Array ( [0] => 14671619 [id] => 14671619 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Případek [uri] => Případek [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Případek je morfologická kategorie v češtině, která vyjadřuje vztah mezi slovy věty. Případky jsou rozlišovány na základě skloňování podstatných jmen, zájmen a přídavných jmen. V češtině se rozlišují sedm případů: nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál. Každý případ má svou specifickou funkci a vyjadřuje různé vztahy. Například nominativ se používá pro vyjádření podmětu věty, genitiv vyjadřuje vlastnictví, dativ vyjadřuje předmětům adresované, akuzativ vyjadřuje přímý předmět atd. Případy se různě skloňují podle rodu, čísla a skloňovací třídy daného slova. Případy jsou důležitou součástí gramatiky češtiny a ovlivňují tvar a význam slov ve větě. [oai] => Případek je morfologická kategorie v češtině, která vyjadřuje vztah mezi slovy věty. Případky jsou rozlišovány na základě skloňování podstatných jmen, zájmen a přídavných jmen. V češtině se rozlišují sedm případů: nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál. Každý případ má svou specifickou funkci a vyjadřuje různé vztahy. Například nominativ se používá pro vyjádření podmětu věty, genitiv vyjadřuje vlastnictví, dativ vyjadřuje předmětům adresované, akuzativ vyjadřuje přímý předmět atd. Případy se různě skloňují podle rodu, čísla a skloňovací třídy daného slova. Případy jsou důležitou součástí gramatiky češtiny a ovlivňují tvar a význam slov ve větě. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Případek''' čili '''akcident''' nebo '''akcidens''' (z [[latina|latinského]] ''accidere'' udát se, uskutečnit se) je [[Filosofie|filozofický]] pojem, který označuje [[kontingence|kontingentní]], proměnné, nepodstatné a náhodné vlastnosti [[jsoucno|jsoucna]], které je možné [[abstrakce|abstrahovat]], aniž by došlo ke změně [[podstata|podstaty]] jsoucna. V dějinách filozofie má tento pojem původ v teorii a pojmosloví [[Aristotelés|Aristotelově]] a [[Scholastika|scholastiky]], zvláště jejího nejvýznamnějšího představitele, [[Tomáš Akvinský|Tomáše Akvinského]]. [1] => [2] => {| class="wikitable" align="right" [3] => ! bgcolor="lightgrey" colspan="2" | Tabulka Aristotelových kategorií [4] => |- [5] => | colspan="2" | [[podstata]] (οὐσία ''úsiá'') [6] => |- [7] => | [[kvantita]] (πόσον ''poson'') [8] => | rowspan="9" | případky [9] => |- [10] => | [[kvalita]] (ποῖον ''poion'') [11] => |- [12] => | [[vztah]] (πρὸς τι ''pros ti'') [13] => |- [14] => | kde? (ποῦ ''pú'') [15] => |- [16] => | kdy (πότε ''pote'') [17] => |- [18] => | poloha (κεῖσθαι ''keisthai'') [19] => |- [20] => | [[Habitus (psychologie)|habitus]] (ἔχειν ''echein'') [21] => |- [22] => | činnost (ποιεῖν ''poiein'') [23] => |- [24] => | trpnost (πάσχειν ''paschein'') [25] => |} [26] => [27] => Případky, kterými je jsoucno či předmět nadáno, mají nesamostatné [[bytí]], neexistují samy o sobě, ale jsou pouze na něčem dalším, totiž na podstatě či v podstatě (''ens in alio''). Zároveň však tyto případky [[uskutečnění|uskutečňují]] možnosti, v níž je podstata, a proto je od podstaty nelze oddělovat, jejich vzájemný vztah je [[dialektický vztah|dialektický]]. [28] => [29] => [[Tomáš Akvinský]] rozlišuje''[[Summa theologiae]]'', I, 77, 6. dva druhy případků: [30] => # ''případky vnější'', které k podstatě přicházejí jakoby zvnější, avšak jsou pro [[esence|esenci]] podstaty libovolné. Pro esenci člověka je například zcela nahodilé, je-li blondýn či brunet, Čech či Ir, svobodný či ženatý apod. [31] => # ''vlastnosti'' (lat. ''propria'') jsou ty případky, které vyplývají ze samotné podstaty a v tomto smyslu ukazují na esenci věci; podstata se v těchto vlastnostech projevuje. Mezi vlastnosti člověka lze považovat např. schopnost [[smích|smát se]], společenskost (''zóon politikon''), [[sexualita]], technické, umělecké a kulturní schopnosti apod. [32] => [33] => Toto rozlišení mezi vnějšími případky a vlastnostmi je klíčové pro otázku, jak se v případcích (jevech) ukazuje esence jsoucna (podstata), která nikdy není dána bezprostředně, nýbrž zprostředkovaně v závislosti na případcích. Tato znalost je [[zkušenost]]ní, avšak procesem poznávání se stává zřejmým, která určení jsou nahodilá a která podstatná (tj. vlastnosti). [34] => [35] => == Odkazy == [36] => __BEZOBSAHU__ [37] => === Reference === [38] => [39] => [40] => === Související články === [41] => * [[Podstata]] [42] => * [[Možnost]] [43] => * [[Uskutečnění]] [44] => [45] => === Externí odkazy === [46] => * {{Otto|Accidens}} [47] => {{Autoritní data}} [48] => [49] => {{Portály|Filozofie}} [50] => [51] => [[Kategorie:Ontologie]] [] => )
good wiki

Případek

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'podstata','Tomáš Akvinský','vztah','kvantita','Uskutečnění','Podstata','Filosofie','kontingence','jsoucno','abstrakce','Aristotelés','latina'

Abstrakce

Aristotelés

Jsoucno

Kontingence

Kvantita

Latina

Podstata

Podstata je v české Wikipedii označení pro stránku, která slouží k vysvětlení pojmu, konceptu, jevu nebo tématu.

Vztah