Array ( [0] => 16543972 [id] => 16543972 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => RC6 [uri] => RC6 [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => RC6 je bloková šifrovací funkce, která byla vyvinuta jako součást soutěže o standardní šifrovací algoritmus AES (Advanced Encryption Standard) v 90. letech 20. století. Na této soutěži se podílelo několik odborníků na šifrování, přičemž RC6 byl navržen týmem pod vedením Ronalda Rivesta. Jedním z hlavních rysů RC6 je jeho flexibilita a efektivita, což byla důležitá kritéria pro moderní kryptografické aplikace. RC6 je postaven na principu iterativního šifrování bloků dat, což umožňuje efektivní zpracování a silnou ochranu dat proti různým typům útoků. S využitím šifrovacího klíče může uživatel dosáhnout vysoké úrovně bezpečnosti přizpůsobené specifickým potřebám. Dalším pozitivním aspektem RC6 je jeho schopnost fungovat na různých platformách a v různých prostředích, což z něj dělá populární volbu pro široké spektrum aplikací od zabezpečení komunikací po ochranu citlivých informací v informačních systémech. Jeho schopnost plynule spolupracovat s ostatními šifrovacími metodami a standardy podtrhuje jeho význam v oblasti informační bezpečnosti. I když RC6 nebyl vybrán jako oficiální standard AES, stále nadále zůstává důležitou součástí historie a vývoje kryptografických technologií. Díky svým inovativním rysům a robustnímu designu poskytuje silné šifrovací schopnosti, které omnoha uživatelům pomáhají chránit jejich data a komunikaci ve stále se vyvíjejícím digitálním světě. [oai_cs_optimisticky] => RC6 je bloková šifrovací funkce, která byla vyvinuta jako součást soutěže o standardní šifrovací algoritmus AES (Advanced Encryption Standard) v 90. letech 20. století. Na této soutěži se podílelo několik odborníků na šifrování, přičemž RC6 byl navržen týmem pod vedením Ronalda Rivesta. Jedním z hlavních rysů RC6 je jeho flexibilita a efektivita, což byla důležitá kritéria pro moderní kryptografické aplikace. RC6 je postaven na principu iterativního šifrování bloků dat, což umožňuje efektivní zpracování a silnou ochranu dat proti různým typům útoků. S využitím šifrovacího klíče může uživatel dosáhnout vysoké úrovně bezpečnosti přizpůsobené specifickým potřebám. Dalším pozitivním aspektem RC6 je jeho schopnost fungovat na různých platformách a v různých prostředích, což z něj dělá populární volbu pro široké spektrum aplikací od zabezpečení komunikací po ochranu citlivých informací v informačních systémech. Jeho schopnost plynule spolupracovat s ostatními šifrovacími metodami a standardy podtrhuje jeho význam v oblasti informační bezpečnosti. I když RC6 nebyl vybrán jako oficiální standard AES, stále nadále zůstává důležitou součástí historie a vývoje kryptografických technologií. Díky svým inovativním rysům a robustnímu designu poskytuje silné šifrovací schopnosti, které omnoha uživatelům pomáhají chránit jejich data a komunikaci ve stále se vyvíjejícím digitálním světě. ) Array ( [0] => '''RC6''' (Rivest cipher 6) je [[Symetrická šifra|symetrická]] [[Bloková šifra|bloková]] šifra odvozená od RC5. Šifru vytvořili v roce 1998 [[Ronald L. Rivest|Ron Rivest]], Matt Robshaw, Ray Sidney a Yigun Lisa Yin. [1] => [2] => RC6 byla jedním z kandidátů do soutěže od [[Národní institut standardů a technologie|Národního institutu standardů a technologie]] (NIST) na [[Advanced Encryption Standard]] (AES). Do soutěže ji přihlásila společnost RSA. Šifra se dostala do posledních pěti, vítěznou šifrou se ale stala šifra Rijndael. Mimo [[Advanced Encryption Standard|AES]] byla šifra poslána do projektů NESSIE a CRYPTREC. Tariq, Ziyad & Mustafa Al-Ta'i, Ziyad & Jumaa, Ebtisam. (2019). Improved RC6 Algorithm using Two Types of Chaos Maps. International Journal of Engineering and Advanced Technology. 9. 2249-8958. 10.35940/ijeat.A1075.109119. [3] => [4] => Autor zdůrazňoval jednoduchost algoritmu, jeho rychlost a bezpečnost.{{Citace elektronické monografie [5] => | příjmení = Roback [6] => | jméno = Edward [7] => | příjmení2 = Dworkin [8] => | jméno2 = Morris [9] => | titul = Conference Report: First Advanced Encryption Standard (AES) Candidate Conference [10] => | url = https://nvlpubs.nist.gov/nistpubs/jres/104/1/j41ce-rob.pdf [11] => | vydavatel = Journal of Research of the National Institute of Standards and Technology [12] => | místo = Ventura, CA [13] => | datum vydání = 1998-08-20 [14] => | datum přístupu = 2022-11-21 [15] => }} [16] => [17] => == Zjištění AES == [18] => Dle zjištění [[Národní institut standardů a technologie|NISTu]] se u šifry RC6 nevyskytly žádné významné bezpečnostní díry, ani méně významné všeobecné bezpečnostní hrozby.{{Citace elektronické monografie [19] => | příjmení = Nechvatal [20] => | jméno = James [21] => | příjmení2 = Barker [22] => | jméno2 = Elaine [23] => | příjmení3 = Dodson [24] => | jméno3 = Donna [25] => | spoluautoři = aj. [26] => | titul = Status Report on the First Round of the Development of the Advanced Encryption Standard [27] => | url = https://nvlpubs.nist.gov/nistpubs/jres/104/5/j45nec.pdf [28] => | vydavatel = Journal of Research of the National Institute of Standards and Technology [29] => | místo = Gaithersburg [30] => | datum vydání = 1999-08-11 [31] => | datum přístupu = 20222-11-21 [32] => }} [33] => [34] => === Výhody === [35] => Jako výhoda šifry byla uvedena rychlost na 32 bitových platformách a velmi rychlá byla i na platformách poskytujících podporu pro 32 bitové rotace a multiplikace. [36] => [37] => Další výhodou je uvedena jednoduchá struktura. [38] => [39] => Jako další výhoda je uvedeno její odvození z šifry RC5, což umožnilo [[Národní institut standardů a technologie|NISTu]] dřívější analýzu. [40] => [41] => Poslední výhoda se týká nastavení [[Klíč (kryptografie)|klíče]], konkrétněji to je podpora délky [[Klíč (kryptografie)|klíče]] (větší než 256 bitů, teoreticky až do 1248 bitů) a parametrizování délky [[Klíč (kryptografie)|klíče]], délky bloku a počtu rund. [42] => [43] => === Nevýhody === [44] => První nevýhodou bylo uvedeno bezpečnostní rozpětí. [45] => [46] => Další nevýhodou je slabý výkon na platformách neposkytující požadující podporu. [47] => [48] => Jako poslední nevýhoda je uvedena chybějící podpora pravidla vytváření klíčů na low-end chytrých kartách. [49] => [50] => === Bezpečnostní díry s ohledem na implementaci na chytrých kartách === [51] => Dle zjištění je obtížná obrana proti útokům časovou analýzou a útokům odběrovou analýzou kvůli využívání umocňování a variabilních rotací. [52] => [53] => == Rozdíly oproti RC5 == [54] => Na rozdíl od RC5 má RC6 dvojnásobnou šířku datového bloku - 128 bitů. [55] => [56] => RC6 využívá datově závislé rotace z RC5, které ale dále doplňuje o další nelinearitu.{{Citace elektronické monografie [57] => | příjmení = Klíma [58] => | jméno = Vlastimil [59] => | titul = Představujeme kandidáty na AES: Šifra RC6 [60] => | url = http://crypto-world.info/klima/1999/chip-1999-10-42-43.pdf [61] => | datum vydání = 1999-09-10 [62] => | datum přístupu = 2022-11-15 [63] => }} [64] => [65] => Oproti RC5 RC6 využívá 4 registrů místo 2. Faragallah, Osama S., et al. "Improved RC6 Block Cipher Based on Data Dependent Rotations." ''CMC-COMPUTERS MATERIALS & CONTINUA'' 70.1 (2022): 1921-1934. [66] => [67] => == Parametry == [68] => RC6 [[algoritmus]] má [[Feistelova šifra|Feistelovu strukturu]], symbolicky vyjádřenou jako RC6-w/r/b. Význam písmen w, r a b je znázorněn v tabulce:{{Citace monografie [69] => | příjmení = Thangarudai [70] => | jméno = K. [71] => | příjmení2 = Poongodi [72] => | jméno2 = V. [73] => | titul = A Review on Ron's Cryptographic Algorithms [74] => | vydání = 3 [75] => | vydavatel = International Journal of Engineering Research & Technology (IJERT) [76] => | rok vydání = 2014 [77] => | strany = 493–499 [78] => | poznámka = [79] => }} [80] => {| class="wikitable" [81] => |+ [82] => !Parametr [83] => !Definice [84] => |- [85] => |w [86] => |reprezentuje 32 bitovou délku slova [87] => |- [88] => |r [89] => |Počet rund pro šifrování. [90] => |- [91] => |b [92] => |16, 24 a 32 bajtový klíč [93] => |} [94] => [[Soubor:RC6_Cryptography_Algorithm.JPG|náhled|237x237pixelů|RC6 šifra]] [95] => [96] => == Schéma == [97] => V každý rundě druhé slovo aktualizuje první slovo, mezitím co paralelně čtvrté slovo aktualizuje třetí slovo. Potom jsou pozice slov přetočena. Aktualizace využívá kvadratické transformace, vyžadující 32 bitový modulární multiplikátor a k tomu [[Exkluzivní disjunkce|XOR]] operaci, datově závislou rotaci a přidání [[Klíč (kryptografie)|klíče]]. Taktéž se zde vyskytuje přidání [[Klíč (kryptografie)|klíče]] před první a poslední rundou. Dešifrování je odvozené inverzí každého kroku [[Šifrování dat|šifrování]]. [98] => [99] => == Základní operace == [100] => Pro všechny varianty RC6 - w/r/b pracuje s jednotkami o čtyř w-bitových slovech pomocí následujících šesti operací: [101] => [102] => * přidání [[Zbytek po dělení|modulo]] ''2w'' [103] => * odečtení [[Zbytek po dělení|modulo]] ''2w'' [104] => * [[Exkluzivní disjunkce|exkluzivní disjunkce (XOR)]] w-bitových slov [105] => * násobení [[Zbytek po dělení|modulo]] ''2w'' [106] => * cyklická rotace w-bitového slova doleva o určitý počet bitů ''r'' [107] => * cyklická rotace w-bitového slova doprava o určitý počet bitů ''r'' [108] => [109] => == Struktura algoritmu == [110] => RC6 algoritmus se skládá ze 3 procesů: [111] => [112] => # Určení [[Klíč (kryptografie)|klíče]] [113] => # [[Šifrování dat|Šifrování]] [114] => # Dešifrování [115] => [116] => === Určení klíče === [117] => Stanovení [[Klíč (kryptografie)|klíče]] je podobné jako u RC5. Uživatel poskytne klíč o ''b'' bajtů. Z tohoto [[Klíč (kryptografie)|klíče]] jsou derivovány 2r + 4 slova (w bitů každý), které se uloží do pole S [0, 2r+3]. Toto pole je používáno jak v [[Šifrování dat|šifrování]], tak dešifrování. [118] => [119] => Algoritmus určení klíče je rozdělený do 3 částí: [120] => [121] => * Konvertování [122] => * Inicializace [123] => * Vmíchání [124] => [125] => ==== Konvertování ==== [126] => Uživatelův tajný [[Klíč (kryptografie)|klíč]] je kopírován do pole L. [127] => [128] => ==== Inicializace ==== [129] => Pole S je inicializováno specifickým fixním pseudonáhodným vzorem založeným na [[Zbytek po dělení|modulo]] 2w používající dvě konstanty Pw a Qw. [130] => [131] => ==== Míchání ==== [132] => V této fázi se míchá uživatelův tajný klíč do S a L polí. Konkrétněji, protože pole S a pole L nemají stejné velikosti, větší pole je zpracováno jednou, a druhé pole třikrát. [133] => [134] => === Šifrování === [135] => RC6 se skládá ze čtyř w-bitových registrů (A, B, C ,D), které slouží k uložení [[Otevřený text|původního textu]]. Finální text je taktéž uložen ve stejném registru. [136] => [137] => První bajt [[Otevřený text|původního]] nebo šifrovaného textu je uložen v nejméně signifikantním bajtu z A. Poslední bajt [[Otevřený text|původního]] nebo šifrovaného textu je uložen v nejvíce signifikantním bajtu z D. [138] => [139] => [[Pseudokód]] pro [[Šifrování dat|šifrování]] je následující: [140] => Vstup: Text uložený ve 4 w-bitových vstupních registrech A, B, C, D [141] => r je počet opakování (rund) [142] => w-bitový klíče S [0, ..., 2r+3] [143] => [144] => Výstup: Šifrovaný text uložený v A, B, C, D [145] => [146] => Proces: B = B + S[0]; [147] => D = D + S[1]; [148] => for i = 1 to r do [149] => { [150] => t = (B(2B+1)) <<< log w; [151] => u = (D(2D+1)) <<< log w; [152] => A = ((A⊕t) <<< t) + S[2i]; [153] => C = ((C⊕u) <<< t) + S[2i+1]; [154] => (A,B,C,D)=(B,C,D,A); [155] => } [156] => A = A + S[2r+2]; [157] => C = C + S[2r+3]; [158] => [159] => [160] => === Dešifrování === [161] => Dešifrování funguje podobně jako šifrování. Největší rozdíl je, že šifrovaný text je dán jako vstup a výstupem je [[Otevřený text|původní text]]. [162] => [163] => Pseudokód pro dešifrování je následující: [164] => C = C - S[2r+3]; [165] => A = A - S[2r+2]; [166] => for i = r down to 1 do [167] => { [168] => (A,B,C,D) = (D,A,B,C); [169] => u = (D (2D+1)) <<< log w; [170] => t = (B (2B+1)) <<< log w; [171] => C = ((C - S[2i+1]) >>> t)⊕u; [172] => A = ((A - S[2i]) >>> u)⊕t; [173] => } [174] => D = D - S[1]; [175] => B = B - S[0]; [176] => [177] => [178] => == Bezpečnost == [179] => RC6 je přiměřeně odolná známým útokům. Není znám žádný útok na 20 rundovou variantu. Pomocí lineární a diferenciální [[Kryptoanalýza|kryptoanalýzy]] je možné prolomit 12 rundovou verzi, statistické útoky založené na vybraných dvojicích OT-ŠT ([[Otevřený text|otevřený]]-šifrovaný text) prokázaly zranitelnost do 13 rund.{{Citace elektronické monografie [180] => | příjmení = Vaněk [181] => | jméno = Tomáš [182] => | titul = Moderní blokové šifry II [183] => | url = http://www.rantos.cz/IBE-prezentace/P04_Moderni_blokove_sifry_II_v1.0.9a.pdf [184] => | vydavatel = České vysoké učení technické v Praze - Fakulta elektrotechnická - Katedra telekomunikační techniky [185] => | místo = Praha [186] => | datum přístupu = 2022-11-21 [187] => }} [188] => [189] => == Reference == [190] => [191] => [192] => [[Kategorie:Blokové šifry]] [] => )
good wiki

RC6

RC6 (Rivest cipher 6) je symetrická bloková šifra odvozená od RC5. Šifru vytvořili v roce 1998 Ron Rivest, Matt Robshaw, Ray Sidney a Yigun Lisa Yin.

More about us

About

letech 20. století. Na této soutěži se podílelo několik odborníků na šifrování, přičemž RC6 byl navržen týmem pod vedením Ronalda Rivesta. Jedním z hlavních rysů RC6 je jeho flexibilita a efektivita, což byla důležitá kritéria pro moderní kryptografické aplikace. RC6 je postaven na principu iterativního šifrování bloků dat, což umožňuje efektivní zpracování a silnou ochranu dat proti různým typům útoků. S využitím šifrovacího klíče může uživatel dosáhnout vysoké úrovně bezpečnosti přizpůsobené specifickým potřebám. Dalším pozitivním aspektem RC6 je jeho schopnost fungovat na různých platformách a v různých prostředích, což z něj dělá populární volbu pro široké spektrum aplikací od zabezpečení komunikací po ochranu citlivých informací v informačních systémech. Jeho schopnost plynule spolupracovat s ostatními šifrovacími metodami a standardy podtrhuje jeho význam v oblasti informační bezpečnosti. I když RC6 nebyl vybrán jako oficiální standard AES, stále nadále zůstává důležitou součástí historie a vývoje kryptografických technologií. Díky svým inovativním rysům a robustnímu designu poskytuje silné šifrovací schopnosti, které omnoha uživatelům pomáhají chránit jejich data a komunikaci ve stále se vyvíjejícím digitálním světě.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Klíč (kryptografie)','Otevřený text','Zbytek po dělení','Šifrování dat','Národní institut standardů a technologie','Advanced Encryption Standard','Exkluzivní disjunkce','Symetrická šifra','Bloková šifra','Ronald L. Rivest','algoritmus','Feistelova šifra'

Algoritmus