Array ( [0] => 14692909 [id] => 14692909 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Relikvie [uri] => Relikvie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|redirect=Ostatky|druhý=lidovém svátku|stránka=Masopust}} [1] => [[Soubor:Relikvie sv. Vita, Morice a Stepana (chram sv. Morice v Kromerizi).jpg|náhled|Relikvie sv. Víta, Mořice a Štěpána z chrámového pokladu kostela sv. Mořice v Kroměříži]] [2] => '''Relikvie''' jsou [[Víra|věřícími]] [[Úcta|uctívané]] materiální pozůstatky upomínající na život [[Světec|světců]], osob [[blahoslavený]]ch, [[ctihodný]]ch nebo svatých [[prorok]]ů. Pojem zahrnuje [[Lidská kostra|kosterní]] či jiné [[vnitřnosti|tělesné]] '''ostatky''' dané osoby a předměty jinak úzce spojené s jejím životem. [3] => [4] => == Pojem == [5] => Pojem ''relikvie'' (z [[Latina|latinského]] ''reliquiae'' „ostatky“[http://www.newadvent.org/cathen/12734a.htm heslo '''relics''' v ''Catholic encyclopedia''] 17.7.2008{{Citace monografie [6] => | příjmení = Rejzek [7] => | jméno = Jiří [8] => | odkaz na autora = [9] => | titul = Český etymologický slovník [10] => | vydavatel = Leda [11] => | místo = Voznice [12] => | rok = 2004 [13] => | isbn = 80-85927-85-3 [14] => | kapitola = [15] => | strany = 535 [16] => | jazyk = [17] => }}) neboli ''ostatky'' označuje jednak tělesné pozůstatky světců (tzv. ''primární relikvie''), ale také předměty s životem svatých spojené (tzv.''sekundární/druhotné relikvie''), to jsou například zbytky jejich oděvu, obuvi a jiných osobních předmětů, jako je miska, pohár, berla.http://www.iencyklopedie.cz/ostatky 17.7.2008 [18] => Za nejméně hodnotné a účinné jsou považovány ostatky třetího stupně důležitosti ''Terciární''. [19] => Mezi věřícími jsou uchovávány v úctě a někdy je jim přičítána zázračná moc. [20] => Kult ostatků existuje v [[Katolická církev|katolické]] a [[Pravoslaví|pravoslavné]] církvi,{{Citace monografie | příjmení = Lemaître | jméno = Nicole | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Slovník křesťanské kultury | vydavatel = Garamond | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-86379-41-8 | kapitola = | strany = 311–312 | jazyk = }} [[Protestantismus|protestantské církve]], [[Adventisté sedmého dne|adventisté]] a [[Svědkové Jehovovi]] jej považují za modloslužbu. Kult ostatků existuje i v [[buddhismus|buddhismu]], [[islám]]u a dalších náboženstvích. [21] => [22] => == Katolicismus == [23] => [[Soubor:Catedral de Gniezno, Polonia, 2012-04-05, DD 32.JPG|náhled|[[Relikviář]] [[svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] v [[Hnězdno|Hnězdně]]]] [24] => === Vznik tradice === [25] => Nad hroby mučedníků bylo zvykem stavět [[oltář]]e. Nezbytnou součástí rituálu vedoucího ke [[Kanonizace|svatořečení]], bylo vyzdvihnout jejich ostatky na oltář a předložit je věřícím k uctívání. Zázraky, které se pod vlivem uctívání relikvií staly, byly zapsány do kanonizačního spisu a podány [[Papežská konzistoř|papežské konzistoři]] k procesu svatořečení. Toto uctívání (tzv. devoce) vedlo ve vrcholném středověku k masovému kultu světců. [26] => [27] => ''„Jsou nám dražší než drahokamy a milejší než zlato. Pohřbili jsme je na vhodném místě; tam se budeme v radostném jásotu shromažďovat a slavit výročí jeho umučení.“'' – Z dopisu křesťanů ze Smyrny o pozůstatcích jejich biskupa-mučedníka. [28] => [29] => Mezi pozdější druhy úcty patří například líbání ostatků, nebo jejich vystavování k veřejné úctě ve stabilních prosklených relikviářích, zvaných [[ostensorium|ostensoria]]. Při uctívání ostatků ve středověku platilo pravidlo, že každá sebemenší částečka má zázračnou moc a sílu jako celé tělo světce, což vedlo k obchodu s relikviemi. Za ostatky se platily horentní sumy. Například [[trnová koruna|Kristova Trnová koruna]] v královské kapli [[Sainte-Chapelle]] v Paříži, kterou dovezl král [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvík IX.]], se cenila více, než samotná kaple Sainte-Chapelle, která pro ni byla postavena jako veliký relikviář. Relikvie byly střeženy a byly ukládány v drahocenných [[relikviář]]ích, aby mohly být uctívány a používány při náboženských obřadech. Množily se pochopitelně i falzifikáty ostatků, takže existují například tři lebky [[Svatý Vojtěch|svatého Vojtěcha]]: v pražské katedrále, v katedrále v polském [[Hnězdno|Hnězdně]] a v kostele sv. Vojtěcha v [[Cáchy|Cáchách Burtcheidu]]. Sběratelská touha zplodila i mnohé kuriózní ostatky, jako [[Předkožka|předkožku]] Páně, mléko [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], příčku z [[Jákobův žebřík|Jákobova žebříku]] nebo například pírko [[archanděl]]a [[Michael (archanděl)|Michaela]]. K velkému rozšíření obchodu s ostatky přispívali sami církevní hodnostáři, hlavně biskupové a arcibiskupové. Opatřovali ostatek listinou „certifikátem pravosti“ (tzv. [[autentika|autentikou]]) s vlastní pečetí.{{Citace monografie | příjmení = Lemaître | jméno = Nicole | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Slovník křesťanské kultury | vydavatel = Garamond | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-86379-41-8 | kapitola = | strany = 48| jazyk =}} [30] => [31] => === Nejslavnější poutní místa === [32] => Od středověku poutníci putovali za hroby svatých a slavnými relikviemi po celé Evropě a Blízkém Východu. Nejvýznamnější poutní místa byla [[Jeruzalém]], [[Konstantinopol]], [[Řím]] a [[Santiago de Compostela]]. K nim se brzy přidaly [[Cáchy]], [[Kolín nad Rýnem]], [[Trevír]], [[Asissi]], [[Benátky]], [[Monte Cassino]], [[Chartres]], [[Remeš]], [[Toulouse]], [[Paříž]], [[Canterbury]], [[Escorial]], [[Klášter Montserrat|Montserrat]] a [[Loreto]]. [33] => [34] => == Kritika modloslužebictví a reformace == [35] => Uctívání ostatků od konce 14. století kritizovali církevní [[Reformace|reformátoři]] jako modloslužebnictví. Nejdříve [[John Wicleff]], dále [[Jan Hus]], [[Jan Želivský]], po nich [[Martin Luther]] i [[Jan Kalvín|Kalvín]]. [36] => Dnešní přístup k ostatkům v křesťanství je mnohem civilnější. Ostatky se distribuují velmi málo, výhradně s [[autentika|autentikou]]), nebo vůbec ne. Hysterické projevy víry související s ostatky jsou dnes ojedinělé. [37] => [38] => Roku 1844 protest proti vystavování ''Kristova bezešvého roucha'' (róby), které je uchováváno v [[Katedrála v Trevíru|katedrále v Trevíru]], byl dokonce impulzem pro vznik reformního hnutí nazývaného doslova „[[Německý katolicismus]]“ („Deutschkatholizismus“).K tomu srov. http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=16239 [39] => [40] => == Hroby a relikvie českých patronů == [41] => Za nejvýznamnější objekty úcty v českých zemích jsou považována těla českých národních patronů. Celá nebo jejich části jsou uchovávány v katedrálách v Praze, Brně, Olomouci a Ostravě. V novogotickém hlavním oltáři [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha]] jsou nejstarší hroby s relikviemi svatých [[Svatý Vojtěch|Vojtěcha]], [[Svatý Vít|Víta]] a [[Svatý Václav|Václava]], jež jsou patrony katedrály, dále částečky z těla [[Svatý Zikmund|svatého Zikmunda]], [[Svatá Ludmila|Ludmily]], která má hrob v [[Bazilika svatého Jiří|bazilice svatého Jiří]] na Pražském hradě, [[Svatý Prokop|Prokopa]], jehož tělo je uloženo v bočním oltáři v [[Kostel Všech svatých (Pražský hrad)|kostele Všech svatých]] na Pražském hradě, a malé částečky údajných ostatků [[Svatý Cyril|Cyrila]] a [[Svatý Metoděj|Metoděje]]. [42] => [43] => === Další relikvie ze Svatovítského pokladu === [44] => Relikvie českých i cizích světců jsou hlavní součástí [[Svatovítský poklad|Svatovítského pokladu]] [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|Metropolitní kapituly svatého Víta v Praze]], již od jeho založení v 10. století. Jsou uloženy jednak v Hilbertově klenotnici v 1. patře katedrály svatého Víta, kde jsou lebky sv. Václava, Vojtěcha i Víta, dále v expozici ''Příběh Pražského hradu'' ve Starém paláci Pražského hradu, kde je z druhotných ostatků vystavena například přilba a [[Kroužkové brnění|drátěná košile]] sv. Václava nebo pohřební šaty svaté Ludmily. A konečně největší část pokladu relikvií je stále vystavena v [[Kaple svatého Kříže (Pražský hrad)|Kapli svatého Kříže]] na 2. nádvoří Pražského hradu. [45] => Značnou část z nich shromáždil [[Karel IV.]] Zejména to jsou hřeb z Kristova kříže zasazený do zlata, [[Korunovační kříž|Zlatý ostatkový kříž]] (zvaný korunovační), křišťálový kříž, okovy [[Petr (apoštol)|svatého Petra]], křišťálovou konvici s Ubrusem Páně, jaspisovou misku pro zaopatřování nemocných, gotické textilie jako rukavice a [[Infule|mitra]] svatého Vojtěcha, slaměné roucho sv. Vojtěcha nebo [[Ornát|kasule]] sv. Václava.{{Citace monografie| jméno2=Eduard| příjmení2=Šittler| jméno=Antonín| příjmení=Podlaha| odkaz na autora=Antonín Podlaha| odkaz na autora2=Eduard Šittler| titul=Chrámový poklad u sv. Víta v Praze : Jeho dějiny a popis| vydavatel=Dědictví sv. Prokopa| místo=Praha| rok=1903| url=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:98900f40-6f8e-11dd-9c92-000d606f5dc6?page=uuid:520956d0-75bf-11dd-8c94-000d606f5dc6 }}, s. 181. Poznámka: Dostupné jen jako stáhnutelné pdf – vždy maximálně 20 stran stáhnutených najednou. částečka z Mojžíšovy hole, šaty Panny Marie, zub [[Markéta Antiochijská|sv. Markéty]], brada sv. Eobana a žebro sv. Žofie; ve Vídni je část betlémských jesliček a taška [[Svatý Štěpán|sv. Štěpána]].Umberto Eco: ''Bludiště seznamů''. Praha: Argo, 2009. S. 173.Srov. {{Citace monografie| jméno2=Eduard| příjmení2=Šittler| jméno=Antonín| příjmení=Podlaha| odkaz na autora=Antonín Podlaha| odkaz na autora2=Eduard Šittler| titul=Chrámový poklad u sv. Víta v Praze : Jeho dějiny a popis| vydavatel=Dědictví sv. Prokopa| místo=Praha| rok=1903| url=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:98900f40-6f8e-11dd-9c92-000d606f5dc6?page=uuid:aaf20bf0-7517-11dd-b78e-000d606f5dc6}} [46] => [47] => == Další české a moravské klenotnice == [48] => * Klenotnice [[Pražská Loreta|pražské Lorety]] obsahuje mnohé drobné relikviáře, zvané monile. [49] => * Poklad kláštera premonstrátů v Praze na [[Strahov (Praha)|Strahově]] je zčásti vystaven ve Strahovské obrazárně, kde jsou dvě gotické desky zvané Svatojiřské plenáře. Tělo českého patrona [[svatý Norbert|svatého Norberta]] spočívá v náhrobní tumbě na postranním oltáři ve strahovském kostele Nanebevzetí Panny Marie. [50] => * Klenotnice kláštera sv. Vojtěcha a Markéty v Praze - [[Břevnov]]ě uchovává barokní relikviář s ramenem sv. Markéty Antiochejské na postranním oltáři Panny Marie benediktinských rozkoší. Nejstarší gotický [[Plenář svaté Markéty]] ze zlaceného stříbra pro tentýž ostatek je uložen v trezoru. [51] => * Pokladnice kláštera augustiniánů sv. Tomáše v Praze na Malé Straně je situována jako honí sakristie v patře kostela, její klenoty však jsou dnes rovněž v bezpečném trezoru. [52] => * Klenotnice kolegiátní kapituly ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]] od 14. století uchovává [[Palladium země České|Svatováclavské palladium]], měděný reliéf Panny Marie s Ježíškem, který podle legendy nosil sv. Václav na krku a kterému je připisována ochranná moc. O svátcích je vystavováno na oltáři kostela Panny Marie, jinak je uloženo v klenotnici s dalšími ostatky svatých. Mezi ně dále patří konvice s ostatkem z Krve sv.Václava, prolité při bratrovraždě, a vyšívaný střevíc sv. Václava. [53] => * Klenotnice kolegiátní kapituly v Praze na [[Vyšehrad]]ě je zpřístupněna v podvěží kapitulní baziliky sv. Petra a Pavla, vystaven je například domečkový relikviář kapitulních patronů, na postranním oltáři baziliky je relikviář s ostatky patrona milenců [[Svatý Valentin|svatého Valentina]]. [54] => * Chrámový poklad kostela sv. Mořice v [[Kroměříž]]i [55] => * Klenotnice katedrály sv.Václava v [[Olomouc]]i je rozdělena mezi část uloženou v barokních schránkách na oltářích a část vystavenou v [[Arcidiecézní muzeum|Arcidiecézním muzeu]]. [56] => * Zámecká kaple sv. Jiří v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]] má v oltáři vloženu částečku z relikvie sv. Jiří a v relikviáři jsou uchovány ostatky sv. Kalixta (pravděpodobně dvou světců stejného jména). [57] => [58] => == Islám == [59] => [[Muslim]]ové uctívají všechny proroky od starozákonních přes sv. [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]] až po [[Mohamed]]a. V pokladnici tureckých sultánů v paláci [[Top-Kapi]] v [[Ístanbul]]u jsou k uctívání vystaveny Mohamedovy vousy i jeho osobní předměty,http://www.iencyklopedie.cz/ostatkyhttp://english.pravda.ru/news/russia/03-02-2012/120417-Phrophet_Muhammad-0/ ''Chechnya receives four hairs of Phrophet Muhammad'', Pravda.ru, 03.02.2012 jeho oblečení, pohárhttp://ansar.ru/rfsng/2011/09/22/21293 ''Чашу пророка Мухаммада (мир ему) подарили Рамзану Кадырову'', ansar.ru, 22.07.2011 nebo jeho [[meč]]. [60] => [61] => == Buddhismus == [62] => V buddhismu jsou ostatky ukládány a uctívány v [[Pagoda|pagodách]] ([[stúpa|stúpách]]). Podle tradice zůstaly po spálení Buddhova těla v popelu čtyři jeho zuby: dva si vzali bohové a dva zůstaly na Zemi, proto existují dvě svatyně Buddhova zubu (na Srí Lance a v Pekingu).[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095875447-cestomanie/ Cestománie 31. 1. 2012 – Srí Lanka] (od času 16:40) [63] => [64] => == Reference == [65] => [66] => [67] => == Literatura == [68] => * {{Citace monografie| jméno2=Eduard| příjmení2=Šittler| jméno=Antonín| příjmení=Podlaha| odkaz na autora=Antonín Podlaha| odkaz na autora2=Eduard Šittler| titul=Chrámový poklad u sv. Víta v Praze : Jeho dějiny a popis| vydavatel=Dědictví sv. Prokopa| místo=Praha| rok=1903| url=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:98900f40-6f8e-11dd-9c92-000d606f5dc6?page=uuid:520956d0-75bf-11dd-8c94-000d606f5dc6}}, s. 181. Poznámka: Dostupné jen jako stáhnutelné pdf – vždy maximálně 20 stran stáhnutených najednou. [69] => * Ivana KYZOUROVÁ a kolektiv: ''Svatovítský poklad''. Správa Pražského hradu, Praha 2012. [70] => * Eliška FUČÍKOVÁ a kolektiv: ''Příběh Pražského hradu''. Správa Pražského hradu, Praha 2005. [71] => * Dana STEHLÍKOVÁ: ''Klenotnice kapituly na Vyšehradě''. Praha 2009. [72] => [73] => == Související články == [74] => * [[Arma Christi]] [75] => * [[Svatovítský poklad]] [76] => * [[Poutní místa]] [77] => * [[Relikviář]] [78] => * [[Škapulíř]] [79] => [80] => == Externí odkazy == [81] => * {{Commonscat}} [82] => * {{Wikislovník|heslo=relikvie}} [83] => * [https://web.archive.org/web/20060516164811/http://www.mystika.cz/obecne/predmety/svetci/svetci.htm Relikvie světců v ČR] [84] => * [http://zpravy.idnes.cz/chlouba-francie-padla-z-relikvie-jany-z-arku-se-vyklubala-kocici-packa-122-/vedatech.asp?c=A100121_151046_vedatech_taj Z relikvie Jany z Arku se vyklubala kočičí packa] [85] => * [https://web.archive.org/web/20160304194522/http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=7713 Buddhovy ostatky jsou vystaveny v Praze] (23. 10. 2004) [86] => {{Autoritní data}} [87] => [88] => [[Kategorie:Náboženské předměty]] [89] => [[Kategorie:Pohřbívání]] [90] => [[Kategorie:Křesťanské relikvie]] [91] => [[Kategorie:Svátostiny]] [] => )
good wiki

Relikvie

Relikvie sv. Víta, Mořice a Štěpána z chrámového pokladu kostela sv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Cáchy','Svatý Vojtěch','Svatovítský poklad','autentika','oltář','Asissi','Remeš','Bazilika svatého Jiří','islám','Escorial','Víra','Paříž'

Autentika

Cáchy

Escorial

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Oltář

Paříž

Remeš

Víra