Array ( [0] => 15483200 [id] => 15483200 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Radegast [uri] => Radegast [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=slovanském bohu}} [1] => {{Infobox - božstvo [2] => | jméno = Radegast [3] => | obrázek = Georg spalatin chronik der sachsen radegast und andere slawische goetter.jpg [4] => | velikost obrázku = 250px [5] => | popisek = Radegast na pozdně středověké ilustraci, [[Georg Burkhardt]] [6] => | další jména = Radogost, Radhošť [7] => | význam = bůh kmene [[Rataři|Ratarů]] [8] => | centrum kultu = [[Riedigost|Retra]] [9] => | symbol = [10] => | období uctívání = do konce druhé pol. [[12. století]] [11] => | rodiče = [12] => | sourozenci = [13] => | děti = [14] => | poznámky = [15] => }} [16] => [17] => '''Radegast''' ('''Radogost''', počeštěně '''Radhošť''') je [[Slovanská mytologie|slovanský bůh]], který byl ctěn [[Polabští Slované|polabským]] kmenem [[Rataři|Ratarů]]. [18] => [19] => Nejasná je souvislost Radegasta se [[Svarožic]]em. V [[Dětmar z Merseburku|Dětmarově kronice]] sepsané v letech 1012 až 1018 je nejvyšší bůh Ratarů nazýván Svarožic a jméno jeho svatyně zní [[Riedigost]]. Až [[Adam Brémský]], jenž psal přibližně od roku 1066 a čerpal z Dětmarova díla, nazývá nejvyššího boha Ratarů Riedigostem a jeho svatyni Retra. Toto jméno poté užíval i [[Helmold z Bosau]] a [[Saxo Grammaticus]], také čerpající z kronik zmiňovaných dvou autorů. Podle archeologa [[Zdeněk Váňa (archeolog)|Zdeňka Váni]] Svarožic přijal jméno Radegasta, původně místního boha, či jím byl nahrazen. K této proměně mohlo dojít v důsledku růstu politické moci Ratarů, při které solární Svarožic získal spíše válečné atributy a stal se zároveň ochranným božstvem jejich kmene. Jméno Radegast je původně osobní a znamená „ten kdo je rád přijímán jako host“ a jeho užití jako jména pro člověka je doloženo v bosenském biskupovi Radegastovi zmiňovaném k roku 1189. Jméno Radegast a různé jeho varianty se také často objevuje jako [[toponymum]] v Německu, Česku, Rakousku a Polsku. Příkladem může být německé město [[Radegast (Německo)|Radegast]], dvě vesnice jménem [[Radogoszcz]] v Polsku, česká hora [[Radhošť]] a [[Radhošť (okres Ústí nad Orlicí)|stejnojmenná česká vesnice]].{{Citace monografie [20] => | příjmení = Dětmar z Merseburku [21] => | odkaz na autora = Dětmar z Merseburku [22] => | titul = Kronika [23] => | vydavatel = Argo [24] => | místo = Praha [25] => | rok = 2008 [26] => | strany = 172 [27] => | isbn = 978-80-257-0088-4 [28] => }}{{Citace monografie [29] => | příjmení = Pitro [30] => | jméno = Martin [31] => | příjmení2 = Vokáč [32] => | jméno2 = Petr [33] => | titul = Bohové dávných Slovanů [34] => | vydavatel = ISV [35] => | místo = Praha [36] => | rok = 2002 [37] => | strany = 92–94 [38] => | isbn = 80-85866-91-9 [39] => }}{{Citace monografie [40] => | příjmení = Váňa [41] => | jméno = Zdeněk [42] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [43] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [44] => | vydavatel = Panorama [45] => | místo = Praha [46] => | rok = 1990 [47] => | strany = 87 [48] => | isbn = 80-7038-187-6 [49] => }} [50] => [51] => Podle Martina Golemy může být Radegast, stejně jako východoslovanský [[Stribog]], analogií védského boha rodové pospolitosti [[Arjaman|Arjamana]].{{Citace monografie [52] => | příjmení = Téra [53] => | jméno = Michal [54] => | titul = Perun: Bůh hromovládce [55] => | vydavatel = Pavel Mervart [56] => | místo = Červený Kostelec [57] => | rok = 2009 [58] => | strany = 132 [59] => | isbn = 978-80-86818-82-5 [60] => }} [61] => [62] => == Prameny == [63] => [[Soubor:Radegast (Kaisarov).png|náhled|upright=0.7|Radegast od A. C. Kaisarova, [[1804]]]] [64] => [[Soubor:Radegast (Montfaucon 1722).jpg|náhled|upright=0.5|vlevo|Radegast od Bernarda de Montfaucon, [[1722]]]] [65] => [66] => Adam Brémský se o Radegastovi zmiňuje slovy: [67] => [68] => {{Citát|Ve středu mezi nimi sídlí nejmocnější ze všech Rataři a jejich město, nejpohanštější Retra, je sídlem [[Idolatrie|modloslužebnictví]]. Zde je vystavěn velký chrám démonům, jejichž knížetem je Radegast. Jeho modla je ze zlata, lůžko vyložené purpurem. Tato obec má devět bran a odevšad ji obklopuje hluboké jezero. Přechod umožňuje dřevěný most, po němž smějí přejít jen ti, kdo nesou obětní dary nebo žádají odpověď. To vše má znamenat, jak věřím, že ztracené duše těch, kdo slouží modlám, „devětkrát obteká a uzavírá [[Styx]]“.“{{Citace monografie [69] => | příjmení = Adam Brémský [70] => | odkaz na autora = Adam Brémský [71] => | titul = Činy biskupů hamburského kostela [72] => | vydavatel = Argo [73] => | místo = Praha [74] => | rok = 2009 [75] => | strany = 94 [76] => | isbn = 978-80-257-0167-6 [77] => }}}} [78] => [79] => Na jiném místě svém kroniky pak uvádí: [80] => [81] => {{Citát|Stařičkého biskupa [[Jan Skot (meklenburský biskup)|Jana]] s jinými křesťany zajali ve [[Veligard|Veligardě]], aby sloužil k triumfu. Pro vyznávání Krista ho tloukli holemi, pak ho vodili několika slovanskými městy k zábavě lidu, a když ho nemohli odvrátit od Kristova jména, uťali mu ruce a nohy a jeho tělo pohodili na náměstí. Pohané mu pak usekli hlavu, nabodli ji na kopí a na znamení vítězství obětovali svému bohu Radegastovi [[10. listopad|10. listopadu]].“{{Citace monografie [82] => | příjmení = Adam Brémský [83] => | odkaz na autora = Adam Brémský [84] => | titul = Činy biskupů hamburského kostela [85] => | vydavatel = Argo [86] => | místo = Praha [87] => | rok = 2009 [88] => | strany = 167 [89] => | isbn = 978-80-257-0167-6 [90] => }}}} [91] => [92] => Adam Brémský také uvádí, že v odvetě za tento čin roku 1068 biskup Burchard z Halberstadtu svatyni vyvrátil a odjel na Radegastově/Svarožicově posvátném bílém koni. Chrám v Retře tím zanikl a úlohu hlavního božstva zaujal [[Svantovít]] a jeho svatyně v [[Arkona|Arkoně]].{{Citace monografie [93] => | příjmení = Profantová [94] => | jméno = Naďa [95] => | odkaz na autora = Naďa Profantová [96] => | příjmení2 = Profant [97] => | jméno2 = Martin [98] => | odkaz na autora2 = Profant [99] => | titul = Encyklopedie slovanských bohů a mýtů [100] => | vydavatel = Libri [101] => | místo = Praha [102] => | rok = 2004 [103] => | strany = 192 [104] => | isbn = 80-7277-219-8 [105] => }} [106] => [107] => [[Helmold z Bosau]] v druhé polovině 12. století popisuje Retru a Radegastovu svatyni takto: [108] => [109] => {{Citát|Za mírným tedy Odry tokem a rozličnými plemeny Pomořanů skýtá se západním směrem kraj [[Wendové|Vinulů]] těch jež se jmenují Dolencové či Ratarové; jejich nejznámější město je Ratara, sídlo modlářství. Chrám veliký je tam postaven ďáblům, jejichž kníže je Redegast. Jeho socha je vyzdobena zlatem, jeho lože nachem. Město samo má deset bran ze všech stran uzavřených hlubokým jezerem; dřevěný most skýtá přechod, který je dovolen jen obětujícím nebo žádajícím odpovědi.{{Citace monografie [110] => | příjmení = Pitro [111] => | jméno = Martin [112] => | příjmení2 = Vokáč [113] => | jméno2 = Petr [114] => | titul = Bohové dávných Slovanů [115] => | vydavatel = ISV [116] => | místo = Praha [117] => | rok = 2002 [118] => | strany = 92 [119] => | isbn = 80-85866-91-9 [120] => }}}} [121] => [122] => ==Kultura== [123] => [[Soubor:Radegast v létě.jpg|náhled|upright=0.8|[[Radegast (socha)|Radegast]] od [[Albín Polášek|Albína Poláška]] na [[Radhošť|Radhošti]]]] [124] => [125] => Počátek zájmu o Radegasta, stejně jako o jiné bohy polabských Slovanů se datuje do Německa 17. a 18. století. V té době vznikly takzvané [[prillwitzské idoly]], padělky sošek z nichž některé zobrazují také Radegasta.{{Citace monografie [126] => | příjmení = Sklenář [127] => | jméno = Karel [128] => | odkaz na autora = Karel Sklenář [129] => | titul = Slepé uličky archeologie [130] => | vydavatel = Mht [131] => | místo = [132] => | rok = 1995 [133] => | strany = 9 [134] => | isbn = [135] => | poznámky = [Dále jen Sklenář (1995)] [136] => }} V pravost těchto idolů věřil například Josef Růžička, amatérský badatel který na počátku 20. století označil Radegasta za sluneční božstvo, jehož hlavním svátkem byl letní slunovrat, ctěné také v Lužici, v Čechách a na Moravě.{{Citace monografie [137] => | příjmení = Růžička [138] => | jméno = Josef [139] => | titul = Slovanské bájesloví [140] => | vydavatel = Knikupectví R. Prombergera [141] => | místo = Olomouc [142] => | rok = 1907 [143] => | strany = 66 [144] => | isbn = 80-7277-219-8 [145] => }} Jméno Radegast je uvedeno také v jedné z falšovaných glos ve staročeském slovníku [[Mater Verborum]]. [146] => [147] => Z prillwitzských idolů vychází také [[Radegast (socha)|stejnojmenná socha]] [[Albín Polášek|Albína Poláška]] z roku 1929 z [[beton]]u a kameninové drti umístěná původně na vrcholu [[Radhošť|Radhoště]]. Od roku 1998 se na Radhošti nachází její kopie z žuly, zatímco originál je umístěn na radnici [[Frenštát pod Radhoštěm|Frenštátu pod Radhoštěm]]. Druhá kopie sochy je umístěna v [[Zoo Praha|Zoologické zahradě Praha]].Sklenář (1995), s. 12. [148] => [149] => V pohádkové knize [[Ivan Hudec|Ivana Hudce]] ''Mýty a báje starých Slovanů'' Radegast vystupuje jako bůh noci spojený se západem, který má rád hostiny.{{Citace monografie [150] => | příjmení = Hudec [151] => | jméno = Ivan [152] => | odkaz na autora = Ivan Hudec [153] => | titul = Mýty a báje starých Slovanů [154] => | vydavatel = Slovart [155] => | místo = [156] => | rok = 2004 [157] => | strany = 1994 [158] => | isbn = 80-7145-111-8 [159] => }} [160] => [161] => Dále nese jméno tohoto boha české pivo [[Radegast (pivo)|Radegast]] a dále americká [[Black metal|black-metalová]] skupina Radegast.https://www.metal-archives.com/bands/Radegast/48739 V neposlední řadě je možné, že se Radegastovým jménem inspiroval spisovatel [[John Ronald Reuel Tolkien|J. R. R. Tolkien]] při tvorbě postavy čaroděje [[Radagast|Radagasta Hnědého]]. [162] => [163] => == Odkazy== [164] => [165] => === Reference === [166] => [167] => [168] => === Literatura === [169] => * {{Citace monografie [170] => | příjmení = z Merseburku [171] => | jméno = Dětmar [172] => | rok = 2008 [173] => | titul = Kronika [174] => | vydavatel = Argo [175] => | místo = Praha [176] => | počet stran = 342 [177] => | poznámka = [178] => | isbn = 978-80-257-0088-4 [179] => }} [180] => * Adam Brémský, ''Gesta Hammaburgensis Ecclesiae Pontificum''. [181] => * Helmoldus, ''[[Chronicon Slavorum]]''. [182] => * {{Citace monografie [183] => | příjmení = Rozum [184] => | jméno = Jan [185] => | odkaz na autora = [186] => | titul = Slovanské bájesloví [187] => | vydavatel = vl.n. [188] => | místo = Praha [189] => | rok = 1857 [190] => | počet stran = 22 [191] => | vydání = [192] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e7022360-0a63-11dd-9084-000d606f5dc6 [193] => | kapitola = Radgost [194] => | strany = 7–10 [195] => | url kapitoly = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ef4f9f00-96f7-11e6-9328-005056825209 [196] => }} [197] => [198] => === Související články === [199] => * [[Retra]] [200] => * [[Radagaisus]] [201] => [202] => === Externí odkazy === [203] => * {{commonscat}} [204] => {{Pahýl}} [205] => {{Slovanská mytologie}} [206] => [207] => [[Kategorie:Slovanští bohové]] [] => )
good wiki

Radegast

Radegast (Radogost, počeštěně Radhošť) je slovanský bůh, který byl ctěn polabským kmenem Ratarů. Nejasná je souvislost Radegasta se Svarožicem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Helmold z Bosau','Rataři','Radhošť','Riedigost','Soubor:Radegast v létě.jpg','Dětmar z Merseburku','Svarožic','Arjaman','Soubor:Radegast (Montfaucon 1722).jpg','Adam Brémský','Albín Polášek','Kategorie:Slovanští bohové'

Arjaman

Radhošť

Riedigost

Svarožic