Array ( [0] => 15483247 [id] => 15483247 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Referendum [uri] => Referendum [3] => Bulletin référendum Cote d'ivoire 2016.jpg [img] => Bulletin référendum Cote d'ivoire 2016.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=internetovém deníku|stránka=Deník Referendum}} [1] => {{Upravit|většina referencí nepopsaná, část z externích odkazů nefunkční}} [2] => '''Referendum''' (z [[Latina|latinského]] ''referendus'', které znamená „věc, o níž má být podána zpráva“),{{Citace monografie [3] => | příjmení = Holub [4] => | jméno = J. [5] => | příjmení2 = Lyer [6] => | jméno2 = S. [7] => | titul = Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím [8] => | vydání = 3 [9] => | vydavatel = SPN [10] => | místo = Praha [11] => | rok = 1982 [12] => | počet stran = [13] => | stránky = 413 [14] => | isbn = [15] => }} Citováno podle {{Citace sborníku [16] => | příjmení = Rigel [17] => | jméno = Filip [18] => | titul = Místní referendum v evropském kontextu [19] => | příjmení sestavitele = Czudek [20] => | jméno sestavitele = Damian [21] => | příjmení sestavitele2 = Kotásek [22] => | jméno sestavitele2 = Josef [23] => | příjmení sestavitele3 = Neckář [24] => | jméno sestavitele3 = Jan [25] => | sborník = Interakce českého a evropského práva [26] => | url = http://www.law.muni.cz/sborniky/interakce2009/files/prispevky/Riegel.pdf [27] => | vydání = 1 [28] => | vydavatel = Masarykova univerzita [29] => | místo = Brno [30] => | rok vydání = 2009 [31] => | strany = 295–318, na str. 295 [32] => | isbn = 978-80-210-4881-2 [33] => }} někdy též '''''[[plebiscit]]''''', česky také '''všelidové hlasování''', je rozhodnutí všech občanů nebo i všech obyvatel v otázkách [[Zákonodárná moc|zákonodárných]] nebo [[Výkonná moc|výkonných]]. [34] => [35] => == Charakteristika == [36] => Referendum je jednou z forem [[přímá demokracie|přímé demokracie]]. V referendu se však obvykle nehlasuje o osobách, čímž se liší od [[Volby|voleb]]. V některých případech mohou autoritářští vůdci státu využívat referenda k legitimizaci své moci (schválení převratu, prodloužení funkčního období; k tomu přistoupili nejnověji např. vládci některých zemí [[Střední Asie]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://euroasia.euweb.cz/9-2002_sa_stejskalova.htm |datum přístupu=2008-01-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080514185240/http://euroasia.euweb.cz/9-2002_sa_stejskalova.htm |datum archivace=2008-05-14 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://kult.webz.cz/kosobnost.htm |datum přístupu=2008-01-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080514183347/http://kult.webz.cz/kosobnost.htm |datum archivace=2008-05-14 }} či v roce 2014 [[Vladimir Putin]] po anexi [[Krymské referendum (2014)|Krymu]]). [37] => [38] => V mnoha [[Demokracie|demokratických]] státech světa jsou rozhodnutí přijatá ve všelidovém hlasování pro volené reprezentanty a státní správu závazná a právo na referendum je zakotveno v [[Ústava|ústavě]]. Příkladem je [[Švýcarsko]] a [[Lichtenštejnsko]] (od roku 1848), ale i (v různě vyvinuté podobě) většina států [[Spojené státy americké|USA]], částečně [[Irsko]], všechny [[Německé spolkové země|spolkové země]] [[Německo|Německa]] {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.wegweiser-buergergesellschaft.de/politische_teilhabe/abstimmungen/ |datum přístupu=2005-09-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20030228033607/http://www.wegweiser-buergergesellschaft.de/politische_teilhabe/abstimmungen/ |datum archivace=2003-02-28 |nedostupné=ano }} (například v Bavorsku od roku 1995, v prvním desetiletí 835 referend, 1371 iniciativ{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.democracy-international.org/referendumsinbavaria.html |datum přístupu=2005-10-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20051231040932/http://www.democracy-international.org/referendumsinbavaria.html |datum archivace=2005-12-31 |nedostupné=ano }}) nebo [[Itálie]]. Základní otázky jsou podřízeny rozhodnutí občanů v ''povinném referendu''. Zatímco rozhodnutí v jiných záležitostech jsou předmětem ''fakultativního referenda'', které je vyvoláno závaznou občanskou [[iniciativa|iniciativou]]. Např. referenda o schválení tzv. [[Smlouva o Ústavě pro Evropu|ústavy EU]] se v té či oné formě konaly v řadě [[členské země|členských zemí]] [[Evropská unie|EU]], přičemž občané [[Francie]] a [[Nizozemsko|Nizozemska]] v létě 2005 návrh odmítli. (Vzdor tomu obě vlády přistoupily po několika měsících k nové, parlamentární proceduře, a znění ústavy byla nakonec ratifikováno.) [39] => [40] => == Typy == [41] => Referenda lze rozlišovat:{{Citace monografie [42] => | příjmení = Hendrych [43] => | jméno = Dušan [44] => | odkaz na autora = Dušan Hendrych [45] => | spoluautoři = a kol. [46] => | titul = Právnický slovník [47] => | vydavatel = C. H. Beck [48] => | místo = Praha [49] => | rok = 2009 [50] => | kapitola = Referendum [51] => | typ kapitoly = heslo [52] => | isbn = 978-80-7400-059-1 [53] => }} [54] => * podle závaznosti výsledku na závazné a doporučující (konzultativní) [55] => * podle jejich právní nutnosti na obligatorní a fakultativní [56] => * podle území, kde se konají, například celostátní, krajská a [[místní referendum|místní]] [57] => [58] => == Situace v Česku == [59] => Článek 21 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]] říká: „Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.“ [60] => [61] => === Celostátní referendum === [62] => [[Ústava České republiky|Česká ústava]] referendum předpokládá ve svém čl. 2 odst. 2, který zní: ''„[[ústavní zákon]] může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.“'' Zůstává tedy přímo na ústavním zákonu, zda zavede referendum obecně, nebo jen pro daný konkrétní případ, pro který bude vydán. Do ustavení [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]] v roce [[1996]] nebyl žádný návrh zákona o obecném referendu v [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovně]] schválen;http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=1&T=2096http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=1&T=1874http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=1&T=494 po ustavení Senátu byl zákon schválen v Poslanecké sněmovně v roce [[2001]],http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=3&T=1039 a v roce [[2005]]http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&t=914 následně pak zamítnut Senátem. V dubnu 2012 [[Vláda Petra Nečase|vláda]] předložila Poslanecké sněmovně další z návrhů zákona o celostátním referendu.[http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=661 Sněmovní tisk 661] Po prvním čtení vydal Ústavně právní výbor 26. 4. 2013 usnesení o přerušení jednání. [[Vláda Bohuslava Sobotky|Vláda]] na svém jednání 26. února 2014 odmítla další poslanecký návrh ústavního zákona o celostátním referendu a předložila sněmovně vlastní návrh zákona 28. 7. 2015.[http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=559 Sněmovní tisk 559] V září 2015 byl vládě a následně poslaneckým klubům představen alternativní návrh ústavního zákona o celostátním referendu Bc. Patrika Doležala na základě občanské iniciativy.{{Citace elektronického periodika |titul=Občanský návrh |url=http://wiki.sila-sdileni.cz/index.php/Celost%C3%A1tn%C3%AD_referendum |datum přístupu=2021-12-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20211010170600/http://wiki.sila-sdileni.cz/index.php/Celost%C3%A1tn%C3%AD_referendum |datum archivace=2021-10-10 |nedostupné=ano }} Dne 26. září 2016 byl občanský návrh zákona předložen prezidentu České republiky. [63] => [64] => Pro [[referendum o přistoupení Česka k Evropské unii]] byl vydán speciální [[ad hoc]] ústavní zákon č. 515/2002 Sb.[http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3998 Ústavní zákon č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů] [65] => [66] => === Místní referendum === [67] => Český právní řád umožňuje pořádání tzv. ''[[místní referendum|místního referenda]]''.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mvcr.cz/rady/zakladni/referend.html |datum přístupu=2006-06-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060630211609/http://www.mvcr.cz/rady/zakladni/referend.html |datum archivace=2006-06-30 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mvcr.cz/rady/zakladni/refere2.html |datum přístupu=2006-06-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070313212947/http://www.mvcr.cz/rady/zakladni/refere2.html |datum archivace=2007-03-13 |nedostupné=ano }} Pro platnost místního referenda je na rozdíl od voleb do zastupitelstev stanovena minimální procentuální hranice účasti. Původní zákon č. 298/1992 Sb. tuto hranici stanovil na 25 % oprávněných voličů. [68] => [69] => Zákon č. 22/2004 Sb. (proti kterému hlasoval pouze senátor [[Jaroslav Kubera]][http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=32895&o=4 22. schůze, 100. hlasování, 23. října 2003, 15:13, Vládní návrh zákona o místním referendu], Poslanecká sněmovna PČR[http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasy?G=3402&O=4 12. schůze, 54. hlasování, 11. 12. 2003 – senátní tisk 210 - Návrh zákona o místním referendu a o změně některých zákonů, schválit], Senát PČR) zvýšil účast nutnou pro platnost místního referenda na 50 % oprávněných voličů. Největší obcí, kde se podařilo v letech 2004 až 2007 překročit tuto hranici, byla [[Velká Bíteš]] s necelými 4 000 voliči.Filip Rigel (Nejvyšší správní soud): [http://www.law.muni.cz/sborniky/cofola2008/files/pdf/sprava/rigel_filip.pdf Platnost a závaznost rozhodnutí v místním referendu ve světle zkušeností z praxe], In ''Europeanization of the national law, the Lisbon Treaty and some other legal issues'' (CD ROM). 1. vyd. Brno: Tribun EU, 2008. s. 618-628, 11 s. {{ISBN|978-80-210-4630-6}}. Např. v místním referendu o poloze [[Brno hlavní nádraží|hlavního nádraží v Brně]], konaném v roce 2004 a iniciovaném sdružení [[Nádraží v centru]], přišlo k urnám 25 % oprávněných voličů, takže podle tehdejší úpravy bylo neplatné, a to přestože se rozhodovalo o největším projektu v historii města (celková výše investic cca 30 miliard Kč). Od přijetí novely zákona č. 169/2008 Sb. je hranice platnosti stanovena na 35 % účasti všech oprávněných voličů. Rozhodnutí přijaté v referendu je závazné, pokud pro něj hlasovala většina hlasujících a nejméně 25 % všech oprávněných voličů, tedy i těch, kteří nevolili. Při účasti 35 % je rozhodnutí závazné, pokud pro něj hlasuje 71,43 % zúčastněných.Jan Břeň: [http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6352602 Místní referendum - nová pravidla pro jeho platnost a závaznost], Deník veřejné zprávy, 9. 1. 2009, zdroj: OF 5/2008 Největší obcí, kde se od té doby podařilo platné místní referendum uspořádat, byla v roce 2013 [[Plzeň]].Miroslav Petr, Kateřina Tauchenová: [http://zpravy.ihned.cz/c1-59111750-vysledky-referend-plzen-zamitla-nakupni-centrum Obyvatelé Plzně odmítli stavbu nákupního centra. Zamítavé jsou i výsledky dalších referend], Hospodářské noviny, 12. 1. 2013 [70] => [71] => Při neexistenci zákonné úpravy všeobecného referenda se patrně stane dosud největším referendem v ČR opakované [[Referendum o poloze hlavního nádraží v Brně (2016)|referendum o poloze nádraží v Brně]] vyvolané iniciativou občanů. Referendum bude konáno spolu s [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2016|volbami do krajských zastupitelstev]] a do 1/3 senátu ve dnech 7. a 8. října 2016 od 14.00 první den. Očekává se že počet účastníků se může pohybovat řádově okolo 100 tisíc voličů. Jde o místní referendum s nepřímými dopady do státní správy a rozhodovacích procesů [[Ministerstvo dopravy České republiky|ústředních orgánů]]. Charakterem zkoumaného předmětu překračuje rámec pouhého místního problému. Otázka polohy [[Brno hlavní nádraží|hlavního nádraží v Brně]] a způsobu jeho opravy se promítá do budoucí koncepce dvou významných [[Transevropská dopravní síť|evropských železničních koridorů]]: [[Panevropské koridory|TEN-T 22 a 23]]. Iniciační proces prošel všemi stupni soudního přezkumu.[http://brno.idnes.cz/soud-uznal-referendum-o-poloze-hlavniho-nadrazi-v-brne-p1b-/brno-zpravy.aspx?c=A141020_184000_brno-zpravy_cen Polohu hlavního nádraží v Brně smí určit referendum, rozhodl soud ''iDNES 20. října 2014''][http://infodeska.justice.cz/soubor.aspx?souborid=4041971 Rozhodnutí Krajského soudu v Brně 17.10. 2014] [72] => [73] => === Krajské referendum === [74] => Od roku 2011 lze na základě zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu, uspořádat referendum i na [[Kraje v Česku|krajské]] úrovni, a to o všech věcech, které patří do [[Samostatná působnost|samostatné působnosti]] kraje. Výjimkou je např. rozpočet kraje, obecně závazná vyhláška kraje, zřízení či zrušení krajských orgánů nebo volba či odvolání [[Krajský hejtman|hejtmana]] kraje, jeho náměstků a dalších jmenovaných či volených členů krajských orgánů. Stejně tak nelze konat referendum tehdy, pokud by položená otázka byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy. Už platně uskutečněné referendum nelze po dobu dvou let opakovat. [75] => [76] => O konání krajského referenda rozhoduje [[zastupitelstvo kraje]], přičemž návrh může kromě zastupitelů podat každý, koho podpoří alespoň 6 % osob, které v daném referendu mohou hlasovat. Aby bylo platné, zúčastnit se ho musí alespoň 35 % obyvatel a rozhodnutí je pak pro zastupitelstvo kraje a orgány kraje závazné tehdy, jestliže se pro něj vysloví nadpoloviční většina hlasujících a alespoň 25 % obyvatel.Zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů ([http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5679 dostupné on-line]) [77] => [78] => [[Středočeský kraj|Středočeský]] kandidát na hejtmana [[David Rath]] v říjnu 2008 sliboval, že navrhne doporučující či orientační krajské referendum o umístění nebo neumístění amerického [[Radar v Brdech|radaru v Brdech]].[http://www.lidovky.cz/rath-chce-krajske-referendum-o-radaru-dsy-/zpravy-domov.aspx?c=A081019_150631_ln_volby_ter Rath chce krajské referendum o radaru], Lidovky.cz, 19. 10. 2008, Lidovky.cz, ČTK [79] => [80] => [[Jiří Paroubek]] v roce 2010 navrhoval vyhlásit v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] referendum o prolomení [[Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách|limitů těžby hnědého uhlí]]. Proti Paroubkovu návrhu na referendum se vyslovila strana [[TOP 09]], která ve svém tiskovém prohlášení oponovala, že o věcech, které mají dopad na život všech občanů země a celého hospodářství, například energetické politice a energetické bezpečnosti, se musí rozhodovat na celorepublikové úrovni, a dotčené obce v této věci musí mít právo veta.[http://www.top09.cz/co-delame/tiskove-zpravy/drabek-top-09-odmita-krajske-referendum-o-prolomeni-tezebnich-limitu-881.html Tisková zpráva: TOP 09 odmítá krajské referendum o prolomení těžebních limitů], Jaromír Drábek, 9. února 2010 V říjnu 2014 ocenil, že s touto myšlenkou přišel prezident [[Miloš Zeman]], a připomenul, že sám totéž navrhoval již v roce 2009.[http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Paroubek-M-Zeman-pro-krajske-referendum-v-otazce-limitu-tezby-hnedeho-uhli-342526 Paroubek: M. Zeman pro krajské referendum v otázce limitů těžby hnědého uhlí], Parlamentní listy, 21. 10. 2014 Starosta Litvínova [[Milan Šťovíček]] v červenci 2014 návrh ministra [[Jan Mládek|Jana Mládka]] na uspořádání krajského referenda odmítl s tím, že obyvatelé druhého konce kraje by neměli rozhodovat o existenci města [[Horní Jiřetín]] ani o tom, že litvínovští obyvatelé budou žít na hraně obřího velkolomu.[http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Starosta-Litvinova-Krajske-referendum-o-prolomeni-tezebnich-limitu-neni-namiste-326458 Starosta Litvínova: Krajské referendum o prolomení těžebních limitů není namístě], Parlamentní listy, 11. 7. 2014 V únoru 2015 krajské referendum odmítl i starosta Mostu Jan Paparega, ačkoliv ten byl částečnému prolomení limitů nakloněn.Radek Pešout: [http://www.severoceskydenik.cz/kauzy/primator-mostu-jan-paparega-odmita-krajske-referendum-k-prolomeni-limitu.html Primátor Mostu Jan Paparega odmítá krajské referendum k prolomení limitů], Severočeský deník, 2. 2. 2015 [81] => [82] => O krajské referendum se pokusili aktivisté v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], kteří v září 2013 začali sbírat podpisy na podporu referenda s názvem „Platit musí viníci“ či „Viníci, zaplaťte euroškody“. Zmocněncem přípravného výboru a iniciátorem byl [[Leo Steiner]], za iniciátory se vyjadřoval též Martin Kameník ze sdružení [[Oživení (spolek)|Oživení]]. Referendum mělo být reakcí na to, že krajské zastupitelstvo opakovaně zamítlo návrhy jednat o škodách způsobených porušováním podmínek při čerpání dotací z eurofondů. Snaze o referendum předcházela již petice s 1400 podpisy.[http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/v-usteckem-kraji-mozna-bude-historicky-prvni-krajske-referendum-kvuli-eurodotacim--1261135 V Ústeckém kraji možná bude historicky první krajské referendum, kvůli eurodotacím], Český rozhlas, 25. 9. 2013[http://www.bezkorupce.cz/blog/2013/09/24/tiskova-zprava-k-prvnimu-krajskemu-referendu-platit-musi-vinici/ Tisková zpráva k prvnímu krajskému referendu – Platit musí viníci], Bezkorupce.cz, 24. 9. 2013 Začátkem března 2014 organizátoři oznámili, že z potřebných 40 tisíc podpisů na podporu referenda již nasbírali zhruba 8200 a že chtějí sbírání podpisů urychlit, aby to do léta stihli, a spustit plakátovou a internetovou kampaň.Vít Lukáš: [http://www.denik.cz/ustecky-kraj/referendum-podpori-kampan-v-ulicich-20140306-e2ge.html Krajské referendum o evropských dotacích podpoří kampaň v ulicích], Deník.cz, 6. 3. 2014 Poté už o iniciativě nebylo slyšet a webová prezentace k referendu z internetu zmizela. [83] => [84] => === Paradox obrácení účinku menšinového hlasu === [85] => Jak bylo zmíněno výše, rozhodnutí přijaté v místním nebo krajském referendu je závazné, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: [86] => # Hlasovala pro něj většina zúčastněných voličů [87] => # Hlasovalo pro něj alespoň 25 % všech oprávněných voličů [88] => # Hlasování se zúčastnilo alespoň 35 % všech oprávněných voličů [89] => [90] => Představme si nyní případ, kdy se referenda zúčastní pouze 25 % oprávněných voličů a všichni hlasují „ANO“. Třetí podmínka není splněna, a proto z referenda závazné rozhodnutí nevzejde. Přijde-li však dalších 10 % oprávněných voličů, kteří všichni hlasují „NE“, dosáhne účast požadované hranice 35 % a výsledkem referenda je závazné rozhodnutí „ANO“. Odevzdané hlasy „NE“ tedy paradoxně vedou k závaznému přijetí rozhodnutí „ANO“. [91] => [92] => == Referendum ve Švýcarsku == [93] => Nejdůležitější referenda jsou v zemi helvétského kříže nazývána lidovou iniciativou (Volksinitiative), při jejímž schvalování voliči rozhodují o návrhu na změnu části federální ústavy. Švýcaři totiž nemohou přijít s návrhem na změnu obyčejného zákona, ale mohou prostřednictvím referend měnit ústavu země, a to buď úplně, nebo jen v nějaké její části. K vyvolání lidové iniciativy potřebují Švýcaři 100 tisíc podpisů sebraných v průběhu 18 měsíců. Návrhem, který je podpořen dostatkem podpisů, se ve Švýcarsku následně zabývá vláda i parlament a obě instituce hlasují o doporučení občanům, jak mají v referendu hlasovat. Referendum by bylo platné, i kdyby přišel jeden jediný volič. Ke schválení návrhu v referendu stačí nadpoloviční většina hlasujících, ale v lidových iniciativách je potřeba i schválení v nadpoloviční většině kantonů a polokantonů.{{Citace periodika [94] => | titul = Referendum Švýcarsko – Čím se liší od českých návrhů na obecné referendum - Reflex.cz [95] => | periodikum = Reflex.cz [96] => | jazyk = cs [97] => | url = http://www.reflex.cz/clanek/komentare/85610/svycari-odmitli-zrusit-televizni-poplatky-jak-tam-funguji-referenda-a-v-cem-se-lisi-od-ceskych-navrhu.html [98] => | datum přístupu = 2018-03-09 [99] => }} [100] => [101] => == Odkazy == [102] => === Reference === [103] => [104] => [105] => === Související články === [106] => * [[Plebiscit]] [107] => * [[Hlasování]] [108] => * [[Referenda o státním zřízení]] [109] => [110] => === Externí odkazy === [111] => * {{Wikislovník|heslo=referendum}} [112] => * {{Commonscat}} [113] => * {{Otto|heslo=Referendum}} [114] => * [http://obcan.ecn.cz/?apc=uj--1-143690 Místní referendum] na stránkách [http://obcan.ecn.cz obcan.ecn.cz] [115] => * [http://www.mvcr.cz/clanek/obcanske-aktivity-118893.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d Místní referendum] na stránkách [[Ministerstvo vnitra České republiky|Ministerstva vnitra ČR]] [116] => * [http://www.mvcr.cz/clanek/obcanske-aktivity-118893.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d Krajské referendum] na stránkách [[Ministerstvo vnitra České republiky|Ministerstva vnitra ČR]] [117] => [118] => {{Autoritní data}} [119] => {{Portály|Politika}} [120] => [121] => [[Kategorie:Referenda| ]] [122] => [[Kategorie:Hlasování]] [123] => [[Kategorie:Přímá demokracie]] [] => )
good wiki

Referendum

Referendum (z latinského referendus, které znamená „věc, o níž má být podána zpráva“), někdy též plebiscit, česky také všelidové hlasování, je rozhodnutí všech občanů nebo i všech obyvatel v otázkách zákonodárných nebo výkonných.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Brno hlavní nádraží','místní referendum','Ministerstvo vnitra České republiky','Ústecký kraj','Demokracie','Nádraží v centru','1996','2001','Vláda Petra Nečase','Ústava','Krymské referendum (2014)','Lichtenštejnsko'

1996

2001

Demokracie

Demokracie je politický systém, ve kterém mají občané zásadní vliv na správu a rozhodování veřejných záležitostí.

Lichtenštejnsko

Ústava

Ústava je základní právní dokument, který stanovuje základní principy a pravidla pro fungování státu.