Array ( [0] => 15487375 [id] => 15487375 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slovo [uri] => Slovo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy}} [1] => '''Slovo''' je skupina [[hláska|hlásek]] tvořící ustálený celek a mající určitý ustálený význam, je označované za jednotku slovní zásoby.{{Citace monografie [2] => | příjmení = Sochrová [3] => | jméno = Marie [4] => | příjmení2 = [5] => | jméno2 = [6] => | korporace = [7] => | titul = Český jazyk do dlaně pro střední školy [8] => | vydání = 2 [9] => | vydavatel = Fragment [10] => | místo = Havlíčkův Brod [11] => | rok = 2003 [12] => | počet stran = 251 [13] => | strany = 64 [14] => | isbn = 80-7200-793-9 [15] => }} Ve starším výkladu zpravidla uskupení hlásek ve věcném (lexikálním) nebo mluvnickém (gramatickém) významu a také jednotlivá hláska, například citoslovce „ó" vyjadřující překvapení nebo také spojka „a" v postavení ve větě.{{Citace monografie [16] => | příjmení = Trávníček [17] => | jméno = František [18] => | odkaz na autora = František Trávníček [19] => | příjmení2 = Váša [20] => | jméno2 = Pavel [21] => | titul = Slovník jazyka českého [22] => | vydání = 1 [23] => | vydavatel = František Borový [24] => | místo = Praha [25] => | rok = 1937 [26] => | počet stran = [27] => | kapitola = slovo [28] => | typ kapitoly = Heslo [29] => | strany = 1384 [30] => | isbn = [31] => }} [32] => [33] => [[Hláska]] je pojem zvukové stránky jazyka, umožňuje slovo použít v mluveném projevu a písemně zaznamenat. Věcný význam slova znamená zjednodušeně něco (cokoliv) pojmenovat, mluvnický spočívá v možnosti slovo zaznamenat (písmo, tisk) a také pravopisně rozlišit i v případě jeho stejného znění v mluveném projevu (např. zelený – Zelený).{{Citace monografie [34] => | příjmení = Hartmannová [35] => | jméno = Danuše [36] => | příjmení2 = Hartmannová [37] => | jméno2 = Věra [38] => | titul = Pravidla českého pravopisu [39] => | vydání = 1 [40] => | vydavatel = FIN [41] => | místo = Olomouc [42] => | rok = 1994 [43] => | počet stran = 608 [44] => | strany = [45] => | isbn = 80-85572-44-3 [46] => }} [47] => [48] => Zvukovou stránkou jazyka a významem hlásek se zabývá hláskosloví, v daném jazyku mají hlásky schopnost rozlišit zvukovou formu slova a jeho význam. Hláska je tzv. významotvorná a označuje se cizím slovem jako [[foném]], základní jednotka tzv. fonologického systému.{{Citace monografie [49] => | příjmení = Klimeš [50] => | jméno = Lumír [51] => | příjmení2 = [52] => | jméno2 = [53] => | titul = Slovník cizích slov [54] => | vydání = 1 [55] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [56] => | místo = Praha [57] => | rok = 1981 [58] => | počet stran = 816 [59] => | kapitola = foném [60] => | typ kapitoly = Heslo [61] => | strany = 182 [62] => | isbn = [63] => }} Fonologický systém je součástí [[fonologie]] věnující se funkci fonémů neboli zvukovým rozdílům hlásek. V [[Čeština|českém jazyku]] jsou hlásky (fonémy) tvořené jednotlivými [[samohláska]]mi (vokály), [[souhláska]]mi (konsonanty) a [[Dvojhláska|dvojhláskou]] (diftong) složenou ze dvou samohlásek v jedné [[Slabika|slabice]] (ou). [64] => [65] => Slovo je významný prostředek dorozumívání ([[Verbální komunikace|komunikace]]) v lidské společnosti, v kulturním vývoji příslušného území tvoří souhrn slov část národní identity a [[Národní jazyk|národního jazyka]]. V celosvětovém měřítku je pravděpodobně nejvýznamnějším prostředkem v komunikaci člověka. Slovo vzniká v hlasovém ústrojí, způsobem v nich tvořených hlásek se zabývá [[fonetika]] konkrétního jazyka, např. angličtiny, češtiny atd. [66] => [67] => Naukou o slovu (derivologie – tvorba slov, [[etymologie]] – původ slov, [[frazeologie]] – ustálená slovní spojení, [[lexikologie]] – slovní zásoba, [[lexikografie]] – sestavování slovníků, morfematika – základ slov, [[Tvarosloví|morfologie]] – tvarosloví, [[sémantika]] – věcný význam) a dalšími disciplínami v souvislosti s českým jazykem se zabývá [[Lingvistika|jazykověda]] a uplatněním výstupních jazykovědných informací v oblasti vzdělávání jazyková výchova, ve školství zpravidla v odborném předmětu nazvaném „český jazyk". [68] => [69] => V České republice je v oblasti českého jazyka autoritou (výklad slov aj.) [[Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky|Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR]]. [70] => [71] => == Jazykovědný význam == [72] => Slovo bývá považováno za základní jednotku [[lexikologie|lexikální]] [[Jazyk (lingvistika)|jazykové]] roviny jako ustálená jednotka jazyka, která je tvořena řadou [[foném]]ů ve větě přemístitelnou (výjimečně fonémem jediným) a nese lexikální a/nebo gramatický (případně též pragmatický význam). Tento termín ovšem není lehce vymezitelný. Dosud v jazykovědě nebyla vytvořena uspokojivá definice, která by na jedné straně odpovídala všem slovům a na druhé straně nemohla být vztažena na jiné jednotky jazyka. Příčinou je velká formální, významová i funkční různorodost slov. [73] => [74] => Slovo je jazykovým znakem. Jeho forma je vzhledem k pojmenovávané realitě arbitrární (libovolná). Mezi formou slova a obsahem lidského [[vědomí]], k němuž se vztahuje (tj. potažmo mezi formou a pojmenovávanou skutečností), neexistuje ve většině případů žádná přímá souvislost. Vztah mezi posloupností hlásek je však založen na konvenci, pro uživatele jednotlivého jazyka je závazný, jinak by si navzájem nemohli rozumět. [75] => [76] => Slova, u nichž lze na základě jejich vnitrojazykové motivovanosti usuzovat na lexikální význam, bývají označována jako ''popisná'' (''pomeranč – pomerančový – pomerančovník''). Proti nim stojí tzv. slova ''značková'', jejichž forma je vzhledem k ostatním jednotkám – alespoň ze synchronního pohledu – nemotivovaná (''voda, dům''). [77] => [78] => == Informační obsah == [79] => Slovo je nositelem [[informace]] s určitým obsahem{{Citace elektronické monografie [80] => | příjmení = [81] => | jméno = [82] => | korporace = Masarykova univerzita Brno [83] => | odkaz na korporaci = Masarykova univerzita [84] => | titul = Slovník spisovného jazyka českého: slovo [85] => | url = https://deb.fi.muni.cz:8005/debdict/ [86] => | vydavatel = [87] => | místo = [88] => | datum vydání = [89] => | datum přístupu = 2017-06-24 [90] => }}{{Nedostupný zdroj}}, vnímané ve formě [[zvuk]]u (mluvený projev), vizuálně v případě [[Písmo|písma]] (též [[tisk]]u) i hmatově (tzv. [[Braillovo písmo]]) a to ve významu věcném neboli lexikálním, uváděném ve slovníku a/nebo mluvnickém (gramatickém) v případě spojení s dalšími slovy. Vzhledem k informačnímu obsahu každého slova lze označit slovo za jednotku informace, významově však může být i [[Slovo (paměťová jednotka)|paměťovou jednotkou]] v informačních technologiích programového typu ([[software]]), je samo o sobě pojmem s více významy. [91] => [92] => Slovo je ve větě přemístitelné a umožňuje ve věcném významu pojmenování (označení) jakékoliv skutečnosti (reálné nebo abstraktní) a to buď jednoslovně (např. hory, moudrost) nebo víceslovně, tzv. [[sousloví]]m (Železné hory, historická zkušenost). Souslovím jsou i odborné názvy, např. pojmenování chemických sloučenin a také slovní spojení v oblasti frazeologie, např. [[Rčení|pořekadla]], [[Pranostika|pranostiky]], [[přísloví]]. [93] => [94] => == Významové druhy == [95] => Informační obsah slova představuje jeho význam{{Citace elektronické monografie [96] => | příjmení = [97] => | jméno = [98] => | korporace = Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [99] => | odkaz na korporaci = Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [100] => | titul = Příruční slovník jazyka českého: slovo [101] => | url = http://psjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledej&heslo=slovo&where=hesla&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=3&numcchange=no¬_initial=1 [102] => | vydavatel = [103] => | místo = [104] => | datum vydání = [105] => | datum přístupu = 2017-06-23 [106] => }}, může být jen jeden nebo jich být i více, vztažených ke stejně znějícímu ustálenému celku hlásek. [107] => * Jednoznačné slovo má jeden význam, též jednovýznamové slovo (např. [[měď]] – název chemického prvku). [108] => * Mnohoznačné slovo má více významů, též vícevýznamové slovo (např. noha, v základní významu označení části lidského těla, v druhotném neboli odvozeném třeba noha u stolu).  [109] => [110] => === Hlásková shoda === [111] => Mnohoznačné slovo v sobě nese významovou spojitost neboli hláskovou shodu, takové slovo zní v mluveném projevu shodně (např. pohled – s více významy: [[zrak]]em pohledět, [[pohlednice]], obec [[Pohled (okres Havlíčkův Brod)|Pohled]] nebo objekt [[Pohled (databáze)|databáze]]). Rozlišit význam mnohoznačného slova lze v jeho spojení s dalšími slovy ve [[Věta (lingvistika)|větě]]. [112] => [113] => == Užití == [114] => Slovo nabývá konkrétního významu užitím k pojmenování nějaké jedinečnosti (Brno, Chrudimka, Karel) nebo označení skutečnosti (auto, déšť, krychle), poukázání na něco (ten, tam), vyjádření pocitu nebo napodobení zvuku (brr, bum), výzvě (stůj) a také užitím ve stavbě věty (a, když, protože). [115] => [116] => Užitím slova označuje člověk svoji přesně vymezenou představu neboli pojem{{Citace monografie [117] => | příjmení = Trávníček [118] => | jméno = František [119] => | odkaz na autora = František Trávníček [120] => | příjmení2 = Váša [121] => | jméno2 = Pavel [122] => | titul = Slovník jazyka českého [123] => | vydání = 1 [124] => | vydavatel = František Borový [125] => | místo = Praha [126] => | rok = 1937 [127] => | počet stran = 1752 [128] => | kapitola = pojem [129] => | typ kapitoly = Heslo [130] => | strany = 1210 [131] => | isbn = [132] => }} používaný v [[řeč]]i (mluvený projev) nebo písemně (též tiskem) a také v [[Číslicový systém|digitálním záznamu]]. Užití určitého pojmu je podmíněno existujícím ustáleným spojením, ve smyslu přijatých [[Pravidla českého pravopisu|pravidel]] a [[zvyk]]lostí (konvence{{Citace monografie [133] => | příjmení = Klimeš [134] => | jméno = Lumír [135] => | příjmení2 = [136] => | jméno2 = [137] => | titul = Slovník cizích slov [138] => | vydání = 1 [139] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [140] => | místo = Praha [141] => | rok = 1981 [142] => | počet stran = 816 [143] => | kapitola = konvence [144] => | typ kapitoly = Heslo [145] => | strany = 371 [146] => | isbn = [147] => }}), nesoucí v sobě určitou informaci, náhodný shluk ([[množina]]) hlásek mimo obvyklou posloupnost toto nesplňuje. Pro užití slova v určitém věcném významu jsou důležité výkladové [[slovník]]y, také cizích slov a [[encyklopedie]]. [148] => [149] => === Kulturní význam === [150] => V průběhu vývoje lidské [[Kultura|kultury]] se „slovo" v mnoha oblastech života stalo významným prostředkem prezentace kulturních hodnot, např. prostřednictvím souboru starověkých textů v podobě [[Bible]] (tištěná podoba slova) nebo v jeho „živém" významu pro duchovní směřování života v podobě [[pastorace]].{{Citace elektronické monografie [151] => | příjmení = [152] => | jméno = [153] => | titul = Pastorace [154] => | url = http://www.pastorace.cz/ [155] => | vydavatel = [156] => | místo = [157] => | datum vydání = [158] => | datum přístupu = 2017-06-24 [159] => }} Slovo má velký význam v [[Ideologie|ideologickém]] působení při formulování [[Politika|politických]] názorů a koncepce určitého společenského názoru na rozličné otázky a problémy, obecně také ve [[Filosofie|filosofii]], formulování zásad [[Morálka|morálky]] nebo ustanovení právních předpisů a vytváření zákonných norem [[Právo|práva]] ([[Kodifikace (právo)|kodifikace]]), pojem „slovo" je využit i v oblasti tzv. [[Nepsané právo|nepsaného práva]] ve výrazu „platí dané slovo" ([[slib]]). V oblasti jazykovědné se [[Kodifikace (lingvistika)|kodifikací]] [[Spisovná čeština|spisovné češtiny]] zabývá Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR. [160] => [161] => Přelom ve využití slov v kulturním pojetí nastal v [[Evropská unie|Evropě]] v polovině [[15. století]], vynález [[knihtisk]]u ([[Johannes Gutenberg|Johannes Gensfleisch-Gutenberg]]) umožnil masovou produkci tištěného slova v podobě [[Kniha|knih]]. V roce [[1605]] začal [[Johann Carolus|Johann Carolus (1575–1634)]], německý tiskař a vydavatel, šířit první tištěné [[noviny]] nazvané v němčině „''Relation aller Fürnemmen und gedenckwürdigen Historien"'' (česky: Oznámení všech významných a vzpomínkových zpráv) ve [[Štrasburk]]u.{{Citace elektronické monografie [162] => | příjmení = [163] => | jméno = [164] => | titul = Univerzitní knihovna Heidelberg: titulní stránka novin (v němčině) [165] => | url = http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/relation1609?sid=99b21d63f3e33ee4bf834de4e42ea971&ui_lang=eng [166] => | vydavatel = [167] => | místo = [168] => | datum vydání = [169] => | datum přístupu = 2017-06-25 [170] => }} Pravděpodobně vůbec první tištěné noviny na světě dle „[[Světová asociace novin|Světové asociace novin]]" (anglicky: ''World Association of Newspapers''). [171] => [172] => V českých zemích šířeno slovo v psané podobě poprvé v psaných tzv. novinách v roce 1495 pod názvem „''Noviny leta božieho 1495''" (tzv. Jindřichohradecké noviny), první česky psané noviny opakovaně vydávané od roku [[1719]] byly „[[Pražské poštovské noviny|''Pražské české noviny'']]“ (zakladatel a vydavatel Karel František Rosenmüller){{Citace elektronické monografie [173] => | příjmení = [174] => | jméno = [175] => | titul = ČT24: Začaly vycházet první české periodické noviny [176] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1422396-zacaly-vychazet-prvni-ceske-periodicke-noviny [177] => | vydavatel = [178] => | místo = [179] => | datum vydání = [180] => | datum přístupu = 2017-06-25 [181] => }}, později jejich redaktorem [[Václav Matěj Kramerius]], od července [[1789]] vydával v Praze „''Krameriovy císařsko-královské vlastenecké noviny''" spojené s formováním českého národního vědomí, významně se podílely na osvětové činnosti, publikovaly naučné přílohy s tématy z oblasti [[dějepis]]u, [[Ekonomie|ekonomiky]], [[zeměpis]]u aj.{{Citace elektronické monografie [182] => | příjmení = [183] => | jméno = [184] => | titul = Historický vývoj médií: Od Gutenberga k Internetu [185] => | url = http://www.mediasetbox.cz/data/_text/000025/historicky-vyvoj-medii.pdf [186] => | vydavatel = Koalice nevládek Pardubicka [187] => | místo = [188] => | datum vydání = [189] => | datum přístupu = 2017-06-25 [190] => | poznámka = Mediální výchova na gymnáziích - projekt podpořilo: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropský sociální fond v České republice [191] => }} [192] => [193] => V roce [[1890]] vznikla v Praze „Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění" (1890–1918) spojená s osobou architekta, stavitele a filantropa [[Josef Hlávka|Josefa Hlávky]], v letech 1890–1908 její první předseda. V roce [[1911]] v rámci akademie založena „Kancelář Slovníku jazyka českého", od roku [[1946]] pod názvem [[Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky|Ústav pro jazyk český]]. Vznikem [[Československo|Československa]] v roce [[1918]] změna názvu akademie na Českou akademii věd a umění, v letech [[1953]]–[[1992]] nejvyšší vědecká instituce s názvem [[Československá akademie věd]].  [194] => [195] => Z hlediska uchovávání psaného (tištěného) slova byl významný rok [[1781]] založením Národní knihovny (Bibliotheca nationalis) ve smyslu sbírky jazykově [[Čeština|české]] a [[Slovenština|slovenské]] literatury v rámci „Veřejné c. k. univerzitní knihovny", zakladatel sbírky ředitel knihovny [[Karel Rafael Ungar]] v Praze ([[Klementinum]]), dnes [[Národní knihovna České republiky]]. [196] => [197] => Kulturou řeči – užitím slov se zabývá periodikum „''[[Naše řeč]]''", první číslo vyšlo v prosinci roku [[1916]], od roku 1918 ve vydání [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]] (1918–1952), vychází nepřetržitě, dnes vydavatel Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR. Sté výročí časopisu o současné i historické češtině bylo téma konference v lednu roku [[2017]] v sídle Akademie věd ČR v Praze (pořadatelé: redakce časopisu ve spolupráci s oddělením jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR).{{Citace elektronické monografie [198] => | příjmení = [199] => | jméno = [200] => | titul = Naše řeč: Konference 100 let Naší řeči [201] => | url = http://naserec100.ujc.cas.cz/ [202] => | vydavatel = [203] => | místo = [204] => | datum vydání = [205] => | datum přístupu = 2017-06-24 [206] => }} [207] => [208] => Od roku [[1935]] vychází také recenzovaný vědecký časopis věnovaný otázkám teorie a kultury jazyka pod názvem „[[Slovo a slovesnost]]", založen [[Pražský lingvistický kroužek|Pražským lingvistickým kroužkem]], přispívatelem v prvním čísle byl i český spisovatel [[Karel Čapek]] s článkem „Kdybych byl linguistou".{{Citace periodika [209] => | příjmení = Čapek [210] => | jméno = Karel [211] => | odkaz na autora = Karel Čapek [212] => | titul = Kdybych byl linguistou [213] => | periodikum = Slovo a slovesnost [214] => | datum = [215] => | ročník = 1 (1935) [216] => | číslo = 1 [217] => | strany = 7–8 [218] => | url = http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2 [219] => }} [220] => [221] => V roce [[1936]] byla v bývalém [[Československo|Československu]] založena „Jazyková poradna Společnosti pro slovanský jazykozpyt a Naší řeči''"'', dnes Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR.{{Citace elektronické monografie [222] => | příjmení = [223] => | jméno = [224] => | korporace = Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [225] => | odkaz na korporaci = Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [226] => | titul = Jazyková poradna [227] => | url = http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html [228] => | vydavatel = [229] => | místo = [230] => | datum vydání = [231] => | datum přístupu = 2017-06-24 [232] => }} [233] => [234] => Pojem „slovo" se objevuje i ve spojení v názvu novin ''České slovo'' (1907–1945), pokračovatelem ''[[Svobodné slovo]]'' vycházejících v letech 1945–1993 v bývalém [[Československo|Československu]]. S užitím mluveného i psaného slova je spojen např. „Festival českého jazyka, řeči a literatury [[Šrámkova Sobotka]]" pořádaný v letních měsících v rodišti básníka [[Fráňa Šrámek|Fráni Šrámka (1877–1952)]] ve městě [[Sobotka]] (61. ročník v roce 2017).{{Citace elektronické monografie [235] => | příjmení = [236] => | jméno = [237] => | titul = Šrámkova Sobotka: festival českého jazyka, řeči a literatury [238] => | url = http://www.sramkovasobotka.cz/vice-o-festivalu/ [239] => | vydavatel = [240] => | místo = [241] => | datum vydání = [242] => | datum přístupu = 2017-06-24 [243] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170704120426/http://www.sramkovasobotka.cz/vice-o-festivalu/ [244] => | datum archivace = 2017-07-04 [245] => | nedostupné = ano [246] => }} [247] => [248] => === Svoboda slova === [249] => Mimořádný význam slova prezentuje [[mezinárodní smlouva]] přijatá [[19. prosinec|19. prosince]] [[1966]] v sídle [[Organizace spojených národů]] v [[New York]]u pod označením „''International Covenant on Civil and Political Rights''" (česky: [[Mezinárodní pakt o občanských a politických právech]]). Úmluva navazuje na [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecnou deklaraci lidských práv]], slova se týká především článek 19 ve znění:{{Citace elektronické monografie [250] => | příjmení = [251] => | jméno = [252] => | korporace = Organizace spojených národů [253] => | odkaz na korporaci = Organizace spojených národů [254] => | titul = Všeobecná deklarace lidských práv [255] => | url = http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/12/UDHR_2015_11x11_CZ2.pdf [256] => | vydavatel = Informační centrum OSN [257] => | místo = Praha [258] => | datum vydání = 2015 [259] => | datum přístupu = 2017-06-24 [260] => | poznámka = Informační centrum OSN v Praze: „Toto dílo je neoficiální překlad, za nějž plně zodpovídá vydavatel" [261] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170323233715/http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/12/UDHR_2015_11x11_CZ2.pdf [262] => | datum archivace = 2017-03-23 [263] => | nedostupné = ano [264] => }} [265] => [266] => „''Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice."'' [267] => [268] => Obecně je toto [[Lidská práva|lidské právo]] označováno jako [[Svoboda projevu|svoboda slova]]. [269] => [270] => ==== Dva tisíce slov ==== [271] => Význam slova v souvislostech uplatněného lidského práva se projevilo např. ve společenské situaci v roce [[1968]] v bývalé [[Československá socialistická republika|Československé socialistické republice]] a následně i v mezinárodním měřítku tehdejšího bloku [[Socialistický stát|socialistických států]]. Slovy formulovaná výzva k široké veřejnosti pod názvem „Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, vědcům, umělcům a všem",{{Citace elektronické monografie [272] => | příjmení = [273] => | jméno = [274] => | korporace = Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky [275] => | odkaz na korporaci = Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky [276] => | titul = Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, vědcům, umělcům a všem [277] => | url = http://www.68.usd.cas.cz/files/dokumenty/edice/627.pdf [278] => | vydavatel = [279] => | místo = [280] => | datum vydání = [281] => | datum přístupu = 2017-06-26 [282] => }} známá též pod zkráceným „[[Dva tisíce slov]]" měla širokou odezvu. Autorem byl spisovatel a novinář [[Ludvík Vaculík]], zveřejněna bez uvedení autorství [[27. červen|27. června]] [[1968]] v týdeníku vycházejícím v roce 1968 pod názvem ''[[Literární listy]]'' (č. 18) a současně v denících ''[[Mladá fronta]]'', [[Práce (noviny)|''Práce'']] (noviny [[Revoluční odborové hnutí|ROH]]), ''[[Zemědělské noviny]]''. [283] => [284] => Slova v prohlášení vyvolala odezvu u [[Občanská společnost|občanské veřejnosti]] i v širších mezinárodních souvislostech vrcholících [[21. srpen|21. srpna]] [[1968]] invazí vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] na československé území.{{Citace elektronické monografie [285] => | příjmení = [286] => | jméno = [287] => | titul = Moderní dějiny: MANIFEST 2000 SLOV (27. 6. 1968) [288] => | url = http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/manifest-2000-slov-27-6-1968/ [289] => | vydavatel = [290] => | místo = [291] => | datum vydání = [292] => | datum přístupu = 2017-06-26 [293] => | poznámka = Vzdělávací portál pro učitele, studenty a žáky [294] => }} V souvislosti s tzv. manifestem byly publikovány i další dokumenty, v jejichž názvu se výraz „slovo" objevuje a jejichž tvůrci byli šiřiteli slova jak v mluvené, tak písemné formě, např. „Jen několik slov" (''Literární listy'', zvláštní vydání [[19. červenec|19. července]] [[1968]], autorství neuvedeno, autorem textu [[Antonín Jaroslav Liehm]], v roce [[1946]] spoluzakladatel týdeníku ''Kulturní politika'' s básníkem, publicistou a režisérem [[Emil František Burian|Emilem Františkem Burianem]], využívajícím např. [[Lingvistika|jazykovou]] a [[Rétorika|rétorickou]] literární konstrukci, tzv. [[Metafora|metaforu]]) nebo novinářský článek „Omluva o 992 slovech"{{Citace elektronické monografie [295] => | příjmení = [296] => | jméno = [297] => | titul = Ludvík Vaculík: Tvorba [298] => | url = http://www.ludvikvaculik.cz/index.php?pid=56&sid=37 [299] => | vydavatel = [300] => | místo = [301] => | datum vydání = [302] => | datum přístupu = 2017-06-26 [303] => }} (autor Ludvík Vaculík, ''Literární listy'', č. 20 z [[11. červenec|11. července]] [[1968]]). [304] => [305] => [[Ludvík Vaculík|Ludvík Vaculík (1926–2015)]] své [[Článek|články]], [[esej]]e, [[fejeton]]y, [[reportáž]]e a úryvky z nepublikované [[Próza|prózy]], také zápisy o vyloučení z [[Komunistická strana Československa|KSČ]], Prohlášení [[Charta 77|Charty 77]] a [[Protokol (zápis)|protokoly]] z výslechů tvořících [[Historický pramen|historické prameny]], shromáždil do uceleného souboru, tvořícího dnes dobové [[Historický dokument|dokumenty]] a literární projevy ve společenských souvislostech období jeho života, publikoval je v knize ''Tisíce slov''.{{Citace monografie [306] => | příjmení = Vaculík [307] => | jméno = Ludvík [308] => | odkaz na autora = Ludvík Vaculík [309] => | příjmení2 = [310] => | jméno2 = [311] => | titul = Tisíce slov. Zpráva o svatbě [312] => | vydání = 1 [313] => | vydavatel = Atlantis [314] => | místo = Brno [315] => | rok = 2009 [316] => | počet stran = 316 [317] => | strany = [318] => | isbn = 978-80-7108-306-1 [319] => | poznámka = Kniha vydána s podporou Ministerstva kultury České republiky [320] => }} Uvedením [[autor]]ského textu v různých [[Žurnalistika|publicistických žánrech]] a v [[Dokument (právo)|dokumentech]] dané doby se kniha stala také představením rozmanitého užití slova. [321] => [322] => Významu slovní výzvy z roku 1968 je věnována např. studie „Dva tisíce slov; Zrod a důsledky nečekaně vlivného provolání", autor Jakub Končelík.{{Citace elektronické monografie [323] => | příjmení = Končelík [324] => | jméno = Jakub [325] => | korporace = Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy [326] => | odkaz na korporaci = Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy [327] => | titul = Dva tisíce slov. Zrod a důsledky nečekaně vlivného provolání [328] => | url = http://publication.fsv.cuni.cz/attachments/440_koncelik_2000_slov.pdf [329] => | vydavatel = [330] => | místo = [331] => | datum vydání = [332] => | datum přístupu = 2017-06-26 [333] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181111071300/http://publication.fsv.cuni.cz/attachments/440_koncelik_2000_slov.pdf [334] => | datum archivace = 2018-11-11 [335] => | nedostupné = ano [336] => }} [337] => [338] => == Slovní zásoba == [339] => Všechna slova tvoří v určité jazykové oblasti slovní zásobu ([[Slovní zásoba|lexikum]]), slovo je její jednotkou, též lexikální jednotkou neboli [[lexém]]. Slovní zásobou (lexikem) se zabývá lingvistická disciplína nazvaná [[lexikologie]]. Zásoba slov je shromážděna v obsahově velkém slovníku synonym - lexikonu nazývaném v jazykovědě [[tezaurus]], též thesaurus. Současná slovní zásoba je značně rozsáhlá. [340] => [341] => Slovní zásoba uchovávaná v [[Paměť|paměti]] lidského mozku je výsledek procesu [[socializace]] člověka přicházejícího na svět v podobě biologického živoucího organismu,{{Citace monografie [342] => | příjmení = Buriánek [343] => | jméno = Jiří [344] => | příjmení2 = [345] => | jméno2 = [346] => | titul = Sociologie pro střední školy a vyšší odborné školy [347] => | vydání = 1 [348] => | vydavatel = Fortuna [349] => | místo = Praha [350] => | rok = 1996 [351] => | počet stran = 128 [352] => | kapitola = Socializace a osobnost, sociologie aktéra a jednání [353] => | typ kapitoly = Kapitola [354] => | strany = 38–41 [355] => | isbn = 80-7168-304-3 [356] => }} tedy i bez znalosti významu slov. Teprve s postupným vývojem v kulturní bytost je [[Člověk moudrý|člověk]] schopen ke vnímané skutečnosti přiřazovat určité slovo, obvykle ve významu tzv. mateřské řeči.{{Citace elektronické monografie [357] => | příjmení = Jílek [358] => | jméno = František [359] => | titul = Řeč a charakter [360] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4064 [361] => | vydavatel = Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [362] => | místo = [363] => | datum vydání = [364] => | datum přístupu = 2017-06-24 [365] => | poznámka = Naše řeč, ročník 32 (1948), číslo 2 - 3, strany 40 - 43 [366] => }} Pro uchování ustálených celků daného jazyka ve formě slov byly v průběhu let kulturního vývoje lidstva, také s obohacováním jazyka novými pojmy, vytvořeny [[slovník]]y různého významu a určení. [367] => [368] => Obsahem se slovníky mohou lišit podle: [369] => * charakteru poskytovaných informací, např. naučné – encyklopedické (základní zdroj informací), jazykové (výklad slova, překlad slova), [370] => * způsobu třídění zpracovaných hesel, např. abecedně řazené nebo věcně podle významu, [371] => * druhu zaznamenané slovní zásoby, např. cizích slov, historické – Staročeský slovník, frazeologické, synchronní – současná slovní zásoba, terminologické – odborné aj. [372] => [373] => == Slovník == [374] => Uchování slov (slovní zásoby) je podmíněno schopností paměťového centra [[Lidský mozek|lidského mozku]] a dalšími činiteli jedince. Významné jsou proto slovníky daného jazyka. Základy budoucích slovníků v českých zemích vznikaly již popularizací češtiny, např. v bohosloveckém kázání [[Jan Hus|Jana Husa (asi 1370–1415)]], podílejícího se na odstranění zastaralých a také německých slov a zavedení diakritického pravopisu (háčky, čárky nad hláskami). [375] => [376] => Významné je působení [[Filologie|filologa]], [[historik]]a a zakladatele [[Slavistika|slavistiky]] v českých zemích [[Josef Dobrovský|Josefa Dobrovského (1753–1829)]] a [[Josef Jungmann|Josefa Jungmanna (1763–1847)]], filologa, překladatele a lexikografa, také dalších osobností jak umělecké, např. [[Josef Kajetán Tyl|Josef Kajetán Tyl (1808–1856)]], [[Karel Jaromír Erben|Karel Jaromír Erben (1811–1870)]], [[Božena Němcová|Božena Němcová (1820–1862]]), [[Karel Havlíček Borovský|Karel Havlíček Borovský (1821–1856)]], tak populárně odborné literatury [[František Palacký|František Palacký (1798–1876)]], [[Jan Gebauer|Jan Gebauer (1838–1907]]). [377] => [378] => V letech [[1860]]–[[1874]] vyšel první český encyklopedický ''[[Riegrův slovník naučný|Slovník naučný]],'' autoři [[František Ladislav Rieger]] a lexikograf [[Jakub Malý]], spolupracoval i spisovatel [[Karel Jaromír Erben]]. Nejrozsáhlejší [[Ottův slovník naučný|''Ottův Slovník naučný'']] vydávaný v letech [[1888]]–[[1909]] obsahoval celkem 27 svazků encyklopedického slovníku a jeden díl s doplňky. Mezi první obecné encyklopedické slovníky po vzniku Československa patří ''[[Masarykův slovník naučný]]'', který vycházel v letech [[1925]]–[[1933]], dalším pak byl desetisvazkový ''[[Komenského slovník naučný]]'' z let 1937–1938.{{Citace elektronické monografie [379] => | příjmení = Hartmanová [380] => | jméno = Dagmar [381] => | korporace = Národní knihovna České republiky [382] => | odkaz na korporaci = Národní knihovna České republiky [383] => | titul = Historie československé encyklopedistiky do roku 1945 [384] => | url = http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0001/0001015.html [385] => | vydavatel = [386] => | místo = [387] => | datum vydání = [388] => | datum přístupu = 2017-06-26 [389] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140418075627/http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0001/0001015.html [390] => | datum archivace = 2014-04-18 [391] => | nedostupné = ano [392] => }} [393] => [394] => K významným dílům v oblasti jazykovědy v první polovině [[20. století]] náleží „''Slovník jazyka českého''", autoři [[František Trávníček]] a Pavel Váša, představující slovní bohatství jazyka knižního, psaného a hovorového s přihlédnutím k jeho umělecké a básnické formě. Slovník uvádí význam slov a jejich pravopis. [395] => [396] => Ve druhé polovině 20. století vzniká v rámci Československé akademie věd výkladový ''[[Slovník spisovného jazyka českého]]'', vedoucí redakce [[Filologie|filolog]] a lexikograf [[Bohuslav Havránek|Bohuslav Havránek (1893–1978)]], obsah kodifikován Ústavem pro jazyk český AV ČR, rozsáhlé dílo vydáváno v letech [[1958]]–[[1989]] opakovaně. [397] => [398] => V [[21. století]] se staly významným prostředkem k prezentaci významu slov, pravopisu, výslovnosti a gramatiky i uchovávání slovní zásoby informační technologie. V elektronické verzi existuje např. aplikace s názvem „[[Internetová jazyková příručka]]" se slovníkovou a výkladovou částí, společný projekt Ústavu pro jazyk český Akademie věd a Fakulty informatiky [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] v Brně (viz externí odkazy hesla). [399] => [400] => === Příklady slovníků === [401] => Slovníky českého jazyka,{{Citace elektronické monografie [402] => | příjmení = [403] => | jméno = [404] => | korporace = Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [405] => | odkaz na korporaci = Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [406] => | titul = O slovnících [407] => | url = http://lexiko.ujc.cas.cz/heslare/dictionary.php [408] => | vydavatel = [409] => | místo = [410] => | datum vydání = [411] => | datum přístupu = 2017-06-24 [412] => | poznámka = Oddělení současné lexikologie a lexikografie [413] => }} některé jsou digitálně zpracované a dostupné elektronicky (viz též externí odkazy hesla): [414] => * ''Slovník jazyka českého'', autoři [[František Trávníček]], Pavel Váša, slovní zásoba spisovné češtiny, tzv. neodborné, určené pro širokou veřejnost, souhrn slov jazyka knižního, psaného, hovorového, vydán v roce [[1937]], vydavatel [[Fr. Borový (nakladatelství)|Fr. Borový]], Praha. [415] => * ''[[Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost]]'', výkladový slovník českého jazyka, 45 366 slov a 62 872 vyčleněných významů vztažených ke konkrétnímu slovu (pravopis, výslovnost, původ, slovní spojení a další), obsahem slovní zásoba od roku 1945 s přihlédnutím k období po roce 1918, kodifikován Ústavem pro jazyk český AV ČR, první vydání v roce [[1978]], další opraveno a doplněno v roce [[1994]], opakovaně vydáván v dalších letech, vydavatel [[Academia]], v roce [[2005]] na CD-ROM v nakladatelství Leda (jazykové učebnice). [416] => * [[Slovník spisovného jazyka českého|''Slovník spisovného jazyka českého'']], výkladový slovník českého jazyka, 192 908 slov, obsahem slovní zásoba let 1935–1971 a výběr od 80. let 19. století, kodifikován (pravopis, výslovnost, gramatika), vydávaný v letech [[1958]]–[[1966]] (sešitově), [[1960]]–[[1971]] a v úpravě roku [[1989]], vydavatel [[Academia]], v roce [[2011]] zpřístupněn v elektronické podobě Ústavem pro jazyk český AV ČR. [417] => * ''[[Příruční slovník jazyka českého]]'', vědecký popisný (deskriptivní) slovník, 250 000 slov, podrobný lexikografický popis slov, synchronní slovníkové dílo se slovní zásobou od roku 1880 s přihlédnutím ke starší české literatuře, též nazývaný citátový slovník pro doklady především z beletrie, vydávaný v letech [[1935]]–[[1957]], vydavatel státní nakladatelství v různých podobách názvu, v posledním [[Státní pedagogické nakladatelství]], v roce [[2007]] zpřístupněna digitalizovaná podoba Ústavem pro jazyk český AV ČR. [418] => * ''[[Příruční slovník naučný]]'', první česká encyklopedie po II. světové válce, 42 472 hesel, vydávaná v letech [[1962]]–[[1967]], vydavatel bývalá [[Československá akademie věd]]. [419] => [420] => == Odkazy == [421] => [422] => === Reference === [423] => [424] => [425] => === Literatura === [426] => * {{Citace periodika [427] => | příjmení = Hartmanová [428] => | jméno = Dagmar [429] => | odkaz na autora = [430] => | titul = Historie československé encyklopedistiky 1945–1992 [431] => | periodikum = Národní knihovna : knihovnická revue [432] => | odkaz na periodikum = [433] => | rok = 2000 [434] => | měsíc = [435] => | ročník = [436] => | číslo = 2–3 [437] => | strany = 80–88 [438] => | url = http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0001/0001015.html [439] => | issn = 1214-0678 [440] => | datum přístupu = 2017-06-24 [441] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140418075627/http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0001/0001015.html [442] => | datum archivace = 2014-04-18 [443] => | nedostupné = ano [444] => }} {{Wayback|url=http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0001/0001015.html |date=20140418075627 }} [445] => * {{Citace monografie [446] => | příjmení = Hartmannová [447] => | jméno = Danuše [448] => | odkaz na autora = [449] => | příjmení2 = Hartmannová [450] => | jméno2 = Věra [451] => | odkaz na autora2 = [452] => | titul = Pravidla českého pravopisu [453] => | vydavatel = FIN [454] => | místo = Olomouc [455] => | rok = 1994 [456] => | vydání = 1 [457] => | počet stran = 608 [458] => | isbn = 80-85572-44-3 [459] => }} [460] => * {{Citace periodika [461] => | příjmení = Hladká [462] => | jméno = Zdeňka [463] => | odkaz na autora = [464] => | titul = České slovníkářství na cestě k jednojazyčnému výkladovému slovníku [465] => | periodikum = Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR: Naše řeč [466] => | odkaz na periodikum = [467] => | rok = 2005 [468] => | měsíc = [469] => | ročník = [470] => | číslo = 3 [471] => | strany = 140–159 [472] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7835 [473] => | issn = [474] => }} [475] => * CHROMÝ, Jan. Když jsou slova barevná, chutnají či voní. ''Vesmír.'' 2020, roč. 99, č. 11, s. 666. [O [[Synestezie|synestezii]].] [476] => * {{Citace monografie [477] => | příjmení = Klimeš [478] => | jméno = Lumír [479] => | odkaz na autora = [480] => | titul = Slovník cizích slov [481] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [482] => | místo = Praha [483] => | rok = 1981 [484] => | vydání = 1 [485] => | počet stran = 816 [486] => | isbn = [487] => }} [488] => * {{Citace periodika [489] => | příjmení = Pravdová [490] => | jméno = Markéta [491] => | odkaz na autora = [492] => | příjmení2 = Chromý [493] => | jméno2 = Jan [494] => | příjmení3 = Dufek [495] => | jméno3 = Ondřej [496] => | titul = Naše řeč stoletá a co dál? [497] => | periodikum = Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR: Naše řeč [498] => | odkaz na periodikum = [499] => | rok = 2016 [500] => | měsíc = [501] => | ročník = [502] => | číslo = 5 [503] => | strany = 225–226 [504] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8425 [505] => | issn = [506] => }} [507] => * {{Citace periodika [508] => | příjmení = Pravdová [509] => | jméno = Markéta [510] => | odkaz na autora = Markéta Pravdová [511] => | příjmení2 = Chromý [512] => | jméno2 = Jan [513] => | příjmení3 = Dřímal [514] => | jméno3 = Jakub [515] => | titul = Výhledy Naší řeči [516] => | periodikum = Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR: Naše řeč [517] => | odkaz na periodikum = [518] => | rok = 2009 [519] => | měsíc = [520] => | ročník = [521] => | číslo = 1 [522] => | strany = 1–2 [523] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8021 [524] => | issn = [525] => }} [526] => * {{Citace monografie [527] => | příjmení = Sochrová [528] => | jméno = Marie [529] => | odkaz na autora = [530] => | titul = Český jazyk do dlaně pro SŠ a vyšší ročníky víceletých gymnázií [531] => | vydavatel = Fragment [532] => | místo = Havlíčkův Brod [533] => | rok = 2003 [534] => | vydání = 1 [535] => | počet stran = 252 [536] => | isbn = 80-7200-793-9 [537] => }} [538] => * {{Citace monografie [539] => | příjmení = Trávníček [540] => | jméno = František [541] => | odkaz na autora = František Trávníček [542] => | příjmení2 = Váša [543] => | jméno2 = Pavel [544] => | odkaz na autora2 = [545] => | titul = Slovník jazyka českého [546] => | vydavatel = František Borový [547] => | místo = Praha [548] => | rok = 1937 [549] => | vydání = 1 [550] => | počet stran = 1752 [551] => | isbn = [552] => }} [553] => [554] => === Související články === [555] => * [[Abeceda]] [556] => * [[Česká fonetická transkripce]] [557] => * [[Čeština]] [558] => * [[Hláska]] [559] => * [[Lingvistika|Jazykověda]] [560] => * [[Mezinárodní fonetická abeceda]] [561] => * [[Písmo]] [562] => * [[Spisovná čeština]] [563] => [564] => === Externí odkazy === [565] => * {{Commonscat}} [566] => * {{TDKIV}} [567] => * {{Wikicitáty|téma=Slovo}} [568] => * {{Wikislovník|heslo=slovo}} [569] => * [http://www.osn.cz/ Informační centrum OSN v Praze] – od roku 1947 zastoupení Sekretariátu [[Organizace spojených národů]] v České republice [570] => * [http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=slovo#bref1 Internetová jazyková příručka] – projekt Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR a Fakulty informatiky Masarykovy univerzity [571] => * [https://nlp.fi.muni.cz/ Centrum zpracování přirozeného jazyka] – Fakulta informatiky, [[Masarykova univerzita|Masarykova univerzita v Brně]] [572] => * [http://nase-rec.ujc.cas.cz/ Naše řeč] – časopis věnovaný češtině jako mateřskému jazyku, vydavatel [[Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky|Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR]] [573] => * [http://lexiko.ujc.cas.cz/heslare/dictionary.php O slovnících] – Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, Oddělení současné lexikologie a lexikografie [574] => * [http://deb.fi.muni.cz/index-cs.php Prohlížeč a editor slovníků] – Masarykova univerzita, Fakulta informatiky, NLP Centrum [575] => * [http://psjc.ujc.cas.cz/search.php Příruční slovník jazyka českého (1935–1957)] – popisný slovník [576] => * [http://ssjc.ujc.cas.cz/ Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)] – výkladový slovník [577] => * [http://sas.ujc.cas.cz/index.php Slovo a slovesnost] – časopis teorie a kultury jazyka, vydavatel Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR [578] => * [http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx Vokabulář webový] – projekt slovníků staré češtiny [579] => * [http://www.ujc.cas.cz/ Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky] – veřejná výzkumná instituce [580] => [581] => {{Pahýl}} [582] => {{Autoritní data}} [583] => {{Portály|Jazyk}} [584] => [585] => [[Kategorie:Slova a výrazy| ]] [586] => [[Kategorie:Lexikografie]] [587] => [[Kategorie:Slovotvorba]] [588] => [[Kategorie:Větná stavba]] [589] => [[Kategorie:Sémantika]] [590] => [[Kategorie:Písmo]] [591] => [[Kategorie:Lingvistika]] [] => )
good wiki

Slovo

Slovo je skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající určitý ustálený význam, je označované za jednotku slovní zásoby. Ve starším výkladu zpravidla uskupení hlásek ve věcném (lexikálním) nebo mluvnickém (gramatickém) významu a také jednotlivá hláska, například citoslovce „ó" vyjadřující překvapení nebo také spojka „a" v postavení ve větě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1968','Lingvistika','lexikologie','Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky','Československo','Čeština','Filologie','František Trávníček','Karel Jaromír Erben','slovník','Slovník spisovného jazyka českého','Academia'

1968

Academia

Československo

Čeština

Filologie

Filologie je vědní disciplína, která se zabývá studiem jazyka a literatury.

Lexikologie

Lexikologie je vědní disciplína zabývající se studiem slovních zásob a slovních jednotek v jazyce.

Lingvistika

Slovník