Array ( [0] => 14980612 [id] => 14980612 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Retra [uri] => Retra [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Retra je český pravidelný časopis, který vychází od roku 1999 a zaměřuje se na horolezectví, horolezeckou historii a outdoorové aktivity. Časopis je psán převážně česky, ale obsahuje také články anglicky a německy. Retra publikuje informace o významných horolezeckých výstupech, nových chystaných expedicích a historických událostech v horolezectví. Časopis také obsahuje rozhovory s významnými horolezci, recenze horského vybavení a informace o připravovaných horolezeckých kursech a akcích. Retra je populárním zdrojem informací pro horolezce, outdoorové nadšence a všechny zájemce o horolezectví a outdoorové aktivity. [oai] => Retra je český pravidelný časopis, který vychází od roku 1999 a zaměřuje se na horolezectví, horolezeckou historii a outdoorové aktivity. Časopis je psán převážně česky, ale obsahuje také články anglicky a německy. Retra publikuje informace o významných horolezeckých výstupech, nových chystaných expedicích a historických událostech v horolezectví. Časopis také obsahuje rozhovory s významnými horolezci, recenze horského vybavení a informace o připravovaných horolezeckých kursech a akcích. Retra je populárním zdrojem informací pro horolezce, outdoorové nadšence a všechny zájemce o horolezectví a outdoorové aktivity. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Retra''' či '''Riedegost''' bylo sakrální [[hradiště]] [[Polabští Slované|polabského]] kmene [[Rataři|Ratarů]] poprvé zmiňované na počátku 11. století a zaniklé v polovině 12. století. [1] => [2] => Zatímco ve zdroji z počátku 11. století je hradiště nazýváno Riedigost a místní hlavní bůh [[Svarožic]], v pozdějších pramenech je nazýváno Retra a bůh [[Radegast]]. To vedlo k řadě hypotéz o vztahu těchto dvou božstev či jejich totožnosti. [3] => [4] => Po válečných úspěších byla Retra zahrnována dary a pozdější zprávy uvádí, že dostávala i pravidelné daně. Po jejím vyvrácení tuto pozici převzala [[Svantovít]]ova svatyně v rujánské [[Arkona|Arkoně]].{{Citace monografie [5] => | příjmení = Váňa [6] => | jméno = Zdeněk [7] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [8] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [9] => | vydavatel = Panorama [10] => | místo = Praha [11] => | rok = 1990 [12] => | strany = 87 [13] => | isbn = 80-7038-187-6}} [14] => [15] => == Název == [16] => Starší název, [[Dětmar z Merseburku|Dětmarem z Merseburku]] na počátku 11. století uváděný jako ''Riedegost'', má řadu variant, například ''Radegost'', ''Radigast'', ''Redigast'', ''Riedigost'' nebo nejčastěji ''Radegast''. [17] => [18] => [[Adam Brémský|Adamem Brémským]] a [[Helmold z Bosau|Helmoldem z Bosau]] v druhé polovině 11. století, respektive v druhé polovině 12. století, je hradiště nazýváno ''Rethra''/''Retra''. [[Libuše Hrabová]] toto jméno vykládá podle jména kmene jako Ratara.{{Citace monografie [19] => | příjmení = Helmold z Bosau [20] => | odkaz na autora = Helmold [21] => | titul = Kronika Slovanů [22] => | vydavatel = Argo [23] => | místo = Praha [24] => | rok = 2012 [25] => | strany = 197 [26] => | poznámky = [Dále jen Helmold (2012)] [27] => | isbn = 978-80-257-0786-9}} [28] => [29] => == Prameny == [30] => [[Dětmar z Merseburku]] ve své Kronice z počátku 11. století uvádí: [31] => [32] => {{Citát|V kraji Ratarů stojí hrad Riedegost. Je trojhranný, se třemi branami a obklopuje ho hluboký les, pro obyvatele posvátně nedotknutelný. Dvě brány se otevírají všem příchozím, třetí, nejmenší z nich, je obrácena k východu a vychází z ní stezka, která vede k nedalekému jezeru, budícímu na pohled děs. V hradu se nalézá jen jedna dřevěná svatyně, která stojí na základech vyrobených z rohů zvířat. Zvenku ji zdobí různé podobizny bohů a bohyň, podivuhodně vyřezané, jak se pozorovateli může zdát. Uvnitř ovšem stojí božstva vytvořená lidskou rukou, každé s vyrytým jménem pod, a pro odstrašení jsou oděna helmami a pancíři. Nejvyšší nese jméno Svarožic.{{Citace monografie [33] => | příjmení = Dětmar z Merseburku [34] => | odkaz na autora = Dětmar z Merseburku [35] => | titul = Thietmari Merseburgensis episcopi Chronicon, Kronika [36] => | vydavatel = Argo [37] => | místo = Praha [38] => | rok = 2008 [39] => | strany = 172 [40] => | isbn = 978-80-257-0088-4 [41] => }}}} [42] => [43] => [[Adam Brémský]] ve svých ''Činech biskupů hamburského kostela'' psaných do roku 1066 píše: [44] => [45] => {{Citát|Ve středu mezi nimi sídlí nejmocnější ze všech Rataři a jejich město, nejpohanštější Retra, je sídlem [[Idolatrie|modloslužebnictví]]. Zde je vystavěn velký chrám démonům, jejichž knížetem je Radegast. Jeho modla je ze zlata, lůžko vyložené purpurem. Tato obec má devět bran a odevšad ji obklopuje hluboké jezero. Přechod umožňuje dřevěný most, po němž smějí přejít jen ti, kdo nesou obětní dary nebo žádají odpověď. To vše má znamenat, jak věřím, že ztracené duše těch, kdo slouží modlám, „devětkrát obteká a uzavírá [[Styx]]“.“{{Citace monografie [46] => | příjmení = Adam Brémský [47] => | odkaz na autora = Adam Brémský [48] => | titul = Činy biskupů hamburského kostela [49] => | vydavatel = Argo [50] => | místo = Praha [51] => | rok = 2009 [52] => | strany = 94 [53] => | isbn = 978-80-257-0167-6 [54] => }}}} [55] => [56] => Na jiném místě svém kroniky pak uvádí: [57] => [58] => {{Citát|Stařičkého biskupa [[Jan Skot (meklenburský biskup)|Jana]] s jinými křesťany zajali ve [[Veligard]]ě, aby sloužil k triumfu. Pro vyznávání Krista ho tloukli holemi, pak ho vodili několika slovanskými městy k zábavě lidu, a když ho nemohli odvrátit od Kristova jména, uťali mu ruce a nohy a jeho tělo pohodili na náměstí. Pohané mu pak usekli hlavu, nabodli ji na kopí a na znamení vítězství obětovali svému bohu Radegastovi [[10. listopad]]u.“{{Citace monografie [59] => | příjmení = Adam Brémský [60] => | odkaz na autora = Adam Brémský [61] => | titul = Činy biskupů hamburského kostela [62] => | vydavatel = Argo [63] => | místo = Praha [64] => | rok = 2009 [65] => | strany = 167 [66] => | isbn = 978-80-257-0167-6 [67] => }}}} [68] => [69] => [[Helmold z Bosau]] ve své ''Kronice Slovanů'' z druhé poloviny 12. století opakuje s menšími úpravami popis Retry Adama Brémského, stejně jako příběh o obětování biskupa Jana (s. 30). Zmiňuje také fakt, že Rataři společně s [[Dolenčané|Dolenčany]]Na jiném místě kroniky Helmold Ratary a Dolenčany ztotožňuje. si nárokovali vládu nad [[Lutici|lutickým kmenovým svazem]] právě proto, že ovládali Retru.Helmold (2012), s. 59, 62. [70] => [71] => Ačkoliv je Radegast spojován s kmenem Ratarů z kmenového svazu Luticů, na jiném místě je Helmoldem označován za boha kmenového svazu [[Obodrité|Obodritů]].Helmold (2012), s. 104. [72] => [73] => == Poloha == [74] => Podle díla ''Genealochronicon Megapolitanum'' [[Bernhard Latomus|Bernharda Latoma]] sepsaného již v roce 1610, ale vydaného tiskem až v roce 1745, Retra stávala na hradním návrší v [[Meklenbursko|meklenburské]] vesnici [[Prillwitz]]. Právě tato kniha pravděpodobně vedla k myšlence na vytvoření [[Prillwitzské idoly|prillwitzských idolů]], falzifikátů z 18. století.{{Citace monografie [75] => | příjmení = Sklenář [76] => | jméno = Karel [77] => | odkaz na autora = Karel Sklenář [78] => | titul = Slepé uličky archeologie [79] => | vydavatel = Mht [80] => | místo = [81] => | rok = 1995 [82] => | strany = 9 [83] => | isbn = [84] => | poznámky = [Dále jen Sklenář (1995)] [85] => }} [86] => [87] => Na počátku 20. století lokalizoval německý archeolog [[Carl Schuchardt]] Radegast na meklenburské hradiště Schlossberg u [[Feldberg (Meklenbursko)|Feldbergu]]. Průzkum konaný v roce 1967 [[Joachim Hermann|Joachimem Hermannem]] však prokázal, že hradiště sice skutečně bylo centrem kmene, ale zaniklo mnohem dříve, v 9. století.{{Citace monografie [88] => | příjmení = Profantová [89] => | jméno = Naďa [90] => | odkaz na autora = Naďa Profantová [91] => | příjmení2 = Profant [92] => | jméno2 = Martin [93] => | odkaz na autora2 = Profant [94] => | titul = Encyklopedie slovanských bohů a mýtů [95] => | vydavatel = Libri [96] => | místo = Praha [97] => | rok = 2004 [98] => | strany = 192 [99] => | isbn = 80-7277-219-8 [100] => }} [101] => [102] => == Poznámky == [103] => [104] => [105] => == Reference == [106] => [107] => [108] => == Externí odkazy == [109] => * {{Commonscat}} [110] => [111] => {{Pahýl}} [112] => {{Autoritní data}} [113] => [114] => [[Kategorie:Slovanské pohanství]] [115] => [[Kategorie:Dějiny Meklenburska-Předního Pomořanska]] [116] => [[Kategorie:Sídla Polabských Slovanů a Pomořanů]] [] => )
good wiki

Retra

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Adam Brémský','Dětmar z Merseburku','Helmold z Bosau','Kategorie:Dějiny Meklenburska-Předního Pomořanska','Joachim Hermann','Carl Schuchardt','Prillwitz','hradiště','Polabští Slované','Rataři','Svarožic','Radegast'

Hradiště

Hradiště (také nazývané hradiště) je opevněné místo, které sloužilo jako sídlo či obranný hrad v dobách minulých.

Radegast

Svarožic