Array ( [0] => 15502414 [id] => 15502414 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Raketa [uri] => Raketa [3] => Petrodvorets Classic 1985.jpg [img] => Petrodvorets Classic 1985.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [2] => [[Soubor:Apollo 11 Saturn V lifting off on July 16, 1969.jpg|vpravo|náhled|[[Saturn V]], raketa používaná v programu [[Program Apollo|Apollo]]]] [3] => [4] => '''Raketa''' je létající stroj, který se pohybuje pouze na principu akce a reakce. Je poháněna [[raketový motor|raketovým motorem]]. Rakety různých typů se využívají především v kosmickém výzkumu a vojenství, ale i pro zábavu ([[ohňostroj]]). [5] => [6] => == Historie == [7] => [8] => === Počátky === [9] => Historie raket začala v Číně, kde vynález [[Střelný prach|střelného prachu]] někdy v prvním tisíciletí našeho letopočtu umožnil vznik prvních raket. Rakety se tam používaly jednak jako zbraň (jakási kopí poháněná raketovým motorem) i k ohňostrojům. Doloženo je vyobrazení "ohnivých šípů" ve spisu z roku 1045, který ale shrnuje starší práce. V roce 1232 při obléhání Pekingu Mongoly se podle některých historiků město bránilo nasazením výkonných vojenských raket. Číňané v té době také vyvinuli první [[raketomet]]y pro střelbu [[salva]]mi. [10] => [11] => Od Číňanů si znalost raket osvojili Mongolové, kteří je použili při pokusu dobýt Japonsko, i při dalších výbojích ve 13. století. Do Evropy se znalost raket dostala přes Araby, kteří je použili při bojích s křižáky. První zmínky se objevily už ve 13. století, ve 14. století byly rakety už používány i evropskými armádami. Ve druhé polovině 14. století byly vojenské rakety rychle vytlačeny dělostřelectvem, a nadále se po několik staletí používaly až na výjimky jen pro ohňostroje. [12] => [13] => Renesance raket pro válečné účely začala v Indii. V roce [[1792]] použil rakety ve velkém měřítku Sultán [[Fateh Alí Tipú]] (tehdejší vládce v jižní Indii) proti britským jednotkám. To podnítilo zájem britské armády o tuto zbraň a rakety byly dále zdokonalovány. Významné bylo například použití raket, vypouštěných Brity ze speciálně upravených raketometných lodí při [[obléhání Kodaně]] v roce [[1807]] nebo v bitvě o Baltimore v roce [[1812]]. V obou případech byly použity tisíce zápalných raket. Odezvu má toto použití raket ve slovech [[Hymna Spojených států amerických|hymny USA]]. Rakety byly použity i v [[Bitva u Waterloo|bitvě u Waterloo]]. [14] => [15] => === 20. století === [16] => Na začátku 20. století se objevilo několik osobností, které se začaly věnovat výzkumu raketové techniky na vědecké bázi. [17] => Další výrazný rozvoj raket především pro kosmické lety je spojován především se jmény [[Konstantin Eduardovič Ciolkovskij]], [[Robert Goddard|Robert Hutchings Goddard]] a [[Hermann Oberth|Hermann Julius Oberth]]. Tito tři vědci jsou považováni za zakladatele teoretické kosmonautiky. Své výzkumy začali před 1. světovou válkou a pokračovali v meziválečném období. Důležitý byl především vývoj teorie i praxe raket s kapalným palivem, které umožňuje mnohem vyšší výkony, než tuhá paliva. [18] => [19] => V [[První světová válka|1. světové válce]] byly ještě stále používány jen rakety s tuhým palivem – především jako zbraň proti balónům a vzducholodím. [20] => [21] => V meziválečném období pak probíhal další výzkum a ověřování techniky raket na kapalné pohonné hmoty. Probíhal též vývoj prakticky použitelných výkonných vojenských raket. [22] => [23] => === Druhá světová válka === [24] => Většího rozmachu dosáhly rakety, zejména rakety s motorem na tuhá paliva za [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Známé jsou například sovětské raketomety [[Kaťuša (raketomet)|BM 13-16 Kaťuša]], přezdívané „Stalinovy varhany“. Pod stejným názvem se skrývá řada typů raket, lišících se dostřelem, velikostí bojové hlavice i počtem stupňů (existovaly dvoustupňové Kaťuše se značným dostřelem). Podobné zbraně byly i v ostatních armádách. V Německé armádě to byly mimo jiné rakety [[R4M|Orkan]]. V Německu byla také zkonstruována raketa [[V-2]], první sériově vyráběná raketa s kapalinovým motorem, která do značné míry předběhla svou dobu. [25] => [26] => V poválečné době vycházela většina raket na kapalná paliva ideově z rakety V2. Na sklonku války se jak Sovětský svaz, tak Spojené státy snažily získat tyto rakety i jejich konstruktéry. Úspěšnější v tomto soupeření byly Spojené státy americké, kterým se podařilo zajmout řadu klíčových konstruktérů v čele s [[Wernher von Braun|Wernherem von Braunem]] spolu s větším množstvím (asi 100 ks) raket V2. Sověti nezůstali příliš pozadu a ukořistili také několik raket a část německých vědců. [27] => [28] => === Éra kosmonautiky === [29] => Následně spolu obě mocnosti soupeřily jednak v konstrukci raket pro vojenské účely i pro účely kosmonautiky. Výsledkem je řada vojenských raket od raket [[ráže]] kolem 50 mm po několikastupňové [[Mezikontinentální balistická raketa|mezikontinentální balistické střely]] a také řada nosných raket pro vynášení družic pro vojenské i nevojenské účely. Dalším efektem byly pilotované lety nejenom kolem naší planety ale i na [[Měsíc]] a řada meziplanetárních sond, z nichž některé již opustily [[Sluneční soustava|sluneční soustavu]]. Rakety vyvinuté pro tyto účely byly zpravidla daleko silnější, než původní vyvíjené pro ryze vojenské účely. [30] => [31] => Krom klasických raket vývoj směřoval i k vícenásobně použitelných prostředkům, z nichž je známá flotila amerických [[Kosmický raketoplán|raketoplánů]] [[Space Shuttle]]. V jejich stínu stojí sovětský raketoplán [[Buran]], který se dočkal jen jednoho ověřovacího letu. [32] => [33] => == Odkazy == [34] => [35] => === Literatura === [36] => * {{Citace monografie [37] => | příjmení = Lála [38] => | příjmení2 = Vítek [39] => | jméno = Petr [40] => | jméno2 = Antonín [41] => | odkaz na autora = [42] => |odkaz na autora2 = [43] => | rok = 1982 [44] => | titul = Malá encyklopedie kosmonautiky [45] => | vydavatel = Mladá fronta [46] => | místo = Praha [47] => }} [48] => * {{Citace monografie [49] => | příjmení = Kroulík [50] => | příjmení2 = Růžička [51] => | jméno = Jiří [52] => | jméno2 = Bedřich [53] => | odkaz na autora = [54] => |odkaz na autora2 = [55] => | rok = 1985 [56] => | titul = Vojenské rakety [57] => | vydavatel = Naše vojsko [58] => | místo = Praha [59] => }} [60] => [61] => === Související články === [62] => * [[Ciolkovského rovnice]] [63] => * [[Vícestupňová raketa]] [64] => * [[Balistická raketa]] [65] => * [[Nosná raketa]] [66] => * [[Vodní raketa]] [67] => * [[ORBITER Space Flight Simulator]] - simulátor letů do vesmíru pro PC/Win, freeware [68] => * [[Raketa (zbraň)]] [69] => * [[Raketové dělostřelectvo]] [70] => [71] => === Externí odkazy === [72] => * {{Commonscat}} [73] => [74] => {{Autoritní data}} [75] => {{Portály|Kosmonautika}} [76] => [77] => [[Kategorie:Rakety| ]] [] => )
good wiki

Raketa

Apollo Raketa je létající stroj, který se pohybuje pouze na principu akce a reakce. Je poháněna raketovým motorem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Apollo 11 Saturn V lifting off on July 16, 1969.jpg','Fateh Alí Tipú','Buran','Kosmický raketoplán','Měsíc','ráže','Kaťuša (raketomet)','V-2','ohňostroj','První světová válka','Střelný prach','raketomet'