Array ( [0] => 14683976 [id] => 14683976 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Abstrakce [uri] => Abstrakce [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Mr Pipo EEG.svg|náhled|upright=1.2|Vytváření [[Mentální model|mentálních modelů]] je první předpoklad k racionálnímu myšlení.]] [1] => '''Abstrakce''' (z lat. ''abs-trahere'', odtáhnout, odvléci, oddělit) ve [[Filosofie|filozofii]] označuje buď důležitý moment [[Psychický proces|procesu]] [[poznání]] při přechodu od [[Smysl (biologie)|smyslového]] k [[rozum|racionálnímu]] poznání, nebo jako hotový výsledek tohoto procesu. Proces abstrakce spočívá obecně v tom, že existuje řada [[Analytická filosofie|analytických]] aktů [[myšlení]], jimiž je zpracováván konkrétní smyslový materiál a při nichž se odhlíží od určitých [[Znak (lingvistika)|znaků]], [[vlastnost]]í a [[vztah]]ů daného předmětu. Jiné znaky, vlastnosti a vztahy jsou naopak vyčleňovány jako [[podstata|podstatné]] a současně nabývají variabilní charakter prostřednictvím znaků nepodstatných. [2] => [3] => Výsledkem procesu abstrakce, který je těsně spjat se zobecněním, jsou pojmy, které odrážejí podstatu předmětů. [[Antonymum|Antonymem]] abstraktního je „konkrétní“. [4] => [5] => == Abstrakce v teorii poznání == [6] => {{Viz též|Teorie poznání}} [7] => Problém abstrakce patří k základním a nejobtížnějším otázkám [[teorie poznání]]. [8] => [9] => [[Platón]] jako první upozornil na to, že při poznání je nutno nějakou [[idea|ideu]] jako pojem oddělit od všech ostatních. [[Aristotelés]] se abstrakcí zabýval podrobněji. Zkoumal otázku, jak myšlení dospívá od smyslově daného, jednotlivého k obecnému. Tvrdil, že myšlení může poznat jen obecné. [[Forma (filosofie)|Formu]] pouze prostřednictvím obrazových představ, které mají svůj původ ve [[vnímání]]. Přitom myšlení odděluje určité vlastnosti od konkrétních předmětů. [[Matematika|Matematik]] například ve svých úvahách odhlíží od všeho smyslového, ponechává jen [[kvantita|kvantitu]] a přemýšlí jen o ní samotné. Přes tyto důležité poznatky však Aristotelés neuměl vysvětlit, jak vznikne abstraktní poznání ze smyslového materiálu. [10] => [11] => Na Aristotela navazuje v problému Abstrakce [[Tomáš Akvinský]], který teorii abstrakce spojuje s prvky platonismu. Lidský rozum díky své účasti na světle božího rozumu prosvětluje obrazné představy a abstrahuje z nich formy. Tyto formy existují původně v božím rozumu před věcmi, současně ve věcech a poté jako obecné pojmy v lidském rozumu. [12] => [13] => K dalšímu vývoji teorie, která se zabývá abstrakcí, přispěli [[empirismus|empirističtí]] filozofové. [[John Locke]] tvrdil, že abstrakce je činnost [[rozum]]u. V průběhu této činnosti vznikají obecné ideje. K jejich označení jsou pak přidělena obecná [[Slovo|slova]] a to tím způsobem, že jsou oddělena od podmínek [[čas]]u, [[místo|místa]] a od jiných idejí. Tím se stávají tyto ideje obecnými reprezentanty všech věcí toho samého druhu a lze tedy věci rozdělit do různých tříd. Tato obecnost, dosahována abstrakcí, vzniká rozumem, a nepřísluší věcem, protože ty jsou vždy jednotlivé. To, co je nazýváno podstatou, je jen člověkem vytvořenou abstraktní idejí. Lockovo pojetí se stalo [[prototyp]]em pro empiristické teorie abstrakce, která je dodnes prostřednictvím [[George Berkeley]]e a [[David Hume|Davida Huma]] tradována v [[novopozitivismus|novopozitivismu]]. [14] => [15] => Abstrakce je logická metoda. Spočívá v tom, že se odhlíží od určitých znaků, vlastností a vztahů daného předmětu, zatímco jiné jsou naopak vyčleňovány jako podstatné. [16] => * generalizující abstrakce – odděluje nepodstatné vlastnosti věci, vztahů apod. vyčleňuje podstatné [17] => * izolující abstrakce – vyčleňuje určité vlastnosti, vztahy atd. z jejich souvislostí a propůjčuje jim do určité míry samostatnou existenci [18] => * idealizující abstrakce – vytváří pojmy tak, že se nejdříve konstruují ideální objekty, jimž tyto pojmy odpovídají [19] => [20] => == Abstrakce v umění == [21] => [[Soubor:Malba akrylem, plastická abstrakce.jpg|náhled|Abstraktní malba]] [22] => Abstraktní umění je styl moderního výtvarného umění postrádající konkrétní figury, objekty a detaily. Je to styl, který rozvíjí představivost a fantazii. [23] => [24] => Ve výtvarném umění má většinou výrazné zářivé barvy či velmi různorodé části ve kterých si prostorově každý jednotlivec dokáže představit téměř cokoli. [25] => [26] => Často se pomocí abstrakce dokážou mnouhem lépe vyjádřit emoce a přiblížit divákovi náladu, kterou chce autor předat. [27] => [28] => Známí umělci abstraktního umění: [29] => [30] => * [[František Kupka]] [31] => * [[Gerhard Richter]] [32] => * Bernet Newman [33] => * [[Mark Rothko]] [34] => * [[Pablo Picasso]] [35] => * [[František Foltýn]] [36] => * [[Piet Mondrian]] [37] => [38] => Rozvíjející se talentovaní mladí umělci: [39] => [40] => * Jeremy Annear [41] => * Laura Hlaváčková [42] => * Ashleigh Bartlett [43] => [44] => == Abstrakce tvořící exaktní svět == [45] => {{Viz též|Exaktní}} [46] => Speciální částí abstraktního světa je [[exaktní]] svět. Exaktní jako odborný termín znamená absolutně přesný. Nemůže se tedy vztahovat na reálný svět, ale pouze na '''abstraktní konstrukce'''. Důvodem je, že jakékoli měření entit reálného světa vždy poskytuje výsledky s konečnou přesností, i nejpřesnější výrobní technologie je schopna vytvořit výrobky pouze v jistých nenulových tolerancích, nikoli absolutně přesné. S reálným světem nejsme schopni pracovat (přetvářet ho, ani měřit) exaktně Křemen, J.: ''Modely a systémy'' ACADEMIA, Praha 2007.. Zmíněné abstraktní konstrukce jsou exaktní, jsou-li exaktně vytyčeny (tj. s nulovou vnitřní [[vágnost]]í , jejich významu), tedy tak, že každý s nimi seznámený odborník naprosto přesně (bez jakýchkoli pochyb) ví, co znamenají. Jinými slovy, exaktnost oněch abstraktních konstrukcí (říkejme jim '''exaktní svět''') tedy spočívá v přesné a neomylné vazbě lidské psýchy s jejich významem. [47] => [48] => Do exaktního světa patří: [49] => * [[Matematika]] [50] => * [[Exaktní věda]] [51] => * [[Exaktní hry]] [52] => * [[Exaktní stroje]] – Turingův stroj, Chomského formální gramatiky. [53] => [54] => == Abstrakce v antropologii == [55] => Na abstrakci a [[abstraktní myšlení]] se dá pohlížet jako na jednu z vlastností, kterými se člověk liší od ostatních organismů na Zemi; abstraktní myšlení samotné je považováno za jeden ze znaků [[inteligence]]. [56] => {{pahýl část}} [57] => [58] => == Abstrakce v informatice == [59] => {{Podrobně|abstrakce (softwarové inženýrství)}} [60] => Abstrakce v informatice označuje přiblížení způsobu práce s daty nebo technickými prostředky počítače způsobu, jakým by s nimi pracoval člověk. V [[programování]] je abstrakce zastoupena [[Programovací jazyk|programovacími jazyky]], které nahradily [[strojový kód]]. V [[UN*X|unixových systémech]] je jedním ze základních paradigmat abstrakce, která se snaží zpřístupnit většinu systémových prostředků jako běžný [[soubor]]. Abstrakcí pro práci se soubory je vytvoření jednotného [[API]], které se skládá z volání [[Funkce (programování)|funkcí]] ([[open (systémové volání)|open]], read, write, close a dalších), které pracují se [[Souborový deskriptor|souborovým deskriptorem]]. [61] => [62] => == Odkazy == [63] => === Reference === [64] => [65] => [66] => === Související články === [67] => * [[Abstrakt]] [68] => [69] => {{podrobně|Abstraktní model|Abstraktní datový typ|Abstraktní datová struktura}} [70] => [71] => === Externí odkazy === [72] => * {{Commonscat}} [73] => * {{Otto|heslo=Abstraktní}} [74] => [75] => {{Autoritní data}} [76] => {{Portály|Filozofie}} [77] => [78] => [[Kategorie:Myšlení]] [79] => [[Kategorie:Abstrakta| ]] [] => )
good wiki

Abstrakce

mentálních modelů je první předpoklad k racionálnímu myšlení. Abstrakce (z lat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'rozum','Matematika','místo','Slovo','vlastnost','Tomáš Akvinský','idea','Platón','teorie poznání','vztah','Antonymum','Forma (filosofie)'

Antonymum

Idea

Matematika

Místo

Platón

Rozum

Slovo

Vlastnost

Vztah