caudatum.jpg|vpravo|náhled|Schematická stavba trepky]] [75] => [76] => Většina prvoků je velmi malá na to, aby je bylo možné spatřit [[pouhým okem]], ale jsou dobře pozorovatelní [[mikroskop]]em. Nejčastěji dosahují rozměrů od 0,005 do 0,05 [[Metr|mm]], i když jsou běžné i formy do velikosti 0,5 mm. Mezi prvoky viditelné [[pouhým okem]] patří např. [[měňavka bahenní]] (''Pelomyxa palustris''), která dosahuje velikosti až 5 mm. [77] => [78] => Buňka prvoků obsahuje mnohé [[Buněčné struktury a organely|organely]], které zajišťují [[pohyb]], získávání potravy, [[trávení]], vylučování nestrávených zbytků a odpadu a [[rozmnožování]], které často nemají obdobu v buňkách jiných organismů (např. [[buněčná ústa]], [[extruzom]]y, a podobně). Prvoci mají jedno nebo více rovnocenných či funkčně odlišných [[Buněčné jádro|jader]]. Množí se nepohlavně (dělením nebo rozpadem) nebo pohlavně, někdy se jednotlivé způsoby napevno střídají v pravidelném životním cyklu. Žijí volně nebo cizopasí, pro většinu je charakteristická pohyblivost a [[heterotrofie|heterotrofní]] způsob života. Známo je přes 30 000 [[druh]]ů. [79] => [80] => * [[cytoplazmatická membrána]] – [[Polopropustná membrána|semipermeabilní blána]] na povrchu buňky. Někdy je velmi tenká ([[cytoplazmatická membrána]]), někdy je však dvojitá (mimobuňková stadia [[Apicomplexa]]) nebo dokonce trojitá ([[Gregarina]]). Pokud je zpevněna systémem mikrotubulů, nazývá se kortex, resp. pelikula ([[Opalinida]], [[Ciliophora]]). U mnohých skupin produkuje schránku; [81] => * [[cytoplazma]] – není organela v pravém smyslu slova, protože obaluje všechny organely v buňce. Někdy je diferencovaná na povrchovou viskózní [[ektoplazma (biologie)|ektoplazmu]] a zrnitější [[entoplazma|entoplazmu]] uvnitř buňky ([[Ciliophora]], většina [[Sarcodina]]); tyto vrstvy mohou být i zřetelně oddělené ([[Lobosia]]); [82] => * jádro (nukleus) je nejdůležitější organelou. Obsahuje DNA a dochází v něm i k syntéze RNA. Může být jedno (většina prvoků), mohou být dvě (makronukleus a mikronukleus u [[Ciliophora]]) nebo pozorujeme víc nediferencovaných jader ([[Opalinata]], víceré [[Sarcodina]]); [83] => * [[mitochondrie]] – dvojvrstvé membránozní organely, které poskytují energii pro životní pochody v buňce. U krevních parazitů mohou atrofovat (glukóza a další živiny jsou v nadbytku); [84] => * [[Golgiho aparát]] – tubulózní organela; zabezpečuje sekreční činnost buňky. U rostlinných bičíkovců se tradičně nazývá [[diktyozom]]; [85] => * [[fagozom]] – potravní vakuola, vzniká vlečením buňkové membrány do cytoplazmy. Splývá s lyzozomem, s měchýřkem naplněným trávicími enzymy, což umožňuje typické intracelulární trávení; [86] => * pulzující (kontraktilní) vakuoly – vylučují nadbytečnou vodu, regulují tedy osmotický tlak v buňce; [87] => * [[mikrotubuly]] – mají oporně-pohybovou funkci. Jsou základem bičíků a brv a podílejí se i na stavbě pelikuly a mitotického vřeténka. [88] => [89] => == Životní projevy == [90] => [91] => === Pohyb === [92] => Pohyb prvoků je pasivní (prouděním vody a vzduchu) nebo aktivní. Aktivní pohyb může být améboidní, tzn. „přeléváním“ cytoplazmy (mechanizmus tohoto pohybu přesně neznáme, půjde zřejmě o stěhování plazmatických makromolekul) nebo pomocí [[brva|brv]] (cilie) a jednoho či více [[bičík]]ů (flagellum). Bičík se může přiložit k povrchu buňky, čímž vzniká [[undulující membrána]] (má ji např. [[Trypanosoma]]). Splýváním brv vznikají ciliální deriváty – [[cirry]] nebo [[membranely]]{{Doplňte zdroj}}. [93] => [94] => Prvoci se dříve tradičně dělili právě podle způsobu pohybu do čtyř níže uvedených skupin:{{Doplňte zdroj}} [95] => * [[bičíkovci]], např. ''[[krásnoočko]]'' – pohybují se pomocí [[bičík]]ů; [96] => * [[kořenonožci]], např. ''[[měňavka]]'' – pohybují se pomocí [[panožka (améba)|panožek]]; [97] => * [[nálevníci]], např. ''[[trepka]]'' – pohybují se pomocí [[řasinka|řasinek]]; [98] => * [[výtrusovci]], např. ''[[zimnička]]'' – specializovaní parazité. [99] => [100] => === Příjem potravy === [101] => Příjem potravy se uskutečňuje: [102] => * [[difuze|difuzí]] přes cytoplazmatickou membránu (nízkomolekulové látky); [103] => * [[endocytóza|endocytózou]], která má dvě varianty: [104] => ** [[pinocytóza|pinocytózu]] – pohlcování makromolekul, tukových kapiček a drobných částeček do velikosti 10 μm [105] => ** [[fagocytóza|fagocytózu]] – pohlcování větších částic potravy (typické pro Sarcodina). [106] => Při endocytóze sa částice dostává dovnitř buňky vlečením povrchové membrány, která utvoří okolo částice měchýřek. Pokud se na fagocytózu specializuje jedna část povrchu buňky, mluvíme o příjmu potravy [[cytostóm]]em, který je typický pro [[Ciliophora]]. Nestrávené zbytky opouštějí buňku exocytózou přes cytopygy – buňkový „anus“, který je viditelný pouze v době [[defekace]]. [107] => [108] => Vylučování zajišťuje [[Golgiho aparát]]. [109] => [110] => === Rozmnožování === [111] => * Nepohlavní rozmnožování je rozšířené v několika typech: [112] => ** binární dělení – buňka sa rozdělí na dva stejné jedince, přičemž se tak děje v podélném (Mastigophora) nebo v příčném směru (Ciliophora). Speciálním případem je pučení, při němž se z mateřského jedince oddělují mnohem menší pupeny, které potom dorůstají (Suctoria); [113] => ** [[polytomie]] – rozpad na více jedinců. Vyskytuje se ve dvou variantách: sporogonie a schizogonie (Apicomplexa). [114] => * [[Pohlavní rozmnožování]] – Prvoci mají po dobu života haploidní sadu [[chromozom]]ů ([[Mastigophora]], [[Apicomplexa]]), diploidní jsou [[Opalinata]] a [[Ciliophora]]. V prvém případě dochází k redukci počtu chromozomů při prvém dělení zygoty, ve druhém případě meióza probíhá při vzniku gamet. Pohlavní rozmnožování má v zásadě tři varianty: [115] => ** [[gametogamie]] – splývání dvou nezávislých gamet, které mohou být stejné (izogamie) nebo morfologicky odlišené (anizogamie – Apicomplexa); [116] => ** [[gamontogamie]] – kopulace (jader) gamet předchází spojení celých buněk, nebo aspoň jejich větších částí (Gregarina). Zvláštním případem gamontogamie je konjugace, rozšířená u Ciliophora: dva jedinci se k sobě přiloží cytostomem a splynou. Makronukleus se rozpustí, mikronukleus se v každé buňce dvakrát po sobě mitoticky dělí, takže vznikají čtyři malá jádra. Tři z nich se rozpouštějí, poslední se ještě jednou meioticky dělí na stacionární a migrativní jádro. Migrativní jádra si jedinci mezi sebou vymění, vzápětí každé splývá se stacionárním jádrem druhého jedince. Vzniká synkaryon a jedinci se od sebe oddělují. Dost složitým dělením synkaryonu v každém jedinci vznikají dvě makronuklea a 2 mikronuklea. Jedinci se ještě jednou rozdělí, takže výsledkem konjugace jsou čtyři jedinci; [117] => ** [[autogamie]] – proces samooplodnění jádry, která vznikla v tom samém jedinci ([[Foraminifera]], [[Heliozoa]], zřídka jinde). [118] => * [[Metageneze]] – střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování. [119] => [120] => == Rozšíření == [121] => Prvoci jsou rozšířeni všude, kde je jen trochu vlhké prostředí. Nalezneme je ve sladké i slané vodě, v půdě, na povrchu i uvnitř živočichů a rostlin. Hrají důležitou roli v ekologii – mají význam při tzv. samočištění vody, v půdách jsou součástí společenstva půdních organizmů zvaného [[edafon]]. Jsou schopny přežívat za nízkých i vysokých teplot. Některé druhy mohou žít jen v teplých mořích, jiné vyžadují studené polární mořské vody. Nejvhodnější teplotou pro většinu prvoků je však rozmezí 15 až 25 °C. I když někteří prvoci žijí i v prostředí s vysokými teplotami, většina z nich při teplotách nad 42 °C hyne. Dalším nebezpečím pro prvoky je ultrafialové záření, čehož se využívá např. ke sterilizaci vody. [122] => [123] => V mechu nalezneme převážně [[kořenonožce]] a [[nálevníky]], kteří dovedou snášet velké teplotní a vlhkostní rozdíly. Mořské prvoky lze nalézt jak u mořského dna, tak při mořské hladině. Prvoci obývající mořské dno ([[benthos]]) jsou převážně [[dírkonošci]] s pevnou schránkou, kteří se po mořském dnu pohybují nebo žijí přisedle na podkladu. [[Mřížovci]] žijí převážně na volném moři ([[pelagiál]] a jsou hlavní složkou mořského [[planktonu]]. V menším počtu pak mořské vody obývají i [[bičíkovci]] a [[dírkonošci]]. [124] => [125] => Zvláštní skupinou z hlediska životního prostředí jsou [[Parazitismus|parazitičtí]] prvoci. [126] => [127] => == Patogenní prvoci == [128] => {{viz též|Protozoózy ptáků}} [129] => [130] => Podle způsobu života je dělíme na [[ektoparazit]]y a [[endoparazit]]y. Ektoparazité žijí na povrchu vodních a vlhkomilných živočichů. Hostitelům jsou schopni způsobit těžká onemocnění a často je i usmrcují. Typickými představiteli této skupiny prvoků jsou např. [[bičivka rybí]], [[čepelenka kapří]] nebo [[kožovec rybí]]. Endoparazité přežívají v tkáních nebo orgánech svých hostitelů. Mezi ty, kteří jsou hostiteli nebezpeční, patří např. [[měňavka střevní]] nebo [[trypanozomy]]. (Jindy však přítomnost prvoků naopak hostiteli pomáhá – tak je tomu u [[Termiti|termitů]], kteří mají ve svých střevech bičíkovce, nebo u přežvýkavců s nálevníky v [[bachor]]u. Tito prvoci umožňují hostitelům lépe trávit potravu. Většina endoparazitů však v tělech hostitelů škodí – připravují je o výživné látky, poškozují jejich buňky a někdy je i ničí; vylučují jedovaté látky, [[toxiny]]). [131] => [132] => Patogenní prvoci způsobují mnohé významné nemoci člověka i jiných organismů: [133] => [134] => * [[malárie]] [135] => * [[spavá nemoc]] [136] => * [[Chagasova nemoc]] (americká trypanozomiáda) [137] => * [[leishmanióza]] [138] => * [[toxoplasmóza]] [139] => * [[giardióza]], resp. lamblióza [140] => * [[balantidióza]] [141] => * měňavkovitá [[úplavice]] [142] => [143] => == Odkazy == [144] => [145] => === Reference === [146] => [147] => [148] => === Externí odkazy === [149] => * {{Commonscat}} [150] => * {{Wikislovník|heslo=prvok}} [151] => * {{Wikidruhy|taxon=Protozoa}} [152] => [153] => {{Taxonbar|from=Q101274}} [154] => {{Autoritní data}} [155] => {{Portály|Biologie}} [156] => [157] => [[Kategorie:Mikrobiologie]] [158] => [[Kategorie:Protozoologie| ]] [159] => [[Kategorie:Eukaryota]] [160] => [[Kategorie:Protisté]] [] => )
good wiki

Prvoci

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ciliophora','Eukaryota','dírkonošci','nálevníci','výtrusovci','Sarcodina','heterotrofie','Opalinata','cytoplazmatická membrána','pohyb','pouhým okem','hlenky'

Dírkonošci

Eukaryota

Heterotrofie

Hlenky

Stránka české Wikipedie "Hlenky" se zabývá rostlinným druhem nazývaným hlenky.

Nálevníci

Pohyb

Výtrusovci