Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15532411 [id] => 15532411 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Růže [uri] => Růže [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Růže [3] => | obrázek = Rosa canina .jpg [4] => | popisek = Květ růže šípkové – nejrozšířenější evropské růže [5] => | alt = Růžový květ na černém pozadí [6] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [7] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [8] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [9] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [10] => | řád = [[růžotvaré]] (''Rosales'') [11] => | čeleď = [[růžovité]] (''Rosaceae'') [12] => | podčeleď = ''Rosoideae'' [13] => | rod = '''růže''' (''Rosa'') [14] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [15] => | druhotné dělení = Druhy přirozeně rostoucí v ČR [16] => | podřazené taxony = [17] => * [[Růže bedrníkolistá]] (''Rosa spinosissima'') [18] => * [[Růže Jundzillova]] (''Rosa jundzillii'') [19] => * [[Růže keltská]] (''Rosa gallica'') [20] => * [[Růže májová]] (''Rosa majalis'') [21] => * [[Růže malokvětá]] (''Rosa micrantha'') [22] => * [[Růže oválnolistá]] (''Rosa elliptica'') [23] => * [[Růže plstnatá]] (''Rosa tomentosa'') [24] => * [[Růže podhorská]] (''Rosa dumalis'') [25] => * [[Růže polní]] (''Rosa agrestis'') [26] => * [[Růže převislá]] (''Rosa pendulina'') [27] => * [[Růže Sherardova]] (''Rosa sherardii'') [28] => * [[Růže šípková]] (''Rosa canina'') [29] => * [[Růže vinná]] (''Rosa rubiginosa'') [30] => * [[Růže rolní]] (''Rosa arvensis'') (t.č. vyhynulá) [31] => }} [32] => '''Růže''' (''Rosa'') je [[rod (biologie)|rod]] keřovitých [[rostliny|rostlin]] z čeledi [[Růžovité|růžovitých]] s více než 100 [[druh]]y, které se v přírodě vyskytují na [[severní polokoule|severní polokouli]], nejvíce v oblasti [[mírný podnebný pás|mírného pásu]] Eurasie, méně též v Severní Americe. Jsou to většinou světlomilné opadavé [[keř]]e obloukovitého, prutnatého nebo plazivého [[Habitus (biologie)|habitu]], některé rostou i jako opíravé liány. V přírodě obvykle rostou na světlých sušších místech v křovinách, okrajích lesů, na mezích a ladech, menší množství jich vyhledává vlhko. Krom jediného druhu mají lichozpeřené listy s převážně vytrvalými [[palist]]y, které vyrůstají na ostnitých větvích. [[Květ]]y jsou [[hermafrodit|oboupohlavné]], zpravidla pětičetné, u původních botanických druhů vonné, v barevné škále od bílé a světle růžové po purpurovou, jen málo druhů je žlutých. [[Plod (botanika)|Plodem]] je [[souplodí]] [[Nažka|nažek]] uzavřené v [[Šípky|šípku]], který je zpravidla červený, zřídka též oranžový či černý. Podle odlišného přístupu jednotlivých [[Botanika|botaniků]] je popsáno 100 až 300 samostatných druhů, v české flóře se uvádí 14 původních druhů. Vzhledem ke značné [[morfologie rostlin|morfologické]] mnohotvárnosti a častým obtížím při určování bývá rod růže řazen mezi tzv. [[Kritický taxon|kritické taxony]].{{Citace monografie [33] => | příjmení = Musil [34] => | jméno = Ivan [35] => | příjmení2 = [36] => | jméno2 = [37] => | titul = Lesnická dendrologie 2: Listnaté dřeviny [38] => | vydání = [39] => | vydavatel = Česká zemědělská univerzita [40] => | místo = Praha [41] => | rok = 2005 [42] => | počet stran = [43] => | strany = [44] => | isbn = [45] => }} Rod ''Rosa'' a dvanáct jeho tehdy známých druhů platně popsal [[Carl Linné]] ve svém spisu ''Species plantarum'' z roku 1753; nejstarší fosilní doklady o existenci růží jsou z období raných [[Třetihory|třetihor]]. [46] => [47] => Růže se velmi často pěstují jako [[Okrasná rostlina|okrasné rostliny]] v nesčetných [[kultivar]]ech, které lze rozdělit na dvě základní skupiny: tzv. historické růže, vzniklé převážně křížením [[Růže keltská|růže keltské]] a pěstované už od středověku, a moderní hybridní růže. Zahrada zaměřená na pěstování růží se nazývá [[rozárium]]; největším na světě je [[Europa-Rosarium]] v německém [[Sangerhausen]]u. Hojné využití mají růže jako [[řezané květiny]]. Pěstují se ale též jako léčivé rostliny a jako surovina pro výrobu [[Růžový olej|růžového oleje]], čajů, sirupů, marmelád a léčiv. Studiem a pěstováním růží se zabývá odborná disciplína zvaná ''rhodologie''.{{Citace elektronického periodika [48] => | příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com [49] => | jméno = Ondrej Zicha; [50] => | titul = BioLib: Biological library [51] => | periodikum = www.biolib.cz [52] => | url = https://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id1950/ [53] => | jazyk = cs [54] => | datum přístupu = 2018-04-19 [55] => }} Jako velmi stará kulturní rostlina, která doprovází člověka již od [[starověk]]u, je hluboce zakořeněná v jeho kulturní historii, literatuře, mytologii a symbolice. V křesťanství je jedním ze symbolů [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] a atributem mnohých světic, v [[Květomluva|květomluvě]] symbolem lásky. Vyskytuje se také v [[Heraldika|heraldice]]. [56] => [57] => == Etymologie == [58] => Český název růže (staročesky ''róže'') je všeslovanskou přejímkou přes [[Stará horní němčina|starou horní němčinu]] z latinského slova ''Rosa''; to souvisí s řeckým ''rhodon'', původ slova se hledá v [[Jihozápadní Asie|přední Asii]] (thrako-frygický původ).{{Citace monografie | příjmení = Rejzek | jméno = Jiří | titul = Český etymologický slovník | vydavatel = LEDA | místo = [[Voznice]] | rok = 2001, 2012 | počet stran = 752 | kapitola = růže | typ kapitoly = heslo | strany = 551 | isbn = 978-80-7335-296-7 }}{{Citace monografie | příjmení = Holub| jméno = Josef | příjmení2 = Lyer| jméno2 = Stanislav| titul = Stručný etymologický slovník jazyka českého| vydání = | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství| místo = Praha| rok vydání = 1968| počet stran = | strany = 426| isbn = | rok = 1968}} Slovo zjevně souvisí s protoíránským kořenem ''*vrda-'' odvozeným z [[arménština|arménského]] slova ''vard'' označujícího růži, ze stejného kořenu bylo odvozeno i [[aramejština|aramejské]] slovo ''warda''.{{Citace elektronické monografie | titul = Online Etymology Dictionary | url = https://www.etymonline.com/search?q=rose | datum přístupu = 2020-04-30 | vydavatel = Douglas Harper | jazyk = angličtina }} [59] => [60] => == Charakteristika == [61] => [[Soubor:Rosehip, Bangor - geograph.org.uk - 1034712.jpg|vlevo|náhled|Větévka růže svraskalé s šípkem a hustými, jehlicovitými ostny různé velikosti|alt= Větévka se zralým šípkem a listy, hustě pokrytá jehlicovitými ostny]] [62] => [63] => === Habitus a vzrůst === [64] => Růže jsou opadavé, vzácně i [[stálezelená rostlina|stálezelené]], relativně dlouhověké [[dřevina|dřeviny]]. Nabývají několika základních růstových forem. Jednak to mohou být nízké až středně vysoké prutnaté keře, na stanovišti často vytvářející rozsáhlé [[polykormon]]y, neboli porosty rozrostlé z jednoho jedince. Jiné druhy jsou poléhavé až plazivé nebo se opírají o okolní [[dřevina|dřeviny]] a tím nabývají charakteru [[liána|lián]]; zvláštní zařízení jako například [[úponek|úponky]] nebo ovíjivé lodyhy sloužící k popínání ovšem růže nemají a k uchycení jim slouží hákovité ostny. Třetí, vývojově patrně nejodvozenější formou pak jsou gejzírovitě rostoucí keře s obloukovitě skloněnými větvemi. Při této formě dosahují obvykle vzrůstu 2–5 metrů, jako opíravé liány pak i 10–15 metrů; některé nízce keřovité druhy (například [[růže keltská]]) však nedosahují ani výšky jednoho metru. Botanické druhy růží obvykle vytvářejí v prvním roce sterilní výhony, na nichž ve druhém roce zakládají kvetení; vyšlechtěné druhy kvetou naopak na čerstvých [[letorost]]ech. [65] => [66] => Bohatě větvená kořenová soustava se zřetelným hlavním kůlovitým [[kořen]]em je u některých druhů růží doplněna o mělce kořenící, někdy i značně dlouhé podzemní výběžky, kterými se [[Vegetativní rozmnožování|vegetativně rozmnožují]] (silně například růže keltská, [[Růže bedrníkolistá|bedrníkolistá]], [[Růže arkansaská|arkansaská]] nebo [[Růže karolinská|karolinská]] a jejich kultivary).[[Soubor:Thorns on a Rose (3495309417).jpg|náhled|Častý typ velkých, nazpět zahnutých ostnů na letorostu|239x239pixelů|alt=Růžová větévka s výraznými hákovitými ostny]] [67] => [68] => === Větve a listy === [69] => Větve a [[letorost]]y růží jsou až na nemnohé výjimky ostnité (často používaný výraz [[Trn (botanika)|trn]] není [[morfologie rostlin|morfologicky]] správný). [[Osten (botanika)|Ostny]] se dají snadno vylomit a liší se podle druhů tvarem, velikostí i hustotou umístění na větvích. Mohou být jak všechny takřka stejné, tak výrazně různotvaré; nalezneme ostny mohutně hákovitě zahnuté i jemně jehličnaté až štětinovité ostence. Téměř bezostné jsou [[růže převislá]], [[růže karolinská]] nebo [[růže Banksové]] a některé kultivary pnoucích růží.{{Citace monografie [70] => | příjmení = Sus [71] => | jméno = Josef [72] => | příjmení2 = Žlebčík [73] => | jméno2 = Jiří [74] => | příjmení3 = Rod [75] => | jméno3 = Jaroslav [76] => | titul = Svět růží [77] => | vydání = [78] => | vydavatel = Agriprint [79] => | místo = Olomouc [80] => | rok = 2013 [81] => | počet stran = [82] => | strany = [83] => | isbn = 978-80-87091-45-6 [84] => }} [85] => [86] => [[List]]y růží jsou složené, lichozpeřené (zakončené jedním lichým lístkem), nejčastěji pěti, sedmi až devítičetné; na stonku vyrůstají střídavě. Lístky mají obvykle zubaté okraje, někdy jsou na spodní straně chlupaté až přisedle žláznaté; žlázky vylučují silici vonící po jablcích a nebo terpentýnu. Na povrchu jsou matné nebo lesklé (obzvláště u šlechtěných kultivarů). Zpravidla vytrvalé [[palist]]y jsou u převážné většiny druhů přirostlé k [[řapík]]u a nabývají různých tvarů a velikostí. U růží mírného pásu olistění na zimu opadává. Podzimní zbarvení je obvykle nevýrazně žlutohnědé, jen některé druhy získávají nápadnější žluté ([[růže mnohokvětá]], [[růže svraskalá]]) či červené ([[růže bedrníkolistá]]) zbarvení.{{Citace monografie [87] => | příjmení = Hieke [88] => | jméno = Karel [89] => | příjmení2 = [90] => | jméno2 = [91] => | titul = Praktická dendrologie, sv. 2 [92] => | vydání = [93] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [94] => | místo = Praha [95] => | rok = 1978 [96] => | počet stran = [97] => | strany = [98] => | isbn = [99] => }}[[Soubor:Rose hip 02 ies.jpg|vlevo|náhled|Průřez květem a květním lůžkem růže|alt=Průřez květem a češulí růže]] [100] => [101] => === Květy a plody === [102] => [[Květ]]y růží jsou [[hermafrodit|oboupohlavné]], vyrůstají jednotlivě nebo ve víceméně chudých (jen u některých druhů naopak velmi bohatých) [[Chocholík|chocholičnatých]] [[květenství]]ch. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je zpravidla mnoho, čnělky [[pestík]]ů bývají u druhů ze sekce ''Synstylae'' srostlé v pevný, přečnívající sloupek, u ostatních tvoří jakousi hlavičku na disku [[češule]]. [[Semeník]] je spodní a tvoří češuli, obsahuje 15–40 volných (nesrostlých) [[plodolist]]ů, z nichž každý má vlastní [[Čnělka|čnělku]] a [[Blizna|bliznu]].{{Citace monografie [103] => | příjmení = Větvička [104] => | jméno = Václav [105] => | příjmení2 = [106] => | jméno2 = [107] => | titul = Růže [108] => | vydání = [109] => | vydavatel = Aventinum [110] => | místo = Praha [111] => | rok = 2001 [112] => | počet stran = [113] => | strany = [114] => | isbn = 80-7151-183-8 [115] => }} Květy jsou [[Opylení|opylovány]] [[Entomogamie|hmyzem]], kterému poskytují dostatek pylu a některé druhy snad i malé množství [[nektar]]u.{{Citace monografie [116] => | příjmení = Haragsim [117] => | jméno = Oldřich [118] => | příjmení2 = [119] => | jméno2 = [120] => | titul = Včelařské dřeviny a byliny [121] => | vydání = [122] => | vydavatel = Grada [123] => | místo = [124] => | rok vydání = 2013 [125] => | počet stran = [126] => | strany = 68–98 [127] => | isbn = 802478484X [128] => }} [129] => [130] => Velikost květů se pohybuje zhruba od 2 do 10 cm, u šlechtěných velkokvětých růží i více. [[Koruna (botanika)|Korunních]] i kališních plátků je pět (pouze jediný druh, [[růže hedvábitá|růže sérská]], je má po čtyřech), jsou vejčitého tvaru, často mělce dvoulaločné; [[Kalich (botanika)|kališní]] lístky jsou celistvé, nebo naopak dělené a s přívěsky, což je i důležitý determinační znak. U planě rostoucích druhů jsou korunní plátky jednoduché, u prošlechtěných kultivarů naopak pomnožené a skládají květy poloplné až velmi plné v mnoha různých tvarových variacích. [131] => [[Soubor:Rosa canina blatt 2005.05.26 11.50.13.jpg|náhled|List růže šípkové s palisty přirostlými k řapíku|alt=Složený list růže s nápadnými přirostlými palisty]] [132] => Barva květů divoce rostoucích růží je nejčastěji růžová v různě sytých odstínech, čistě bílá nebo fialově červená; jen několik druhů, zastoupených výhradně v sekcích ''Pimpinellifoliae'' a ''Banksianae'', je žlutých. Z této barevné palety vychází i barvy kulturních kříženců (viz níže). Růže však v přirozené genetické výbavě postrádají vlohy pro tvoření modrého [[pigment]]u; soustavné snahy o vyšlechtění modré růže se tak po staletí míjely účinkem. Teprve v roce 2004 se týmu australských a japonských vědců podařilo pomocí genové modifikace přidat modrý pigment delphinidin izolovaný z [[Violka zahradní|macešky]]. Ani zde však není výsledkem čistě modrá barva, jako spíš šeříkově fialová, a je tedy diskutabilní, zda lze mluvit o skutečném úspěchu.{{Citace elektronického periodika [133] => | titul = Plant gene replacement results in the world's only blue rose [134] => | url = http://www.physorg.com/news3581.html [135] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120205020758/http://www.physorg.com/news3581.html [136] => | datum vydání = 2012-02-05 [137] => | datum přístupu = 2018-06-21 [138] => }}{{Citace elektronického periodika [139] => | titul = Blue rose development {{!}} Suntory Global Innovation Center [140] => | periodikum = www.suntory.com [141] => | url = https://www.suntory.com/sic/research/s_bluerose/story/ [142] => | jazyk = ja [143] => | datum přístupu = 2018-06-21 [144] => }} Podobně se dosud genetickými metodami nepodařilo vyšlechtit růži zcela černou. Růže se zmiňovanými odstíny prodávané někdy v květinářstvích jsou pouze uměle obarveny přírodními barvivy.{{Citace elektronického periodika [145] => | titul = Modré růže [146] => | url = https://www.florea.cz/blog/modra-ruze-a-svetle-modra-ruze-barevny-fenomen [147] => | periodikum = www.florea.cz [148] => | datum přístupu = 2019-10-26 [149] => | jazyk = cs [150] => | příjmení = Florea.cz [151] => }} [152] => [153] => Typický „plod“ růží – [[Šípky|šípek]] (hypanthium) – není vlastně pravým [[Plod (botanika)|plodem]]; z morfologického hlediska je to zvláštní typ [[souplodí]] drobných ochmýřených [[Nažka|nažek]] uzavřených ve zdužnatělé [[Češule|češuli]], která vzniká srůstem [[Květní lůžko|květního lůžka]] a spodních částí [[Květní obal|květních obalů]].{{Citace elektronického periodika [154] => | příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com [155] => | jméno = Ondrej Zicha; [156] => | titul = BioLib: Biological library [157] => | periodikum = www.biolib.cz [158] => | url = https://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/dir0/id1796/ [159] => | jazyk = cs [160] => | datum přístupu = 2018-06-19 [161] => }} Co do tvaru mohou být šípky kulovité, vejčité, lahvovité, hruškovité či zploštělé, s ostnitými aromatickými žlázkami nebo bez nich; u některých druhů na konci nesou neopadané kališní lístky. Dva americké druhy z podrodu ''Hesperhodos'' se vyznačují šípky otevřenými. Obvyklá velikost se pohybuje zhruba od 5 do 60 mm. V jejich zabarvení jednoznačně převládá červená v různých odstínech; vzácné je zbarvení zelené, černé, hnědé, oranžové či žluté. Jsou konzumovány řadou živočichů, kteří tak pomáhají k šíření diaspor (tento jev se nazývá [[Zoochorie|endozoochorie]]). Semena většiny druhů růží jsou přeléhavá a před výsevem je tedy nutné je [[Stratifikace (botanika)|stratifikovat]]. [162] => [163] => == Rozšíření a ekologie == [164] => [[Soubor:Rosa davurica shrub.JPG|náhled|Habitus gejzírovitě rostoucího keře|alt=Typický gejzírovitě rostoucí keř růže|vlevo]] [165] => Růže jako rod s [[Holarktická oblast|holoarktickým]] rozšířením rostou původně takřka po celé [[severní polokoule|severní polokouli]]. A to jak v boreálním, tak (nejhojněji) v mírném a subtropickém pásu. Jen málo druhů zasahuje až do tropů; je tomu tak převážně v horách [[Mexiko|Mexika]] ([[růže Montezumova]]), jihovýchodní [[Indie]] nebo [[Filipíny|Filipín]] ([[růže filipínská]]); [[růže etiopská]] roste v [[Etiopie|Etiopii]] a na [[Arabský poloostrov|Arabském poloostrově]]. Naopak ve [[Skandinávie|Skandinávii]], na [[Island]]u, v [[Kanada|Kanadě]] nebo na [[Sibiř]]i růže překračují [[polární kruh]]. Převážná většina růží roste ve „[[starý svět|starém světě]]“, ze Severní Ameriky pochází jen asi 20 druhů. Vývojovým centrem rodu jsou hory [[Střední Asie|střední]], [[Východní Asie|východní]] a [[jihovýchodní Asie]]; jen v samotné Číně roste na 95 druhů, z toho 65 endemických.{{Citace elektronického periodika [166] => | titul = Rosa in Flora of China @ efloras.org [167] => | periodikum = www.efloras.org [168] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=128746 [169] => | datum přístupu = 2018-06-08 [170] => }} [171] => [172] => V krajině růže osidlují především světlá místa, jako jsou [[Křovinná vegetace|křoviny]], [[lesní lem]]y a [[Lesní plášť|pláště]], písečné a pobřežní [[Duna|duny]], [[Mez (zemědělství)|meze]] a travnatá lada, často rostou i na antropogenních stanovištích; méně druhů vyhledává vlhčí humózní lesy. [[Růže bahenní]] (''Rosa palustris'') roste v Severní Americe na okrajích bažin a rašelinišť, [[růže perská]] (''Rosa persica'') zase v zasolených polopouštích Střední Asie. Mnohé druhy patří k rostlinám, které zahajují sukcesi dřevin na opuštěných pastvinách, neudržovaných loukách a jiných ladem ležících plochách. Až na výjimky vyžadují stanoviště s plným sluncem, pouze několika málo druhům ([[růže polní]], [[růže Hugova]], [[růže májová]], [[růže svraskalá]]) se daří i v polostínu. Na půdu nejsou příliš náročné; preferují však půdy bohatší na [[dusík]], vzdušnější, mírně kyselé až mírně zásadité. Některé druhy snáší i značné sucho, pouze některé americké druhy rostou i v zamokřené půdě. Všechny růže jsou rostliny více či méně vápnomilné. Z hlediska ekologického chování jsou to zpravidla [[Životní strategie|C-stratégové]] (kompetitoři). [173] => [[Soubor:Rosa pimpinellifolia BOGA.jpg|alt=Záběr na zralý šípek černé barvy|náhled|Černý šípek [[Růže bedrníkolistá|růže bedrníkolisté]] – silně ohroženého druhu české květeny]] [174] => [175] => === Česká květena === [176] => V české květeně se jako původní udává 14 druhů, z toho jeden ([[růže rolní]] ''– Rosa arvensis'') jako vyhynulý. Na většině území se běžně vyskytuje [[růže šípková]] (''Rosa canina''), v pahorkatinách [[růže podhorská]] (''Rosa dumalis''), v teplých oblastech na vápenci je hojná [[růže vinná]] (''Rosa rubiginosa''), v suťových lesích, na pasekách a v bučinách vyšších poloh [[růže převislá]] (''Rosa pendulina''). [[Růže keltská]] (''Rosa gallica''), kdysi častý druh otevřené krajiny, mezí a světlých lesů, vlivem kolektivizace zemědělství ve 20. století a následených krajinných změn výrazně ustoupila a v [[Červený seznam ohrožených druhů České republiky|Červeném seznamu ohrožených druhů ČR]] z roku 2017 je řazena mezi [[Zranitelný taxon|zranitelné druhy]] (kategorie VU odpovídající národní klasifikaci C3), stejně jako [[růže Jundzillova]] (''Rosa marginata''), [[Růže plstnatá|plstnatá]] (''R. tomentosa''), [[Růže malokvětá|malokvětá]] (''R. micrantha'') a [[Růže Sherardova|Sherardova]] ''(R. sherardii''). Mezi silně ohrožené druhy patří [[růže bedrníkolistá]] (''Rosa spinosissima''), rostoucí v nízkých křovinách a suchých trávnících teplých oblastí, a [[růže májová]] (''Rosa majalis'').{{Citace elektronické monografie [177] => | příjmení = Grulich [178] => | jméno = Vít [179] => | titul = ČERVENÝ SEZNAM OHROŽENÝCH DRUHŮ ČESKÉ REPUBLIKY: CÉVNATÉ ROSTLINY [180] => | url = https://portal.nature.cz/publik_syst/files/rl_cevnate2017.pdf [181] => | vydavatel = Příroda 35 [182] => | místo = [183] => | datum vydání = 2017 [184] => | datum přístupu = 2019-11-24 [185] => }} Jiné druhy růží zde naopak zplaňují z kultury: jako zdomácnělé [[Areál (biologie)|archeofyty]] jsou uváděny [[růže měkká]] (''R. villosa'') a [[růže stolistá]] (''R. ×centifolia''), která často přežívá i na místech zaniklých obcí, kde byla kdysi pěstována. Z [[Areál (biologie)|neofytů]] se v české krajině šíří například [[růže svraskalá]] (''Rosa rugosa''), často vysazovaná v ozeleňovacích pásech okolo dálnic a nákupních středisek, nebo popínavá [[růže mnohokvětá]] (''Rosa multiflora'').{{Citace monografie [186] => | příjmení = Kaplan [187] => | jméno = Zdeněk [188] => | odkaz na autora = [189] => | příjmení2 = [190] => | jméno2 = [191] => | spoluautoři = (ed.) [192] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [193] => | vydání = 2., rozšířené [194] => | vydavatel = Academia [195] => | místo = Praha [196] => | rok vydání = [197] => | počet stran = [198] => | kapitola = [199] => | strany = 489–496 [200] => | isbn = 978-80-200-2660-6 [201] => | jazyk = [202] => | rok = 2019 [203] => }}{{Citace elektronické monografie [204] => | příjmení = Pyšek [205] => | jméno = Petr [206] => | titul = Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition):checklist update, taxonomic diversity and invasion patternsNepůvodní flóra České republiky: aktualizace seznamu druhů, taxonomická diverzita a průběh invazí [207] => | url = http://www.preslia.cz/P122Pysek.pdf [208] => | vydavatel = Preslia 84 [209] => | místo = [210] => | datum vydání = 2012 [211] => | datum přístupu = 2019-11-24 [212] => }}[[Soubor:Diplolepis-rosae.jpg|vlevo|náhled|Hálka žlabatky|alt=Charakteristický chlupatý chuchvalec na šípkové větvi]] [213] => [214] => == Ekologické vazby, škůdci a choroby == [215] => Na růžích se živí některé druhy hmyzu, jako jsou [[Zobonoskovití|zobonosky]] nebo housenky [[Lišajovití|lišajovitého]] motýla ''[[Paonias excaecata]].'' Botanické i kulturní druhy bývají také napadány nejrůznějšími chorobami a škůdci. Z řad hmyzu jsou to především [[mšice]] (například kyjatka růžová – ''[[Macrosiphum rosae]]''), které sají na mladých výhonech a způsobují jejich znetvoření, dále též [[Puklice (rod)|puklice]], [[Pilatkovití|pilatky]], [[Obalečovití|obaleči]], [[listokazi]] či [[Sviluška|svilušky]], škody mohou způsobovat svým okusem též brouci [[Zlatohlávek (rod)|zlatohlávci]] nebo včela [[čalounice]] (''Megachile centuncularis''). Na mladých výhonech, ale i listech nebo květech divoce rostoucích růží můžeme nalézt dlouze chlupaté [[Hálka|hálky]] [[Blanokřídlí|blanokřídlého hmyzu]] [[Žlabatka růžová|žlabatky růžové]] (''Diplolepis rosae'').{{Citace elektronického periodika [216] => | příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com [217] => | jméno = Ondrej Zicha; [218] => | titul = BioLib: Biological library [219] => | periodikum = www.biolib.cz [220] => | url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id65749/ [221] => | jazyk = cs [222] => | datum přístupu = 2018-06-18 [223] => }} Z houbových chorob se objevuje [[padlí]] (''Podosphaera pannosa'' – padlí růžové), [[rzi]] (v evropských podmínkách například ''Phragmidium mucronatum''{{Citace elektronického periodika [224] => | příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com [225] => | jméno = Ondrej Zicha; [226] => | titul = BioLib: Biological library [227] => | periodikum = www.biolib.cz [228] => | url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id356660/ [229] => | jazyk = cs [230] => | datum přístupu = 2018-06-19 [231] => }} vytvářející mazlavé oranžové povlaky na výhonech, listech a plodech), plísně (například šedá hniloba – ''[[Plíseň šedá|Botrytis cinerea]]'') či různé [[Antraknóza|antraknózy]]; závažnou a velmi rozšířenou chorobou je [[černá skvrnitost růží]] způsobovaná houbou ''Diplocarpon rosae''.{{Citace periodika [232] => | příjmení = Príma-receptář.cz [233] => | jméno = 2018 [234] => | titul = Černá skvrnitost růží (Diplocarpon rosae) – Príma receptář.cz [235] => | periodikum = Príma receptář.cz [236] => | datum = 2018-06-10 [237] => | jazyk = cs-CZ [238] => | url = http://prima-receptar.cz/cerna-skvrnitost-ruzi-diplocarpon-rosae/ [239] => | datum přístupu = 2018-06-22 [240] => }} [241] => [242] => == Taxonomie a evoluce == [243] => [[Soubor:Diplocarpon rosae (01).jpg|alt=List napadený černými skvrnami|náhled|Černá skvrnitost listů růže v pokročilém stadiu]] [244] => Rod ''Rosa'' a dvanáct jeho tehdy známých druhů platně popsal [[Carl Linné]] ve svém spisu ''Species plantarum'' z roku 1753; druhy přitom rozlišoval převážně podle tvaru šípku. Rod patří v rámci čeledi [[Růžovité|růžovitých]] do podčeledi ''Rosoideae''; jejich fylogenetická struktura procházela v 90. letech 20. století a ve století 21. mnoha radikálními proměnami. Molekulární studie čínských vědců z roku 2017 řadí růže v rámci podčeledi do samostatného [[Tribus|tribu]] ''Roseae'', za jehož sesterskou větev byl opakovaně potvrzen tribus ''Potentilleae'' (zahrnující rody jako [[mochna]], [[Mochnovec křovitý|mochnovec]], [[kontryhel]] nebo [[jahodník]]); o úroveň výše se od této dvojice větví odštěpuje klad ''Agrimonieae''.{{Citace periodika [245] => | příjmení = Zhang [246] => | jméno = Shu-Dong [247] => | příjmení2 = Jin [248] => | jméno2 = Jian-Jun [249] => | příjmení3 = Chen [250] => | jméno3 = Si-Yun [251] => | titul = Diversification of Rosaceae since the Late Cretaceous based on plastid phylogenomics [252] => | periodikum = New Phytologist [253] => | datum = 2017-02-10 [254] => | ročník = 214 [255] => | číslo = 3 [256] => | strany = 1355–1367 [257] => | issn = 0028-646X [258] => | doi = 10.1111/nph.14461 [259] => | jazyk = en [260] => | url = https://nph.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/nph.14461 [261] => | datum přístupu = 2018-06-19 [262] => }} {{Wayback|url=https://nph.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/nph.14461 |date=20181118200033 }} Rod se tradičně dělí na 4 [[podrod]]y, z nich tři jsou vesměs monotypické; naprostá většina druhů je zařazována do podrodu ''Rosa'' (též ''Eurosa''). Tento největší podrod se dále člení na sekce. Molekulární [[Fylogenetický strom|fylogenetické]] studie 21. století zpochybnily [[Monofyletismus|monofyletičnost]] většiny sekcí kromě sekce ''Caninae''; vnitřní struktura rodu tak není dosud zcela vyjasněna.{{Citace periodika [263] => | příjmení = Wissemann [264] => | jméno = Volker [265] => | příjmení2 = Ritz [266] => | jméno2 = Christiane M. [267] => | titul = The genus Rosa (Rosoideae, Rosaceae) revisited: molecular analysis of nrITS-1 and atpB-rbcL intergenic spacer (IGS) versus conventional taxonomy [268] => | periodikum = Botanical Journal of the Linnean Society [269] => | datum = 2005-03 [270] => | ročník = 147 [271] => | číslo = 3 [272] => | strany = 275–290 [273] => | issn = 1095-8339 [274] => | doi = 10.1111/j.1095-8339.2005.00368.x [275] => | jazyk = en [276] => | url = https://academic.oup.com/botlinnean/article/147/3/275/2420483 [277] => | datum přístupu = 2018-06-08 [278] => }} [279] => [280] => Nejstarší fosilní záznamy, které lze přiřadit k rodu ''Rosa,'' existují z období počínajících třetihor, konkrétně z [[paleocén]]u a [[eocén]]u, v evropském prostředí pak až ze středního [[oligocén]]u až [[pliocén]]u. Velká část recentních druhů je zřejmě teprve [[holocén]]ního původu; náchylnost k [[hybrid]]izaci je známkou toho, že [[speciace]] v rámci rodu dosud nebyla uzavřena. Základní [[Chromozom|chromozómové]] číslo je x=7; kromě [[Ploidie|diploidních]] jedinců se běžně vyskytuje polyploidie (tetra-, penta- či oktoploidie). U druhů sekce ''Caninae'' existuje zvláštní typ nepravidelné [[Meióza|meiózy]], kdy se při tvorbě [[Vajíčko|vajíčka]] neredukuje počet chromozomů na polovinu, ale snižuje o 7; tak například při pentaploidii (2n=35) vajíčko přináší do reprodukce 28 chromozomů, zatímco [[Pyl|pylové zrnko]] zbylých 7. Některé druhy z této sekce se navíc rozmnožují též [[Apomixie|apomikticky]].{{Citace periodika [281] => | příjmení = Wissemann [282] => | jméno = V. [283] => | příjmení2 = Ritz [284] => | jméno2 = C. M. [285] => | titul = Evolutionary patterns and processes in the genus Rosa (Rosaceae) and their implications for host-parasite co-evolution [286] => | periodikum = Plant Systematics and Evolution [287] => | datum = 2007-06-28 [288] => | ročník = 266 [289] => | číslo = 1–2 [290] => | strany = 79–89 [291] => | issn = 0378-2697 [292] => | doi = 10.1007/s00606-007-0542-1 [293] => | jazyk = en [294] => | url = https://link.springer.com/article/10.1007/s00606-007-0542-1 [295] => | datum přístupu = 2018-06-08 [296] => }} [297] => [298] => Rod patří mezi tzv. kritické taxony vzhledem ke značné morfologické proměnlivosti a snadné hybridizaci. Určování některých [[druh]]ů růží je obtížné a vyžaduje porovnání celého komplexu znaků, tedy nejen [[květ]]ů, [[list]]ů, [[osten (botanika)|ostnů]] a [[šípky|šípků]], ale také kališních lístků po odkvětu či sterilních letorostů. Tato mnohoznačnost působila v minulosti značné problémy při popisu jednotlivých druhů i jejich systematickém uspořádání: často byly některé [[druh]]y vedeny v nižší [[Taxonomie (biologie)|taxonomické]] jednotce, tedy jako [[poddruh]]y, nebo se naopak za samostatné [[druh]]y považovali i mezidruhoví kříženci a jednotlivé varianty; množství popsaných taxonů dosáhlo průběžně až počtu 10 000. I v rámci současné systematiky existují tendence k drobení taxonu do množství mikrodruhů nebo naopak považovat například celou sekci ''Caninae'' za příslušníky jediného široce pojatého druhu. Oba přístupy by však přinesly řadu nepříjemných důsledků pro fytocenologická zkoumání i praktickou floristiku a nejsou tedy široce přijímány. [299] => [300] => [[Nomenklatorický typ (botanika)|Nomenklatorickým typem]] rodu je [[růže májová]] (''Rosa majalis'', syn. ''Rosa cinnamomea'').{{Citace elektronického periodika [301] => | titul = Tropicos {{!}} Name - Rosa L. [302] => | periodikum = www.tropicos.org [303] => | url = http://www.tropicos.org/Name/40026937 [304] => | datum přístupu = 2018-09-03 [305] => }}[[Soubor:Rosa persica; Baikonur 01.jpg|náhled|[[Růže perská]]|alt=]] [306] => [307] => === Klasifikace botanického rodu === [308] => Následující přehled není vyčerpávající, uvedeny jsou pouze vybrané druhy s dohledatelnými českými jmény. [309] => [310] => * '''Podrod ''Hulthemia''''', jediný druh; pro znatelnou morfologickou odlišnost (například jednoduché listy) dříve pojímán jako samostatný rodPhillips, R.; Rix, M. 1988. ''The Random House Book of Roses''. Random House, New York. [311] => ** ''Rosa persica'' (''Hulthemia persica'') – [[růže perská]], střední Asie [312] => * '''Podrod ''Platyrhodon''''', jediný druh [313] => ** ''Rosa roxburghii'' – [[růže kaštanová]] (r. Roxburghova), Japonsko, Čína [314] => [[Soubor:Rosa roxburghii - Quarryhill Botanical Garden - DSC03251.JPG|náhled|Zrající šípky růže kaštanové]] [315] => [[Soubor:20130528Rosa dumalis05.jpg|náhled|Růže podhorská]] [316] => [[Soubor:Low or Pasture Rose (NGM XXXI p506).jpg|náhled|Růže karolínská]] [317] => [[Soubor:Rosa moyesii1HELLAN.jpg|náhled|Růže Moyesova]] [318] => [[Soubor:Mrs Richard Turnbull VSRG 15-12-2013.jpg|náhled|Růže obrovská]] [319] => [[Soubor:Rosa foetida.jpg|náhled|Růže žlutá]] [320] => [[Soubor:Rosa sericea - flower, Zoo Plzen.jpg|náhled|Růže omejská – jediná růže se čtyřčetnými květy]] [321] => [[Soubor:Rosa moschata (2346963954).jpg|náhled|Růže mošusová]] [322] => * '''Podrod ''Hesperhodos''''', 2 druhy, suché teplé oblasti Kalifornie a Mexika; vytvářejí zvláštní otevřené šípky [323] => ** ''Rosa minutifolia'' – [[růže drobnolistá]] [324] => ** ''Rosa stellata'' – [[růže hvězdovitá]] [325] => * '''Podrod ''Rosa'' (''Eurosa'')''', asi 200 druhů [326] => ** Sekce ''Banksianae'', 2 druhy, Čína [327] => *** ''Rosa banksiae'' – [[růže Banksové]] [328] => ** Sekce ''Bracteatae'', 2 druhy, východní Asie; volné a záhy opadavé palisty [329] => *** ''Rosa bracteata'' – [[růže palistová]] [330] => ** Sekce ''Caninae'', kolem 60 druhů; Eurasie a severní Afrika; gejzírovité keře nebo opíravé liány, ostny různých typů, vnější kališní lístky zpeřené, vytrvalé nebo opadavé; tetra-, penta-, hexa- či heptaploidi s nepravidelnou meiózouVětvička V. (1995): ''Rosa'' L. – růže. – In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, p. 206–233, Academia, Praha. [331] => *** ''Rosa agrestis'' – [[růže polní]], Evropa, západní Asie [332] => *** ''Rosa canina'' – [[růže šípková]], Evropa, severní Afrika, západní Asie [333] => *** ''Rosa coriifolia'' – [[růže šedá]], Evropa [334] => *** ''Rosa dumalis'' – [[růže podhorská]], Evropa [335] => *** ''Rosa dumetorum'' (''R. corymbifera'') – [[růže křovištní]], Evropa, Malá Asie [336] => *** ''Rosa glauca'' (''R. rubrifolia'') – [[růže sivá]], jižní a střední Evropa [337] => *** ''Rosa glutinosa'' – [[růže lepkavá]], jižní Evropa a Středomoří [338] => *** ''Rosa inodora'' – [[růže oválnolistá]], střední a západní Evropa [339] => *** ''Rosa marginata'' (syn. ''R. jundzillii'') – [[růže Jundzillova]], jižní, západní a severní Evropa, západní Asie [340] => *** ''Rosa micrantha'' – [[růže malokvětá]], Evropa, západníAsie [341] => *** ''Rosa rubiginosa'' (''R. eglanteria'') – [[růže vinná]], Evropa, západní Asie [342] => *** ''Rosa serafinii'' – [[růže sicilská]], jižní Evropa [343] => *** ''Rosa sherardii'' – [[růže Sherardova]] (r. přehlížená), západní a jižní Evropa [344] => *** ''Rosa sicula'' – [[růže sicilská]], jižní Evropa a Středomoří [345] => *** ''Rosa tomentosa'' – [[růže plstnatá]], střední, západní a jižní Evropa [346] => *** ''Rosa villosa'' (''R. pomifera'') – [[růže měkká]] (r. jablíčkonosná, r. dužnoplodá), severní a střední Evropa [347] => ** Sekce ''Carolinae'', 6 druhů, Severní Amerika; molekulárními výzkumy sloučena do sekce ''Cinnamomeae'' [348] => *** ''Rosa carolina'' – [[růže karolínská]] [349] => *** ''Rosa nitida'' – [[růže lesklá]] [350] => *** ''Rosa palustris'' – [[růže bahenní]] [351] => *** ''Rosa virginiana'' – [[růže virginská]] [352] => ** Sekce ''Cinnamomeae'', 85 druhů (nejbohatší sekce) s výskytem po celé severní polokouli; prutnaté keře s přímými (zřídka zahnutými) ostny a vytrvalými kališními lístky; di-, tetra- a oktoploidi [353] => *** ''Rosa acicularis'' – [[růže jehličkovitá]], severní Asie, Severní Amerika, severní Evropa [354] => *** ''Rosa arkansana'' – [[růže arkansaská]], Severní Amerika [355] => *** ''Rosa beggeriana'' – [[růže Beggerova]], Persie, Altaj [356] => *** ''Rosa cinnamomea'' (''Rosa majalis'') – [[růže skořicová]] ([[růže májová]]), severní a střední Evropa, Sibiř [357] => *** ''Rosa blanda'' – [[růže něžná]], Severní Amerika [358] => *** ''Rosa holodonta'' – [[růže zoubkovaná]], západní Čína [359] => *** ''Rosa moyesii'' – [[růže Moyesova]], střední a západní Čína [360] => *** ''Rosa multibracteata'' – [[růže mnoholistenová]], západní Čína [361] => *** ''Rosa nutkana'' – [[růže nutkanská]], Severní Amerika [362] => *** ''Rosa oxyodon'' – [[růže ostřezubatá]], Kavkaz [363] => *** ''Rosa pendulina'' (''Rosa alpina'') – [[růže převislá]] (růže alpská), severní a střední Evropa [364] => *** ''Rosa pisocarpa'' – [[růže hrachoplodá]], Severní Amerika [365] => *** ''Rosa rugosa'' – [[růže svraskalá]], východní Asie [366] => *** ''Rosa setipoda'' – [[růže štětinostopká]], střední Čína [367] => *** ''Rosa sweginzowii'' – [[růže Sweginzovova]], severní Čína [368] => *** ''Rosa webbiana'' – [[růže Webbova]], jihozápadní a Střední Asie [369] => *** ''Rosa willmottiae'' – [[růže Willmottova]], západní Čína [370] => *** ''Rosa woodsii'' – [[růže Woodsova]], Severní Amerika [371] => ** Sekce ''Gallicanae'' (sekce ''Rosa''), jeden druh; z něho vyšlechtěno množství významných kulturních kříženců (viz níže) [372] => *** ''Rosa gallica'' – [[růže keltská]] (r. galská, r. nízká, r. provensálská), jižní a střední Evropa, západní Asie [373] => ** Sekce ''Indiceae'', 2–3 druhy z jihovýchodní Asie, významné pro šlechtění kulturních druhů; molekulárními výzkumy sloučena do sekce ''Synstylae'' [374] => *** ''Rosa gigantea'' – [[růže obrovská]], Indie [375] => *** ''Rosa chinensis'' (''R. indica'') – [[růže čínská]], Čína [376] => *** ''Rosa'' ×''odorata'' – [[růže vonná]], Čína [377] => ** Sekce ''Laevigatae'', jeden druh; volné a záhy opadavé palisty [378] => *** ''Rosa laevigata'' – [[růže hladká]], jižní Čína, Tchaj-wan [379] => ** Sekce ''Pimpinellifoliae'', 15 druhů s eurasijským rozšířením; prutnaté keře tvořící polykormony; šípky obvykle s vytrvávajícími kališními lístky; di- a tetraploidi [380] => *** ''Rosa ecae'' – [[růže žlutokvětá]], střední Asie [381] => *** ''Rosa foetida'' (''R. lutea'') – [[růže žlutá]] (r. páchnoucí, r. kapucínská), Malá Asie [382] => *** ''Rosa hugonis'' – [[růže Hugova]], střední Čína [383] => *** ''Rosa pimpinellifolia'' (''R. spinosissima'') – [[růže bedrníkolistá]], západní, střední a jižní Evropa, západní Asie [384] => *** ''Rosa sericea'' – [[růže hedvábitá]] (růže sérská), západní Čína a Himálaj [385] => **** ''Rosa sericea'' var. ''omeiensis'' – [[růže omejská]], západní Čína [386] => *** ''Rosa xanthina'' – [[růže zlatožlutá]], severní Čína, Korea [387] => ** Sekce ''Synstylae'', 30 druhů po celé severní polokouli; poléhavé nebo opíravé liány, zřídka gejzírovitě rostoucí keře, s hákovitými ostny; čnělky pestíků srostlé v dlouhý sloupek vytrvávající na šípku, kališní lístky opadavé; diploidi [388] => *** ''Rosa arvensis'' – [[růže rolní]] (r. plazivá), jižní a západní Evropa [389] => *** ''Rosa helenae'' – [[růže Helenina]], střední Čína [390] => *** ''Rosa moschata'' – [[růže mošusová]], Čína [391] => *** ''Rosa multiflora'' – [[růže mnohokvětá]], Japonsko, Korea [392] => *** ''Rosa sempervirens'' – [[růže vždyzelená]], jižní Evropa, severní Afrika [393] => *** ''Rosa setigera'' – [[růže prérijní]] (r. štětinatá), Severní Amerika [394] => *** ''Rosa wichuraiana'' – [[růže Wichurova]], východní Asie.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Zicha | jméno = Ondřej | titul = Růže | url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id39732/ | datum vydání = 26.06.2006 | datum přístupu = 10.07.2018 | vydavatel = BioLib.cz}} [395] => [396] => == Kulturní odrůdy růží == [397] => [[Soubor:Rosa chinensis Mutabilis.jpg|vlevo|náhled|243x243pixelů|Stará odrůda 'Mutabilis' růže čínské |alt= Růže v květináči, s oranžovými a růžovými květy]] [398] => Růže byly pěstovány u lidských obydlí už od dob [[starověk]]u. Doklady o jejich přítomnosti v lidských sídlech máme již z období okolo 4000–6000 let před naším letopočtem z [[Mezopotámie]], později také z [[Perská říše|Persie]], [[Starověký Egypt|Egypta]], [[Starověk#Indie|Indie]] a [[Starověk#Čína|Číny]]. Zprvu šlo asi o zajímavé jedince přenesené z volné přírody a dále vegetativně množené, aby se uchovaly zajímavé znaky. Pěstovány a kultivovány byly hlavně růže mošusová (''Rosa moschata''), růže fénická (''Rosa phoenicea''), růže keltská (''Rosa gallica'') a některé růže sekce ''Caninae'' (růže šípková, vinná atp.), v Číně pak růže ze sekce ''Indicae''. Jejich (zpočátku asi nezáměrným) [[křížení]]m vznikly nejstarší kulturní odrůdy růží. Do antického Řecka se růže dostaly pravděpodobně díky [[Alexandr Veliký|Alexandrovi Velikému]] (název ostrova [[Rhodos]] je odvozen od zmiňovaného starořeckého výrazu ''rhodon'', tedy růže). K velkým milovníkům a pěstitelům růží patřili staří Římané, později také Arabové a Turci. O intenzivním záměrném šlechtění kultivarů lze mluvit zhruba od přelomu 18. a 19. století;{{Citace elektronického periodika [399] => | titul = Dějiny aranžování květin – růže [400] => | periodikum = zahradaweb.cz [401] => | url = https://zahradaweb.cz/dejiny-aranzovani-kvetin-ruze/ [402] => | jazyk = cs-CZ [403] => | datum přístupu = 2018-06-22 [404] => }} jejich celkový dosavadní počet se odhaduje na 12 000–30 000 (někdy ale až na desetinásobek), což je nejvíce mezi dřevinami. Neexistuje jejich jednotná klasifikace, ale obvykle se dělí podle původu, využití a doby vzniku do několika skupin uvedených níže. Moderní kultivary jsou kromě svých estetických kvalit často již šlechtěny také na odolnost vůči houbovým chorobám.{{Citace elektronického periodika [405] => | příjmení = a.s. [406] => | jméno = LIMEMEDIA [407] => | titul = Pěstování růží – 5 nejčastějších chyb {{!}} Magazín zahrada [408] => | periodikum = www.magazinzahrada.cz [409] => | vydavatel = [410] => | url = http://www.magazinzahrada.cz/rady-a-tipy/pestovani-ruzi-5-nejcastejsich-chyb.html [411] => | datum vydání = [412] => | jazyk = [413] => | datum přístupu = 2018-07-14 [414] => }} [415] => [416] => === Staré zahradní neboli historické růže === [417] => Historické odrůdy vznikaly před vyšlechtěním moderních hybridních odrůd. V prostředí Evropy a Blízkého východu se zprvu jednalo výhradně o křížence [[Růže keltská|růže keltské]] a jejich potomky. Jsou to jednou ročně kvetoucí, odolné, nenáročné keře s intenzivně vonícími květy, jejichž barevná paleta sahá od čistě bílé přes růžovou po odstíny červené a fialové. Teprve pozdější introdukce šlechtěných růží čínské provenience koncem 18. století přinesla jednak vlohy pro opakované kvetení, jednak nové odstíny barev, především žluté a oranžové. [418] => [419] => * '''Kříženci a varianty růže keltské''': růže lékařská (''Rosa gallica'' 'Officinalis') oblíbená ve středověkých klášterních zahradách; [[růže bílá]] (''Rosa'' ×''alba''), [[růže damašská|růže damašské]] (''Rosa'' ×''damascena''), [[růže stolistá]] (''Rosa'' ×''centifolia'') a množství jejich dalších kultivarů; jejich nápadnou variantou byly tzv. „mechové růže“ se značně zžláznatělými (jakoby zmechovatělými) kališními lístky. [420] => * '''Čínské růže''': kultivary a kříženci [[Růže čínská|růže čínské]], do Evropy převezeny koncem 18. století (1781 do botanické zahrady v [[Leiden|Leydenu]]) a šlechtěny se starými evropskými odrůdami; [421] => * '''Čajové růže''': kultivary růže vonné (''Rosa'' ×''odorata'', kříženec růže čínské a obrovské), s květy nažloutlé barvy a vonícími po černém čaji; [422] => * '''Bourbonské růže''': vznikly na [[Réunion]]u ze spontánního křížence růže čínské a damašské v kvetoucím živém plotu; dnes se pěstují již jen zřídka; [423] => * '''Portlandské růže''': stojí na počátku šlechtění starých evropských odrůd s čínskými kultivary v 19. století; [424] => * '''Noisettky:''' první opakovaně kvetoucí kultivary vzniklé na počátku 19. století v Americe z kříženců růže čínské a mošusové (''Rosa moschata''); popínavého charakteru, v evropských podmínkách silně choulostivé. Velké obliby požívaly v 19. století, dnes již prakticky zaniklá skupina. [425] => * '''Remontantky''' (v anglickém prostředí nazývány ''Hybrid perpetuals''): vyšlechtěny v 19. století pro opakované kvetení ze široké škály předchůdců; [426] => * '''Lambertky''': též kříženci růže mošusové a mnohokvěté; odolné, silně aromatické růže s květy v bohatých květenstvích; [427] => * '''Pernetky''': kříženci žluté růže ''Rosa foetida'' s atraktivními květy, nicméně nevonné a náchylné k chorobám, již začátkem 20. století zanikly dalším křížením s čajovými hybridy, do jejichž barevné palety ovšem dodaly do té doby chybějící žlutou. [428] => [429] => Soubor:Rosa Moss 2013.jpg|Poupě tzv. mechové růže [430] => Soubor:Rosa Mundi.JPG|''Rosa gallica'' 'Mundi' [431] => Soubor:Rosa damascena 003.JPG|Růže damašská [432] => Soubor:Rosa alba.JPG|Plnokvětý kultivar růže bílé [433] => Soubor:Rosa centifolia L. 'Muscosa'-2F.JPG|Růže stolistá [434] => Soubor:Rosa 'Buff Beauty'.jpg|Lambertka 'Buff Beauty' [435] => Soubor:Rosa Madame Alfred Carriere 1.jpg|Růže 'Madame Alfred Carriere' ze skupiny noisettek [436] => [437] => [438] => === Moderní hybridní růže === [439] => Za přelomové datum ve šlechtění růží se tradičně pokládá rok 1867, kdy byl uveden na trh první čajový hybrid nazvaný 'La France'. Slavnými pěstiteli růží ve 20. století byly například francouzské rodiny Meillandů a Guillotů, Němci Späth, Tantau či [[W. Kordes’ Söhne|Kordes a jeho synové]] nebo Angličan [[David C. H. Austin|David Austin]]; v českém prostředí pak například Jan Böhm z [[Blatná|Blatné]], Josef Strnad z [[Rosice|Rosic]] u Brna nebo otec a syn Urbanovi z [[Želešice|Želešic]]. Kultivar popínavé růže 'New Dawn' se v roce 1930 stal první rostlinou, na niž byla uplatněna patentová právní ochrana. [440] => [441] => * '''Čajohybridy:''' moderní odrůdy záhonových růží vyšlechtěné z remontantek a čajových růží. Vyznačují se vzpřímeným růstem, řidším olistěním, dlouhotrvajícím kvetením a velkými, plnými květy nesenými zpravidla po jednom až několika na rovných, pevných výhonech. Ze všech skupin růží mají nejširší rozpětí barev, mnohé z nich i výrazně voní. Pravděpodobně nejslavnějším čajohybridem je kultivar 'Gloria Dei' (v anglosaských zemích zvaný 'Peace') uvedený na trh na počest ukončení druhé světové války. [442] => * '''Polyantky''' a polyanthybridy: kříženci evropských remontantek s importovanou [[Růže mnohokvětá|růží mnohokvětou]] (po níž zdědily jako rozpoznatelný znak mj. hřebínkovitě zpeřené palisty), od 80. let 19. století šlechtěné v evropském prostředí. Jedná se o vzrůstově menší, dlouho kvetoucí záhonové růže s desítkami drobných květů v bohatých květenstvích, které obvykle nevoní. [443] => * '''Floribundy''': vznikly hybridizací dvou výše zmíněných typů; vzrůstově menší, spíše rozložitě rostoucí růže podobné čajohybridům, s vícero velkými a bohatými květy na stonku; voní málokdy. [444] => * '''Grandiflory''': potomci dalšího křížení floribund s čajohybridy v USA, s cílem dosáhnout většího množství velkých, bohatých květů; [445] => * '''„Anglické růže“''': šlechtěny od 60. let v Anglii Davidem Austinem, s cílem vyhovět dobové nostalgii po „starých dobrých časech“ a zkombinovat půvab starých evropských odrůd s moderními požadavky na opakované kvetení a barevnou škálu. [446] => [447] => Soubor:Rose_Papa_Meilland.jpg|Čajohybrid 'Papa Meilland' [448] => Soubor:Rose Peace ピース (5020513746).jpg|Čajohybrid 'Gloria Dei', jedna z nejoblíbenějších a nejpěstovanějších růží všech dob [449] => Soubor:Hybrid tea double delight.jpg|Dvoubarevný čajohybrid 'Double Delight' [450] => Soubor:Rosensorte_Mainzer_Fastnacht.jpg|Často pěstovaný velkokvětý čajohybrid 'Mainzer Fastnacht' [451] => Soubor:Rosa 'Mme Norbert Levavasseur'.jpg|Polyantka: 'Mme Norbert Levavasseur' [452] => Soubor:EnglishMiss.jpg|Floribunda 'English Miss' [453] => Soubor:Albrecht-Dürer-Rose (Tantau 2002).jpg|Čajová růže 'Albrecht Dürer' [454] => Soubor:Rosa Crown Princess Margareta01.jpg|Anglická růže 'Crown Princess Margareta' vyšlechtěná Davidem Austinem [455] => Kromě původu můžeme růže dělit též podle jejich habitu a využitelnosti při pěstování. Pak můžeme rozeznávat například následující typy: [456] => [457] => * '''Záhonové růže''' jsou využitelné pro pěstování v menších zahradách, spadá sem většina čajohybridů, floribund, polyantek a další. [458] => * '''Pnoucí růže''' mají i několik metrů dlouhé výhony; navzdory svému jménu se však samy nedokáží ovíjet, je třeba je vyvazovat k opoře. Jedná se vesměs o kultivary odvozené z [[Růže mnohokvětá|růže mnohokvěté]], [[růže rolní]] a [[Růže vonná|růže vonné]]. [459] => * '''Půdopokryvné růže''' rostou plazivě, květy mají často v bohatých květenstvích, odvozeny obvykle od [[růže rolní]] (''Rosa arvensis''); využitelné pro tento účel jsou též druhy vytvářející svými výběžky nízké, rychle se rozrůstající polykormony (například [[růže bedrníkolistá]]). [460] => * '''Sadové růže''' jsou mohutně vzrůstné kompaktní keře vhodné pro solitérní výsadbu například v parcích a sadech. Obvykle jde o různé botanické druhy a jejich speciální kultivary (například růže svraskalé, Hugovy ad.). [461] => * '''Miniaturní (též trpasličí) růže''' jsou zakrslé kultivary vzniklé původně z drobné přírodní varianty růže čínské (''Rosa chinensis'' var. ''Minima''); vysoké pouze 30–40 cm, s drobnými květy (1–5 cm v průměru), pěstují se též jako pokojové květiny. [462] => * '''Stromkové růže''' nejsou zvláštním typem, lze jich docílit z většiny předchozích typů šlechtěním korunky na vysoké [[podnož]]i; naočkováním menší popínavé odrůdy na stromkovou podnož vzniknou růže převislé, tzv. smuteční. [463] => [464] => == Pěstování růží == [465] => [[Soubor:Regent's Park-Queen Mary's Gardens.jpg|náhled|Záhonové růže v londýnském [[Regent's Park|Regent´s Parku]]|alt=Záhony v parku s růžovými a červenými růžemi]] [466] => Růže jsou bezesporu jednou z nejčastěji pěstovaných okrasných rostlin na světě, ať už v soukromých zahradách, ve veřejné, krajinné nebo lázeňské zeleni. Jejich hlavním estetickým účinkem je samozřejmě kvetení (dle odrůdy zhruba od května do října), dále dozrávající šípky a u některých druhů též dekorativní barevné ostny (velmi výrazné například u formy ''Rosa sericea'' var. ''pteracantha''). Při pěstování vesměs vyžadují teplé a vzdušné stanoviště s dostatkem přímého slunečního světla, avšak chráněné před extrémními klimatickými vlivy, jako je sluneční úpal, průvan nebo vliv mrazové kotliny. [[Půda]] je ideální písčitohlinitá nebo hlinitá, dostatečně úživná; před výsadbou lze na dno umístit několik lopat [[kompost]]u nebo dobře vyzrálého hovězího [[Chlévský hnůj|hnoje]] promíchaného se substrátem. Výsadba probíhá obvykle v bezlistém stavu na podzim nebo na jaře. Místo [[Očkování rostlin|očkování]] má přitom být „utopeno“ několik centimetrů pod úrovní povrchu a jáma na výsadbu dostatečně prostorná. Během suchých letních měsíců růže ocení pravidelnou zálivku, která vzhledem k silným a hluboko jdoucím kořenům nemusí být ani tak častá, jako spíše vydatná. Zálivka má být zásadně ke kořenům, nikoli kropením svrchu na listy. [[Hnojivo|Hnojí]] se na jaře ke kořenům, v létě průběžně i na list. [467] => [468] => Pro ochranu před silnými mrazy je vhodné k růžím na zimu nakopčit okolní zeminu nebo vyzrálý kompost, choulostivější odrůdy lze též zakrýt chvojím, ne však příliš brzo, aby se pod zeminou nemnožily houbové choroby a plísně. Pnoucí růže lze ovázat chvojím či překrýt pytlovinou. Zjara je prováděn [[Řez dřevin|řez]], kdy se nejprve odstraní všechny přebytečné, namrzlé, uschlé, křížící se či jinak nevhodné výhony, a to až do zdravého dřeva; zbylé se potom zakrátí; silné a dlouhé vyzrálé výhony se přitom řežou méně, slabé naopak více; stejně tak velkokvěté odrůdy (čajohybridy, grandiflory) se mají řezat hlouběji než odrůdy malokvěté (floribundy, polyantky ad.). V létě je vhodné průběžně odstraňovat odkvetlá květenství, aby se rostliny nevysilovaly tvorbou šípků a znovu nasadily na květ. Sadové a botanické růže každoroční řez nepotřebují, vystačí s občasným zmlazujícím odstraněním přestárlých výhonů jednou za několik let. [469] => [470] => == Další využití == [471] => [472] => === Květy === [473] => [[Soubor:Wedding bouquet white roses.jpg|vlevo|náhled|Svatební kytice z bílých růží|alt= Detail na nevěstu držící v ruce kytici z bílých růží]] [474] => V prodeji [[Řezané květiny|řezaných květin]] růže s velkým náskokem dlouhodobě vévodí žebříčkům, následovány [[gerbera]]mi, [[chryzantéma]]mi, [[lilie]]mi, [[Hvozdík|karafiáty]], [[frézie]]mi a dalšími květinami.{{Citace monografie [475] => | příjmení = Krhutová [476] => | jméno = Eva [477] => | příjmení2 = [478] => | jméno2 = [479] => | titul = Import řezaných květin v posledním čtvrtstoletí [480] => | url = https://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?zalozka=13;id=3527;studium=33130;zp...1 [481] => | vydání = Bakalářská práce [482] => | vydavatel = Mendelova univerzita, fakulta zahradnická [483] => | místo = Lednice [484] => | počet stran = [485] => | strany = [486] => | isbn = [487] => | rok = 2010 [488] => }} Používají se čerstvé i usušené, a to do jednoduchých i složitě vázaných [[Kytice (květinářství)|kytic]], květinových košů a vypichovaných aranžmá pro nejrůznější slavnostní účely, se sezónními vrcholy na [[Den svatého Valentýna|svatého Valentýna]] a [[Den matek]]. Velká část globální produkce řezaných růží pochází ze zemí rovníkové Afriky, převážně z [[Keňa|Keni]]. Zdejší pěstitelské farmy se nicméně často vyznačují velmi špatnými pracovními podmínkami, značnou ekologickou zátěží v podobě intenzivního hnojení, chemizace, znečištění a drancování vodních zdrojů a vysokou [[Uhlíková stopa|uhlíkovou stopou]] letecké přepravy zboží na evropské a americké trhy. Alternativou je kupovat květiny pouze od svých lokálních dodavatelů.{{Citace elektronického periodika [489] => | příjmení = [490] => | jméno = [491] => | titul = Květinové farmy a (ne)ekologické pěstování [492] => | periodikum = www.energyglobe.cz [493] => | vydavatel = [494] => | url = https://www.energyglobe.cz/temata-a-novinky/kvetinove-farmy-a-ne-ekologicke-pestovani [495] => | datum vydání = [496] => | url archivu = [497] => | datum přístupu = 2020-04-26 [498] => }} [499] => [500] => Růže obsahují v květních plátcích směsi aromatických [[silice|silic]]. Jejich množství velmi kolísá nejen u různých druhů a odrůd, ale i v závislosti na počasí a denní době (nejvíce jich květy obsahují ráno). Hlavní vonnou složkou jsou [[alkoholy]] [[geraniol]], [[nerol]] a [[l-citronellol]].Větvička V. (1995): ''Rosa'' L. – růže. – In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, p. 206–233, Academia, Praha. Z botanických [[druh]]ů a růží jim blízkých nejvíce voní [[růže keltská]] a její odvozeniny ([[růže damašská]], [[Růže stolistá|stolistá]], bílá)'','' dále [[růže vonná]] (''Rosa'' ×''odorata''), [[růže Hugova]] nebo růže Banksové a též převážná většina historických růží. U moderních odrůd nalezneme význačně vonící odrůdy růží především mezi čajohybridy (například kultivary 'Duftwolke', 'Eminence', 'Erotika', 'Christian Dior', 'Mainzer Fastnacht', 'Papa Meilland', 'Silver Star', 'Sutter´s Gold', 'Sterling Silver', 'Whisky') a floribundami. Voní též mnohé tzv. anglické růže. Velká část růží voní naopak jen zanedbatelně nebo vůbec – je to dáno výsledky moderního šlechtění, kdy před vůní byly ve výběru upřednostňovány vlastnosti jako odolnost proti chorobám, fyziologická vitalita a také co nejatraktivnější vzhled květu, což u některých mnohokrát šlechtěných kultivarů vedlo k postupnému vymizení genu pro tvorbu aromatických látek.{{Citace elektronického periodika [501] => | titul = Proč růže nevoní jako kdysi? [502] => | url = https://www.florea.cz/blog/proc-ruze-nevoni-jako-kdysi [503] => | periodikum = www.florea.cz [504] => | datum přístupu = 2019-10-26 [505] => | jazyk = cs [506] => | příjmení = Florea.cz [507] => }} [508] => [509] => Korunní plátky [[Růže damašská|růží damašských]] a příbuzných druhů z okruhu [[Růže keltská|růže keltské]] se zpracovávají na aromatický [[růžový olej]], který je významnou součástí mnoha parfémů a kosmetických přípravků, jako jsou mýdla, pleťové krémy atp. Světoznámé je pěstování růží odrůdy ''Rosa'' ×''damascena'' var. ''trigintipetala'' v [[Bulharsko|Bulharsku]], které kryje 70 až 80 % světové spotřeby. [[Silice|Éterické oleje]] růže damašské jsou využívány též v [[Aromaterapie|aromaterapii]] a medicíně pro širokou škálu účinků; působí jako uklidňující prostředek při bolestivé [[Menstruace|menstruaci]], zažívacích problémech, ke zklidnění nervů, při bolestech hlavy, [[Migréna|migréně]], nervozitě a [[stres]]u. Pomáhají též při hojení ran a regeneraci pokožky, mají antibakteriální, protizánětlivé a protikřečové účinky, působit mají též jako [[Afrodisiakum|afrodiziakum]].{{Citace periodika [510] => | příjmení = Boskabady [511] => | jméno = Mohammad Hossein [512] => | příjmení2 = Shafei [513] => | jméno2 = Mohammad Naser [514] => | příjmení3 = Saberi [515] => | jméno3 = Zahra [516] => | titul = Pharmacological Effects of Rosa Damascena [517] => | periodikum = Iranian Journal of Basic Medical Sciences [518] => | datum = 2011 [519] => | ročník = 14 [520] => | číslo = 4 [521] => | strany = 295–307 [522] => | issn = 2008-3866 [523] => | pmid = 23493250 [524] => | poznámka = PMID: 23493250 [525] => PMCID: PMC3586833 [526] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3586833/ [527] => | datum přístupu = 2018-06-10 [528] => }} Korunní plátky jsou jedlé a využívají se v [[Orientální kuchyně|orientální kuchyni]] ke [[Kandované ovoce|kandování]], ke zdobení a dochucování dezertů, nugátů apod. V [[Kosmetika|kosmetice]] se využívají i dostupnější korunní plátky růže šípkové (''Rosa canina'').{{Citace monografie [529] => | příjmení = Podlech [530] => | jméno = Dieter [531] => | příjmení2 = [532] => | jméno2 = [533] => | titul = Léčivé rostliny. Kapesní atlas [534] => | vydání = [535] => | vydavatel = Slovart [536] => | místo = Praha [537] => | rok = 2002 [538] => | počet stran = [539] => | strany = 84 [540] => | isbn = 80-7209-412-2 [541] => }} [542] => [543] => === Plody === [544] => [[Soubor:Rosa villosa Fruechte1 BOGA.jpg|náhled|Šípky růže dužnoplodé, odrůdy 'Karpatia'|alt= Větévka se zralými, okrouhlými, lákavě červenými šípky]] [545] => Plody růží – [[šípky]] – obsahují cenné látky jako [[karotenoidy]], [[flavonoidy]], [[třísloviny]], [[pektin]]y, [[organické kyseliny]] a [[vitamín]]y, konkrétně [[Vitamín A|A]], [[Vitamín B1|B1]], [[Vitamín B2|B2]], [[Flavonidy|P]] a [[Vitamín K|K]] a především [[vitamín C]], jehož obsah kolísá od 0,2 do 1 %; u přezrálých plodů či při jejich nesprávném skladování rychle klesá (až o 80 %). Pravděpodobně nejčastěji se šípky sbírají na známý [[šípkový čaj]] užívaný jako posilující nápoj při horečkách a nachlazení; krom toho má i močopudný účinek. Využít se šípky dají i do marmelád, džusů, kompotů nebo omáček či k výrobě moštů, sirupů a rosolů. Místy se dělá je také šípkové víno, i když obsah vitamínu C v něm je pouze nízký. V průmyslovém zpracování se šípků užívá k výrobě léčiv, například koncentrátů s vitamínem C. Z nažek se lisuje olej využitelný v kosmetice.{{Citace monografie [546] => | příjmení = Mikula [547] => | jméno = Alois [548] => | příjmení2 = Vanke [549] => | jméno2 = Přemysl [550] => | titul = Plody planých a parkových rostlin [551] => | vydání = [552] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [553] => | místo = Praha [554] => | rok vydání = [555] => | počet stran = [556] => | strany = 153–156 [557] => | isbn = [558] => | rok = 1978 [559] => }} [560] => [561] => Kromě sběru šípků v Evropě obecně rostoucí růže šípkové existují i odrůdy pěstované vyloženě na plody, jako například 'Karpatia' [[Růže měkká|růže dužnatoplodé]] (''Rosa pomifera'', resp. ''Rosa villosa'') se sytě červenými, velkými šípky s malým počtem semen, nebo [[růže Moyesova]] (''R. moyesii'') s až 6 cm dlouhými šípky lahvovitého tvaru, vynikajícími vysokým obsahem vitamínu C.{{Citace periodika [562] => | příjmení = Menclová [563] => | jméno = Alena [564] => | titul = Plodová růže přináší půvab i užitek [565] => | periodikum = Abecedazahrady.cz [566] => | jazyk = cs [567] => | url = https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/plodova-ruze-prinasi-puvab-i-uzitek [568] => | datum přístupu = 2018-05-25 [569] => }} Jedlé jsou ovšem šípky všech růží, včetně zahradních. [570] => [571] => == Růže v kulturní historii == [572] => [573] => === Mytologie, symbolika a mystika === [574] => [[Soubor:Stefan Lochner Madonna im Rosenhag.jpg|vlevo|náhled|[[Stefan Lochner]]: Madona v růžové besídce (1440–42), oblíbený námět malířství pozdní gotiky|alt= Madona na klíně s Ježíčkem, v pozadí růžové loubí]] [575] => Růže byla a je používána v mnoha symbolických významech, převážně jako symbol půvabu, mládí, radosti, krásy, lásky, nevinnosti a ženskosti. Ve starověkém Řecku byla přiřazována k božstvům lásky [[Afrodita|Afrodíté]] a [[Erós|Erótovi]] a taktéž [[Dionýsos|Dionýsovi]]. Podle legendy měly první růže vyrůst z krve bohyně Afrodity, oplakávající umírajícího [[Adónis]]e; jiná poetická pověst je ztotožňuje s ranními červánky, když bohyně [[Éós|Eós]] (Jitřenka) vysypává růžemi cestu slunečnímu vozu boha [[Hélios|Hélia]].{{Citace elektronického periodika [576] => | titul = Mít na růžích ustláno [577] => | periodikum = rozhlas.cz [578] => | vydavatel = [[Český rozhlas]] [579] => | url = https://www.rozhlas.cz/cesky/puvoduslovi/_zprava/mit-na-ruzich-ustlano--1341209 [580] => | datum přístupu = 2019-02-02 [581] => }} Od starořecké básnířky [[Sapfó]] pochází označení růže za „královnu květin“. V antickém Římě se každoročně konaly slavnosti růží – [[Rosalia (svátek)|Rosalia]], v nichž bylo oslavováno mládí, jarní znovuzrození a plodnost, ale též se připomínali zesnulí. Král [[Šalomoun|Šalamoun]] přirovnává v [[Bible|Bibli]] růži k věčné moudrosti. Posvátnou rostlinou je růže též pro [[muslim]]y, neboť dle legendy vyrostla z kapek [[Mohamed|Prorokova]] potu při jeho nebeské jízdě; je také jedním z hlavních symbolů mystiky [[Súfismus|súfismu]], kde je uctívána jako „Matka vůní“ či „Královna zahrad“ a vyjadřuje [[Mystika|mystickou cestu]] k samotnému [[Alláh]]ovi.{{Citace monografie [582] => | příjmení = Fabíková [583] => | jméno = Jaroslava [584] => | příjmení2 = [585] => | jméno2 = [586] => | titul = Súfismus: Spiritualita taríq Qádiríja, Mawlawíja a Náqšbandíja (závěrečná práce) [587] => | vydání = [588] => | vydavatel = Filozofická fakulta UKarlovy [589] => | místo = Praha [590] => | rok vydání = 2013 [591] => | počet stran = [592] => | strany = 32 [593] => | isbn = [594] => }} U [[Germánská mytologie|Germánů]] byla naopak květinou smrti.{{Citace monografie [595] => | příjmení = Palivec [596] => | jméno = Viktor [597] => | příjmení2 = [598] => | jméno2 = [599] => | titul = Heraldická symbolika [600] => | url = http://historie.hranet.cz/heraldika/pdf/palivec1978.pdf [601] => | vydání = [602] => | vydavatel = Genealogická a heraldická společnost [603] => | místo = Praha [604] => | rok = 1978 [605] => | počet stran = [606] => | strany = 73–74 [607] => | isbn = [608] => }} [609] => [610] => Po [[Christianizace|christianizaci]] [[Římská říše|Římské říše]] se růže stala (vedle [[lilie]]) rostlinným symbolem [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], s níž bývá často zobrazována; růžový, potažmo šípkový keř patří k častým motivům v mariánských legendách a [[Mariánská zjevení|zjeveních]]. Sama Marie bývá někdy zvaná jako ''Rosa mystica'' (mystická růže). Růže je rovněž symbolem [[Nejsvětější Srdce Ježíšovo|Kristova srdce]]. Od růží je odvozen i název modlitby [[Růženec|růžence]] (původně v němčině ''Rosenkranz'', tj. věnec z růží). Motivem v křesťanské hagiografii, často ztvárňovaným ve výtvarném i literárním umění, je „zázrak růží“, kdy se skrze růže manifestuje boží aktivita. V raném křesťanství byla růže též symbolem [[mučedník]]ů a [[Mláďátka|Mláďátek betlémských]]. Pět okvětních lístků vykládal sv. [[Bernard z Clairvaux]] jako připomínku Pěti ran [[Ježíš Kristus|Kristových]]. Růže se stala také atributem mnohých světic – například [[Alžběta Durynská|Alžběty Durynské]], [[Svatá Rozálie|Rozálie z Palerma]], [[Růžena Limská|Růženy Limské]] a [[Terezie z Lisieux]]. [[Zlatá růže]] patří k nejvyšším vyznamenáním udělovaným [[papež]]em významným duchovním místům světa; jejím nositelem v České republice je například [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje|bazilika svatého Cyrila a Metoděje]] na [[Velehradský klášter|Velehradě]].{{Citace elektronického periodika [611] => | titul = Zlatá růže - Římskokatolická farnost Velehrad [612] => | periodikum = velehrad.maticevelehradska.cz [613] => | url = http://velehrad.maticevelehradska.cz/dokument/Zlata-ruze-90/ [614] => | datum přístupu = 2018-06-19 [615] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180619190046/http://velehrad.maticevelehradska.cz/dokument/Zlata-ruze-90/ [616] => | datum archivace = 2018-06-19 [617] => }} [618] => [619] => V [[Květomluva|květomluvě]] je růže obecně symbolem a vyjádřením lásky k druhému člověku; dále se potom rozlišují různé významové odstíny podle barev. Tak například rudá růže je známým symbolem horoucí, vášnivé lásky, žlutá symbolem žárlivosti, bílá růže milostného soužení z odmítání a tak podobně.{{Citace monografie [620] => | příjmení = Klempera [621] => | jméno = Josef [622] => | příjmení2 = [623] => | jméno2 = [624] => | titul = Květomluva aneb Řekni to květinou [625] => | vydání = [626] => | vydavatel = Nakladatelství Bohemia [627] => | místo = [628] => | rok = 1996 [629] => | počet stran = [630] => | strany = 167–170 [631] => | isbn = 80-85803-26-7 [632] => }} Přirozeně se nevyskytující, a tedy nedostupná růže černá pak platila za symbol [[Magie|černé magie]], [[Mystika|mystiky]], vznešené nenávisti a smrti, ale též nových začátků; je také jedním z emblémů [[Anarchismus|anarchismu]].{{Citace elektronického periodika [633] => | titul = Černá růže [634] => | periodikum = www.florea.cz [635] => | url = https://www.florea.cz/blog/vzacne-cerne-ruze-ohrozene-symboly-mystiky [636] => | datum přístupu = 2020-04-29 [637] => }} Červená růže se během 19. století stala symbolem [[Socialismus|socialismu]]; používají ji (ovšem již v různých barvách) i různé [[Sociální demokracie|sociálnědemokratické]] strany, v minulosti včetně české [[Sociální demokracie (Česko)|Sociální demokracie]]. [638] => [639] => Ve středověkých klášterech a na radnicích byla nad stolem zavěšována (resp. malována) růže na znamení toho, že obsah rozmluvy zůstane v tajnosti; latinské rčení „sub rosa“ (pod růžemi) tak značí důvěrné, diskrétní sdělení. Spát na lůžku vystlaném růžovými květy bylo symbolem požitkářství a luxusu; odtud rčení „mít na růžích ustláno“. [640] => [[Soubor:Sadi in a Rose garden.jpg|náhled|Perský básník [[Sa´adi]], autor spisu ''[[Gulistán]]'' (Růžová zahrada), zpodobněný v růžové zahradě (z rukopisu, pravděpodobně 17. století)|alt=Barevná ilustrace zobrazující dva orientálně oděné muže mezi rozkvetlými keři]] [641] => [642] => === Umění, poezie a literatura === [643] => Motiv růže se objevuje v nesčetných výtvarných a literárních dílech i mimo náboženskou oblast. Často v ději mívá funkci iniciační květiny: tak například v [[Lucius Apuleius|Apuleiově]] románu ''Zlatý osel'' se hrdina skrze růži promění z osla v moudrého zasvěceného člověka, ve středověkém francouzském [[Román o růži|''Románu o růži'']] se hrdina zamiluje do růžového poupěte a vede skrze něho mystický dialog s bohem Lásky, ve vrcholné scéně [[Božská komedie|''Božské komedie'']] vidí putující Dante v nebi obrovskou růži, v jejíchž nesčetných květních plátcích sídlí věčně blažení a v jejím nitru se skrývá samotný Bůh.{{Citace monografie [644] => | příjmení = Macura [645] => | jméno = Vladimír [646] => | příjmení2 = [647] => | jméno2 = [648] => | titul = Slovník větových literárních děl, sv. 1 A-L [649] => | vydání = [650] => | vydavatel = Odeon [651] => | místo = Praha [652] => | rok vydání = 1988 [653] => | počet stran = [654] => | strany = 330 [655] => | isbn = [656] => | rok = 1988 [657] => }} Meditace nad trnitou krásou růže a pomíjivostí jejích květů je hlavním tématem [[Sonety (Shakespeare)|Shakespearova Sonetu]] číslo 54, zmiňována ve ztotožnění či kontrastu s krásou milované osoby je i v několika dalších sonetech této sbírky; objevuje se i v některých jeho dramatech, včetně slavné „balkónové scény“ z [[Romeo a Julie|Romea a Julie]]: [658] => {{Citát|Co je po jméně? Co růží zvou, [659] => i zváno jinak vonělo by stejně.}} [660] => [661] => Významnou roli hrají růže i v moderní literatuře, například v povídce [[Slavík a růže]] [[Oscar Wilde|Oscara Wilda]], v [[Antoine de Saint-Exupéry|Exupéryho]] [[Malý princ|''Malém princi'']], nebo v prózách a poezii [[William Butler Yeats|Willama Butlera Yeatse]] (sbírka ''Tajemná růže''). Svou poslední sbírku převážně milostné a vlastenecké lyriky nazval [[František Ladislav Čelakovský]] ''Růže stolistá''. Růže se vyskytuje též v mnoha útvarech ústní lidové slovesnosti, jako jsou pohádky ([[Šípková Růženka|O Šípkové Růžence]]), písničky a mnohá přísloví.{{Citace kvalifikační práce [662] => | příjmení = Mezuliankova [663] => | jméno = Eva [664] => | instituce = Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická [665] => | titul = Růže v jazyku, literatuře a kultuře [666] => | url = https://is.muni.cz/th/nadac/ruze_v_jazyce__literature_a_kulture.pdf [667] => | typ práce = Diplomová práce [668] => | vedoucí = Karla Ondrášková [669] => | místo = Brno [670] => | počet_stran = 104 [671] => | rok = 2013 [672] => }} [[Umberto Eco]] v poznámkách ke svému románu ''[[Jméno růže]]'' uvádí: „Růže je symbolická figura napěchovaná do té míry významy, že skoro už žádný nemá.“{{Citace elektronického periodika [673] => | titul = Jméno růže — PSK [674] => | periodikum = www.ptejteseknihovny.cz [675] => | url = https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/jmeno-ruze [676] => | jazyk = cs [677] => | datum přístupu = 2020-05-04 [678] => }}[[Soubor:Rosenberg-Wappen.png|vlevo|náhled|Červená růže na erbu [[Rožmberkové|pánů z Rožmberka]], jednoho z [[Vítkovci|Vítkovských]] rodů|181x181pixelů|alt= Rožmberský erb s červenou růží v bílém poli]] [679] => [680] => === Heraldika === [681] => V [[Heraldika|heraldice]] je růže častým motivem, kreslí se zpravidla s pěti okvětními lístky.{{Citace monografie | příjmení = Buben | jméno = Milan | odkaz na autora = Milan Buben | titul = Encyklopedie heraldiky | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2003 | vydání = 4 | typ vydání = opravené a doplněné | počet stran = 512 | typ kapitoly = heslo | kapitola = Růže | strany = 404–405 | isbn = 80-7277-135-3 | jazyk = čeština }} Známé jsou [[Anglické království|anglické]] rody [[Yorkové|Yorků]] (bílá růže) a [[Lancasterové|Lancasterů]] (červená růže), [[Tudorovci|tudorovská]] růže kombinující obě zmíněné barvy je národní květinou celé [[Anglie]]. V [[České země|českých zemích]] mělo v erbu růži přes 25 šlechtických rodů, mezi něž patřili zejména [[Vítkovci]], zvaní přímo ''páni z Růže'', a jejich nejvýznamnější větev [[Rožmberkové|Rožmberků]]. Na zámcích, které Vítkovci vlastnili, je možné nalézt obrazy s motivem „[[Dělení růží]]“ – rozdělování různých barev růží jednotlivým větvím vítkovského rozrodu. Z evropských rodů figuru růže mimo jiné používala italská rodina [[Orsiniové|Orsiniů]]{{Citace monografie [682] => | příjmení = Pelant [683] => | jméno = Jan [684] => | titul = Erby české, moravské a slezské šlechty [685] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [686] => | místo = Praha [687] => | rok = 2013 [688] => | počet stran = 624 [689] => | strany = 377–378, 589 [690] => | isbn = 978-80-7422-254-2 [691] => }} nebo německý rod [[Schaumburg-Lippe]]. Růži ve znaku má i několik desítek českých měst, namátkou například [[Bavorov]], [[Soběslav]], [[Sedlčany]], [[Slavonice]], [[Vyšší Brod]] nebo [[Třeboň]].{{Citace monografie [692] => | příjmení = Rytíř [693] => | jméno = Václav [694] => | příjmení2 = [695] => | jméno2 = [696] => | titul = Heraldická růže : Soupis sídelních městských znaků s obrazem růže [697] => | url = http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/rytir1941.pdf [698] => | vydání = [699] => | vydavatel = [700] => | místo = Úvaly [701] => | rok = 1941 [702] => | počet stran = [703] => | strany = [704] => | isbn = [705] => }} Stylizovaná [[luterská růže]] pocházející z osobní pečeti reformátora [[Martin Luther|Martina Luthera]] je znakem [[luteránství]] a vyskytuje se v erbech mnoha měst zejména v německy mluvících zemích. Heraldickou figurou jsou někdy také šípky. [706] => [707] => === Galerie === [708] => [709] => Soubor:Tacuin Roseter34.jpg|alt=barevná miniatura zobrazující dva lidi u rozkvetlého keře|Pěstování růží na miniatuře neznámého středověkého autora, 14. století [710] => Soubor:Pentecost descent of the Holy Ghost as a dove (f. 151).jpg|alt=Stránka rukopisu|Růže jako [[bordura]] středověkého rukopisu [711] => Soubor:Karl von Blaas Rosenwunder.jpg|alt=Reprodukce obrazu|''Zázrak růží'' – malba [[Karl von Blaas|Karla von Blaase]] (1839) [712] => Soubor:Lady Lilith, by Dante Gabriel Rossetti.jpg|alt=Reprodukce obrazu|Obraz ''Lady Lilith'' anglického prerafaelity [[Dante Gabriel Rossetti|Dante Gabriela Rossettiho]] [713] => Soubor:Redoute flowers01.jpg|alt=Barevná kresba tří svázaných květin|Botanická kresba [[Pierre-Josepha Redouta]] ''Stolistá růže, sasanka a clematis'' (19. století) [714] => Soubor:Briar Rose sculpture, Brierley Hill 03.JPG|alt=Kovová konstrukce v parku ve tvaru růže|Moderní skulptura Briar Rose v Anglii [715] => Soubor:Tudor Rose (Tudor Heraldry).svg|alt=Stylizovaná olistěná růže s červenými plátky a bílým středem, nad ní královská koruna|Tudorovská růže s královskými atributy [716] => Soubor:Dark Rosaleen Anarchy 1.svg|alt=Kresba černé růže v černém kruhu|Černá růže – symbol moderního anarchismu [717] => Soubor:Stamps of Uzbekistan, 2006-111.jpg|alt=Poštovní známka|Růže perská na uzbecké poštovní známce [718] => Soubor:Rosenstock2016.jpg|alt=Mohutný keř pnoucí se po zdi kostela|Takzvaná [[Tisíciletá růže]] – starý keř růže šípkové na apsidě [[Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Hildesheim)|katedrály v Hildesheimu]] [719] => [720] => [721] => == Rozária == [722] => {{Viz též|Rozárium}} [723] => [[Soubor:Sangerhausen Rosarium.jpg|alt=Vstupní brána do zahrady z růžového loubí, v pozadí množství kvetoucích keřů|vlevo|náhled|Vstupní brána do sangerhausenského rozária]] [724] => Zahrada zaměřená na pěstování růží pro okrasné či výzkumné účely se nazývá [[rozárium]]. Ve své době ojedinělá byla sbírka francouzské císařovny a Napoleonovy manželky [[Joséphine de Beauharnais|Josefiny]] v zahradách zámku [[Malmaison]] u Paříže, v níž shromáždila na 250 tehdy známých taxonů a kultivarů; k mnoha vynikajícím botanickým kresbám tato zahrada inspirovala francouzského malíře [[Pierre-Josepha Redouta]] (1759–1840). Největším světovým rozáriem současnosti je [[Europa-Rosarium]] v německém [[Sangerhausen]]u poblíž Lipska. Významná evropská rozária jsou ve Vídni v zahradě [[Volksgarten (Vídeň)|Volksgarten]] nebo v zámeckém parku v [[Schönbrunn]]u, v Budapešti, v Mnichově, v Londýnském [[Regent's Park|Regent´s Parku]], v pařížské zahradě [[Parc de Bagatelle|Bagatelle]] nebo v Krakově; ve světě patří k velkým rozáriím například botanické zahrady [[Univerzita Britské Kolumbie|Univerzity Britské Kolumbie]] ve Vancouveru nebo u [[Huntingtonova knihovna|Huntingtonovy knihovny]] v Kalifornii (USA). V České republice je největší sbírku růží možné navštívit v [[Průhonická botanická zahrada|Průhonické botanické zahradě na Chotobuzi]], ve které se pěstuje kolem 700 [[kultivar|odrůd]] kulturních růží a přes 170 taxonů původních botanických druhů.{{Citace periodika [725] => | titul = Rosa – růže [726] => | url = http://www.ibot.cas.cz/cs/vedecka-cinnost/sbirky/sbirky-botanicke-zahrady-chotobuz/rosa-ruze/ [727] => | datum přístupu = 2018-06-19 [728] => }} Další významná [[Rozárium|rozária]] jsou v [[Olomouc]]i, v [[Rajhrad]]ě, v [[Růžový sad na Petříně|Praze na Petříně]], [[Růžová zahrada (Konopiště)|Růžová zahrada na Konopišti]], [[Památník Lidice|růžový sad v Lidicích]] a další. V mnoha zemích jsou pořádány soutěže určené k oceňování a hodnocení nově vyšlechtěných odrůd; v rámci České republiky je mezinárodní soutěžní rozárium každoročně pořádáno v Hradci Králové. Nejlepším výpěstkům bývají udílena prestižní ocenění. [729] => [730] => == Odkazy == [731] => [732] => === Reference === [733] => {{překlad|de|Rosen|199700363|en|Garden roses|952496266}} [734] => [735] => [736] => === Literatura === [737] => Literatury na téma růže a jejich pěstování je nepřeberné množství; zde jsou uvedeny pouze některé často citované práce význačných autorů zabývajících se růžemi. [738] => [739] => * {{Citace monografie |autor=JAŠA, Bohumil; ZAVADIL, Bohumil|odkaz na autora=|titul=Encyklopedie růží|vydavatel=Computer Press|místo=Brno|rok=2008|isbn=978-80-251-2322-5}} [740] => * {{Citace monografie|příjmení = Sus|jméno = Josef|titul = Svět růží|vydavatel = Agriprint|místo = Olomouc|rok = 2013|počet_stran = 436 |isbn = 978-80-87091-45-6|jazyk = |příjmení2 = Žlebčík |jméno2 = Jiří|příjmení3 = Rod |jméno3 = Jaroslav|svazek edice = }} [741] => * {{citace monografie |příjmení=Větvička|jméno=Václav|odkaz na autora=Václav Větvička (botanik)|titul=Růže|url=|vydavatel=Aventinum|místo=Praha|rok=2002|ilustrátoři=Zdeňka Krejčová, Helena Vacková|počet stran=|kapitola=|strany=|isbn=80-7151-183-8|jazyk=}} [742] => * {{Citace monografie|příjmení = Markley|jméno = Robert|titul = Růže|vydavatel = Knižní klub|místo = Praha|rok = 2000|počet_stran = |isbn = 978-80-242-2336-0|jazyk = |příjmení2 = |jméno2 = |edice = |svazek edice = }} [743] => * {{Citace monografie|příjmení = Walter|jméno = Vilém|titul = 88 rad pěstitelům růží|vydavatel = Aventinum|místo = Praha|rok = 1995|počet_stran = |isbn = |jazyk = |příjmení2 = |jméno2 = |edice = |svazek edice = }} [744] => * {{Citace monografie|příjmení = Austin|jméno = David|titul = Alte Rosen und Englische Rosen|vydavatel = DuMont|místo = Köln|rok = 1993|počet_stran = |isbn = |jazyk = de |příjmení2 = |jméno2 = |edice = |svazek edice = }} [745] => [746] => === Související články === [747] => * [[Růžový olej]] [748] => * [[Šípky]] [749] => [750] => === Externí odkazy === [751] => * {{Commonscat|Rosa}} [752] => * {{Wikicitáty|téma=Růže}} [753] => * {{Wikislovník|heslo=růže}} [754] => * {{Wikiverzita|kurs=PKR/Rosa}} [755] => * {{Wikidruhy|taxon=Rosa}} [756] => * [https://www.biolib.cz/cz/taxon/id39732/ Soupis všech druhů na BioLibu] [757] => * [http://ruze.wi.cz/ Fotogalerie kultivarů růží] [758] => * [http://www.ibotky.cz/dokumenty/pruvodce-rozariem.pdf Průvodce rozáriem botanické zarady na Chotobuzi] [759] => * [http://www.ruze.cz/ Růže.cz – Informace o pěstování, chorobách a škůdcích, přehled druhů růží] [760] => * [http://www.rosaklub.cz/ Rosa klub ČR – česká společnost přátel růží] [761] => * [http://www.rosaklub.cz/Soutezni-rozarium/O-rozariu Mezinárodní soutěžní rozárium v Hradci Králové] [762] => [763] => {{Taxonbar|from=Q34687}} [764] => {{Autoritní data}} [765] => {{Portály|Zahrada a zahradnictví|Rostliny}} [766] => [767] => {{Nejlepší článek}} [768] => [769] => [[Kategorie:Růže| ]] [770] => [[Kategorie:Růžovité]] [771] => [[Kategorie:Květiny]] [772] => [[Kategorie:Léčivé rostliny]] [773] => [[Kategorie:Aromatické rostliny]] [774] => [[Kategorie:Okrasné keře]] [775] => [[Kategorie:Flóra Česka]] [776] => [[Kategorie:Flóra Arabského poloostrova]] [777] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [778] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [779] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [780] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [781] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [782] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [783] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [784] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [785] => [[Kategorie:Flóra jihozápadu USA]] [786] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [787] => [[Kategorie:Flóra Makaronésie]] [788] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [789] => [[Kategorie:Flóra Mongolska]] [790] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [791] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [792] => [[Kategorie:Flóra severní Evropy]] [793] => [[Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky]] [794] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [795] => [[Kategorie:Flóra severozápadu USA]] [796] => [[Kategorie:Flóra Sibiře]] [797] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [798] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [799] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [800] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [801] => [[Kategorie:Flóra subarktické Ameriky]] [802] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [803] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [804] => [[Kategorie:Flóra východní Kanady]] [805] => [[Kategorie:Flóra západní Kanady]] [] => )

good wiki

Růže

Růže (Rosa) je rod keřovitých rostlin z čeledi růžovitých s více než 100 druhy, které se v přírodě vyskytují na severní polokouli, nejvíce v oblasti mírného pásu Eurasie, méně též v Severní Americe. Jsou to většinou světlomilné opadavé keře obloukovitého, prutnatého nebo plazivého habitu, některé rostou i jako opíravé liány.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Růže

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Druh

Šípky

Service

About us

Technology

Locations