Array ( [0] => 14728302 [id] => 14728302 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Příběnice [uri] => Příběnice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | název = Příběnice [2] => | typ = zřícenina [3] => | obrázek = Hrad Příběnice, osmiboká věž (01).jpg [4] => | popisek = Osmiboká věž [5] => | využití = [6] => | poloha = 3,5 km severozápadně od obce [7] => | obec = [[Malšice]] [8] => | země = Česko [9] => | loc-map = {{LocMap | Česko | label = Příběnice | lat = 49.3929183 | lon = 14.5615411 | float = center | relief = 1 | caption =}} [10] => | investor = [[Vítek V. z Příběnic]], [[Vok I. z Rožmberka]] [11] => | další majitelé = [[Rožmberkové]] [12] => | současný majitel = [13] => | sloh = [[Gotická architektura|gotický]] [14] => | architekt = [15] => | výstavba = před rokem [[1243]] [16] => | přestavba = 1. polovina [[14. století]] [17] => | zánik = [[1437]] [18] => }} [19] => '''Příběnice''' jsou zřícenina [[hrad]]u 3,5 kilometru severozápadně od [[Malšice|Malšic]] a osm kilometrů jihozápadně od [[Tábor]]a v [[Okres Tábor|okrese Tábor]]. Hrad stál na výrazné [[Skalní ostroh|ostrožně]] obtékané [[meandr]]em [[Lužnice]] v nadmořské výšce 410 metrů. Součástí sídelního komplexu byl také [[Příběnické podhradí|latrán]] a menší hrad [[Příběničky]] na protějším břehu řeky. Společně jsou chráněny jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]. [20] => [21] => Spolu s hradem [[Stará Dubá]] byly Příběnice jedinými hrady, které mohly ve třináctém století svým rozsahem a kvalitativním provedením konkurovat menším královským [[Hrad#Typy hradů|hradům s obvodovou zástavbou]], a demonstrovaly tak moc a možnosti svých majitelů. [22] => [23] => == Historie == [24] => Hrad je znám od třináctého století, kdy náležel rodu [[Vítkovci|Vítkovců]]. Jeho zakladateli byli pravděpodobně [[Vítek V. z Příběnic]] a jeho bratr [[Vok I. z Rožmberka]], kteří jsou uvedeni jako majitelé v roce 1243. Po smrti Vítka z Příběnic v roce 1259 hrad zůstal Vokovi a po něm ho zdědili jeho synové [[Jindřich I. z Rožmberka]] a [[Vítek II. z Příběnic]]. Po Jindřichově smrti získal hrad jeho syn [[Petr I. z Rožmberka]], který začal s výraznou přestavbou, během níž na hradě vznikla kaple. Petr I. zemřel roku 1347 a jeho synové [[Petr II. z Rožmberka]], [[Oldřich I. z Rožmberka]], [[Jan I. z Rožmberka]] a [[Jošt I. z Rožmberka]] si rodový majetek rozdělili mezi sebe a hrad spravoval purkrabí [[Přibík z Vyšetic]]. [25] => [26] => Pan [[Jindřich III. z Rožmberka]], syn Oldřicha I., spravoval hrad. Projevoval silné nesympatie ke králi [[Václav IV.|Václavu IV.]] Patřil k [[Panská jednota|panské jednotě]], která se odhodlala k otevřené vzpouře proti králi v roce [[1394]]. Když se král vracel z hradu [[Žebrák (hrad)|Žebrák]], zajali jej a odvezli k internaci do Prahy. Odtud do Příběnic, kde byl král krátce vězněn a posléze, protože se jim Příběnice nezdály příliš bezpečné, do [[Český Krumlov (hrad a zámek)|Českého Krumlova]]. [27] => [28] => [[Soubor:4.2.2007 Příběnice 030.jpg|náhled|vlevo|Budova v latránu]] [29] => [30] => V patnáctém století pobýval na hradě Jindřichův syn [[Oldřich II. z Rožmberka]]. Zpočátku byl přívržencem [[Husitství|husitů]], a dokonce dovolil na svých panstvích kázat [[Podobojí|podobojí způsob]]. Vzhledem k nebezpečné blízkosti radikálního Tábora však později přešel na stranu katolíků, vyhnal husitské kněze ze svých panství a pokusil se Tábor oblehnout. Táborité to komentovali: ''„nejprve jenom kulhal, ale nyní ochoravěl na duchu.“'' Obléhání Tábora nedopadlo v Oldřichův prospěch a tak nechal vsadit do vězení na Příběnicích všechny kněze, které dostihl. Zároveň byli někteří uvězněni i na [[Choustník]]u a [[Helfenburk u Bavorova|Helfenburku]]. [31] => [32] => Jedním z vězněných knězů na Příběnicích byl [[Václav Koranda starší|Václav Koranda]]. Ve věži se mu podařilo uvolnit z klády a osvobodit ostatní táborské vězně. Společně potom zajali stráže a strážného Odolena, který se k husitům přidal, vyslali do Tábora pro pomoc za hejtmanem [[Zbyněk z Buchova|Zbyňkem z Buchova]]. Táborité poté hrad snadno dobyli, protože bývalí vězni vrháním kamenů z věže znemožnili posádce účinnou obranu. Nepomohl ani rožmberský oddíl, který dorazil ze [[Soběslav]]i až v okamžiku, kdy Táborité útočili na bránu. Událost připomínal [[Památný strom v Česku|památný strom]] [[Korandův smrk]], který padl roku 2000.{{Fakt/dne|20200308100657|}} Husité na Příběnicích získali velkou kořist, protože řada církevních institucí na pevný hrad ukryla velké množství cenností. Pobýval zde i titulární nikopolský biskup Heřman z Mindelheimu, kterého husité v roce 1417 donutili světit své kněze. Přesto byl u Příběnic odsouzen k trestu smrti utopením a hozen do Lužnice. Biskup však mělkou řeku snadno překonal a teprve na břehu byl utlučen kameny. [33] => [34] => V roce 1421 byl na hradě vězněn [[Bohuslav VI. ze Švamberka|Bohuslav ze Švamberka]]. Pod hradem se usídlila sekta [[Adamité|adamitů]], které odtud vyhnal [[Jan Žižka]]. Padesát lidí přitom nechal upálit. Později jich bylo upáleno ještě 25, ale už za jeho nepřítomnosti. V období 1422–1427 docházelo k častým střetnutím katolíků s husity, čímž trpělo zejména okolí hradu. V roce 1428 bylo vypáleno městečko Příběnice. [35] => [36] => Po [[bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] v roce 1434 byl táborský svaz nucen odolávat zvětšujícímu se tlaku [[Rožmberkové|Rožmberků]]. V roce 1437 však uzavřeli mírovou dohodu, jejíž součástí bylo zboření obou příběnických hradů i [[Příběnické podhradí|podhradního městečka]]. Po roce 1667 byl hrad v [[Zemské desky|zemských deskách]] uváděn jako zbořený se zbytky, které jsou zarostlé lesem. [37] => [38] => == Stavební podoba == [39] => Přístupová cesta vedla od jihovýchodu. Nejprve prošla předhradím chráněným příkopem a valem. Potom překonala druhý příkop a vstoupila do čtyřdílného jádra hradu. Nad příkopem stál částečně dochovaný neobvykle osmiboký [[bergfrit]]. Cesta však pokračovala dlouhým [[parkán]]em podél západní strany hradu na první nádvoří, kde se dochovaly pouze zbytky čtyřhranné věže. Je možné, že zde stála také dosud nelokalizovaná hradní kaple. Na nádvoří se cesta otočila o 180° a průjezdem v palácovém křídle vstoupila na malé střední nádvoří obklopené ze všech stran dalšími palácovými křídly. Jihozápadní křídlo byly částečně vykopáno v první polovině dvacátého století. Jeho nádvorní stranu podpíraly opěráky, které mohly nést pavlač. Na jih od paláce bylo třetí nádvoří s neznámou zástavbou a za ním nádvoří čtvrté se zmíněnou osmibokou věží. V patnáctém století byly na nejstrmější severovýchodní straně palácového okrsku postaveny dvě hranolové bašty spojené parkánem. [40] => [41] => == Latrán == [42] => [[Soubor:Příběnice val celek 3.JPG|náhled|Zbytky opevnění podhradí, zcela vpravo na snímku je patrná řeka]] [43] => [44] => Na jihozápadní straně ostrožny se nacházelo [[Příběnické podhradí|podhradní městečko]], ze kterého se dochovaly zbytky domů a hradeb. Součástí městečka byl mlýn. [45] => [46] => == Přístup == [47] => Hrad je volně přístupný. Přímo přes něj vede žlutě značená turistická trasa z Tábora. V bývalém latránu také končí modře značená trasa z Malšic a prochází jím červeně značená trasa údolím Lužnice. [48] => [49] => == Pověsti == [50] => * Dva lidé se na [[Květná neděle|Květnou neděli]] vydali k hradu. Potkali celou černou ovci, která je dovedla až na místo, kde byli dva černě oblečení muži a přebírali se hromadou peněz a pokladem. Vše to hlídal veliký černý pes. Jakmile hlídači pokladu spatřili oba pocestné, tak je strašili hroznými způsoby. Oba z lesa utekli. Jeden z toho zešílel a zemřel a druhý do smrti neřekl, co to vlastně v lese viděli. [51] => * Myslivec z Malšic se vydal na hrad. Cestou slyšel řinčení. Připomínalo mu to řinčení řetězu a jak byl zvědavý, tak se vydal dál. Uviděl opět dva černé chlapy a opět poklad. Ale on se jich nelekl a chtěl si jeden peníz vzít na památku. Zarazil ho černý pes a peníz mu sebral. Myslivec se dal na útěk s tou myšlenkou, že si příště na to samé místo zajde a poklad najde. Ale to místo už nikdy nenašel. [52] => * Na hradě byl vězněn král Václav IV. a za trest nechal po svém propuštění hrad pobořit. Hradní zvon přitom zapadl do země. O mnoho let později tam tesařka sekala trávu. Srp se jí do něčeho zapletl. Ozvalo se zazvonění a žena vykopla ze země zvon. Jak se polekala, tak zaklela a zvon se skutálel do řeky Lužnice. Přitom hlasitě zvonil: „Václave, Václave, pamatuj, pamatuj!“ Na dně řeky je prý dodnes. [53] => * Na Příběnicích se nacházel poklad – stříbrné talíře. Místní myslivec cestou na hrad, došel ke studni a ty stříbrné talíře viděl ležet na dně. Ale protože měl ve zvyku jadrně klít, zaklel a talíře zmizely. [54] => * Dva pytláci nevěřili pověstem, že na hradě straší a chodili pytlačit k vodě. Jednou slyšeli zvláštní dupot, předpokládali, že je to srnec a tak na něj číhali. Zvíře k nim doskákalo a před nimi se postavilo na zadní. Jaké bylo jejich překvapení, když mělo rohy a dlouhý ocas. Ale nic jim neublížil a pokojně odešel. [55] => * Hajný a pasák se domluvili, že půjdou hodně brzo ráno pást dobytek. Potkali ženskou postavu a hajný se pustil do vyhrožování, že pokud neuhne z cesty, že bude zle. A bylo. Ženská postava se ho nezalekla a vstupovala mu do cesty, neustále, až dostal strach. Neměla ruce, ani nohy, povlávala nad zemí. Po kohoutím kokrhání zmizela dočista. [56] => [57] => == Odkazy == [58] => [59] => === Reference === [60] => [61] => {{MonumNet [62] => | název = Hrad Příběnice a hradní městečko, hrad Příběničky, zřícenina a archeologické stopy [63] => | ID = 158577 [64] => | datum = 2015-04-05 [65] => }} [66] => {{Citace monografie [67] => | příjmení = Durdík [68] => | jméno = Tomáš [69] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [70] => | příjmení2 = Sušický [71] => | jméno2 = Viktor [72] => | titul = Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Jižní Čechy [73] => | vydavatel = Agentura Pankrác [74] => | místo = Praha [75] => | rok = 2002 [76] => | isbn = 80-902873-5-2 [77] => | počet stran = 184 [78] => | kapitola = Příběnice [79] => | strany = 98–101 [80] => }} [81] => {{Citace monografie [82] => | příjmení = Durdík [83] => | jméno = Tomáš [84] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [85] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [86] => | vydavatel = Libri [87] => | místo = Praha [88] => | rok = 2002 [89] => | isbn = 80-7277-003-9 [90] => | počet stran = 736 [91] => | kapitola = Příběnice [92] => | typ kapitoly = heslo [93] => | strany = 458–459 [94] => }} [95] => {{Citace monografie [96] => | příjmení = Čornej [97] => | jméno = Petr [98] => | odkaz na autora = Petr Čornej [99] => | titul = Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka [100] => | vydavatel = Paseka [101] => | místo = Praha [102] => | rok = 2019 [103] => | vydání = 1 [104] => | počet stran = 844 [105] => | isbn = 978-80-7432-990-6 [106] => | strany = 339–340 [107] => }} [108] => [109] => [110] => === Literatura === [111] => * {{Citace monografie [112] => | příjmení = Sedláček [113] => | jméno = August [114] => | odkaz na autora = August Sedláček [115] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého: Písecko [116] => | vydavatel = Jiří Čížek – ViGo agency [117] => | místo = Praha [118] => | rok = 2000 [119] => | počet stran = 295 [120] => | svazek = VII [121] => | kapitola = Přiběnice a Přiběničky hrady [122] => | strany = 60–77 [123] => }} [124] => * {{Citace monografie [125] => | editoři = Karel Tříska [126] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [127] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [128] => | místo = Praha [129] => | rok = 1986 [130] => | počet stran = 296 [131] => | svazek = V. Jižní Čechy [132] => | kapitola = Příběnice – hrad [133] => | strany = 160 [134] => }} [135] => * {{Citace monografie [136] => | příjmení = Wenig [137] => | jméno = Adolf [138] => | odkaz na autora = Adolf Wenig [139] => | titul = České pověsti [140] => | vydavatel = Olympia [141] => | místo = Praha [142] => | rok = 1975 [143] => }} [144] => [145] => === Externí odkazy === [146] => * {{Commonscat}} [147] => * {{Wikizdroje|dílo=Příběnice}} [148] => * [http://hrady.cz/index.php?OID=254 Příběnice na Hrady.cz] [149] => {{Autoritní data}} [150] => [151] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}} [152] => [153] => [[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Tábor]] [154] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Tábor]] [155] => [[Kategorie:Malšice]] [156] => [[Kategorie:Hrady v Táborské pahorkatině]] [157] => [[Kategorie:Hrady s obvodovou zástavbou]] [158] => [[Kategorie:Hrady založené ve 13. století]] [159] => [[Kategorie:Sídla na Lužnici]] [160] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Jihočeském kraji]] [161] => [[Kategorie:Polygonální stavby v Česku]] [] => )
good wiki

Příběnice

Příběnice jsou zřícenina hradu 3,5 kilometru severozápadně od Malšic a osm kilometrů jihozápadně od Tábora v okrese Tábor. Hrad stál na výrazné ostrožně obtékané meandrem Lužnice v nadmořské výšce 410 metrů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Příběnické podhradí','Malšice','Rožmberkové','Vítek V. z Příběnic','Vok I. z Rožmberka','Žebrák (hrad)','Korandův smrk','Adamité','Panská jednota','Kulturní památka (Česko)','Václav Koranda starší','Jošt I. z Rožmberka'

Adamité

Malšice

Malšice jsou město v okrese Tábor, v Jihočeském kraji.

Rožmberkové