Array ( [0] => 14666148 [id] => 14666148 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pryskyřníkovité [uri] => Pryskyřníkovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Pryskyřníkovité [2] => | obrázek = Ranunculus repens bluete.jpeg [3] => | popisek = Pryskyřník plazivý (''Ranunculus repens'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[pryskyřníkotvaré]] (''Ranunculales'') [10] => | čeleď = '''pryskyřníkovité''' (''Ranunculaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => '''Pryskyřníkovité''' (''Ranunculaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] [[Rostliny|rostlin]] z řádu [[pryskyřníkotvaré|pryskyřníkotvarých]] (''Ranunculales''). Jsou to byliny nebo řidčeji i dřeviny s jednoduchými nebo složenými listy a dosti mnohotvárnými květy. Čeleď zahrnuje asi 2500 druhů v 60 rodech a je celosvětově rozšířena. Mezi běžné zástupce v české květeně náleží např. [[pryskyřník]], [[orsej]], [[blatouch]] či [[sasanka]]. [[plamének|Plaménky]] jsou pěstovány jako okrasné liány, z bylin se pěstuje např. [[orlíček]], [[čemeřice]] či [[talovín]]. [14] => [15] => == Popis == [16] => Zástupci pryskyřníkovitých jsou vytrvalé nebo jednoleté [[bylina|byliny]], řidčeji polokeře nebo dřevité [[liána|liány]]. Cévní svazky jsou často roztroušené nebo v několika soustředných kruzích. [[List]]y jsou převážně střídavé (vstřícné např. u [[plamének|plaménku]]), jednoduché nebo složené, s [[palist]]y nebo bez palistů. [[Čepel listová|Čepel listů]] je celokrajná nebo zubatá, celistvá nebo laločnatá či členěná, se zpeřenou nebo dlanitou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. [[Květ]]y jsou pravidelné nebo souměrné, většinou oboupohlavné, jednotlivé nebo ve vrcholových či úžlabních [[hrozen|hroznech]], [[lata|latách]], [[vrcholík|vrcholících]], [[okolík|okolících]] nebo [[klas]]ech. Květní části jsou často uspořádány ve šroubovici. Květní obaly nejsou rozlišené [[Květní obal|(okvětí)]] v počtu 4 až mnoha plátků nebo rozlišené na [[Kalich (botanika)|kalich]] a [[Koruna (botanika)|korunu]]. Kališní lístky v počtu 3 až 6 (nebo až 20), někdy korunovité. Korunní lístky v počtu 2 až 8 nebo více (až 20), volné, obvykle bez nektárií. Někdy jsou květy bezkorunné. [[tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou volné, v počtu 15 až mnoho, uspořádané v 1 až 13 kruzích nebo ve spirále. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je svrchní, složené z volných (apokarpní) nebo do různého stupně srůstajících plodolistů, vzácně monomerické, s 1 až mnoha vajíčky. Plodem je [[měchýřek]] nebo [[nažka]], méně často [[bobule]] nebo [[tobolka (plod)|tobolka]]. Semena mají hojný [[endosperm]] a malé embryo.{{Citace monografie [17] => | příjmení = Judd [18] => | jméno = et al. [19] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [20] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [21] => | rok = 2002 [22] => | isbn = 9780878934034 [23] => | jazyk = en [24] => }}{{Citace monografie [25] => | příjmení = Slavík [26] => | jméno = Bohumil (editor) [27] => | titul = Květena České republiky 1 [28] => | vydání = 2 [29] => | vydavatel = Academia [30] => | místo = Praha [31] => | rok = 1997 [32] => | isbn = 80-200-0643-5 [33] => | jazyk = cs [34] => }} [35] => [36] => [37] => Aconitum lycoctonum vulparia01.jpg|Oměj vlčí mor (''Aconitum lycoctonum'') [38] => Thalictrum aquilegifolium a1.jpg|Žluťucha orlíčkovitá (''Thalictrum aquilegiifolium'') [39] => Pulsatilla gayerii.jpg|Koniklec ''Pulsatilla gayerii'' [40] => [41] => [42] => == Rozšíření == [43] => Pryskyřníkovité je velká čeleď, zahrnující asi 2500 druhů v 60 rodech. Je kosmopolitní mimo polárních oblastí, centrum diverzity je v severním [[Mírný podnebný pás|mírném pásu]], především ve východní [[Asie|Asii]].{{Citace monografie [44] => | příjmení = Smith [45] => | jméno = Nantan et al [46] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [47] => | vydavatel = Princeton University Press [48] => | místo = Princeton [49] => | rok = 2003 [50] => | isbn = 0691116946 [51] => | jazyk = en [52] => }}{{Citace elektronické monografie [53] => | příjmení = Wang [54] => | jméno = Wencai et al. [55] => | titul = Flora of China: Ranunculaceae [56] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10757 [57] => | jazyk = en [58] => }} [59] => [60] => V květeně České republiky jsou pryskyřníkovité hojně zastoupeny. Roste zde přes 60 druhů z 22 rodů. [[Pryskyřník]]u se v ČR vyskytuje celkem 17 druhů. Dalšími více zastoupenými rody jsou [[lakušník]] (8 druhů), [[žluťucha]] (6), [[oměj]] (5), [[sasanka]] (4) a [[hlaváček (rod)|hlaváček]] (3). Dvěma druhy jsou zastoupeny rody [[plamének]], [[ostrožka]], [[orsej]]. Zbývající rody mají v ČR po jediném zástupci: [[blatouch bahenní]], [[upolín nejvyšší]], [[černucha rolní]], [[zapalice žluťuchovitá]], [[samorostlík klasnatý]], [[ploštičník evropský]], [[orlíček obecný]], [[stračka vyvýšená]], [[myší ocásek nejmenší]]. Některé druhy jsou považovány za vyhynulé, např. [[rohohlavec rovnorohý]], [[plamének celolistý]]. [[Oměj šalamounek]] je endemit [[Český masiv|Českého masivu]]. Z pěstovaných druhů občas zplaňuje [[talovín zimní]], [[čemeřice]], různé barevné kultivary [[orlíček|orlíčku]] a [[oměj zahradní]]. [61] => [62] => V evropské květeně jsou mimo rodů domácích i v ČR zastoupeny další 4 rody: [[routevník]] (''Callianthemum''), [[talovín]] (''Eranthis'') a [[čemeřice]] (''Helleborus'').{{Citace elektronické monografie [63] => | titul = Flora Europaea [64] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [65] => | datum přístupu = [66] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [67] => | jazyk = en [68] => }} [69] => [70] => V tropické Americe roste 11 rodů pryskyřníkovitých. Náležejí mezi ně i rody rozšířené v Evropě a Severní Americe: pryskyřník, sasanka, plamének a žluťucha. Jsou zde rozšířeny především v horách, kde vyhledávají vlhká a chladná stanoviště. V nížinných deštných lesích se vyskytují sporadicky. [71] => [72] => == Ekologické interakce == [73] => Většina druhů pryskyřníkovitých je opylována [[hmyz]]em. Některé druhy [[žluťucha|žluťuchy]] jsou větrosprašné. Květy [[stračka|straček]] a [[oměj]]ů jsou opatřeny ostruhou, v níž se shromažďuje [[nektar]]. Jsou opylovány zejména včelami, v Americe i [[kolibříkovití|kolibříky]]. Ptáky jsou opylovány i některé druhy [[orlíček|orlíčků]], [[plamének|plaménků]] a dokonce andský pryskyřník ''[[Ranunculus gusmani]]''. Naproti tomu např. květy [[sasanka|sasanek]] a [[plamének|plaménků]] nektar netvoří a navštěvuje je hmyz sbírající [[pyl]]. U některých zástupců dozrávají [[prašník]]y v jinou dobu než [[blizna|blizny]], což zabraňuje samoopylení. [74] => [75] => Způsoby šíření semen jsou různorodé. [[Nažka|Nažky]] [[Plamének|plaménků]] mají dlouhý pérovitý přívěsek a jsou šířeny větrem. Některé druhy pryskyřníku mají plody s hákovitým výrůstkem a přichycují se na srsti zvířat. Drobná semena z měchýřkovitých plodů mnohých zástupců jsou šířena větrem či vodou. Semena [[čemeřice]] mají míšek a k jejich šíření přispívají [[mravencovití|mravenci]]. [[Bobule]] některých druhů [[samorostlík]]u jsou pravděpodobně šířeny ptáky. [76] => [77] => == Obsahové látky a jedovatost == [78] => Pryskyřníkovité jsou vesměs více či méně jedovaté. Mezi účinné látky patří cyklické laktony (např. protoanemonin) a jejich glykosidy ([[ranunkulin]]), triterpenoidní saponiny i alkaloidy (diterpenové alkaloidy např. [[akonitin]]; isochinolinové alkaloidy např. isoboldin). Mezi zvlášť jedovaté zástupce náležejí např. [[oměj]]e (''Aconitum'') a některé [[pryskyřník]]y (''Ranunculus'').{{Citace monografie [79] => | příjmení = Jirásek [80] => | jméno = Václav et al [81] => | titul = Naše jedovaté rostliny [82] => | vydavatel = Československá Akademie věd [83] => | místo = Praha [84] => | rok = 1957 [85] => | jazyk = cs [86] => }} [87] => [88] => == Taxonomie == [89] => [90] => Systém podčeledí této čeledi je neustálený, dříve používané členění na 3 podčeledi (''Hydrastioideae'', ''Helleboroideae'' a ''Ranunculoideae'') se novějšími výzkumy ukázalo jako zjednodušující. Někdy jsou vyčleňovány do samostatných čeledí rody ''[[vodilka kanadská|Hydrastis]]'' a ''[[glaucidium palmatum|Glaucidium]]''. Rody ''Batrachium'' ([[lakušník]]) a ''Ficaria'' ([[orsej]]) jsou někdy vřazovány do široce pojatého rodu ''Ranunculus''. [91] => [92] => == Ochrana přírody == [93] => V České republice jsou jako kriticky ohrožené (kategorie C1) vedeny druhy [[lakušník Baudotův]] (''Batrachium baudotii''), [[lakušník Rionův]] (''Batrachium rionii''), [[rohohlavec rovnorohý]] (''Ceratocephala testiculata''), [[ploštičník evropský]] (''Cimicifuga europaea''), [[koniklec otevřený]] (''Pulsatilla patens''), [[koniklec jarní]] (''Pulsatilla vernalis'') a [[žluťucha jednoduchá]] (''Thalictrum simplex''). Silně ohrožené (kat. C2) jsou [[oměj jedhoj]] (''Aconitum anthora''), [94] => [[oměj tuhý moravský]] (''Aconitum firmum'' subsp. ''moravicum''), [95] => [[sasanka narcisokvětá]] (''Anemone narcissiflora''), [96] => [[stračka vyvýšená]] (''Delphinium elatum''), [97] => [[koniklec velkokvětý]] (''Pulsatilla grandis''), [98] => [[koniklec luční český]] (''Pulsatilla pratensis subsp. bohemica''), [99] => [[pryskyřník illyrský]] (''Ranunculus illyricus''), [100] => [[pryskyřník velký]] (''Ranunculus lingua''), [101] => [[žluťucha žlutá]] (''Thalictrum flavum''){{Citace elektronické monografie [102] => | titul = Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [103] => | url = http://botany.cz/cs/chranene-rostliny/ [104] => | datum přístupu = 00.00.2011 [105] => | vydavatel = Ministerstvo životního prostředí ČR [106] => | jazyk = cs [107] => }} [108] => [109] => == Zástupci == [110] => {{Sloupce|2| [111] => * [[blatouch]] (''Caltha'') [112] => * [[čemeřice]] (''Helleborus'') [113] => * [[černucha]] (''Nigella'') [114] => * [[Glaucidium palmatum|glaucidium]] (''Glaucidium'') [115] => * [[hlaváček (rod)|hlaváček]] (''Adonis'') [116] => * [[japsanka]] (''Anemonopsis'') [117] => * [[jaterník]] (''Hepatica'') [118] => * [[koniklec]] (''Pulsatilla'') [119] => * [[lakušník]] (''Batrachium'', syn. ''Ranunculus'') [120] => * [[myší ocásek]] (''Myosurus'', syn. ''Ranunculus'') [121] => * [[oměj]] (''Aconitum'') [122] => * [[orlíček]] (''Aquilegia'') [123] => * [[orsej]] (''Ficaria'', syn. ''Ranunculus'') [124] => * [[ostrožka]] (''Consolida'', syn. ''Delphinium'') [125] => * [[plamének]] (''Clematis'') [126] => * [[ploštičník]] (''Cimicifuga'', syn. ''Actaea'') [127] => * [[pryskyřník]] (''Ranunculus'') [128] => * [[rohohlavec]] (''Ceratocephala'', syn. ''Ranunculus'') [129] => * [[routevník]] (''Callianthemum'') [130] => * [[rytec (rostlina)|rytec]] (''Oxygraphis'') [131] => * [[samorostlík]] (''Actaea'') [132] => * [[sasanka]] (''Anemone'') [133] => * [[stračka]] (''Delphinium'') [134] => * [[talovín]] (''Eranthis'') [135] => * [[upolín]] (''Trollius'') [136] => * [[větrnice]] (''Anemonastrum''), syn. sasanka [137] => * [[větřenka]] (''Knowltonia'') [138] => * [[vodilka kanadská|vodilka]] (''Hydrastis'') [139] => * [[zapalice]] (''Isopyrum'') [140] => * [[zimoradka]] (''Hamadryas'') [141] => * [[žlutokořen jednoduchý|žlutokořen]] (''Xanthorhiza'') [142] => * [[žluťucha]] (''Thalictrum''){{Citace monografie [143] => | příjmení = Skalická [144] => | jméno = Anna [145] => | příjmení2 = Větvička [146] => | jméno2 = Václav [147] => | příjmení3 = Zelený [148] => | jméno3 = Václav [149] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [150] => | vydavatel = Aventinum [151] => | místo = Praha [152] => | rok = 2012 [153] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [154] => | jazyk = cs [155] => }} [156] => }} [157] => [158] => == Význam == [159] => Pryskyřníkovité mají význam zejména jako okrasné rostliny. Jako zahradní byliny se pěstují zejména [[sasanka|sasanky]], [[talovín]]y, [[oměj]]e, [[čemeřice]], [[orlíček|orlíčky]], [[stračka|stračky]], [[upolín]]y aj. Mnohé druhy a kultivary [[plamének|plaménků]] jsou pěstovány jako popínavé rostliny.{{Citace monografie [160] => | příjmení = Koblížek [161] => | jméno = J. [162] => | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků [163] => | vydání = 2 [164] => | vydavatel = Sursum [165] => | místo = Tišnov [166] => | rok = 2006 [167] => | isbn = 80-7323-117-4 [168] => | jazyk = cs [169] => }} [170] => [171] => Semena [[černucha setá|černuchy seté]] jsou používána jako koření. [172] => [173] => == Seznam rodů == [174] => ''[[oměj|Aconitum]]'', ''[[samorostlík|Actaea]]'' (včetně ''Cimicifuga''), ''[[hlaváček (rod)|hlaváček]]'', ''[[Anemoclema]]'', ''[[větrnice|Anemonastrum]]'', ''[[sasanka|Anemone]]'', ''[[Anemonella]]'', ''[[Anemonoides]]'', ''[[Anemonopsis]]'', ''[[orlíček|Aquilegia]]'', ''[[Arcteranthis cooleyae|Arcteranthis]]'', ''[[Asteropyrum]]'', ''[[Beesia]]'', ''[[Calathodes]]'', ''[[Callianthemoides]]'', ''[[routevník|Callianthemum]]'', ''[[blatouch|Caltha]]'', ''[[plamének|Clematis]]'', ''[[Coptis]]'', ''[[Cyrtorhyncha ranunculina|Cyrtorhyncha]]'', ''[[stračka|Delphinium]]'' (včetně ''[[ostrožka|Consolida]]''), ''[[Dichocarpum]]'', ''[[Enemion]]'', ''[[talovín|Eranthis]]'', ''[[Eriocapitella]]'', ''[[Glaucidium palmatum|Glaucidium]]'', ''[[Gymnaconitum gymnandrum|Gymnaconitum]]'', ''[[Halerpestes]]'', ''[[Hamadryas]]'', ''[[čemeřice|Helleborus]]'', ''[[jaterník|Hepatica]]'', ''[[Vodilka kanadská|Hydrastis]]'', ''[[zapalice|Isopyrum]]'', ''[[Knowltonia]]'' (včetně ''Barneoudia'', ''Oreithales''), ''[[Leptopyrum]]'', ''[[Leucocoma]]'', ''[[Megaleranthis saniculifolia|Megaleranthis]]'', ''[[Metanemone]]'', ''[[černucha|Nigella]]'' (včetně ''Garidella'', ''Komaroffia''), ''[[Oxygraphis]]'', ''[[Paraquilegia]]'', ''[[Paroxygraphis]]'', ''[[Peltocalathos]]'', ''[[Pseudodelphinium]]'', ''[[koniklec|Pulsatilla]]'', ''[[pryskyřník|Ranunculus]]'' (včetně ''Aphanostemma'', ''[[lakušník|Batrachium]]'', ''[[rohohlavec|Ceratocephala]]'', ''[[orsej|Ficaria]]'', ''Laccopetalum'', ''[[Myší ocásek|Myosurus]]''), ''[[Semiaquilegia]]'', ''[[žluťucha|Thalictrum]]'', ''[[Trautvetteria]]'', ''[[upolín|Trollius]]'', ''[[Urophysa]]'', ''[[Žlutokořen jednoduchý|Xanthorhiza]]''{{Citace elektronické monografie [175] => | titul = Plants of the world online [176] => | url = http://powo.science.kew.org/ [177] => | datum přístupu = 2019-12-29 [178] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [179] => | jazyk = en [180] => }} [181] => [182] => == Odkazy == [183] => [184] => === Reference === [185] => [186] => [187] => === Externí odkazy === [188] => * {{Commonscat|Ranunculaceae}} [189] => * {{Wikidruhy|taxon=Ranunculaceae}} [190] => [191] => {{Taxonbar|from=Q145869}} [192] => {{Autoritní data}} [193] => {{Portály|Rostliny}} [194] => [195] => [[Kategorie:Pryskyřníkovité| ]] [196] => [[Kategorie:Pryskyřníkotvaré]] [197] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [] => )
good wiki

Pryskyřníkovité

Pryskyřníkovité (Ranunculaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu pryskyřníkotvarých (Ranunculales). Jsou to byliny nebo řidčeji i dřeviny s jednoduchými nebo složenými listy a dosti mnohotvárnými květy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'plamének','čemeřice','oměj','orlíček','sasanka','orsej','talovín','pryskyřník','lakušník','stračka','žluťucha','blatouch'

Blatouch

Čemeřice

Lakušník

Lakušník je označení pro člověka, který se specializuje na lakování různých předmětů, ať už jde o nábytek, dveře, okna nebo jiné povrchy.

Oměj

Orlíček

Orsej

Orsej je nejvyšší horou malého pohoří Orsejská vrchovina v západní části Slanske vrchoviny v kraji Banská Bystrica na Slovensku.

Plamének

Pryskyřník

Sasanka

Stračka

Talovín

Žluťucha