Array ( [0] => 14691017 [id] => 14691017 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pseudověda [uri] => Pseudověda [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Pseudověda''' (též ''pavěda'') je označení pro takové druhy znalostí či postupů, které jejich vykonavatelé považují či prohlašují za vědecké a používají k jejich prezentaci vědecký nebo vědecky vypadající jazyk, ale nedodržují přitom základní pravidla vědy (například nemají povahu ověřitelné [[vědecká metoda|vědecké metody]], [[teze]] či [[teorie]], nenacházejí potvrzení ve vědeckých výzkumech, vykazují [[Spolehlivost|nespolehlivost]] nebo jsou dokonce v rozporu s pozorováními apod.)například Hewitt et al. ''Conceptual Physical Science'', Addison Wesley, 3. vydání (18. července 2003) {{ISBN|0-321-05173-4}}
[1] => Bennett et al. ''The Cosmic Perspective'', Addison Wesley, 3. vydání (25. července 2003) {{ISBN|0-8053-8738-2}}Gauch HG Jr. ''Scientific Method in Practice'' (2003)"''Pseudoscientific – pretending to be scientific, falsely represented as being scientific''" z ''Oxford American Dictionary'', vydal [[Oxford English Dictionary]]."''A pretended or spurious science; a collection of related beliefs about the world mistakenly regarded as being based on scientific method or as having the status that scientific truths now have.''", z druhého vydání [[Oxford English Dictionary]] z roku 1989. Tato označení jsou vnímána jako hanlivá (dehonestující).''Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost'', Academia, Praha, 1994, hesla ''pseudo~/~věda'' a ''pavěda''''Nový akademický slovník cizích slov'', Academia, Praha, 2005. Slovo „pseudověda“ je označeno jako expresivní a hanlivé ve významu „nepravá, pochybná věda, lživěda, pavěda“''Slovník českých synonym a antonym'', Lingea, Brno, 2007, hesla ''pavěda'' a ''pseudověda'' Předpona ''pseudo'' je odvozena z řeckého slova ''pseudos'' znamenajícího [[lež]] nebo [[klam]].Jiří Rejzek. ''Český etymologický slovník'', LEDA Voznice, 2001 [2] => [3] => V podobném významu používal [[Richard Feynman]] i pojem [[kargokultická věda]] (podle podobnosti s [[cargo kult]]y). Zařazoval do ni však ale i nedostatečně poctivou vědeckou práci.http://www.osel.cz/8443-richard-feynman-cargo-cult-science.html - Richard Feynman: cargo cult science [4] => [5] => Některé z oborů nebo postupů, které jsou některými skupinami (typicky kluby skeptiků nebo obránci paradigmatu vědy založené na důkazech a reprodukovatelných experimentech) označovány za pseudovědecké, mohou být současně jinými skupinami (například představiteli dotčených směrů) označovány například jako alternativní věda, neoficiální věda apod. To však neznamená, že by všechny alternativní nebo obecně nepřijímané vědecké přístupy byly označovány za pseudovědu. [6] => [7] => Pseudovědy mají závažné společenské dopady, pokud se jim dostane [[státní podpora|státní podpory]], nemusí jít vždy o zjevnou podporu, jaké se například dostávalo [[mičurinská biologie|mičurinské biologii]] za [[stalinismus|stalinismu]]. V dnešní době (2010) může jít spíše o podporu [[Grant (účelový dar)|grantovou]], [[státní dotace]] různým pseudovědeckým projektům, přebírání záštit nad akcemi pseudovědců nebo o udělování různých poct lidem, kteří se na šíření nebo podpoře pseudověd podílejí. Specifické problémy vznikají v oblasti [[alternativní medicína|alternativní medicíny]], pokud dochází na základě pseudovědeckého myšlení k poškozování [[pacient]]ů.{{Citace elektronické monografie [8] => | příjmení = Malina [9] => | jméno = Jaroslav [10] => | spoluautoři = a kol. [11] => | titul = ANTROPOLOGICKÝ SLOVNÍK (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění) aneb co by mohl o člověku vědět každý člověk [12] => | url = http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/pdf/antropologicky_slovnik.pdf [13] => | datum vydání = 2009 [14] => | datum přístupu = 2010-01-27 [15] => | vydavatel = Akademické nakladatelství CERM [16] => | místo = Brno [17] => | strany = 3316 [18] => | typ kapitoly = heslo [19] => | kapitola = pseudověda [20] => | isbn = 978-80-7204-560-0 [21] => }} [22] => [23] => == Historie == [24] => [[Soubor:Phrenologychart.png|náhled|[[Frenologie]] byla zřejmě prvním oborem označeným za pseudovědu]] [25] => Za první použití pojmu je považován text z roku 1843, v němž francouzský fyziolog [[François Magendie]] za pseudo-vědu (tehdy ještě se spojovníkem) své doby označil [[frenologie|frenologii]].François Magendie: ''An Elementary Treatise on Human Physiology.'', 1843 (5. vydání Tr. John Revere. New York: Harper, str. 150).{{Citace monografie | příjmení = Magendie | jméno = François |rok = 1843 | titul = An Elementary Treatise on Human Physiology | vydavatel = John Revere Harper |místo = [[New York]])|edice=5 |isbn = |jazyk = anglicky}} Její zastánci odvozovali od tvaru lebky a jejích detailů duševní vlastnosti člověka, [[intelekt]], povahu a [[charakter]]. [26] => [27] => V polovině 20. století navrhl [[Karl Raimund Popper|Karl Popper]] kritéria, jak identifikovat [[Vědecká metoda|vědeckou metodu]] od metody nevědecké.{{Citace monografie | příjmení = Popper | jméno = Karl R. |rok = 1957 | titul = The Logic of Scientific Discovery | vydavatel = C. A. Mace |místo = Cambridge |edice= |isbn = |jazyk = anglicky}} Tvrdíme-li například: "Bůh stvořil svět", může to být pravdivé i nepravdivé tvrzení, protože žádný test nemůže prokázat jeho pravdivost ani jeho nepravdivost. Proto je podobné tvrzení nevědecké. Popper rozděluje nevědecké obory na filosofické, matematické, mytologické a náboženské a uvádí, že ve všech těchto oborech je možné vyjadřování metafyzické i pseudovědecké, protože neexistují žádné přesné znaky pro jejich rozlišení.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Popper | jméno = Karl R. | titul = Science: Conjectures and Refutations | periodikum = Britisch Council | datum vydání = 1963 | místo = Cambridge | url = http://philosophyfaculty.ucsd.edu/faculty/rarneson/Courses/popperphil1.pdf Science: Conjectures and Refutations | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2010-02-03 | url archivu = https://web.archive.org/web/20071127234522/http://www.geocities.com/criticalrationalist/rcl.doc | datum archivace = 2007-11-27 | nedostupné = ano }} Uvádí [[Astrologie|astrologii]] a [[Psychoanalýza|psychoanalýzu]] jako příklady pseudovědy a [[Albert Einstein|Einsteinovu]] [[speciální teorie relativity|speciální teorii relativity]] jako příklad vědy. [28] => V roce 1978 navrhl [[Paul Thagard]], jako možný primární parametr podle kterého určit zda je některá disciplína pseudovědou, to, pokud se v poznání oboru svého zkoumání vyvíjí pomaleji než její alternativy, a její stoupenci nejsou schopni uznat problémy a nedostatky s ní spjaté a reagovat na ně,{{Citace sborníku [29] => | příjmení = Thagard [30] => | jméno = Paul [31] => | autor = [32] => | odkaz na autora = [33] => | titul = Why Astrology is a Pseudoscience [34] => | odkaz na titul = [35] => | příjmení sestavitele = Asquith [36] => | jméno sestavitele = Peter D. [37] => | sestavitel = [38] => | příjmení sestavitele2 = Hacking [39] => | jméno sestavitele2 = Ian [40] => | sestavitel2 = [41] => | odkaz na sestavitele2 = [42] => | sborník = PSA 1978: Proceedings of the 1978 Biennial meeting of the Philosophy of Science Association [43] => | odkaz na sborník = [44] => | vydavatel = Philosophy of Science Association [45] => | místo = East Lansing, [[Michigan]] [46] => | rok vydání = 1978 [47] => | isbn = 0917586069 [48] => | url = [49] => | kapitola = [50] => | strany = 227–228 [51] => | jazyk = angličtina [52] => }} a [[Mario Bunge]] navrhl rozlišení mezi vírou a výzkumem a pomoci tím k snadnějšímu rozlišení.{{Citace monografie | příjmení = Bunge | jméno = M. |rok = 1983 | titul = Demarcating science from pseudoscience | vydavatel = Fundamenta Scientiae |místo = |edice=3:369-388 |isbn = |jazyk = anglicky}} Thagard zdůvodňuje potřebu rozlišit mezi vědou a pseudovědou z hlediska společenského: "Objasnění rozdílu mezi vědou a pseudovědou je filosofická stránka pokusu o překonání nedůvěry veřejnosti ke skutečné vědě."{{Citace sborníku [53] => | příjmení = Thagard [54] => | jméno = Paul [55] => | autor = [56] => | odkaz na autora = [57] => | titul = Why Astrology is a Pseudoscience [58] => | odkaz na titul = [59] => | příjmení sestavitele = Asquith [60] => | jméno sestavitele = Peter D. [61] => | sestavitel = [62] => | příjmení sestavitele2 = Hacking [63] => | jméno sestavitele2 = Ian [64] => | sestavitel2 = [65] => | odkaz na sestavitele2 = [66] => | sborník = PSA 1978: Proceedings of the 1978 Biennial meeting of the Philosophy of Science Association [67] => | odkaz na sborník = [68] => | vydavatel = Philosophy of Science Association [69] => | místo = East Lansing, [[Michigan]] [70] => | rok vydání = 1978 [71] => | isbn = 0917586069 [72] => | url = [73] => | kapitola = [74] => | strany = 230 [75] => | jazyk = angličtina [76] => }} [77] => [78] => == Členění příčiny vzniku pseudověd == [79] => Členění příčin je orientační, protože téměř vždy se příčiny vzniku konkrétních pseudověd kombinují. Příkladem je [[homeopatie]], která vychází z nepochopení důsledků moderních přírodovědných poznatků, ale nacházíme v ní i stopy po [[alchymie|alchymii]]. Jiným příkladem může být [[archeoastronautika]], do níž silně proniká [[okultismus]]. Hlavními příčinami vzniku pseudověd tedy jsou: [80] => [81] => # relikty již překonaných koncepcí, které původně měly vědecký charakter nebo se mu alespoň přibližovaly. Například [[psychoanalýza]] v klasické [[Sigmund Freud|freudovské]] podobě, [[alchymie]], [[astrologie]] aj. [82] => # výrazy politické vůle přizpůsobit vědu určitému [[ideologie|ideologickému]] cíli. Například [[frenologie]], tzv. [[mičurinská biologie]], [[rasová teorie|teorie o nadřazenosti některých ras]], avšak též [[inteligentní plán|kreacionistická biologie]] popírající [[evoluce|evoluci]] nebo část argumentace [[ekologický aktivismus|ekologického aktivismu]] vydávaná za poznatky vědeckého oboru [[ekologie]].[http://www.sisyfos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189077087&heslo=Ekologismus Ekologismus] heslo ve skeptickém slovníku, sisyfos.cz [83] => # důsledky [[mysticismus|mystického]] či [[okultismus|okultního myšlení]]. Například [[parapsychologie]] a [[psychotronika]] nebo některé koncepce v [[psychologie|psychologii]] – [[Jungova představa kolektivního nevědomí]], [[scientologie]] apod. [84] => # důsledky [[naivismus|naivismu]] či nepochopení a zkreslení poznatků moderní vědy. Například [[archeoastronautická teorie|archeoastronautické teorie]], [[kryptozoologie]], [[ufologie]], některé oblasti [[alternativní medicína|alternativní medicíny]]. [85] => # snaha získat ekonomický nebo jiný prospěch, například pseudovědecké útoky na výzkum ukazující škodlivost pasivního kouření, které byly financovány tabákovými společnostmi.{{Citace elektronického periodika |titul=Minutes of a meeting in which Philip Morris Tobacco discusses the inception of the "Whitecoat Project" |url=http://tobaccodocuments.org/landman/2063791182-1187.html |datum přístupu=05-10-2012 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071013185238/http://tobaccodocuments.org/landman/2063791182-1187.html |datum archivace=13-10-2007 |nedostupné=ano }} [86] => [87] => Rozšiřování pseudovědy napomáhají média.https://jcom.sissa.it/archive/19/02/JCOM_1902_2020_L01 - Pseudoscience as media effect [88] => [89] => == Odlišení vědy od pseudovědy == [90] => Možnost oddělení nauky „vědecké“ od „pseudovědecké“ na základě vědeckých principů je samo o sobě kontroverzní záležitostí neustále diskutovanou filozofií vědy. Vzhledem k tomu, že termíny „pavěda“ nebo i „pseudověda“ mají negativní vyznění, osoby, které jsou hodnoceny tímto způsobem, takřka vždy odmítají klasifikaci a zásady, podle kterých se klasifikace provádí. [91] => [92] => === Pseudověda v kontrastu s protovědou a jinými ne-vědami === [93] => [[Protověda]] je pojem někdy užívaný k popisu hypotéz, které ještě nebyly adekvátně testovány vědeckými metodami, ale které jsou jinak buď konzistentní se současnými vědeckými poznatky, nebo které jsou sice nekonzistentní, ale nabízejí rozumné vysvětlení této nekonzistence. Mohou být tedy popsány jako přechodná forma souboru praktických znalostí ve vědě. Naproti tomu pojem pseudověda je rezervován pro označení teorií, které jsou buď prakticky nebo z principu netestovatelné, nebo které jsou obhajovány navzdory tomu, že byly testováním vyvráceny. [94] => [95] => Je sporné, zda mohou být mezi pseudovědou, protovědou a vědou vedeny smysluplné hranice. Zejména tam, kde je signifikantní kulturní nebo historický odstup, může být protověda chybně interpretována jako pseudověda (např. [[alchymie]] z pohledu [[chemie]]). Po více než století trvajícím dialogu mezi [[filosofie vědy|filozofy vědy]] a [[vědec|vědci]] nejrůznějších disciplín a navzdory široké shodě o základní [[vědecká metoda|vědecké metodě]], je hranice mezi vědou a pseudovědou stále předmětem diskuzí. Tento tzv. ''demarkační problém'' může být problematický v situaci, kdy obvyklé vědecké postupy hodnocení teorií a hypotéz (např. experiment, logika) nemohou být aplikovány na některé úsudky. [96] => [97] => Někdy jsou za pseudovědu označovány disciplíny, které jsou sice ne-vědecké, ale zároveň je zřejmé, že se o vědu nejedná (například etika a ostatní filosofické disciplíny). Příkladem může být zmatečné označování disciplíny environmentální etiky označované jako [[hlubinná ekologie]] jako pseudovědy. [98] => [99] => === Identifikace pseudovědecké práce === [100] => Podle sborníku Covera a Curda z roku 1998 lze obor, praxi nebo oblast bádání důvodně nazvat pseudovědeckými, pokud [101] => # jsou prezentovány jako by byly v souladu s všeobecně přijatými normami vědeckého výzkumu, ale zároveň [102] => # prokazatelně nedokážou těmto normám vyhovět, především kvůli nesprávnému použití [[vědecká metoda|vědecké metody]].Cover JA, Curd M (Eds, 1998) ''Philosophy of Science: The Central Issues'', 1-82 [103] => [104] => Subjekty mohou být považovány za pseudovědecké z různých důvodů; [[Karl Raimund Popper|Popper]] považoval [[astrologie|astrologii]] za pseudovědu jednoduše proto, že astrologové udržují svá tvrzení tak vágní, že jsou z principu nevyvratitelná, zatímco [[Paul R. Thagard|Thagard]] zastával tentýž názor, protože astrologové téměř neusilují o vývoj své teorie, nejeví zájem o pokusy kriticky porovnat jejich teorii vůči ostatním a jsou při přijímání důkazů selektivní. Thagardovo rozlišovací kriterium říká: "Můžeme navrhnout následující princip odlišení: Teorie nebo nauka, prohlašující se za vědeckou je pseudovědeckou tehdy a jedině tehdy když během dlouhého časového období učinila menší pokrok{{#tag:ref|Ve smyslu úspěšnosti teorie v přidávání do souboru jí vysvětlených fakt a vyřešených problémů.{{Citace sborníku [105] => | příjmení = Thagard [106] => | jméno = Paul [107] => | autor = [108] => | odkaz na autora = [109] => | titul = Why Astrology is a Pseudoscience [110] => | odkaz na titul = [111] => | příjmení sestavitele = Asquith [112] => | jméno sestavitele = Peter D. [113] => | sestavitel = [114] => | příjmení sestavitele2 = Hacking [115] => | jméno sestavitele2 = Ian [116] => | sestavitel2 = [117] => | odkaz na sestavitele2 = [118] => | sborník = PSA 1978: Proceedings of the 1978 Biennial meeting of the Philosophy of Science Association [119] => | odkaz na sborník = [120] => | vydavatel = Philosophy of Science Association [121] => | místo = East Lansing, [[Michigan]] [122] => | rok vydání = 1978 [123] => | isbn = 0917586069 [124] => | url = [125] => | kapitola = [126] => | strany = 228 [127] => | jazyk = angličtina [128] => }} [129] => | group = "p" [130] => }} než její alternativy, čelí mnoha nevyřešeným problémům, ale komunita jejích stoupenců vyvíjí jen malou snahu rozvinout teorii tak aby problémy řešila, nejeví zájem o její porovnání ve vztahu k jiným, a praktikuje selektivní přístup k zvažování potvrzujících a vyvracejících skutečností.{{#tag:ref|A theory or discipline which purports to be scientific is pseudoscientific if and only if:
[131] => 1) it has been less progressive than alternative theories over a long period of time, and faces many unsolved problems; but
[132] => 2) the community of practitioners makes little attempt to develop the theory towards solutions of the problems, shows no concern for attempts to evaluate the theory in relation to others, and is selective in considering confirmations and disconfirmations.
Progressiveness is a matter of the success of the theory in adding to its set of facts explained and problems solved.|group="p"}} Obecněji, Thagard zastával názor, že pseudověda inklinuje k zaměření na vnější dojem než na kauzální vztahy. [133] => [134] => Část kritiky vedoucí k obvinění z pseudovědeckosti je platná v určitém rozsahu také na některé nové vážně míněné vědecké práce. To zahrnuje: [135] => * teze nebo teorie nenavazující na předcházející experimentální výsledky [136] => * tvrzení odporující experimentálně zjištěným výsledkům [137] => * práce nefungující při aplikaci standardních koncepčních definic [138] => * emocemi podbarvený odpor vědecké komunity vůči novým tvrzením a teoriím Kuhn TS (1962) ''The Structure of Scientific Revolutions'' [139] => [140] => Věda je také odlišitelná od [[zjevení]], [[teologie]] nebo [[duchovno|duchovna]] v tom, že prohlašuje, že nabízí vhled do fyzického světa, získaný „vědeckým“ způsobem. Myšlenkové systémy pocházející od „boha“ nebo získané „vnuknutím“ se nepovažují za pseudovědu, pokud se neprohlašují být vědeckými nebo se nepokoušejí nahradit dobře zavedenou vědu. [141] => [142] => Některé postoje a všeobecně zastávané názory v [[populární věda|populární vědě]] nesplňují vědecká kritéria. Populární věda někdy špatně rozlišuje mezi vědou a pseudovědou v široké veřejnosti nebo dokonce zahrnuje i [[science fiction]].Pendle, George:[http://www.popularscience.co.uk/features/feat20.htm When Science Fiction is Science Fact] {{Wayback|url=http://www.popularscience.co.uk/features/feat20.htm |date=20060214144307 }} Populární věda je vskutku zaplavována, a někdy také vychovává lidi, kteří nepovažují za závazné dodržovat [[vědecká metoda|vědeckou metodu]] a využívat posuzování jinými odborníky. [143] => [144] => Jako hlavní indikátory nevědecké práce je užívání vágních, přehnaných nebo netestovatelných tvrzení, přehnané spoléhání na potvrzování a nikoliv na vyvracení, uzavřenost před zkoumáním jinými experty, nedostatečný vývoj, přesouvání sporů do osobní roviny [145] => [146] => ==== Užívání vágních, přehnaných nebo netestovatelných tvrzení ==== [147] => * Prosazování vědeckých tezí, které jsou spíš vágní než precizní a které nejsou doloženy konkrétními měřeními.např. Gauch (2003) ''op cit'' na str. 211 ''ff'' (Probability, „Common Blunders“) [148] => * Opomenutí nutnosti racionálně užívat principu úspornosti, tj. tam, kde je možné více funkčních vysvětlení, zanedbání hledání takového, které vyžaduje co možná nejméně dodatečných předpokladů (viz též [[Occamova břitva]])Gauch HG Jr. (2003) ''op cit'' 269 ff, „Parsimony and Efficiency“ [149] => * Užívání [[obskurní]]ho jazyka nebo nesprávné užívání zjevně odborného slangu ve snaze vyzdobit tvrzení vnějškovým dojmem vědeckosti. [150] => * Nespecifikování okrajových podmínek: Většina uznávaných vědeckých teorií předkládá okrajové podmínky (meze), ve kterých se předpovídaný fenomén uplatňuje a ve kterých se neuplatňuje.Hines T (1988) ''Pseudoscience and the Paranormal: A Critical Examination of the Evidence'' Buffalo NY: Prometheus Books. A Skeptical Inquirer Reader [151] => [152] => ==== Přehnané spoléhání na potvrzování a nikoliv na vyvracení ==== [153] => * Prosazování vědeckých tezí, které nelze [[falzifikace|falsifikovat]] v případě jejich nesprávnosti, nepřesnosti nebo bezvýznamnostiLakatos I (1970) „Falsification and the Methodology of Scientific Research Programmes.“ in Lakatos I, Musgrave A (eds) ''Criticism and the Growth of Knowledge'' pp 91-195; Popper KR (1959) ''The Logic of Scientific Discovery'' [154] => * Trvání na tvrzeních, že teorie něco předpovídá, aniž by bylo předvedeno, že to skutečně předpovídánapř. Gauch (2003) ''op cit'' na 178 ''ff'' (Deductive Logic, „Fallacies“), a v 211 ''ff'' (Probability, „Common Blunders“). Např. [http://www.skeptics.org.uk/explanation.php?dir=articles/explanations&article=ignoratio_elenchi.php ''Macmilllan Encyclopedia of Philosophy'' Díl 3] {{Wayback|url=http://www.skeptics.org.uk/explanation.php?dir=articles%2Fexplanations&article=ignoratio_elenchi.php |date=20081009150215 }}, „Fallacies“ 174 'ff'', zvláště sekce v „Ignoratio elenchi“ [155] => * Uplatňování teze, že co nebylo prokázáno jako nepravdivé, musí být pravdivé a obráceně (''vizte'': [[Argumentační klam|Logický klam#Argument oslovující nevědomost (ad ignorantiam)]])''Macmillan Encyclopedia of Philosophy'' díl 3, „Fallacies“ 174 'ff'' zvláště 177-178 [156] => * Přehnané spoléhání se na dobrozdání a vyprávění. Takové důkazy mohou být užitečné při objevování (tj. při vytváření hypotéz), ale neměly by být užívány při zkoumání oprávněnosti (tj. při testování hypotézy).Bunge M (1983) Demarcating science from pseudoscience ''Fundamenta Scientiae'' 3:369-388, 381 [157] => * Výběrové vyhodnocování experimentálních výsledků: předkládání dat, u kterých se zdá, že potvrzují vlastní tvrzení, a potlačování nebo odmítání vzít v úvahu data, která tvrzením odporují. [158] => * Obrácené břemeno důkazů. Ve vědě spočívá důkazní břemeno na člověku, který věc tvrdí, nikoliv na kritikovi. „Pseudovědecké“ argumenty často obracejí tento princip a požadují, aby skeptici dokázali nade vší pochybnost, že tvrzení (např. předpoklad účinnosti nové terapeutické techniky) je nepravdivé. Je v zásadě nemožné prokázat všeobecnou negaci, takže tato taktika nesprávně uvaluje důkazní břemeno na skeptika a nikoliv na obhájce tvrzení.Lilienfeld SO (2004) ''Science and Pseudoscience in Clinical Psychology'' Guildford Press (2004) {{ISBN|1-59385-070-0}} [159] => * Odvolávání se k [[holismus|holismu]]: Zastánci pseudovědeckých tvrzení, především v oblastech léčitelství, alternativní medicíny, přírodní medicíny a duševního zdraví se často uchylují k „holistické mantře“, aby vysvětlili negativní nálezy.Ruscio J (2001) ''Clear thinking with psychology: Separating sense from nonsense'', Pacific Grove, CA: Wadsworth [160] => [161] => ==== Uzavřenost před zkoumáním jinými experty ==== [162] => * Vyhýbání se tomu, aby byly teorie před publikací výsledků posouzeny jinými odborníky („věda přes tiskové konference“).[https://web.archive.org/web/20040717203919/http://www.senseaboutscience.org.uk/PDF/peerReview.pdf Peer review and the acceptance of new scientific ideas] (''Varování'' 469 kB [[Portable Document Format|PDF]])*[http://www.jpgmonline.com/article.asp?issn=0022-3859;year=2001;volume=47;issue=3;spage=210;epage=4;aulast=Gitanjali Peer review – process, perspectives and the path ahead]; Lilienfeld (2004) ''op cit'' Z druhého pohledu, např. [http://www.uow.edu.au/arts/sts/bmartin/dissent/documents/ss/ss5.html Peer Review as Scholarly Conformity] {{Wayback|url=http://www.uow.edu.au/arts/sts/bmartin/dissent/documents/ss/ss5.html |date=20060614175745 }} Někteří zastánci teorií, které odporují uznávaným vědeckým teoriím, nechtějí svou práci podrobit nezřídka nevybíravé kritice jiných odborníků, což někdy zdůvodňují předpokládanou zaujatostí vůči tezím odporujícím zavedeným paradigmatům, a někdy tím, že tvrzení nelze adekvátně zhodnotit užitím standardních vědeckých metod. Jelikož zůstávají v izolaci vůči zkoumání jiných odborníků, vzdávají se možnosti korigující zpětné vazby od informovaných kolegů.Ruscio (2001) ''op cit. [163] => * Neposkytování adekvátních informací jiným výzkumníkům k reprodukování proklamovaných výsledků.Gauch (2003) ''op cit'' 124 ff" [164] => * Prohlašování znalostí za tajemství nebo vlastnictví, zejména při výzvách k poskytnutí dat nebo metodologie k prozkoumání. [165] => [166] => ==== Nedostatečný vývoj ==== [167] => * Neschopnost vyvíjet se a reagovat na dodatečné důkazy svých tvrzení.Lakatos I (1970) „Falsification and the Methodology of Scientific Research Programmes.“ v Lakatos I, Musgrave A (eds.) ''Criticism and the Growth of Knowledge'' 91-195; Thagard (1978) ''op cit'' píše: „We can now propose the following principle of demarcation: A theory or discipline which purports to be scientific is pseudoscientific if and only if: it has been less progressive than alternative theories over a long period of time, and faces many unsolved problems; but the community of practitioners makes little attempt to develop the theory towards solutions of the problems, shows no concern for attempts to evaluate the theory in relation to others, and is selective in considering confirmations and disconfirmations.“
Překlad: „Nyní můžeme vytyčit následující demarkační princip: Obor nebo teorie aspirující na to být vědecká, je pseudovědecká tehdy a jen tehdy, když je po dlouhý čas méně progresívní než alternativní teorie a je vystavena mnoha nevyřešeným problémům; komunita odborníků se však málo snaží teorii rozvíjet tak, aby problémy řešila, nejeví zájem o srovnávání teorie s alternativními teoriemi a je výběrová při úvahách, co teorii potvrzuje a co nepotvrzuje“ Terrence Hines označil astrologii jako subjekt, který se za poslední dvě tisíciletí změnil jen velmi málo.[[Terence Hines|Hines T]], ''Pseudoscience and the Paranormal: A Critical Examination of the Evidence'', Prometheus Books, Buffalo, NY, 1988. {{ISBN|0-87975-419-2}}. [168] => Thagard (1978) ''op cit'' 223 ''ff'' Z dalšího hlediska se k faktoru tempa vývoje vědeckých teorií a metodologií vyjadřuje i Paul Thagard. Nauka, později zařazená mezi pseudovědy, totiž podle něj zpočátku nemusí splňovat podmínku stagnace v porovnání s alternativami, dokud na témže poli neexistuje vypracované vědecké vysvětlení zkoumaného jevu.{{Citace sborníku [169] => | příjmení = Thagard [170] => | jméno = Paul [171] => | autor = [172] => | odkaz na autora = [173] => | titul = Why Astrology is a Pseudoscience [174] => | odkaz na titul = [175] => | příjmení sestavitele = Asquith [176] => | jméno sestavitele = Peter D. [177] => | sestavitel = [178] => | příjmení sestavitele2 = Hacking [179] => | jméno sestavitele2 = Ian [180] => | sestavitel2 = [181] => | odkaz na sestavitele2 = [182] => | sborník = PSA 1978: Proceedings of the 1978 Biennial meeting of the Philosophy of Science Association [183] => | odkaz na sborník = [184] => | vydavatel = Philosophy of Science Association [185] => | místo = East Lansing, [[Michigan]] [186] => | rok vydání = 1978 [187] => | isbn = 0917586069 [188] => | url = [189] => | kapitola = [190] => | strany = 229–230 [191] => | jazyk = angličtina [192] => }}{{#tag:ref|Thagard na modelovém příkladu [[astrologie]] prohlašuje, že podmínky označení za pseudovědu podle jeho definice splnila až se vznikem propracovaných vědeckých nauk zkoumajících osobnost a chování člověka.|group="p"}} [193] => * Chybějící schopnost samoopravy: při vědeckovýzkumných programech nezřídka vznikají chyby, ale v průběhu času je sklon tyto chyby eliminovat.name=Ruscio120>Ruscio J (2001) ''op cit.'' p120 Na druhou stranu teorii lze obvinit z pseudovědeckosti, pokud zůstává nezměněna navzdory neslučitelným důkazům.Práce ''Scientists Confront Velikovsky'' (1976) Cornell University, se těmito rysy také do určité hloubky zabývá, stejně jako práce [[Thomas Samuel Kuhn|Thomase Kuhna]], např. ''The Structure of Scientific Revolutions'' (1962), která také diskutuje některé prvky v seznamu charakteristik pseudovědy. [194] => [195] => ==== Přesouvání sporů do osobní roviny ==== [196] => * Uzavřené společenské skupiny a [[granfalloon]]y. [[Autoritativní osobnost]], [[potlačování nesouhlasu]] a [[syndrom skupinového myšlení|skupinové myšlení]] usnadňují přijímání víry v myšlenky, které nemají racionální základ. Při pokusech zpochybnit jejich [[světový názor|světonázor]] má skupina tendenci označit kritiky za nepřátele.Devilly GJ (2005) Power therapies and possible threats to the science of psychology and psychiatry ''Austral NZ J Psych'' 39:437-445(9) [197] => * Prosazování tezí o konspiraci části vědecké komunity, která se snaží potlačit výsledky.např. [http://archivefreedom.org/ archivefreedom.org] prohlašující, že „The list of suppressed scientists even includes Nobel Laureates!“ … přeloženo „Seznam potlačovaných vědců zahrnuje i laureáty Nobelovy ceny!“ [198] => * Napadání motivů nebo charakteru kohokoliv, kdo zpochybňuje tvrzení (viz [[ad hominem|napadání ad hominem]]).Devilly (2005) ''op cit.'' [199] => e.g. [http://philosophy.lander.edu/logic/person.html Philosophy 103: Introduction to Logic – Argumentum Ad Hominem] {{Wayback|url=http://philosophy.lander.edu/logic/person.html |date=20201204164205 }} [200] => [201] => === Pseudovědecké experimenty === [202] => Jedním ze základních metodických prostředků ve výzkumu, zejména v [[Biologie|biologii]] a [[Lékařství|medicíně]], je [[dvojitě slepý experiment]]. V oblasti pseudovědy však tento nástroj selhává. Příčin je mnoho. Výzkumem v této oblasti se jen výjimečně zabývají seriózní pracoviště, většinou jsou dílem vědecky nekvalifikovaných nadšenců. Studie takových experimentátorů jsou z hlediska metodického nedokonalé. Kritické přehodnocení je zpravidla nemožné, protože publikace obvykle postrádají přesný popis vstupních dat i metodiky. Většina autorů postrádá objektivitu a je zainteresována na pozitivním výsledku. Dopouštějí se proto podvědomého zkreslování dat a výsledků, nehledě k častým, opakovaně prokázaným podvodům. Jejich experimenty nejsou téměř nikdy reprodukovány a první výsledky jsou hned prohlašovány za správné. Mnohdy se pozitivní závěry opírají o sporné, hraniční výsledky experimentu, a ty je nutno interpretovat se značnou opatrností. Dalším problémem je, že experimenty jsou většinou publikovány v marginálních, nerecenzovaných časopisech. Velkým problémem je i tzv. publikační zkreslení ({{Vjazyce2|en|publication bias}}), tedy skutečnost, že jsou publikovány jen práce s pozitivním výsledkem, ostatní jsou zamlčovány. Tím je zákonitě zkreslena i následná [[metaanalýza]], to jest souborné zpracování dosud publikovaných experimentů. Těmito nedostatky jsou zatíženy publikace ze všech oblastí [[Alternativní medicína|alternativní medicíny]] (např. [[akupunktura]], [[homeopatie]]) a zejména [[parapsychologie]].{{Citace elektronické monografie [203] => | příjmení = Heřt [204] => | jméno = Jiří [205] => | odkaz na autora = Jiří Heřt [206] => | titul = Stručný výkladový slovník českých skeptiků [207] => | url = http://www.sisyfos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189077822&heslo=Experiment%20v%20pseudov%ECd%EC [208] => | datum vydání = 2007-09-06 [209] => | datum přístupu = 2013-05-08 [210] => | kapitola = Experiment v pseudovědě [211] => | typ kapitoly = heslo [212] => | vydavatel = [[Český klub skeptiků Sisyfos]] [213] => }} [214] => [215] => Ze všech těchto důvodů nejsou experimenty v oblasti pseudovědy věrohodné a při posuzování metod a „důkazů“ existence např. parapsychologických fenoménů nebo úspěchů alternativní medicíny je nutné použít jiná hodnotící kritéria. Je nutno využít [[Empirie|empirii]], běžnou zkušenost, ověřovat, zda jsou výsledky experimentů v souladu nebo naopak v rozporu s vědeckými poznatky, zda neodporují i obecným, „přírodním“ zákonům (třeba o [[Zákon zachování energie|zachování energie]]), dále je nutno použít logiky. Konečně i zdravý „selský“ rozum často ukáže na nesmyslnost závěrů experimentu. (Málokdo rozumný uvěří studii parapsychologů, prokazující mimosmyslové ovládání mechanických strojů, když ví, že kasina a sázkové kanceláře prosperují.) [216] => [217] => Experimenty v oblasti pseudovědy postrádají jakýkoli smysl, protože pseudověda je charakterizována tím, že teorie jejích disciplín je založena na předpokladu existence a působení duchovních sil, které ovšem nejsou detekovatelné experimentálně. K vyvrácení pseudovědeckých metod a názorů vede jiná, výše uvedená cesta. [218] => [219] => == Kritika == [220] => === Kritika konceptu pseudovědy === [221] => V roce 1975 argumentoval filosof vědy [[Paul Karl Feyerabend|Paul Feyerabend]] z pohledu sociologie vědy, že rozdíl mezi vědou a pseudovědou není možný, ani žádoucí.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Feyerabend | jméno = Paul | titul = Against Method: Outline of an anarchistic Theory of Knowledge | periodikum = Analytical Index | datum vydání = 1975 | url = http://www.marxists.org/reference/subject/philosophy/works/ge/feyerabe.htm Anarchistic Theory of Knowledge | jazyk = anglicky}} [222] => O Feyerabendově pohledu z pozice anarchistické teorie věd se kriticky vyjádřil mimo jiné Hugh G. Gauch Jr. v roce 2003 slovy: ''Podobná kritika nepřísluší opravdovým vědcům, ale pistolníkům, kteří vedou takzvanou vědeckou válku z velké vzdálenosti''.{{Citace monografie | příjmení = Gauch | jméno = Hugh G. Jr.|rok = 2003 | titul = Scientific Method in Practice | url = https://archive.org/details/scientificmethod0000gauc | vydavatel = Cambridge University Press |místo = Cambridge |edice= |isbn = 978-0521017084 |jazyk = anglicky}} [223] => Na konci 20. století určil H. G. Gauch Jr. kritéria, která určují, jestli jsou některé nauky, metodologie nebo praktiky vědecké nebo nevědecké a stanovil, že tato kritéria nelze jednoznačně určit pro všechny obory. Existují ale určité základní principy, které jsou všeobecně uznávané, jako je například opakovatelnost, nebo objektivní ověřitelnost. Úmyslem podobných principů je věcné zhodnocení opakovatelnosti stejných výsledků v těch samých podmínkách, aby se mohlo v budoucím [[výzkum]]u zjistit, jestli nějaká [[hypotéza]] nebo [[teorie]] se vztahuje k danému [[fenomén]]u a jestli může být prokázána jak statistická signifikance, tak i ve statistická pravděpodobnost a ověřena různými výzkumníky. [224] => Za pseudovědu jsou udělována ocenění [[Bludný balvan (cena)|Bludný balvan]]. [225] => [226] => === O užitečnosti nálepek === [227] => [[Filosofie vědy|Filozof vědy]] [[Larry Laudan]] tvrdil, že pojem pseudověda nemá vědecký smysl a většinou popisuje naše emoce: ''"Když se máme postavit a být počítáni na stranu rozumu, měli bychom vypustit pojmy pseudověda a nevědecký z našeho slovníku; jsou to jen prázdné fráze, které pouze působí na emoce."'' [228] => [229] => [[Richard McNally]], profesor [[psychologie]] na [[Harvardova univerzita|Harvard University]], prohlašuje: ''"Pojem pseudověda se stal něco málo víc než pobuřující módní slovo sloužící k rychlému sestřelení oponenta v mediální diskuzi"'' a ''"Když si terapeut činí nároky na základě svých léčebných zásahů, neměli bychom ztrácet čas snahou zjistit, zda jeho zásahy patří do pseudovědy. Raději bychom se ho měli ptát: Jak víš, že tvé zásahy fungují? Jaké máš důkazy?"''. Principy [[Evidence Based Medicine|medicíny založené na důkazech]] jsou však postaveny právě na tom, že se lékař ptá především na důkazy účinnosti, jako pseudovědecká je hodnocena spíše snaha se dokazování účinnosti vyhnout.{{Citace monografie | příjmení = Greenhalgh [230] => | jméno = T. | titul = Jak pracovat s vědeckou publikací | vydavatel = Grada | místo = Praha [231] => | rok = 2003 | isbn = 80-247-0310-6 | strany = 201 | jazyk = cs}} [232] => [233] => == Odkazy == [234] => === Poznámky === [235] => [236] => === Reference === [237] => {{Překlad [238] => | jazyk = en [239] => | článek = Pseudoscience#Criticisms of the concept of pseudoscience [240] => | revize = 247206668 [241] => }} [242] => [243] => [244] => === Související články === [245] => * [[Vědecký podvod]] [246] => * [[Buržoazní pavěda]] [247] => [248] => === Externí odkazy === [249] => * {{Commonscat}} [250] => * {{Wikicitáty|téma=Pavěda}} [251] => {{upravit externí odkazy}} [252] => (česky) [253] => * [https://web.archive.org/web/20060526084606/http://www.gymstola.cz/s_pseupr.php Pseudovědecké představy o pojmu energie] [254] => * [https://web.archive.org/web/20070621020822/http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/20C85EC5EB34F55BC125707B0071F0D3 Pavědecký výzkum v SSSR, jehož cílem bylo vytvořit z ozimé pšenice pšenici s vlastnostmi jarní pšenice] [255] => * [http://www.sisyfos.cz/index.php?id=slovnik slovník esoteriky a '''pavěd'''] [256] => * [http://technet.idnes.cz/paveda-zabiji-statisice-se-nakazily-hiv-vlada-verila-rathovym-vitaminum-1oy-/veda.aspx?c=A140615_113046_veda_pka Pavěda zabíjí: statisíce se nakazily HIV. Vláda věřila Rathovým vitaminům,] TechNet.cz, 17. června 2014 [257] => [258] => (anglicky) [259] => * [http://skepdic.com/pseudosc.html Pseudoscience] – [[Robert Todd Carroll]], PhD [260] => * [https://web.archive.org/web/20080518151734/http://www.wooster.edu/geology/FYSW/NonsenseFYS.html Nonsense (And Why It's So Popular)] sylabus předmětu z vysoké školy "The College of Wooster" [261] => * [http://www.umtec.ch/dokumente/dokumente/downloads/publikationen/Checklist%20for%20identifying%20dubious%20technical%20processes%20and%20products.pdf Seznam jak poznat pochybný technický postup nebo produkt] – Rainer Bunge, PhD [262] => * [https://web.archive.org/web/20120516144654/https://webspace.utexas.edu/cokerwr/www/index.html/distinguish.htm Rozlišení vědy od pseudovědy] – Rory Coker, PhD [263] => * [http://www.chem1.com/acad/sci/pseudosci.html Pseudoscience. What is it? How can I recognize it?] – (Pseudověda. Co to je? Jak ji můžeme poznat?) Stephen Lower [264] => * [http://www.lse.ac.uk/collections/lakatos/scienceAndPseudoscience.htm Science and Pseudoscience] {{Wayback|url=http://www.lse.ac.uk/collections/lakatos/scienceAndPseudoscience.htm |date=20080105202458 }} – (Věda a Pseudověda) ,přepis a televizního rozhovoru [[Imre Lakatos]] [265] => * [https://web.archive.org/web/20100116032749/http://www.quackwatch.org/01QuackeryRelatedTopics/russian.html Science Needs to Combat Pseudoscience] – (Věda potřebuje bojovat proti pseudovědě) prohlášení 32 ruských vědců a filozofů [266] => * [https://web.archive.org/web/20090101025142/http://www.uwgb.edu/dutchs/pscindx.htm Science, Pseudoscience, and Irrationalism] – (Věda, Pseudověda, a iracionalita) Steven Dutch [267] => * [http://chronicle.com/free/v49/i21/21b02001.htm The Seven Warning Signs of Bogus Science] – (Sedm varovných znamení napodobení vědy) ([[Robert L. Park]] [268] => * [http://www.skepdic.com/tiscience.html Skeptic Dictionary] – (Skeptický slovník) Seznam a diskuse o pseudovědeckých tématech [269] => * [https://web.archive.org/web/20081223190457/http://www.csicop.org/si/2002-07/dangerous.html Why Is Pseudoscience Dangerous?] – (Proč je pseudověda nebezpečná), Edward Kruglyakov [270] => [271] => {{Autoritní data}} [272] => [273] => [[Kategorie:Pseudověda| ]] [274] => [[Kategorie:Věda]] [275] => [[Kategorie:Pejorativa]] [] => )
good wiki

Pseudověda

Pseudověda (též pavěda) je označení pro takové druhy znalostí či postupů, které jejich vykonavatelé považují či prohlašují za vědecké a používají k jejich prezentaci vědecký nebo vědecky vypadající jazyk, ale nedodržují přitom základní pravidla vědy (například nemají povahu ověřitelné vědecké metody, teze či teorie, nenacházejí potvrzení ve vědeckých výzkumech, vykazují nespolehlivost nebo jsou dokonce v rozporu s pozorováními apod. )například Hewitt et al.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vědecká metoda','alchymie','astrologie','okultismus','frenologie','parapsychologie','mičurinská biologie','alternativní medicína','homeopatie','teorie','Karl Raimund Popper','psychologie'

Alchymie

Alchymie je starověká disciplína, která se zabývá transformací hmoty a hledáním vnitřního a vnějšího duchovního přeměnu.

Astrologie

Frenologie

Homeopatie

Homeopatie je alternativní léčebná metoda, která se zabývá léčbou nemocí pomocí přírodních látek.

Parapsychologie

Parapsychologie je obor, který se zabývá studiem paranormalních jevů a schopností, které jdou za rámec běžně přijímaných vědeckých výkladů.

Psychologie

Teorie