Array ( [0] => 14710593 [id] => 14710593 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ptakoještěři [uri] => Ptakoještěři [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Ptakoještěři [2] => | obrázek = Tupuxuara leonardii 0042.jpg [3] => | popisek = Kostra druhu ''[[Tupuxuara]] leonardi'' [4] => | výskyt = Střední [[trias]] - svrchní [[křída]] před asi 245 až 66 miliony let [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | třída = [[plazi]] (Reptilia) [8] => | nadřád = [[archosauři]] (Archosauria) [9] => | řád = '''ptakoještěři''' (Pterosauria) [10] => | řád popsal = [[Johann Jakob Kaup|Kaup]], [[1834]] [11] => | druhotné dělení = Podřády [12] => | podřazené taxony = [13] => * [[Rhamphorhynchoidea]] [14] => * [[Pterodactyloidea]] [15] => }} [16] => '''Ptakoještěři''' či '''pterosauři''' (Pterosauria, z [[Řečtina|řečtiny]] okřídlení ještěři) jsou vyhynulí [[Mezozoikum|druhohorní]] [[plazi]], první [[obratlovci]] v historii Země, kteří byli schopni aktivního [[let]]u. Existovali po dobu nejméně 160 milionů let a stali se velmi úspěšnými létajícími formami obratlovců.Michael Pittman, Luke A. Barlow, Thomas G. Kaye, and Michael B. Habib (2021). [https://www.pnas.org/content/118/44/e2107631118 Pterosaurs evolved a muscular wing-body junction providing multifaceted flight performance benefits: Advanced aerodynamic smoothing, sophisticated wing root control, and wing force generation]. ''Proceedings of the National Academy of Sciences''. '''118''' (44): e2107631118. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2107631118David M. Martill and Roy E. Smith (2024). [https://www.lyellcollection.org/doi/10.1144/SP544-2023-126 Cretaceous pterosaur history, diversity and extinction]. In: ''Geological Society, London, Special Publications 544: Cretaceous Project 200''. Volume '''1''': The Cretaceous World (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1144/SP544-2023-126 [17] => [18] => == Evoluce == [19] => Ptakoještěři žili stejně jako jim fylogeneticky příbuzní [[dinosauři]] pravděpodobně již od středního [[trias]]u (zhruba před 245 miliony let) až do konce [[Křída|křídy]] před 66 miliony let.Ricardo N. Martínez, Brian Andres, Cecilia Apaldetti & Ignacio A. Cerda (2022). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/spp2.1424 The dawn of the flying reptiles: first Triassic record in the southern hemisphere]. ''Papers in Palaeontology''. '''8''' (2): e1424. doi: https://doi.org/10.1002/spp2.1424 Jejich evoluční počátky jsou stále předmětem dohadů.Matthew G. Baron (2021). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0012825221002786 The origin of Pterosaurs]. ''Earth-Science Reviews''. '''103777'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2021.103777 [[Fosilie]] z prvních zhruba 25 milionů let jejich existence navíc dosud nebyly objeveny.https://cosmosmagazine.com/nature/evolution/how-pterosaurs-flew-and-what-they-ate/ Jejich křídla byla tvořena kožovitou blánou, napjatou mezi tělem a prodlouženým čtvrtým prstem. Na konci roku 2020 byla publikována studie, podle níž jsou pterosauři přímými vývojovými potomky archosaurních plazů ze skupiny [[Lagerpetidae]].Ezcurra, M. D.; ''et al.'' (2020). [https://www.nature.com/articles/s41586-020-3011-4 Enigmatic dinosaur precursors bridge the gap to the origin of Pterosauria.] ''Nature.'' doi: https://doi.org/10.1038/s41586-020-3011-4https://phys.org/news/2020-12-paleontologists-pterosaur-precursors-gap-early.htmlhttp://waxing-paleontological.blogspot.com/2021/01/hopeful-pterosaurs.html [20] => [21] => Triasový archosaurní plaz rodu ''Scleromochlus'' může stát na počátku vývojové linie kladu [[Pterosauromorpha]].Foffa, D.; ''et al.'' (2022). [https://www.nature.com/articles/s41586-022-05284-x ''Scleromochlus'' and the early evolution of Pterosauromorpha]. ''Nature (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1038/s41586-022-05284-x [22] => [23] => == Zařazení a rozšíření == [24] => [[Soubor:Quetzalcoatlus by johnson mortimer-d9n2bd2.jpg|náhled|231x231pixelů|vlevo|Rekonstrukce obřího rodu ''[[Quetzalcoatlus]]'']] [25] => Ptakoještěři nejsou [[dinosauři]], ve skutečnosti jsou společně s [[krokodýli|krokodýly]] jejich [[Sesterská skupina|sesterskou skupinou]]. Přesto bývají laickou veřejností stále často považováni za létající druhohorní dinosaury.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://blogs.smithsonianmag.com/dinosaur/2010/11/18/why-a-pterosaur-is-not-a-dinosaur/ |datum přístupu=2010-12-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101207140439/http://blogs.smithsonianmag.com/dinosaur/2010/11/18/why-a-pterosaur-is-not-a-dinosaur/ |datum archivace=2010-12-07 |nedostupné=ano }} První objevený ptakoještěr byl popsán již roku [[1784]] (některé nekompletní kostry však byly známy již kolem roku [[1757]]) a od té doby bylo dodnes objeveno přes 120https://dinosaurusblog.com/2011/10/20/908231-pterosauri-statistika/ platných rodů těchto létajících pravěkých obratlovců. [26] => [27] => Ptakoještěři byli geograficky výrazně rozšířenou skupinou, jejich fosilie známe prakticky ze všech současných kontinentů. Nejvíce jejich druhů bylo dosud popsáno z území [[Německo|Německa]], [[Čína|Číny]] a [[Brazílie]].http://www.pravek.info/novinky/keresdrakon-vilsoni-zahadny-duch-z-pterosauriho-hrbitova/ V říjnu roku [[2019]] byl oznámen objev fosilií prvních antarktických ptakoještěrů, získaných v letech 2006 až 2007 a 2016 až 2019 brazilskými výpravami do [[Antarktida|Antarktidy]]. Jedná se přinejmenším o tři exempláře různých druhů, z nichž jeden měřil v [[rozpětí křídel]] 3 až 4 metry.Kellner, Alexander W.; ''et al.'' FIRST PTEROSAUR (PTERODACTYLOIDEA) SPECIMENS FROM THE ANTARCTIC PENINSULA (abstrakt na konferenci SVP 2019)https://www.nationalgeographic.com/science/2019/10/huge-pterosaur-from-antartica-found-in-fire-struck-musuem-brazil/Alexander W. A. Kellner; ''et al.'' (2019). [http://www.scielo.br/scielo.php?script=sci_abstract&pid=S0001-37652019000400519&lng=en&nrm=iso&tlng=en Pterodactyloid pterosaur bones from Cretaceous deposits of the Antarctic Peninsula.] ''Anais da Academia Brasileira de Ciências 91(suppl 2)'': '''e20191300'''. doi: http://dx.doi.org/10.1590/0001-3765201920191300. Fosilie ptakoještěrů však známe například také z území [[Kuba|Kuby]].Lázaro W. Viñola-López, Ignacio A. Cerda, Julian Correa-Narvaez, Laura Codorniú, Carlos R. Borges-Sellén, Alberto F. Arano-Ruiz & Yasmani Ceballos-Izquierdo (2021). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0195667121003153 New fossils shed light on the Late Cretaceous terrestrial community in the Caribbean and the First American Biotic Interchange]. ''Cretaceous Research''. ''105067''. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2021.105067 [28] => [29] => V září roku 2021 byla publikována odborná práce, podle které tvoří zhruba 227 v současnosti známých platných druhů pterosaurů asi 23 % celkového počtu. K roku 2145 bychom pak měli znát asi 90 % celkové biodiverzity těchto druhohorních létajících plazů.Denis Luiz Fernandes, Ivan Nunes & Fabiana R. Costa (2021). [https://www.scielo.br/j/aabc/a/drC9dDncXXsPjqQQCVSJ5WN/abstract/?lang=en A taxonomic approach on diagnostic characters used to define new pterosaur taxa and an estimation of pterosaur diversity]. ''Anais da Academia Brasileira de Ciências''. '''93''' (suppl 2): e20201568. doi: https://doi.org/10.1590/0001-3765202120201568 [30] => [31] => Ptakoještěři byli v období jury a křídy značně hojní také na území současných jižních kontinentů, tedy někdejšího superkontinentu [[Gondwana]].Adele H. Pentland & Stephen F. Poropat (2023). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1342937X23000795 A review of the Jurassic and Cretaceous Gondwanan pterosaur record]. ''Gondwana Research (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1016/j.gr.2023.03.005 [32] => [33] => == Rozměry == [34] => {{Podrobně|Velikost ptakoještěrů}} [35] => Někteří pterosauři představovali bezpochyby největší létající živočichy všech dob. Druh ''[[Quetzalcoatlus|Quetzalcoatlus northropi]]'' z období [[Svrchní křída|svrchní křídy]] žijící na území dnešního [[Texas]]u mohl dosáhnout rozpětí křídel 10 až 12 metrů (v extrémním případě snad dokonce 15 metrů), což odpovídá středně velkému turistickému letadlu. Přesto jeho hmotnost činila zřejmě jen kolem 130 až 250 kilogramů. Podobných rozměrů dosahovali i někteří jiní pterosauři (''[[Hatzegopteryx]]'', ''[[Arambourgiania]]''). Největší ptakoještěři se zřejmě přiblížili biomechanickému limitu pro jakéhokoliv létajícího tvora.http://dinosaurusblog.com/2014/11/19/limit-pro-letajici-draky/ Obří ptakoještěr s rozpětím křídel kolem 12 metrů a odhadovanou hmotností přes 500 kilogramů byl objeven v Rumunsku.http://www.cbc.ca/news/technology/giant-pterosaur-1.4589450https://www.livescience.com/62662-largest-pterosaur-jawbone-transylvania.html Dostal přezdívku „[[Hrabě Drákula|Drákula]]“ (Dracula) a poprvé o něm bylo v odborné literatuře referováno již v roce [[2010]] a následně [[2013]].Mátyás Vremir, Alexander W. A. Kellner, Darren Naish & Gareth J. Dyke (2013). [http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0054268 A New Azhdarchid Pterosaur from the Late Cretaceous of the Transylvanian Basin, Romania: Implications for Azhdarchid Diversity and Distribution.] ''PLoS ONE'', '''8'''(1): e54268. doi: 10.1371/journal.pone.0054268https://techfocus.cz/veda-vesmir/2649-nedavno-objeveny-obri-ptakojester-z-rumunska-mohl-mit-rozpeti-kridel-mensiho-turistickeho-letadla.html [36] => [37] => Také zuby některých ptakoještěrů byly obrovské, jak ukazuje například objev téměř 8 cm dlouhých zubů dosud nepopsaného spodnokřídového pterosaura z [[Tunisko|Tuniska]].David M. Martill, Nizar Ibrahim & Samir Bouaziz (2018). A giant pterosaur in the Early Cretaceous (Albian) of Tunisia. ''Journal of African Earth Sciences.'' https://doi.org/10.1016/j.jafrearsci.2018.05.008 [38] => [39] => Mnozí jiní pterosauři byli naopak velmi drobní, neboť jejich rozpětí křídel nepřesahovalo zhruba 25 cm (například [[Čína|čínský]] rod ''[[Nemicolopterus]]''). Zástupci vývojově primitivnějších skupin byli obvykle menší a rozpětí jejich křídel nepřesahovalo přibližně 2,5 metru.Natalia Jagielska, Michael O’Sullivan, Gregory F. Funston, Ian B. Butler, Thomas J. Challands, Neil D.L. Clark, Nicholas C. Fraser, Amelia Penny, Dugald A. Ross, Mark Wilkinson & Stephen L. Brusatte (2022). [https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(22)00135-X A skeleton from the Middle Jurassic of Scotland illuminates an earlier origin of large pterosaurs]. ''Current Biology''. doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2022.01.073 [40] => [41] => == Paleobiologie == [42] => Stejně jako dinosauři byli i pterosauři téměř s jistotou [[teplokrevnost|teplokrevní]]. U některých (např. druh ''[[Sordes]] pilosus'' z [[Kazachstán]]u) byla objevena i primitivní srst (tzv. pyknovlákna).[http://www.pravek.info/fosilni-zivocichove/sordes-pilosus-chlupaty-dabel-z-kazachstanu/ Český článek o druhu ''Sordes pilosus'' na webu ''Pravěk.info''] U jednoho exempláře nalezeného v [[Texas]]u byly dokonce objeveny náznaky jakéhosi proto-[[peří]]. To bylo potvrzeno i výzkumem skvěle zachovaných exemplářů z Číny.Zixiao Yang; ''et al.'' (2018). [https://www.nature.com/articles/s41559-018-0728-7 Pterosaur integumentary structures with complex feather-like branching]. ''Nature Ecology & Evolution'' '''3''': 24–30 (2019). doi: https://doi.org/10.1038/s41559-018-0728-7Liliana D’Alba (2018). [https://www.nature.com/articles/s41559-018-0767-0 Pterosaur plumage]. ''Nature Ecology & Evolution'' '''3''': 12-13. doi: https://doi.org/10.1038/s41559-018-0767-0 Předpokládá se, že koncem křídy již byli ptakoještěři vytlačováni konkurenčními létajícími dinosaury – [[ptáci|ptáky]]. Studie z roku 2018 dokazuje, že vývoj nových lebečních znaků (spodní čelisti a lebečního hřebene) významně ovlivňoval především pohlavní výběr.Charlie A. Navarro, Elizabeth Martin-Silverstone & Thomas L. Stubbs (2018). [http://rsos.royalsocietypublishing.org/content/royopensci/5/4/172130.full.pdf Morphometric assessment of pterosaur jaw disparity] (PDF). ''Royal Society Open Science'' 2018 '''5''' 172130. doi: 10.1098/rsos.172130 Ve svých začátcích je také výzkum paleoneurologie ptakoještěrů, umožněný teprve využitím nejmodernějších zobrazovacích technik.Elizabeth Martin‐Silverstone, Daniel Sykes & Darren Naish (2018). Does postcranial palaeoneurology provide insight into pterosaur behaviour and lifestyle? New data from the azhdarchoid ''Vectidraco'' and the ornithocheirids ''Coloborhynchus'' and ''Anhanguera''. ''Palaeontology.'' doi: https://doi.org/10.1111/pala.12390 Stejně jako někteří dinosauři, i ptakoještěři měli dutiny ve svých obratlech, vyplněné vzdušnými vaky.Richard Buchmann and Taissa Rodrigues (2019). [http://www.scielo.br/scielo.php?script=sci_abstract&pid=S0001-37652019000400601&lng=en&nrm=iso&tlng=en The Evolution of Pneumatic Foramina in Pterosaur Vertebrae]. ''Anais da Academia Brasileira de Ciências'' '''91''', suppl.2: e20180782. doi: http://dx.doi.org/10.1590/0001-3765201920180782. [43] => [44] => Do vzduchu se zřejmě dostávali rychlým výskokem za použití všech čtyř končetin.http://www.novinky.cz/veda-skoly/216885-obri-ptakojesteri-o-velikosti-zirafy-mohli-letat-oznamili-vedci.html I přes ohromné rozměry byli tito pterosauři zřejmě schopni aktivního letu, byť s jistými omezeními.http://markwitton-com.blogspot.com/2018/05/why-we-think-giant-pterosaurs-could-fly.html Některé fosilní nálezy dokládají, že i velcí ptakoještěři se mohli stávat kořistí pravěkých žraloků a dravých ryb.https://www.nationalgeographic.com/science/2018/10/news-sharks-eating-pterosaurs-fossils-cretaceous-paleontology/ Podle některých odhadů dokázali tito ptakoještěři urazit ohromné vzdálenosti. Například zástupci rodu ''Quetzalcoatlus'' zvládli pravděpodobně přeletět v rozmezí 7 až 10 dní na vzdálenost kolem 16 000 kilometrů, a to jen s relativně malým výdejem energie.{{Citace elektronického periodika [45] => | příjmení = SOCHA [46] => | jméno = Vladimír [47] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [48] => | titul = ''Quetzalcoatlus'' byl mezikontinentálním letcem [49] => | periodikum = OSEL.cz [50] => | rok vydání = 2021 [51] => | měsíc vydání = září [52] => | den vydání = 10 [53] => | url = https://www.osel.cz/11923-quetzalcoatlus-byl-mezikontinentalnim-letcem.html [54] => }} {{cs}} [55] => [56] => Objevy některých druhohorních parazitů podobných blechám ukazují, že jurský a křídový [[hmyz]] se evolučně přizpůsobil k sání krve teplokrevných dinosaurů i ptakoještěrů (například rody ''[[Pseudopulex]]'', ''[[Tarwinia]]'' a ''[[Saurophthirus]]'').https://dinosaurusblog.com/2016/04/19/giganticke-blechy-v-dinosaurim-peri/ Některé studie ukazují, že mnohé druhy ptakoještěrů byly zřejmě potravními oportunisty, kteří se nespecializovali na jediný zdroj potravy.Jordan Bestwick, David M. Unwin, Richard J. Butler, Donald M. Henderson & Mark A. Purnell (2018). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/brv.12431 Pterosaur dietary hypotheses: a review of ideas and approaches]. doi: https://doi.org/10.1111/brv.12431 O potravních návycích většiny druhů však stále mnoho informací nemáme.https://blogs.scientificamerican.com/laelaps/digging-into-pterosaur-diets/ [57] => [58] => Dlouhodobě se předpokládalo, že těla ptakoještěrů pokrýval jemný pokryv tzv. pyknovláken, podobný „proto-peří“ některých dinosaurů.https://theconversation.com/the-mystery-of-feather-origins-how-fluffy-pterosaurs-have-reignited-debate-149119 Nové výzkumy však tento závěr poněkud zpochybňují a docházejí k závěru, že pokožka ptakoještěrů byla zcela „holá“. S tímto závěrem však nesouhlasí další týmy výzkumníků.David M. Unwin & David M. Martill (2020). [https://www.nature.com/articles/s41559-020-01308-9 No protofeathers on pterosaurs.] ''Nature Ecology & Evolution.'' doi: https://doi.org/10.1038/s41559-020-01308-9Zixiao Yang, Baoyu Jiang, Maria E. McNamara, Stuart L. Kearns, Michael Pittman, Thomas G. Kaye, Patrick J. Orr, Xing Xu & Michael J. Benton (2020). [https://www.nature.com/articles/s41559-020-01309-8 Reply to: No protofeathers on pterosaurs.] ''Nature Ecology & Evolution'' (2020): 1-2. doi: https://doi.org/10.1038/s41559-020-01309-8 [59] => [60] => Ptakoještěři dokázali aktivně chodit i po zemi, jak dokládají zejména početné fosilní otisky stop, objevované na mnoha místech světa. Na souši byli tito letci spíše neohrabaní, přesto ale nebyli vyloženě špatnými chodci.Jean-Michel Mazin & Joane Pouech (2020). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0016699520300024 The first non-pterodactyloid pterosaurian trackways and the terrestrial ability of non-pterodactyloid pterosaurs.] ''Geobios.'' doi: https://doi.org/10.1016/j.geobios.2019.12.002 Množství fosilních otisků stop těchto druhohorních plazů známe zejména z Číny.Yang Li, Xiaolin Wang & Shunxing Jiang (2021). [https://peerj.com/articles/11361/ A new pterosaur tracksite from the Lower Cretaceous of Wuerho, Junggar Basin, China: inferring the first putative pterosaur trackmaker]. ''PeerJ''. '''9''': e11361. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.11361 [61] => [62] => U ptakoještěrů se nezávisle na ptácích vyvinula stejná kosterní struktura, napomáhající ve fixaci některých hrudních obratlů, a tím i aktivnímu letu – tzv. notarium.Alex Schiller Aires, Leici Machado Reichert, Rodrigo Temp Müller, Felipe Lima Pinheiro & Marco Brandalise Andrade (2020). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/joa.13319 Development and evolution of the notarium in Pterosauria.] ''Journal of Anatomy.'' doi: https://doi.org/10.1111/joa.13319 [63] => [64] => Komplexní výzkum také ukazuje, že v průběhu 150 milionů let dlouhé evoluční historie se ptakoještěři postupně zlepšovali ve svých leteckých schopnostech a za tím účelem se proměňovala i jejich fyziologie a anatomie. Díky tomu dobře zvládali schopnost aktivního letu navzdory faktu, že se jejich hmotnost postupně zdesetinásobila a dosáhli v rozpětí křídel více než 10 metrů.https://phys.org/news/2020-09-naked-prehistoric-monsters-evidence-reptiles.htmlhttps://www.zmescience.com/medicine/anatomy/pterosaur-flight-evolution-0523/https://www.nature.com/articles/s41586-020-2858-8 [65] => [66] => Obřích rozměrů mohli někteří ptakoještěři dosáhnout díky velmi nízké [[Měrná hmotnost|měrné hmotnosti]] svého těla, a to až s hodnotou pouhých 0,75. Té dosáhli díky velkému množství dutin v těle, lehkým kostem apod.Asier Larramendi, Gregory S. Paul & Shu‐yu Hsu (2020). [https://anatomypubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ar.24574 A Review and Reappraisal of the Specific Gravities of Present and Past Multicellular Organisms, with an Emphasis on Tetrapods.] ''The Anatomical Record.'' doi: https://doi.org/10.1002/ar.24574 [67] => [68] => Výzkumy výborně zachovaných exemplářů ptakoještěrů odhalily, že měli na těle dobře vyvinuté opeření, které bylo barevné a mohlo hrát významnou úlohu při signalizaci a komunikaci. Pravděpodobně se také jednalo o synapomorfii (sdílený odvozený znak) ptakoještěrů i dinosaurů.Cincotta, A.; ''et al.'' (2022). [http://www.nature.com/articles/s41586-022-04622-3 Pterosaur melanosomes support signalling functions for early feathers]. ''Nature''. doi: https://doi.org/10.1038/s41586-022-04622-3 [69] => [70] => == Potrava == [71] => Koprolity (fosilní trus) pozdně jurských ptakoještěrů z [[Polsko|Polska]] (lokalita Wierzbica Quarry) ukázal, že se pravděpodobně jednalo o filtrátory, živící se podobně jako dnešní [[plameňáci]].Martin Qvarnström; ''et al.'' (2019). [https://peerj.com/articles/7375/ Filter feeding in Late Jurassic pterosaurs supported by coprolite contents.] ''PeerJ'' '''7''':e7375. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.7375https://phys.org/news/2019-08-filter-feeding-pterosaurs-flamingos-late-jurassic.htmlhttps://blogs.plos.org/paleocomm/2019/09/02/were-pterosaurs-the-flamingos-of-the-jurassic/ [72] => [73] => Výzkumy fosilií pozdně křídového evropského druhu ''[[Lonchodraco]] giganteus'' dokládají, že někteří ptakoještěři měli vysoce citlivé zakončení čelistí („zobáku“) a mohli se tak živit podobně jako dnešní filtrátoři detritu při mělkých vodních plochách.David M. Martill, Roy E. Smith, Nicholas Longrich & James Brown (2020). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0195667120303232 Evidence for tactile feeding in pterosaurs: a sensitive tip to the beak of ''Lonchodraco giganteus'' (Pterosauria, Lonchodectidae) from the Upper Cretaceous of southern England.] ''Cretaceous Research'', '''104637'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104637https://www.sciencefocus.com/news/pterosaurs-sensitive-beak-helped-it-detect-nearby-prey/ [74] => [75] => V současnosti paleontologové předpokládají, že předkové ptakoještěrů byli původně hmyzožraví a v průběhu evoluce jejich potomci postupně přecházeli na piscivorii (pojídání ryb) a obecněji karnivorii (pojídání suchozemských obratlovců).Jordan Bestwick, David M. Unwin, Richard J. Butler & Mark A. Purnell (2020). [https://www.nature.com/articles/s41467-020-19022-2 Dietary diversity and evolution of the earliest flying vertebrates revealed by dental microwear texture analysis.] ''Nature Communications''. '''11''', Article number: 5293. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-020-19022-2 [76] => [77] => Potravní preference jednotlivých druhů i vyšších taxonomických skupin ptakoještěrů byly do značné míry závislé na některých biomechanických faktorech, jako je například síla čelistního stisku. Ta se u různých pterosaurů navzájem významně lišila a podporovala tak rozdělení potravních nik u těchto létajících obratlovců.Rodrigo V. Pêgas, Fabiana R. Costa & Alexander W. A. Kellner (2021). [https://academic.oup.com/zoolinnean/advance-article-abstract/doi/10.1093/zoolinnean/zlaa163/6105019 Reconstruction of the adductor chamber and predicted bite force in pterodactyloids (Pterosauria)]. ''Zoological Journal of the Linnean Society'', '''zlaa163'''. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlaa163 [78] => [79] => U některých pozdně jurských ptakoještěrů z bavorského [[Solnhofen]]u byla prokázána schopnost vzlétávat přímo z vodní hladiny. Tito menší draví ptakoještěři byli nepochybně rybožraví, ačkoliv se mohli živit i jinými vodními obratlovci a bezobratlými.Michael Pittman, Thomas G. Kaye, Hebert B. Campos & Michael B. Habib (2022). [https://www.nature.com/articles/s41598-022-10507-2 Quadrupedal water launch capability demonstrated in small Late Jurassic pterosaurs]. ''Scientific Reports''. '''12''': 6540. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-10507-2 [80] => [81] => == Rozmnožování == [82] => O rozmnožování ptakoještěrů dlouho chyběly jakékoliv hmatatelné doklady. Objev hnízdní kolonie čínského druhu ''[[Hamipterus]] tianshanensis'' ukazuje, že embrya byla méně vyvinutá a po vylíhnutí potřebovala mláďata intenzivnější rodičovskou péči, než se dříve soudilo. Také je zřejmé, že pterosauří matky se vracely do hnízdišť opakovaně, podobně jako mnohé druhy současných mořských ptáků.Xiaolin Wang, Alexander W. A. Kellner, Shunxing Jiang, Xin Cheng, Qiang Wang, Yingxia Ma, Yahefujiang Paidoula, Taissa Rodrigues, He Chen, Juliana M. Sayão, Ning Li, Jialiang Zhang, Renan A. M. Bantim, Xi Meng, Xinjun Zhang, Rui Qiu & Zhonghe Zhou (2017). Egg accumulation with 3D embryos provides insight into the life history of a pterosaur. ''Science'' '''358'''(6367): 1197-1201. doi: [http://science.sciencemag.org/content/358/6367/1197 10.1126/science.aan2329]http://www.sciencemag.org/news/2017/11/ancient-flying-reptiles-cared-their-young-fossil-trove-suggests Mláďata ptakoještěrů pravděpodobně rostla a vyvíjela se velmi rychle, protože po vylíhnutí ještě nedokázala chodit s dostatečnou efektivitou po zemi.https://www.livescience.com/63871-how-pterosaurs-grew-up.html [83] => [84] => Podle novějších poznatků na základě detailního výzkumu fosilních embryí pterosaurů z Číny a Argentiny byla mláďata mnoha druhů ptakoještěrů schopna létat hned po vylíhnutí a starat se tak o sebe do značné míry sama.David Michael Unwin and D. Charles Deeming (2019). [https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2019.0409 Prenatal development in pterosaurs and its implications for their postnatal locomotory ability]. ''Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences'' '''286'''(1904): 20190409. doi: https://doi.org/10.1098/rspb.2019.0409 Výzkumy stavby křídelního aparátu a pevnosti kostí u mláďat pterosaurů ukazují, že již malá mláďata byla zdatnými letci, schopnými za letu dobře manévrovat a obsazovat jiné ekologické niky než starší a větší exempláře stejných druhů.Darren Naish, Mark P. Witton & Elizabeth Martin-Silverstone (2021). [https://www.nature.com/articles/s41598-021-92499-z Powered flight in hatchling pterosaurs: evidence from wing form and bone strength]. ''Scientific Reports''. '''11''': 13130. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-021-92499-z [85] => [86] => Série stop různě velkých jedinců ptakoještěrů stejného druhu z Jižní Koreje ukazují, že zástupci menších druhů pterosaurů možná žili pohromadě a sdružovali se do skupin jedinců různého věku.Jung, J.; ''et al.'' (2022). [https://www.nature.com/articles/s41598-022-14966-5 Evidence for a mixed-age group in a pterosaur footprint assemblage from the early Upper Cretaceous of Korea]. ''Scientific Reports''. '''12''': 10707. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-14966-5 [87] => [88] => == Historie výzkumu == [89] => Nejstarší objevy ptakoještěrů pocházejí již z druhé poloviny 18. století. Zřejmě vůbec prvním objeveným ptakoještěrem je tzv. „Pester Exemplar“, dnes řazený do rodu ''[[Aurorazhdarcho]]''. Tento [[Jura|svrchnojurský]] pterosaur malých rozměrů byl objeven v bavorském litografickém vápenci někdy mezi lety [[1757]] a [[1779]] a patřil do sbírky arcivévodkyně [[Marie Anna Habsbursko-Lotrinská|Marie Anny Habsbursko-Lotrinské]] (dcery panovnice [[Marie Terezie]]). Prvním formálně popsaným pterosaurem pak byl ''[[Pterodactylus]] antiquus'', vědecky popsaný roku [[1784]] Cosimou A. Collinim.https://dinosaurusblog.com/2014/10/30/pester-exemplar-a-dcera-marie-terezie/ [90] => [91] => Fosilní zub ptakoještěra z čeledi [[Ctenochasmatidae]] patrně objevil v Anglii na konci 18. století sám [[William Smith]], jeden ze zakladatelů geologie jako vědní disciplíny.David M. Martill, Lorna Steel & Roy E. Smith (2022). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0016787822000402 Did William Smith (1769–1839), the father of biostratigraphy, discover a Jurassic pterosaur tooth?] ''Proceedings of the Geologists' Association (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1016/j.pgeola.2022.05.001 [92] => [93] => V průběhu doby byli ptakoještěři objektem mnoha mýtů a mylných domněnek (například, že žili ve vodě, byli podobní vačnatcům apod.), které byly odbourány a napraveny teprve s dalším podrobným výzkumem jejich fosilií.https://manospondylus.blogspot.com/2020/01/the-weirdest-things-people-have-thought.html [94] => [95] => V průběhu 21. století začaly být stále více identifikovány také dosud velmi vzácné fosilní otisky stop po zemi kráčejících ptakoještěrů, jako je například ichnorod ''[[Pteraichnus]]''.Sujin Ha, Kyung Soo Kim, Hyoun Soo Lim, Martin G. Lockley, Jae Sang Yoo & Jong Deock Lim (2021). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0195667121003281 Diminutive pterosaur tracks and trackways (''Pteraichnus gracilis'' ichnosp. nov.) from the Lower Cretaceous Jinju Formation, Gyeongsang Basin, Korea]. ''Cretaceous Research''. '''105080'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2021.105080 [96] => [97] => == Český nález == [98] => [[Soubor:Cretornis.jpg|náhled|vpravo|''Cretornis'' – neúplná kostra křídla ptakoještěra nalezeného u Chocně]] [99] => Z území [[Česko|Česka]] je znám jediný druh ptakoještěra – ''[[Cretornis hlavaci]]'', objevený v roce [[1880]] u [[Choceň|Chocně]].https://veda.instory.cz/zeme-priroda/1249-ptakojesteri-zili-i-na-nasem-uzemi-druhohorni-draci-letali-nad-chocni.html Jednalo se zřejmě o mládě azdarchidního pterosaura, žijícího přibližně před 92 miliony let.https://dinosaurusblog.com/2013/03/18/pribeh-ceskeho-ptakojestera/ Pravděpodobně šlo o mládě, které dosahovalo v rozpětí křídel asi 1,5–1,6 metru. V dospělosti mohl mít tento létající plaz rozpětí křídel až několik metrů, nepatřil ale k největším zástupcům své čeledi.[[Vladimír Socha|SOCHA, Vladimír]] (2017): ''Dinosauři v Čechách'', nakl. Vyšehrad (str. 124-129) Drobné zuby možných rybožravých ptakoještěrů byly odkryty také v cenomanských a turonských vrstvách (raná svrchní křída) v lomu v [[Úpohlavy|Úpohlavech]] na severovýchodě Čech.https://dinosaurusblog.com/2015/07/22/druhohorni-plazi-v-cechach-iii/ ''Cretornis hlavaci'' mohl být zástupcem čeledi [[Nyctosauridae]].{{Citace elektronického periodika [100] => | příjmení = SOCHA [101] => | jméno = Vladimír [102] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [103] => | titul = Kam patřil český ptakoještěr [104] => | periodikum = DinosaurusBlog.com [105] => | rok vydání = 2021 [106] => | měsíc vydání = července [107] => | den vydání = 27 [108] => | url = https://dinosaurusblog.com/2021/07/27/kam-patril-cesky-ptakojester/ [109] => }} {{cs}} [110] => [111] => == Kladogram ptakoještěrů == [112] => {{klad | style=font-size:90% [113] => |popisek1='''Pterosauria'''  [114] => |1={{klad [115] => |popisek1='''Eopterosauria''' [116] => |1={{klad [117] => |popisek1=[[Preondactylia]] [118] => |1={{klad [119] => |1=''[[Preondactylus]]'' [120] => |2=''[[Austriadactylus]]'' }} [121] => |popisek2=[[Eudimorphodontoidea]] [122] => |2={{klad [123] => |1=''[[Peteinosaurus]]'' [124] => |2=[[Eudimorphodontidae]] }} }} [125] => |popisek2= [[Macronychoptera]]  [126] => |2={{klad [127] => |1=[[Dimorphodontia]][[Soubor:Dimorphodon mount white background.jpg|50 px]] [128] => |popisek2= [[Novialoidea]]  [129] => |2={{klad [130] => |1=''[[Campylognathoides]]'' [131] => |popisek2= [[Breviquartossa]]  [132] => |2={{klad [133] => |1=[[Rhamphorhynchidae]][[Soubor:Rhamphorchynchus white background.jpg|50 px]] [134] => |popisek2=[[Pterodactylomorpha]] [135] => |2={{klad [136] => |1=''[[Sordes]]'' [137] => |popisek2= [[Monofenestrata]]  [138] => |2={{klad [139] => |1= [[Darwinoptera]] [140] => |popisek2=[[Pterodactyliformes]] [141] => |2={{klad [142] => |1=''[[Changchengopterus]]'' [143] => |popisek2= [[Caelidracones]]  [144] => |2={{klad [145] => |1=[[Anurognathidae]][[Soubor:Jeholopteris Clean.png|30 px]] [146] => |2= [[Pterodactyloidea]] [[Soubor:Gfp-quetzalcaotlus white background.jpg|50 px]] [147] => }} }} }} }} }} }} }} }} }} [148] => [149] => == Vyhynutí == [150] => Stejně jako neptačí dinosauři a mnohé další skupiny živočichů vyhynuli ptakoještěři na konci křídové periody při velkém hromadném [[vymírání na konci křídy|vymírání K-Pg]] (před 66 miliony let). Dlouho se předpokládalo, že ptakoještěři vymírali již dlouho před koncem křídy, a že toto vymírání souviselo s ekologickou kompeticí s ptáky. Objevují se však údaje o tom, že pokles druhové rozmanitosti ptakoještěrů s nástupem ptáků ve skutečnosti nesouvisel.Butler, Richard J.; Barrett, Paul M.; Nowbath, Stephen & Upchurch, Paul (2009). "Estimating the effects of sampling biases on pterosaur diversity patterns: implications for hypotheses of bird/pterosaur competitive replacement". ''Paleobiology.'' '''35''' (3): 432–446. doi:10.1666/0094-8373-35.3.432 Biodiverzita pterosaurů na samotném konci křídy již byla menší a v podstatě existovaly spíše jen obří specializované druhy azdarchoidů, ačkoliv některé objevy naznačují, že v této době stále existovaly i menší druhy.Martin-Silverstone, Elizabeth; Witton, Mark P.; Arbour, Victoria M.; Currie, Philip J. (2016). "A small azhdarchoid pterosaur from the latest Cretaceous, the age of flying giants". ''Royal Society Open Science.'' '''3''' (8): 160333. doi:10.1098/rsos.160333 Navíc se ukazuje, že ptakoještěři a druhohorní ptáci si zřejmě přímo ekologicky nekonkurovali, alespoň zpočátku nikoliv.Nicholas R. Chan (2017). Morphospaces of functionally analogous traits show ecological separation between birds and pterosaurs. ''Proceedings of the Royal Society B'' 2017 '''284''' 20171556; doi: 10.1098/rspb.2017.1556 Objev velkého množství fosilií ptakoještěrů z úplného konce křídy v [[Maroko|Maroku]] ukazuje, že ve skutečnosti mohla být jejich biodiverzita až do posledních chvil mnohem vyšší či dokonce značně vysoká.Longrich N. R., Martill D. M., Andres B. (2018). Late Maastrichtian pterosaurs from North Africa and mass extinction of Pterosauria at the Cretaceous-Paleogene boundary. ''PLoS Biol'' '''16''' (3): e2001663. doi:[http://journals.plos.org/plosbiology/article?id=10.1371/journal.pbio.2001663 org/10.1371/journal.pbio.2001663]Andres, B. (2021). [https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/02724634.2020.1801703 Phylogenetic systematics of ''Quetzalcoatlus'' Lawson 1975 (Pterodactyloidea: Azhdarchoidea)]. ''Journal of Vertebrate Paleontology''. '''41''': 203–217. doi: 10.1080/02724634.2020.1801703 Ptakoještěři patrně vyhynuli kvůli skutečnosti, že u nich výrazně převažovaly velké druhy, neschopné se výrazně adaptovat na změněné životní prostředí.{{Citace elektronického periodika [151] => | příjmení = SOCHA [152] => | jméno = Vladimír [153] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [154] => | titul = Jak vyhynuli ptakoještěři [155] => | periodikum = OSEL.cz [156] => | rok vydání = 2021 [157] => | měsíc vydání = března [158] => | den vydání = 8 [159] => | url = https://www.osel.cz/11629-jak-vyhynuli-ptakojesteri.html [160] => }} {{cs}} [161] => [162] => == V populární kultuře == [163] => Ptakoještěři patří k nejpopulárnějším pravěkým tvorům, spolu s dinosaury, mamuty, trilobity apod. Obdivována je zejména jejich schopnost aktivního letu, kterou předstihli ptáky o desítky milionů let. Zkoumají se také různé možnosti využití jejich anatomie v současném leteckém inženýrství.Martin-Silverstone, E.; ''et al.'' (2020). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S016953472030080X Volant Fossil Vertebrates: Potential for Bioinspired Flight Technology.] ''Trends in Ecology & Evolution.'' doi: https://doi.org/10.1016/j.tree.2020.03.005https://phys.org/news/2020-04-pterosaurs-fossil-flyers-manmade-flight.html [164] => [165] => == Odkazy == [166] => [167] => === Reference === [168] => [169] => [170] => === Literatura === [171] => * Mark P. Witton (2018). [https://sp.lyellcollection.org/content/455/1/7 Pterosaurs in Mesozoic food webs: a review of fossil evidence.] From: Hone, D. W. E., Witton, M. P. & Martill, D. M. (eds) 2018. New Perspectives on Pterosaur Palaeobiology. ''Geological Society, London, Special Publications''. '''455''': 7-23. doi: https://doi.org/10.1144/SP455.3 [172] => * Matthew G. Baron (2020). [https://peerj.com/articles/9604/ Testing pterosaur ingroup relationships through broader sampling of avemetatarsalian taxa and characters and a range of phylogenetic analysis techniques.] ''PeerJ''. '''8''': e9604. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.9604 [173] => * Yusuke Goto, Ken Yoda, Henri Weimerskirch & Katsufumi Sato (2020). [https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.10.31.354605v1 Soaring styles of extinct giant birds and pterosaurs.] ''bioRxiv''. '''2020.10.31.354605'''. doi: https://doi.org/10.1101/2020.10.31.354605 [174] => * Cariad J. Williams, Martino Pani, Andrea Bucchi, Roy E. Smith, Alexander Kao, William Keeble, Nizar Ibrahim & David M. Martill (2021). [https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2589004221003060 Helically arranged cross struts in azhdarchid pterosaur cervical vertebrae and their biomechanical implications]. ''iScience''. '''102338'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.isci.2021.102338 [175] => * Natalia Jagielska & Stephen L. Brusatte (2021). [https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(21)00915-5 Pterosaurs]. ''Current Biology''. '''31''' (16): PR984-R989. doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2021.06.086 [176] => * Benjamin Griffin, Elizabeth Martin-Silverstone, Oliver Demuth, Rodrigo Pêgas, Colin Palmer & Emily Rayfield (2022). [https://academic.oup.com/biolinnean/advance-article/doi/10.1093/biolinnean/blac063/6672675 Constraining pterosaur launch: range of motion in the pectoral and pelvic girdles of a medium-sized ornithocheiraean pterosaur]. ''Biological Journal of the Linnean Society''. '''blac063'''. doi: https://doi.org/10.1093/biolinnean/blac063 [177] => * Hone, D. W. E. (2023). [https://palaeo-electronica.org/content/pdfs/1261.pdf The anatomy and diversity of the pterosaurian sternum] (PDF). ''Palaeontologia Electronica''. '''26''' (1): a12. doi: https://doi.org/10.26879/1261 [178] => [179] => === Související články === [180] => * [[Seznam ptakoještěrů]] [181] => * [[Velikost ptakoještěrů]] [182] => [183] => === Externí odkazy === [184] => * {{Commonscat}} [185] => * [http://dinosaurusblog.com/2009/04/28/783764-uvod-do-pterosaurologie/ Úvod do pterosaurologie ...aneb krátce k největším létajícím tvorům všech dob], ''DinosaurusBlog.com'', 28.04.2009. {{cs}} [186] => * [http://dinosaurusblog.com/2015/12/29/ptakojesteri-pf-2016/ Ilustrace obřího ptakoještěra v porovnání s rogalem (autor Jiří Svoboda)] {{cs}} [187] => * [http://www.nationalgeographic.com/magazine/2017/11/pterosaurs-weirdest-wonders-on-wings/ Článek o ptakoještěrech na webu ''National Geographic''] {{en}} [188] => * [http://www.palaeocast.com/pterosaur-diet/ Článek o potravě ptakoještěrů] {{en}} [189] => * [https://dinomuseum.ca/2019/03/26/an-introduction-to-pterosaurs/ Článek o ptakoještěrech na webu ''Dinosaur Museum''] {{en}} [190] => * [https://www.scientificamerican.com/article/pterosaurs-were-monsters-of-the-mesozoic-skies/ Článek o evoluci ptakoještěrů na webu ''Scientific American''] {{en}} [191] => * {{Citace elektronického periodika [192] => | příjmení = SOCHA [193] => | jméno = Vladimír [194] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [195] => | titul = Největší rozpětí křídel všech dob [196] => | periodikum = OSEL.cz [197] => | rok vydání = 2020 [198] => | měsíc vydání = března [199] => | den vydání = 31 [200] => | url = http://www.osel.cz/11102-nejvetsi-rozpeti-kridel-vsech-dob.html [201] => }} {{cs}} [202] => [203] => {{Taxonbar|from=Q179204}} [204] => {{Autoritní data}} [205] => [206] => [[Kategorie:Ptakoještěři| ]] [207] => [[Kategorie:Archosauři]] [208] => [[Kategorie:Vyhynulí plazi]] [209] => [[Kategorie:Pravěcí plazi]] [210] => [[Kategorie:Organismy žijící v triasu]] [211] => [[Kategorie:Organismy žijící v juře]] [212] => [[Kategorie:Organismy žijící v křídě]] [] => )
good wiki

Ptakoještěři

Ptakoještěři či pterosauři (Pterosauria, z řečtiny okřídlení ještěři) jsou vyhynulí druhohorní plazi, první obratlovci v historii Země, kteří byli schopni aktivního letu. Existovali po dobu nejméně 160 milionů let a stali se velmi úspěšnými létajícími formami obratlovců.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'dinosauři','Pterodactyloidea','trias','plazi','Texas','1757','Čína','Sordes','1784','Pterosauromorpha','1880','Hrabě Drákula'

1757

1784

1880

Rok 1880 byl přelomovým obdobím v dějinách Čech.

Čína

Dinosauři

Plazi

Pterodactyloidea

Sordes

Texas

Trias