Array ( [0] => 15485938 [id] => 15485938 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pátek [uri] => Pátek [3] => Obec Pátek (2018) 02.jpg [img] => Obec Pátek (2018) 02.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Pátek Pátek je v mnoha kulturách a tradicích považován za den, kdy se můžeme těšit na víkend a odpočinek. Tento den je často spojován s přípravou na volný čas, setkání s rodinou a přáteli, a užíváním si radostí každodenního života. V mnoha zemích se pátek stává dnem, kdy si lidé dopřávají oblíbené pokrmy, pořádají různé akce a aktivity. Je to příležitost pro oslavu konce pracovního týdne a začátek odpočinkového víkendu. Tato tradice posiluje společenské vazby a vytváří příjemnou atmosféru. V některých náboženských tradicích, jako je judaismus a islám, má pátek také zvláštní význam. Například v judaismu je pátek dnem přípravy na šabat, což symbolizuje odpočinek a duchovní obnovu. V islámu je pátek dnem shromáždění pro modlitbu a komunitní aktivity, což dále posiluje soudržnost mezi lidmi. Pátek je tedy dnem, který nám nabízí nejen zábavu a odpočinek, ale také příležitost k prohloubení vztahů s lidmi kolem nás. Je to den, který nás vybízí k tomu, abychom se zastavili, zamysleli se nad tím, co nám přináší radost, a oslavili krásy života. [oai_cs_optimisticky] => Pátek Pátek je v mnoha kulturách a tradicích považován za den, kdy se můžeme těšit na víkend a odpočinek. Tento den je často spojován s přípravou na volný čas, setkání s rodinou a přáteli, a užíváním si radostí každodenního života. V mnoha zemích se pátek stává dnem, kdy si lidé dopřávají oblíbené pokrmy, pořádají různé akce a aktivity. Je to příležitost pro oslavu konce pracovního týdne a začátek odpočinkového víkendu. Tato tradice posiluje společenské vazby a vytváří příjemnou atmosféru. V některých náboženských tradicích, jako je judaismus a islám, má pátek také zvláštní význam. Například v judaismu je pátek dnem přípravy na šabat, což symbolizuje odpočinek a duchovní obnovu. V islámu je pátek dnem shromáždění pro modlitbu a komunitní aktivity, což dále posiluje soudržnost mezi lidmi. Pátek je tedy dnem, který nám nabízí nejen zábavu a odpočinek, ale také příležitost k prohloubení vztahů s lidmi kolem nás. Je to den, který nás vybízí k tomu, abychom se zastavili, zamysleli se nad tím, co nám přináší radost, a oslavili krásy života. ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=dni v týdnu}} [1] => {{Bez zdrojů}} [2] => '''Pátek''' je podle mezinárodní normy ISO 8601 označení pro pátý den po [[Neděle|neděli]] (odtud i jeho název). V českém občanském [[kalendář]]i je počítán za pátý den [[Týden|týdne]], v tradičním [[Judaismus|židovském]] a [[Křesťanství|křesťanském]] kalendáři za den šestý. Ve většině zemí posledním z pěti pracovních dní před [[víkend]]em. V některých oblastech světa se počítá jako šestý den, protože se týden začíná nedělí. V některých zemích je pátek první den víkendu a neděle je první pracovní den. V [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]] a [[Írán]]u je pátek poslední den víkendu (v sobotu je první pracovní den). Tatáž situace byla v [[Bahrajn]]u, [[Spojené arabské emiráty|Spojených arabských emirátech]] a [[Kuvajt]]u (od roku 2006 je tam pátek první den víkendu a neděle je začátek pracovního týdne). [3] => [[Soubor:Word for Friday in European Languages.svg |náhled|upright=1.3| Slovo pro pátek v evropských jazycích]] [4] => [5] => == Významy pátku == [6] => Pátek je významný pro [[islám]], neboť je to den společné týdenní modlitby v [[Mešita|mešitě]]. [7] => [8] => Pro [[křesťanství]] pátek dnem smrti [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], proto je to v mnoha [[církev|církvích]] den [[pokání]] a [[Půst|postu]]. V byzantském [[Ritus|ritu]] se zvlášť připomíná sv. [[Kříž]]. [9] => [10] => == Různé názvy pátku == [11] => Pátek může být počítán i jako šestý den v týdnu, pokud [[Neděle|neděli]] chápeme jako první, a nikoli jako poslední den v týdnu. Odtud pochází název ve středověké [[Latina|latině]] (''feria sexta'') a [[Portugalština|portugalštině]] (''Sexta-feira''). [12] => [13] => V klasické latině se pátek označoval jako ''Dies Veneris'' (Venušin den), z čehož vznikly názvy pátku ve většině románských jazyků (it. ''venerdì'', špan. ''viernes'', fr. ''vendredi'' apod.). Anglické ''Friday'' či německé ''Freitag'' pochází od jména germánské bohyně [[Frigg]], které byl tento den zasvěcen. [14] => [15] => Z podobného základu vychází název pátku i v [[Nizozemština|nizozemštině]] (''vrijdag''), [[Švédština|švédštině]], [[Norština|norštině]] a [[Dánština|dánštine]] (''fredag''). V [[Hindština|hindštině]] je název pátku ''shukravar'', který vychází z výrazu [[Shukra]], názvu planety [[Venuše (planeta)|Venuše]] v sanskrtu. [[Ruština|Ruský]] výraz ''пятница'' znamená totéž, co v češtině, tedy pátý den v týdnu. Výraz pro pátek v současné [[Novořečtina|řečtině]] ''Παρασκευἠ'' odkazuje na přípravy na [[Judaismus|židovský]] svátek [[sabat]], který začíná v pátek večer. [16] => [17] => Ve většině zemí s pětidenním pracovním týdnem je pátek posledním pracovním dnem před [[víkend]]em a proto je často nahlížen jako příčina pro oslavu nebo rozptýlení. V některých úřadech je v pátek povoleno nošení méně oficiálního oděvu a proto jsou tyto pátky také známy jako ''Casual Friday'' ([[Ležérní pátek]]) nebo ''Dress-Down Friday''. [18] => [19] => V [[Thajsko|Thajsku]] se s pátkem spojuje modrá barva – viz také [[Thajský solární kalendář]]. [20] => [21] => == Pátek v historii == [22] => V roce [[1867]], kdy [[Spojené státy americké|Spojené státy]] [[koupě Aljašky|získaly]] od [[Rusko|Ruska]] [[Aljaška|Aljašku]], byla také nutná změna data, protože v Rusku byl v té době používán [[juliánský kalendář]], zatímco v britských koloniích na americkém kontinentu od roku [[1752]] [[Gregoriánský kalendář|kalendář gregoriánský]]. Proto se v pátek 6. října 1867 změnilo datum na pátek 18. října. S tím souviselo i posunutí datové hranice, která byla dříve vedena po hranicích mezi Aljaškou a britskou Severní Amerikou, včetně kolonie [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbie]]. [23] => [24] => == Pátek v náboženství == [25] => [[Judaismus|Židovský]] [[Sabat]] začíná se [[Západ Slunce|západem Slunce]] v pátek a trvá do [[Sobota|sobotního]] soumraku. [26] => [27] => V křesťanství je [[Velký pátek]] pátkem před [[Velikonoce]]mi. Je připomínkou [[Ježíš Kristus|Ježíšova]] [[ukřižování]]. [28] => [29] => Někteří [[Katolictví|katolíci]] a pravověrní [[Anglikánství|anglikáni]] se tento den zdržují konzumace [[Maso|masa]] z teplokrevných ušlechtilých zvířat a místo toho se spokojují s [[Ryby|rybou]]. Ovšem [[dispens]] umožňuje toto porušit a nahradit jiným pokáním. [30] => [31] => [[Kvakeři]] tradičně nazývají tento den jako „šestý den“, aby se tak vyhnuli [[Pohanství|pohanskému]] původu anglického názvu pátku. [32] => [33] => V islámu, je pátek dnem veřejné pobožnosti v mešitách (viz [[páteční modlitba]]). V některých [[Muslimský svět|islámských zemích]] týden začíná v neděli a končí v sobotu, podobně jako židovský a křesťanský týden. Ve většině dalších islámských zemích, jako je např. [[Saúdská Arábie]] nebo [[Irák]], však týden začíná sobotou a končí v pátek. [34] => [35] => === Parasceve === [36] => [[Parasceve]] (z [[Řečtina|řeckého]] ''paraskeué'') je, zdá se, název nahrazující starší výraz prosábbaton 'pre-sabbath', použitý v [[Kniha Júdit|knize Júdit]] (viii, 6) a v titulu [[Kniha žalmů|žalmu]] 92 (93). Tento výraz se stal, mezi helénskými Židy, jménem pro pátek a byl převzat řeckými církevními spisovateli po napsání „[[Didaché|Učení dvanácti apoštolů]]“. Patrně tento výraz nejdříve označoval u Židů páteční odpoledne, pak se začal vztahovat na celý den, v kterém se prováděly „přípravy“ na sabat, jak je např. uvedeno v [[Bible krále Jakuba|bibli krále Jakuba]], kde je toto řecké slovo přeloženo jako „Den přípravy“. Protože zákonné předpisy měly být pečlivě dodržovány, bylo přikázáno na Parasceve připravit před západem Slunce (sabat začínal v páteční nocí) tři pokrmy z vybraných potravin; bylo zakázáno pustit se šestého dne odpoledne do obchodů, které by mohly zasáhnout do sabatu; [[Augustus]] oprostil Židy od určitých povinností od deváté hodiny ([[Flavius Iosephus]], ''Židovské starožitnosti'', XVI, vi, 2). [37] => [38] => Parasceve, jak se zdá, se také aplikovalo v předvečer určitých svátků charakteru sabatu. Patří mezi ně především první den svátku nekvašených chlebů, 15. [[Nisan]]. Z [[Mišna|Mišny]] (Pesach, iv, 1, 5) se dozvídáme, že Parasceve [[Pesach]]u, ať již připadlo na jakýkoliv den v týdnu, bylo dodržováno ještě více nábožensky než obyčejný pátek, v Judei se končilo s prací v poledne a v [[Galilea|Galileji]] byl celý den volný. Ve školách byly probírány pouze otázky diskutované ohledně tohoto zvláštního Parasceve, odkdy by měl být zahájen odpočinek: [[Shammai]] mluví o začátku tohoto dne (večer 13. Nisanu); [[Hillel]] tvrdí, že po východu Slunce (ráno 14. Nisanu). [39] => [40] => Použití slova Parasceve v [[Evangelium|evangeliích]] navozuje otázku ohledně skutečné dne [[Kristus|Kristova]] ukřižování. Všichni evangelisté uvádějí, že Ježíš zemřel v den Parasceve ([[Evangelium podle Matouše|Matouš]] 27:62; [[Evangelium podle Marka|Marek]] 15:42; [[Evangelium podle Lukáše|Lukáš]] 23:54; [[Evangelium podle Jana|Jan]] 19:14, 31), a je možné z Lukáše, xxiii, 54-56 a Jana, xix, 31, zjistit, že se jednalo o pátek, je však otázkou na který den měsíce Nisan tento pátek připadl. [[Jan Evangelista|Svatý Jan]] zřetelně uvádí 14. Nisan, zatímco [[Synoptické evangelium|Synoptici]] naznačují, že [[Poslední večeře]] byla pesachovským jídlem, což vyvolává dojem, že Ježíš byl ukřižován na 15. Nisan. Ale to se těžko slučuje s následujícími fakty: když [[Jidáš Iškariotský|Jidáš]] opustil stůl, učedníci předpokládali, že jde koupit věci potřebné ke svátku (Jan 13:29) – a to by nebylo možné, pokud již svátek začal; po večeři on a jeho učedníci opustili město, jak by to udělali lidé detailně seznámení s tím, že mu hrozí zatčení, přičemž na 15. Nisan by to bylo proti [[Exodus|Exodu]] 12:22; následující den ráno Židé ještě nejedli beránka a nadto byla během dne svolána rada; Šimon, který nesl kříž, pravděpodobně přišel z práce (Lukáš 23:26); Ježíš a dva lotrové byli ukřižováni a pak sňati z [[kříž]]ů; [[Josef z Arimatie]] zakoupil ten den jemné [[plátno]] (Marek 15:46) a [[Nikodém]] přinesl asi sto liber směsi [[Myrha|myrhy]] a [[aloe]] (Jan 19:39) k [[Pohřeb|pohřbu]]; konečně ženy připravovaly [[koření]] pro balzamování spasitelova těla (Lukáš 23:55) – všechno to jsou věci, které by znesvětily 15. Nisan. Většina vykladačů, kteří si myslí, že Poslední večeře byla jídlem velikonočním nebo je předcházejícím, trvá na tom, že Ježíš byl ukřižován, jak prohlásil svatý Jan, v pátek 14. Nisanu. [41] => [42] => == Astrologie == [43] => V [[Astrologie|astrologii]] je pátek spojován s planetou [[Venuše (planeta)|Venuše]]. Ta spojuje pátek s láskou, mírem a relaxací, stejně jako s citovou silou a potlačenými sny. [44] => [45] => == Nešťastný pátek == [46] => V některých kulturách je pátek považován za nešťastný den, zvláště pátek 13. Tato pověra je zvlášť rozšířena v námořnických kruzích; snad nejvíce známá byla pověra, že zahájení plavby v pátek přináší smůlu. V jednom z příběhů loď [[Royal Navy|Královského námořnictva]] (HMS Friday) byla loď spuštěna na vodu v pátek, velel jí kapitán Friday, a nikdy více o ní již nebylo slyšet. [47] => [48] => Používání [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] a jeho systému přestupného roku má za následek malou statickou neobvyklost, že 13. jakéhokoliv měsíce připadá s mírně větší pravděpodobností na pátek než na jiný den v týdnu. Toto číslo má hodnotu 688/4800, což dává ve výsledku hodnotu 0,1433333..., která je o málo větší než 1/7. [49] => [50] => == Význačné pátky == [51] => * [[Velký pátek]] je v [[Liturgický rok|křesťanském kalendáři]] pátkem před [[Velikonoce]]mi. Je připomínkou [[ukřižování]] [[Ježíš Kristus|Ježíše]]. [52] => * [[Černý pátek]] odkazuje na některé historické pohromy, které se staly vždy v pátek. [53] => * V USA je [[Den díkůvzdání#Černý pátek (anglicky Black Friday)|černý pátek]] také přezdívka pro den po dni díkuvzdání, první oficiální den vánočního sezónního prodeje, kdy většina obchodů se díky ziskům dostává ze ztrát (z „červených“ do „černých“ čísel) v daném roce. [54] => * [[Ležérní pátek]] (také zvaný Dress-down Friday nebo Aloha Friday) je pátek, kdy je povoleno zaměstnancům některých firem nošení [[ležérní]]ch oděvů. [55] => [56] => == Přehled == [57] => {| border="1" cellpadding="3" style="border-collapse:collapse;text-align:center;" [58] => |+Výrazy pro pátek v různých kulturách (Výběr) [59] => |- style="background-color:#f8f8f8" [60] => ! jazyk !! výslovnost!! význam!! poznámka [61] => |- [62] => | [[Albánština]] || epremtja || - || - [63] => |- [64] => | [[Angličtina]] || Friday || Freyin den || doslovný překlad [65] => |- [66] => | [[Arabština]] || الجُمْعَة
yaum adsch-dschum`a|| - || - [67] => |- [68] => | [[Čeština]] || pátek || pátý den týdne || ve slovanských jazycích jsou jména dnů spjatá s jejich pořadím v týdnu a s několika církevními obyčeji [69] => |- [70] => | [[Čínština]]||星期五
星期五
libaiyi
xīngqī wǔ || pátý den týdne || Čínské dny v týdnu jsou číslovány 礼拜 libai je více jihočínská varianta slova týden a vychází zhruba ze smyslu „zbožňovat, ctít“
星期 xingqi je jiný mandarinský výraz pro týden a skládá se z písmen 星 xing (= hvězda) a 期 qi (= období, perioda), může být tedy překládán jako „hvězdné období“, ohlas na původní babylonský význam. [71] => |- [72] => | [[Dánština]] || fredag || Freyin den || doslovný překlad [73] => |- [74] => | [[Francouzština]] || vendredi || Venušin den || doslovný překlad [75] => |- [76] => | [[Hebrejština]] || {{Cizojazyčně|he|יום שישי}}
jom šiši|| - || - [77] => |- [78] => | [[Hindština]] || शुक्रवार
šukravār || Den Venuše || doslovný překlad [79] => |- [80] => | [[Italština]] || venerdi || Den Venuše || doslovný překlad [81] => |- [82] => | [[Japonština]]|| 金曜日
kinjóbi || Den Venuše || Japonské dny v týdnu jsou nazývány podle nebeských těles: Slunce a Měsíc, pak následuje pět planet přiřazených jednomu z pěti elementů. [83] => |- [84] => | [[Korejština]]|| 금요일|| Den Venuše || Korejské dny v týdny jsou též nazvány podle nebeských těles. [85] => |- [86] => | [[Latina]] || dies Veneris || Den Venuše || doslovný překlad [87] => |- [88] => | [[Maďarština]] || Péntek || Pátý den týdne || převzato ze slovanského jazyka [89] => |- [90] => | [[Němčina]] || Freitag || Freyin den || doslovný překlad [91] => |- [92] => | [[Norština]] || fredag || Freyin den || doslovný překlad [93] => |- [94] => | [[Novořečtina]]|| παρασκευή
paraskeví|| před sabatem || doslovný překlad [95] => |- [96] => | [[Perština]]|| آدینه|| - || - [97] => |- [98] => | [[Portugalština]]|| sexta-feira
|| šestý den || doslovný překlad (slovo feira není samotné používáno ve smyslu „Den“; z lat. „feria“ – volný den - pak „4. den po dni odpočinku“ – tím byl míněn sabat [99] => |- [100] => | [[Ruština]] || пятница
pjátnica|| pátý den týdne || ve slovanských jazycích jsou jména dnů spjatá s jejich pořadím v týdnu a s několika církevními obyčeji [101] => |- [102] => | [[Španělština]] || viernes || Venušin den || doslovný překlad [103] => |- [104] => | [[Švédština]] || fredag || Freyin den || doslovný překlad [105] => |- [106] => | [[Turečtina]] || cuma
-|| || [107] => |} [108] => [109] => == Související články == [110] => [111] => * [[Pátek třináctého]] [112] => [113] => == Externí odkazy == [114] => * {{Commonscat}} [115] => * {{Otto|heslo=Pátek}} [116] => * {{Wikicitáty|téma=Pátek}} [117] => * {{Wikislovník|heslo=pátek}} [118] => {{Pahýl}} [119] => {{Dny v týdnu}} [120] => {{Autoritní data}} [121] => [122] => [[Kategorie:Pátek| ]] [123] => [[Kategorie:Dny v týdnu]] [] => )
good wiki

Pátek

Pátek je podle mezinárodní normy ISO 8601 označení pro pátý den po neděli (odtud i jeho název). V českém občanském kalendáři je počítán za pátý den týdne, v tradičním židovském a křesťanském kalendáři za den šestý.

More about us

About

Tento den je často spojován s přípravou na volný čas, setkání s rodinou a přáteli, a užíváním si radostí každodenního života. V mnoha zemích se pátek stává dnem, kdy si lidé dopřávají oblíbené pokrmy, pořádají různé akce a aktivity. Je to příležitost pro oslavu konce pracovního týdne a začátek odpočinkového víkendu. Tato tradice posiluje společenské vazby a vytváří příjemnou atmosféru. V některých náboženských tradicích, jako je judaismus a islám, má pátek také zvláštní význam. Například v judaismu je pátek dnem přípravy na šabat, což symbolizuje odpočinek a duchovní obnovu. V islámu je pátek dnem shromáždění pro modlitbu a komunitní aktivity, což dále posiluje soudržnost mezi lidmi. Pátek je tedy dnem, který nám nabízí nejen zábavu a odpočinek, ale také příležitost k prohloubení vztahů s lidmi kolem nás. Je to den, který nás vybízí k tomu, abychom se zastavili, zamysleli se nad tím, co nám přináší radost, a oslavili krásy života.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Judaismus','Ježíš Kristus','Portugalština','Venuše (planeta)','Velký pátek','Neděle','Norština','Novořečtina','Gregoriánský kalendář','Hindština','Saúdská Arábie','Ležérní pátek'

Hindština

Judaismus

Judaismus je nejstarší abrahamovská náboženská tradice a kultura židovského lidu.

Neděle

Norština

Novořečtina

Novořečtina je formální a umělý jazyk, který byl vyvinut v 19.

Portugalština