Array ( [0] => 15503127 [id] => 15503127 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Idea [uri] => Idea [3] => Plato-raphael.jpg [img] => Plato-raphael.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Idea** Idea je pojmenování pro myšlenku nebo koncept, který obohacuje naše chápání a vnímání světa kolem nás. Často bývá spojována s kreativním procesem, inovacemi a hledáním nových řešení. V historickém kontextu hrál termín "idea" významnou roli v filozofických diskuzích, přičemž mnozí myslitelé, jako Platón, ji považovali za základní prvek pro poznání a porozumění. V dnešní době je pojem idea neoddělitelně spjat s pokrokem a rozvojem společnosti. Na základě originálních myšlenek vznikají inovativní projekty, které mění náš každodenní život. Od technologií, které usnadňují komunikaci a přístup k informacím, po umění a kulturu, které nás inspirují a propojují. V optimistickém duchu je důležité zdůraznit, že každá idea má potenciál k pozitivnímu dopadu. I malé nápady, pokud jsou podpořeny odhodláním a úsilím, mohou vést k významným změnám. Když jednotlivci i komunity kombinují své myšlenky a zkušenosti, mohou společně čelit výzvám a vytvářet lepší svět. Nicméně, je důležité si být vědom toho, že ne všechny myšlenky se realizují nebo přinášejí očekávané výsledky. Kritické myšlení a reflexe jsou klíčové pro to, abychom mohli rozlišovat mezi užitečnými a méně přínosnými koncepty. Optimismus v idejích by měl být podložen realističným přístupem, který se nebojí zkoumat možné překážky a hledat řešení. Celkově lze říci, že idea je mocným nástrojem v našem životě, a její objevování a rozvoj nás může posunout vpřed na cestě k lepší budoucnosti. [oai_cs_optimisticky] => **Idea** Idea je pojmenování pro myšlenku nebo koncept, který obohacuje naše chápání a vnímání světa kolem nás. Často bývá spojována s kreativním procesem, inovacemi a hledáním nových řešení. V historickém kontextu hrál termín "idea" významnou roli v filozofických diskuzích, přičemž mnozí myslitelé, jako Platón, ji považovali za základní prvek pro poznání a porozumění. V dnešní době je pojem idea neoddělitelně spjat s pokrokem a rozvojem společnosti. Na základě originálních myšlenek vznikají inovativní projekty, které mění náš každodenní život. Od technologií, které usnadňují komunikaci a přístup k informacím, po umění a kulturu, které nás inspirují a propojují. V optimistickém duchu je důležité zdůraznit, že každá idea má potenciál k pozitivnímu dopadu. I malé nápady, pokud jsou podpořeny odhodláním a úsilím, mohou vést k významným změnám. Když jednotlivci i komunity kombinují své myšlenky a zkušenosti, mohou společně čelit výzvám a vytvářet lepší svět. Nicméně, je důležité si být vědom toho, že ne všechny myšlenky se realizují nebo přinášejí očekávané výsledky. Kritické myšlení a reflexe jsou klíčové pro to, abychom mohli rozlišovat mezi užitečnými a méně přínosnými koncepty. Optimismus v idejích by měl být podložen realističným přístupem, který se nebojí zkoumat možné překážky a hledat řešení. Celkově lze říci, že idea je mocným nástrojem v našem životě, a její objevování a rozvoj nás může posunout vpřed na cestě k lepší budoucnosti. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|jiné=zkratku IDEA, [[International Data Encryption Algorithm]]}} [1] => {{Různé významy|druhý=českém rapperu|rozlišovač=rapper}} [2] => {{upravit|k filosofii (úvod)}} [3] => [4] => '''Idea''' ([[řečtina|řecké]] ''idea'' nebo ''eidos'') je představa, myšlenka či nápad a záměr. Představovaná nebo zamýšlená dokonalá podoba takového záměru, k níž by praktická realizace měla směřovat nebo jíž se skutečnost poměřuje, se nazývá ideál. [5] => [6] => == Etymologie == [7] => Pro porozumění významu slova idea je užitečné všimnout si blíže jeho původu. Oba řecké tvary, ''idea'' i ''eidos'', souvisejí se slovesem ''eidein'' (vidět). Stejně jako jeho slovanský ekvivalent viděti, jako latinské ''videó'' nebo [[sanskrt]]ské ''véda'' se odvozují od společného indoevropského kořene ''fid'' (''veid''). Sloveso patří k nejstarší vrstvě jazyka a je silně nepravidelné. Také v češtině existuje úzká etymologická souvislost mezi "vidět" a "vědět", stejně jako mezi řeckým ''eidein'' (vidět) a ''oida'' (vím).V. Machek, ''Etymologický slovník''. Praha 1971, str. 688. [8] => [9] => [[Etymologie]] tedy naznačuje souvislost mezi tím, co vidíme a co víme, případně i co si představujeme, a všechny tyto významy mohou být ve slově idea zastoupeny. Od něho se pak odvozuje zdrobnělina ''eidólon'' (obrázek) a odtud slovo [[idol]], [[modla]]. Na dubletě ''eidos'' je tato souvislost s viděním (''eidein'') i s tím, co vidíme – s podobou či tvarem – ještě zřetelnější. [10] => [11] => == Idea v antické filosofii == [12] => Ve staré řečtině znamenalo slovo ''idea'' původně vzhled, podobu, která ovšem může také klamat. U [[Hérodotos|Hérodota]] a [[Thúkydidés|Thúkydida]] znamená také souhrn charakteristických vlastností, druh. Do filosofického jazyka je zavedl patrně [[Démokritos]], který mluvil o „dále nedělitelných tvarech“, řecky ''atomús ideas''.Démokritos, Zl. 68 B 5. V pozdější tradici je slovo nerozlučně spojeno s [[Platón]]em, i když u něho se patrně ještě nejednalo o technický termín a vedle něho používal i jiná slova jako synonyma. Jako skutečný termín jej patrně poprvé použil [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]], který o Platónovi píše: „Tyto podoby (formy) věcí nazývá idejemi.“Cicero, ''Orator ad Brutum'' 3, 10. [13] => [14] => Platón převzal Kratylovu myšlenku, že všechny smysly vnímatelné věci jsou v neustálém pohybu, a tedy se nedají s jistotou a spolehlivě poznávat. Poznat neznamená jen uvidět, ale právě také určit, zařadit a pojmenovat. Tak člověk „pozná“ koně, i když neví, komu patří. Poznává ho podle známé podoby, vzhledu či vidu – podle ideje, kterou už měl. Idea je tedy především to, co nějakou věc činí touto věcí (koně koněm, stůl stolem), co spojuje (Platón ovšem říká „na čem se podílejí“) všichni koně, všechny stoly. Pro Platóna to ovšem není jen [[pojem]], nýbrž i podstata a zejména vzor k napodobení. Poznat jednotlivou věc pak neznamená jen rozpoznat, jaká věc to je, nýbrž také zhodnotit, jak je daleko od své ideje, jak zaostává za svou dokonalostí.Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie'', 4:55 nn. [15] => [16] => Platón také soudil, že idea má jednak svoji vlastní charakteristiku (například koně), jednak se také podílí na jiných. V ''Ústavě'' si klade otázku, co to je, na čem se podílejí ideje, čili co je „nad nimi“; tak nakonec dospívá až k jediné „ideji dobra“, kterou zde přirovnává ke Slunci: tak jako Slunce osvětluje věci a dovoluje je vidět, podobně idea dobra je „to, co dodává poznávaným věcem pravdu a poznávajícímu schopnost ji poznat“, je to „příčina vědění a pravdy“.Platón, ''Ústava'' 508d. [17] => [18] => [[Aristotelés]] vytýká Platónovi, že ideje oddělil od skutečných věcí „jakousi propastí“ (''chórismos''), takže jsou to u něho jen prázdná slova a metafory, a sám pak raději používá pojmy ''eidos'' (vzhled) nebo ''morfé'' (tvar, forma). Podle Aristotela je idea sjednocující [[kategorie]], „jedno nad mnohým“.G. Reale, ''Platón''. Praha 2005, str. 183. [19] => [20] => == Jsou ideje skutečné? == [21] => Jedna z nejvýznamnějších diskusí, které se táhnou celými dějinami západní filosofie, se týká právě [[bytí]], [[Ontologie|ontologického]] statutu toho, co takto sjednocuje mnohé. Platón byl patrně přesvědčen, že primát patří tomu, co je stálé, a tudíž i pochopitelné a srozumitelné, co lze spolehlivě poznat - a to je právě idea. Nejblíž k ní mají geometrická a matematická jsoucna, jež jsou sama idejemi. Ale i koně se neustále rodí a hynou, a přece jsou to stále koně; ne jako jedinci, ale jako [[druh]] a [[rod (biologie)|rod]]. Je to tedy „idea“ koně, k níž se vztahuje každé jisté a obecné poznání, včetně vědeckého. Odtud pak odvodil i přesvědčení, že „idea“ koně musí být první, protože každý kůň se na ní musí „podílet“, aby byl koněm. [22] => [23] => Historičtí i soudobí [[nominalismus|nominalisté]] mohou namítnout, že představa, podle níž člověk „poznává“ koně, je prostě zobecnění či [[abstrakce]] z mnoha různých zkušeností s koňmi. To je už kritika Aristotelova, nicméně teprve nominalismus ji dovedl do důsledku tvrzením, že slovo, pojem, je jenom zvuk, který něco označuje a nic víc. Jenže to, co označujeme slovem, obecným jménem, často – zejména ve vědě - není jedna určitá věc, nýbrž zase celá třída, druh nebo rod, s Platónem řečeno idea. [24] => [25] => [[Soubor:God-Architect.jpg|náhled|vlevo|200 px|Stvořitel plánuje a rozměřuje svět (francouzský rukopis, kolem 1250)]] [26] => [27] => == Ideje jako projekt světa == [28] => Podstatnou proměnu v chápání idejí způsobil – po vzoru [[Plótinos|Plótinově]] [[Svatý Augustin|Augustinus]], který ideje pokládal za myšlenky, představy Boží, podle nichž tvořil svět. „Ideje jsou jakési základní formy neboli stálé a neměnné důvody věcí v Boží mysli.“ Augustin, De diversis quaestionibus LXXXIII, 46, 2 (PL 40, 30): Sunt namque ideae principales formae quaedam, vel rationes rerum stabiles atque incommutabiles (...) quae in divina intelligentia continentur. Na tuto představu světa jako racionálního projektu Božího navazuje už v pozdním středověku představa matematických zákonitostí, podle nichž byl svět stvořen a jimiž se tudíž dá také popsat. Z této myšlenky vychází pak snaha objevit matematické zákony přírody jako ideje, podle nichž byl svět stvořen, matematická přírodní věda. „Kniha přírody je psána matematickými symboly“ ([[Galileo Galilei]]). [29] => [30] => V novověkém filosofickém a vědeckém myšlení o přírodě se však už pojem ideje nepoužívá a slovo pak znamená prostě myšlenku. Přechod je patrný například u [[Tomáš Akvinský|Tomáše Akvinského]], který ještě píše o idejích jako představách Božích, jimiž se řídilo stvoření světa,''Summa theologica'' I. q. 15. a. 1. používá však slovo idea i v obecném významu „myšlenka“.{{doplňte zdroj}} Tento význam pak postupně převážil, až u [[René Descartes|Descarta]] „idea“ není nic jiného než prostě jakýkoli obsah mysli. Stejně je tomu u [[John Locke|J. Locka]] a dalších. [31] => [32] => V [[německý idealismus|německém idealismu]] se pojem idea používá pro nutné rozumové pojmy, vůdčí principy jednání a myšlení. U [[Immanuel Kant|I. Kanta]] jsou to například regulativní ideje [[svoboda|svobody]] nebo [[věčnost]]i. [33] => [34] => == Geny a mémy == [35] => Primát „idejí“ před jednotlivými jsoucny v nové podobě (a pod novými názvy) oživila [[genetika]] a evoluční biologie, která nezkoumá jednotlivce, nýbrž pouze [[populace]] a jedince pokládá jen za nositele [[genom]]u jakožto trvalé „ideje“ rodu. [[Richard Dawkins]] tento přístup rozšířil i na nehmotná, kulturní a myšlenková témata, která se reprodukují, šíří a soutěží s jinými, a nazval je [[mem (informace)|mem]].R. Dawkins, ''Sobecký gen'', kap. 11. [36] => [37] => == Odkazy == [38] => === Reference === [39] => [40] => [41] => === Literatura === [42] => * Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981 a násl. Bd. 4, S. 55nn, heslo Idee. [43] => [44] => === Související články === [45] => * [[Idealismus]] [46] => * [[mem (informace)|Mem]] [47] => * [[Platón]] [48] => * [[Realismus a nominalismus]] [49] => [50] => === Externí odkazy === [51] => * {{Commonscat}} [52] => * {{Wikislovník|heslo=idea}} [53] => * {{Wikicitáty|téma=Idea}} [54] => * {{en}} [http://www.newadvent.org/cathen/07630a.htm] Heslo Idea v ''Catholic Encyclopedia'' [55] => * {{de}} [http://www.textlog.de/1674.html] Heslo Idee v Kircher, ''Wörterbuch philosophischer Begriffe'' [56] => {{Autoritní data}} [57] => [58] => [[Kategorie:Pozorování]] [59] => [[Kategorie:Platonismus]] [] => )
good wiki

Idea

Idea (řecké idea nebo eidos) je představa, myšlenka či nápad a záměr. Představovaná nebo zamýšlená dokonalá podoba takového záměru, k níž by praktická realizace měla směřovat nebo jíž se skutečnost poměřuje, se nazývá ideál.

More about us

About

Často bývá spojována s kreativním procesem, inovacemi a hledáním nových řešení. V historickém kontextu hrál termín "idea" významnou roli v filozofických diskuzích, přičemž mnozí myslitelé, jako Platón, ji považovali za základní prvek pro poznání a porozumění. V dnešní době je pojem idea neoddělitelně spjat s pokrokem a rozvojem společnosti. Na základě originálních myšlenek vznikají inovativní projekty, které mění náš každodenní život. Od technologií, které usnadňují komunikaci a přístup k informacím, po umění a kulturu, které nás inspirují a propojují. V optimistickém duchu je důležité zdůraznit, že každá idea má potenciál k pozitivnímu dopadu. I malé nápady, pokud jsou podpořeny odhodláním a úsilím, mohou vést k významným změnám. Když jednotlivci i komunity kombinují své myšlenky a zkušenosti, mohou společně čelit výzvám a vytvářet lepší svět. Nicméně, je důležité si být vědom toho, že ne všechny myšlenky se realizují nebo přinášejí očekávané výsledky. Kritické myšlení a reflexe jsou klíčové pro to, abychom mohli rozlišovat mezi užitečnými a méně přínosnými koncepty. Optimismus v idejích by měl být podložen realističným přístupem, který se nebojí zkoumat možné překážky a hledat řešení. Celkově lze říci, že idea je mocným nástrojem v našem životě, a její objevování a rozvoj nás může posunout vpřed na cestě k lepší budoucnosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'mem (informace)','Platón','John Locke','Tomáš Akvinský','Svatý Augustin','nominalismus','Marcus Tullius Cicero','druh','řečtina','kategorie','Ontologie','Aristotelés'

Aristotelés

Druh

Kategorie

Nominalismus

Ontologie

Platón

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.