Array ( [0] => 14785043 [id] => 14785043 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Redukcionismus [uri] => Redukcionismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Redukcionismus je filozofický směr, který se zabývá snižováním komplexních jevů na jednodušší části a jejich vysvětlováním pomocí těchto jednodušších částí. Tento směr předpokládá, že všechny jevy ve světě lze redukovat na základní elementární částice, zákony a principy. V redukcionismu se rozlišují dva druhy redukce: redukce vysvětlením (vysvětlení složitějšího jevu pomocí jednodušších částí) a redukce identitou (tvrzení, že složitý jev je identický s jeho jednoduššími částmi). Tento filozofický směr je důležitý zejména v oblasti vědy, kde se snažíme porozumět složitým jevům a procesům a vysvětlit je pomocí základních pravidel a zákonů. Redukcionismus také zahrnuje snahu o sjednotení různých vědních disciplín a porozumění jejich vzájemným vztahům. Redukcionismus však není bez kontroverzí. Někteří kritici tvrdí, že redukcionismus přehlíží složitou povahu reality a nedokáže vysvětlit určité aspekty lidského chování, vědomí a neuronálních procesů. Dále se také diskutuje o otázce, zda je možné veškerou složitost světa redukovat na pouhé elementární částice a zákony. Celkově lze říci, že redukcionismus je důležitým filozofickým směrem, který nám pomáhá porozumět světu kolem nás a snahám o jednolité vysvětlení různých jevů. Diskuse a kritika však přetrvává a stále se hledají nové přístupy k porozumění složité přirozené i společenské reality. [oai] => Redukcionismus je filozofický směr, který se zabývá snižováním komplexních jevů na jednodušší části a jejich vysvětlováním pomocí těchto jednodušších částí. Tento směr předpokládá, že všechny jevy ve světě lze redukovat na základní elementární částice, zákony a principy. V redukcionismu se rozlišují dva druhy redukce: redukce vysvětlením (vysvětlení složitějšího jevu pomocí jednodušších částí) a redukce identitou (tvrzení, že složitý jev je identický s jeho jednoduššími částmi). Tento filozofický směr je důležitý zejména v oblasti vědy, kde se snažíme porozumět složitým jevům a procesům a vysvětlit je pomocí základních pravidel a zákonů. Redukcionismus také zahrnuje snahu o sjednotení různých vědních disciplín a porozumění jejich vzájemným vztahům. Redukcionismus však není bez kontroverzí. Někteří kritici tvrdí, že redukcionismus přehlíží složitou povahu reality a nedokáže vysvětlit určité aspekty lidského chování, vědomí a neuronálních procesů. Dále se také diskutuje o otázce, zda je možné veškerou složitost světa redukovat na pouhé elementární částice a zákony. Celkově lze říci, že redukcionismus je důležitým filozofickým směrem, který nám pomáhá porozumět světu kolem nás a snahám o jednolité vysvětlení různých jevů. Diskuse a kritika však přetrvává a stále se hledají nové přístupy k porozumění složité přirozené i společenské reality. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Redukcionismus''' (z [[latina|lat.]] ''reductio'', přivedení nazpět) je výkladový postup a myšlenkový směr, který se snaží vysvětlovat složité skutečnosti převedením na jednoduché části zejména rozkladem a tvrzením, že celek není „nic než“ soubor částí. [1] => [[Soubor: Digesting Duck.jpg |náhled|Mechanická kachna
([[Jacques de Vaucanson]], 1739)]] [2] => [3] => == Předchůdci == [4] => Snaha vyložit složité skutečnosti pomocí jednodušších je podstatou každého výkladu. První řečtí filosofové, [[předsókratici]], kteří se snažili najít počátek nebo původ světa v jednom ze [[Živel|živlů]], neznamená ještě úplné převedení čili redukci. Předchůdcem redukcionismu – pokud lze z dochovaných zlomků spolehlivě soudit – je teprve [[Démokritos]]: [5] => {{citát|Rozlišujeme sice sladké a hořké, teplé a studené, a také barvy, ve skutečnosti však jsou jen atomy a prázdno.| Démokritos, zl. DK 68 B 9}} [6] => U Démokrita provází ovšem toto přesvědčení i hluboká [[skepse]] co do možností lidského poznání: [7] => {{citát|Ve skutečnosti nevíme nic, neboť pravda je v hlubině (v propasti).|Démokritos, zl. DK 68 B 117 }} [8] => [9] => == Descartes a novověká věda == [10] => Novověká věda si klade jiný cíl: smyslem poznání není skutečnosti rozumět, nýbrž ji účinně ovládnout. K tomu se výborně hodí reduktivní postup, který skutečnost rozkládá na jednoduché součásti a složky a zanedbává všechno, co se takovému rozložení příčí. Jakmile se rozklad na jednoduché složky podaří, lze mezi nimi najít i jednoduché příčinné vztahy ([[kauzalita]]), jež se dají vyjádřit matematicky a s jejich pomocí s jistotou předvídat. Tuto metodu vypracoval francouzský filosof, matematik a vědec [[René Descartes]].Viz Descartes, ''Rozprava o metodě'' II.; Descartes, ''Regulae ad directionem ingenii''. [11] => [12] => Reduktivní postup spočívá u Descarta v tom, že skutečnost chápe jako neživou, složenou z neživých částí a ovládanou zákony mechaniky: i živé organismy jsou stroje, které by bylo možno rozebrat a opět složit. Jen člověk má kromě toho nehmotnou duši, kterou nelze tímto způsobem rozkládat a skládat. Descartův [[mechanismus|mechanistický]] postup se skvěle osvědčil při zkoumání a ovládání neživé přírody, narazil však tam, kde musel obětovat příliš mnoho – už při výkladu meteorologických jevů a zejména při zkoumání živých organismů. Descartův výklad fysiologie lidského tělaDescartes, ''Rozprava o metodě'' V. se nikdy neprosadil a švédská královna [[Kristýna I. Švédská|Kristýna I.]], jíž knihu věnoval, mu odepsala, že se jí výklad líbí, nedovede si však představit, že by se dvěma hodinovým strojům narodily malé hodinky. Přesto se v 18. století těšily velké pozornosti mechanické [[automat]]y, napodobující chování živočichů i člověka. [13] => [14] => == Moderní věda == [15] => Od 17. století si pokusná (empirická) věda postupně uvědomuje, že objevování přírodních zákonitostí vyžaduje umělé uspořádání [[experiment]]u, kde se pokud možno vyloučí všechny rušivé jevy: tak volný pád je třeba měřit ve [[vakuum|vakuu]]. Ve 20. století se nástrojem tohoto poznávání stávají [[model]]y a modelování, nejprve mechanické, matematické a později i s pomocí počítačů. Redukcionismus pak znamená přesvědčení, že i složité skutečnosti lze ztotožnit s jejich zjednodušenými modely a vyložit beze zbytku ze zákonitostí jejich jednodušších složek. Redukcionismus je jedním z postupů [[Pozitivismus|positivismu]], který chce poznání redukovat na vykazatelná, případně měřitelná fakta. [16] => [17] => == Kritika redukcionismu == [18] => Námitky proti redukcionismu jsou několika druhů, lze je však shrnout do zásady, že „celek je víc než souhrn jeho částí“ ([[Aristotelés]]). [19] => * Živé [[organismus|organismy]] nelze rozebrat a opět složit jako stroje; [20] => * kromě částí tvoří celek i různé vztahy mezi nimi, [[struktura]] celku; [21] => * na úrovní složitých systémů lze pozorovat různé [[Emergence|emergentní]] jevy, které nelze vysvětlit jen z vlastností jejich částí; [22] => * u složitých (zejména živých) celků pozorujeme i ovlivnění částí celkem (tzv. ''downward causation''), jako jsou [[adaptace]], [[evoluce]] a podobně. [23] => [24] => Pokud bychom chtěli živý organismus vysvětlit pouze z atomů a jejich vlastností, museli bychom u nich předpokládat nějaký zárodek schopnosti [[reprodukce]] a dokonce i vývoje a [[vědomí]]. [25] => [26] => Význam vědeckého redukcionismu vysvětluje americký evolucionista Richard Boyd takto:P. J. Richerson – R. Boyd, ''Not by genes alone'', str. 98. [27] => {{citát|Žádný rozumný vědec si nemyslí, že by se složitost organického či kulturního světa dala shrnout pod pár základních zákonů nebo vtěsnat do pár experimentů. „Redukcionismus“ evoluční vědy je ryze taktický. Děláme, co umíme, tváří v tvář děsivé rozmanitosti a složitosti.|}} [28] => [29] => == Odkazy == [30] => [31] => === Reference === [32] => {{překlad|en|Reductionism|219894410}} [33] => [34] => [35] => === Literatura === [36] => * R. Dawkins, ''Slepý hodinář: zázrak života očima evoluční biologie''. Praha: Paseka, 2002 – 357 s. {{ISBN|80-7185-445-X}} [37] => * R. Descartes, ''Rozprava o metodě'' (1637). Praha: Svoboda, 1992 – 67 s. {{ISBN|80-205-0216-5}} [38] => * R. Descartes, ''Regulae ad directionem ingenii (Pravidla pro vedení rozumu).'' Praha: OIKOYMENH, 2000 – 314 s. ; 21 cm {{ISBN|80-7298-000-9}} [39] => * A. Koyré, ''Rozhovory nad Descartem''. Praha: Vyšehrad, 2006 – 99 s. {{ISBN|80-7021-835-5}} [40] => * P. J. Richerson – R. Boyd, ''Not by genes alone''. Chicago University Press 2006. {{ISBN|0-226-71212-5}} [41] => [42] => === Související články === [43] => * [[Atomismus]] [44] => * [[Holismus]] [45] => * [[Ludwig von Bertalanffy]] [46] => * [[Pozitivismus|Positivismus]] [47] => * [[René Descartes]] [48] => * [[Teorie systémů]] [49] => * [[Vědecká metoda]] [50] => [51] => === Externí odkazy === [52] => * {{Commonscat}} [53] => * {{en}} [54] => * [http://plato.stanford.edu/entries/reduction-biology/ Heslo „Reductionism in Biology“ ve ''The Stanford Encyclopedia of Philosophy''.] [55] => * [http://www.galilean-library.org/dupre.html John Dupré: ''The Disunity of Science''. Interview o vědách a redukcionismu.] [56] => {{Autoritní data}} [57] => [58] => [[Kategorie:Epistemologie]] [59] => [[Kategorie:Filozofie vědy]] [] => )
good wiki

Redukcionismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pozitivismus','René Descartes','Kategorie:Epistemologie','Teorie systémů','mechanismus','kauzalita','Holismus','vědomí','evoluce','Emergence','organismus','předsókratici'

Emergence

Evoluce

Evoluce je biologický proces, který se zabývá změnami druhů a organismů v průběhu času.

Holismus

Holismus je filosofický koncept, který se zaměřuje na celistvost a nedělitelnost.

Kategorie:Epistemologie

Kauzalita

Mechanismus

Mechanismus je obecné slovo používané pro označení zařízení, které provádí činnosti, pohyby nebo procesy v určitým způsobem.

Organismus

Pozitivismus

Předsókratici

Vědomí