Array ( [0] => 14663956 [id] => 14663956 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pyrolýza [uri] => Pyrolýza [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Pyrolýza je chemický proces, který se používá k rozkladu organických látek za vysokých teplot. Při pyrolýze dochází k termálnímu štěpení vazeb v molekulách, čímž vznikají různé plynné, kapalné a tuhé produkty. Tento proces se využívá v různých oblastech, jako je výroba syntetického plynu, výroba uhlíkových vláken, získávání olejů a mnoho dalších. V průběhu pyrolýzy dochází ke dvěma základním reakcím: zahřátím organické látky na vyšší teplotu dochází k termálnímu rozkladu na jednodušší sloučeniny, které se pak mohou dále přeměňovat. Dalším důležitým jevem je polymerace, při které se z jednoduchých sloučenin vytvářejí složitější molekuly. Celý proces pyrolýzy je ovlivňován mnoha faktory, jako je teplota, čas, tlak a druh použitého materiálu. Pyrolýza má mnoho využití v průmyslu a energetice. Výhody tohoto procesu zahrnují snížení množství odpadu, získávání energie z organických materiálů a využití vedlejších produktů. Pyrolýza se také používá v experimentální chemii nebo při výrobě biohutí. Zároveň existují výzvy spojené s pyrolýzou, jako je správné zpracování a odstraňování vedlejších produktů, kontrola emisí nebo optimalizace procesů. Přesto je pyrolýza stále zkoumána a rozvíjena jako alternativní způsob získávání energie a zpracování organických materiálů. [oai] => Pyrolýza je chemický proces, který se používá k rozkladu organických látek za vysokých teplot. Při pyrolýze dochází k termálnímu štěpení vazeb v molekulách, čímž vznikají různé plynné, kapalné a tuhé produkty. Tento proces se využívá v různých oblastech, jako je výroba syntetického plynu, výroba uhlíkových vláken, získávání olejů a mnoho dalších. V průběhu pyrolýzy dochází ke dvěma základním reakcím: zahřátím organické látky na vyšší teplotu dochází k termálnímu rozkladu na jednodušší sloučeniny, které se pak mohou dále přeměňovat. Dalším důležitým jevem je polymerace, při které se z jednoduchých sloučenin vytvářejí složitější molekuly. Celý proces pyrolýzy je ovlivňován mnoha faktory, jako je teplota, čas, tlak a druh použitého materiálu. Pyrolýza má mnoho využití v průmyslu a energetice. Výhody tohoto procesu zahrnují snížení množství odpadu, získávání energie z organických materiálů a využití vedlejších produktů. Pyrolýza se také používá v experimentální chemii nebo při výrobě biohutí. Zároveň existují výzvy spojené s pyrolýzou, jako je správné zpracování a odstraňování vedlejších produktů, kontrola emisí nebo optimalizace procesů. Přesto je pyrolýza stále zkoumána a rozvíjena jako alternativní způsob získávání energie a zpracování organických materiálů. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit|poznámky=Článek je psán především z hlediska zpracování opadu a podobných materiálů}} [1] => '''Pyrolýza''' (řecky {{jazyk|grc|πῦρ}} ''pyr'' = oheň, {{jazyk|grc|λύσις}} ''lýsis'' = rozklad) je tepelný rozklad materiálu ([[termolýza]]) za zvýšené [[Teplota|teploty]] obvykle v [[Inertní atmosféra|inertní atmosféře]].{{Citace elektronického periodika [2] => | příjmení = [[IUPAC]] [3] => | jméno = [4] => | titul = pyrolysis (P04961) [5] => | periodikum = Compendium of Chemical Terminology, 2nd ed. (the "Gold Book"). Compiled by [[Alan D. McNaught|A. D. McNaught]] and [[Andrew Wilkinson|A. Wilkinson]]. Blackwell Scientific Publications, Oxford. Online version (2019-) created by S. J. Chalk. [6] => | vydavatel = [[International Union of Pure and Applied Chemistry]] (IUPAC) [7] => | url = https://goldbook.iupac.org/terms/view/P04961 [8] => | datum vydání = 1997 [9] => | poznámka = {{ISBN|0-9678550-9-8}}. https://doi.org/10.1351/goldbook. [10] => | datum přístupu = 2022-07-19 [11] => }} Dochází při ní ke změně chemického složení materiálu. Jde o [[Fyzikální děj|fyzikálně]]-[[chemický děj]] řazený do relativně široké skupiny [[Termika|termických]] procesů. [12] => [13] => Pyrolýza se obvykle používá pro zpracování organických materiálů. Jde o jeden z procesů při výrobě dřevěného uhlí. Obecně při pyrolýze organických materiálů vznikají těkavé látky (plynné a kapalné, případně [[dehet]]) a zůstává uhlí - tuhý zbytek bohatý na uhlík. Extrémní pyrolýza, při níž je obsah uhlíku v tuhém zbytku vysoký, se nazývá [[Karbonizace uhlí|karbonizace]]. Pyrolýza je považována za první krok v procesech zplyňování a [[spalování]].{{Citace periodika [14] => | příjmení = Zhou [15] => | jméno = Hui [16] => | příjmení2 = Long [17] => | jméno2 = YanQiu [18] => | příjmení3 = Meng [19] => | jméno3 = AiHong [20] => | titul = The pyrolysis simulation of five biomass species by hemi-cellulose, cellulose and lignin based on thermogravimetric curves [21] => | periodikum = Thermochimica Acta [22] => | datum vydání = 2013-08 [23] => | ročník = 566 [24] => | strany = 36–43 [25] => | doi = 10.1016/j.tca.2013.04.040 [26] => | jazyk = en [27] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0040603113002669 [28] => | datum přístupu = 2023-06-18 [29] => }} [30] => [31] => Tento proces se často využívá v chemickém průmyslu, například k výrobě etylenu, mnoha forem uhlíku a dalších chemikálií z ropy, uhlí a dokonce i ze dřeva nebo k výrobě koksu z černého uhlí. Používá se také při přeměně [[Zemní plyn|zemního plynu]] (především metanu) na plynný vodík a pevné uhlíkaté látky (uhlí), které byly nedávno zavedeny v průmyslovém měřítku.{{Citace elektronického periodika [32] => | titul = BRK Technologies s.r.o. [33] => | periodikum = brktechnologies.cz [34] => | url = https://brktechnologies.cz/hydrogen.php [35] => | datum přístupu = 2023-06-18 [36] => }} Uvažuje se rovněž o využití pyrolýzy k přeměně biomasy na syngas a biouhel, odpadních plastů zpět na ekvivalent ropy nebo obecně odpadu na bezpečně likvidovatelné látky. [37] => [38] => == Termické procesy == [39] => Termickými procesy jsou v praxi míněny technologie, které působí na odpad teplotou, jež přesahuje mez jeho chemické stability. Tato obecná definice zahrnuje velmi široké rozmezí teplot používaných v jednotlivých technologiích (300 – 2 000 °C), přičemž není brána v úvahu chemická povaha probíhajících dějů. Z tohoto důvodu mohou být termické procesy dále děleny do dvou kategorií, a to na: [40] => [41] => # [[Oxidace|procesy oxidativní]] – v reakčním prostoru je obsah kyslíku [[Stechiometrie|stechiometrický]] nebo vyšší vzhledem ke zpracovávanému materiálu (nízkoteplotní a vysokoteplotní spalování), [42] => # procesy reduktivní – v reakčním prostoru je obsah kyslíku nulový nebo substechiometrický (pyrolýza a [[zplyňování]]). [43] => [44] => Některé, zejména zplyňovací procesy nepoužívají jako oxidační médium molekulární kyslík, ale jiné oxidanty, především CO2 a H2O. [45] => [46] => == Pyrolýza organických materiálů == [47] => Podstatou pyrolýzy je ohřev materiálu nad mez termické stability přítomných organických sloučenin, což vede k jejich štěpení na lehčí sloučeniny a tuhý zbytek. [48] => [49] => === Typy pyrolýzy === [50] => Z technologického hlediska lze pyrolýzní procesy dále rozdělit dle dosahované teploty na: [51] => [52] => # nízkoteplotní (< 500 °C), [53] => # středněteplotní (500–800 °C), [54] => # vysokoteplotní (> 800 °C). [55] => [56] => V závislosti na dosažené teplotě lze při pyrolytickém procesu pozorovat řadu dějů, které je možné pro jednoduchost rozdělit do tří teplotních intervalů. V oblasti teplot do 200 °C dochází k sušení a tvorbě vodní páry fyzikálním odštěpením vody. Tyto procesy jsou silně [[Endotermické procesy|endotermické]]. V rozmezí teplot 200 až 500 °C následuje oblast tzv. suché [[destilace]]. Zde nastává ve značné míře odštěpení bočních řetězců z vysokomolekulárních organických látek a přeměna makromolekulárních struktur na plynné a kapalné organické produkty a pevný uhlík. Ve fázi tvorby plynu v oblasti teplot 500 až 1200 °C jsou produkty vzniklé suchou destilací dále štěpeny a transformovány. Přitom jak z pevného uhlíku, tak i z kapalných organických látek vznikají plyny, jako je H2, CO, CO2 a CH4. [57] => [58] => === Technologie a využití pyrolýzy === [59] => [60] => Většina v současné době provozovaných pyrolýzních systémů je založena na termickém rozkladu odpadu v rotační peci vytápěné zevně [[Spaliny|spalinami]], které vznikají z následného spalování pyrolýzních plynů v tzv. termoreaktoru. Pyrolýzní jednotky bývají vhodné pro šaržovitý provoz pro odpad, který nemá příliš vysoký obsah škodlivin a nemá tendenci ke spékání. Zbytek energie ze spálení plynů, která se nespotřebuje na ohřev vsádky se využívá v kotlích na odpadní teplo k výrobě páry nebo teplé užitkové vody. Jiný modernější přístup, který je uvažován mimo jiné v rámci této práce, předpokládá využití pyrolýzního plynu jako chemické suroviny nebo jako topného plynu např. pro [[motor]]y [[kogenerační jednotka|kogeneračních jednotek]]. [61] => [62] => Dříve relativně skeptický pohled na možnosti materiálového a energetického využití pyrolýzních produktů se v posledních letech dosti podstatně mění. Příkladem může být velký rozvoj technologií zpracovávajících převážně odpadní [[biomasa|biomasu]] v USA. Rozvíjí se mimo jiné zpracování odpadního dřeva a dalších substrátů dříve skládkovaných, čímž se rozšiřuje rozsah užitých zdrojů. Stoupá též zájem o energetické využívání [[chlévská mrva|chlévské mrvy]] a [[kejda|kejdy]], protože se zpřísňují předpisy zajišťující ochranu zemského povrchu a spodních vod před znečištěním. Technologie, které na základě rychlé pyrolýzy vyrábějí vysoce kvalitní pyrolýzní olej (většinou z dřevních pilin), se už dostaly v posledních létech na komerční úroveň. Ačkoli hlavní upotřebení kvalitního dřevního oleje je v oblasti biochemie, probíhá výzkum jeho užití i jako náhradního paliva, např. po úpravě pro pohon pomaloběžných lodních a podobných velkoobsahových dieselových motorů nebo spalovacích turbín. Některé společnosti dodávají na trh malé agregáty na využívání zplynované práškové biomasy s výkonem 12 až 400 kW určené především pro rozvojové země. Několik výrobců dodává malé spalovací turbíny s výkony o rozsahu 30 až 75 kW. Tyto [[mikroturbina|mikroturbíny]] jsou miniaturními spalovacími turbínami, jejichž rychloběžná rotační součást – vlastní [[turbína]] – se ve vysokých otáčkách pohybuje na vzduchových ložiskách. [63] => [64] => === Rychlá pyrolýza === [65] => Rychlá pyrolýza je jeden z nejnovějších{{kdy}} procesů ve skupině technologií, které mění [[biomasa|biomasu]] ve formě [[dřevo|dřeva]] a jiných odpadních materiálů na produkty snadněji využitelné, jako jsou plyny, kapaliny a pevné látky. Jejím primárním energetickým produktem je kapalina – [[bioolej]], kterou lze snadno skladovat a přepravovat. Je to tmavě hnědá kapalina s hustotou asi 1,2 kg/dm3, výhřevností 16–19 MJ/kg. Nezbytným krokem pro omezení obsahu vody v biooleji je předsoušení biomasy na vlhkost nižší než 10 % (výjimečně až 15 %). Správný průběh pyrolýzního procesu je dán extrémně rychlým přívodem tepla do suroviny, udržováním potřebné teploty, krátkou dobou pobytu par v reakční zóně a co nejrychlejším ochlazením vzniklého produktu. [66] => [67] => Produkci tekutého paliva pyrolýzou lze uskutečnit z libovolného [[biopalivo|biopaliva]]. Procesy rychlé pyrolýzy jsou intenzivně vyvíjeny řadou institucí a výrobců zejména během posledních deseti let. Biomasu je nutno před vstupem do reaktorů rozdrtit na požadovanou velikost (různou podle typu reaktoru), což zabezpečuje rychlý průběh reakce a snadnou separaci pevných částí. Topení může být provedeno různými způsoby, např. recirkulováním horkého písku nebo plynů, přídavným spalováním nebo horkými stěnami. [68] => [69] => == Odkazy == [70] => [71] => === Reference === [72] => {{Překlad|en|Pyrolysis|1098749747}} [73] => [74] => [75] => === Literatura === [76] => * Marek Staf: Výzkum termické konverze odpadní biomasy na plynná a kapalná paliva. Biom.cz, 12. 1. 2005, http://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyzkum-termicke-konverze-odpadni-biomasy-na-plynna-a-kapalna-paliva [77] => * Straka, F.: Metody likvidace a energetického využití odpadů. C.A. Publishing, Sdružení Koneko, Vuste Apis, Praha 1991 [78] => * Obroučka, K.: ČSN 06 3090. Zařízení pro termické zneškodňování odpadů. Český normalizační institut, Praha 1997 [79] => * Kuraš, M.: Odpady, jejich využití a zneškodňování. VŠCHT Praha, Praha 1994 [80] => * Jan Motlík, Jaroslav Váňa: Biomasa pro energii (2) Technologie. Biom.cz, 6. 2. 2002, http://biom.cz/cz/odborne-clanky/biomasa-pro-energii-2-technologie [81] => * Encyklopedie CoToJe, https://web.archive.org/web/20160305000029/http://coto.je/ [82] => [83] => === Související články === [84] => * [[Dřevěné uhlí]] [85] => [86] => === Externí odkazy === [87] => * {{Commonscat}} [88] => * [http://www.udrzitelnost.cz/soubory/pyrolyza.pdf PYROLÝZA Miloš Horák] {{Wayback|url=http://www.udrzitelnost.cz/soubory/pyrolyza.pdf |date=20141006210148 }} [89] => * [http://theses.cz/id/1t9fdq/DP_paek_final.pdf Z. Špaček Energetické využití zemědělské biomasy spalováním] [90] => [91] => {{Autoritní data}} [92] => {{Portály|Chemie|Fytoenergetika a kompostárenství}} [93] => [94] => [[Kategorie:Termické procesy]] [95] => [[Kategorie:Chemické procesy]] [96] => [[Kategorie:Biomasa]] [] => )
good wiki

Pyrolýza

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'biomasa','spalování','Kategorie:Chemické procesy','Dřevěné uhlí','bioolej','turbína','mikroturbina','chlévská mrva','kogenerační jednotka','Spaliny','destilace','Endotermické procesy'

Biomasa

Biomasa je biologicky obnovitelný zdroj energie, který je získáván z organického materiálu.

Destilace

Destilace je fyzikální proces, při kterém dochází k oddělení složek směsi na základě rozdílných teplot varu jednotlivých složek.

Spalování

Turbina