Array ( [0] => 15117506 [id] => 15117506 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Radikalizace [uri] => Radikalizace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Radikalizace''' je proces, při kterém jedinec nebo skupina přijímá stále [[radikalismus|radikálnější]], vyhrocenější [[názor|názory]] a [[postoj|postoje]] oponující běžnému chápání politických, sociálních nebo náboženských otázek (představujícímu [[status quo]]).[http://www.etymonline.com/index.php?term=radical&allowed_in_frame=0 Online Etymology Dictionary, heslo Radical. Nese tak s sebou odmítání [[kompromis]]ů, omezení [[tolerance]], a tedy konfliktní potenciál ([[nesnášenlivost]], [[Přátelství|nepřátelství]]). [1] => [2] => Radikalizace může být jak [[Násilí|násilná]], tak nenásilná, většina [[Odborná literatura|odborné literatury]] se ovšem zaměřuje na radikalizaci násilnou, která často přechází do [[Extremismus|extremismu]].{{Citace periodika [3] => | příjmení = Borum [4] => | jméno = Randy [5] => | titul = Radicalization into Violent Extremism I: A Review of Social Science Theories. [6] => | periodikum = Journal of Strategic Security [7] => | datum = [8] => | ročník = [9] => | číslo = [10] => | strany = [11] => | url = [12] => }} [13] => [14] => Radikalizace představuje ze [[Sociologie|sociologického]] hlediska určitou past, do které když se jedinec dostane, není schopen zapojit se do neradikální společnosti a najít jiné místo, kde by mohl ukojit své [[Hmotná nouze|hmotné]] a [[Duševní krize|duchovní]] [[Potřeba|potřeby]].{{Citace monografie [15] => | příjmení = Berman [16] => | jméno = Eli [17] => | příjmení2 = [18] => | jméno2 = [19] => | titul = Radical, Religious, and Violent: The New Economics of Terrorism [20] => | url = https://archive.org/details/radicalreligious00berm [21] => | vydání = [22] => | vydavatel = MIT Press [23] => | místo = [24] => | rok = 2009 [25] => | počet stran = [26] => | strany = [27] => | isbn = [28] => }} [29] => [30] => == Historie == [31] => Pojem radikální se začal používat v [[Politologie|politologii]] koncem 18. století{{Doplňte zdroj}} pro označení zastánců nekompromisních a zásadních změn v chodu státu či ve společenském systému. [[Radikalismus]] jako program historicky začal ve [[Spojené království|Spojeném království]], kde se objevily požadavky na radikální reformu [[Volební systém|volebního systému]] za účelem rozšíření [[Volební právo|volebního práva]]. Pojem radikalizace se začal používat od 19. století také ve [[Francie|Francii]] a je spjat s tvorbou francouzských [[Politická strana|politických stran]] po pádu [[Druhé Francouzské císařství|Druhého císařství]]. [32] => [33] => Termín radikalizace se od [[1970–1979|70. let 20. století]] snažil postihnout interakci mezi [[Sociální hnutí|sociálními hnutími]] a státem a zároveň postupnou eskalaci společenského [[násilí]]. V tomto pojetí radikalizace bylo odkazováno k dynamice společenského násilí. Radikalizaci lze tak chápat jako „proces vedoucí k zvyšování použití politického násilí, na pozadí proměny hodnot a vnímání sociálních skupin směrem k výrazné [[Politická polarizace|politické polarizaci]], artikulaci a prosazování radikálních zájmů ve společnosti“.{{Citace monografie [34] => | příjmení = Danics [35] => | jméno = Štefan [36] => | příjmení2 = Tejchmanová [37] => | jméno2 = Ladislava [38] => | titul = Extremismus, radikalismus, populismus a euroskepticismus. [39] => | vydání = [40] => | vydavatel = Univerzita Jana Amose Komenského Praha [41] => | místo = Praha [42] => | rok = 2017 [43] => | počet stran = [44] => | strany = 91 [45] => | isbn = [46] => }} [47] => [48] => Radikalizace je proces, v němž člověk nebo skupina přijímá vyhrocené politické, náboženské či sociální názory a cíle. Radikalizovat se může nejen menšina, ale i jedinec, skupina i celá společnost. K radikalizaci společnosti mohou přispívat společenské konflikty a napětí, ale také populistické strany, využívající chudoby a sociální nejistoty k získání moci cestou planých slibů rychlého řešení všech konkrétních problémů. Proti sobě stojící skupiny a programy se často radikalizují vzájemně, například jako pravicový a levicový radikalismus. Tak v souvislosti s teroristickými útoky v Evropě získávají podporu a radikalizují se také protiislámská politická hnutí, například [[PEGIDA]] v Německu nebo [[Blok proti islámu]] v České republice. [49] => [50] => == Spouštěče radikalizace == [51] => Alex P. Schmid podotýká, že na akademické půdě se pojem radikalizace objevil až po [[Bombové útoky na madridské vlaky 2004|teroristických útocích v Madridu]] v roce 2004 a [[Teroristické útoky v Londýně v roce 2005|v Londýně]] o rok později.SCHMID, Alex P., ''Radicalisation, De-Radicalisation, Counter-Radicalisation: A Conceptual Discussion and Literature Review,'' ICCT Research Paper. 2013. [dokument ve formátu PDF] dostupný z: [http://www.icct.nl/download/file/ICCT-Schmid-Radicalisation-De-Radicalisation-Counter-Radicalisation-March-2013.pdf] {{Wayback|url=http://www.icct.nl/download/file/ICCT-Schmid-Radicalisation-De-Radicalisation-Counter-Radicalisation-March-2013.pdf|date=20150724003758}} Principy radikalizace jsou však na akademické půdě v rámci témat jako extremismus a terorismus již dlouhodobě reflektovány. Studie ukazují, že celý sociálně patologický jev je ovlivněn mnoha sociálními a ekonomickými faktory působícími na jedince i celou společnost. Dobrým příkladem je stav, kdy je jedinec příslušníkem menšiny, která se cítí utlačována většinovou společnosti, což se stane spouštěčem tzv. reaktivní radikalizace.Douglas Pratt (2015) Islamophobia as Reactive Co-Radicalization, Islam and Christian–Muslim Relations, 26:2, 205-218, DOI: 10.1080/09596410.2014.1000025 [52] => [53] => Od teroristického útoku na [[Světové obchodní centrum|World Trade Center]] 11. září 2001 některé evropské země zavedly opatření, která omezovala vnější projevy muslimské víry. V zemích EU se mluví o zákazu typických oděvů muslimek, [[Burka|burek]] a různých druhů šátků. Od 15. března 2004 platí ve Francii zákon o zákazu nápadných náboženských symbolů. V roce 2009 Švýcaři přikročili k zákazu výstavby minaretů. Nevole a odpor k těmto opatřením mohou vést k reaktivní radikalizaci, neboli radikalizaci způsobené útiskem ze strany vlády nebo obyvatelstva v zemi, ve které se (v tomto případě muslimská) komunita nachází. [54] => [55] => Stejně tak se může zradikalizovat jakákoliv jiná společenská minorita. Častým tématem v České republice je stigmatizace Romů ve školství a na pracovních úřadech. Děti z romských rodin jsou často umisťovány do zvláštních škol, přestože nejsou méně inteligentní, než ostatní děti většinového etnika. Některé menšinové komunity se mohou zradikalizovat i vlivem určité historické křivdy. Příkladem může být činnost Čečenské teroristické skupiny Černé vdovy,Clark McCauley & Sophia Moskalenko (2008) Mechanisms of Political Radicalization: Pathways Toward Terrorism, Terrorism and Political Violence, 20:3, 415-433, DOI: 10.1080/09546550802073367 která získává členy skrze nenávist k Rusům za válečné zločiny, kterých se na Čečencích dopustili během [[První čečenská válka|první a druhé Rusko – Čečenské války]] v devadesátých letech 20. století až do roku 2009. [56] => [57] => == Definice radikalizace v různých zemích světa == [58] => [59] => === Spojené království === [60] => Ve Spojeném království je radikalizace definována jako “proces, kterým se jedinec dostává k podpoře terorismu a násilného extremismu a v některých případech se stane členem teroristické skupiny.” Britští politikové sice konstatují, že žádné konkrétní opatření radikalizaci ve Spojeném království nezmírní a jediný způsob jak s radikalizací bojovat je pokusit se začlenit ohrožené skupiny do společnosti, např. pomoci najít mladým lidem práci, co nejlépe integrovat imigranty do společnosti a efektivně znovuzačlenit bývalé vězně do společnosti.{{Citace elektronické monografie [61] => | příjmení = [62] => | jméno = [63] => | titul = - Behavioural Science Operational Briefing Note: Understanding radicalization and violent extremism in the UK. [64] => | url = http://www.guardian.co.uk/uk/2008/aug/20/uksecurity.terrorism1 [65] => | vydavatel = [66] => | místo = [67] => | datum vydání = [68] => | datum přístupu = 29.11.2017 [69] => }} [70] => [71] => === Kanada === [72] => Královská kanadská jízdní policie definuje radikalizaci jako “proces, kdy jsou jedinci - většinou mladí lidé - vystaveni zjevně ideologickým poselstvím a názorovým systémům, které podněcují hnutí od umírněných názorů k těm extrémním. Radikální smýšlení není problematické jako takové, pro bezpečnost národa se stává hrozbou tehdy, když se občan nebo obyvatel Kanady  zapojí do násilností, aby propagoval politický, ideologický nebo náboženský extremismus. [73] => [74] => === Dánsko === [75] => V Dánsku je radikalizace definována tímto způsobem: “proces, ve kterém jedinec ve stále narůstající míře souhlasí s použitím nedemokratických nebo násilných prostředků, například terorismus, aby dosáhl určitých politických či ideologických cílů.{{Citace elektronické monografie [76] => |příjmení = [77] => |jméno = [78] => |titul = “Radikalisering og terror” [79] => |url = http://www.pet.dk/upload/radikalisering [80] => |vydavatel = [81] => |místo = [82] => |datum vydání = [83] => |datum přístupu = 29.11.2017 [84] => }}{{Nedostupný zdroj}} [85] => [86] => == Islamistická radikalizace == [87] => Islamistická radikalizace je v Německu vymezována jako komplexní proces socializace, který je vlastní islamistickým představitelům. Tento proces má sociální a ideologickou rovinu, protože pod vlivem islamistické ideologie dochází k různě intenzivní integraci do subkulturních skupin s tím, že tento proces předpokládá zřeknutí se německé většinové společnosti, jejích hodnot a pravidel, což je základní poselství islamistické ideologie. „Pod vlivem islamistických představitelů mohou narůstat individuální negativní postoje k německé společnosti v rámci ideologického odmítání sekulárních a demokratických institucí státu a sociálních pravidel chování, přičemž zpolitizovaný proces může vyústit v aktivní zapojení se do extremistických organizací.“ Islámský extremismus usiluje právě o nastolení nebo udržení nedemokratického režimu, jenž svou legitimitu aspoň částečně odvozuje od vazby na islám, a používá přitom násilných i nenásilných metod.{{Citace monografie [88] => | příjmení = Danics [89] => | jméno = Štefan [90] => | příjmení2 = Tejchmanová [91] => | jméno2 = Ladislava [92] => | titul = Extremismus, radikalismus, populismus a euroskepticismus. [93] => | vydání = [94] => | vydavatel = Univerzita Jana Amose Komenského Praha [95] => | místo = Praha [96] => | rok = 2017 [97] => | počet stran = [98] => | strany = 92 [99] => | isbn = [100] => }} [101] => [102] => == Radikalizace a internet == [103] => Internet velmi zjednodušil přístup k radikalizaci. V případě [[Anders Behring Breivik|Anderse Breivika]] internet hrál zásadní roli. Breivik využíval internet jako hlavní komunikační kanál, získával z něj informace a zároveň projevoval svůj názor ve veřejných diskusích. Internet mu také umožnil jednoduchou cestu k návodům jak sestrojit bombu. [104] => [105] => Sociální sítě užíval k propagačním účelům a k rozhovorům s podobně radikálně smýšlejícími lidmi jako je on sám. Vzhledem k nekontrolovanosti internetu je totiž velmi jednoduché zapojit se do radikálně či extrémisticky smýšlejících fór nebo dokonce také do financování různých teroristických skupin.RAVNDAL, Jacob Aasland. Anders Behring Breivik’s use of the Internet and social media. Journal Exit-Deutschland. Zeitschrifft fur Deradikalisierung und demokratische Kulturu, 2013, 2: 172-185 [106] => EDWARDS, Charlie; GRIBBON, Luke. Pathways to violent extremism in the digital era. The RUSI Journal, 2013, 158.5: 40-47. [107] => [108] => == Mylné představy == [109] => [110] => === Chudoba === [111] => Názor na chudobu, jako hlavní spouštěč radikalizace je chybný. Přesto, že může chudoba přispět ke vstupu jedince do skupiny s radikálními tendencemi, není přímým faktorem radikalizace. Ani ze statistik není prokázané přímé spojení mezi chudobou a radikalizací. Mnoho teroristů pochází ze středních vrstev a mají univerzitní vzdělání, často technického zaměření. [112] => [113] => === Duševní nemoci === [114] => Přesto, že hraje psychologie osobnosti v procesu radikalizace důležitou roli, duševní onemocnění není hlavní příčinou ideologické radikalizace či konkrétně terorismu. Ani v sebevražedném terorismu se poruchy jako schizofrenie či sociopatie neobjevují. [115] => [116] => == Záměny == [117] => Radikalizace se často chybně{{Zdroj?}} zaměňuje za různé formy [[Extremismus|extremismu]] ([[terorismus]]). Extremisté a teroristé jsou sice radikální, ale navíc propagují nenávist a fyzické násilí a jsou ochotni k útlaku určitých skupin použít hrubé síly a jiných násilných prostředků. Radikalizace jako taková je tedy spíše varovným projevem nálad ve společnosti,{{Zdroj?}} které mohou identifikovat skupiny, jejichž vymezování proti jiným skupinám hrozí přerůst v extremismus. [118] => [119] => == Reference == [120] => {{Překlad|jazyk=en|článek=Radicalism (historical)|revize=682241504}} [121] => [122] => [123] => == Související články == [124] => * [[Radikalismus]] [125] => [126] => == Externí odkazy == [127] => * {{Commonscat}} [128] => {{Autoritní data}} [129] => [130] => [[Kategorie:Politické ideologie]] [131] => [[Kategorie:Politické teorie]] [132] => [[Kategorie:Sociologie]] [133] => [[Kategorie:Terorismus]] [] => )
good wiki

Radikalizace

Radikalizace je proces, při kterém jedinec nebo skupina přijímá stále radikálnější, vyhrocenější názory a postoje oponující běžnému chápání politických, sociálních nebo náboženských otázek (představujícímu status quo). Nese tak s sebou odmítání kompromisů, omezení tolerance, a tedy konfliktní potenciál (nesnášenlivost, nepřátelství).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Extremismus','Radikalismus','Burka','nesnášenlivost','tolerance','kompromis','status quo','postoj','Odborná literatura','radikalismus','názor','Druhé Francouzské císařství'

Burka

Extremismus

Kompromis

Názor

Postoj

Radikalismus

Radikalismus je politický směr, který se vyznačuje odmítáním tradičních postupů a usiluje o rychlé a radikální změny ve společnosti.

Tolerance