Array ( [0] => 14906686 [id] => 14906686 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Regionalistika [uri] => Regionalistika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit}} [1] => [2] => '''Regionalistika''' je multioborová sociálněvědní disciplína zabývající se studiem prostorových jevů, procesů a vztahů.[http://www.vsrr.cz/reg/kestazeni/uvod1.pdf Definice na webu Vysoké školy regionálního rozvoje]{{Nedostupný zdroj}} Jde o zastřešující pojem pro regionální vědy. Ustavila se v 50. letech 20. století ([[Walter Isard]]). V této době se rozlišovaly dva druhy regionů: přirozený a umělý. Isard v roce 1956 založil Regional science association – inspirovalo to další evropská hnutí. [3] => [4] => Regionalistika je rámcová disciplína a má mezioborový charakter. Jejím posláním je řešit regionální disparity, hledat potenciál růstu. Regionalistika jako vědní obor je zdrojem pro další aplikované aktivity: tzv. [[regionalizace|regionalizaci]], což je označení činnosti k vymezení regionů, označuje veškeré ekonomické, společenské a politické formy v rámci nějakého ohraničeného území a [[nářečí|regionalismus]], ten je výsledkem regionalizace, označuje nějaký stav (ne činnost) či stupeň spolupráce, ten je subjektivně vnímaný. [5] => [6] => == Regionalismus == [7] => * Tradiční definice regionalismu: druh společenské praxe [8] => : regionální identifikace zdůrazňování zvláštností území, sociálních a kulturních charakteristik [9] => [10] => * Dvě vlny regionalismu [11] => [12] => : 1. vlna – tradiční pojetí a přístup, v Česku už od 18. stol. společně s kulturní a společenskou emancipací. Snaha o uchování kulturních a etnických tradic určitého území. 1.vlna v době národního obrození za Josefa II., 1918 vznik ČSR, snaha zamezit inflaci měny. [13] => : 2. vlna – též neoregionalismus, převládá ekonomická a politická dimenze, proti integračním procesům. Je vyjádřen v politickém a funkčním regionalismu. 1993, neoregionalismus – území státu překračuje, funguje nadnárodně, založený na ekonomických a politických dohodách, protiintegrační (snaží se zamezit vlivům ze vnějšku). [14] => [15] => Př. EU region vzniklý z neoregionalismu = neoregion. [16] => Funkční – WTO – preferuje vznik obchodních domů (320 regionů = 320 obch. domů, NAFTA, ASEN) [17] => [18] => * Přístupy: [19] => [20] => : Rozlišujeme dva základní přístupy: Zdola (endogenní), iniciativa obyvatel, zvyky, výrobky, svátky, (neoregionalismus) Př. Region tour – veletrh CR, propagují a představují zvyky, tradice atd., Shora (exogenní), RP, podpora regionálního rozvoje (SF EU) – státní regionální politika [21] => [22] => == Koncepce regionu (rajónu) == [23] => „komplexy vznikající regionální diferenciací krajinné sféry“ [24] => [25] => * tzv. přírodní geografický region (Herbertson, 1905) [26] => * Fyzickogeografický přístup zpočátku převládá (první třetina 20. stol.) - tento přístup přestává stačit, velká hospodářská krize (1929 – 1933) [27] => * Rozvoj ostatních disciplín a oboru (ekonomie, územní plánování) působí na tzv. speciální pojetí regionu (speciální koncepce regionu) [28] => [29] => * Specializované koncepce však mají i své nevýhody (chápou regiony omezeně = nevýhoda jenz nějakého hlediska) [30] => [31] => == Region == [32] => {{Viz též|Region}} [33] => [34] => * Dle Oxford Concise Dict. slouží pojem region k vymezení území na základě jednoho nebo více kritérií. Region je vždycky hmotný a především administrativní jednotka – ne geografická. Užití k administrativním účelům na subnárodní úrovni. [35] => [36] => * Identita regionů – dána dvěma základními druhy charakteristik: fyzické charakteristiky a kulturní, společenské charakteristiky [37] => [38] => '''Faktory vymezující region: ''' charakter faktoru 1) exogenní – druh faktory ''přírodní'' (výměry lesních ploch, zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěné plochy), ''demografický'' (věková struktura obyvatel – index stáří) 2) endogenní – ''ekonomický'' (příjmy obyvatel, HDP, vývoz regionu, nezaměstnanost) a ''správní'' (počet obcí v rámci správního obvodu, bytová výstavba dle správního obvodu) [39] => [40] => == Hranice regionu == [41] => {{Viz též|Hranice|Pohraničí}} [42] => [43] => === Hranice fyzicko-geografická === [44] => * liniová (řeka) – hranice mezi Čechami a Moravou – řeka Sázava [45] => * zonální (pohoří) – hranice ČR (Jeseníky,…) [46] => [47] => Hranice „společenská – vzniklá na základě lidské činnosti: [48] => [49] => * politická hranice – může být vymezena libovolně z politického hlediska (USA,…) [50] => * správní hranice – libovolně dle správních obvodů [51] => * hranice urbanizované oblasti (města) – urbanizace – posilování měst [52] => [53] => * Průběh hranic: liniový (lineární) vs. zonální [54] => [55] => === Evoluce regionálních hranic === [56] => # Přirozené hranice (nejdříve byly přirozené hranice („za řekou nemám co dělat“). Řeky, hory, moře – přirozené hranice v minulosti sloužily jako uznávané územní rozdělení dvou i více soupeřících kmenů nebo národů. [57] => # Historické hranice – Přetrvávající z dob předchozích mocenských a společenských uspořádání světa. Dnes se ještě používá Švýcarsko, Portugalsko nezměnilo své hranice od 13. století, používá se i uvnitř regionů, ve Španělsku je dělení také dle historických hranic. [58] => # Administrativní hranice – správní funkce vlády vyžadují fungování správy i na nižších územních jednotkách než je národní stát ([[devoluce]] vs. [[decentralizace]]). Př. NUTS – vytvořil je Eurostat, nebo př. okresy, kraje, katastrální území obcí (bývají ještě někdy vymezeny přírodními hranicemi) [59] => [60] => == Struktura regionu == [61] => [62] => === Homogenní regiony === [63] => * Mají stejnorodé vlastnosti. (bramborářská oblast) [64] => * 1) identita, 2) hranice, 3) struktura, 4) řády [65] => * Vymezení je založeno na hledání shodného prvku, nikoliv na zkoumání vazeb uvnitř regionu. Běžné ve fyzické geografii, možné vymezení i z hlediska socioekonomického (-regiony s příměstským hospodářstvím →určité centrum města, u kterého je nějaké pole a následná výroba (ze zdrojů pole) je určena tomu městu.) [66] => [67] => === Nehomogenní regiony === [68] => * též heterogenní, nodální, spádové, uzlové či funkční regiony [69] => * spádové regiony – jaké obce jezdí z okolí do centra [70] => * charakteristické funkční jednotností [71] => * sestávají z nodálního centra (uzlu) a zázemí (periferie), se vzájemnými vazbami [72] => * Nodální centrum – lidé z Modřic dojíždí za prací do Brna [73] => * Hlavní prvek NR: přesuny obyvatelstva, zboží, surovin, dopravní sítě a jejich soustředění. Příklady: Modřice – Brno, každý mikroregion je nodální! [74] => [75] => === Řád a hierarchie regionu === [76] => * Prakticky se používá klasifikace těchto řádů regionů: [77] => [78] => a) Makroregion – obvykle vymezen celým územím státu [79] => b) Mezoregion – obvykle kraje (u nás) [80] => c) Mikroregion – na základě obecní iniciativy (mohou to být 2, 3 obce či jiný počet), dobrovolný svazek obcí. [81] => [82] => * Pro účely vyjádření hierarchické podřízenosti je používán termín subregion. (Mezoregion je subregionem makroregionu) [83] => [84] => * Řády lze dále dělit na jednotlivé stupně (mikroregion I. a II. stupně, apod.). [85] => [86] => === Regionalizace === [87] => * rozděluje oblasti na mikro, makro či mezoregiony [88] => * „činnost směřující k vymezování regionů“ [89] => * Regionalizace je dvojího druhu: [90] => [91] => a) Fyzickogeografická [92] => b) Socioekonomická [93] => [94] => * Metodologický aparát je tvořen čtyřmi základními metodami vymezování regionů [95] => [96] => ==== Metody regionalizace ==== [97] => # Metoda generalizace textu – směřuje k vymezení homogenních regionů, lit. Rešerše, tam kde se to láme je hranice [98] => # Kartografická metoda – také vymezuje homogenní regiony, [99] => # Metoda analýzy vzdáleností v n-rozměrném prostoru – vymezení co nejmenších regionů stejnými znaky – statistika [100] => # Metoda vymezování nodálních regionů – hledám centrum a charakterizuji vztahy mezi centrem a okolními oblastmi, dojíždění do nodálních regionů za prací, do nemocnic, i oblasti VS, kde gravitační síla obou území slábne, tam je hranice! [101] => [102] => == Regionální struktura Česka (aplikace pojmů) == [103] => [104] => === Makroregiony === [105] => # Přirozené geografické členění – polabský (Čechy), podunajský (Morava), pooderský (České Slezsko) [106] => # Členění dle socioekonomických a historických vlivů: Česká republika = makroregion vyššího stupně, Čechy a Morava s českým Slezskem = dva makroregiony nižšího stupně [107] => # Nodalita: Čechy jsou mononodální (Praha), Moravsko-slezský makroregion je polynodální. Uzly – Praha, Brno, Ostrava [108] => [109] => === Mezoregiony === [110] => Nejsou tak silně integrovány jak mikroregiony. Jsou to rozsáhlé územní oblasti, charakteristické např. migrací obyvatelstva, dojížďka do hierarchicky vyšších center služeb (přes týden jsem v Brně, protože by se mi dojíždění nevyplatilo). Mezoregionální centra jsou významným prvkem socioekonomických aktivit. [111] => [112] => * Příklady: 12 mezoregionů v Česku, mezoregion. centra = krajská města [113] => [114] => === Mikroregiony === [115] => Vždy účelové, akční svazky, účelem je prosazení společných zájmů obcí. [116] => Typické problémy mikroregionů – společná propagace, pozemní komunikace, turistické stezky [117] => Nejvíce integrovány v rámci celé regionální struktury Česka. [118] => V Česku mikroregiony 1. a 2. stupně. [119] => Zásadní vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a koncentrací služeb. Tyto vztahy předurčují vytváření mikroregionů. [120] => [121] => * Z pohledu nodality: Mikroregion má vždy nodální formu. Např.: obec III. typu. Do mikroregionů je integrováno až 95 % území Česka. Př. MAS Pošumaví (mikroregion, ze kterého se stala MAS) – zemědělské zájmy, kooperuje bavorskou stranu, úspěšný v získávání dotací. [122] => [123] => === Kraje === [124] => # Hlavní město Praha [125] => # Středočeský kraj [126] => # Jihočeský kraj [127] => # Plzeňský kraj [128] => # Karlovarský kraj [129] => # Ústecký kraj [130] => # Liberecký kraj [131] => # Královéhradecký kraj [132] => # Pardubický kraj [133] => # Kraj Vysočina [134] => # Jihomoravský kraj [135] => # Olomoucký kraj [136] => # Moravskoslezský kraj [137] => # Zlínský kraj [138] => [139] => === Regiony NUTS II v Česku === [140] => # Praha [141] => # Střední Čechy (Středočeský kraj) [142] => # Jihozápad (Jihočeský + Plzeňský kraj) [143] => # Severozápad (Ústecký + Karlovarský kraj) [144] => # Severovýchod (Liberecký + Královéhradecký + Pardubický kraj) [145] => # Jihovýchod (JM kraj + Vysočina) [146] => # Střední Morava (Olomoucký + Zlínský kraj) [147] => # Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj) [148] => [149] => == Teorie regionálního rozvoje == [150] => * K čemu jsou dobré? K porovnávání vlastní regionální politiky [151] => * Základní dělení dle pohledu na „rovnováhu“ ve vývoji regionů: 'Teorie regionální rovnováhy' (konvergenční teorie) a 'Teorie regionální nerovnováhy' (divergenční teorie) [152] => * Skupina konvergenčních teorií – regiony konvergují – blíží se ke společné úrovni, konvergence ke společnému tempu růstu. Premisa: přirozenou tendencí RR je vyrovnávání rozdílů mezi regiony [153] => * Skupina divergenčních teorií – kritizují konvergenční, dle nich není možné vytvořit takové regiony, rozdíly se budou zvyšovat. Premisa: přirozenou tendencí RR je spíše zvětšování rozdílů mezi regiony [154] => [155] => == Odkazy == [156] => [157] => === Reference === [158] => [159] => [160] => === Literatura === [161] => * {{Citace monografie [162] => | příjmení = Blažek [163] => | jméno = Jiří [164] => | příjmení2 = Uhlíř [165] => | jméno2 = David [166] => | odkaz na autora = [167] => | titul = Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace [168] => | vydavatel = Karolinum [169] => | místo = Praha [170] => | rok = 2011 [171] => | isbn = 978-80-246-1974-3 [172] => | kapitola = [173] => | strany = [174] => | jazyk = čeština [175] => }} [176] => [177] => === Související články === [178] => * [[Region]] [179] => * [[Regionální geografie]] [180] => * [[Regionální studia]] [181] => * [[Teorie učících se regionů]] [182] => * [[Teritoriální studia]] [183] => [184] => === Externí odkazy === [185] => * {{Commonscat}} [186] => [187] => {{Humanitní a společenské vědy}} [188] => {{Autoritní data}} [189] => [190] => [[Kategorie:Geografie]] [] => )
good wiki

Regionalistika

Regionalistika je multioborová sociálněvědní disciplína zabývající se studiem prostorových jevů, procesů a vztahů. Jde o zastřešující pojem pro regionální vědy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Walter Isard','regionalizace','nářečí','devoluce','decentralizace','Region','Regionální geografie','Regionální studia','Teorie učících se regionů','Teritoriální studia','Kategorie:Geografie'

Decentralizace

Devoluce

Kategorie:Geografie

Nářečí

Region