Array ( [0] => 15482347 [id] => 15482347 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => RGB [uri] => RGB [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit}} [1] => [2] => [[Barevný model]] '''RGB''' neboli '''červená-zelená-modrá''' je [[Aditivní míchání barev|aditivní způsob míchání barev]]{{Cite book | title = Exploring Colour Photography: A Complete Guide | author = Robert Hirsch | publisher = Laurence King Publishing | year = 2004 | isbn = 1-85669-420-8 | url = https://books.google.com/books?id=4Gx2WItWGYoC&q=maxwell+additive+color+photograph+register&pg=PA28 }} používaný v barevných [[monitor (obrazovka)|monitorech]] a [[Dataprojektor|projektorech]] (jde o míchání vyzařovaného světla), tudíž nepotřebuje vnější světlo (monitor zobrazuje i v naprosté tmě) na rozdíl např. od [[CMYK]] modelu. [3] => [4] => Podle mezinárodní normy to je červená o [[Vlnová délka|vlnové délce]] 700 nm, zelená o vlnové délce 546,1 nm a modrá o vlnové délce 435,8 nm.{{Citace elektronického periodika [5] => | titul = Edutorium: Barevné stíny {{!}} Eduportál Techmania [6] => | periodikum = edu.techmania.cz [7] => | url = http://edu.techmania.cz/cs/katalog/edutorium/355/barevne-stiny [8] => | jazyk = cs [9] => | datum přístupu = 2018-07-18 [10] => }} [11] => [12] => == RGB barevný model == [13] => [[Soubor:Barevny model rgb.svg|200px|náhled|vpravo|Barevný model RGB]] [14] => Zastoupení a míchání [[Aditivní míchání barev|aditivních barev]]. Promítání základních barev světla na obrazovku ukazuje [[Aditivní míchání barev|aditivní barvy]] kdy se dvě překrývají; kombinace všech tří – červené, zelené a modré v odpovídající intenzitě vytváří bílou. '''RGB barevný model''' je [[Aditivní míchání barev|aditivní barevný model]], ve kterém je smícháno společně červené, zelené a modré světlo různými cestami k reprodukci obsáhlého pole barev. Název modelu pochází z počátečních písmen tří aditivních primárních barev – červené, zelené a modré. Název [[RGBA]] je použit k označení červené, zelené, modré a Alpha kanálu. Toto není rozdílový barevný model, ale reprezentativní. Alpha kanál je použit pro průhlednost. RGB model sám o sobě nedefinuje co je míněno červenou, modrou a zelenou kolorometricky, a tak výsledek smíchání složek není přesný, ale relativní. Když bude přesně definována chromatičnost barevných složek, potom se barevný model stává absolutním barevným prostorem, takovým jako sRGB nebo Adobe RGB, viz RGB [[barevný prostor]]. Tento článek diskutuje o společném systému všech rozdílových barevných prostorů, které používají RGB barevný model užitý v nějaké metodě nebo nějaké historické, v barevné podobě produkované, elektronické technologii. [15] => [16] => Každá [[barva]] je udána ''mohutností'' tří základních barev – komponent (červené – '''''r'''ed'', zelené – '''''g'''reen'' a modré – '''''b'''lue'', odtud RGB). Základní barvy mají vlnové délky 630, 530 a 450 nm. Mohutnost se udává buď v [[procento|procentech]] (dekadický způsob) nebo podle použité [[barevná hloubka|barevné hloubky]] jako určitý počet [[bit]]ů vyhrazených pro barevnou komponentu (pro 8 [[bit]]ů na komponentu je rozsah hodnot 0 – 255, pro 16 [[bit]]ů na komponentu je rozsah hodnot 0 – 65535), přičemž čím větší je mohutnost, tím s vyšší intenzitou se barva komponenty zobrazuje. [17] => [18] => [[Soubor:RGB krychle.svg|200px|náhled|Jednotková krychle. Stejné úseky na osách neodpovídají stejným [[jas]]ům.]] [19] => Model RGB je možné zobrazit jako [[krychle|krychli]], ve které každá z kolmých hran udává škálu mohutností barevných složek. Potom libovolný bod se souřadnicemi (r,g,b) v této krychli udává hodnotu výsledné barvy. [20] => [21] => Čím větší je součet mohutností, tím světlejší je výsledná barva. Základní směsi jsou: [22] => [23] => {| class="wikitable" [24] => ! R [25] => ! G [26] => ! B [27] => ! barva [28] => ! barva [29] => ! poznámka [30] => |- [31] => | 0 [32] => | 0 [33] => | 0 [34] => | černá [35] => | width="30%" bgcolor="#000000" | černá [36] => | viz [[CMYK]] [37] => |- [38] => | 255 [39] => | 0 [40] => | 0 [41] => | červená [42] => | width="30%" bgcolor="#FF0000" | červená [43] => |- [44] => | 0 [45] => | 255 [46] => | 0 [47] => | zelená [48] => | width="30%" bgcolor="#00FF00" | zelená [49] => |- [50] => | 0 [51] => | 0 [52] => | 255 [53] => | modrá [54] => | width="30%" bgcolor="#0000FF" | modrá [55] => | [56] => |- [57] => | 255 [58] => | 255 [59] => | 0 [60] => | žlutá [61] => | width="30%" bgcolor="#FFFF00" | žlutá [62] => | viz [[CMYK]] [63] => |- [64] => | 255 [65] => | 0 [66] => | 255 [67] => | purpurová [68] => | width="30%" bgcolor="#FF00FF" | purpurová [69] => | viz [[CMYK]] [70] => |- [71] => | 0 [72] => | 255 [73] => | 255 [74] => | azurová [75] => | width="30%" bgcolor="#00FFFF" | azurová [76] => | viz [[CMYK]] [77] => |- [78] => | 255 [79] => | 255 [80] => | 255 [81] => | bílá [82] => | width="30%" bgcolor="#FFFFFF" | bílá [83] => | [84] => |} [85] => [86] => Obrácený systém je [[Subtraktivní míchání barev|subtraktivní systém]] [[CMYK]], kdy pro každou jeho barvu (kromě černé) je použita směs dvou základních barev '''RGB''' s maximální mohutností. [87] => [88] => == Aditivní barvy == [89] => [[Soubor:AdditiveColorMixing.svg|200px|náhled|vpravo|Aditivní míchání barev]] [90] => [91] => Výběr ze ''základních barev'' souvisí s fyziologií [[Lidské oko|lidského oka]]; dobré primární částice jsou podněty, které zvětšují rozdíl mezi reakcemi kuželových buněk lidské [[sítnice]] na světlo o různých vlnových délkách, a tím tvoří rozsáhlý barevný trojúhelník. [92] => [93] => Běžné tři druhy světlo-citlivosti [[fotoreceptor]]u (citlivá nervová zakončení reagující na světlo) na [[lidské oko]] (kuželová buňka) odpovídá často žluté (dlouhým vlnám nebo L), zelené (středně nebo M) a fialové (krátké nebo S) světlo (a to vrchol vlnové délky blížící se 570 nm, 540 nm a 440 nm). Rozdíly tří druhů přijímaných signálů dovolují mozku rozlišit široké škály různých barev, ačkoli bývají většinou velmi citlivé na žlutozelené světlo a na rozdíly mezi hodnotou posunu v zelenooranžovém poli. Jako příklad, lze předpokládat že světlo v rozsahu oranžové barvy o vlnové délce (577 nm do 597 nm) vstupuje do oka a dopadá na sítnici. Světlo těchto vlnových délek může aktivovat čípky [[sítnice]], které jsou citlivé na střední a dlouhé [[vlnová délka|vlnové délky]], ale ne rovnoměrně – buňky reagující na dlouhé vlny odpovídají více. Rozdíly v odpovědích mohou být detekovány mozkem a spojeny s tím, že světlo je „oranžové“. V tomto smyslu oranžový vjem objektu je jednoduchý výsledek vstupu světla objektu do našich očí který stimuluje důležité druhy čípků současně, ale v různých stupních. [94] => [95] => Použití tří primárních barev není dostatečné k tomu, aby reprodukovalo všechny barvy, pouze barvy uvnitř trojúhelníku definovaného souřadnicemi primárních částic mohou být reprodukovány [[Aditivní míchání barev|aditivním mícháním]] nezáporného množství tohoto barevného světla. [96] => [97] => == RGB a displeje == [98] => [[Soubor:Liquid Crystal Display Macro Example zoom.jpg|náhled|vpravo|200px|Barevné složky RGB [[pixel]]ů na [[displej z tekutých krystalů|LCD]] obrazovce]] [99] => Jedno z běžných použití tohoto RGB barevného modelu je ukázáno na dělu barevného elektronového paprsku, [[displej z tekutých krystalů|LCD]] displeje nebo plazmového displeje jako např.: televizor nebo monitor počítače. Každý pixel na obrazovce může být reprezentován v počítači nebo v jeho součástech (jako např. [[grafická karta]]) jako hodnoty pro červenou, zelenou a modrou. Tyto hodnoty jsou převedeny do intenzity nebo elektrického napětí přes [[gama korekce|gama korekci]] tak, že zamyšlená intenzita je reprodukována na displej. Použitím vhodných kombinací intenzit červené, zelené a modré, může byt reprezentováno mnoho barev. V roce 2007 využívají běžné zobrazovací displeje 24 [[bit]]ů na 1 [[pixel]]. Toto je obvyklé rozvržení při 8[[bit]]ech, každý pro červenou, zelenou a modrou, mající rozsah 256 možných hodnot nebo intenzity pro každou barvu. S tímto systémem, 16 777 216 barev (2563 nebo 224) mohou být jednotlivé kombinace – odstínu, nasycení a jasu specifikovány. [100] => [101] => === Video elektronika === [102] => Typ '''RGB''' je používány ve video elektronice jako součást obrazového signálu. Skládá se ze tří signálů – červené, zelené a modré – nesených ve třech oddělených kabelech zakončených kolíky (piny). Někdy jsou zapotřebí speciální kabely k vedení synchronizačních signálů. Často jsou formáty RGB signálů založené na upravených verzích RS-170 a RS-343 standardních pro jednobarevné [[video]]. Tento typ obrazového signálu je v Evropě široce používán, protože kvalita tohoto signálu je nejlepší a může být přenášena standardními [[SCART]] kabely a konektory. Mimo Evropu není RGB jako formát pro videosignál příliš populární. Tak či onak, téměř všechny počítačové monitory po celém světě využívají RGB. [103] => [104] => === Nelinearita === [105] => Kvůli '''gama korekci''' je intenzita barevného výstupu na displej počítače nepřímo úměrná k hodnotám R, G a B v obrazových souborech. A to když se jedná o hodnotu 0.5, která se blíží polovině mezi 0.0 a 1.0 (maximální intenzita). Při zobrazování je světelná intenzita displeje (0.5, 0.5, 0.5) běžně při standardní gamě (22 [[Obrazovka|CRT]]/[[displej z tekutých krystalů|LCD]]) jen asi o 22 %, kdežto displeje (1.0, 1.0, 1.0) o 50 %. [106] => [107] => === Profesionální kalibrace (cejchování) barev === [108] => Řádná reprodukce barev v profesionálním prostředí vyžaduje rozsáhlé barevné kalibrování veškerého zařízení spojeného s technologickým procesem. Toto vyplývá z několika [[transparentních]] konverzí (přeměn) závislých na barevném prostředí během typického procesu k tomu, aby bylo možné zajistit barevnou konzistenci (hustotu) během procesu. Profesionální zařízení a [[software|softwarové]] nástroje počítají s 48 [[Barevná hloubka|bpp]] ([[Barevná hloubka|bits per pixel]] – počty [[bit]]ů na obrazový bod) k znázornění pro manipulaci (16 [[bit]]ů na kanál), aby zvýšily hustotu stupnice. [109] => [110] => === Číselná zobrazení === [111] => Barevný RGB model mapovaný do krychle. Hodnoty se zvětšují podél osy x (červená), osy y (zelená), a osy z (modrá). Barva v RGB modelu může být popisována zastoupením každé barvy – červené, zelené a modré. Každá může kolísat na minimum (zcela tmavá barva) a na maximum (plná intenzita). Pokud jsou všechny barvy na minimu, odpovídá výsledek černé, pokud jsou všechny barvy na maximu, odpovídá výsledek bílé. Tyto barvy mohou byt kvantifikovány několika různými způsoby: [112] => [113] => * často jsou barvy rozmístěny v rozsahu 0 (minimum) přes 1 (maximum). [114] => Mnoho rovnic využívá těchto hodnot. Např. plná intenzita červené využívá této konvence: 1, 0, 0 (R, G, B). [115] => * hodnoty barev mohou byt zapsány procenty od 0% (minimum) do 100% (maximum). [116] => Maximální intenzita červené používá tohoto procentuálního zápisu: 100%, 0%, 0%. [117] => * hodnoty barev mohou byt zapsány číselně v rozsahu od 0 do 255. [118] => Toto je obvykle zajištěno v počítači kde programy naleznou každou barevnou hodnotu v jednom bytu (8 [[bit]]ů – 2^8 pozic). [119] => Maximální intenzita červené používá tohoto schématu: 255, 0, 0. [120] => * tento rozsah od 0 do 255 je někdy napsán v šestnáctkové soustavě – plná intenzita červené je pokud: [121] => FF, 00, 00, toto může být převedeno jako #FF0000 (užívané v HTML). [122] => [123] => === 24[[bit]]ová reprezentace === [124] => ''[[Barevná hloubka]]: 8/16/24/32'' [125] => {| [126] => |----- [127] => | rowspan="3" | [128] => * (0, 0, 0) je [[černá]] [129] => * (255, 255, 255) je [[bílá]] [130] => * (255, 0, 0) je [[červená]] [131] => * (0, 255, 0) je [[zelená]] [132] => * (0, 0, 255) je [[modrá]] [133] => * (255, 255, 0) je [[žlutá]] [134] => * (0, 255, 255) je [[azurová]] [135] => * (255, 0, 255) je [[purpurová]] [136] => | žlutá
(255,255,0) [137] => | align="center" | zelená
(0,255,0) [138] => | azurová
(0,255,255) [139] => |----- [140] => | Červená
(255,0,0) || [[Soubor:RGBR.png|256px]] [141] => | Modrá
(0,0,255) [142] => |----- [143] => | [144] => | align="center" | červená
(255,0,0) [145] => | purpurová
(255,0,255) [146] => |} [147] => [148] => RGB hodnoty kódované ve 24[[bit]]ové hloubce jsou specifikovány třemi 8[[bit]]ovými [[Celé číslo|celými čísly]] (0 až 255), která reprezentují intenzitu červené, zelené a modré barvy (obvykle v tomto pořadí). Například na následujícím obrázku jsou znázorněny tři „plně nasycené“ podoby krychle, rozvinuté do plochy. [149] => [150] => Předchozí definice využívá konvenci známou jako plnohodnotné RGB. Barvené hodnoty jsou také často v rozsahu 0 až 1, které mohou být mapovány v dalším digitálním kódování. Plnohodnotné RGB využívající 8[[bit]]ové hloubky může zobrazit 256 odstínů šedi, červené, modré a zelené barvy a také jejich vzájemné kombinace. [151] => [152] => U jiných barev je odstínů méně. 256stupňová hloubka neprezentuje rovnoměrné rozložení intenzity a to díky gama-korekci. Typicky, RGB digitální video není plnohodnotné RGB, využívá konvencí úprav a dorovnávání tak, že (16,16,16) je černá, (235,235,235) je bílá, atd. Například tyto změny jsou užívány v definici digitálního RGB CCIR 601. [153] => [154] => === Paměťový prostor === [155] => Velikost paměti zabrané nekomprimovaným obrázkem je specifikována počtem bodů v obrázku a také [[Barevná hloubka|barevnou hloubkou]]. Ve 24[[bit]]ovém obrázku každý pixel představuje 24 [[bit]]ů v paměti. K výpočtu velikosti paměti zabrané obrázkem je třeba převod na [[bajt]]y, to se provede tak, že číslo uvedené v [[bit]]ech vydělíme 8. [156] => [157] => ''Příklad.'' [158] => Obrázek: [[rozlišení]] 640x480, [[barevná hloubka]] 24 [[bit]]ů [159] => Velikost obrázku v bajtech je: 640 × 480 × 24/8 = 921 600 [[bajt]]ů [160] => [161] => === 4[[bit]]ový mód === [162] => 4[[bit]]ový mód, byl využíván u prvních barevných [[Grafická karta|grafických karet]], umožňuje zobrazit pouze 16 barev. Číslo uložené v tomto módu neurčuje přímo barvu, ale představuje index do palety (tabulky) barev, kde je definována RGB trojice definující barvu. [163] => [164] => === 8[[bit]]ový mód === [165] => 8[[bit]]ový mód, byl prvním vylepšením barevného zobrazení [[Grafická karta|grafických karet]], umožňuje zobrazit 256 barev. Číslo uložené v tomto módu neurčuje přímo barvu, ale představuje index do palety (tabulky) barev, kde je definována RGB trojice definující barvu. [166] => [167] => === 16[[bit]]ový mód === [168] => 16[[bit]]ový mód, občas nazývaný HighColor, ve kterém je buď 5 [[bit]]ů na jednu barvu, pak se tomuto módu také říká mód 555, nebo jeden extra [[bit]] pro zelenou barvu (protože zelená barva nejvíce ovlivňuje [[Jas|jasovou složku]], na kterou je citlivé [[lidské oko]]), pak se tento mód nazývá mód 565. Obecně potřebujeme pro červenou a zelenou složku o jeden [[bit]] více než pro modrou. [169] => [170] => [171] => === 32[[bit]]ový mód === [172] => Takzvaný 32[[bit]]ový mód je téměř stejný jako 24[[bit]]ový mód, má však ještě 8 speciálních [[bit]]ů navíc, které nejsou až tak často používány. Důvodem existence tohoto módu je, že na moderním hardwaru jsou data seřazená dle adresy rychleji dělitelná dvěma, než data neseřazená. [173] => [174] => Některé [[Grafická karta|grafické adaptéry]] nevyužitých 8 [[bit]]ů využijí jako sadu vrstev. [175] => [176] => Vstupující vrstva (0 až 255) je navržena jako průhledná. Pokud má tato vrstva hodnotu TrueColor, je výsledný obrázek zobrazen. Jinak je hodnota vrstvy prohlédnuta a použita. [177] => [178] => === 48[[bit]]ový mód (někdy také nazýván 16[[bit]]ový mód) === [179] => „16[[bit]]ový mód“ může rovněž odkazovat na komponent 16 [[bit]]ů, mající za následek 48 [[Barevná hloubka|bpp]]. Tento mód umožňuje znázorňovat 65536 tónů každé barevné komponenty (místo 256). Toto je především využíváno v profesionálním znázornění a obrazových úpravách, jako [[Adobe Photoshop]] – pro udržení větší přesnosti, kdy sekvence z více než jednoho filtru navrženého podle obrazových parametrů – algoritmy – je aplikována na obraz. Pouze s 8 [[bit]]y na komponentu inklinují k zaokrouhlení chyby a přiklání se k nahrazení každého filtrujícího algoritmu, [180] => který je použitý a deformuje jeho konečný výsledek. [181] => [182] => === [[RGBA]] === [183] => S potřebou pro zobrazování složených kompozic se přijaly varianty RGB, které zahrnují jakýsi extra 8[[bit]]ový kanál pro průhlednost, toto má za následek formát 32 [[Barevná hloubka|bpp]]. Kanál průhlednosti je obvykle znám jako alfa kanál, proto je nazýván [[RGBA]]. [[RGBA]] není zřetelný barevný model, je to jen formát souboru, který integruje v jednom souboru informaci o průhlednosti spolu s informací o barvách. Povoluje alfa směšování, prolínání obrazu – vrstvení (ve formátu PNG). [[RGBA]] není jedinou metodou průhlednosti v grafice, podívejte se na [[Optické prostředí|průhlednost]] („transparenci“) grafiky pro alternativy. Digitální fotoaparáty, které využívají [[CMOS]] nebo [[Charge-coupled device|CCD]] obrazový snímač, operují často s RGB systémem. Snímač může mít červeno-zeleno-modrou mřížku uspořádanou detektory tak, že první řada je RGRGRGRG a následující je GBGBGBGB a tak dále. V [[Bayerova maska|Bayerově filtru]] je zelená detekována více než červená a modrá proto, aby bylo dosaženo vyššího jasu než barevného rozlišení. [184] => [185] => == Barvy a webdesign == [186] => {{Podrobně|bezpečné barvy}} [187] => Barvy používané pro [[webdesign]] se obvykle specifikují v RGB. Zpočátku omezená [[barevná hloubka]] většího video hardwaru vedla k omezení barevné palety na 216 RGB, definováno jako Netscape Color Cube. Nicméně při převaze 24[[bit]]ových displejů je využito plných 16,7 miliónů barev. Bezpečná barevná paleta pro web se tedy skládá z 216 kombinací červené, zelené a modré, kde každá barva má jednu ze šesti hodnot v šestnáctkové soustavě: #00, #33, #66, #99, #CC nebo #FF. (6³ = 216). Tyto [[Šestnáctková soustava|hexadecimální]] hodnoty = 0, 51, 102, 153, 204, 255 jako desetinné a v rámci intenzity = 0%, 20%, 40%, 60%, 80%, 100%. RGB barevný model pro HTML byl formálně přijat jako internetový standard v [[HyperText Markup Language|HTML]] 3.2. [188] => [189] => == Historie RGB barevného modelu == [190] => RGB barevný model je založen na teorii Younga a Helmholtze (''Young–Helmholtz theory''), trojbarevného vidění, a na Maxwellově barevném trojúhelníku. Použití RGB barevného modelu, jako standardu pro prezentaci barev na internetu, má své kořeny v letech 1953 RCA barevné TV normy a v použití Edwin Loandova RGB standardu v Land/Polaroidu. [191] => [192] => == Reference == [193] => [194] => [195] => == Související články == [196] => * [[Aditivní míchání barev]] [197] => * [[Subtraktivní míchání barev]] [198] => [199] => == Externí odkazy == [200] => * {{Commonscat}} [201] => * {{Wikislovník|heslo=RGB}} [202] => [203] => {{Barevné prostory}} [204] => {{Autoritní data}} [205] => {{Portály|Fotografie}} [206] => [207] => [[Kategorie:Barevné prostory]] [208] => [[Kategorie:Digitální fotografie]] [209] => [[Kategorie:Počítačová grafika]] [210] => [[Kategorie:Zkratky]] [] => )
good wiki

RGB

Barevný model RGB neboli červená-zelená-modrá je aditivní způsob míchání barev používaný v barevných monitorech a projektorech (jde o míchání vyzařovaného světla), tudíž nepotřebuje vnější světlo (monitor zobrazuje i v naprosté tmě) na rozdíl např. od CMYK modelu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'bit','CMYK','Aditivní míchání barev','Barevná hloubka','RGBA','Grafická karta','barevná hloubka','Subtraktivní míchání barev','bajt','displej z tekutých krystalů','sítnice','lidské oko'

Bajt

Bajt je jednotka pro měření paměti v informatice.

Bit

CMYK

RGBA

RGBA je zkratka pro barevný model, který se používá k popisu barev v počítačích.

Sítnice