Array ( [0] => 15523839 [id] => 15523839 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Raneferef [uri] => Raneferef [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - faraon [1] => | jméno = Raneferef [2] => | alternativní jména = Neferchau Raneferef{{Citace monografie [3] => | příjmení = Verner [4] => | jméno = Miroslav [5] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [6] => | příjmení2 = Bareš [7] => | jméno2 = Ladislav [8] => | autor2 = [9] => | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš [10] => | příjmení3 = Vachala [11] => | jméno3 = Břetislav [12] => | autor3 = [13] => | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala [14] => | rok = 2007 [15] => | titul = Encyklopedie starověkého Egypta [16] => | vydavatel = Libri [17] => | místo = Praha [18] => | isbn = 978-80-7277-306-0 [19] => | počet stran = 528 [20] => | strany = 402 [21] => }} [22] => | obrázek = Neferefre.jpg [23] => | popisek = Raneferef, [[Egyptské muzeum v Káhiře|Egyptské muzeum]], [[Káhira]] [24] => | doba vlády = 2404 př. n. l.{{Citace elektronické monografie [25] => | příjmení = Hornug [26] => | jméno = Erik [27] => | odkaz na autora = [28] => | titul = Ancient Egyptian Chronology [29] => | url = https://archive.org/details/AncientEgyptianChronology [30] => | datum vydání =2006 [31] => | strany = 491 [32] => | datum aktualizace = [33] => | datum přístupu = [34] => | vydavatel = Briil [35] => | isbn = 978-90-04-11385-5 [36] => | místo = Leiden, Boston:Brill [37] => | jazyk =en [38] => }}{{Citace monografie [39] => | příjmení =Verner [40] => | jméno = Miroslav [41] => | rok = 2017 [42] => | titul = Abúsír. V srdci pyramidových polí [43] => | vydavatel = Nakladatelství Academia [44] => | místo = Praha [45] => | strany = 65–73 [46] => | isbn = 978-80-200-2700-9 [47] => }}
''11 let'' ([[Jürgen von Beckerath|Beckerath]])
''x + 1 rok'' ([[Turínský královský papyrus]])
''20 let'' ([[Manehto]]) [48] => | rodné jméno = N5:G38-<-i-O34-i-> Isi [49] => | trůnní jméno = M23-L2-<-ra-nfr-f->Ra-nefer-ef [50] => | Horovo jméno = F35-N28-G43 [51] => | význam Horova jména = Chau-nefer [52] => | jméno obou paní = G16-nfr-mNeferem [53] => | Zlatý Hor = nfr*G7:nbwNefer bik nebu [54] => | manželky = [[Chentkaus III.]] [55] => | potomci = [56] => | otec = [[Neferirkare]] [57] => | matka = [[Chentkaus II.]] [58] => | datum úmrtí = [59] => | hrobka = hrobový komplex v [[Abúsír]]u [60] => }} [61] => [62] => '''Raneferef''' (v alternativním čtení '''Neferefre''') byl [[faraon|panovník]] [[5. dynastie]] ve [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]] v období [[Stará říše|Staré říše]]. Vládl jen krátce, uvádí se ~rok 2404 př. n. l. [63] => [64] => ==Pyramida== [65] => [[Soubor:Neferefre 2.jpg|thumb|left|250px|Socha Raneferfa ze zádušního chrámu]] [66] => [[Soubor:Abusir map Borchardt 1907.jpg|thumb|left|250px|Mapa Abúsírské nekropole podle L.Borchardta 1907]] [67] => [[Soubor:Pyramid of Neferefre, Abusir, 1970ies c.jpg|thumb|left|250px|Nedokončená pyramida Raneferefa]] [68] => [[Soubor:Pyramide de Neferefre 1.jpg|thumb|left|250px|Model nedokončené pyramidy Raneferefa]] [69] => V [[Abúsír]]u, se vyskytují tři dominantní pyramidy faraonů [[Sahure]]a, [[Neferirkare]]a a [[Niuserre|Neuserea]]. Poměrně detailní archeologické výzkumy v Egyptě na přelomu 19.–20. století prováděl [[Ludwig Borchardt]], v rámci německých expedicí, kromě jiných i v Abusíru (roku 1901), kde zkoumal i nedokončenou pyramidu, o které předkládal, že mohla být vybudována pro Reneferefa. Když se mu nepodařilo najít vstup do vnitřních prostor, práce ukončil, taky asi vzhledem k nepřízni počasí, jak zmiňuje ve své práci z roku 1907.{{Citace elektronické monografie [70] => | příjmení = Borchardt [71] => | jméno = Ludwig [72] => | odkaz na autora = [73] => | titul = Das Grabednekmal des Königs Ne-User-re [74] => | url = https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/borchardt1907bd1 [75] => | datum vydání =1907 [76] => | datum aktualizace = [77] => | datum přístupu = [78] => | strany = 5 [79] => | vydavatel = C. Hinrichs'sche Buchhandlung [80] => | místo = Leipzig [81] => | jazyk =de [82] => }}
Na jižním poli Abúsíru, kde [[Český egyptologický ústav|československá archeologie]] získala koncesi na prospekci lokality,{{Citace elektronické monografie [83] => | titul =Abúsír [84] => | url = https://cegu.ff.cuni.cz/cs/veda-a-vyzkum/projekty/terenni-projekty/abusir/ [85] => | jazyk= cs [86] => | datum vydání = [87] => | místo = Praha [88] => | strany = [89] => }} si na podkladě Borchardtových zápisů z jeho vykopávek v Abúsíru čeští egyptologové v 80. letech určili další směr výzkumu nedokončené pyramidy s cílem objasnit její původ a potvrdit, že stavitelem byl Raneferef. V letech 1980–1990 byl odkryt vstup do pyramidy a postupně se zdokumentovala celá vnitřní substruktura, včetně pohřební komory. Raneferef stavbu své pyramidy zahájil se čtvercovou základnou (78,5×78.5 m), ale jeho předčasná smrt stavbu vzápětí přerušila. Dokončil ji až jeho nástupce a mladší bratr [[Niuserre]], a to jen do navýšení ~7 m a upravil její vnitřní substrukturu. Stěny pyramidy byly obložené žlutošedým vápencem se sklonem 78 %, takže místo pyramidy vlastně vznikla [[mastaba]]. U vstupu do spodních prostor se nacházela kaple, ve které se konaly obřady Nefereferova zádušního kultu. V následujících letech byl odkryt vstup do pyramidy a postupně se zdokumentovala celá vnitřní substruktura, včetně pohřební komory. Z původní výbavy se zachovaly jen nepatrné polorozpadlé zbytky, [[Sádrovec|alabastrové]] [[Kanopa|kanopy]], fragmenty [[Sarkofág|sarkofágu]] a část [[mumie]], která byla antropologicky posouzena s odhadem na stáří při úmrtí asi na 20–23 roků. Podle dalších poznatků to byla zřejmě mumie Raneferefova.{{Citace periodika [90] => | příjmení = Verner [91] => | jméno = Miroslav [92] => | autor = [93] => | odkaz na autora = [94] => | spoluautoři = [95] => | titul = Vis à vis a Young Phataoh [96] => | periodikum = Anthropologie [97] => | odkaz na periodikum = [98] => | rok = 2018 [99] => | měsíc = [100] => | ročník = 56 [101] => | číslo = 2 [102] => | strany = 85–90 [103] => | url = [104] => | issn = 80-200-0507-2 [105] => }} Nejcennějším nálezem byla Raneferefova soška z růžového vápence, sedícího na trůnu s ochranou sokolího boha [[Hor|Hora]]. Na základně sošky bylo vyryto hieroglyfické jméno krále. Je uložena v [[Egyptské muzeum v Káhiře|Egyptském Muzeu]] v části významnějších nálezů ze [[Stará říše|Staré říše]]. [106] => [107] => ==Sluneční chrám== [108] => O Ranoferfrově [[Sluneční chrám|slunečním chrámu]] se nalezla jen krátká zmínka v hrobce královského úředníka z 5. dynastie Tyho,{{Citace elektronické monografie [109] => | titul =The mastaba of Ty [110] => | url = https://www.osirisnet.net/mastabas/ty/e_ty_01.htm [111] => | jazyk= en [112] => | datum vydání = [113] => | místo = [114] => | strany = [115] => }} a také podle nápisu v hrobce úředníka Ceje, který byl představeným pyramid a slunečních chrámů v období 5. dynastie, víme, že Raneferefův sluneční chrám se jmenoval ''„Reův obětní oltář“,'' nicméně vlastní stavba slunečního chrámu nebyla dosud odhalena. [116] => [117] => ==Zádušní chrám== [118] => Nejstarší stavební fáze výstavby Raneferefova [[Zádušní chrám|zádušního chrámu]] byla na východní straně nedokončené pyramidy (mastaby), přímo u její stěny. Byla vybudována ze sušených cihel. Komplex postrádá [[údolní chrám]] a přístupovou cestu. Stavitelé rozsah stavby značně zredukovaly po předčasné smrti panovníka. Zádušní chrám, ve kterém se po nějakou dobu udržoval Raneferefův kult, byl jednou z dřívějších staveb v komplexu. Ve vstupní intimní části byly prostory, kde se odehrávaly obětní obřady, byl zde oltář pro oběti zvířat, nejčastěji uctívaných býků, včetně místnosti pro porážku a zpracování, tak zvaný „''Dům nože''“. V další dostavbě se budova zvýšila o jedno patro. Dostavěla se síň se sloupy s motivy stvolů papyrusu, v nikách byly zřejmě vystaveny královské sochy. Cenným archeologickým nálezem v jámě pod podlahou síně byly různorodé kultovní předměty, které vlastně tvořily zakládací obřadní depozit zádušních prostorů. Kultovní obřady, které zaměstnávaly řadů kněží a práce dalších skupin služebníků, byly zásobovány z centrálních zdrojů panovníka. S odstupem od Raneferefovy smrti kultovní obřady ochabovaly, až úplně zanikly a v budovách zádušního chámu byly jen sklady. Ty také časem zanikly a vlastní archeologický průzkum nacházel jen zlomky artefaktů překrytých vrstvou prachu.{{Citace elektronické monografie [119] => | příjmení = Vymazalová [120] => | jméno = Hana [121] => | odkaz na autora = [122] => | titul = The accounting documents from the papyrus archive of Neferre and their specific terminology [123] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/2728/150020280.pdf?sequence=1&isAllowed=y [124] => | datum vydání =2005 [125] => | datum aktualizace = [126] => | datum přístupu = [127] => | strany = [128] => | vydavatel = Charles University, Czech Institute of Egyptology [129] => | místo = Praha [130] => | jazyk =en [131] => }} [132] => [133] => ==Genese papyrusů== [134] => [[Soubor:Abusir papyrus.jpg|thumb|left|250px|Pypyrusové zlomky Abúsírských papyrusů]] [135] => Nálezy zápisů na papyrusových svítcích popsaných hieratickým písmem (''odvozených od hieroglyfického''), v převážné většině však jen zlomků – útržků, byly od počátků egyptské archeologie vysoce ceněné a v historickém kontextu je docenil až jejich systematickým výzkumem, katalogizace a způsob jejich čtení s historickou interpretací. Postupně se soustřeďovaly v muzejních ale i soukromých sbírkách. Vědecký rozbor a překlady textů se dají datovat přibližně od roku 1973, kdy se sestavil soupis depozit v Britském Museu.{{Citace elektronické monografie [136] => | příjmení = Gardiner [137] => | jméno = Alan [138] => | odkaz na autora = [139] => | titul = Hieratic papyri in the British Museum [140] => | url = https://oi-idb-static.uchicago.edu/multimedia/1283/BiAe_9.pdf [141] => | datum vydání =1935 [142] => | datum aktualizace = [143] => | datum přístupu = [144] => | strany = [145] => | vydavatel = British Museum [146] => | místo = London [147] => | jazyk =en [148] => }} Posléze vznikl soupis i z dalších významných muzejních sbírek, který publikoval J. Černý.{{Citace elektronické monografie [149] => | příjmení = Černý [150] => | jméno = Jaroslav [151] => | odkaz na autora = [152] => | titul = Late Ramesside Letters [153] => | url =https://oi-idb-static.uchicago.edu/multimedia/1283/BiAe_9.pdf [154] => | datum vydání =1939 [155] => | datum aktualizace = [156] => | datum přístupu = [157] => | strany = [158] => | vydavatel = Fondation Égyproloque Reine Élisabeth [159] => | místo = Burxekkes [160] => | jazyk =en [161] => }} Papyrusy, které byly rozšifrovány a interpretovány, pocházejí převážně ze [[Střední říše]] a později, které ale poskytují informace i o dobách starších, je vícero a jsou souhrnně publikovány například v práci Breasteda.{{Citace elektronické monografie [162] => | příjmení = Breasted [163] => | jméno = James Henry [164] => | odkaz na autora = [165] => | titul = Ancient Records of Egypt, Vol.IV §557 [166] => | url = http://etana.org/sites/default/files/coretexts/14898.pdf [167] => | datum vydání = 1906 [168] => | datum aktualizace = [169] => | datum přístupu = [170] => | vydavatel = Univerzity Chicago [171] => | strany = 295–298 [172] => | místo = London [173] => | jazyk = en [174] => }} Přikladně to jsou [[Turínský královský papyrus|Turinský papyrus]], medicínský [[Ebersův papyrus]], soubor papyrusů z ostrova [[Elefantina]] z hrobky [[Harchuf]]a ze [[6. dynastie]], papyrus Westcar,{{Citace elektronické monografie [175] => | titul =Papyrus Westcar [176] => | url = https://wikisofia.cz/wiki/Papyrus_Westcar [177] => | jazyk= cs [178] => | datum vydání = 2015 [179] => | místo = Praha [180] => | strany = [181] => }} Harrisův papyrus z [[20. dynastie]] a vlády [[Ramesse III.]], který se zachoval v perfektním stavu a délce 41 m a 1500 řádků hieratického textu. Obsahoval soupis majetku říše, povinností panovníka vůči chrámům, který zdědil [[Ramesse IV.]],{{Citace elektronické monografie [182] => | příjmení = Breasted [183] => | jméno = James Henry [184] => | odkaz na autora = [185] => | titul = Ancient Records of Egypt, Vol.IV §398 [186] => | url = http://etana.org/sites/default/files/coretexts/14898.pdf [187] => | datum vydání =1906 [188] => | datum aktualizace = [189] => | datum přístupu = [190] => | vydavatel = Univerzity Chicago [191] => | místo = London [192] => | jazyk =en [193] => }} Rhindův matematický papyrus{{Citace elektronické monografie [194] => | příjmení = Vymazalová [195] => | jméno = Hana [196] => | odkaz na autora = [197] => | titul = Staroegyptská matematika. Hieratické matematické texty [198] => | url = http://dml.cz/dmlcz/401086 [199] => | datum vydání =2006 [200] => | datum aktualizace = [201] => | datum přístupu = [202] => | strany = [203] => | vydavatel = Český egyptologický ústav FF UK [204] => | místo = Praha [205] => | jazyk =cs [206] => }} a četné další. Ovšem, jak konstatuje Breasted, autentické papyrusy ze [[Stará říše|Staré říše]] se nacházejí jen v zlomcích roztroušených po různých muzeích a soukromých sbírkách. Patrně nejvíce se jich nachází v Britském a Berlínském muzeu.{{Citace elektronické monografie [207] => | příjmení = Erman [208] => | jméno = Adolf [209] => |autor2=Fritz Krebs [210] => | odkaz na autora = [211] => | titul = Aus den Papyrus der Köniligchen Museen [212] => | url = https://ia802708.us.archive.org/35/items/ausdenpapyrusde00abelgoog/ausdenpapyrusde00abelgoog.pdf [213] => | datum vydání =1899 [214] => | datum aktualizace = [215] => | datum přístupu = [216] => | strany = [217] => | vydavatel = W. Spemann [218] => | místo = Brelin [219] => | jazyk =de [220] => }} [221] => [222] => ==Archiv papyrusů Raneferefa== [223] => Česká archeologická expedice v Reneferefově komplexu v roce 1981 při průzkum zádušního chrámu, kromě jiných artefaktů, odkryla [224] => v několika částech chrámu více než 2000 zlomků papyrusů se záznamy v hieratickém písmu. K jejich zpracování a čtení písemných záznamů byla přizvána paní [[Paule Posenerová-Kriégerová|Posener-Kriegerová]]Francouzská egyptoložka *1925 ✞1996, která již získala zkušenosti a znalosti s jejich čtením v historických souvislostech při zpracování [[Neferirkare]]ho archivu. Ten byl již objeven Borchardtem v roce 1900–1908 a zlomky papyrusů byly uloženy v depozitu Muzea v Berlíně, přičemž již dříve u starožitníků odkoupené nálezy se dostaly do sbírek několika egyptologů.{{Citace monografie [225] => | příjmení =Posenere -Kriéger [226] => | jméno =Paule [227] => | rok = 1976 [228] => | titul =Les Archive du Tample Funeérair de Néfereirkarê - KakaÏ [229] => | vydavatel =Institute Français D'Archelogie Oriental [230] => | místo = Cairo [231] => | strany = [232] => |poznámka= Les Papyrus D'Abusir [233] => |jazyk=fr [234] => }}
Zlomky papyrusů z Raneferefova archivu po jejich pracném přečtení a roztřídění, obsahovaly účetnické údaje o výnosech chrámu a dodávkách z vnějších zdrojů, inventáře chrámu aj. Trvání kultu vyžadovalo pravidelnost dodávek potravin a dalších produktů nezbytných pro zádušní obřady ale také zásobování kněží a dalšího skupin služebníků. Zajímavé jsou i záznamy o dodaných tkaninách, oleje, [[Kadidlo|kadidla]] aj. Celkové vývody z provedeného rozboru ukazují, že se podrobně zaznamenávaly pohyby jednotlivých komodit, inventáře chrámů, povinností kněží a obslužných skupin, které se ve službě pravidelně střídaly a také jména odpovědných osob. Byl to zaužívaný evidenční systém ekonomického zabezpečení královských pohřebních kultů. Ve srovnání s již zmíněným archivem [[Neferirkare]]ho Málek{{Citace monografie [235] => | příjmení =Shaw [236] => | jméno =Ian [237] => |autor2= Jaromír Málek [238] => | rok = 2000 [239] => | titul =The Oxford History of Ancient Egypt [240] => | url =https://archive.org/details/oxfordhistoryanc00shaw [241] => | vydavatel =Oxford University Press [242] => | místo = [243] => | strany = [https://archive.org/details/oxfordhistoryanc00shaw/page/n99 83]-107 [244] => |jazyk=en [245] => |isbn=978-0-19-280458-7 [246] => }} uvádí, že Raneferefův archiv je srovnatelně významný, dokumentující charakter administrativního řízení ekonomiky. Soubor papyrusů v obou archivech, spolu s nálezy v chrámovém komplexu královny [[Chentkaus II.]], je často označován jako ''„[[Abúsír]]ské papyrusy“.''
[247] => Je zřejmé, že popisovaný administrativní systém se rozvinul a uplatňoval již v předchozí [[4. dynastie|4.dynastii]], především při stavbě velkých pyramid na Gízké planině. Logistické procesy nezbytné pro zabezpečení jejich organizované výstavby, včetně přičleněných zádušních komplexů, potvrdily rozsáhlé archeologické výzkumy popisované v pracích Lenerta a Hawasse.{{Citace elektronické monografie [248] => | příjmení = Lehner [249] => | jméno = Mark [250] => | odkaz na autora = [251] => | titul = The Giza Plato Mapping Project vol.1 [252] => | url = https://www.academia.edu/36669448/Giza_Reports_Vol_1_Project_History_Survey_Ceramics_and_the_Main_Street_and_Gallery_III_4_Operations?email_work_card=view-paper [253] => | datum vydání =2007 [254] => | datum aktualizace = [255] => | datum přístupu = [256] => |poznámka= Úvodní stať: Zahi Hawass [257] => | strany = [258] => | vydavatel = Ancient Egypt Research Associates [259] => | místo = Boston [260] => | jazyk =en [261] => | isbn = 0-9779370-1-1 [262] => }}{{Citace elektronické monografie [263] => | příjmení = Tavares [264] => | jméno = Ana [265] => | odkaz na autora = [266] => | titul = Village, town and barracks: a fourth dynasty settlement at Heit el-Ghurab, Giza [267] => | url = https://www.researchgate.net/publication/282119558_Village_town_and_barracks_a_fourth_dynasty_settlement_at_Heit_el-Ghurab_Giza [268] => | datum vydání =2011 [269] => | datum aktualizace = [270] => | datum přístupu = [271] => | strany = [272] => | vydavatel = University Cambridge [273] => | místo = [274] => | jazyk =en [275] => }}
Egypt v období [[Stará říše|Staré říše]] byl centrálně spravovaný stát s plánovanou ekonomikou v čele s králem, který byl absolutním vlastníkem [276] => všech jejích zdrojů a jehož pravomoci byly prakticky neomezené. Jeho vůli zabezpečoval byrokratický aparát úředníků ''„vezírů“'', kněží a podřízených lokálních vládců. Je přirozené, že se přenesl i do praxe následující 5. dynastie. Důsledkem ovšem byl značně zvýšený počet úředníků, kněží a příbuzenských vrstev, které ke konci 5. dynastie oslabovali centrální systém řízení státu a v následující [[6. dynastie|6. dynastii]] se tak prohluboval mocenský rozklad společnosti až přerostl do období označovaného jako [[První přechodná doba]].{{Citace elektronické monografie [277] => | příjmení = Kinner [278] => | jméno =Jacques [279] => | odkaz na autora = [280] => | titul = The First Intermediate Period [281] => | url = http://www.saylor.org/site/wp-content/uploads/2011/09/1st-Intermediate-Period_1.pdf [282] => | datum vydání =2012 [283] => | datum aktualizace = [284] => | datum přístupu = [285] => | strany = [286] => | vydavatel = Saylor Academy [287] => | místo = [288] => | jazyk =en [289] => }} [290] => [291] => == Poznámky == [292] => [293] => [294] => == Reference == [295] => [296] => [297] => == Související články == [298] => * [[4. dynastie]] [299] => * [[Neferirkare]] [300] => * [[Niuserre]] [301] => * [[6. dynastie]] [302] => [303] => == Externí odkazy == [304] => * {{Commonscat}} [305] => {{Egyptský král| titul =Egyptský král| předchůdce =Šepseskare| nástupce =[[Niuserre]]|kdy= ~2404 př.Kr.}} [306] => {{faraoni staré říše}} [307] => {{Autoritní data}} [308] => {{Portály|Starověký Egypt|Lidé}} [309] => [310] => [[Kategorie:Faraoni 5. dynastie|Raneferef]] [311] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Raneferef

Raneferef (v alternativním čtení Neferefre) byl panovník 5. dynastie ve starověkém Egyptě v období Staré říše.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Neferirkare','Niuserre','Stará říše','6. dynastie','Abúsír','4. dynastie','Turínský královský papyrus','Egyptské muzeum v Káhiře','Chentkaus II.','5. dynastie','údolní chrám','Harchuf'