Array ( [0] => 15524642 [id] => 15524642 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Přísečnice [uri] => Přísečnice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Přísečnice je malebná obec nacházející se v okrese Chomutov v Ústeckém kraji, obklopená krásnou přírodou a nabízející jedinečné možnosti pro život i odpočinek. Leží na severních svazích Krušných hor a je známá svou klidnou atmosférou a příjemným prostředím pro rodiny i jednotlivce. Historie Přísečnice je bohatá a sahá až do 14. století, kdy byla poprvé zmíněna v historických dokumentech. Během své existence se obec vyvinula do místa, kde se mísí tradice s moderním způsobem života. Přísečnice má co nabídnout milovníkům přírody i těch, kteří hledají kulturní zážitky. V okolí obce se rozprostírá mnoho turistických stezek, které lákají k procházkám a objevování místní flóry a fauny. Občané Přísečnice se pyšní aktivním členstvím v ochraně svého životního prostředí a komunitním životem. Místní spolky a organizace pravidelně pořádají akce, které podporují sousedské vztahy a posilují místní tradice. Děti i dospělí mají možnost zapojit se do různých volnočasových aktivit, které jsou zaměřené na vzdělávání, sportovní vyžití nebo umělecké projevy. V obci se nachází také několik míst, která stojí za to navštívit, jako jsou přírodní rezervace a historické památky, které zrcadlí bohatou historii regionu. S postupem času se Přísečnice stále více rozvíjí, a s tím i možnosti pro nové obyvatele, kteří chtějí být součástí této pozitivně naladěné komunity. Celkově je Přísečnice příjemným místem pro život a strávení volného času, které svým obyvatelům i návštěvníkům nabízí pohodu, krásné výhledy a bohaté kulturní a přírodní dědictví. [oai_cs_optimisticky] => Přísečnice je malebná obec nacházející se v okrese Chomutov v Ústeckém kraji, obklopená krásnou přírodou a nabízející jedinečné možnosti pro život i odpočinek. Leží na severních svazích Krušných hor a je známá svou klidnou atmosférou a příjemným prostředím pro rodiny i jednotlivce. Historie Přísečnice je bohatá a sahá až do 14. století, kdy byla poprvé zmíněna v historických dokumentech. Během své existence se obec vyvinula do místa, kde se mísí tradice s moderním způsobem života. Přísečnice má co nabídnout milovníkům přírody i těch, kteří hledají kulturní zážitky. V okolí obce se rozprostírá mnoho turistických stezek, které lákají k procházkám a objevování místní flóry a fauny. Občané Přísečnice se pyšní aktivním členstvím v ochraně svého životního prostředí a komunitním životem. Místní spolky a organizace pravidelně pořádají akce, které podporují sousedské vztahy a posilují místní tradice. Děti i dospělí mají možnost zapojit se do různých volnočasových aktivit, které jsou zaměřené na vzdělávání, sportovní vyžití nebo umělecké projevy. V obci se nachází také několik míst, která stojí za to navštívit, jako jsou přírodní rezervace a historické památky, které zrcadlí bohatou historii regionu. S postupem času se Přísečnice stále více rozvíjí, a s tím i možnosti pro nové obyvatele, kteří chtějí být součástí této pozitivně naladěné komunity. Celkově je Přísečnice příjemným místem pro život a strávení volného času, které svým obyvatelům i návštěvníkům nabízí pohodu, krásné výhledy a bohaté kulturní a přírodní dědictví. ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=vsi u [[Zbiroh]]a, která kdysi mívala stejný název,|stránka=Přísednice}} [1] => {{Různé významy|druhý=vodní nádrži|stránka=Vodní nádrž Přísečnice}} [2] => {{Infobox - české sídlo [3] => | název = Přísečnice [4] => | charakter = zaniklé město [5] => | obec = [[Kryštofovy Hamry]] [6] => | okres = Chomutov [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | počet domů = 2 [9] => | domy aktuální k = 2011 [10] => | katastrální území = Přísečnice [11] => | rozloha = 12,9 [12] => | nadmořská výška = 725 [13] => }} [14] => '''Přísečnice''' ({{Vjazyce2|de|''Pressnitz'')}} byla [[Horní město|hornickým městem]] v [[Krušné hory|Krušných horách]] v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. [[První písemná zmínka]] o něm pochází z roku [[1335]]. Rozvoj města byl podmíněn těžbou [[Železná ruda|železné]] a stříbrné rudy. Město zaniklo kvůli výstavbě [[Vodní nádrž Přísečnice|přehradní nádrže Přísečnice]] v sedmdesátých letech dvacátého století. [15] => [16] => == Název == [17] => Město svůj název dostalo podle potoka ''Přiesečná,'' tedy podle řeky, která teče přiesekou, přísekou. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje často ve zkomolených tvarech: Presnitz (1335), zu der Bresnitz (1341), Presnicz (1352), Przesnicz (1369), Brzieznicz (1379), Prziesnicz (1384), in Bresnicz (1393), von Bresnicz (1401), Brosnicz nebo Preznicz(1405), in Pressnicz (1409), in Przesstienicz (1419), in Brissenicz (1422), in Presnicz (1424), Prziesecznicze (1431), In Przeseczniczi (1446), zradil Přísečnici (1468), w Przyseczniczy (1508), na Prziseczniczy (1529), na Przyseczniczj (1545), na všem panství Prziseczniczkym (1554), zur Presnicz (1562) od panství Pržisecžniczkeho (1605), v Pržissetniczy, a na Přísečnici (1616). Jiný výklad odvozuje název města od [[Hydronymum|hydronyma]] ''breznica.'' [18] => [19] => == Historie == [20] => Počátky města jsou nejasné. Okolní krajina byla lidmi využívána už v [[pravěk]]u, ale nejstarším známým středověkým objektem byl výrobní areál z přelomu dvanáctého a třináctého století, který se nacházel v poloze {{Cizojazyčně|da|Graukopf}} asi 1,5 kilometru jihovýchodně od města. [21] => [22] => === Nejstarší dějiny === [23] => Přísečnice vznikla na významné obchodní cestě ze [[Sasko|Saska]] do Čech. Cesta do Čech vedla ze saského [[Cvikov (Německo)|Zwickau]] přes [[Schlettau]] do Přísečnice, odkud pokračovaly do českého vnitrozemí dvě větve: první vedla přes [[Louchov]] do [[Kadaň|Kadaně]] a druhá přes [[Volyně (Výsluní)|Volyni]] do [[Kralupy u Chomutova|Kralup]].Crkal, Volf (2016), s. 375–376. [[První písemná zmínka]] o Přísečnici pochází z roku [[1335]], kdy král [[Jan Lucemburský]] osvobodil lidi putující přes Přísečnici do Chomutova a [[Louny|Loun]] od placení [[Clo|cla]]. Podle starší literatury stávala původní Přísečnice na vrchu Kremsiger a do údolí byla přestěhována až během [[Husitské války|husitských válek]]. [[Archeologický nález|Archeologické nálezy]] však dokládají souběžnou existenci obou sídel od konce třináctého století do poloviny čtrnáctého století, kdy sídliště na Kremsigeru zaniklo.Crkal, Volf (2016), s. 381. [24] => [25] => Existenci [[Stříbro|stříbrných]] dolů v první polovině čtrnáctého století dokládá zpráva z roku 1339, kterou Jan Lucemburský se svým synem [[Karel IV.|Karlem IV.]] rozdělili výnosy ze zdejších dolů a dalších statků. Městečko se rozvíjelo nejspíše v prostoru vymezeném [[Kostel svatého Mikuláše (Přísečnice)|kostelem svatého Mikuláše]] a [[Přísečnice (zámek)|přísečnickým hradem]], jehož existence je doložena už ve čtrnáctém století. Zástavba vznikala podél komunikace, která se u kostela v místech původního tržiště rozšiřovala do náměstí zvaného {{Cizojazyčně|de|Alte Ring}}. Na parcely domů navazoval systém lánové [[Plužina|plužiny]], který v životě středověkého města dokládá výraznou roli zemědělství. [26] => [27] => Dne 5. října 1352 městečko Přísečnici získali od Karla IV. [[Šumburkové|páni ze Šumburka]]. V patnáctém století bylo městečko nejméně dvakrát vypleněno. Poprvé je zpustošili Němci, kteří vtrhli do země roku 1424. Podruhé je dobyli křižáčtí žoldnéři během [[česko-uherské války]]. Obránci města se tehdy údajně stáhli do [[Opevněný kostel|opevněného kostela]] svatého Mikuláše, kde se bránili, dokud jim nepřišlo na pomoc [[žatec]]ké vojsko vedené [[Jan Hasištejnský z Lobkovic|Janem Hasištejnským z Lobkovic]] a [[Beneš z Veitmile|Benešem z Veitmile]].Binterová (1996), s. 15. [28] => [29] => V první třetině šestnáctého století se v Přísečnici znovu vzmáhalo hornictví, ale vrcholu dosáhlo až za [[Šlikové|Šliků]], kteří panství koupili v roce 1533. Vzestupu městečka dokládá růst počtu obyvatel. Zatímco v roce 1533 v něm žilo 24 poddaných, roku 1548 to bylo přes 170. Rostoucí moc Šliků nevyhovovala králi [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]], který proto Přísečnici i s doly převzal, a roku 1546 povýšil na královské [[horní město]]. Zároveň mu udělil právo používat městský znak. Roku 1547 Šlikové přišli za podporu [[Šmalkaldský spolek|Šmalkaldského spolku]] i o zbytek přísečnického panství. Jeho správu poté zajišťovala královská komora, které je často zastavovala. Ochranu lesů, kterých citelně ubývalo v důsledku velké spotřeby dřeva v dolech a na stavbách, měl zajistit lesní řád vydaný císařem roku 1565.Binterová (1996), s. 16. [30] => [31] => Roku 1583 byla v Přísečnici sepsána listina, podle které v ní král [[Jan Lucemburský]] založil [[Mincovna|mincovnu]]. Je to nejstarší zmínka o přísečnické mincovně a další nepřímé zmínky pochází až z osmnáctého, devatenáctého a dvacátého století. Vzhledem k odlehlosti Přísečnice, centralizaci výroby mincí [[Václav II.|Václavem II.]] do [[Kutná Hora|kutnohorského]] [[Vlašský dvůr|Vlašského dvora]] a pozdním zmínkám je pravděpodobné, že v Přísečnici neexistovala skutečná mincovna, ale pouze místo, kde se u hranic měnily mince, popř. skladovalo surové hutní stříbro. [32] => [33] => === Sedmnácté století === [34] => [[Soubor:Pieter Snayers, Le siège de Presnitz 1641.jpg|náhled|[[Pieter Snayers]]: Bitva u Přísečnice roku 1641]] [35] => [36] => V roce 1617 se město vykoupilo ze svých [[Poddanství|poddanských]] povinností vůči přísečnickému panství, ale brzy jej těžce postihly události [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] a proces [[rekatolizace]], který vedl k vlně emigrace. Krajinou často procházela císařské i švédská vojska, která pustošila široké okolí. Při vpádu Švédů vedených generálem [[Johan Banér|Johanem Banérem]] v roce 1639 vnikl 11. března jeden z jeho oddílů do města, kde vojáci vyrabovali všechny domy a mnoho jejich obyvatel zbili. Některé ženy řádění vojáků nepřežily. Švédové odnášeli především peníze, oblečení a odvedli také všechny koně. Kromě toho požadovali výkupné ve výši 500 [[Tolar (historická měna)|tolarů]], ale nakonec se museli spokojit pětinou uvedené částky. Poté propustili zajatého faráře, ale za místního kováře požadovali další výkupné. [37] => [38] => Při ústupu do Saska před početnější císařskou armádou, zamířil generál Banner do přísečnického průsmyku a nechal během [[Bitva u Přísečnice|bitvy u Přísečnice]] v březnu 1641 město vypálit. Dne 10. května, krátce po této události, čtyřicetipětiletý Banner zemřel. Po bitvě byla k obraně tzv. přísečnického průsmyku postavena dvě dřevohlinitá opevnění bráněná 35 [[mušketýr]]y z [[Chomutov]]a, [[Žatec|Žatce]] a [[Kadaň|Kadaně]]. První se nacházelo severně od [[Vejprty|Vejprt]] nad zaniklou továrnou ''Blechhammer'' a druhé stálo poblíž samotné Přísečnice. Mušketýři v srpnu 1644 vpadli do města a zabili čtyři osoby. Město utrpělo také v lednu 1643, kdy tudy Švédové vpadli do [[Kadaň|Kadaně]] a znovu v prosinci 1644, kdy při obraně padlo 17 mušketýrů. Obě zmíněná opevnění v roce 1645 dobyla vojska švédského generála [[Lennart Torstenson|Torstensona]], který je nechal zbořit a spálit. Město postihly další průchody vojsk a naposledy bylo během třicetileté války vyrabováno švédským vojskem v roce 1648. [39] => [40] => Podle [[Berní rula|berní ruly]] z roku 1654 ve městě zůstalo 173 obydlených a čtyřicet pustých usedlostí. Dalších 23 jich bylo v nejasném stavu a 22 pustých domů obývali [[Poddanství|poddaní]] bez pozemkového majetku. Ve městě bylo 67 potahů, 188 krav, 155 [[Jalovice|jalovic]], 68 koz, 48 prasat a osm ovcí. Přibližně 60 % dobytka vlastnili řemeslníci, kteří zároveň obdělávali 64 % zemědělské půdy (celkem k městu patřilo 501 [[Korec (jednotka)|strychů]] půdy). Úpadek hornictví během třicetileté války dokládá nízký počet horníků, kterých bylo ve městě pouze pět. K nevýrobním povoláním patřili jen výběrčí daní, dvorský myslivec a důchodní písař. Řemeslná výroba se zaměřovala na místní trh a někteří řemeslníci se sdružovali do pekařského, řeznického nebo ševcovského [[cech]]u.Binterová (1996), s. 17. [41] => [42] => === Osmnácté století === [43] => Na počátku osmnáctého století došlo v malé míře na krátkou dobu k obnově těžby stříbra. V polovině 18. století hornictví zaniklo a ve městě se rozšířilo [[paličkování]] [[krajka|krajek]] a objevovaly se první putovní kapely. Za [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] byla ve městě ubytována pruská i císařská vojska. V roce 1759 vypukl v Přísečnici rozsáhlý požár, při kterém shořela [[fara]], [[radnice]] a mnoho domů. Poškozen byl také farní [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Přísečnice)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]], takže jeho funkci načas převzal hřbitovní kostel svatého Mikuláše. Obnovu města usnadnilo dřevo z okolních lesů, které dostávali [[Měšťanstvo|měšťané]] zdarma. [44] => [45] => Koncem osmnáctého století se výrobou krajek živilo třináct mistrů a 365 krajkářek. Na polích se pěstovaly brambory, zelí, [[oves]] a [[len]], který ve městě zpracovávalo osmnáct tkalců. Později však pěstování lnu ustalo v důsledku dovozu levného lněného zboží z Anglie. [46] => [47] => Ve čtyřicátých letech devatenáctého století patřilo okolí Přísečnice k regionům nejvíce postiženým nedostatkem potravin. Zejména na přelomu let 1842 a 1843 došlo k neúrodě brambor, která vedla k růstu cen potravin. Zásoby vlastních potravin lidé brzy vyčerpali a jídlo na trhu si nemohli dovolit, protože cena pětiliberního chleba dosáhla až 45 [[krejcar]]ů, což představovalo týdenní výdělek krajkáře nebo tkalce. Tvrdá zima navíc znemožnila účinné zásobování. Obchodníci přesto vyváželi obilí do [[Sasko|Saska]], což vedlo obyvatele Přísečnice, Vejprt a okolních vesnic k přepadávání formanských vozů, na kterých se obilí vozilo. Strádání horalů se snažily zmírnit dobročinné spolky a zemská vláda, ale dávky potravin rozdělované jednotlivým rodinám byly jen nárazové a velmi malé, a nedokázaly tíživou situaci vyřešit v delším časovém měřítku. [48] => [49] => === Devatenácté století === [50] => [[File:Marktplatz-Preßnitz2.jpg|thumb|Náměstí]] [51] => [52] => Roku 1811 město postihl další požár, který zničil většinu ze čtyř set domů. Stát jich zůstalo jen 66. Aby si lidé zajistili obživu, mnoho z nich odešlo spolu s cestovními kapelami, které si vydělávaly hraním v lázeňských městech, na výstavách nebo při jiných událostech a na svých cestách se dostaly mimo jiné do [[Halič]]e, [[Rusko|Ruska]], [[Egypt]]a a [[Singapur]]u. Vrcholu své slávy kapely dosáhly v osmdesátých letech devatenáctého století a konec jejich činnosti způsobila [[první světová válka]]. [53] => [54] => V roce 1832 koupila přísečnické panství hraběnka [[Marie Gabriela z Rottenhanu|Gabriela Buquoyová]], označovaná jako anděl Krušnohoří. Pomáhala lidem tím, že od nich vykupovala krajky. V letech, kdy zavládl ve městě hlad byly na zámku rozdělovány potraviny, oblečení a houně. Nechala upravit Přísečnický potok, aby se po něm mohlo plavit dřevo. Dala také vybudovat silnice z Přísečnice do [[Kalek|Kalku]] a do [[Kovářská|Kovářské]].{{Fakt/dne|20201117194320|}} [55] => [56] => Když se ve druhé polovině devatenáctého století plánovala stavba [[Železniční trať Chomutov–Vejprty|železnice z Chomutova do Vejprt]], vedení města ji odmítlo. Nejbližší stanicí se tak stalo nádraží v [[Rusová|Rusové]], které bývalo v zimě často obtížně přístupné. Plánovaná trať z Rusové do [[Kryštofovy Hamry|Kryštofových Hamrů]] nebyla postavena a absence napojení na železnici se později podílela na postupném úpadku města.Binterová (1996), s. 18. [57] => [58] => K drobným přísečnickým podnikům ve druhé polovině patřily tři mlýny, dva pivovary, [[Pila (provoz)|pila]] s výrobnou [[šindel]]ů, výrobna nábytku, [[Tříslo (koželužství)|tříslovna]] a dílna zaměřená na vyšívání. V letech 1851–1863 fungovala také [[papírna]]. [59] => [60] => === Dvacáté století === [61] => [[File:Pressnitztalsperre0.jpg|thumb|Vodní nádrž Přísečnice]] [62] => [63] => První světová válka vedla k velkému nedostatku potravin. Horské oblasti s málo úrodnou půdou, které byly závislé na zásobování z úrodnějších oblastí, trpěly nedostatkem jídla více než jiné. V roce 1917 byl na Přísečnicku jedinou snadno dostupnou potravinou [[tuřín]], ze kterého se pekl i chléb. Jedním ze způsobů jak zajistit potraviny alespoň dětem se stala dobročinná akce Dítě jako host vyhlášená roku 1917 císařem [[Karel I.|Karlem I.]] V rámci akce bylo dvě stě dětí z přísečnického okresu za doprovodu učitelů 18. června 1918 odvezeno vlakem do [[Uhersko|Uher]]. Tam strávily několik týdnů na statcích s dostatkem jídla. V samotném městě od února do listopadu 1918 fungovaly tzv. válečné kuchyně. Za dobu jejich fungování bylo vydáno 71 400 porcí jídla, které byly nejchudším lidem rozdávány zdarma a bohatší platili podle zámožnosti 25 nebo 50 [[haléř]]ů. [64] => [65] => Po první světové válce skončila domácí výroba krajek a jejich výroby převzaly menší textilní továrny, které kromě krajek vyráběly punčochy, prádlo, zástěry, pletené zboží a záclony. Mimo drobný průmysl lidé provozovali řemesla nebo pracovali v zemědělství, v lesích nebo na úřadech. Část příjmů pocházela z cestovního ruchu, protože se město stalo vyhledávaným letoviskem. [66] => [67] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl poblíž firmy Elektrochema zřízen malý zajatecký tábor. Po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]] se město nepodařilo zcela dosídlit, a počet obyvatel klesl na třetinu předválečného stavu. [68] => [69] => Začátkem sedmdesátých let dvacátého století bylo rozhodnuto o stavbě [[Vodní nádrž Přísečnice|přísečnické přehrady]], která vedla k postupné demolici města a zatopení jeho území. Stavební uzávěra ve městě byla vyhlášena v roce 1965, ale obyvatelé předpokládali, že ke stavbě nedojde. Argumentovali slabými zdroji vody nebo možností ztrát vody v historických dolech. Výstavbu nakonec prosadil chomutovský [[okresní národní výbor]], podle kterého byla nutná kvůli plánovanými demolicím vesnic v důsledku rozšiřování [[Hnědé uhlí|hnědouhelných]] lomů. Přípravné práce na vybudování přehrady začaly v roce 1969. [70] => [71] => Poslední stojící domy na náměstí byly použity jako kulisy pro německý film ''[[Město snů|Traumstadt]]'' (režie [[Johannes Schaaf]]), který byl natočen na motivy románu ''[[Země snivců]]'' [[Alfred Kubin|Alfreda Kubina]], a v přímém přenosu roku 1973 odstřeleny. [72] => [73] => === Hornictví === [74] => První zmínka o stříbrných dolech v Přísečnici je ze čtrnáctého století, postupně se zde kromě rud stříbra dobývaly také rudy s obsahem [[arsen]]u, [[kobalt]]u, [[nikl]]u, [[bismut]]u a v menším měřítku také [[Měď|mědi]]. Z poloviny patnáctého století se dochovaly zprávy o [[hamr]]ech [[Šumburkové|pánů ze Šumburka]]. Roku 1459 získali majitelé panství [[Lobkovicové]] horní privilegia na dolování v třímílovém okolí [[Hasištejn]]a, do kterého spadala i Přísečnice. V roce 1490 je v Přísečnici doložena [[Sklárna|sklářská huť]]. Ve čtrnáctém století se městské doly nacházely podél Střelnického potoka, kde se dochovaly [[Výsypka|odvaly]] a zavalená ústí [[Štola|štol]].Crkal, Volf (2016), s. 380. Zpracování rud v probíhalo na pravém břehu Přísečnice a jihozápadně od kostela svatého Mikuláše. [75] => [76] => V průběhu doby docházelo k výkyvům v intenzitě dolování: nejúspěšnějším obdobím bylo 16. století. V první polovině sedmnáctého století se začínaly projevovat obtíže způsobené dlouhým provozem dolů. Ty totiž pronikly do značné hloubky a dosáhly až na úroveň odvodňovací dědičné štoly Dům rakouský, takže bylo nutno počítat s dodatečnými náklady na odvodňování. Po třicetileté válce byly obnovovány již jen doly s dostatečně bohatými rudami. Dědičná štola v té době dosahovala délky 3 600 metrů. Od poloviny sedmnáctého století byla spolu s odbočkami ražena na náklady krále, který si nechával polovinu získaného stříbra a veškerou železnou rudu. Přestože bylo nacházeno mnoho stříbrných ložisek, soukromníci nebyli ochotni otevírat nové doly a král na ně neměl prostředky. Jediným těžařem byla obec, která aby nepřišla o status horního města, provozovala doly Tři labutě a Požehnání boží, přičemž druhý z nich byl roku 1661 opuštěn. V roce 1687, kdy se těžilo jen v dole Nebeské vojsko, bylo získáno jen okolo 21 kg stříbra. [77] => [78] => K oživení hornické činnosti došlo až na počátku 18. století, kdy bylo otevřeno čtrnáct dolů, které v letech 1711 a 1712 dohromady vyprodukovaly 188 kg stříbra. Již ve dvacátých letech však došlo k výraznému propadu těžby a v roce 1771 byla zrušena městská tavicí huť a zůstával otevřen pouze důl Maria Kirchenbau. Dědičná štola Dům rakouský byla rozšířena o odbočku Lederburská čelba, která odvodňovala železnorudné doly u [[Mezilesí (Kryštofovy Hamry)|Mezilesí]]. Nevelké pokusy o obnovení dolování proběhly v roce 1812 (důl Josef na Heegbergu) a ještě později v letech 1881–1885, ale skončily zcela neúspěšně. [79] => [80] => == Obyvatelstvo == [81] => Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2632 obyvatel (z toho 1199 mužů), z nichž bylo 29 Čechoslováků, 2541 Němců a 62 cizinců. Kromě 74 evangelíků, jednoho žida, jednoho příslušníka nezjišťovaných církví a jednoho člověka bez vyznání patřili všichni k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 2606 obyvatel: sto Čechoslováků, 2450 Němců, dva příslušníky jiné národnosti a 54 cizinců. Kromě římskokatolické většiny zde žilo šedesát evangelíků, osm členů církve československé, tři příslušníci nezjišťovaných církví a 31 lidí bez vyznání. [82] => [83] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [84] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů [85] => |- [86] => ! [87] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [88] => |- style="white-space:nowrap" [89] => ! align="left" | Obyvatelé [90] => | 2988 || 3487 || 3433 || 4080 || 3668 || 2632 || 2606 || 731 || 660 || 395 || . || . || 4 || 3 [91] => |- style="white-space:nowrap" [92] => ! align="left" | Domy [93] => | 425 || 439 || 448 || 451 || 432 || 430 || 435 || 489 || 208 || 107 || . || . || 3 || 2 [94] => |} [95] => [96] => == Obecní správa == [97] => Po zrušení [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] se město stalo [[Obec (Česko)|obcí]] v okrese Kadaň. V období od 1. října 1906 do 31. prosince 1942 Přísečnice byla [[Okresní město|okresním městem]] okresu Přísečnice a po jeho zrušení byla znovu začleněna do okresu Kadaň. Po roce 1960 patřila do okresu Chomutov. Úředně byla obec zrušena k 30. červnu 1974 a její území bylo přičleněno k obci [[Kryštofovy Hamry]]. V letech 1961–1974 k obci patřily [[Část obce|části obce]] [[Dolina (Kryštofovy Hamry)|Dolina]], [[Kotlina (Měděnec)|Kotlina]], [[Kryštofovy Hamry]], [[Mezilesí (Kryštofovy Hamry)|Mezilesí]], [[Rusová]] a v letech 1961–1967 také [[Venkov (Měděnec)|Venkov]]. [98] => [99] => V obecních volbách v květnu 1938 zvítězila se ziskem 94,46 % hlasů (29 z 30 mandátů) [[Sudetoněmecká strana]]. [100] => [101] => === Znak === [102] => Císař a český král [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] udělil v roce 1546 městu znak. Ve znaku je vykořeněná jedle, na jejím kmenu je štítek a v něm hornická kladívka, špičák a mlátek. Z boku štítku vychází zlatočerná stuha. Štítek je červený se stříbrným břevnem. [103] => [104] => == Školství == [105] => Na počátku devatenáctého století byla v Přísečnici otevřena krajkářská škola. Po roce 1900 ve městě byla mateřská, [[Obecná škola|obecná]] a měšťanská škola, na které navazovala pokračovací živnostenská škola. Česká škola byla otevřena roku 1925. Svůj odbor zde měla [[Národní jednota severočeská]].Binterová (1996), s. 19. [106] => [107] => === Hudební škola === [108] => První soukromou hudební školu pro smyčcové nástroje založil v roce 1882 Wilhelm Rauscher. V roce 1896 tuto školu převzalo město. Cílem školy bylo vychovávat schopné orchestrální hudebníky. Minimální věk pro přijetí do hudební školy byl 10 let. Osvědčení o absolutoriu umožňovalo žákům vstup na konzervatoře v Německu i v zahraničí. Za třicet let trvání do roku 1926 vyškolili učitelé na 4000 žáků. V pondělí 28. července v roce 1902 byla projednávána na [[Český zemský sněm|sněmu království Českého]] žádost města Přísečnice o navýšení dotace pro hudební školu z 2000 K na 4000 K. Poslanec Pacher upozornil na skromné životní příležitosti v jeho poslaneckém obvodu [[Vejprty]] a Přísečnice. Uvedl, že instituce hudební školy vychovává žáky nejen teoreticky, ale i hudebníky z povolání. Škola potřebuje, podle jeho slov, přijmout ještě dva učitele, aby byla zajištěna kvalitní a plnohodnotná výuka. Ve městě bylo také muzeum, kde byly vystaveny dárky a suvenýry, které přivezli za svých cest místní hudebníci. Staré hornické město časem získalo čestný titul město hudby.{{Fakt/dne|20201117194320|}} [109] => [110] => == Pamětihodnosti == [111] => [[File:Přísečnice - socha Panny Marie.jpg|thumb|Socha Panny Marie u křižovatky silnice II/223 a II/224]] [112] => [113] => Významnými památkami byl [[Barokní architektura|barokní]] [[Přísečnice (zámek)|přísečnický zámek]], [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Přísečnice)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]] a [[Kostel svatého Mikuláše (Přísečnice)|kostel svatého Mikuláše]] (oba [[Gotická architektura|gotického]] původu). Kromě nich ve městě stávala prostá pozdně barokní [[fara]] ze druhé poloviny osmnáctého století a v západní části náměstí [[empír]]ová radnice z doby po roce 1826. V několika domech se až do dvacátého století dochovaly gotické [[Portál (architektura)|portály]] a [[Renesance|renesanční]] výzdoba. K menším památkám patřil barokní [[mariánský sloup]] z roku 1699 na náměstí (přestěhován do Klášterce nad OhříBinterová (1996), s. 20.), sloup Nejsvětější Trojice z roku 1714 u kostela Nanebevzetí Panny Marie a socha [[Svatý Florián|svatého Floriána]] u zámeckého parku. Sloup i socha byly přestěhovány k vejprtskému [[Kostel Všech svatých (Vejprty)|kostelu Všech svatých]]. U kostela svatého Mikuláše býval ještě sloup s [[Pieta|Pietou]] z roku 1726, který stojí u vstupu na vejprtský hřbitov. [114] => [115] => == Rodáci == [116] => * [[Josef Hager]] (1726–1781), malíř [117] => * [[Richard Markgraf]] (1869–1916), amatérský [[Paleontologie|paleontolog]], objevitel dinosauřích rodů ''[[Spinosaurus]]'' a ''[[Carcharodontosaurus]]'' [118] => * [[Eugen Sänger]] (1905–1964), letecký a kosmický inženýr, první prezident mezinárodní astronautické federace ({{Cizojazyčně|en|International Astronautical Federation}}) od roku 1951 [119] => [120] => == Odkazy == [121] => === Reference === [122] => [123] => {{Citace monografie [124] => | příjmení = Binterová [125] => | jméno = Zdena [126] => | titul = Zaniklé obce Chomutovska [127] => | vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově [128] => | místo = Chomutov [129] => | rok = 1996 [130] => | počet stran = 56 [131] => | svazek = V. Přísečnicko [132] => | typ svazku = díl [133] => | kapitola = Přísečnice [134] => | strany = 14 [135] => | poznámka = Dále jen Binterová (1996) [136] => }} [137] => {{Citace sborníku [138] => | příjmení = Crkal [139] => | jméno = Jiří [140] => | příjmení2 = Volf [141] => | jméno2 = Martin [142] => | titul = Počátky města Přísečnice [143] => | příjmení sestavitele = Smolnik [144] => | jméno sestavitele = Regina [145] => | sborník = ArchaeoMontan 2013 [146] => | vydavatel = Landesamt für Archäologie Sachsen [147] => | místo = Drážďany [148] => | rok vydání = 2014 [149] => | isbn = 978-3-943770-14-8 [150] => | strany = 95 [151] => | jazyk = česky, německy [152] => }} [153] => {{Citace periodika [154] => | příjmení = Crkal [155] => | jméno = Jiří [156] => | příjmení2 = Volf [157] => | jméno2 = Martin [158] => | titul = Počátky a vývoj osídlení horního města Přísečnice [159] => | periodikum = Archaeologia historica [160] => | rok = 2016 [161] => | ročník = 41 [162] => | číslo = 2 [163] => | strany = 377 [164] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/135611/2_ArchaeologiaHistorica_41-2016-2_20.pdf?sequence=1 [165] => | datum přístupu = 2020-11-17 [166] => | doi = 10.5817/AH2016-2-19 [167] => | issn = 0231-5823 [168] => | poznámka = Dále jen Crkal, Volf (2016) [169] => }} [170] => {{Citace monografie [171] => | příjmení = Urban [172] => | jméno = Michal [173] => | spoluautoři = kolektiv [174] => | titul = Horní města Krušných hor. Ústecký kraj [175] => | vydavatel = Fornica Publishing [176] => | místo = Sokolov [177] => | rok = 2015 [178] => | počet stran = 328 [179] => | isbn = 978-80-87194-49-2 [180] => | svazek = 2 [181] => | vydání = 1 [182] => | kapitola = Přísečnice [183] => | strany = 248 [184] => }} [185] => {{Citace monografie [186] => | příjmení = Profous [187] => | jméno = Antonín [188] => | odkaz na autora = Antonín Profous [189] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [190] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [191] => | místo = Praha [192] => | rok = 1951 [193] => | počet stran = 632 [194] => | svazek = III. M–Ř [195] => | strany = 482 [196] => }} [197] => {{Citace monografie [198] => | příjmení = Bílek [199] => | jméno = Jaroslav [200] => | příjmení2 = Jangl [201] => | jméno2 = Ladislav [202] => | odkaz na autora2 = Ladislav Jangl [203] => | příjmení3 = Urban [204] => | jméno3 = Jan [205] => | titul = Dějiny hornictví na Chomutovsku [206] => | vydavatel = Vlastivědné muzeum v Chomutově [207] => | místo = Chomutov [208] => | rok = 1976 [209] => | počet stran = 192 [210] => | strany = 26–29 [211] => }} [212] => {{Citace elektronické monografie [213] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [214] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [215] => | datum vydání = 2015-12-21 [216] => | datum přístupu = 2019-07-13 [217] => | vydavatel = Český statistický úřad [218] => | strany = 89, 249, 261, 330, 463, 490, 614 [219] => | formát = PDF online [220] => }} [221] => {{Citace periodika [222] => | titul = Vpády švédských vojáků: Vyplenění Přísečnice 11. března 1639 [223] => | periodikum = Památky, příroda, život [224] => | rok = 1979 [225] => | ročník = 11 [226] => | číslo = 1 [227] => | strany = 27 [228] => }} [229] => {{Citace sborníku [230] => | příjmení = Crkal [231] => | jméno = Jiří [232] => | titul = Tvrz a zámek v Přísečnici [233] => | jméno sestavitele = Jana [234] => | příjmení sestavitele = Kuljavceva Hlavová [235] => | příjmení sestavitele2 = Kotyza [236] => | jméno sestavitele2 = Oldřich [237] => | příjmení sestavitele3 = Sýkora [238] => | jméno sestavitele3 = Milan [239] => | odkaz na sestavitele3 = Milan Sýkora [240] => | sborník = Hrady českého severozápadu [241] => | vydavatel = Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech [242] => | místo = Most [243] => | rok vydání = 2012 [244] => | isbn = 978-80-86531-10-6 [245] => | strany = 18–19 [246] => }} [247] => {{Citace monografie [248] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [249] => | svazek = I. Čechy [250] => | vydavatel = Státní úřad statistický [251] => | místo = Praha [252] => | rok = 1924 [253] => | počet stran = 596 [254] => | vydání = 2 [255] => | strany = 255 [256] => }} [257] => {{Citace monografie [258] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [259] => | svazek = I. Země česká [260] => | vydavatel = Státní úřad statistický [261] => | místo = Praha [262] => | rok = 1934 [263] => | počet stran = 614 [264] => | strany = 295 [265] => }} [266] => {{Citace monografie [267] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [268] => | titul = Umělecké památky Čech [269] => | vydavatel = Academia [270] => | místo = Praha [271] => | rok = 1980 [272] => | svazek = III. P/Š [273] => | počet stran = 540 [274] => | typ kapitoly = heslo [275] => | kapitola = Přísečnice [276] => | strany = 188–189 [277] => }} [278] => {{Citace elektronické monografie [279] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [280] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [281] => | datum vydání = 2015-12-21 [282] => | datum aktualizace = [283] => | datum přístupu = 2016-12-11 [284] => | vydavatel = Český statistický úřad [285] => | kapitola = Chomutov [286] => | url kapitoly = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150422.pdf/ [287] => }} [288] => {{Citace monografie [289] => | příjmení = Kutnar [290] => | jméno = František [291] => | odkaz na autora = František Kutnar [292] => | titul = Malé dějiny brambor [293] => | vydavatel = Východočeské nakladatelství [294] => | místo = Havlíčkův Brod [295] => | rok = 1963 [296] => | počet stran = 158 [297] => | strany = 90–91 [298] => }} [299] => {{Citace elektronického periodika [300] => | příjmení = Socha [301] => | jméno = Vladimír [302] => | titul = Jak krajan z Čech objevil spinosaura [303] => | periodikum = Osel [304] => | datum vydání = 2020-04-27 [305] => | datum přístupu = 2020-04-27 [306] => | url = http://www.osel.cz/11145-jak-krajan-z-cech-objevil-spinosaura.html [307] => }} [308] => {{Citace elektronického periodika [309] => | příjmení = Mlejnek [310] => | jméno = Josef [311] => | titul = Stříbrný pták aneb o „Sudeťákovi“ z Přísečnice, co chtěl zničit New York atomovkou [312] => | periodikum = Babylon [313] => | vydavatel = Studentský spolek Babylon [314] => | url = https://babylonrevue.cz/stribrny-ptak-aneb-o-sudetakovi-z-prisecnice-co-chtel-znicit-new-york-atomovkou/ [315] => | datum vydání = 2017-09-09 [316] => | datum přístupu = 2020-04-27 [317] => }} [318] => {{Citace monografie [319] => | příjmení = Pachner [320] => | jméno = Jaroslav [321] => | titul = Střední Krušnohoří [322] => | vydavatel = Ladislav Horáček – Paseka [323] => | místo = Chomutov [324] => | rok = 2008 [325] => | počet stran = 76 [326] => | isbn = 978-80-7185-942-0 [327] => | strany = 18 [328] => }} [329] => {{Citace periodika [330] => | titul = Země Česká [331] => | periodikum = Pondělí Národních listů a Národa [332] => | datum vydání = 1938-05-23 [333] => | ročník = 78 [334] => | číslo = 21 [335] => | strany = 1 [336] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f19ed319-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:640b2923-435f-11dd-b505-00145e5790ea&fulltext=p%C5%99%C3%ADse%C4%8Dnice [337] => | datum přístupu = 2019-02-24 [338] => }} [339] => {{Citace periodika [340] => | příjmení = Stübiger [341] => | jméno = Gerhard [342] => | titul = K dějinám papíren na Chomutovsku [343] => | periodikum = Památky, příroda, život [344] => | rok = 1984 [345] => | ročník = 21 [346] => | číslo = 3 [347] => | strany = 72 [348] => }} [349] => {{Citace periodika [350] => | příjmení = Jančárek [351] => | jméno = Petr [352] => | titul = Sociální struktura báňských měst a městečk na Chomutovsku v polovině 17. století [353] => | periodikum = Památky, příroda, život [354] => | rok = 1981 [355] => | ročník = 13 [356] => | číslo = 4 [357] => | strany = 98–100 [358] => | issn = 0231-5076 [359] => }} [360] => {{Citace periodika [361] => | příjmení = Kočková [362] => | jméno = Martina [363] => | titul = Zánik obce Přísečnice na Chomutovsku [364] => | periodikum = Památky, příroda, život [365] => | rok = 2014 [366] => | ročník = 46 [367] => | číslo = 4 [368] => | strany = 16–17 [369] => | issn = 0231-5076 [370] => }} [371] => {{Citace periodika [372] => | příjmení = Vincenc [373] => | jméno = Jan [374] => | titul = Válečné kuchyně, „Hooverovy kuchyně“ a dobročinná akce „Dítě jako host“ [375] => | periodikum = Památky, příroda, život [376] => | rok = 2004 [377] => | ročník = 36 [378] => | číslo = 4 [379] => | strany = 19–20 [380] => | issn = 0231-5076 [381] => }} [382] => {{Citace kvalifikační práce [383] => | příjmení = Vurbsová [384] => | jméno = Barbora [385] => | instituce = ČVÚT [386] => | odkaz na instituci = České vysoké učení technické v Praze [387] => | titul = Tvorba digitálního modelu zaniklé obce Přísečnice [388] => | typ práce = Diplomová práce [389] => | vedoucí = Zdeněk Vyskočil [390] => | místo = Praha [391] => | rok vydání = 2022 [392] => | počet stran = 61 [393] => | strany = 12 [394] => | datum přístupu = 2023-04-12 [395] => }} [396] => {{Citace kvalifikační práce [397] => | příjmení = Střihavková [398] => | jméno = Monika [399] => | instituce = Univerzita Karlova [400] => | odkaz na instituci = Univerzita Karlova [401] => | titul = Zaniklá obec Přísečnice ve vzpomínkách jejích obyvatel [402] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/60684/120148067.pdf?sequence=1&isAllowed=y [403] => | typ práce = Diplomová práce [404] => | vedoucí = Miroslav Vaněk [405] => | místo = Praha [406] => | rok vydání = 2014 [407] => | počet stran = 77 [408] => | strany = 18, 76 [409] => | datum přístupu = 2023-04-12 [410] => }} [411] => [412] => [413] => === Literatura === [414] => * {{Citace monografie [415] => | příjmení = Binterová [416] => | jméno = Zdena [417] => | odkaz na autora = [418] => | titul = Přísečnice zatopená, ale nezapomenutá [419] => | vydavatel = Oblastní muzeum v Chomutově [420] => | místo = Chomutov [421] => | rok = 2004 [422] => | isbn = [423] => | strany = 12–54 [424] => | počet stran = [425] => }} [426] => * {{Citace sborníku [427] => | příjmení = Crkal [428] => | jméno = Jiří [429] => | titul = Tvrz a zámek v Přísečnici [430] => | jméno sestavitele = Jana [431] => | příjmení sestavitele = Kuljavceva Hlavová [432] => | příjmení sestavitele2 = Kotyza [433] => | jméno sestavitele2 = Oldřich [434] => | příjmení sestavitele3 = Sýkora [435] => | jméno sestavitele3 = Milan [436] => | sborník = Hrady českého severozápadu [437] => | vydavatel = Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech [438] => | místo = Most [439] => | rok vydání = 2012 [440] => | isbn = 978-80-86531-10-6 [441] => | strany = 9–37 [442] => }} [443] => * {{Citace sborníku [444] => | příjmení = Crkal [445] => | jméno = Jiří [446] => | příjmení2 = Volf [447] => | jméno2 = Martin [448] => | titul = Počátky města Přísečnice [449] => | příjmení sestavitele = Smolnik [450] => | jméno sestavitele = Regina [451] => | sborník = ArchaeoMontan 2013 [452] => | vydavatel = Landesamt für Archäologie Sachsen [453] => | místo = Drážďany [454] => | rok vydání = 2014 [455] => | isbn = 978-3-943770-14-8 [456] => | strany = 95–108 [457] => | jazyk = česky, německy [458] => | url = [459] => }} [460] => * {{Citace periodika [461] => | příjmení = Müller [462] => | jméno = Eveline [463] => | titul = Město hudby Přísečnice – historie města a jeho hudební tradice [464] => | periodikum = Památky, příroda, život [465] => | rok = 2003 [466] => | ročník = 35 [467] => | číslo = 1 [468] => | strany = 3–30 [469] => | issn = 0231-5076 [470] => }} [471] => * {{Citace periodika [472] => | příjmení = Přibil [473] => | jméno = Martin [474] => | příjmení2 = Velebil [475] => | jméno2 = Dalibor [476] => | titul = Historický rudní revír Přísečnice v Krušných horách [477] => | periodikum = Bulletin Mineralogie Petrologie [478] => | datum vydání = 2019-06-14 [479] => | rok vydání = 2019 [480] => | místo = Praha [481] => | vydavatel = Národní muzeum v Praze [482] => | ročník = 27 [483] => | číslo = 1 [484] => | strany = [485] => | url = http://www.bullmineral.cz/paper/download/205/fulltext [486] => | issn = 2570-7337 [487] => }} [488] => [489] => === Související články === [490] => * [[Římskokatolická farnost Přísečnice]] [491] => [492] => === Externí odkazy === [493] => * {{Commonscat}} [494] => * [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=76 Přísečnice na webu Zaniklé obce] [495] => [496] => {{Části české obce}} [497] => {{Autoritní data}} [498] => {{Portály|Geografie|Česko}} [499] => [500] => [[Kategorie:Přísečnice| ]] [501] => [[Kategorie:Zaniklá města v Česku]] [502] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v Krušných horách]] [503] => [[Kategorie:Zatopená sídla v Česku]] [504] => [[Kategorie:Zbořeno v Česku 1974]] [505] => [[Kategorie:Katastrální území v Ústeckém kraji]] [506] => [[Kategorie:Horní města v Česku]] [507] => [[Kategorie:Hasištejnské panství]] [508] => [[Kategorie:Přísečnické panství]] [509] => [[Kategorie:Těžba stříbra v Ústeckém kraji]] [510] => [[Kategorie:Těžba železné rudy v Česku]] [511] => [[Kategorie:Těžba v okrese Chomutov]] [512] => [[Kategorie:Těžba mědi v Česku]] [513] => [[Kategorie:Kryštofovy Hamry]] [] => )
good wiki

Přísečnice

Přísečnice ( byla hornickým městem v Krušných horách v okrese Chomutov. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1335.

More about us

About

Leží na severních svazích Krušných hor a je známá svou klidnou atmosférou a příjemným prostředím pro rodiny i jednotlivce. Historie Přísečnice je bohatá a sahá až do 14. století, kdy byla poprvé zmíněna v historických dokumentech. Během své existence se obec vyvinula do místa, kde se mísí tradice s moderním způsobem života. Přísečnice má co nabídnout milovníkům přírody i těch, kteří hledají kulturní zážitky. V okolí obce se rozprostírá mnoho turistických stezek, které lákají k procházkám a objevování místní flóry a fauny. Občané Přísečnice se pyšní aktivním členstvím v ochraně svého životního prostředí a komunitním životem. Místní spolky a organizace pravidelně pořádají akce, které podporují sousedské vztahy a posilují místní tradice. Děti i dospělí mají možnost zapojit se do různých volnočasových aktivit, které jsou zaměřené na vzdělávání, sportovní vyžití nebo umělecké projevy. V obci se nachází také několik míst, která stojí za to navštívit, jako jsou přírodní rezervace a historické památky, které zrcadlí bohatou historii regionu. S postupem času se Přísečnice stále více rozvíjí, a s tím i možnosti pro nové obyvatele, kteří chtějí být součástí této pozitivně naladěné komunity. Celkově je Přísečnice příjemným místem pro život a strávení volného času, které svým obyvatelům i návštěvníkům nabízí pohodu, krásné výhledy a bohaté kulturní a přírodní dědictví.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kryštofovy Hamry','Kadaň','Sasko','Vejprty','Poddanství','Vodní nádrž Přísečnice','Kostel svatého Mikuláše (Přísečnice)','Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Přísečnice)','Mezilesí (Kryštofovy Hamry)','První písemná zmínka','Jan Lucemburský','1335'