Array ( [0] => 14968040 [id] => 14968040 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rdesnovité [uri] => Rdesnovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{možná hledáte|[[Rdestovité]] – čeleď jednoděložných rostlin}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Rdesnovité [3] => | obrázek = Persicaria glabra in Narshapur forest, AP W IMG 1109.jpg [4] => | popisek = Rdesno ''Persicaria glabra'' [5] => | velikost obrázku = 258px [6] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [7] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [8] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [9] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [10] => | řád = [[hvozdíkotvaré]] (''Caryophyllales'') [11] => | čeleď = '''rdesnovité''' (''Polygonaceae'') [12] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [13] => }} [14] => '''Rdesnovité''' (''Polygonaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[hvozdíkotvaré]]. Jsou to [[bylina|byliny]] i [[dřevina|dřeviny]], rozšířené po celém světě. V květeně České republiky jsou zastoupeny rody [[rdesno]], [[truskavec]] a [[opletka]]. Jako okrasné rostliny se pěstují zejména [[křídlatka|křídlatky]] a [[opletka čínská]]. Z hospodářských plodin je nejvýznamnější [[pohanka]]. [15] => [16] => [[Soubor:Oxytheca perfoliata 2.jpg|náhled|''Oxytheca perfoliata'']] [17] => [18] => == Charakteristika == [19] => Rdesnovité jsou byliny, keře, stromy i liány se střídavými, výjimečně i vstřícnými nebo přeslenitými jednoduchými listy. Rostliny jsou opadavé nebo stálezelené, většinou vytrvalé. Listy jsou řapíkaté nebo téměř přisedlé, většinou s celistvou celokrajnou [[čepel listová|čepelí]] a zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. [[list|Řapíky]] listů jsou často zploštělé, u některých druhů na bázi s extraflorálními [[nektar|nektárii]]. [[Palist]]y jsou často nápadné a srůstají v [[botka|botku]] (ochrea) obklopující stonek. Botka je většinou blanitá, vytrvalá nebo opadávající a pak zanechávající kruhovitou jizvu. U některých zástupců (''Eriogonum'') botka chybí. Stonky mají často zbytnělé [[uzlina|nody]] a u některých zástupců jsou duté. U lián (''Antigonon'', ''Brunnichia'') mohou být přítomny úponky. [20] => [21] => Květy jsou pravidelné, jednopohlavné nebo oboupohlavné, drobné, v úžlabních nebo vrcholových vrcholičnatých květenstvích. Květenství jsou často složená, základní jednotkou je nejčastěji [[hlávka (květenství)|hlávka]] nebo [[klubko]], celá květenství pak připomínají [[klas]], [[lata|latu]] nebo [[hrozen]]. [[květ|Okvětí]] je nejčastěji nerozlišené, ze 3 až 6 lístků v 1 nebo 2 kruzích, na bázi srostlé v krátkou trubku, někdy nápadně zbarvené. Okvětí je někdy vytrvalé a za plodu se zvětšující, vnitřní kruh je často přeměněn v háčky, ostny, křídla nebo hrbolky. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je nejčastěji 6, případně 2 až 9, ve 2 kruzích, nitky tyčinek jsou volné nebo na bázi srostlé. [[Semeník]] je svrchní, srostlý ze 3 (vzácně ze 2) [[plodolist]]ů a s jedinou komůrkou, [[čnělka|čnělek]] je 1 až 3. V semeníku je jediné vajíčko. [[Blizna|Blizny]] bývají hlavaté nebo peříčkovité (třásnité). Kolem báze semeníku bývá kruhovitý [[nektáriový disk]], případně jsou [[nektar|nektária]] jednotlivá a umístěná mezi základy tyčinek. Plodem je [[nažka]], mnohdy obalená vytrvalým blanitým okvětím. U rodu [[hroznatec]] (''Coccoloba'') je toto okvětí zdužnatělé, plod je někdy interpretován jako oříšek.{{Citace elektronické monografie [22] => | příjmení = [23] => | jméno = [24] => | odkaz na autora = [25] => | titul = Flora of North America: Polygonaceae [26] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10717 [27] => | datum vydání = [28] => | datum aktualizace = [29] => | datum přístupu = [30] => | vydavatel = [31] => | místo = [32] => | jazyk = [33] => }} [34] => [35] => Mezi charakteristické obsahové látky náležejí zejména [[třísloviny]] a [[kyselina šťavelová]]. [36] => [37] => [38] => Soubor:Reynoutria japonica(Staude).jpg|Stonky křídlatky japonské (''Reynoutria japonica'') [39] => Soubor:CoralVine.JPG|''Antigonon leptopus'' [40] => Soubor:Polygonum aviculare 2.JPG|Květ truskavce ptačího (''Polygonum aviculare'') [41] => Soubor:Seagrape-flower01.JPG|Detail květů hroznatce obecného ''Coccoloba uvifera'' [42] => Soubor:Seagrape-bunch02.JPG|Detail plodů hroznatce obecného ''Coccoloba uvifera'' [43] => Soubor:Coccoloba sintenisii.jpg|Kvetoucí ''Coccoloba sintenisii'' [44] => Soubor:Chorizanthe rigida 3.jpg|''Chorizanthe rigida'' [45] => Soubor:Fallopia baldschuanica 09 ies.jpg|Detail plodů opletky ''Fallopia baldschuanica'' [46] => [47] => [48] => == Rozšíření == [49] => Čeleď rdesnovité zahrnuje asi 1100 druhů ve 43 rodech. Největší rody jsou ''[[Eriogonum]]'' (240 druhů), [[šťovík]] (''Rumex'', 200), [[rdesno]] (''Polygonum'', 150 druhů včetně rodů ''Persicaria'' a ''Bistorta'') a [[hroznatec]] (''Coccoloba'', 120 druhů). Rdesnovité jsou kosmopolitně rozšířeny.{{Citace monografie [50] => | příjmení = Judd [51] => | jméno = et al. [52] => | odkaz na autora = [53] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [54] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [55] => | místo = [56] => | rok = 2002 [57] => | isbn = 9780878934034 [58] => | kapitola = [59] => | strany = [60] => | jazyk = [61] => }} Nejvíce druhů se vyskytuje v mírném pásu severní polokoule. [62] => [63] => V původní květeně České republiky je zastoupeno celkem 5 rodů: [[šťovík]] (''Rumex'', včetně bývalých rodů ''Acetosa'' a ''Acetosella''), [[truskavec]] (''Polygonum''), [[rdesno]] (''Bistorta'' a ''Persicaria'') a [[opletka]] (''Fallopia'').{{Citace monografie [64] => | příjmení = Kubát [65] => | jméno = K. et al. [66] => | odkaz na autora = [67] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [68] => | vydavatel = Academia [69] => | místo = Praha [70] => | rok = 2002 [71] => | isbn = 80-200-0836-5 [72] => | kapitola = [73] => | strany = [74] => | jazyk = [75] => }} V Evropě jsou to dále rody [[reveň]] (''Rheum''), [[poušťomil]] (''Atraphaxis'') a druhy [[šťovíček dvoublizný]] (''Oxyria digyna''), ''[[Emex spinosa]]'', ''[[Calligonum aphyllum]]'' a ''[[Koenigia islandica]]''.{{Citace elektronické monografie [76] => | příjmení = [77] => | jméno = [78] => | odkaz na autora = [79] => | titul = Flora Europaea [80] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [81] => | datum vydání = [82] => | datum aktualizace = [83] => | datum přístupu = [84] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [85] => | místo = [86] => | jazyk = [87] => }} [88] => [89] => [90] => Soubor:Rumex alpinus a1.jpg|Šťovík alpský (''Rumex alpinus'') [91] => Soubor:Persicaria amphibia.jpg|Rdesno obojživelné (''Persicaria amphibia'') [92] => Soubor:Bistorta officinalis1KYZ.jpg|Rdesno hadí kořen (''Bistorta major'') [93] => Soubor:Emexspinosa.jpg|''Emex spinosa'' [94] => Soubor:Oxyria digyna.JPG|Šťovíček dvoublizný (''Oxyria digyna'') [95] => [96] => [97] => == Taxonomie == [98] => Rdesnovité jsou jasně vyhraněná a [[monofyletismus|monofyletická]] skupina. V klasické taxonomii byly řazeny nejčastěji do samostatného řádu rdesnotvaré (''Polygonales'') v rámci nadřádu ''Caryophyllanae''. [99] => [100] => Podle kladogramů [[Angiosperm Phylogeny Group|APG]] je nejblíže příbuznou skupinou čeleď [[olověncovité]] (''Plumbaginaceae''). Obě čeledi tvoří spolu s čeleděmi [[tamaryškovité]] (''Tamaricaceae'') a [[frankenie|frankeniovité]] (''Frankeniaceae'') monofyletickou větev řádu [[hvozdíkotvaré]] (''Caryophyllales'').{{Citace elektronické monografie [101] => | příjmení = Stevens [102] => | jméno = P.F. [103] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [104] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [105] => | místo = Missouri Botanical Garden [106] => | jazyk = en [107] => }} [108] => [109] => Pojetí rodů čeledi rdesnovité je i v rámci květeny České republiky dosti neustálené. Do rodu [[šťovík]] (''Rumex'') byly vřazeny dříve rozlišované rody [[kyseláč]] (''Acetosa'') a [[kyselka (rod)|kyselka]] (''Acetosella''). Naopak rody [[truskavec]] (''Polygonum''), [[rdesno]] (''Bistorta'' a ''Persicaria'') bývají někdy spojovány do jediného rodu ''Polygonum''. Rod [[křídlatka]] (''Reynoutria'') bývá vřazován do rodu [[opletka]] (''Fallopia''). [110] => [111] => == Ekologické interakce == [112] => [[Soubor:Pseudomyrmex lisus casent0173765 profile 1.jpg|náhled|Žahavý mravenec rodu ''Pseudomyrmex'']] [113] => [114] => Některé druhy rdesnovitých mají velká rozvolněná květenství a peříčkovité blizny a jsou opylovány větrem. Většina zástupců tvoří nektar a jsou opylovány především [[včela]]mi a [[vosy|vosami]].{{Citace monografie [115] => | příjmení = Smith [116] => | jméno = Nantan et al [117] => | odkaz na autora = [118] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [119] => | vydavatel = Princeton University Press [120] => | místo = Princeton [121] => | rok = 2003 [122] => | isbn = 0691116946 [123] => | kapitola = [124] => | strany = [125] => | jazyk = [126] => }} Způsoby šíření semen jsou dosti různorodé. U některých zástupců jsou nažky křídlaté (''Oxyria'', ''Rheum'', ''Rumex'') nebo obalené křídlatým vytrvalým okvětím (''Fallopia'') a jsou šířeny větrem. Vytrvalé okvětí obalující nažku je u mnohých druhů z podčeledi ''Eriogonoideae'' na povrchu ostnité nebo s háčky, přichytávajícími se na srst zvířat. U ''Polygonum virginianum'' jsou nažky vystřelovány z rostliny a zachytávají se pomocí hákovitě zahnutých vytrvalých čnělek. Dužnaté plody [[hroznatec|hroznatce]] (''Coccoloba'') jsou vyhledávány a šířeny ptáky. [127] => [128] => Duté stonky ''Triplaris'' a ''Ruprechtia'' jsou obydlovány žahavými [[mravencovití|mravenci]] z rodu ''[[Pseudomyrmex]]''. Tito mravenci se při sebemenším vyrušení vyrojí a chrání rostlinu před býložravci a především před herbivorními mravenci rodu [[Atta]]. [129] => [130] => == Zástupci == [131] => {{Sloupce|2| [132] => * [[antigonon]] (''Antigonon'') [133] => * [[eriogonum]] (''Eriogonum'') [134] => * [[hadí kořen]] (''Bistorta'') [135] => * [[hroznatec]] (''Coccoloba'') [136] => * [[křídlatka]] (''Reynoutria'') [137] => * [[kyslec]] (''Calligonum'') [138] => * [[mulenbekie]] (''Muehlenbeckia'') [139] => * [[opletka]] (''Fallopia'') [140] => * [[podopter]] (''Podopterus'') [141] => * [[pohanka]] (''Fagopyrum'') [142] => * [[poušťomil]] (''Atraphaxis'') [143] => * [[rdesno]] (''Persicaria'') [144] => * [[reveň]] (''Rheum'') [145] => * [[šťovíček (rod)|šťovíček]] (''Oxyria'') [146] => * [[šťovík]] (''Rumex'') [147] => * [[triplaris]] (''Triplaris'') [148] => * [[truskavec]] (''Polygonum''){{Citace monografie [149] => | příjmení = Skalická [150] => | jméno = Anna [151] => | příjmení2 = Větvička [152] => | jméno2 = Václav [153] => | příjmení3 = Zelený [154] => | jméno3 = Václav [155] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [156] => | vydavatel = Aventinum [157] => | místo = Praha [158] => | rok = 2012 [159] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [160] => | jazyk = cs [161] => }} [162] => }} [163] => [164] => == Význam == [165] => Nejdůležitější plodinou z čeledi rdesnovité je [[pohanka obecná]] (''Fagopyrum esculentum''), pocházející z Himálaje. Menší semena má podobná [[pohanka tatarská]] (''Fagopyrum tataricum''). [166] => [167] => Rdesno ''Persicaria odorata'' patří k tradičním kořením vietnamské kuchyně. Listy se používají syrové nebo vařené. [168] => [169] => Řapíky různých druhů [[reveň|revení]] (zejména [[reveň kadeřavá]] - ''Rheum rhaponticum'' a [[reveň bulharská]] - ''R. rhaponticum'') jsou používány jako zelenina.{{Citace monografie [170] => | příjmení = Slavík [171] => | jméno = Bohumil (editor) [172] => | odkaz na autora = [173] => | titul = Květena České republiky 2 [174] => | vydavatel = Academia [175] => | místo = Praha [176] => | rok = 1990 [177] => | isbn = 80-200-1089-0 [178] => | kapitola = [179] => | strany = [180] => | jazyk = [181] => }} [182] => [183] => Některé druhy [[hroznovník]]u (''Coccoloba'') mají jedlé plody, např. [[hroznatec obecný]] (''Coccoloba uvifera''). [184] => [185] => Plody lahodné chuti, používané pro přípravu osvěžujících nápojů, mají některé druhy [[hroznatec|hroznatců]] z tropické Ameriky, zejména ''Coccoloba ascendens'', ''C. obovata'' a ''C. diversifolia''. Jedlé jsou také plody ''Coccoloba uvifera''.{{Citace monografie [186] => | příjmení = Valíček [187] => | jméno = Pavel a kol [188] => | odkaz na autora = [189] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [190] => | vydavatel = Academia [191] => | místo = Praha [192] => | rok = 2002 [193] => | isbn = 80-200-0939-6 [194] => | kapitola = [195] => | strany = [196] => | jazyk = [197] => }} [198] => [199] => Z [[hroznatec|hroznatce]] ''Coccoloba uvifera'', rostoucího na pobřežích tropické Ameriky, je získávána pryskyřičná látka bohatá na [[třísloviny]], známá jako 'americké kino'. Používá se k tříslení, k barvení a v lidovém lékařství. [200] => [201] => Bohatě kvetoucí a velmi vzrůstná liána je [[opletka čínská]] (''Fallopia aubertii''), často pěstovaná v parcích a zahradách. Jako dekorativní byliny se pěstují [[křídlatka|křídlatky]], zejména [[křídlatka sachalinská]] (''Reynoutria sachalinensis'') a [[křídlatka japonská]] (''R. japonica''). V některých oblastech se však stávají úpornými [[invazní druh|invazními rostlinami]]. V tropech se jako okrasné dřeviny pěstují zejména ''Antigonon leptopus'', ''Coccoloba uvifera'' a ''Muehlenbeckia platyclada''. [202] => [203] => [204] => Soubor:Fagopyrum esculentum seed 001.jpg|[[Pohanka jedlá]] (''Fagopyrum esculentum'') [205] => Soubor:Blattstiele des Rhabarber.JPG|Řapíky rebarbory (''Rheum rhabarbarum'') [206] => Soubor:Fallopia-japonica(Blaetter).jpg|[[Křídlatka japonská]] (''Reynoutria japonica'') [207] => Soubor:Eriogonum umbellatum humistratum 2.jpg|''Eriogonum umbellatum'' [208] => Soubor:Antigonon leptopus.jpeg|''Antigonon leptopus'' [209] => Soubor:Triplaris.jpg|''Triplaris'' [210] => Soubor:Aconogonon × fennicum 3.jpg|''Aconogonon × fennicum'' [211] => Soubor:Coccoloba uvifera (3).JPG|Hroznatec ''Coccoloba uvifera'' [212] => Soubor:Homalocladium platycladum 1.jpg|Mulenbekie ''Muehlenbeckia platyclada'' [213] => [214] => [215] => [[Soubor:Rheum nobile (photo Bill Baker).jpg|náhled|Reveň ''Rheum nobile'' z Himálají]] [216] => [217] => == Pozoruhodnosti == [218] => ''Muehlenbeckia platyclada'' (dříve též jako ''Homalocladium platycladum'') je pěstována jako pozoruhodnost ve sklenících botanických zahrad. Rostlina má zakrnělé listy, jejichž funkci přebírají zploštělé článkované stonky. Pochází ze [[Šalomounovy ostrovy|Šalomounových ostrovů]]. Občas je pěstován i hroznatec ''Coccoloba pubescens'', strom pozoruhodný obrovskými okrouhlými listy. [219] => [220] => V Himálaji roste reveň ''Rheum nobile'', neobvykle a vznešeně vyhlížející rostlina s kompaktním bělavým květenstvím. [221] => [222] => [223] => Soubor:Coccoloba pubescens BGDD.jpg|Hroznatec ''Coccoloba pubescens'' [224] => Soubor:Starr 070308-5497 Homalocladium platycladum.jpg|''Muehlenbeckia platyclada'' [225] => [226] => [227] => == Přehled rodů == [228] => ''[[Acanthoscyphus]]'', [229] => ''[[Afrobrunnichia]]'', [230] => ''[[Antigonon]]'', [231] => ''[[Aristocapsa]]'', [232] => ''[[poušťomil|Atraphaxis]]'', [233] => ''[[Hadí kořen|Bistorta]]'', [234] => ''[[Brunnichia]]'', [235] => ''[[Calligonum]]'', [236] => ''[[Centrostegia]]'', [237] => ''[[Chorizanthe]]'', [238] => ''[[hroznatec|Coccoloba]]'', [239] => ''[[Dedeckera]]'', [240] => ''[[Dodecahema]]'', [241] => ''[[Duma (rod)|Duma]]'', [242] => ''[[Eriogonum]]'', [243] => ''[[pohanka|Fagopyrum]]'', [244] => ''[[opletka|Fallopia]]'', [245] => ''[[Gilmania]]'', [246] => ''[[Goodmania]]'', [247] => ''[[Gymnopodium]]'', [248] => ''[[Harfordia]]'', [249] => ''[[Hollisteria]]'', [250] => ''[[Johanneshowellia]]'', [251] => ''[[Knorringia]]'', [252] => ''[[Koenigia]]'', [253] => ''[[Lastarriaea]]'', [254] => ''[[Leptogonum]]'', [255] => ''[[Magoniella]]'', [256] => ''[[Mucronea]]'', [257] => ''[[Muehlenbeckia]]'' (včetně ''Homalocladium''), [258] => ''[[Nemacaulis]]'', [259] => ''[[Neomillspaughia]]'', [260] => ''[[Oxygonum]]'', [261] => ''[[šťovíček (rod)|Oxyria]]'', [262] => ''[[Oxytheca]]'', [263] => ''[[rdesno|Persicaria]]'', [264] => ''[[Podopterus]]'', [265] => ''[[Polygonella]]'', [266] => ''[[truskavec|Polygonum]]'', [267] => ''[[Pteropyrum]]'', [268] => ''[[Pterostegia]]'', [269] => ''[[Pteroxygonum]]'', [270] => ''[[křídlatka|Reynoutria]]'', [271] => ''[[reveň|Rheum]]'', [272] => ''[[šťovík|Rumex]]'', [273] => ''[[Ruprechtia]]'', [274] => ''[[Salta (rod)|Salta]]'', [275] => ''[[Sidotheca]]'', [276] => ''[[Stenogonum]]'', [277] => ''[[Symmeria]]'', [278] => ''[[Systenotheca]]'', [279] => ''[[Triplaris]]''{{Citace elektronické monografie [280] => | příjmení = Hassler [281] => | jméno = M. [282] => | titul = Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [283] => | url = http://www.catalogueoflife.org/col/browse/tree/id/bd16181cbed5e7b2ba30f8661479324e [284] => | datum vydání = 2017 [285] => | vydavatel = Naturalis Biodiversity Center [286] => | jazyk = en [287] => | datum přístupu = 2018-01-01 [288] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180101135943/http://www.catalogueoflife.org/col/browse/tree/id/bd16181cbed5e7b2ba30f8661479324e [289] => | datum archivace = 2018-01-01 [290] => | nedostupné = ano [291] => }} [292] => [293] => == Odkazy == [294] => [295] => === Reference === [296] => [297] => [298] => === Externí odkazy === [299] => * {{Commonscat}} [300] => * {{Wikidruhy|taxon=Polygonaceae}} [301] => {{Taxonbar|from=Q156117}} [302] => {{Autoritní data}} [303] => {{Portály|Rostliny}} [304] => [305] => [[Kategorie:Rdesnovité| ]] [306] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [307] => [[Kategorie:Hvozdíkotvaré]] [] => )
good wiki

Rdesnovité

Rdesnovité (Polygonaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hvozdíkotvaré. Jsou to byliny i dřeviny, rozšířené po celém světě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hroznatec','rdesno','křídlatka','opletka','šťovík','truskavec','reveň','hvozdíkotvaré','pohanka','poušťomil','vyšší dvouděložné','třísloviny'

Hroznatec

Hvozdíkotvaré

Křídlatka

Opletka

Poháňka

Poušťomil

Rdesno

Reveň

Šťovík

Třísloviny

Truskavec