Array ( [0] => 15483864 [id] => 15483864 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rakovina [uri] => Rakovina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Polozamčeno}} [1] => {{Různé významy}} [2] => [[Soubor:Normal cancer cell division from NIH cs.png|náhled|Normální buňky reagují na neopravitelné poškození programovou smrtí – apoptózou. Nádorové buňky jsou k mechanismům apoptózy jen omezeně vnímavé]] [3] => '''Rakovina''' nebo přesněji '''nádorové onemocnění''' je různorodá skupina chorob, jejichž společným rysem je to, že některá [[populace]] vlastních [[buňka|buněk]] organismu se vymkne kontrole a začne relativně autonomně růst, ačkoli za normálních okolností jsou buňky schopny svou mutaci detekovat a opravit, nebo samy sebe zničit [[apoptóza|apoptózou]]. Bujení pak může být naprosto neškodné (např. nezhoubný nádor tukové tkáně – [[lipom]]), ale také může v poměrně krátké době postiženého zahubit (např. některé nádory [[krev|krve]] – [[leukemie]]). Obvykle se považuje za projev zhoubnosti (malignity) to, že nádor roste infiltrativně do okolí a je schopen se rozsévat po těle a zakládat vzdálená ložiska, tzv. [[metastáza|metastázy]]; výjimku z tohoto pravidla představují maligní nádory [[mozek|mozku]], které jen vzácně zakládají metastázy. [4] => [5] => == Vznik nádorů == [6] => Nádor je soubor buněk rostoucí samostatně bez řízení organismu. Může vzniknout v jakékoliv tkáni, ale nejčastěji vzniká v těch [[tkáň|tkáních]], kde se nejvíce množí buňky ([[dýchací soustava]], [[trávicí soustava]]) a nebo kde jsou buňky stimulovány [[hormon]]y ([[Předstojná žláza|prostata]], [[vaječník]]y, [[prs]]y). [7] => [8] => === Charakteristické rysy rakovinných buněk === [9] => [10] => Nádorové buňky jsou typicky charakterizovány svou schopností růst bez přítomnosti většiny [[růstový faktor|růstových faktorů]], neschopností odpovídat na signály pro ukončení růstu, omezenou citlivostí vůči indukci [[apoptóza|programované buněčné smrti]], stimulací růstu krevních kapilár zásobujících nádor ([[angiogeneze]]), teoreticky neomezenou schopností dělení (nenaráží na [[Hayflickův limit]]) a schopností šířit se do vzdálených tkání (tvorba [[metastáza|metastáz]]). Kromě těchto základních charakteristik pozorovatelných u prakticky veškerých rakovinných buněk se často vyskytují i další charakteristické rysy jako jsou abnormality v metabolických drahách (například [[Warburgův efekt (onkologie)|Warburgův efekt]]), schopnost unikat imunitnímu systému, chromozomální abnormality a trvající zánětlivý stav v okolí nádorových buněk.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Whitehead Institute for Biomedical Research | titul = Scientists revisit 'Hallmarks of Cancer' | vydavatel = ScienceDaily | datum_vydání = 16. 3. 2011 | datum_přístupu = 2013-12-19 | url = http://www.sciencedaily.com/releases/2011/03/110316113057.htm}} [11] => [12] => === Vliv prostředí a životního stylu === [13] => Vliv prostředí a životního stylu je patrný u velké části nádorových onemocnění, například [[obezita]] a nedostatek pohybu je spojována s rakovinou tlustého střeva, slinivky břišní, ledvin, prsu, děložní sliznice, vaječníků, prostaty a pravděpodobně dalších.{{Citace periodika | příjmení = Dossus | jméno = L. | příjmení2 = Kaaks | jméno2 = R. | titul = Nutrition, metabolic factors and cancer risk. | periodikum = Best Pract Res Clin Endocrinol Metab | ročník = 22 | číslo = 4 | strany = 551–71 | měsíc = Aug | rok = 2008 | doi = 10.1016/j.beem.2008.08.003 | pmid = 18971118}} Změnu [[incidence]] také vykazují [[Imigrace|imigranti]] (v porovnání s populacemi z nichž pocházejí i do nichž přicházejí), ale jen u některých typů nádorů.{{Citace elektronického periodika |titul=Migration and Health: some introductory notes |url=http://www.med.uottawa.ca/courses/epi6181/Course_Outline/Migration.htm |datum přístupu=2014-12-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20141220161929/http://www.med.uottawa.ca/courses/epi6181/Course_Outline/Migration.htm |datum archivace=2014-12-20 }} Další rizikové faktory jsou zvýšený příjem alkoholu (zvyšuje například riziko vzniku [[kolorektální karcinom|kolorektálního karcinomu]]), nedostatek pohybu nebo nízký příjem vlákniny, ale jsou známy i spojitosti např. s [[kouření]]m, [[bronchogenní karcinom|bronchogenního karcinomu]] s kouřením nebo [[karcinom prsu|karcinomu prsu]] s tím, že žena neměla děti.{{Fakt/dne|20110301125122}} Například radioaktivní [[radon]] (uvolňující se z půdy i z cigaret a hromadící se v obydlích) je důležitým faktorem u [[karcinom plic|karcinomu plic]] a jeho působení je úměrné expozici od nejnižších úrovní (tj. bez prahu).[http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs291/en/index.htm WHO – Radon and cancer] Na myších bylo prokázáno, že nízká teplota prostředí také neprospívá [[teplokrevnost|teplokrevným]] organismům a že zvýšení teploty okolí zpomaluje růst nádorů.[http://www.osel.cz/index.php?clanek=7283 Chlad rakovině prospívá] [14] => [15] => === Vliv tělesných proporcí === [16] => Pro nadváhu (větší [[Index tělesné hmotnosti|BMI]]) je pozorován zvýšený výskyt nádorů jako např. kolorektální karcinom. Ale i pro samotnou vyšší postavu roste pravděpodobnost výskytu s výškou postavy (u žen v průměru pro všechny nádory o 16 % na 10 cm výšky, pro [[melanom]] dokonce 32 % na 10 cm).[http://www.thelancet.com/journals/lanonc/article/PIIS1470-2045(11)70154-1/fulltext#article_upsell - Height and cancer incidence in the Million Women Study: prospective cohort, and meta-analysis of prospective studies of height and total cancer risk] [17] => [18] => === Vliv věku === [19] => V dětském věku převažují nádory podmíněné vrozenou poruchou některého z opravných mechanismů [[DNA]], v dospělém věku je většina nádorů způsobena kombinací vlivů prostředí a životního stylu, vliv dědičnosti není tak výrazný. Zatímco u dětí převažují nádory [[mozek|mozku]] a [[leukemie]], u dospělých má nejčastější výskyt [[melanom]] následovaný nádory [[tlusté střevo|tlustého střeva]], [[plíce|plic]], [[prs]]u a [[Předstojná žláza|prostaty]]. [20] => [21] => === Molekulární podstata vzniku nádorů === [22] => {{Viz též|Molekulární biologie nádorů|Imunitní dysregulace}} [23] => Základem deregulace buněčné proliferace vedoucí k nekontrolovanému množení buněk je [[mutace]] [[DNA]] a [[epigenetika|epigenetické]] změny. Mutaci mohou způsobit různé faktory: [24] => * biologické – některé viry (např. [[Virus Epstein-Barrové|EBV]] může vést ke vzniku Burkittova [[lymfom]]u) nebo [[Červ|helminti]] ([[motolice thajská]] a [[motolice žlučová]] jsou příčinou [[cholangiokarcinom]]u, ''[[krevnička močová]]'' může způsobit nádor močového měchýře){{Citace periodika |autor=Laha T., Pinlaor P., Mulvenna J., Sripa B., Sripa M., Smout M J., Gasser R. B., Brindley P. J., Loukas A |titul=Gene discovery for the carcinogenic human liver fluke, Opisthorchis viverrini |periodikum =BMC Genomics |ročník=8 |číslo= |strany=189 |rok=2007 |pmid=17587442 |doi=10.1186/1471-2164-8-189 |url=http://www.biomedcentral.com/1471-2164/8/189}}{{Citace periodika |autor=Mayer D. A., Fried B |titul=The role of helminth infections in carcinogenesis |periodikum=Adv. Parasitol. |ročník=65 |číslo= |strany=239–96 |rok=2007 |pmid=18063098 |doi=10.1016/S0065-308X(07)65004-0 |url=http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0065-308X(07)65004-0}} [25] => {{Podrobně|Biologické karcinogeny skupiny 1}} [26] => [27] => * chemické – působení [[mutagen]]ů a [[karcinogen]]ů [28] => * fyzikální – záření o vysoké energii, zejm. ionizující ([[Ultrafialové záření|UV]], [[rentgenové záření]], [[Záření gama|gama záření]], částice z jaderného rozpadu,..) [29] => * hormonální – dlouhotrvající hormonální stimulace některých tkání může způsobit jejich přeměnu v nádor [30] => [31] => Obvykle se rozlišují tři skupiny zasažených genů: [32] => * [[Onkogen|Protoonkogeny]] – geny, jejichž normální funkcí je stimulace růstu. Mutovaný gen je zvýšeně aktivní. [33] => * [[Tumor supresorový gen|Tumor supresorové geny]] – geny, jejichž normální funkcí je útlum růstu. Mutovaný gen je neaktivní. [34] => * [[Mutátorový gen|Mutátorové geny]] – geny, jejichž funkcí je [[oprava DNA|oprava poškozené DNA]]. Mutovaný gen je neaktivní a způsobí zrychlení mutační rychlosti [35] => [36] => Změny vyvolávající přeměnu zdravé buňky na rakovinnou ([[nádorová transformace]]) také vyvolávají další změny, například schopnost buněk obnovovat své [[telomera|telomery]] nebo metabolické změny. Příkladem metabolických změn je tzv. [[Warburgův efekt (onkologie)|Warburgův efekt]], což je preferenční získávání energie z glukózy pomocí [[glykolýza|glykolýzy]] i v přítomnosti kyslíku, která je méně efektivní než běžná [[oxidativní fosforylace]], ale umožňuje rychle získat energii na úkor jiných buněk. Podle původních [[Otto Heinrich Warburg|Warburgových]] představ by měla tato změna být přímo zodpovědná za vznik rakoviny, objev role mutací v DNA pro vznik rakoviny ovšem tuto hypotézu zpochybnil. V nedávné době byl Warburgův efekt spojen s mutacemi některých onkogenů nebo tumor supresorových genů (především [[p53]]) a aktivací [[HIF|faktoru indukovaného hypoxií]] (signál nedostatku kyslíku) a je proto vnímán spíše jako doprovodný jev rakoviny, než její původce, jedná se ale o slibný cíl protirakovinné léčby.{{Cite journal | last1 = Upadhyay | first1 = M. | last2 = Samal | first2 = J. | last3 = Kandpal | first3 = M. | last4 = Singh | first4 = OV. | last5 = Vivekanandan | first5 = P. | title = The Warburg effect: insights from the past decade. | journal = Pharmacol Ther | volume = 137 | issue = 3 | pages = 318-30 | month = Mar | year = 2013 | doi = 10.1016/j.pharmthera.2012.11.003 | PMID = 23159371}} [37] => [38] => U některých skupin nádorů se zná, že zásadní molekulární poruchou, která vede ke vzniku nekontrolovaně se množící buněčné populace, je [[Epigenetika|epigenetická změna]]. Porucha regulace genové exprese rozsáhlých úseků DNA např. methylací může vést k nadměrné stimulaci buněčného dělení a tím nepřímo k vyšší náchylnosti buněk ke získání dalších mutací. Klinický význam toto může mít například u [[Kolorektální karcinom|nádorů tlustého střeva]].{{Citace periodika [39] => | příjmení = Markowitz [40] => | jméno = S. D. [41] => | příjmení2 = Bertagnolli [42] => | jméno2 = M. M. [43] => | titul = Molecular origins of cancer: Molecular basis of colorectal cancer [44] => | periodikum = N Engl J Med. [45] => | rok = 2009 [46] => | číslo = 25 [47] => | ročník = 361 [48] => | strany = 2449–60 [49] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2843693/?tool=pubmed [50] => | issn = 1533-4406 [51] => }} [52] => [53] => Znalost molekulární podstaty konkrétního nádorového onemocnění představuje důležitou informaci jak z hlediska prognózy nemocného, tak i z hlediska volby vhodné terapie. A to nejen z hlediska požadavku na radikalitu případného chirurgického výkonu nebo odhadu citlivosti na [[Radioterapie|radioterapii]], ale i z hlediska posouzení vhodnosti další terapie. Analýzou těchto změn se zabývá podobor molekulární patologie. [54] => [55] => === Vliv dědičnosti === [56] => I když je nádorové onemocnění podmíněno většinou získanými změnami v genetickém materiálu, existují i podstatně vzácnější formy dědičné. Jedná se např. o mutaci jednoho z [[gen]]ů [[BRCA-1]] nebo [[BRCA-2]], která je zodpovědná za zvýšený familiární výskyt [[Karcinom prsu|nádorů prsu]] a [[Rakovina vaječníků|vaječníků]], nebo o mutaci genu [[adenomatosis polyposis coli|APC]], která je zodpovědná za familiární [[polyp (lékařství)|polypózu]] tlustého střeva (mnohočetný výskyt polypů, tedy jakýchsi výrůstků [[sliznice]]) s téměř 100 % zvratu v [[kolorektální karcinom]]). [57] => [58] => Někdy je situace méně zřejmá, některé nádory vykazují vyšší výskyt v určitých rodinách, ale nejde o jednoduchou [[Mendelovy zákony|mendelovskou dědičnost]]. Pravděpodobně se jedná o kombinaci vlivu několika genů a vlivu některých rodinných zvyklostí nebo některých místních specifik. Vliv dědičnosti slábne s věkem a pro účely [[anamnéza|anamnézy]] se obvykle uvažuje jako hranice mezi nádorem vzniklým bez vlivu dědičnosti věk 50 let. V praxi to tedy znamená především to, že pro individuální riziko pacienta mají význam nádory u pokrevních příbuzných vzniklé do cca 50 let jejich věku.{{Citace monografie [59] => | příjmení = Chrobák [60] => | jméno = Ladislav [61] => | titul = Propedeutoka vnitřního lékařství [62] => | vydavatel = Grada [63] => | místo = Praha [64] => | rok = 2003 [65] => | isbn = 80-247-0609-1 [66] => | jazyk = cs [67] => }} [68] => [69] => == Obecné rozdělení nádorů == [70] => Nádory lze dělit z několika hledisek. Základní dělení je dělení podle tkáně, ze které vycházejí – viz [[dělení nádorů podle histiogeneze]]. [71] => [72] => Nádory lze dělit i podle jejich biologického chování na: [73] => [74] => * '''nepravé nádory''' = pseudotumory [75] => ** [[hypertrofie]] [76] => ** [[hyperplazie]] [77] => ** [[cysta (lékařství)|cysta]]. Cysty patří mezi nepravé nádory. Výjimkou je nádorová cysta, která je přímo součástí nádoru. [78] => ** uloženina patologického materiálu [79] => ** zánětlivý pseudotumor [80] => *** např. [[Schlofferův tumor]] [81] => *** např. [[adnextumor]] [82] => ** [[hamarcie]] = tkáň nezapojená do struktury orgánu. (Ale z hamarcie může vzniknout ''pravý'' nádor '''[[hamartom]]''', např. chondrohamarton plic.) [83] => ** [[choristie]] = heterotopie = shluky buněk v místech, kde se normálně nevyskytují. (Ale z choristie může vzniknout pravý nádor '''[[choristom]]'''.) [84] => * '''pravé nádory''' [85] => ** '''benigní = nezhoubné''' = nezakládá dceřiná ložiska a roste omezeně, ale při růstu může utlačovat okolní tkáně. Více se podobají původní tkáni. [86] => ** intermediární (též semimaligní, borderline tumory) = rozhraní mezi zhoubnými a nezhoubnými nádory, někdy tvoří metastázy. [87] => ** '''maligní = zhoubné''' = při růstu ničí okolní tkáně a zakládá dceřiná ložiska = '''metastázy'''. Mikroskopicky připomínají nezralé tkáně. [88] => [89] => Dělení pravých nádorů na benigní a maligní pochází z chirurgie, benigní nádory jsou totiž obvykle lépe opouzdřeny a snadno se určí hranice pro jeho odstranění. Naopak maligní nádory často prorůstají do okolí a hranice chirurgického výkonu je obtížně určitelná. [90] => [91] => Při klasifikaci nádorů se používají některé speciální pojmy: [92] => * '''Typing''' je stanovení [[dělení nádorů podle histiogeneze|histologického typu]] nádoru [93] => * '''Grading''' je stanovení stupně ztráty podobnosti nádoru s původní tkání [94] => * '''Staging''' je stanovení klinické pokročilosti onemocnění [95] => [96] => === Klasifikace nádorů ICD-O === [97] => Jde vlastně o klasifikaci podle typingu a gradingu nádoru. Každý pravý nádor je podle svého dělení [[nádorů podle histiogeneze|histologického typu]] označen číselným kódem v rozsahu M-8000 až M-9999. Za kód se píše zlomek a dvojčíslí, jehož první číslice charakterizuje biologické vlastnosti (1=benigní,…), druhé číslo vyjadřuje stupeň diferenciace, tedy podobnost s původní tkání, ze které nádor vznikl; např. kód M-8900/32 označuje rhabdomyosarkom (nádor z příčně pruhované svaloviny), maligní a primární (tj. nejde o metastázu – kód 3) a středně diferencovaný (tedy kód 2). [98] => [99] => === Klasifikace TNM === [100] => Klasifikace TNM představuje staging nádorového onemocnění. Určují se tři parametry: [101] => * '''T''' – velikost primárního tumoru [102] => ** '''TX''' – nelze posoudit [103] => ** '''TO''' – bez známek primárního nádoru [104] => ** '''TIS''' – ''tumor in situ'' [105] => ** '''T1-4''' – podle velikosti, konkrétní rozsah je pro každý typ nádoru jiný [106] => * '''N''' – postižení lymfatických uzlin, do kterých odtéká lymfa z postižené oblasti (regionální uzliny) [107] => ** '''NX''' – nelze posoudit [108] => ** '''N0''' – bez známek postižení [109] => ** '''N1-3''' – podle rozsahu a počtu postižených uzlin, konkrétní rozsah je pro každý typ nádoru jiný [110] => * '''M''' – přítomnost vzdálených metastáz [111] => ** '''MX''' – nelze posoudit [112] => ** '''M0''' – bez známek vzdálených metastáz [113] => ** '''M1''' – prokázány vzdálené metastázy, někdy se i dále určuje: [114] => *** M1PUL – vzdálené metastázy v plicích [115] => *** M1OSS – vzdálené metastázy v kostech [116] => *** M1HEP – vzdálené metastázy v játrech [117] => *** M1BRA – vzdálené metastázy v mozku [118] => *** M1LYM – vzdálené metastázy v lymfatických uzlinách [119] => *** M1MAR – vzdálené metastázy v kostní dření [120] => *** M1PLE – vzdálené metastázy v pohrudniční dutině [121] => *** M1PER – vzdálené metastázy v pobřišniční dutině [122] => *** M1ADR – vzdálené metastázy v nadledvinách [123] => *** M1SKI – vzdálené metastázy v kůži [124] => *** M1OTH – jiné vzdálené metastázy [125] => [126] => Staging podle TNM se provádí dvakrát. Nejprve jako diagnostický na základě nálezů získaných před léčením (TNM, cTNM) a posléze patologický získaný vyšetřením materiálu získaného při operaci (pTNM). [127] => [128] => == Projevy nádorů == [129] => [130] => === Lokální projevy === [131] => Nádor se může projevit komplikacemi v místě svého růstu, např. útlakem, bolestí, krvácením nebo poruchou funkce orgánu. Projev pak bude charakteristický podle lokalizace, příklady některých manifestací: [132] => * '''[[Rakovina tlustého střeva|nádor tlustého střeva]]''' – krev ve stolici, zácpa [133] => * '''[[Karcinom prostaty|nádor prostaty]]''' – časté močení, menší proud moči [134] => * '''[[Rakovina plic|nádor plic]]''' – kašel, vykašlávání krve [135] => * '''[[Karcinom prsu|nádor prsu]]''' – lokální zduření [136] => * '''[[Rakovina slinivky břišní|nádor slinivky břišní]]''' – poruchy trávení, žloutenka [137] => * '''[[Rakovina jater|nádor jater]] – žloutenka, zvětšení jater [138] => * '''[[Nádory mozku|nádor mozku]] – epilepsie, bolest hlavy [139] => * '''[[Leukemie|nádory krvetvorné tkáně]]''' ([[leukemie]] a [[lymfom]]y) – horečka, krvácení, těžké infekce [140] => * '''[[nádory ledvin]]''' – krev v moči, bolest v boku či v zádech, hmatné zvětšení ledviny [141] => [142] => Terminologicky je lokálním projevem nádoru i projev z růstu metastáz. [143] => [144] => === Celkové projevy === [145] => Kromě toho, že nádor roste v místě, různou měrou ovlivňuje celkový stav organismu. Projevují se necharakteristické příznaky jako silné noční pocení, nechutenství a úbytek hmotnosti. [146] => [147] => === Paraneoplastický syndrom === [148] => {{Podrobně|Paraneoplastický syndrom}} [149] => Paraneoplastický [[syndrom]] představuje všechny [[symptom]]y provázející nádorové onemocnění, které přímo nesouvisí s růstem primárního ložiska nebo se vznikem či růstem metastáz. Konkrétní paraneoplastický syndrom obvykle nesouvisí s jedním nádorem a naopak jeden nádor se může projevit různými paraneoplastickými syndromy. Přesto se některé paraneoplastické syndromy vyskytují častěji u některých konkrétních nádorů, a tak se mohou stát vodítkem v [[diagnóza|diagnostice]]. [150] => [151] => === Posouzení zhoubnosti nádoru === [152] => K posuzování malignity nádoru jsou určující především tyto faktory: [153] => * stupeň tkáňové dediferenciace [154] => * stupeň buněčné anaplasie – poměr jádro/plazma, jádro/jadérko, bazofilie plazmy [155] => * počet a druh mitóz [156] => [157] => Jednotlivé změny jsou rozdílně významné ve specifických případech a jsou základem pro tzv. '''grading nádorů'''. [158] => [159] => === Nádorové markery === [160] => Nádorové markery představují látky, které jsou produkovány nádorovými buňkami. Tyto přecházejí do tělesných tekutin (krevní sérum, moč), kde je lze prokázat (detekce je založena na přítomnosti nádorových antigenů, hormonů, enzymů etc.) Markerů lze využít i ve sledování možné recidivy. Někdy ovšem mohou nádorové buňky začít vytvářet populaci dediferenciovaných buněk bez markerů. [161] => Mezi markery patří CA 125, CA 72-4, CA 19-9, CA 15-3, CEA, NSE, CYFRA, PSA, fPSA, HE4, AFP, proGRP. [162] => [163] => == Prevence nádorových onemocnění == [164] => [165] => === Primární prevence === [166] => Pojem '''primární prevence''' znamená zábrana kontaktu s činitelem vyvolávajícím chorobu, respektive zvyšování odolnosti organismu proti působení tohoto činitele. Protože na vzniku nádoru se podílí řada faktorů prostředí i životního stylu, je primární prevence zaměřena na eliminaci těch faktorů, které zvyšují riziko rozvoje nádoru. Prakticky představují rizikové faktory pro rozvoj nádorů zejména [[kouření]], nadměrné pití [[alkoholický nápoj|alkoholu]], nedostatek pohybu, konzumace uzenin, nedostatek [[vláknina|vlákniny]] v potravě, expozice některým chemikáliím (tzv. [[karcinogen]]ům), expozice [[ionizující záření|ionizujícímu záření]] a vrozené dispozice. [167] => [168] => Prakticky tak představuje primární prevencí nádorového onemocnění především boj proti kouření, alkoholismu, znečišťování životního prostředí, dostatečný pohyb a zdravá strava. Svou největší částí jde primární prevence mimo zdravotnický systém. [169] => [170] => Ovšem studie eliminující vliv ostatních faktorů ukazují, že doplňky stravy (např. vitamín D či vápník[http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22112804 Long-term follow-up for mortality and cancer in a randomized placebo-controlled trial of vitamin D(3) and/or calcium (RECORD trial).]) i vláknina[http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16352792?dopt=Citation Dietary fiber intake and risk of colorectal cancer: a pooled analysis of prospective cohort studies.] nesnižují riziko rakoviny. [171] => [172] => === Sekundární prevence === [173] => '''Sekundární prevence''' znamená včasný záchyt onemocnění ve stádiu, které je léčitelné a mnohdy i vyléčitelné. Řada nádorů dokáže růst skrytě i po dobu 5-10 let do objevení se klinických obtíží (nežli pacient přijde s obtížemi k lékaři) a po značnou část této doby jsou nejen '''léčitelné''' ale často i '''kompletně vyléčitelné'''. Základem sekundární prevence je tedy [[depistáž]], aktivní vyhledávání nádorových onemocnění, nejlépe plošně v celé populaci. Problémem takového vyhledávání je jeho přínos – tedy částka vydaná za celoplošný [[screening]] musí být nižší než částka, jaká by byla vydána na léčbu pozdě zachycených nemocných. Mezi programy vyhledávání nádorových onemocnění patří zejm.: [174] => * pravidelné [[gynekologie|gynekologické]] prohlídky – ''vyhledávání nádorů [[děloha|děložního čípku]]'' [175] => * samovyšetření prsu a [[mamografie]] – ''vyhledávání nádorů prsu'' [176] => * test na krev ve stolici – ''vyhledávání nádorů tlustého střeva'' [177] => * palpace [[per rectum]] – ''vyhledávání nádorů tlustého střeva a [[Předstojná žláza|prostaty]]'' [178] => * vyšetřování [[Prostatický specifický antigen|PSA]] v krvi – ''vyhledávání nádorů [[Předstojná žláza|prostaty]]'' [179] => [180] => Sekundární prevenci obvykle provádí lékař prvního kontaktu, tedy [[Praktické lékařství|praktický lékař]] nebo ambulantní [[Gynekologie|gynekolog]]. [181] => [182] => === Terciární prevence === [183] => '''Terciární prevence''' znamená předcházení dalším škodám v důsledku onemocnění nebo i terapie. V [[onkologie|onkologii]] se terciární prevencí obvykle myslí další sledování pacientů po terapii s cílem včasného záchytu nového vzplanutí choroby (relaps). [184] => [185] => Terciární prevenci má obvykle na starosti [[onkologie|onkolog]], používá se pro ni pojem '''dispenzární péče'''. [186] => [187] => == Diagnostika nádorového onemocnění == [188] => Diagnostika nádorového onemocnění je mnohdy svízelná. Pacient obvykle přichází s nespecifickými problémy a není vzácností, že prvním projevem nádoru mohou být až komplikace způsobené růstem metastáz. Lékař by proto měl pacienta důkladně klinicky vyšetřit a pátrat po tuhých útvarech (např. na kůži, v prsu, v břiše nebo v konečníku). Cennou informaci poskytne i [[biochemie|biochemické]] vyšetření. Pro pátrání po nádoru se s výhodou využívají zobrazovací metody – [[skiagrafie|rentgen]], [[Počítačová tomografie|CT]], [[magnetická rezonance]], [[ultrazvuk]] (sonografie) i metody [[nukleární medicína|nukleární medicíny]] – [[scinfigrafie]] a někdy i [[Pozitronová emisní tomografie|PET]]. [189] => [190] => Konečnou diagnózu lze však postavit až na [[biopsie|biopsii]] nádoru. Bioptický nález hodnotí [[histopatolog]] a kromě typu nádoru dnes vyšetří i některé molekulární charakteristiky nádoru, které lze využít i při volbě terapie. [191] => [192] => U některých nádorů (např. [[mozek]], [[ledvina|ledviny]]) však nelze provést odběr vzorku nádoru k vyšetření. Takový nádor se pak operuje a vyšetření [[histopatolog]]em je urychleně provedeno během operace. [193] => [194] => == Terapie nádorového onemocnění == [195] => V terapii nádorů se obvykle rozlišují tzv. '''léčebné záměry''', které jsou určeny jednak typem a pokročilostí nádoru a jednak celkovým stavem nemocného: [196] => * '''kurativní záměr''' – Cílem léčby je nemocného vyléčit. Jako kritérium úspěšnosti terapie je pokládáno přežití bez návratu choroby po určitou dobu. U většiny nádorů je to 5 let, u některých pomalu rostoucích nádorů je to 10 let. [197] => * '''paliativní záměr''' – Cílem léčby je nemocného zbavit projevů onemocnění a zastavit nebo zpomalit růst nádoru. Takový nemocný může žít kvalitním životem i mnoho let nebo dokonce desetiletí. [198] => * '''symptomatický záměr''' – Nemocný je v takovém stavu, že není naděje ani na vyléčení ani na zastavení postupu onemocnění. Základem lékařské péče je snaha o udržení kvality života. Především je tišena případná bolest a jsou řešeny komplikace růstu nádoru. [199] => [200] => === Chirurgická léčba === [201] => [[Chirurgie|Chirurgická]] terapie, tedy odstranění nádoru, byla po dlouhou dobu jedinou metodou léčby. I dnes platí, že největší naději na vyléčení má pacient s nádorem, který lze odoperovat. Kromě toho jsou chirurgické postupy využívány při řešení komplikací již neřešitelného nádoru. Uvádí se, že přibližné množství nádorové tkáně se kterou by se organismus dokázal, za předpokladu, že jí uměl odlišit od zdravé tkáně, ještě sám vypořádat je jen asi 1 cm3. Převažující část pacientů však přijde k lékaři až v okamžiku, kdy je velikost nádoru již řádově větší a tím je víceméně dáno, že bez další, zejména výše uvedené chirurgické léčby, není kompletní vyléčení obvykle možné. [202] => [203] => === Chemoterapie === [204] => [[Chemoterapie]] je léčba vysokými dávkami [[cytostatika|cytostatik]], látek toxických pro [[buňka|buňky]]. Předpokladem je, že nádorové buňky jsou citlivější na toxické poškození než buňky zdravé. Skutečně některé nádory lze vyléčit jen použitím chemoterapie, jiné však na chemoterapii prakticky nereagují. Principem účinku některých cytostatik je například jejich toxicita pro buňku ve fázi dělení, rozmnožování. A protože buňky nádorů jsou charakteristické mimo jiné velmi rychlým dělením, jsou proto těmito látkami zranitelnější nežli zbytek organismu, jehož buňky se ve valné většině tak rychle jako buňky nádorové nerozmnožují. [205] => [206] => Stejný princip vysvětluje i některé [[vedlejší účinky]] těchto léků, které postihnou pochopitelně i jiné rychleji se množící (obnovující) tkáně. Například střevní epitel, některé krevní buňky, buňky kožních adnex, pohlavní buňky. Takže se objevují průjmy, anémie, nebo leukopenie, vypadávání ochlupení, sterilita. Většina těchto nežádoucích účinků je vratná – reverzibilní, v léčbě se s nimi počítá a jejich projevy jsou zmírňovány, nebo předcházeny. Dávkování cytostatik a jejich kombinace se neustále vyvíjejí a zpřesňují, tak aby se dosáhlo co největšího efektu na nádorové buňky a přitom se udrženy nežádoucí účinky snesitelné a poškození organismu pokud lze zanedbatelné. [207] => [208] => Důležité je někdy i správné načasování léčby. Například po odstranění některých typů nádoru prsu se případné zbylé mikrometastázy, jejichž růst byl po dobu existence hlavního nádoru suprimován (utlumen) do několika týdnů „probudí“ a počnou růst. Po několika dalších týdnech se jejich růst opět utlumí a tím i citlivost na léčbu cytostatiky. V té době je tedy ve vhodných případech velmi důležité včas podat léčbu cytostatiky. [209] => [210] => === Radioterapie === [211] => {{Viz též|Radioterapie}} [212] => Radioterapie je léčba ionizujícím zářením. Energie záření se předává do nádoru a nádor je tím poškozován. Opět se předpokládá, že nádorové buňky jsou citlivější k poškození a opět je nejčastější příčinou zranitelnost dělící se buňky zářením. Kromě toho lze záření aplikovat více či méně cíleně (například ozařování z mnoha směrů, kdy největší dávku záření absorbuje nádorová tkáň třeba i hluboko uložená). Jako zdroje záření se používají nejčastěji [[radionuklid]]y, vzácněji též [[lineární urychlovač]]e. Radioterapii můžeme rozdělit na: [213] => * '''teleradioterapii''', kdy je zářič mimo tělo pacienta. Rozlišujeme [214] => ** celotělové ozáření [215] => ** konformní radioterapie – je ozařována preferenčně oblast nádoru [216] => ** radiochirurgie – velká [[dávka záření]] je jen v ložisku – [[gama nůž]], [[lineární nůž]] [217] => * '''brachyradioterapie''', kdy je zářič uvnitř těla pacienta. Lze rozlišit [218] => ** solidní zářič – jehla, zrnka radioaktivního materiálu, [219] => ** radiofarmaka – specialitou je použití radioaktivního [[Jod|jódu]] při nádoru [[štítná žláza|štítné žlázy]] [220] => [221] => === Termoterapie === [222] => [[Mikrovlnná termoterapie]] je léčebná metoda založená na likvidaci nádorové tkáně pomocí tepla. Je kombinovatelná s radioterapií. [223] => [224] => === Imunoterapie === [225] => {{Viz též|Biologická léčba nádorových onemocnění}} [226] => Imunoterapie je metoda využívající poznatku, že tělo může alespoň někdy reagovat prostřednictvím vlastního imunitního systému proti nádoru. V praxi se používá např. stimulace imunitního systému pacienta po odstranění nádoru močového měchýře tím, že se mu na určitou dobu do močového měchýře „nalijí“ [[BCG]] (bakterie používané jako očkovací látka proti [[tuberkulóza|tuberkulóze]]). [227] => [228] => === Hormonální terapie === [229] => Některé nádory, zejména nádory prsu, nebo prostaty, mohou být ve svém růstu nebo dokonce přežití závislé na přítomnosti určitých [[hormon]]ů. Podání látek působících proti těmto hormonům nebo zabránění tvorbě těchto hormonů (například odstraněním tkáně, ve které se příslušné hormony tvoří) tak mnohdy dojde ke zpomalení nebo zástavě růstu nádoru a někdy i k jeho zmenšování. Používá se i kombinace obou výše uvedených principů. [230] => [231] => === Biologická terapie === [232] => Na růstu nádoru se podílí více faktorů. Kromě růstu samotných nádorových buněk je důležité i např. vrůstání cév do nádoru. Ovlivnění procesů regulovaných tzv. lokálními hormony je podstatou biologické terapie. V praxi se používá dvou přístupů. Buď se podá látka, která zasahuje uvnitř buněk do signalizačních drah, nebo se podá látka blokující určitý [[receptor]] na povrchu buňky (obvykle [[protilátka]]). [233] => [234] => === Podpůrná terapie === [235] => Kromě řešení vlastního nádorového onemocnění hraje důležitou roli v onkologii i péče o komplikace nemoci a o psychiku pacienta. Podpůrná péče zahrnuje zejména: [236] => * terapii bolesti [237] => * péči o výživu [238] => * psychoterapii a sociální terapii [239] => * zajištění kvality života [240] => [241] => === Alternativní medicína === [242] => Vzhledem k časté špatné prognóze onkologických onemocnění se pacienti někdy obracejí k [[alternativní medicína|alternativní medicíně]]. Může dojít k ohrožení pacienta buď přímo (různé drastické diety bez racionálního podkladu, odmítání onkologické terapie, postupy, jejichž účinnost nebyla doložena studiemi, kterými procházejí například léky) nebo nepřímo (bylinné preparáty s nepředvídatelnými interakcemi s cytostatiky), některé postupy nemocným neublíží, protože na samotnou rakovinu nemá žádný vliv.[http://www.lkcr.cz/.../01_stanovisko_vr_clk_neoverenym_lecitelskym_postupum_ onkologii-100384.pdf Stanovisko Vědecké rady ČLK k neověřeným léčitelským postupům v onkologii]{{Nedostupný zdroj}} [243] => [244] => Kapitolou samou pro sebe je použití [[homeopatie]]. Vědecké články prokazuji neúčinnost{{cite journal|last1=Ernst|first1=E.|author-link=Edzard Ernst|year=2002|title=A systematic review of systematic reviews of homeopathy|journal=British Journal of Clinical Pharmacology|volume=54|issue=6|pages=577–82|doi=10.1046/j.1365-2125.2002.01699.x|pmc=1874503|pmid=12492603}} homeopatie podle [[evidence-based medicine]]. V databázi [[PubMed]] lze nalézt (duben 2008) jen takové články, které buď jen popisují použití homeopatie, nebo konstatují, že přínos homeopatie je jen psychoterapeutický. Někteří homeopaté prezentují úspěšné [[kazuistika (lékařství)|kazuistiky]]{{Doplňte zdroj}}, což je ovšem podle pravidel [[evidence-based medicine]] jako důkaz téměř bezcenná informace.{{Citace monografie [245] => | příjmení = Greenhalgh [246] => | jméno = T. [247] => | titul = Jak pracovat s vědeckou publikací [248] => | vydavatel = Grada [249] => | místo = Praha [250] => | rok = 2003 [251] => | isbn = 80-247-0310-6 [252] => | strany = 201 [253] => | jazyk = cs [254] => }} [255] => [256] => == Odkazy == [257] => [258] => === Reference === [259] => [260] => [261] => === Literatura === [262] => * Klener P. et al.: Klinická onkologie. Galén/Karolinum, Praha 2002 [263] => * Petruželka L., Konopásek B.: Klinická onkologie. Karolinum, Praha 2003 [264] => * {{Cite journal | last1 = Hanahan | first1 = D. | last2 = Weinberg | first2 = RA. | title = Hallmarks of cancer: the next generation. | journal = Cell | volume = 144 | issue = 5 | pages = 646-74 | month = Mar | year = 2011 | doi = 10.1016/j.cell.2011.02.013 | PMID = 21376230}} [265] => [266] => === Související články === [267] => [268] => ==== O onkologii obecně ==== [269] => * [[Chemoterapie]], [[cytostatika]] [270] => * [[Onkologie]] [271] => * [[Radioterapie]] [272] => * [[Dělení nádorů podle histiogeneze]] [273] => * [[Protonová léčba]] [274] => * [[Nádorová kmenová buňka]] [275] => [276] => ==== Nádorová onemocnění ==== [277] => * [[Adenom hypofýzy]] [278] => * [[Bronchogenní karcinom]] [279] => * [[Karcinom děložního hrdla]] [280] => * [[Rakovina těla děložního]] [281] => * [[Glioblastom]] [282] => * [[Hodgkinův lymfom|Hodgkinova choroba]] [283] => * [[Kaposiho sarkom]] [284] => * [[Karcinom pankreatu]] [285] => * [[Karcinom plic]] [286] => * [[Karcinom prsu]] [287] => * [[Kolorektální karcinom|Karcinom tlustého střeva]] [288] => * [[Karcinom žaludku]] [289] => * [[Leukemie]] [290] => * [[Lymfom]] [291] => * [[Melanom]] [292] => * [[Meningeom]] [293] => * [[Nádory mozku]] [294] => * [[Nádory štítné žlázy]] [295] => * [[Neurinom]] [296] => * [[Retinoblastom]] [297] => [298] => === Externí odkazy === [299] => * {{Commonscat}} [300] => * {{Wikislovník|heslo=rakovina}} [301] => * {{Wikicitáty|téma=Rakovina}} [302] => * [http://www.linkos.cz/ Česká onkologická společnost při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně] [303] => * [http://www.svod.cz/ Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice] [304] => * [http://www.prevencenadoru.cz/ Informační web Prevence nádorů.cz] {{Wayback|url=http://www.prevencenadoru.cz/ |date=20100413210410 }} [305] => * [http://www.lecba-rakoviny.cz Informační web Léčba rakoviny.cz] [306] => * Informační web na téma [http://www.irakovina.cz/ Rakovina] a její nejrozšířenější typy [307] => * {{sk}} [https://web.archive.org/web/20100412192013/http://www.nor-sk.org/ Epidemiológia zhúbných nádorov v Slovenskej Republike] [308] => * [http://www.health.ny.gov/statistics/cancer/registry/pdf/plots.pdf Vývoj incidence a úmrtnosti podle druhu rakoviny v USA během let 1976–2011] [309] => * [http://www.cancer.org/acs/groups/content/@epidemiologysurveilance/documents/document/acspc-027766.pdf Global Cancer: Facts & Figures 2nd Edition] [310] => * [https://www.cancerresearchuk.org/our-research-by-cancer-type Cancer Research UK] [311] => [312] => {{Varování - Medicína}} [313] => {{Tumory}} [314] => {{Autoritní data}} [315] => {{Portály|Medicína}} [316] => [317] => [[Kategorie:Onkologie]] [318] => [[Kategorie:Vnitřní lékařství]] [319] => [[Kategorie:Patologie]] [320] => [[Kategorie:Nádorová onemocnění]] [] => )
good wiki

Rakovina

Normální buňky reagují na neopravitelné poškození programovou smrtí - apoptózou. Nádorové buňky jsou k mechanismům apoptózy jen omezeně vnímavé Rakovina nebo přesněji nádorové onemocnění je různorodá skupina chorob, jejichž společným rysem je to, že některá populace vlastních buněk organismu se vymkne kontrole a začne relativně autonomně růst, ačkoli za normálních okolností jsou buňky schopny svou mutaci detekovat a opravit, nebo samy sebe zničit apoptózou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Předstojná žláza','Karcinom prsu','mozek','leukemie','onkologie','Warburgův efekt (onkologie)','apoptóza','kolorektální karcinom','dělení nádorů podle histiogeneze','metastáza','melanom','karcinogen'

Apoptóza

Apoptóza je programovaný proces buněčné smrti, který se vyskytuje přirozeně u eukaryotických organismů.

Karcinogen

Leukemie

Leukemie (z latinského názvu leukemus, z řeckého leukos - bílý a haima - krev) je maligní nádorové onemocnění hematopoetického systému, které se vyznačuje abnormálním rozvojem a přemnožením bílých krvinek.

Melanom

Metastáza

Mozek

Onkologie