Array ( [0] => 14681346 [id] => 14681346 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rekultivace [uri] => Rekultivace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Rekultivace je proces obnovy a zlepšování půdy či krajiny, která byla narušena těžbou nerostných surovin, průmyslovou činností nebo jinými lidskými činnostmi. Cílem rekultivace je vrátit půdu a krajinné prvky do stavu, který je co nejvíce podobný přirozenému prostředí. Rekultivace zahrnuje několik fází, mezi které patří především fáze předrekultivační, rekultivační a popřípadě následná péče o obnovovanou plochu. V předrekultivační fázi se provádí průzkum půdního a geologického stavu postižené oblasti, a na základě výsledků se plánuje samotný proces rekultivace. Rekultivační fáze zahrnuje například odstraňování kontaminovaného materiálu, modelování terénu, zalesňování, osevní činnosti a vytváření vodních a vegetačních systémů. Proces rekultivace se snaží obnovit půdní strukturu, zlepšit základní fyzikální a chemické vlastnosti půdy a zajistit příznivé podmínky pro vegetaci a životní prostředí. Po dokončení rekultivace je důležitá následná péče o obnovovanou plochu, která zahrnuje pravidelnou kontrolu stavu rekultivovaného území, zakládání nové vegetace a monitoring biodiverzity. Cílem je, aby se oblast co nejrychleji stala stabilní a aby se v ní mohlo vyvíjet přirozené ekosystémy. Rekultivace je důležitou součástí ochrany a obnovy životního prostředí. Díky správně provedené rekultivaci je možné minimalizovat dopady lidské činnosti na přírodu a zajistit udržitelnost krajin a půdy. Veřejnost má možnost seznámit se s konkrétními příklady rekultivace v různých částech světa a získat tak představu o tom, jaké procesy a technologie se při rekultivaci používají. [oai] => Rekultivace je proces obnovy a zlepšování půdy či krajiny, která byla narušena těžbou nerostných surovin, průmyslovou činností nebo jinými lidskými činnostmi. Cílem rekultivace je vrátit půdu a krajinné prvky do stavu, který je co nejvíce podobný přirozenému prostředí. Rekultivace zahrnuje několik fází, mezi které patří především fáze předrekultivační, rekultivační a popřípadě následná péče o obnovovanou plochu. V předrekultivační fázi se provádí průzkum půdního a geologického stavu postižené oblasti, a na základě výsledků se plánuje samotný proces rekultivace. Rekultivační fáze zahrnuje například odstraňování kontaminovaného materiálu, modelování terénu, zalesňování, osevní činnosti a vytváření vodních a vegetačních systémů. Proces rekultivace se snaží obnovit půdní strukturu, zlepšit základní fyzikální a chemické vlastnosti půdy a zajistit příznivé podmínky pro vegetaci a životní prostředí. Po dokončení rekultivace je důležitá následná péče o obnovovanou plochu, která zahrnuje pravidelnou kontrolu stavu rekultivovaného území, zakládání nové vegetace a monitoring biodiverzity. Cílem je, aby se oblast co nejrychleji stala stabilní a aby se v ní mohlo vyvíjet přirozené ekosystémy. Rekultivace je důležitou součástí ochrany a obnovy životního prostředí. Díky správně provedené rekultivaci je možné minimalizovat dopady lidské činnosti na přírodu a zajistit udržitelnost krajin a půdy. Veřejnost má možnost seznámit se s konkrétními příklady rekultivace v různých částech světa a získat tak představu o tom, jaké procesy a technologie se při rekultivaci používají. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Rekultivace''' je souhrn zásahů, které mají zahladit nežádoucí [[antropogenní vliv|antropogenní zásahy]] do [[krajina|krajiny]]. Nejčastěji je předmětem rekultivace území postižené [[těžba|těžbou]] nerostných surovin (zbytkové jámy po povrchové těžbě uhlí, [[výsypka|výsypky]], vytěžené [[pískovna|pískovny]], [[lom|kamenolomy]], [[pinka|pinky]]). Výsledkem rekultivace může být přeměna vytěžených ploch na pole a lesy, vybudování rekreačního zázemí městských aglomerací nebo záměrný vznik „[[Nová divočina|nové divočiny]]“. [1] => [2] => == Definice == [3] => Některé definice rekultivace: [4] => * navrácení těžbou postižených pozemků k původnímu účelu (1854) (cílem této povinnosti uložené majitelům dolů bylo zejména zachování daňové výtěžnosti) [5] => * aktivní obnova a tvorba půdního fondu v oblasti devastované průmyslovou činností (1992) [6] => * obnova přírodního prostředí a odstranění následků nevhodných lidských činností (1993) [7] => * řízený proces obnovy krajiny postižené těžební činností (2008) [8] => * obnova těžbou poškozené krajiny (2009) [9] => [10] => V Česku povinnost rekultivací ukládá novela [[horní zákon|horního zákona]] z roku 1900. [11] => [12] => == Podle fází == [13] => [14] => === Technická rekultivace === [15] => Cílem technické fáze rekultivace je vymodelování nového [[terén]]u. Je využívána těžká technika (dozery, buldozery, příkopové pluhy, frézy). Průběh rekultivace je většinou následující: těžební [[sloj]]e či patra se začnou zavážet, začnou se izolovat místa pro vodohospodářské rekultivace, začne se modelovat terén. Práce zahrnují přesun zemin, ukládání, rozprostírání, hutnění, navezení skrývkové [[ornice]]. [16] => [17] => Již v této fázi je třeba znát pozdější využití terénu. To má vliv na volbu [[hornina|hornin]], kterými se budou zavážet jednotlivé části. Na místa, kde bude stát zástavba, cesty, parkoviště apod. je možné navážet neúživné horniny. Na místa, kde bude pole či sad, se naveze ornice (zákon ukládá povinnost selektivní skrývky ornice a její nové použití na rekultivaci území). [18] => [19] => Modelování profilu terénu je náročná a nákladná činnost. Plánovači musí počítat s tím, že navezený materiál ještě dlouhá léta pracuje – sedá a pohybuje se. Požaduje se také, aby nový terén nebyl z estetického hlediska monotónní, má se vzhledem blížit „přirozenému“ terénu, jak by asi mohl vypadat. [20] => [21] => === Biologická rekultivace === [22] => Po vytvoření terénu nastupuje biotechnická etapa, která má za úkol nové území oživit. Tato fáze zahrnuje úpravu fyzikálních a chemických vlastností půd (kyselost, struktura), hnojení a dodávání živin do půd. Navazují agrotechnická opatření (kypření, smykování, válcování) a pěstování vhodných plodin. Na polích začíná běžet speciální [[osební cyklus]] s cílem zúrodnit půdu. Vzhledem k narušeným hydropedologickým podmínkám je při delších obdobích sucha nutná zálivka sazenic. [23] => [24] => Před zatravňováním či zalesňováním je často používána chemická příprava půdy; pokud jsou plochy zarostlé bujnou [[Ruderální společenstvo|ruderální]] (rumištní) vegetací, k jejímu odstranění se používají chemické postřiky celoplošné či místní. Nálety nežádoucích dřevin stejně jako materiál z prořezávek se zpracovává štěpkováním, čímž je urychlen rozklad organické hmoty a zároveň je výrazně omezen vývoj případných hmyzích škůdců. [25] => [26] => == Podle využití ploch == [27] => V 60. letech v Československu byly preferovány zemědělské rekultivace, od začátku 80. let přibývá rekreačních funkcí, v 90. letech se populární stává napouštění velkých rekultivačních jezer. [28] => [29] => === Zemědělská rekultivace === [30] => V procesu zemědělské rekultivace se zakládají pole, louky, vinice nebo sady. Začíná se návozem a rozprostřením organické hmoty, následuje orba, vláčení, smykování, setí přípravných plodin, jejich zaorání, hnojení a následuje již pěstování cílových plodin nebo zatravnění. [31] => [[Soubor:Ressl + rekultivace.JPG|náhled|vlevo| Lesnické rekultivace pod vrchem Ressl u Mostu]] [32] => [33] => === Lesnická rekultivace === [34] => Výsledkem lesnické rekultivace je vznik nových lesů. Z ekologického hlediska by se měli vysazovat různé druhy stanovištně a geograficky původních dřevin. V praxi se v naprosté většině však jedná o výsadbu monokultur, někdy jsou vysazovány i nepůvodní či dokonce invazní druhy. Tento typ rekultivace sice vede k vytváření nové ekologické stability půd a krajiny, ale to v tomto případě nelze považovat za pozitivní přínos. Tím se totiž zničí stanoviště vzácných druhů organismů vázaných na podmínky vzniklých těžbou. Jediným pozitivním přínosem této rekultivace je zpevnění půdy. [35] => [[Soubor:Lake_most.JPG|náhled|[[Jezero Most]] u města [[Most (město)|Most]] - před napuštěním 2009]] [36] => [[Soubor:19.8.12_Hnevin_Mostecke_jezero.JPG|náhled|Jezero Most u města Most- po napuštění 2012]] [37] => [38] => === Vodohospodářská rekultivace === [39] => {{Podrobně|Vodohospodářská rekultivace}} [40] => Pod vodohospodářské rekultivace spadá zatápění vytěžených lomů, obnova říčních ekosystémů, úprava a zvyšování vodní bilance. [41] => [42] => === Rekreační rekultivace === [43] => Sem se řadí budování rekreačních oblastí, golfových hřišť, letišť. Často se centrem rekreační oblasti stane [[rekultivační jezero]]. [44] => [45] => === Přírodě blízká rekultivace === [46] => Názor, že „krajina musí být ekologicky vyvážená, za nejúčinnější stabilizační prvky je považována výsadba lesů, parků, lesoparků a vodních ploch“ bývá kritizován ze strany krajinných ekologů (např. [[Jiří Sádlo]], [[Václav Cílek]]), kteří upozorňují, že taková „vyprojektovaná“ krajina je z biologického hlediska velmi chudá. [47] => [48] => Podstatou přírodě blízkých rekultivací je ponechání průběhu přirozené [[sukcese (ekologie)|sukcese]]. Místo nákladně vytvářeného a udržovaného rekreačního lesa či lesoparku pak může vznikat „[[nová divočina]]“. Na půdách chudých na živiny (typicky [[výsypka|výsypky]]) se často vyvíjejí společenstva vzácných rostlinných a živočišných druhů, která byla z úrodné, prohnojené zemědělské krajiny vytlačena. [49] => [50] => Krajina ovšem podléhá nadále sukcesi; pokud je požadováno zakonzervovat určitou fázi vývoje ekosystému, jsou i zde nutné pravidelné lidské zásahy jako je odstraňování dřevin, ruderálních a invazních druhů, obnova zarůstajících tůní apod. [51] => [52] => == Odkazy == [53] => [54] => === Reference === [55] => [56] => {{Citace elektronického periodika |titul=Napravíme co jsme zničili? Petr Heneberg, 30. 11. 2009, VTM Science |url=http://www.vtm.cz/clanek/napravime-co-jsme-znicili |datum přístupu=2009-12-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100425032028/http://www.vtm.cz/clanek/napravime-co-jsme-znicili |datum archivace=2010-04-25 |nedostupné=ano }} [57] => {{Citace elektronického periodika |titul=Rekultivace na Mostecku. Ekologické centrum Most, dle Štýs S., Helešicová L.: Proměny měsíční krajiny, Praha 1992. |url=http://www.ecmost.cz/rekultivace.php?page=proces_uvod |datum přístupu=2010-11-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20151115025758/http://www.ecmost.cz/rekultivace.php?page=proces_uvod |datum archivace=2015-11-15 }} [58] => [http://www.tretipol.cz/713 Umíme přírodě vrátit co jsme jí vzali? Petr Heneberg, 3pól, 26. listopad 2008] [59] => {{Citace elektronického periodika |titul=Rekultivace devastovaných oblastí. Skripta z předmětu ekologie a ekotechnika. Jaroslav Váňa, Antonín Slejška, 1993 a 1998 |url=http://stary.biom.cz/clen/jv/pr10.html |datum přístupu=2010-11-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090902020411/http://stary.biom.cz/clen/jv/pr10.html |datum archivace=2009-09-02 |nedostupné=ano }} [60] => Jiří Sádlo et al.: ''Krajina a revoluce : významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí''. Praha : Malá Skála, 2005. {{ISBN|80-86776-02-6}} [61] => [62] => [63] => === Literatura === [64] => * [[Vladimír Bejček|BEJČEK, Vladimír]]; [[Karel Šťastný (ornitolog)|ŠŤASTNÝ, Karel]] et al.''Fauna Bílinska.'' 1. vyd. Předmluvu naps. [[Stanislav Štýs]]. Praha: Grada, 2000. 155 s. ISBN 80 7169 695 1. [Autoři kapitol: Půdní fauna: Jaroslav Smrž; Suchozemští bezobratlí živočichové: Miroslav Barták; Vodní bezobratlí živočichové: Josef Kurfürst] [65] => * BEJČEK, Vladimír; ŠŤASTNÝ, Karel. ''Fauna Tušimicka.'' 1. vyd. Předmluvu naps. Stanislav Štýs. Praha: Grada, 1999. 71 s. ISBN 80 7169 875 X. [66] => * ''Rekultivace, životní prostředí, budoucnost''. Chomutov: Severočeské doly Chomutov, [2010], 28 s. [67] => * ''Revitalizace krajiny postižené těžbou – úspěšné projekty: sborník konference Budoucnost 2005: Chodov, Česká republika (5. a 6. října 2005).'' Karlovy Vary: Karlovarský kraj, [2005]. 87 s. [68] => * [[Stanislav Štýs|ŠTÝS, Stanislav]]. ''Rekultivace.'' Most: Mostecká uhelná společnost, [1998]. 63 s. [69] => * ZELENÝ, Václav et al. ''Rostliny Bílinska.'' 1. vyd. Slovo úvodem naps. Stanislav Štýs. Praha: Grada, 1999. 135 s. ISBN 80 7169 120 8. [Autoři kapitol: Zelený svět, Ekosystémy: S. Štýs; Rekultivace výsypek: V. Zelený, S. Štýs a Vratislav Ondráček.] [70] => * ZELENÝ, Václav; ONDRÁČEK, Čestmír et al. ''Rostliny Tušimicka.'' 1. vyd. Slovo úvodem naps. Stanislav Štýs. Praha: Grada, 2000. 87 s. ISBN 80 247 0001 8. [Autoři kapitol: Botanický výzkum území: J. Lorber; Pracovní prostor DNT…: J. Náprstek; Rekultivace těžbou dotčených území: V. Zelený a S. Štýs.] [71] => [72] => === Související články === [73] => * [[Meliorace]] [74] => * [[Nová divočina]] [75] => * [[Odpad z těžby]] [76] => * [[Pozemková úprava]] [77] => * [[Revitalizace vodních toků]] [78] => * [[Sanace (ekologie)]] [79] => [80] => === Externí odkazy === [81] => * [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10257331325-ekoprukopnici/210382546320002-rekultivace/ Ekoprůkopníci: Rekultivace - pořad ČT s příklady rekultivací v ČR] [82] => [83] => {{Autoritní data}} [84] => {{Portály|Těžba|Životní prostředí}} [85] => [86] => [[Kategorie:Rekultivace| ]] [87] => [[Kategorie:Doly]] [88] => [[Kategorie:Ochrana přírody]] [] => )
good wiki

Rekultivace

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'výsypka','Nová divočina','Stanislav Štýs','Soubor:19.8.12_Hnevin_Mostecke_jezero.JPG','ornice','hornina','osební cyklus','Ruderální společenstvo','Soubor:Ressl + rekultivace.JPG','sukcese (ekologie)','Jiří Sádlo','terén'

Hornina

Hornina je pevná, neživá hmota přírodního původu, která se skládá z minerálů nebo jejich chemických sloučenin.

Ornice

Soubor:19.8.12 Hnevin Mostecke jezero.JPG

Terén

Výsypka