Ramanuja

Ramanuja (1017–1137) byl významný indický filozof a teolog, který se proslavil jako jeden z nejvýznamnějších představitelů višnuismu, hlavně díky svému dílu a myšlenkám, které formovaly bhakti tradici. Narodil se v Tamil Nadu a jeho učení mělo klíčový vliv na rozvoj teologických a filozofických myšlenek v hinduismu. Ramanuja je nejznámější pro svou doktrínu višistádvaita, což znamená „speciální non-dualismus“, která zdůrazňuje vztah mezi jednotlivcem (duší) a Bohem (Višnu). V jeho pohledu je duše odlišná od Boha, ale přesto závislá na jeho milosti pro dosažení spásy. Mezi jeho hlavní díla patří „Šrībhāṣya“, komentář k Brahma Sūtrám, a „Gītā bhāṣya“, komentář k Bhagavadgítě. Ramanuja založil také významné školy víry a učil o důležitosti oddané služby a devotion (bhakti) k Bohu. Ramanujovo učení ovlivnilo nejen náboženskou praxi, ale také kulturu a společenské hnutí v Indii. Je považován za jednu z nejvýznamnějších postav v indickém náboženském myšlení a jeho odkaz přetrvává dodnes.